<?xml version="1.0"?>
<?xml-stylesheet type="text/css" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/skins/common/feed.css?270"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Slati%C5%88any</id>
		<title>Slatiňany - Historie editací</title>
		<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Slati%C5%88any"/>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Slati%C5%88any&amp;action=history"/>
		<updated>2026-06-30T10:42:15Z</updated>
		<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
		<generator>MediaWiki 1.16.5</generator>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Slati%C5%88any&amp;diff=1774658&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: ++</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Slati%C5%88any&amp;diff=1774658&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2020-10-01T09:54:42Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;++&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;
			&lt;col class='diff-marker' /&gt;
			&lt;col class='diff-content' /&gt;
			&lt;col class='diff-marker' /&gt;
			&lt;col class='diff-content' /&gt;
		&lt;tr valign='top'&gt;
		&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
		&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;Verze z 1. 10. 2020, 09:54&lt;/td&gt;
		&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 31:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 31:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;| starosta = MVDr. Ivan Jeník&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;| starosta = MVDr. Ivan Jeník&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;}}[[Soubor:Slatinany CZ castle from E 0298.jpg|thumb|240px|Zámek Slatiňany od východu]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;}}[[Soubor:Slatinany CZ castle from E 0298.jpg|thumb|240px|Zámek Slatiňany od východu]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Slatiňany''' jsou v [[město]] v malebném kraji na úpatí [[Železné hory|Železných hor]] 4&amp;amp;nbsp;km jižně od okresního města [[Chrudim]]. &amp;nbsp;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Slatiňany''' jsou v [[město]] v malebném kraji na úpatí [[Železné hory|Železných hor]] 4&amp;amp;nbsp;km jižně od okresního města [[Chrudim]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* Ke dni 1. 1. 2020 zde žilo '''4 217''' obyvatel.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#160;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Historie ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Historie ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;První písemná zmínka o Slatiňanech pochází z roku 1294, kdy zde na skalnatém ostrohu nad řekou [[Chrudimka|Chrudimkou]] stála pouze dřevěná gotická [[tvrz]]. Jejím vlastníkem byl podle českého historika Augusta Sedláčka v letech 1294 až 1297 František ze Slatiňan. Název města Slatiňany je odvozen od slatí (či slatin), uprostřed kterých původní osada vznikla. Ve Slatiňanech se ovšem traduje i [[pověst]] o chasníkovi, honícím divoké prase s dřevěnou tyčí křičíc ''„S latí na ní!“'', což je spíše produkt lidové slovesnosti z pozdější doby.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;První písemná zmínka o Slatiňanech pochází z roku 1294, kdy zde na skalnatém ostrohu nad řekou [[Chrudimka|Chrudimkou]] stála pouze dřevěná gotická [[tvrz]]. Jejím vlastníkem byl podle českého historika Augusta Sedláčka v letech 1294 až 1297 František ze Slatiňan. Název města Slatiňany je odvozen od slatí (či slatin), uprostřed kterých původní osada vznikla. Ve Slatiňanech se ovšem traduje i [[pověst]] o chasníkovi, honícím divoké prase s dřevěnou tyčí křičíc ''„S latí na ní!“'', což je spíše produkt lidové slovesnosti z pozdější doby.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Roku 1349 se osada připomíná jako ''Slatyna Swankonis'' (Slatina Svaňkova) podle [[plebán]]a Svaňka. V roce 1371 náleží spolu s dalšími dvěma vesnicemi, tvrzí a přilehlým dvorem Zbyňkovi řečenému Otháj ze Slatiňan. Od roku 1386 Slatiňany náležely vladykům z Poběžovic a Tuněchod. Jeden z vladyků, Václav ze Slatiňan, se v roce 1415 připojil ke stížnému listu českých a moravských pánů do Kostnice&amp;lt;ref&amp;gt;[http://www.snemovna.cz/eknih/snemy/ac/vol03/1414_28/t0006_00.htm Digitální knihovna, České sněmy, List pánuow Českých a Morawských do Konstancie, Wáclaw ze Slatiňan]&amp;lt;/ref&amp;gt;. Od vladyků z Tuněchod získal panství &amp;lt;del&amp;gt;někdy&amp;lt;/del&amp;gt; po roce 1415 Bleh z Lipky a ze Strádova, který jej roku 1438 (1437) zastavil Alšovi z Bítovan a Vítkovi z Talmberka. Jeho potomci, synové Matěj a Vítek (1454), a &amp;lt;del&amp;gt;zřejmě vnuk&amp;lt;/del&amp;gt; Diviš z Talmberka (1464), maršálek královny Kunhuty, drželi Slatiňany až do roku 1469, kdy byla osada i s tvrzí vypálena vojskem &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[Zdeněk ze Šternberka|&lt;/del&gt;Zdeňka ze Šternberka&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]]&lt;/del&gt;, který se u Chrudimi spojil s vojskem uherského krále Matyáše Korvína.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Roku 1349 se osada připomíná jako ''Slatyna Swankonis'' (Slatina Svaňkova) podle [[plebán]]a Svaňka. V roce 1371 náleží spolu s dalšími dvěma vesnicemi, tvrzí a přilehlým dvorem Zbyňkovi řečenému Otháj ze Slatiňan. Od roku 1386 Slatiňany náležely vladykům z Poběžovic a Tuněchod. Jeden z vladyků, Václav ze Slatiňan, se v roce 1415 připojil ke stížnému listu českých a moravských pánů do Kostnice&amp;lt;ref&amp;gt;[http://www.snemovna.cz/eknih/snemy/ac/vol03/1414_28/t0006_00.htm Digitální knihovna, České sněmy, List pánuow Českých a Morawských do Konstancie, Wáclaw ze Slatiňan]&amp;lt;/ref&amp;gt;. Od vladyků z Tuněchod získal panství &amp;lt;del&amp;gt;někdy&amp;lt;/del&amp;gt; po roce 1415 Bleh z Lipky a ze Strádova, který jej roku 1438 (1437) zastavil Alšovi z Bítovan a Vítkovi z Talmberka. Jeho potomci, synové Matěj a Vítek (1454), a &amp;lt;del&amp;gt;zřejmě vnuk&amp;lt;/del&amp;gt; Diviš z Talmberka (1464), maršálek královny Kunhuty, drželi Slatiňany až do roku 1469, kdy byla osada i s tvrzí vypálena vojskem Zdeňka ze Šternberka, který se u Chrudimi spojil s vojskem uherského krále Matyáše Korvína.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce 1497 je tvrz i osada uváděna jako pustá a patří Šárovcům z Šárova, kteří ji prodali 1525 [[Chrudim]]i. V letech 1525 až 1547 byla osada Slatiňany v majetku královského věnného města [[Chrudim]]i, nicméně v roce 1547 byly Slatiňany spolu s dalšími statky městu zkonfiskovány pro účast na protihabsburském boji. Ferdinand&amp;amp;nbsp;I.&amp;amp;nbsp;Habsburský postoupil toto panství roku 1548 Janovi z Pernštejna. Ten jej ještě téhož roku prodal Lhotským ze Zásmuk, od nichž je roku 1554 získali Fraňkové z Liběchova. V roce 1575 koupil panství pražský měšťan Bohuslav Mazanec z Frymburka a nechal na místě tvrze vystavět renesanční zámek.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce 1497 je tvrz i osada uváděna jako pustá a patří Šárovcům z Šárova, kteří ji prodali 1525 [[Chrudim]]i. V letech 1525 až 1547 byla osada Slatiňany v majetku královského věnného města [[Chrudim]]i, nicméně v roce 1547 byly Slatiňany spolu s dalšími statky městu zkonfiskovány pro účast na protihabsburském boji. Ferdinand&amp;amp;nbsp;I.&amp;amp;nbsp;Habsburský postoupil toto panství roku 1548 Janovi z Pernštejna. Ten jej ještě téhož roku prodal Lhotským ze Zásmuk, od nichž je roku 1554 získali Fraňkové z Liběchova. V roce 1575 koupil panství pražský měšťan Bohuslav Mazanec z Frymburka a nechal na místě tvrze vystavět renesanční zámek.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 81:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 83:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;{{Commonscat|Slatiňany}}{{Město Slatiňany}}{{Okres Chrudim}}{{Článek z Wikipedie}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;{{Commonscat|Slatiňany}}{{Město Slatiňany}}{{Okres Chrudim}}{{Článek z Wikipedie}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[Kategorie:Slatiňany| ]] &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:Města v Čechách]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:Města v Čechách]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:Obce v okrese Chrudim]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:Obce v okrese Chrudim]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:Mikroregion Chrudimsko]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:Mikroregion Chrudimsko]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Slati%C5%88any&amp;diff=968642&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: Výrazné vylepšení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Slati%C5%88any&amp;diff=968642&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2016-03-11T17:14:51Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Výrazné vylepšení&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;
