Slezská expozitura země Moravskoslezské - Historie editací

Sysop: + Vylepšení

2015-04-14T18:51:54Z

+ Vylepšení

← Starší verze		Verze z 14. 4. 2015, 18:51
Řádka 1:		Řádka 1:
-	[[Soubor:Někdejší Slezská expozitura země Moravskoslezské na mapě dnešního Česka.png\|thumb\|~~right~~\|Někdejší Slezská expozitura země Moravskoslezské na mapě dnešní [[Česká republika\|České republiky]]]]	+	[[Soubor:Někdejší Slezská expozitura země Moravskoslezské na mapě dnešního Česka.png\|thumb\|220px\|Někdejší Slezská expozitura země Moravskoslezské na mapě dnešní [[Česká republika\|České republiky]]]]
	'''Slezská expozitura země Moravskoslezské''' - vznikla v rámci [[Země Moravskoslezská\|Země Moravskoslezské]] po osvobození [[31. květen\|31. května]] [[1945]] v reakci na požadavek obnovení samosprávy [[České Slezsko\|země Slezské]]. Jejím centrem se stala [[Ostrava]] (z počátku nazývaná Moravská Ostrava), v níž sídlila [[expozitura]] [[Země Moravskoslezská\|moravskoslezského]] zemského národního výboru. Vedle území původního [[České Slezsko\|Českého Slezska]] do ní byly začleněné i původně [[Morava\|moravské]] politické [[okres]]y Nový Jičín a Místek, a již za okupace zrušený moravský politický okres [[Okres Moravská Ostrava\|Moravská Ostrava]]. Slezská expozitura tak měla [[rozloha\|rozlohu]] 5520,92 [[km²]] <ref>http://www.kirk.webzdarma.cz/statisticke_udaje_za_Zemi_Moravskoslezskou_k_roku_1930.pdf</ref>. Na východě, severu a jihozápadě území expozitury hraničilo s [[Polsko\|Polskem]]; na jihu pak s [[Morava\|moravskými]] politickými [[okres]]y Šumperk, Rýmařov, Moravský Beroun, Hranice a Valašské Meziříčí; na jihovýchodě se [[Slovensko\|slovenským]] politickým [[okres]]em Čadca.		'''Slezská expozitura země Moravskoslezské''' - vznikla v rámci [[Země Moravskoslezská\|Země Moravskoslezské]] po osvobození [[31. květen\|31. května]] [[1945]] v reakci na požadavek obnovení samosprávy [[České Slezsko\|země Slezské]]. Jejím centrem se stala [[Ostrava]] (z počátku nazývaná Moravská Ostrava), v níž sídlila [[expozitura]] [[Země Moravskoslezská\|moravskoslezského]] zemského národního výboru. Vedle území původního [[České Slezsko\|Českého Slezska]] do ní byly začleněné i původně [[Morava\|moravské]] politické [[okres]]y Nový Jičín a Místek, a již za okupace zrušený moravský politický okres [[Okres Moravská Ostrava\|Moravská Ostrava]]. Slezská expozitura tak měla [[rozloha\|rozlohu]] 5520,92 [[km²]] <ref>http://www.kirk.webzdarma.cz/statisticke_udaje_za_Zemi_Moravskoslezskou_k_roku_1930.pdf</ref>. Na východě, severu a jihozápadě území expozitury hraničilo s [[Polsko\|Polskem]]; na jihu pak s [[Morava\|moravskými]] politickými [[okres]]y Šumperk, Rýmařov, Moravský Beroun, Hranice a Valašské Meziříčí; na jihovýchodě se [[Slovensko\|slovenským]] politickým [[okres]]em Čadca.
	== Správní členění ==		== Správní členění ==
Řádka 6:		Řádka 6:
	== Historický přehled ==		== Historický přehled ==
