Sysop: 1 revizi

2013-11-17T16:41:11Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 17. 11. 2013, 16:41

Sysop: Nahrazení textu

2011-04-14T19:26:47Z

Nahrazení textu

Nová stránka

'''Slina''' (''saliva'') je tekutý [[výměšek]] [[slinná žláza|slinných žláz]] [[člověk]]a a mnoha jiných [[Živočichové|živočich]]ů. U člověka je tvořena párovými velkými slinnými žlázami ([[příušní žláza|příušní]], [[podčelistní žláza|podčelistní]], [[pojazyková žláza|podjazyková]]), a sice v celkovém množství 30 - 70 %. Zbytek produkují neustále v malých množstvích malé žlázky roztroušené po celé [[dutina ústní|dutině ústní]]. Poprvé byly slinné žlázy popsány [[Galen]]em už ve 2. století, avšak produkce slin jim byla připsána až ve století 17.
== Složení slin ==
Sliny jsou z 99% voda, ale obsahují rovněž mnohé důležité sloučeniny, jako jsou [[elektrolyt]]y, [[mukus]], [[antiseptikum|antiseptické látky]] a různé [[enzym]]y.<ref>http://www.lib.mcg.edu/edu/eshuphysio/program/section6/6ch4/s6ch4_6.htm</ref> [[pH]] slin je přibližně neutrální (pH = 7 - 8)
Mimo vody sliny obsahují:
* [[elektrolyt]]y ([[sodík]], [[draslík]], [[vápník]], [[chlorid]]ové ionty, [[hořčík]], [[fluór]] a [[Jod|jód]] [[hydrogenuhličitan]]y, [[fosforečnan]]y)
* [[mukus]] (hlen, sliz) - skládá se především z [[mukopolysacharid]]ů a [[glykoprotein]]ů
* [[antiseptikum|antiseptické]] látky ([[thiokyanát]], [[peroxid vodíku]], [[imunoglobulin A]])
* [[enzym]]y - především tři hlavní
** α-[[amyláza]] - tráví [[škrob]] a [[tuky]]
** [[lysozym]]y - ničí [[bakterie]] (způsobují jejich [[lyze|lyzi]])
** [[linguální lipáza]] - tráví tuky
** některé další enzymy ([[fosfatáza|fosfatázy]], [[amidáza|amidázy]], [[laktoperoxidáza|laktoperoxidázy]])
* [[buňky]] - a to asi 8 milionů lidských a 500 milionů bakteriálních buněk na jeden [[mililitr]] slin. Přítomnost některých bakteriálních produktů může způsobovat pach v ústech .
* [[opiorfin]] - nově objevená bolest tišící látka
== Funkce ==
Sliny obsahují trávicí [[enzym]]y a přitomný enzym [[amyláza]] rozkládá [[škrob]] na [[maltóza|maltózu]] a [[dextrin]]. Rovněž obsahují enzymy, které tráví [[tuky]] (což je užitečné pro [[kojenec|kojence]], [[mateřské mléko]] obsahuje mnoho tuků). Sliny mají také roli v ochraně [[zub]]ů před [[zubní kaz|zubním kazem]]. Extrémně kyselé [[zvratky]] by mohly poškodit zuby, a tak těsně před [[zvracení]]m dojde ke zvýšené produkci slin, které [[kyselost]] sníží.
Je také známo, že sliny mnoha živočichů (včetně člověka) mají i [[dezinfekce|dezinfekční]] účinky. To je jeden z důvodů, proč si mnoho živočichů líže rány. Druhým důvodem je samozřejmě fakt, že se slinami např. [[kočka]] čistí. Někteří [[ptáci]] používají sliny ke konstrukcí svých [[hnízdo|hnízd]]. V případě některých ptáků rodu [[salangana]] (''Aerodramus'') se hnízda dokonce sestávají pouze ze slin. Tato hnízda se sbírají na výrobu polévky z ptačích hnízd.
== Produkce slin ==
=== podněty ===