			&lt;col class='diff-marker' /&gt;
			&lt;col class='diff-content' /&gt;
			&lt;col class='diff-marker' /&gt;
			&lt;col class='diff-content' /&gt;
		&lt;tr valign='top'&gt;
		&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
		&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;Verze z 11. 3. 2016, 17:14&lt;/td&gt;
		&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 30:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 30:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;| email = mesto@slatinany.cz&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;| email = mesto@slatinany.cz&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;| starosta = MVDr. Ivan Jeník&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;| starosta = MVDr. Ivan Jeník&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;}}&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[Soubor:Slatinany CZ castle from E 0298.jpg|thumb|240px|Zámek Slatiňany od východu]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Slatiňany''' jsou v [[město]] v malebném kraji na úpatí [[Železné hory|Železných hor]] 4&amp;amp;nbsp;km jižně od okresního města [[Chrudim]]. &amp;nbsp;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Slatiňany''' jsou v [[město]] v malebném kraji na úpatí [[Železné hory|Železných hor]] 4&amp;amp;nbsp;km jižně od okresního města [[Chrudim]]. &amp;nbsp;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Historie ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Historie ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;První písemná zmínka o Slatiňanech pochází z roku &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[&lt;/del&gt;1294&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]]&lt;/del&gt;, kdy zde na skalnatém ostrohu nad řekou [[Chrudimka|Chrudimkou]] stála pouze dřevěná gotická [[tvrz]]. Jejím vlastníkem byl podle českého historika Augusta Sedláčka v letech &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[&lt;/del&gt;1294&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/del&gt;až 1297 František ze Slatiňan. Název města Slatiňany je odvozen od slatí (či slatin), uprostřed kterých původní osada vznikla. Ve Slatiňanech se ovšem traduje i [[pověst]] o chasníkovi, honícím divoké prase s dřevěnou tyčí křičíc ''„S latí na ní!“'', což je spíše produkt lidové slovesnosti z pozdější doby.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;První písemná zmínka o Slatiňanech pochází z roku 1294, kdy zde na skalnatém ostrohu nad řekou [[Chrudimka|Chrudimkou]] stála pouze dřevěná gotická [[tvrz]]. Jejím vlastníkem byl podle českého historika Augusta Sedláčka v letech 1294 až 1297 František ze Slatiňan. Název města Slatiňany je odvozen od slatí (či slatin), uprostřed kterých původní osada vznikla. Ve Slatiňanech se ovšem traduje i [[pověst]] o chasníkovi, honícím divoké prase s dřevěnou tyčí křičíc ''„S latí na ní!“'', což je spíše produkt lidové slovesnosti z pozdější doby.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Roku 1349 se osada připomíná jako ''Slatyna Swankonis'' (Slatina Svaňkova) podle [[plebán]]a Svaňka. V roce 1371 náleží spolu s dalšími dvěma vesnicemi, tvrzí a přilehlým dvorem Zbyňkovi řečenému Otháj ze Slatiňan. Od roku 1386 Slatiňany náležely vladykům z Poběžovic a Tuněchod. Jeden z vladyků, Václav ze Slatiňan, se v roce 1415 připojil ke stížnému listu českých a moravských pánů do Kostnice&amp;lt;ref&amp;gt;[http://www.snemovna.cz/eknih/snemy/ac/vol03/1414_28/t0006_00.htm Digitální knihovna, České sněmy, List pánuow Českých a Morawských do Konstancie, Wáclaw ze Slatiňan]&amp;lt;/ref&amp;gt;. Od vladyků z Tuněchod získal panství &amp;lt;del&amp;gt;někdy&amp;lt;/del&amp;gt; po roce 1415 Bleh z Lipky a ze Strádova, který jej roku 1438 (1437) zastavil Alšovi z Bítovan a &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[Páni z Talmberka|&lt;/del&gt;Vítkovi z Talmberka&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]]&lt;/del&gt;. Jeho potomci, synové Matěj a Vítek (1454), a &amp;lt;del&amp;gt;zřejmě vnuk&amp;lt;/del&amp;gt; Diviš z Talmberka (1464), maršálek královny Kunhuty, drželi Slatiňany až do roku 1469, kdy byla osada i s tvrzí vypálena vojskem [[Zdeněk ze Šternberka|Zdeňka ze Šternberka]], který se u Chrudimi spojil s vojskem uherského krále &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[Matyáš Korvín|&lt;/del&gt;Matyáše Korvína&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]]&lt;/del&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Roku 1349 se osada připomíná jako ''Slatyna Swankonis'' (Slatina Svaňkova) podle [[plebán]]a Svaňka. V roce 1371 náleží spolu s dalšími dvěma vesnicemi, tvrzí a přilehlým dvorem Zbyňkovi řečenému Otháj ze Slatiňan. Od roku 1386 Slatiňany náležely vladykům z Poběžovic a Tuněchod. Jeden z vladyků, Václav ze Slatiňan, se v roce 1415 připojil ke stížnému listu českých a moravských pánů do Kostnice&amp;lt;ref&amp;gt;[http://www.snemovna.cz/eknih/snemy/ac/vol03/1414_28/t0006_00.htm Digitální knihovna, České sněmy, List pánuow Českých a Morawských do Konstancie, Wáclaw ze Slatiňan]&amp;lt;/ref&amp;gt;. Od vladyků z Tuněchod získal panství &amp;lt;del&amp;gt;někdy&amp;lt;/del&amp;gt; po roce 1415 Bleh z Lipky a ze Strádova, který jej roku 1438 (1437) zastavil Alšovi z Bítovan a Vítkovi z Talmberka. Jeho potomci, synové Matěj a Vítek (1454), a &amp;lt;del&amp;gt;zřejmě vnuk&amp;lt;/del&amp;gt; Diviš z Talmberka (1464), maršálek královny Kunhuty, drželi Slatiňany až do roku 1469, kdy byla osada i s tvrzí vypálena vojskem [[Zdeněk ze Šternberka|Zdeňka ze Šternberka]], který se u Chrudimi spojil s vojskem uherského krále Matyáše Korvína.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce 1497 je tvrz i osada uváděna jako pustá a patří Šárovcům z Šárova, kteří ji prodali 1525 [[Chrudim]]i. V letech 1525 až 1547 byla osada Slatiňany v majetku královského věnného města [[Chrudim]]i, nicméně v roce 1547 byly Slatiňany spolu s dalšími statky městu zkonfiskovány pro účast na protihabsburském boji. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[&lt;/del&gt;Ferdinand I. Habsburský&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/del&gt;postoupil toto panství roku 1548 Janovi z Pernštejna. Ten jej ještě téhož roku prodal Lhotským ze Zásmuk, od nichž je roku 1554 získali Fraňkové z Liběchova. V roce 1575 koupil panství pražský měšťan Bohuslav Mazanec z Frymburka a nechal na místě tvrze vystavět renesanční zámek.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#160;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce 1497 je tvrz i osada uváděna jako pustá a patří Šárovcům z Šárova, kteří ji prodali 1525 [[Chrudim]]i. V letech 1525 až 1547 byla osada Slatiňany v majetku královského věnného města [[Chrudim]]i, nicméně v roce 1547 byly Slatiňany spolu s dalšími statky městu zkonfiskovány pro účast na protihabsburském boji. Ferdinand&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;amp;nbsp;&lt;/ins&gt;I.&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;amp;nbsp;&lt;/ins&gt;Habsburský postoupil toto panství roku 1548 Janovi z Pernštejna. Ten jej ještě téhož roku prodal Lhotským ze Zásmuk, od nichž je roku 1554 získali Fraňkové z Liběchova. V roce 1575 koupil panství pražský měšťan Bohuslav Mazanec z Frymburka a nechal na místě tvrze vystavět renesanční zámek.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#160;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Roku 1595 koupili Slatiňany Karlíkové z Nežetic. Těm (Jiřímu z Nežetic) bylo ovšem za účast na povstání roku 1618 o čtyři roky později panství zkonfiskováno králem a hned nato, v roce 1623 prodáno Lvovi Burianovi Berkovi z Dubé. Od [[Berkové z Dubé|Berků]] koupil Slatiňany František Adam z Bubna a z Litic, jenž je prodal před rokem 1671 Adamu Zikmundovi Purkartovi z Voděrad. Roku 1710 byly Slatiňany prodány Karlu Josefu Zumsandovi ze Sandbergu. Od Sandbergů koupil zámek s panstvím roku 1732 František Josef, [[hrabě]] ze Schönfeldu, který jej připojil k nasavrckému panství. Jeho jediná dcera Marie Kateřina se později v roce 1746 provdala za Jana Adama, [[kníže]]te z [[Auersperg]]u, jenž po ní v roce 1773 panství zdědil.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Roku 1595 koupili Slatiňany Karlíkové z Nežetic. Těm (Jiřímu z Nežetic) bylo ovšem za účast na povstání roku 1618 o čtyři roky později panství zkonfiskováno králem a hned nato, v roce 1623 prodáno Lvovi Burianovi Berkovi z Dubé. Od [[Berkové z Dubé|Berků]] koupil Slatiňany František Adam z Bubna a z Litic, jenž je prodal před rokem 1671 Adamu Zikmundovi Purkartovi z Voděrad. Roku 1710 byly Slatiňany prodány Karlu Josefu Zumsandovi ze Sandbergu. Od Sandbergů koupil zámek s panstvím roku 1732 František Josef, [[hrabě]] ze Schönfeldu, který jej připojil k nasavrckému panství. Jeho jediná dcera Marie Kateřina se později v roce 1746 provdala za Jana Adama, [[kníže]]te z [[Auersperg]]u, jenž po ní v roce 1773 panství zdědil.