	Už za války přišla v roce [[1944]] Slezská národní rada s návrhem začlenit do [[České Slezsko\|Českého Slezska]] [[Morava\|moravské]] politické [[okres]]y [[Okres Moravská Ostrava\|Moravská Ostrava]], Místek a Nový Jičín, a požadovala navíc revizi hranic za [[Olše (řeka)\|Olší]] a na pravém břehu [[Odra\|Odry]].		Už za války přišla v roce [[1944]] Slezská národní rada s návrhem začlenit do [[České Slezsko\|Českého Slezska]] [[Morava\|moravské]] politické [[okres]]y [[Okres Moravská Ostrava\|Moravská Ostrava]], Místek a Nový Jičín, a požadovala navíc revizi hranic za [[Olše (řeka)\|Olší]] a na pravém břehu [[Odra\|Odry]].
-	Po osvobození byly roku 1945 v obnoveném Československu v podstatě obnoveny správní poměry z doby před [[Mnichovská dohoda\|Mnichovskou dohodou]]. Již [[5. květen\|5. května]] [[1945]] se Slezská národní rada prohlásila za Zemský národní výbor pro Slezsko a širší Ostravsko se sídlem v Moravské Ostravě, a začala usilovat o obnovu slezské zemské samosprávy. Umístění sídla v Ostravě však mělo být jen dočasným řešením, protože se počítalo s Opavou jakožto hlavním městem. Delegace Slezské národní rady pak odcestovala do Prahy na jednání s vládou, aby získala právní podklady pro obnovu slezské zemské samosprávy. [[15. květen\|15. května]] [[1945]] vláda jednomyslně vydala kompromisní usnesení, aby Slezská národní rada na svém území prozatímně s pravomocí zemského národního výboru plnila úkoly expozitury [[Země Moravskoslezská\|moravskoslezského]] ZNV v Brně. K vlastnímu ustavení expozitury došlo 31. května 1945, v den konání delegačních voleb 26 členů moravskoslezského ZNV. Po zřízení expozitury pak Opava požadovala přenesení sídla do Opavy jakožto tradiční metropole Českého Slezska. Zároveň vznikalo napětí mezi [[Ostrava\|Ostravou]] a [[Brno\|Brnem]] o kompetencích expozitury. Současně řada činitelů v oblasti (např. dr. Sanetřík) nebo i v „centru“ (např. místopředseda vlády Josef David) vystoupila s požadavky na připojení ~~[[Ratibořské knížectví\|~~Ratibořska]], [[Kladsko\|Kladska]], nebo i celého [[Slezsko\|Slezska]] v hranicích před rokem 1742 k Československu. V tomto smyslu vyzněl i takřka stotisícový tábor na Ostré hůrce [[23. září]] [[1945]]. Poláci zase žádali úpravu hranic na [[Těšínsko\|Těšínsku]] ve svůj prospěch.	+	Po osvobození byly roku 1945 v obnoveném Československu v podstatě obnoveny správní poměry z doby před [[Mnichovská dohoda\|Mnichovskou dohodou]]. Již [[5. květen\|5. května]] [[1945]] se Slezská národní rada prohlásila za Zemský národní výbor pro Slezsko a širší Ostravsko se sídlem v Moravské Ostravě, a začala usilovat o obnovu slezské zemské samosprávy. Umístění sídla v Ostravě však mělo být jen dočasným řešením, protože se počítalo s Opavou jakožto hlavním městem. Delegace Slezské národní rady pak odcestovala do Prahy na jednání s vládou, aby získala právní podklady pro obnovu slezské zemské samosprávy. [[15. květen\|15. května]] [[1945]] vláda jednomyslně vydala kompromisní usnesení, aby Slezská národní rada na svém území prozatímně s pravomocí zemského národního výboru plnila úkoly expozitury [[Země Moravskoslezská\|moravskoslezského]] ZNV v Brně. K vlastnímu ustavení expozitury došlo 31. května 1945, v den konání delegačních voleb 26 členů moravskoslezského ZNV. Po zřízení expozitury pak Opava požadovala přenesení sídla do Opavy jakožto tradiční