Sysop: 1 revizi

2013-11-17T21:19:28Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 17. 11. 2013, 21:19

Sysop: Nahrazení textu „třicetileté války“ textem „třicetileté války“

2010-11-11T12:26:00Z

Nahrazení textu „třicetileté války“ textem „třicetileté války“

Nová stránka

[[Soubor:Slatinany CZ castle from E 0298.jpg|thumb|Zámek Slatiňany - východní křídlo]]
'''Zámek Slatiňany''' patří k nejvýznamnějším budovám města [[Slatiňany]] v [[Okres Chrudim|okrese Chrudim]]. Spolu s přilehlým rozsáhlým parkem se nachází na jihozápadním okraji města. Zámek má trojkřídlý půdorys v podobě k severu otevřeného písmene U, od severozápadního strany vybíhá k západu dodatečně přistavěné další křídlo. Největších architektonických změn zaznamenal v 19. století, kdy byla majitelem rodina [[Auerspergové|Auerspergů]].

== Historie ==
Předchůdkyní zámku byla středověká [[tvrz]], poprvé připomínaná roku 1371 v držení Zbyňka Orháje ze Slatiňan. Jejími pozůstatky jsou [[Gotická architektura|gotické]] [[sklep]]y pod západním křídlem zámku. Po roce 1580 dal Bohuslav Mazanec z Frymburka tvrz rozšířit a přestavět na [[renesance|renesanční]] zámek pod vedením [[Ulrico Aostalli|Ulrika Aostalliho]]. Tato budova dosnes představuje stavební jádro zámku. Od roku 1623 přestal být zámek načas panským sídlem a v závěru třicetileté války byl opakovaně vydrancován Švédy. Zpustlý zámek dal po roce 1669 opravit Adam Zikmund Purkhart z Voděrad. Vyjma nové [[Baroko|barokní]] střechy se tím renesanční vzhled zámku příliš nezměnil. Další úpravy zámku proběhly za Jana Adama z Auersperka před rokem 1755. Synovec a dědic Jana Adama, Karel z Auersperka nechal počátkem 19. století sjednotit vzhled zámku v [[Klasicismus|klasicistním]] stylu, namísto valbové střechy nastoupila nižší střecha mansardová a renesanční [[arkáda|arkády]] na nádvoří byly vystřídány [[pavlač]]emi. Za dalšího držitele, Karlova prasynovce Vincenta Karla z Auersperka došlo (stejně jako na [[Žleby (zámek)|zámku Žleby]]) konce 40. let 19. století k [[Novogotika|novogotické]] úpravě, provedené [[Benedikt Škvor|Benediktem Škvorem]] a jeho žákem [[František Schmoranz starší|Františkem Schmoranzem st]]. Přestavby probíhaly až do konce 19. století i za dalšího z Auersperků, [[František Josef z Auerspergu|Františka Josefa]]. Zámek byl ozdoben věžičkami a došlo ke zrušení dosavadního hlavího vstupu z jižní strany; od té doby se do zámku vstupuje od severu. Severní konec západního křídla doplnila mohutná hranatá čtyřpatrová věž a na ni k zápdu navazující nové křídlo. Interiéry byly vybaveny ve stylu [[Druhé rokoko|druhého rokoka]]. Krytá chodba spojila zámek s panskou [[oratoř]]í v sousedním kostele sv. Martina, přestavěném roku 1892.

V letech 1898 až [[1901]] získal zámecký areál zhruba nynější podobu vybudováním [[hřebčín]]a, Švýcárny a Kočičího hrádku (miniatury gotického hradu při okraji zámeckého parku). Roku [[1942]] zdědil zámek po Ferdinandu Auersperkovi Josef Trautmannsforf, kterému byl majetek v roce [[1945]] [[konfiskace|zkonfiskován]] a přešel do vlastnictví státu. V letech [[1950]] až [[1952]] bylo v prostorách zámku zřízeno [[hipologie|hippologické]] muzeum které dokumentuje vývoj [[kůň|koně]] od jeho vzniku (před 55 mil. lety) po současnost. Ve 34 místnostech zámku jsou umístěny předměty s koňskou tematikou z 112 [[hrad]]ů a zámků. Svým rozsahem a komplexností sbírek se stalo toto museum nejrozsáhlejší v Evropě. V přilehlém [[hřebčín]]ě si můžete prohlédnout [[Kůň Převalského|koně Převalského]], v minulosti v přírodě vyhynulé. Roku [[2001]] byl slatiňanský zámek rozhodnutím vlády ČR prohlášen [[Národní kulturní památka České republiky|národní kulturní památkou]].

== Literatura ==
* Hrady zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (VI.). Východní Čechy. Praha, 1989, s. 451-453

== Externí odkazy ==
* [http://www.slatinany.cz Stránky Slatiňan]
* [http://www.hrady.cz/index.php?OID=868 Slatiňany na stránkách Hrady.cz]

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Zámky v Česku]]
[[Kategorie:Národní kulturní památky v okrese Chrudim]]

Slatiňany (zámek) - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu „třicetileté války“ textem „třicetileté války“