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Snad největšího rozkvětu doznala obec v letech, kdy panství vlastnila knížecí rodina [[Auerspergové|Auerspergů]]. V této době se postupně z bezvýznamné vsi stávají Slatiňany hospodářsky i kulturně živým místem. Vzniká zde například v roce 1859 [[cukrovar]] s rafinérií a kostkárnou, který stejně jako kamenný most přes řeku Chrudimku postavil stavitel [[František Schmoranz starší|František Schmoranz]], v roce 1877 pak továrna na umělá hnojiva, parní [[pila]] v roce [[1901]] a v roce [[1903]] lihovar, vše náležící pod hospodářskou správu [[František Josef z Auerspergu|Františka Josefa]], [[kníže]]te z [[Auersperg]]u.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Snad největšího rozkvětu doznala obec v letech, kdy panství vlastnila knížecí rodina [[Auerspergové|Auerspergů]]. V této době se postupně z bezvýznamné vsi stávají Slatiňany hospodářsky i kulturně živým místem. Vzniká zde například v roce 1859 [[cukrovar]] s rafinérií a kostkárnou, který stejně jako kamenný most přes řeku Chrudimku postavil stavitel [[František Schmoranz starší|František Schmoranz]], v roce 1877 pak továrna na umělá hnojiva, parní [[pila]] v roce [[1901]] a v roce [[1903]] lihovar, vše náležící pod hospodářskou správu [[František Josef z Auerspergu|Františka Josefa]], [[kníže]]te z [[Auersperg]]u.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Mimoto byla ve Slatiňanech v roce 1899 založena pány Cilkem a Trdlicou továrna na výrobu [[katr]]ů a dřevoobráběcích strojů. Později, z důvodu malého zájmu o její výrobky, továrna mění nejen majitele (Černý a Němec), ale i sortiment. Nově se v ní montují hasičské stříkačky a v roce [[1907]] továrnu kupuje [[R. A. Smékal]], známý pražský průkopník požární techniky. Továrna začíná vyrábět nejen stříkačky, ale i požární vozy, tělocvičné nářadí a dokonce i pár osobních vozů. Od roku [[1937]] vede po úmrtí R. A. Smékala továrnu prokurista Potůček, který ji rozšiřuje a modernizuje.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Mimoto byla ve Slatiňanech v roce 1899 založena pány Cilkem a Trdlicou továrna na výrobu [[katr]]ů a dřevoobráběcích strojů. Později, z důvodu malého zájmu o její výrobky, továrna mění nejen majitele (Černý a Němec), ale i sortiment. Nově se v ní montují hasičské stříkačky a v roce [[1907]] továrnu kupuje [[R. A. Smékal]], známý pražský průkopník požární techniky. Továrna začíná vyrábět nejen stříkačky, ale i požární vozy, tělocvičné nářadí a dokonce i pár osobních vozů. Od roku [[1937]] vede po úmrtí R. A. Smékala továrnu prokurista Potůček, který ji rozšiřuje a modernizuje.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Auerspergové]] mezitím vlastní zámek, pozemky i hospodářskou výrobu ve Slatiňanech až do roku 1938, kdy zemřel [[František Josef z Auerspergu|František Josef]], [[kníže]] z [[Auersperg]]u. Poté, co zemřel roku 1942 ve Vídni i jeho syn Ferdinand Maria, místní větev Auerspergů vymřela po meči. Po něm zámek, pozemky i hospodářství převzal manžel Ferdinandovy sestry Marie, Karel Josef, [[hrabě]] z Trauttmansdorffu-Weinsbergu, jemuž byl majetek zkonfiskován a zestátněn v roce [[1945]] na základě [[Benešovy dekrety|Benešových dekretů]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Auerspergové]] mezitím vlastní zámek, pozemky i hospodářskou výrobu ve Slatiňanech až do roku 1938, kdy zemřel [[František Josef z Auerspergu|František Josef]], [[kníže]] z [[Auersperg]]u. Poté, co zemřel roku 1942 ve Vídni i jeho syn Ferdinand Maria, místní větev Auerspergů vymřela po meči. Po něm zámek, pozemky i hospodářství převzal manžel Ferdinandovy sestry Marie, Karel Josef, [[hrabě]] z Trauttmansdorffu-Weinsbergu, jemuž byl majetek zkonfiskován a zestátněn v roce [[1945]] na základě [[Benešovy dekrety|Benešových dekretů]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Také továrna Potůček přechází po znárodnění v roce [[1948]] pod Sigmu Olomouc jako THZ (továrna hasících zařízení). K další reorganizaci došlo v roce [[1962]], kdy byla THZ začleněna do tehdejšího n. p. Karosa Vysoké Mýto jako závod 03, specializovaný na výrobu kropicích cisteren. Výroba hasící techniky byla v té době utlumena, vyjma požární automobilu CAS K16 na podvozku Liaz, který byl odvozen od běžného kropicího vozu. Přesto se ve Slatiňanech vyráběly důležité komponenty pro hasící vozy, stříkačky i vojenskou techniku. V roce 1994 byla továrna zprivatizována společností prezentující právního nástupce původního majitele a působí jako Strojírna Potůček Slatiňany.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Také továrna Potůček přechází po znárodnění v roce [[1948]] pod Sigmu Olomouc jako THZ (továrna hasících zařízení). K další reorganizaci došlo v roce [[1962]], kdy byla THZ začleněna do tehdejšího n. p. Karosa Vysoké Mýto jako závod 03, specializovaný na výrobu kropicích cisteren. Výroba hasící techniky byla v té době utlumena, vyjma požární automobilu CAS K16 na podvozku Liaz, který byl odvozen od běžného kropicího vozu. Přesto se ve Slatiňanech vyráběly důležité komponenty pro hasící vozy, stříkačky i vojenskou techniku. V roce 1994 byla továrna zprivatizována společností prezentující právního nástupce původního majitele a působí jako Strojírna Potůček Slatiňany.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Slatiňany byly povýšeny na město 1. 7. [[1971]]. V současné době má město spolu s místními částmi [[Škrovád]], [[Kunčí]], [[Trpišov]] a [[Kochánovice]] &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;4040 &lt;/del&gt;obyvatel.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#160;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Slatiňany byly povýšeny na město 1. 7. [[1971]]. V současné době má město spolu s místními částmi [[Škrovád]], [[Kunčí]], [[Trpišov]] a [[Kochánovice]] &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;4&amp;amp;nbsp;040 &lt;/ins&gt;obyvatel.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Památky ve městě a okolí ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Památky ve městě a okolí ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Soubor:Slatinany CZ St Martin church from SE 299.jpg|thumb|Kostel sv. Martina, spojený krytou chodbou se sousedním zámkem]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Soubor:Slatinany CZ St Martin church from SE 299.jpg|thumb&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;|220px&lt;/ins&gt;|Kostel sv. Martina, spojený krytou chodbou se sousedním zámkem]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;* [[Slatiňany (zámek)|Státní zámek Slatiňany]] s hippologickým muzeem a anglickým parkem o rozloze 16 ha, přecházejícím jižním směrem v parkovou nivu s výběhy pro koně a třešňovkou&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;* [[Slatiňany (zámek)|Státní zámek Slatiňany]] s hippologickým muzeem a anglickým parkem o rozloze 16 ha, přecházejícím jižním směrem v&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;amp;nbsp;&lt;/ins&gt;parkovou nivu s výběhy pro koně a třešňovkou&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;* Kostel sv. Martina&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;; &lt;/del&gt;farní kostel římskokatolické církve ze 14. století, přestavěný do novogotického stylu v letech 1891 až 1892 &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[František Schmoranz starší|&lt;/del&gt;Františkem Schmoranzem starším&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]]&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;* Kostel sv. Martina &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;– &lt;/ins&gt;farní kostel římskokatolické církve ze 14. století, přestavěný do novogotického stylu v letech 1891 až 1892 Františkem&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;amp;nbsp;&lt;/ins&gt;Schmoranzem&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;amp;nbsp;&lt;/ins&gt;starším&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;* [[Hřebčín Slatiňany]] &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;- &lt;/del&gt;pobočka [[Národní hřebčín Kladruby nad Labem|národního hřebčína Kladruby]] s chovem plemena [[starokladrubský vraník|starokladrubských vraníků]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;* [[Hřebčín Slatiňany]] &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;– &lt;/ins&gt;pobočka [[Národní hřebčín Kladruby nad Labem|národního hřebčína Kladruby]] s chovem plemena [[starokladrubský vraník|starokladrubských vraníků]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;* Kočičí hrádek, věrná zmenšenina hradu na svahu kopce Hůra, zbudovaná pro děti knížete Auersperga&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;* Kočičí hrádek, věrná zmenšenina hradu na svahu kopce Hůra, zbudovaná pro děti knížete Auersperga&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;* Vrchlického návrší (''U Panny Marie''), křemencové návrší, oblíbené místo [[Jaroslav Vrchlický|Jaroslava