metropole Českého Slezska. Zároveň vznikalo napětí mezi [[Ostrava\|Ostravou]] a [[Brno\|Brnem]] o kompetencích expozitury. Současně řada činitelů v oblasti (např. dr. Sanetřík) nebo i v „centru“ (např. místopředseda vlády Josef David) vystoupila s požadavky na připojení Ratibořska, [[Kladsko\|Kladska]], nebo i celého [[Slezsko\|Slezska]] v hranicích před rokem 1742 k Československu. V tomto smyslu vyzněl i takřka stotisícový tábor na Ostré hůrce [[23. září]] [[1945]]. Poláci zase žádali úpravu hranic na [[Těšínsko\|Těšínsku]] ve svůj prospěch.
	V dalších měsících se střetávala řada různých koncepcí politických stran a skupin, z nichž některé žádaly plné obnovení [[České Slezsko\|slezské]] zemské samosprávy. To se všechno prolínalo s řešením hospodářských problémů, s [[Vysídlení Němců z Československa\|odsunem německého obyvatelstva]] a zejména s politickým bojem o moc.		V dalších měsících se střetávala řada různých koncepcí politických stran a skupin, z nichž některé žádaly plné obnovení [[České Slezsko\|slezské]] zemské samosprávy. To se všechno prolínalo s řešením hospodářských problémů, s [[Vysídlení Němců z Československa\|odsunem německého obyvatelstva]] a zejména s politickým bojem o moc.
	Po [[Únor 1948\|únoru 1948]] se vytvořením mocenského monopolu KSČ urychlila práce na přípravě nového správního členění, které vstoupilo v platnost [[1. leden\|1. ledna]] [[1949]], a jímž se rušilo [[Země Československé republiky\|zemské členění]] a vytvářely se kraje. Území stávající slezské expozitury bylo rozděleno mezi kraje [[Olomoucký kraj (1949-1960)\|Olomoucký]] a [[Ostravský kraj\|Ostravský]]. Po další správní reformě, jež vstoupila v účinnost [[1. červenec\|1. července]] [[1960]], patřilo celé území někdejší expozitury k [[Severomoravský kraj\|Severomoravskému kraji]]. Když k [[1. leden\|1. lednu]] [[2000]] vznikly vedle starých krajů kraje nové (samosprávné), bylo toto území opět rozděleno mezi nové kraje [[Olomoucký kraj\|Olomoucký]] a [[Moravskoslezský kraj\|Moravskoslezský]] (původně Ostravský).		Po [[Únor 1948\|únoru 1948]] se vytvořením mocenského monopolu KSČ urychlila práce na přípravě nového správního členění, které vstoupilo v platnost [[1. leden\|1. ledna]] [[1949]], a jímž se rušilo [[Země Československé republiky\|zemské členění]] a vytvářely se kraje. Území stávající slezské expozitury bylo rozděleno mezi kraje [[Olomoucký kraj (1949-1960)\|Olomoucký]] a [[Ostravský kraj\|Ostravský]]. Po další správní reformě, jež vstoupila v účinnost [[1. červenec\|1. července]] [[1960]], patřilo celé území někdejší expozitury k [[Severomoravský kraj\|Severomoravskému kraji]]. Když k [[1. leden\|1. lednu]] [[2000]] vznikly vedle starých krajů kraje nové (samosprávné), bylo toto území opět rozděleno mezi nové kraje [[Olomoucký kraj\|Olomoucký]] a [[Moravskoslezský kraj\|Moravskoslezský]] (původně Ostravský).
Řádka 21:		Řádka 21:
	[[Kategorie:Administrativní dělení Československa]]		[[Kategorie:Administrativní dělení Československa]]
	[[Kategorie:Dějiny správy v Česku]]		[[Kategorie:Dějiny správy v Česku]]
-	[[Kategorie:Slezsko]]~~{{Článek z Wikipedie}}~~	+	[[Kategorie:Slezsko]]

Sysop: 1 revizi

2013-11-17T20:38:29Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 17. 11. 2013, 20:38

Sysop: 1 revizi

2011-04-12T14:55:18Z

1 revizi

Nová stránka

[[Soubor:Někdejší Slezská expozitura země Moravskoslezské na mapě dnešního Česka.png|thumb|right|Někdejší Slezská expozitura země Moravskoslezské na mapě dnešní [[Česká republika|České republiky]]]]
'''Slezská expozitura země Moravskoslezské''' - vznikla v rámci [[Země Moravskoslezská|Země Moravskoslezské]] po osvobození [[31. květen|31. května]] [[1945]] v reakci na požadavek obnovení samosprávy [[České Slezsko|země Slezské]]. Jejím centrem se stala [[Ostrava]] (z počátku nazývaná Moravská Ostrava), v níž sídlila [[expozitura]] [[Země Moravskoslezská|moravskoslezského]] zemského národního výboru. Vedle území původního [[České Slezsko|Českého Slezska]] do ní byly začleněné i původně [[Morava|moravské]] politické [[okres]]y Nový Jičín a Místek, a již za okupace zrušený moravský politický okres [[Okres Moravská Ostrava|Moravská Ostrava]]. Slezská expozitura tak měla [[rozloha|rozlohu]] 5520,92 [[km²]] <ref>http://www.kirk.webzdarma.cz/statisticke_udaje_za_Zemi_Moravskoslezskou_k_roku_1930.pdf</ref>. Na východě, severu a jihozápadě území expozitury hraničilo s [[Polsko|Polskem]]; na jihu pak s [[Morava|moravskými]] politickými [[okres]]y Šumperk, Rýmařov, Moravský Beroun, Hranice a Valašské Meziříčí; na jihovýchodě se [[Slovensko|slovenským]] politickým [[okres]]em Čadca.
== Správní členění ==
10 politických [[okres]]ů: Bílovec, Bruntál, Český Těšín, Fryštát, Hlučín, Jeseník, Krnov, Místek, Nový Jičín, Opava-venkov; a 2 [[statutární město|statutární města]]: [[Opava]] (''statutárním městem od [[1. leden|1. ledna]] [[1946]])'' a [[Ostrava]].
''Politický okres Místek zahrnoval v této době už i území zrušeného politického [[okres]]u [[Frýdek (politický okres)|Frýdek]], a obce [[Proskovice]], Stará Ves nad Ondřejnicí a [[Krmelín]] z bývalého politického okresu [[Okres Moravská Ostrava|Moravská Ostrava]]. Statutární město Ostrava zahrnovalo většinu území zrušeného politického [[okres]]u [[Okres Moravská Ostrava|Moravská Ostrava]], [[soudní okres|soudního okresu]] [[Slezská Ostrava (okres)|Slezská Ostrava]] a obce [[Kunčice (Ostrava)|Kunčice]] ze soudního okresu Frýdek. Okres Opava-venkov vznikl k 1. lednu 1946 z té části území předchozího okresu Opava, která se nestala součástí území statutárního města Opavy.''
== Historický přehled ==
Už za války přišla v roce [[1944]] Slezská národní rada s návrhem začlenit do [[České Slezsko|Českého Slezska]] [[Morava|moravské]] politické [[okres]]y [[Okres Moravská Ostrava|Moravská Ostrava]], Místek a Nový Jičín, a požadovala navíc revizi hranic za [[Olše (řeka)|Olší]] a na pravém břehu [[Odra|Odry]].