Vrchlického]] s jeho pamětní deskou, dílem [[Otakar Španiel|Otakara Španiela]], a s [[Boží muka|božími muky]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;* Vrchlického návrší (''U Panny Marie''), křemencové návrší, oblíbené místo [[Jaroslav Vrchlický|Jaroslava Vrchlického]] s jeho pamětní deskou, dílem [[Otakar Španiel|Otakara Španiela]], a s [[Boží muka|božími muky]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 54:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 59:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;* V blízké [[Slavická obora|Slavické oboře]] se nachází zřícenina hradu [[Strádov]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;* V blízké [[Slavická obora|Slavické oboře]] se nachází zřícenina hradu [[Strádov]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Významní rodáci a osobnosti Slatiňan ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Významní rodáci a osobnosti Slatiňan ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;* Mezi místní slavné rodáky patří zpěvačka [[Helena Vondráčková]] a její bratr, skladatel a zpěvák [[Jiří Vondráček]], otec [[Lucie Vondráčková|Lucie Vondráčkové]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;* Mezi místní slavné rodáky patří zpěvačka [[Helena Vondráčková]] a její bratr, skladatel a zpěvák [[Jiří Vondráček]], otec [[Lucie Vondráčková|Lucie&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;amp;nbsp;&lt;/ins&gt;Vondráčkové]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;* Slatiňanské hippologické muzeum založil PhDr.et MUDr. [[František Bílek (hippolog)]] DrSc.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;* Slatiňanské hippologické muzeum založil PhDr.et MUDr. [[František Bílek (hippolog)]] DrSc.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;* V roce 1833&amp;lt;ref&amp;gt;Dr. ing. František Mandys, CSc.: Českomoravská vrchovina, Olympia Praha, 1986&amp;lt;/ref&amp;gt; nebo 1837&amp;lt;ref&amp;gt;[[Ottův slovník naučný]] z let 1888-1909&amp;lt;/ref&amp;gt; se ve Slatiňanech usadil významný český stavitel [[František Schmoranz starší]], který provedl celou řadu regotizací staveb po východních Čechách.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;* V roce 1833&amp;lt;ref&amp;gt;Dr. ing. František Mandys, CSc.: Českomoravská vrchovina, Olympia Praha, 1986&amp;lt;/ref&amp;gt; nebo 1837&amp;lt;ref&amp;gt;[[Ottův slovník naučný]] z let 1888-1909&amp;lt;/ref&amp;gt; se ve Slatiňanech usadil významný český stavitel [[František Schmoranz starší]], který provedl celou řadu regotizací staveb po východních Čechách.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;* [[Jaroslav Vrchlický]] navštěvoval Slatiňany pravidelně od roku 1888 každé univerzitní prázdniny a byl ubytován nejprve v čp. 131 a později v bývalém hostinci U Čiháků (nyní restaurace U zámku). V roce 1908 při letním pobytu ve Slatiňanech onemocněl a po návratu do Prahy utrpěl mozkovou příhodu. Naposledy byl ve Slatiňanech v roce 1909.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;* [[Jaroslav Vrchlický]] navštěvoval Slatiňany pravidelně od roku 1888 každé univerzitní prázdniny a byl ubytován nejprve v čp. 131 a později v bývalém hostinci U Čiháků (nyní restaurace U zámku). V roce 1908 při letním pobytu ve Slatiňanech onemocněl a po návratu do Prahy utrpěl mozkovou příhodu. Naposledy byl ve Slatiňanech v roce 1909.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;== Partnerská města ==&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#160;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;*&amp;nbsp; [[Rorbas]], [[Švýcarsko]]&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Části města ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Části města ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;* '''Slatiňany'''&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;* '''Slatiňany'''&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 66:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 70:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;* [[Škrovád]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;* [[Škrovád]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;* [[Trpišov]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;* [[Trpišov]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;== &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Odkazy &lt;/del&gt;==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#160;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;== Reference &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;== &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Partnerská města &lt;/ins&gt;==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;* {{Flagicon|Švýcarsko}} [[Rorbas]], [[Švýcarsko]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Reference ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;== Externí odkazy &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Externí odkazy ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;* [http://www.slatinany.cz/ Oficiální web města Slatiňany]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;* [http://www.slatinany.cz/ Oficiální web města Slatiňany]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;* [http://sdhslatinany.wz.cz/ Hasičský sbor města Slatiňany]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;* [http://sdhslatinany.wz.cz/ Hasičský sbor města Slatiňany]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;{{HlavičkaObecNav|Slatiňany|Slatiňany|Město}}&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[Kochánovice]]&amp;amp;nbsp;|&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[Kunčí]]&amp;amp;nbsp;|&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;'''Slatiňany'''&amp;amp;nbsp;|&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[Škrovád]]&amp;amp;nbsp;|&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[Trpišov]]&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;{{PatičkaObecNav}} &lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp; &amp;nbsp;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;nbsp;&amp;nbsp; &amp;nbsp;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;{{Okres Chrudim}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;{{Commonscat|Slatiňany}}{{Město Slatiňany}}&lt;/ins&gt;{{Okres Chrudim}}{{&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Článek z Wikipedie&lt;/ins&gt;}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;{{&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;commonscat|Slatiňany&lt;/del&gt;}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:Města v Čechách]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:Města v Čechách]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:Obce v okrese Chrudim]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:Obce v okrese Chrudim]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:Mikroregion Chrudimsko]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie:Mikroregion Chrudimsko]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;{{Článek z Wikipedie}}&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Slati%C5%88any&amp;diff=910715&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: Nahrazení textu „1554“ textem „1554“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Slati%C5%88any&amp;diff=910715&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2015-06-10T23:39:32Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Nahrazení textu „&lt;a href=&quot;/mmecz/index.php?title=1554&amp;amp;action=edit&amp;amp;redlink=1&quot; class=&quot;new&quot; title=&quot;1554 (stránka neexistuje)&quot;&gt;1554&lt;/a&gt;“ textem „1554“&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;
			&lt;col class='diff-marker' /&gt;
			&lt;col class='diff-content' /&gt;
			&lt;col class='diff-marker' /&gt;
			&lt;col class='diff-content' /&gt;
		&lt;tr valign='top'&gt;
		&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
		&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;Verze z 10. 6. 2015, 23:39&lt;/td&gt;
		&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 35:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 35:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;První písemná zmínka o Slatiňanech pochází z roku [[1294]], kdy zde na skalnatém ostrohu nad řekou [[Chrudimka|Chrudimkou]] stála pouze dřevěná gotická [[tvrz]]. Jejím vlastníkem byl podle českého historika Augusta Sedláčka v letech [[1294]] až 1297 František ze Slatiňan. Název města Slatiňany je odvozen od slatí (či slatin), uprostřed kterých původní osada vznikla. Ve Slatiňanech se ovšem traduje i [[pověst]] o chasníkovi, honícím divoké prase s dřevěnou tyčí křičíc ''„S latí na ní!“'', což je spíše produkt lidové slovesnosti z pozdější doby.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;První písemná zmínka o Slatiňanech pochází z roku [[1294]], kdy zde na skalnatém ostrohu nad řekou [[Chrudimka|Chrudimkou]] stála pouze dřevěná gotická [[tvrz]]. Jejím vlastníkem byl podle českého historika Augusta Sedláčka v letech [[1294]] až 1297 František ze Slatiňan. Název města Slatiňany je odvozen od slatí (či slatin), uprostřed kterých původní osada vznikla. Ve Slatiňanech se ovšem traduje i [[pověst]] o chasníkovi, honícím divoké prase s dřevěnou tyčí křičíc ''„S latí na ní!“'', což je spíše produkt lidové slovesnosti z pozdější doby.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Roku 1349 se osada připomíná jako ''Slatyna Swankonis'' (Slatina Svaňkova) podle [[plebán]]a Svaňka. V roce 1371 náleží spolu s dalšími dvěma vesnicemi, tvrzí a přilehlým dvorem Zbyňkovi řečenému Otháj ze Slatiňan. Od roku 1386 Slatiňany náležely vladykům z Poběžovic a Tuněchod. Jeden z vladyků, Václav ze Slatiňan, se v roce 1415 připojil ke stížnému listu českých a moravských pánů do Kostnice&amp;lt;ref&amp;gt;[http://www.snemovna.cz/eknih/snemy/ac/vol03/1414_28/t0006_00.htm Digitální knihovna, České sněmy, List pánuow Českých a Morawských do Konstancie, Wáclaw ze Slatiňan]&amp;lt;/ref&amp;gt;. Od vladyků z Tuněchod získal panství &amp;lt;del&amp;gt;někdy&amp;lt;/del&amp;gt; po roce 1415 Bleh z Lipky a ze Strádova, který jej roku 1438 (1437) zastavil Alšovi z Bítovan a [[Páni z Talmberka|Vítkovi z Talmberka]]. Jeho potomci, synové Matěj a Vítek (1454), a &amp;lt;del&amp;gt;zřejmě vnuk&amp;lt;/del&amp;gt; Diviš z Talmberka (1464), maršálek královny Kunhuty, drželi Slatiňany až do roku 1469, kdy byla osada i s tvrzí vypálena vojskem [[Zdeněk ze Šternberka|Zdeňka ze Šternberka]], který se u Chrudimi spojil s vojskem uherského krále [[Matyáš Korvín|Matyáše Korvína]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Roku 1349 se osada připomíná jako ''Slatyna Swankonis'' (Slatina Svaňkova) podle [[plebán]]a Svaňka. V roce 1371 náleží spolu s dalšími dvěma vesnicemi, tvrzí a přilehlým dvorem Zbyňkovi řečenému Otháj ze Slatiňan. Od roku 1386 Slatiňany náležely vladykům z Poběžovic a Tuněchod. Jeden z vladyků, Václav ze Slatiňan, se v roce 1415 připojil ke stížnému listu českých a moravských pánů do Kostnice&amp;lt;ref&amp;gt;[http://www.snemovna.cz/eknih/snemy/ac/vol03/1414_28/t0006_00.htm Digitální knihovna, České sněmy, List pánuow Českých a Morawských do Konstancie, Wáclaw ze Slatiňan]&amp;lt;/ref&amp;gt;. Od vladyků z Tuněchod získal panství &amp;lt;del&amp;gt;někdy&amp;lt;/del&amp;gt; po roce 1415 Bleh z Lipky a ze Strádova, který jej roku 1438 (1437) zastavil Alšovi z Bítovan a [[Páni z Talmberka|Vítkovi z Talmberka]]. Jeho potomci, synové Matěj a Vítek (1454), a &amp;lt;del&amp;gt;zřejmě vnuk&amp;lt;/del&amp;gt; Diviš z Talmberka (1464), maršálek královny Kunhuty, drželi Slatiňany až do roku 1469, kdy byla osada i s tvrzí vypálena vojskem [[Zdeněk ze Šternberka|Zdeňka ze Šternberka]], který se u Chrudimi spojil s vojskem uherského krále [[Matyáš Korvín|Matyáše Korvína]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce 1497 je tvrz i osada uváděna jako pustá a patří Šárovcům z Šárova, kteří ji prodali 1525 [[Chrudim]]i. V letech 1525 až 1547 byla osada Slatiňany v majetku královského věnného města [[Chrudim]]i, nicméně v roce 1547 byly Slatiňany spolu s dalšími statky městu zkonfiskovány pro účast na protihabsburském boji. [[Ferdinand I. Habsburský]] postoupil toto panství roku 1548 Janovi z Pernštejna. Ten jej ještě téhož roku prodal Lhotským ze Zásmuk, od nichž je roku &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[&lt;/del&gt;1554&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/del&gt;získali Fraňkové z Liběchova. V roce 1575 koupil panství pražský měšťan Bohuslav Mazanec z Frymburka a nechal na místě tvrze vystavět renesanční zámek.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce 1497 je tvrz i osada uváděna jako pustá a patří Šárovcům z Šárova, kteří ji prodali 1525 [[Chrudim]]i. V letech 1525 až 1547 byla osada Slatiňany v majetku královského věnného města [[Chrudim]]i, nicméně v roce 1547 byly Slatiňany spolu s dalšími statky městu zkonfiskovány pro účast na protihabsburském boji. [[Ferdinand I. Habsburský]] postoupil toto panství roku 1548 Janovi z Pernštejna. Ten jej ještě téhož roku prodal Lhotským ze Zásmuk, od nichž je roku 1554 získali Fraňkové z Liběchova. V roce 1575 koupil panství pražský měšťan Bohuslav Mazanec z Frymburka a nechal na místě tvrze vystavět renesanční zámek.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Roku 1595 koupili Slatiňany Karlíkové z Nežetic. Těm (Jiřímu z Nežetic) bylo ovšem za účast na povstání roku 1618 o čtyři roky později panství zkonfiskováno králem a hned nato, v roce 1623 prodáno Lvovi Burianovi Berkovi z Dubé. Od [[Berkové z Dubé|Berků]] koupil Slatiňany František Adam z Bubna a z Litic, jenž je prodal před rokem 1671 Adamu Zikmundovi Purkartovi z Voděrad. Roku 1710 byly Slatiňany prodány Karlu Josefu Zumsandovi ze Sandbergu. Od Sandbergů koupil zámek s panstvím roku 1732 František Josef, [[hrabě]] ze Schönfeldu, který jej připojil k nasavrckému panství. Jeho jediná dcera Marie Kateřina se později v roce 1746 provdala za Jana Adama, [[kníže]]te z [[Auersperg]]u, jenž po ní v roce 1773 panství zdědil.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Roku 1595 koupili Slatiňany Karlíkové z Nežetic. Těm (Jiřímu z Nežetic) bylo ovšem za účast na povstání roku 1618 o čtyři roky později panství zkonfiskováno králem a hned nato, v roce 1623 prodáno Lvovi Burianovi Berkovi z Dubé. Od [[Berkové z Dubé|Berků]] koupil Slatiňany František Adam z Bubna a z Litic, jenž je prodal před rokem 1671 Adamu Zikmundovi Purkartovi z Voděrad. Roku 1710 byly Slatiňany prodány Karlu Josefu Zumsandovi ze Sandbergu. Od Sandbergů koupil zámek s panstvím roku 1732 František Josef, [[hrabě]] ze Schönfeldu, který jej připojil k nasavrckému panství. Jeho jediná dcera Marie Kateřina se později v roce 1746 provdala za Jana Adama, [[kníže]]te z [[Auersperg]]u, jenž po ní v roce 1773 panství zdědil.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Snad největšího rozkvětu doznala obec v letech, kdy panství vlastnila knížecí rodina [[Auerspergové|Auerspergů]]. V této době se postupně z bezvýznamné vsi stávají Slatiňany hospodářsky i kulturně živým místem. Vzniká zde například v roce 1859 [[cukrovar]] s rafinérií a kostkárnou, který stejně jako kamenný most přes řeku Chrudimku postavil stavitel [[František Schmoranz starší|František Schmoranz]], v roce 1877 pak továrna na umělá hnojiva, parní [[pila]] v roce [[1901]] a v roce [[1903]] lihovar, vše náležící pod hospodářskou správu [[František Josef z Auerspergu|Františka Josefa]], [[kníže]]te z [[Auersperg]]u.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Snad největšího rozkvětu doznala obec v letech, kdy panství vlastnila knížecí rodina [[Auerspergové|Auerspergů]]. V této době se postupně z bezvýznamné vsi stávají Slatiňany hospodářsky i kulturně živým místem. Vzniká zde například v roce 1859 [[cukrovar]] s rafinérií a kostkárnou, který stejně jako kamenný most přes řeku Chrudimku postavil stavitel [[František Schmoranz starší|František Schmoranz]], v roce 1877 pak továrna na umělá hnojiva, parní [[pila]] v roce [[1901]] a v roce [[1903]] lihovar, vše náležící pod hospodářskou správu [[František Josef z Auerspergu|Františka Josefa]], [[kníže]]te z [[Auersperg]]u.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Slati%C5%88any&amp;diff=910586&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: Nahrazení textu „1386“ textem „1386“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Slati%C5%88any&amp;diff=910586&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2015-06-10T22:52:10Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Nahrazení textu „&lt;a href=&quot;/mmecz/index.php?title=1386&amp;amp;action=edit&amp;amp;redlink=1&quot; class=&quot;new&quot; title=&quot;1386 (stránka neexistuje)&quot;&gt;1386&lt;/a&gt;“ textem „1386“&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;
			&lt;col class='diff-marker' /&gt;
			&lt;col class='diff-content' /&gt;
			&lt;col class='diff-marker' /&gt;
			&lt;col class='diff-content' /&gt;
		&lt;tr valign='top'&gt;
		&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
		&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;Verze z 10. 6. 2015, 22:52&lt;/td&gt;