Po osvobození byly roku 1945 v obnoveném Československu v podstatě obnoveny správní poměry z doby před [[Mnichovská dohoda|Mnichovskou dohodou]]. Již [[5. květen|5. května]] [[1945]] se Slezská národní rada prohlásila za Zemský národní výbor pro Slezsko a širší Ostravsko se sídlem v Moravské Ostravě, a začala usilovat o obnovu slezské zemské samosprávy. Umístění sídla v Ostravě však mělo být jen dočasným řešením, protože se počítalo s Opavou jakožto hlavním městem. Delegace Slezské národní rady pak odcestovala do Prahy na jednání s vládou, aby získala právní podklady pro obnovu slezské zemské samosprávy. [[15. květen|15. května]] [[1945]] vláda jednomyslně vydala kompromisní usnesení, aby Slezská národní rada na svém území prozatímně s pravomocí zemského národního výboru plnila úkoly expozitury [[Země Moravskoslezská|moravskoslezského]] ZNV v Brně. K vlastnímu ustavení expozitury došlo 31. května 1945, v den konání delegačních voleb 26 členů moravskoslezského ZNV. Po zřízení expozitury pak Opava požadovala přenesení sídla do Opavy jakožto tradiční metropole Českého Slezska. Zároveň vznikalo napětí mezi [[Ostrava|Ostravou]] a [[Brno|Brnem]] o kompetencích expozitury. Současně řada činitelů v oblasti (např. dr. Sanetřík) nebo i v „centru“ (např. místopředseda vlády Josef David) vystoupila s požadavky na připojení [[Ratibořské knížectví|Ratibořska]], [[Kladsko|Kladska]], nebo i celého [[Slezsko|Slezska]] v hranicích před rokem 1742 k Československu. V tomto smyslu vyzněl i takřka stotisícový tábor na Ostré hůrce [[23. září]] [[1945]]. Poláci zase žádali úpravu hranic na [[Těšínsko|Těšínsku]] ve svůj prospěch.
V dalších měsících se střetávala řada různých koncepcí politických stran a skupin, z nichž některé žádaly plné obnovení [[České Slezsko|slezské]] zemské samosprávy. To se všechno prolínalo s řešením hospodářských problémů, s [[Vysídlení Němců z Československa|odsunem německého obyvatelstva]] a zejména s politickým bojem o moc.
Po [[Únor 1948|únoru 1948]] se vytvořením mocenského monopolu KSČ urychlila práce na přípravě nového správního členění, které vstoupilo v platnost [[1. leden|1. ledna]] [[1949]], a jímž se rušilo [[Země Československé republiky|zemské členění]] a vytvářely se kraje. Území stávající slezské expozitury bylo rozděleno mezi kraje [[Olomoucký kraj (1949-1960)|Olomoucký]] a [[Ostravský kraj|Ostravský]]. Po další správní reformě, jež vstoupila v účinnost [[1. červenec|1. července]] [[1960]], patřilo celé území někdejší expozitury k [[Severomoravský kraj|Severomoravskému kraji]]. Když k [[1. leden|1. lednu]] [[2000]] vznikly vedle starých krajů kraje nové (samosprávné), bylo toto území opět rozděleno mezi nové kraje [[Olomoucký kraj|Olomoucký]] a [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezský]] (původně Ostravský).

== Literatura ==
* {{Citace monografie | příjmení = Gawrecki | jméno = Dan | odkaz na autora = Dan Gawrecki | spoluautoři = a kol. | rok = 2003 | titul = Dějiny Českého Slezska 1740-2000 I.-II | vydavatel = Slezská univerzita, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav historie a muzeologie | místo = Opava
| počet stran = 656 | isbn = 80-7248-226-2}}
== Reference ==
* [http://is.muni.cz/th/145986/ff_b/Vytisk-Opava1945-48.pdf Územně správní a politický vývoj Opavy v letech 1945-1948]
<references/>

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Administrativní dělení Československa]]
[[Kategorie:Dějiny správy v Česku]]
[[Kategorie:Slezsko]]{{Článek z Wikipedie}}