		&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 34:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 34:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Historie ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Historie ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;První písemná zmínka o Slatiňanech pochází z roku [[1294]], kdy zde na skalnatém ostrohu nad řekou [[Chrudimka|Chrudimkou]] stála pouze dřevěná gotická [[tvrz]]. Jejím vlastníkem byl podle českého historika Augusta Sedláčka v letech [[1294]] až 1297 František ze Slatiňan. Název města Slatiňany je odvozen od slatí (či slatin), uprostřed kterých původní osada vznikla. Ve Slatiňanech se ovšem traduje i [[pověst]] o chasníkovi, honícím divoké prase s dřevěnou tyčí křičíc ''„S latí na ní!“'', což je spíše produkt lidové slovesnosti z pozdější doby.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;První písemná zmínka o Slatiňanech pochází z roku [[1294]], kdy zde na skalnatém ostrohu nad řekou [[Chrudimka|Chrudimkou]] stála pouze dřevěná gotická [[tvrz]]. Jejím vlastníkem byl podle českého historika Augusta Sedláčka v letech [[1294]] až 1297 František ze Slatiňan. Název města Slatiňany je odvozen od slatí (či slatin), uprostřed kterých původní osada vznikla. Ve Slatiňanech se ovšem traduje i [[pověst]] o chasníkovi, honícím divoké prase s dřevěnou tyčí křičíc ''„S latí na ní!“'', což je spíše produkt lidové slovesnosti z pozdější doby.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Roku 1349 se osada připomíná jako ''Slatyna Swankonis'' (Slatina Svaňkova) podle [[plebán]]a Svaňka. V roce 1371 náleží spolu s dalšími dvěma vesnicemi, tvrzí a přilehlým dvorem Zbyňkovi řečenému Otháj ze Slatiňan. Od roku &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[&lt;/del&gt;1386&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/del&gt;Slatiňany náležely vladykům z Poběžovic a Tuněchod. Jeden z vladyků, Václav ze Slatiňan, se v roce 1415 připojil ke stížnému listu českých a moravských pánů do Kostnice&amp;lt;ref&amp;gt;[http://www.snemovna.cz/eknih/snemy/ac/vol03/1414_28/t0006_00.htm Digitální knihovna, České sněmy, List pánuow Českých a Morawských do Konstancie, Wáclaw ze Slatiňan]&amp;lt;/ref&amp;gt;. Od vladyků z Tuněchod získal panství &amp;lt;del&amp;gt;někdy&amp;lt;/del&amp;gt; po roce 1415 Bleh z Lipky a ze Strádova, který jej roku 1438 (1437) zastavil Alšovi z Bítovan a [[Páni z Talmberka|Vítkovi z Talmberka]]. Jeho potomci, synové Matěj a Vítek (1454), a &amp;lt;del&amp;gt;zřejmě vnuk&amp;lt;/del&amp;gt; Diviš z Talmberka (1464), maršálek královny Kunhuty, drželi Slatiňany až do roku 1469, kdy byla osada i s tvrzí vypálena vojskem [[Zdeněk ze Šternberka|Zdeňka ze Šternberka]], který se u Chrudimi spojil s vojskem uherského krále [[Matyáš Korvín|Matyáše Korvína]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Roku 1349 se osada připomíná jako ''Slatyna Swankonis'' (Slatina Svaňkova) podle [[plebán]]a Svaňka. V roce 1371 náleží spolu s dalšími dvěma vesnicemi, tvrzí a přilehlým dvorem Zbyňkovi řečenému Otháj ze Slatiňan. Od roku 1386 Slatiňany náležely vladykům z Poběžovic a Tuněchod. Jeden z vladyků, Václav ze Slatiňan, se v roce 1415 připojil ke stížnému listu českých a moravských pánů do Kostnice&amp;lt;ref&amp;gt;[http://www.snemovna.cz/eknih/snemy/ac/vol03/1414_28/t0006_00.htm Digitální knihovna, České sněmy, List pánuow Českých a Morawských do Konstancie, Wáclaw ze Slatiňan]&amp;lt;/ref&amp;gt;. Od vladyků z Tuněchod získal panství &amp;lt;del&amp;gt;někdy&amp;lt;/del&amp;gt; po roce 1415 Bleh z Lipky a ze Strádova, který jej roku 1438 (1437) zastavil Alšovi z Bítovan a [[Páni z Talmberka|Vítkovi z Talmberka]]. Jeho potomci, synové Matěj a Vítek (1454), a &amp;lt;del&amp;gt;zřejmě vnuk&amp;lt;/del&amp;gt; Diviš z Talmberka (1464), maršálek královny Kunhuty, drželi Slatiňany až do roku 1469, kdy byla osada i s tvrzí vypálena vojskem [[Zdeněk ze Šternberka|Zdeňka ze Šternberka]], který se u Chrudimi spojil s vojskem uherského krále [[Matyáš Korvín|Matyáše Korvína]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce 1497 je tvrz i osada uváděna jako pustá a patří Šárovcům z Šárova, kteří ji prodali 1525 [[Chrudim]]i. V letech 1525 až 1547 byla osada Slatiňany v majetku královského věnného města [[Chrudim]]i, nicméně v roce 1547 byly Slatiňany spolu s dalšími statky městu zkonfiskovány pro účast na protihabsburském boji. [[Ferdinand I. Habsburský]] postoupil toto panství roku 1548 Janovi z Pernštejna. Ten jej ještě téhož roku prodal Lhotským ze Zásmuk, od nichž je roku [[1554]] získali Fraňkové z Liběchova. V roce 1575 koupil panství pražský měšťan Bohuslav Mazanec z Frymburka a nechal na místě tvrze vystavět renesanční zámek.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce 1497 je tvrz i osada uváděna jako pustá a patří Šárovcům z Šárova, kteří ji prodali 1525 [[Chrudim]]i. V letech 1525 až 1547 byla osada Slatiňany v majetku královského věnného města [[Chrudim]]i, nicméně v roce 1547 byly Slatiňany spolu s dalšími statky městu zkonfiskovány pro účast na protihabsburském boji. [[Ferdinand I. Habsburský]] postoupil toto panství roku 1548 Janovi z Pernštejna. Ten jej ještě téhož roku prodal Lhotským ze Zásmuk, od nichž je roku [[1554]] získali Fraňkové z Liběchova. V roce 1575 koupil panství pražský měšťan Bohuslav Mazanec z Frymburka a nechal na místě tvrze vystavět renesanční zámek.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Roku 1595 koupili Slatiňany Karlíkové z Nežetic. Těm (Jiřímu z Nežetic) bylo ovšem za účast na povstání roku 1618 o čtyři roky později panství zkonfiskováno králem a hned nato, v roce 1623 prodáno Lvovi Burianovi Berkovi z Dubé. Od [[Berkové z Dubé|Berků]] koupil Slatiňany František Adam z Bubna a z Litic, jenž je prodal před rokem 1671 Adamu Zikmundovi Purkartovi z Voděrad. Roku 1710 byly Slatiňany prodány Karlu Josefu Zumsandovi ze Sandbergu. Od Sandbergů koupil zámek s panstvím roku 1732 František Josef, [[hrabě]] ze Schönfeldu, který jej připojil k nasavrckému panství. Jeho jediná dcera Marie Kateřina se později v roce 1746 provdala za Jana Adama, [[kníže]]te z [[Auersperg]]u, jenž po ní v roce 1773 panství zdědil.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Roku 1595 koupili Slatiňany Karlíkové z Nežetic. Těm (Jiřímu z Nežetic) bylo ovšem za účast na povstání roku 1618 o čtyři roky později panství zkonfiskováno králem a hned nato, v roce 1623 prodáno Lvovi Burianovi Berkovi z Dubé. Od [[Berkové z Dubé|Berků]] koupil Slatiňany František Adam z Bubna a z Litic, jenž je prodal před rokem 1671 Adamu Zikmundovi Purkartovi z Voděrad. Roku 1710 byly Slatiňany prodány Karlu Josefu Zumsandovi ze Sandbergu. Od Sandbergů koupil zámek s panstvím roku 1732 František Josef, [[hrabě]] ze Schönfeldu, který jej připojil k nasavrckému panství. Jeho jediná dcera Marie Kateřina se později v roce 1746 provdala za Jana Adama, [[kníže]]te z [[Auersperg]]u, jenž po ní v roce 1773 panství zdědil.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Slati%C5%88any&amp;diff=777306&amp;oldid=prev</id>
		<title>GVC Sobek: Nahrazení textu „1438“ textem „1438“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Slati%C5%88any&amp;diff=777306&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2014-07-13T23:22:43Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Nahrazení textu „&lt;a href=&quot;/mmecz/index.php?title=1438&amp;amp;action=edit&amp;amp;redlink=1&quot; class=&quot;new&quot; title=&quot;1438 (stránka neexistuje)&quot;&gt;1438&lt;/a&gt;“ textem „1438“&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;
			&lt;col class='diff-marker' /&gt;
			&lt;col class='diff-content' /&gt;
			&lt;col class='diff-marker' /&gt;
			&lt;col class='diff-content' /&gt;
		&lt;tr valign='top'&gt;
		&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
		&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;Verze z 13. 7. 2014, 23:22&lt;/td&gt;
		&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 34:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 34:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Historie ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Historie ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;První písemná zmínka o Slatiňanech pochází z roku [[1294]], kdy zde na skalnatém ostrohu nad řekou [[Chrudimka|Chrudimkou]] stála pouze dřevěná gotická [[tvrz]]. Jejím vlastníkem byl podle českého historika Augusta Sedláčka v letech [[1294]] až 1297 František ze Slatiňan. Název města Slatiňany je odvozen od slatí (či slatin), uprostřed kterých původní osada vznikla. Ve Slatiňanech se ovšem traduje i [[pověst]] o chasníkovi, honícím divoké prase s dřevěnou tyčí křičíc ''„S latí na ní!“'', což je spíše produkt lidové slovesnosti z pozdější doby.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;První písemná zmínka o Slatiňanech pochází z roku [[1294]], kdy zde na skalnatém ostrohu nad řekou [[Chrudimka|Chrudimkou]] stála pouze dřevěná gotická [[tvrz]]. Jejím vlastníkem byl podle českého historika Augusta Sedláčka v letech [[1294]] až 1297 František ze Slatiňan. Název města Slatiňany je odvozen od slatí (či slatin), uprostřed kterých původní osada vznikla. Ve Slatiňanech se ovšem traduje i [[pověst]] o chasníkovi, honícím divoké prase s dřevěnou tyčí křičíc ''„S latí na ní!“'', což je spíše produkt lidové slovesnosti z pozdější doby.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Roku 1349 se osada připomíná jako ''Slatyna Swankonis'' (Slatina Svaňkova) podle [[plebán]]a Svaňka. V roce 1371 náleží spolu s dalšími dvěma vesnicemi, tvrzí a přilehlým dvorem Zbyňkovi řečenému Otháj ze Slatiňan. Od roku [[1386]] Slatiňany náležely vladykům z Poběžovic a Tuněchod. Jeden z vladyků, Václav ze Slatiňan, se v roce 1415 připojil ke stížnému listu českých a moravských pánů do Kostnice&amp;lt;ref&amp;gt;[http://www.snemovna.cz/eknih/snemy/ac/vol03/1414_28/t0006_00.htm Digitální knihovna, České sněmy, List pánuow Českých a Morawských do Konstancie, Wáclaw ze Slatiňan]&amp;lt;/ref&amp;gt;. Od vladyků z Tuněchod získal panství &amp;lt;del&amp;gt;někdy&amp;lt;/del&amp;gt; po roce 1415 Bleh z Lipky a ze Strádova, který jej roku &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[&lt;/del&gt;1438&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/del&gt;(1437) zastavil Alšovi z Bítovan a [[Páni z Talmberka|Vítkovi z Talmberka]]. Jeho potomci, synové Matěj a Vítek (1454), a &amp;lt;del&amp;gt;zřejmě vnuk&amp;lt;/del&amp;gt; Diviš z Talmberka (1464), maršálek královny Kunhuty, drželi Slatiňany až do roku 1469, kdy byla osada i s tvrzí vypálena vojskem [[Zdeněk ze Šternberka|Zdeňka ze Šternberka]], který se u Chrudimi spojil s vojskem uherského krále [[Matyáš Korvín|Matyáše Korvína]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Roku 1349 se osada připomíná jako ''Slatyna Swankonis'' (Slatina Svaňkova) podle [[plebán]]a Svaňka. V roce 1371 náleží spolu s dalšími dvěma vesnicemi, tvrzí a přilehlým dvorem Zbyňkovi řečenému Otháj ze Slatiňan. Od roku [[1386]] Slatiňany náležely vladykům z Poběžovic a Tuněchod. Jeden z vladyků, Václav ze Slatiňan, se v roce 1415 připojil ke stížnému listu českých a moravských pánů do Kostnice&amp;lt;ref&amp;gt;[http://www.snemovna.cz/eknih/snemy/ac/vol03/1414_28/t0006_00.htm Digitální knihovna, České sněmy, List pánuow Českých a Morawských do Konstancie, Wáclaw ze Slatiňan]&amp;lt;/ref&amp;gt;. Od vladyků z Tuněchod získal panství &amp;lt;del&amp;gt;někdy&amp;lt;/del&amp;gt; po roce 1415 Bleh z Lipky a ze Strádova, který jej roku 1438 (1437) zastavil Alšovi z Bítovan a [[Páni z Talmberka|Vítkovi z Talmberka]]. Jeho potomci, synové Matěj a Vítek (1454), a &amp;lt;del&amp;gt;zřejmě vnuk&amp;lt;/del&amp;gt; Diviš z Talmberka (1464), maršálek královny Kunhuty, drželi Slatiňany až do roku 1469, kdy byla osada i s tvrzí vypálena vojskem [[Zdeněk ze Šternberka|Zdeňka ze Šternberka]], který se u Chrudimi spojil s vojskem uherského krále [[Matyáš Korvín|Matyáše Korvína]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce 1497 je tvrz i osada uváděna jako pustá a patří Šárovcům z Šárova, kteří ji prodali 1525 [[Chrudim]]i. V letech 1525 až 1547 byla osada Slatiňany v majetku královského věnného města [[Chrudim]]i, nicméně v roce 1547 byly Slatiňany spolu s dalšími statky městu zkonfiskovány pro účast na protihabsburském boji. [[Ferdinand I. Habsburský]] postoupil toto panství roku 1548 Janovi z Pernštejna. Ten jej ještě téhož roku prodal Lhotským ze Zásmuk, od nichž je roku [[1554]] získali Fraňkové z Liběchova. V roce 1575 koupil panství pražský měšťan Bohuslav Mazanec z Frymburka a nechal na místě tvrze vystavět renesanční zámek.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce 1497 je tvrz i osada uváděna jako pustá a patří Šárovcům z Šárova, kteří ji prodali 1525 [[Chrudim]]i. V letech 1525 až 1547 byla osada Slatiňany v majetku královského věnného města [[Chrudim]]i, nicméně v roce 1547 byly Slatiňany spolu s dalšími statky městu zkonfiskovány pro účast na protihabsburském boji. [[Ferdinand I. Habsburský]] postoupil toto panství roku 1548 Janovi z Pernštejna. Ten jej ještě téhož roku prodal Lhotským ze Zásmuk, od nichž je roku [[1554]] získali Fraňkové z Liběchova. V roce 1575 koupil panství pražský měšťan Bohuslav Mazanec z Frymburka a nechal na místě tvrze vystavět renesanční zámek.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Roku 1595 koupili Slatiňany Karlíkové z Nežetic. Těm (Jiřímu z Nežetic) bylo ovšem za účast na povstání roku 1618 o čtyři roky později panství zkonfiskováno králem a hned nato, v roce 1623 prodáno Lvovi Burianovi Berkovi z Dubé. Od [[Berkové z Dubé|Berků]] koupil Slatiňany František Adam z Bubna a z Litic, jenž je prodal před rokem 1671 Adamu Zikmundovi Purkartovi z Voděrad. Roku 1710 byly Slatiňany prodány Karlu Josefu Zumsandovi ze Sandbergu. Od Sandbergů koupil zámek s panstvím roku 1732 František Josef, [[hrabě]] ze Schönfeldu, který jej připojil k nasavrckému panství. Jeho jediná dcera Marie Kateřina se později v roce 1746 provdala za Jana Adama, [[kníže]]te z [[Auersperg]]u, jenž po ní v roce 1773 panství zdědil.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Roku 1595 koupili Slatiňany Karlíkové z Nežetic. Těm (Jiřímu z Nežetic) bylo ovšem za účast na povstání roku 1618 o čtyři roky později panství zkonfiskováno králem a hned nato, v roce 1623 prodáno Lvovi Burianovi Berkovi z Dubé. Od [[Berkové z Dubé|Berků]] koupil Slatiňany František Adam z Bubna a z Litic, jenž je prodal před rokem 1671 Adamu Zikmundovi Purkartovi z Voděrad. Roku 1710 byly Slatiňany prodány Karlu Josefu Zumsandovi ze Sandbergu. Od Sandbergů koupil zámek s panstvím roku 1732 František Josef, [[hrabě]] ze Schönfeldu, který jej připojil k nasavrckému panství. Jeho jediná dcera Marie Kateřina se později v roce 1746 provdala za Jana Adama, [[kníže]]te z [[Auersperg]]u, jenž po ní v roce 1773 panství zdědil.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>GVC Sobek</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Slati%C5%88any&amp;diff=418182&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: 1 revizi</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Slati%C5%88any&amp;diff=418182&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2013-11-17T21:19:27Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;1 revizi&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;
		&lt;tr valign='top'&gt;
		&lt;td colspan='1' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
		&lt;td colspan='1' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;Verze z 17. 11. 2013, 21:19&lt;/td&gt;
		&lt;/tr&gt;&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Slati%C5%88any&amp;diff=418181&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: Nahrazení textu „1575“ textem „1575“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Slati%C5%88any&amp;diff=418181&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2013-01-13T17:30:15Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Nahrazení textu „&lt;a href=&quot;/mmecz/index.php?title=1575&amp;amp;action=edit&amp;amp;redlink=1&quot; class=&quot;new&quot; title=&quot;1575 (stránka neexistuje)&quot;&gt;1575&lt;/a&gt;“ textem „1575“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{Infobox české obce a města|&lt;br /&gt;
  název = Slatiňany&lt;br /&gt;
| znak = Soubor:Znak města Slatiňany.jpg&lt;br /&gt;
| foto = Soubor:Slatinany_CZ_castle_from_E_0298.jpg&lt;br /&gt;
| popisek.foto = Zámek Slatiňany od východu&lt;br /&gt;
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Slatiňany |lat_deg=49 |lat_min=55 |lat_sec=05 |lon_deg=15 |lon_min=48 |lon_sec=57 |float=center }}&lt;br /&gt;
| vlajka = Soubor:Vlajka města Slatiňany.gif&lt;br /&gt;
| status = město&lt;br /&gt;
| NUTS5 = CZ0531 572268&lt;br /&gt;
| NUTS4 = CZ0531&lt;br /&gt;
| NUTS3 = CZ053&lt;br /&gt;
| kraj = [[Pardubický kraj|Pardubický]]&lt;br /&gt;
| okres = Chrudim&lt;br /&gt;
| ob.roz.půs = [[Chrudim]]&lt;br /&gt;
| pov.ob = [[Chrudim]]&lt;br /&gt;
| země = [[Čechy]]&lt;br /&gt;
| výměra = 15,60&lt;br /&gt;
| obyvatelé = 4122 &lt;br /&gt;
| obyv.datum = 3.&amp;amp;nbsp;7.&amp;amp;nbsp;2006&lt;br /&gt;
| zem.šíř = 49° 55’ 05’’&lt;br /&gt;
| zem.dél = 15° 48’ 57’’&lt;br /&gt;
| nad.výš = 268&lt;br /&gt;
| PSČ = 538&amp;amp;nbsp;21&lt;br /&gt;
| početzsj = 4&lt;br /&gt;
| početč = 5&lt;br /&gt;
| početk = 4&lt;br /&gt;
| adresa = T.G. Masaryka 36, 538&amp;amp;nbsp;21 Slatiňany&lt;br /&gt;
| web = www.slatinany.cz/&lt;br /&gt;
| úř.web = www.slatinany.cz/&lt;br /&gt;
| email = mesto@slatinany.cz&lt;br /&gt;
| starosta = MVDr. Ivan Jeník&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
'''Slatiňany''' jsou v [[město]] v malebném kraji na úpatí [[Železné hory|Železných hor]] 4&amp;amp;nbsp;km jižně od okresního města [[Chrudim]]. &lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
První písemná zmínka o Slatiňanech pochází z roku [[1294]], kdy zde na skalnatém ostrohu nad řekou [[Chrudimka|Chrudimkou]] stála pouze dřevěná gotická [[tvrz]]. Jejím vlastníkem byl podle českého historika Augusta Sedláčka v letech [[1294]] až 1297 František ze Slatiňan. Název města Slatiňany je odvozen od slatí (či slatin), uprostřed kterých původní osada vznikla. Ve Slatiňanech se ovšem traduje i [[pověst]] o chasníkovi, honícím divoké prase s dřevěnou tyčí křičíc ''„S latí na ní!“'', což je spíše produkt lidové slovesnosti z pozdější doby.&lt;br /&gt;
Roku 1349 se osada připomíná jako ''Slatyna Swankonis'' (Slatina Svaňkova) podle [[plebán]]a Svaňka. V roce 1371 náleží spolu s dalšími dvěma vesnicemi, tvrzí a přilehlým dvorem Zbyňkovi řečenému Otháj ze Slatiňan. Od roku [[1386]] Slatiňany náležely vladykům z Poběžovic a Tuněchod. Jeden z vladyků, Václav ze Slatiňan, se v roce 1415 připojil ke stížnému listu českých a moravských pánů do Kostnice&amp;lt;ref&amp;gt;[http://www.snemovna.cz/eknih/snemy/ac/vol03/1414_28/t0006_00.htm Digitální knihovna, České sněmy, List pánuow Českých a Morawských do Konstancie, Wáclaw ze Slatiňan]&amp;lt;/ref&amp;gt;. Od vladyků z Tuněchod získal panství &amp;lt;del&amp;gt;někdy&amp;lt;/del&amp;gt; po roce 1415 Bleh z Lipky a ze Strádova, který jej roku [[1438]] (1437) zastavil Alšovi z Bítovan a [[Páni z Talmberka|Vítkovi z Talmberka]]. Jeho potomci, synové Matěj a Vítek (1454), a &amp;lt;del&amp;gt;zřejmě vnuk&amp;lt;/del&amp;gt; Diviš z Talmberka (1464), maršálek královny Kunhuty, drželi Slatiňany až do roku 1469, kdy byla osada i s tvrzí vypálena vojskem [[Zdeněk ze Šternberka|Zdeňka ze Šternberka]], který se u Chrudimi spojil s vojskem uherského krále [[Matyáš Korvín|Matyáše Korvína]].&lt;br /&gt;
V roce 1497 je tvrz i osada uváděna jako pustá a patří Šárovcům z Šárova, kteří ji prodali 1525 [[Chrudim]]i. V letech 1525 až 1547 byla osada Slatiňany v majetku královského věnného města [[Chrudim]]i, nicméně v roce 1547 byly Slatiňany spolu s dalšími statky městu zkonfiskovány pro účast na protihabsburském boji. [[Ferdinand I. Habsburský]] postoupil toto panství roku 1548 Janovi z Pernštejna. Ten jej ještě téhož roku prodal Lhotským ze Zásmuk, od nichž je roku [[1554]] získali Fraňkové z Liběchova. V roce 1575 koupil panství pražský měšťan Bohuslav Mazanec z Frymburka a nechal na místě tvrze vystavět renesanční zámek.&lt;br /&gt;
Roku 1595 koupili Slatiňany Karlíkové z Nežetic. Těm (Jiřímu z Nežetic) bylo ovšem za účast na povstání roku 1618 o čtyři roky později panství zkonfiskováno králem a hned nato, v roce 1623 prodáno Lvovi Burianovi Berkovi z Dubé. Od [[Berkové z Dubé|Berků]] koupil Slatiňany František Adam z Bubna a z Litic, jenž je prodal před rokem 1671 Adamu Zikmundovi Purkartovi z Voděrad. Roku 1710 byly Slatiňany prodány Karlu Josefu Zumsandovi ze Sandbergu. Od Sandbergů koupil zámek s panstvím roku 1732 František Josef, [[hrabě]] ze Schönfeldu, který jej připojil k nasavrckému panství. Jeho jediná dcera Marie Kateřina se později v roce 1746 provdala za Jana Adama, [[kníže]]te z [[Auersperg]]u, jenž po ní v roce 1773 panství zdědil.&lt;br /&gt;
Snad největšího rozkvětu doznala obec v letech, kdy panství vlastnila knížecí rodina [[Auerspergové|Auerspergů]]. V této době se postupně z bezvýznamné vsi stávají Slatiňany hospodářsky i kulturně živým místem. Vzniká zde například v roce 1859 [[cukrovar]] s rafinérií a kostkárnou, který stejně jako kamenný most přes řeku Chrudimku postavil stavitel [[František Schmoranz starší|František Schmoranz]], v roce 1877 pak továrna na umělá hnojiva, parní [[pila]] v roce [[1901]] a v roce [[1903]] lihovar, vše náležící pod hospodářskou správu [[František Josef z Auerspergu|Františka Josefa]], [[kníže]]te z [[Auersperg]]u.&lt;br /&gt;
Mimoto byla ve Slatiňanech v roce 1899 založena pány Cilkem a Trdlicou továrna na výrobu [[katr]]ů a dřevoobráběcích strojů. Později, z důvodu malého zájmu o její výrobky, továrna mění nejen majitele (Černý a Němec), ale i sortiment. Nově se v ní montují hasičské stříkačky a v roce [[1907]] továrnu kupuje [[R. A. Smékal]], známý pražský průkopník požární techniky. Továrna začíná vyrábět nejen stříkačky, ale i požární vozy, tělocvičné nářadí a dokonce i pár osobních vozů. Od roku [[1937]] vede po úmrtí R. A. Smékala továrnu prokurista Potůček, který ji rozšiřuje a modernizuje.&lt;br /&gt;
[[Auerspergové]] mezitím vlastní zámek, pozemky i hospodářskou výrobu ve Slatiňanech až do roku 1938, kdy zemřel [[František Josef z Auerspergu|František Josef]], [[kníže]] z [[Auersperg]]u. Poté, co zemřel roku 1942 ve Vídni i jeho syn Ferdinand Maria, místní větev Auerspergů vymřela po meči. Po něm zámek, pozemky i hospodářství převzal manžel Ferdinandovy sestry Marie, Karel Josef, [[hrabě]] z Trauttmansdorffu-Weinsbergu, jemuž byl majetek zkonfiskován a zestátněn v roce [[1945]] na základě [[Benešovy dekrety|Benešových dekretů]].&lt;br /&gt;
Také továrna Potůček přechází po znárodnění v roce [[1948]] pod Sigmu Olomouc jako THZ (továrna hasících zařízení). K další reorganizaci došlo v roce [[1962]], kdy byla THZ začleněna do tehdejšího n. p. Karosa Vysoké Mýto jako závod 03, specializovaný na výrobu kropicích cisteren. Výroba hasící techniky byla v té době utlumena, vyjma požární automobilu CAS K16 na podvozku Liaz, který byl odvozen od běžného kropicího vozu. Přesto se ve Slatiňanech vyráběly důležité komponenty pro hasící vozy, stříkačky i vojenskou techniku. V roce 1994 byla továrna zprivatizována společností prezentující právního nástupce původního majitele a působí jako Strojírna Potůček Slatiňany.&lt;br /&gt;
Slatiňany byly povýšeny na město 1. 7. [[1971]]. V současné době má město spolu s místními částmi [[Škrovád]], [[Kunčí]], [[Trpišov]] a [[Kochánovice]] 4040 obyvatel.&lt;br /&gt;
== Památky ve městě a okolí ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Slatinany CZ St Martin church from SE 299.jpg|thumb|Kostel sv. Martina, spojený krytou chodbou se sousedním zámkem]]&lt;br /&gt;
* [[Slatiňany (zámek)|Státní zámek Slatiňany]] s hippologickým muzeem a anglickým parkem o rozloze 16 ha, přecházejícím jižním směrem v parkovou nivu s výběhy pro koně a třešňovkou&lt;br /&gt;
* Kostel sv. Martina; farní kostel římskokatolické církve ze 14. století, přestavěný do novogotického stylu v letech 1891 až 1892 [[František Schmoranz starší|Františkem Schmoranzem starším]]&lt;br /&gt;
* [[Hřebčín Slatiňany]] - pobočka [[Národní hřebčín Kladruby nad Labem|národního hřebčína Kladruby]] s chovem plemena [[starokladrubský vraník|starokladrubských vraníků]]&lt;br /&gt;
* Kočičí hrádek, věrná zmenšenina hradu na svahu kopce Hůra, zbudovaná pro děti knížete Auersperga&lt;br /&gt;
* Vrchlického návrší (''U Panny Marie''), křemencové návrší, oblíbené místo [[Jaroslav Vrchlický|Jaroslava Vrchlického]] s jeho pamětní deskou, dílem [[Otakar Španiel|Otakara Španiela]], a s [[Boží muka|božími muky]]&lt;br /&gt;
* Rozhledna ''Nerozhledna Na Chlumu'' v bývalé [[Slavická obora|Slavické oboře]], sahající původně až k zámeckému parku; torzo přízemní části bývalé rozhledny s ochozem&lt;br /&gt;
* Kopec ''Tři Bubny'', ležící tři kilometry severovýchodně od Slatiňan, s kostelem sv. Jiří a s pozůstatky ochranných valů opevnění z roku 1778&lt;br /&gt;
* Čtyři kilometry severovýchodně od Slatiňan leží obec [[Kočí (okres Chrudim)|Kočí]] s nádherným netradičním dřevěným lidovým kostelíkem.&lt;br /&gt;
* V blízké [[Slavická obora|Slavické oboře]] se nachází zřícenina hradu [[Strádov]]&lt;br /&gt;
== Významní rodáci a osobnosti Slatiňan ==&lt;br /&gt;
* Mezi místní slavné rodáky patří zpěvačka [[Helena Vondráčková]] a její bratr, skladatel a zpěvák [[Jiří Vondráček]], otec [[Lucie Vondráčková|Lucie Vondráčkové]].&lt;br /&gt;
* Slatiňanské hippologické muzeum založil PhDr.et MUDr. [[František Bílek (hippolog)]] DrSc.&lt;br /&gt;
* V roce 1833&amp;lt;ref&amp;gt;Dr. ing. František Mandys, CSc.: Českomoravská vrchovina, Olympia Praha, 1986&amp;lt;/ref&amp;gt; nebo 1837&amp;lt;ref&amp;gt;[[Ottův slovník naučný]] z let 1888-1909&amp;lt;/ref&amp;gt; se ve Slatiňanech usadil významný český stavitel [[František Schmoranz starší]], který provedl celou řadu regotizací staveb po východních Čechách.&lt;br /&gt;
* [[Jaroslav Vrchlický]] navštěvoval Slatiňany pravidelně od roku 1888 každé univerzitní prázdniny a byl ubytován nejprve v čp. 131 a později v bývalém hostinci U Čiháků (nyní restaurace U zámku). V roce 1908 při letním pobytu ve Slatiňanech onemocněl a po návratu do Prahy utrpěl mozkovou příhodu. Naposledy byl ve Slatiňanech v roce 1909.&lt;br /&gt;
== Partnerská města ==&lt;br /&gt;
*  [[Rorbas]], [[Švýcarsko]]&lt;br /&gt;
== Části města ==&lt;br /&gt;
* '''Slatiňany'''&lt;br /&gt;
* [[Kochánovice]]&lt;br /&gt;
* [[Kunčí]]&lt;br /&gt;
* [[Škrovád]]&lt;br /&gt;
* [[Trpišov]]&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* [http://www.slatinany.cz/ Oficiální web města Slatiňany]&lt;br /&gt;
* [http://sdhslatinany.wz.cz/ Hasičský sbor města Slatiňany]&lt;br /&gt;
{{HlavičkaObecNav|Slatiňany|Slatiňany|Město}}&lt;br /&gt;
[[Kochánovice]]&amp;amp;nbsp;|&lt;br /&gt;
[[Kunčí]]&amp;amp;nbsp;|&lt;br /&gt;
'''Slatiňany'''&amp;amp;nbsp;|&lt;br /&gt;
[[Škrovád]]&amp;amp;nbsp;|&lt;br /&gt;
[[Trpišov]]&lt;br /&gt;
{{PatičkaObecNav}} &lt;br /&gt;
  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{Okres Chrudim}}&lt;br /&gt;
{{commonscat|Slatiňany}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Města v Čechách]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Obce v okrese Chrudim]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Mikroregion Chrudimsko]]&lt;br /&gt;
{{Článek z Wikipedie}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	</feed>