Podněty k produkci slin přicházejí zvenčí a zevnitř. Mezi zevní podněty patří [[čich]]ové a [[zrak]]ové vjemy, tak jako abstraktní podněty, např. samotný hovor o jídle. Mezi vnitřní patří mechanické a chemické podněty. Tím se rozumí podráždění tuhým soustem o specifické [[chuť|chuti]].
=== řízení [[Nervová soustava|nervovým systémem]] ===
Produkce slin je řízena [[autonomní nervový systém|vegetativním nervovým systémem]] na základě podmíněných a nepodmíněných [[reflex]]ů, tj. [[sympatikus|sympatikem]] a [[parasympatikus|parasympetikem]]. Salivační centrum pro řízení tvorby se nachází v [[prodloužená mícha|prodloužené míše]], do něho přicházejí informace především z [[koncový mozek|koncového mozku]] a [[hypothalamus|hypothalamu]]. Na všech žlázách jsou [[receptor]]y, jejichž aktivací se vyvolá změna produkce slin podle charakteru podnětu. [[Sympatikus]] dává pokyny k produkci hustších, viskózních slin bohatých na [[mucin]] a [[enzym]]y, zatímco [[parasympatikus]] ovládá produkci slin řidších, vodnatých s nízkým obsahem α-[[amyláza|amylázy]]. Receptory zde tedy musí být pro oba oddíly [[autonomní nervový systém|vegetativního nervového systémemu]] - α-adrenergní receptory pro [[sympatikus]] a [[cholinergní receptor]]y muskarinového typu a receptory peptidergní pro [[parasympatikus]]. [[Mediátor]]y, které nesou informace tímto systémem ze salivačního centra prodloužené míchy, jsou u sympatiku [[noradrenalin]] a u parasympatiku [[acetylcholin]] a [[substance P]].
=== produkované množství ===
Člověk denně vprodukuje 1,5 - 2 [[litr]]y slin v závislosti na druhu přijaté potravy a častosti jedení. Ve [[spánek|spánku]] produkce slin klesá k nule. Tvorba závisí také na stupni hydratace organismu. Snižuje se při nedostatku tekutin, tím se jednak organismus chrání před [[dehydratace|dehydratací]], ale také to přispívá k pocitu žízně, což mění do jisté míry chování člověka a vede k vyhledání zdroje [[voda|vody]]. Sekrece slin v klidu činí asi 0,5 ml/min. Vyvolaná sekrece dosahuje tvorby až 7 ml/min.
=== potřeba zvýšení produkce slin ===
[[Adekvátní podnět]] ke zvýšené produkci slin, např. těsně před a při hodování, vede k vysoké produkci slin v množství až 4-7 ml/min. Existují dva mechanismy, které zajistí dostatečnou salivaci:
* '''sekreční mechanismus''': děje se v sekrečních buňkách žláz. Mechanismus je unavitelný a po 20 - 40 min. trvalé stimulace vede postupně ke snižování množství a ke snižování obsahu [[bílkovina|bílkovin]] ve slině, jakož i draselných aj. [[iont]]ů a [[fosfor]]u. Nakonec se složení blíží složení [[krevní plazma|krevní plazmy]].
Vzhledem k tomu, že slina je z 99 % [[voda]], je potřeba, aby molekuly vody z mezibuňěčné hmoty prostoupily skrze sekreční buňky žlázy do jejich lumen, kde se slina hromadí a odchází jednoduchými vývody. Sekreční buňky nemají schopnost si vodu vytvořit. Po cholinergní aktivaci sekrečních buněk se zvyšuje propustnost pro určité [[iont]]y, zejména pro [[draslík]] na straně přivrácené k [[tkáňový mok|mezibuněčné tekutině]] a [[chlor]]u na straně přivrácené do lumen. Stoupá i aktivita [[sodno-draselná pumpa|sodíko-draslíkové pumpy]], která pracuje za spotřeby energie ve formě [[adenosintrifosfát|ATP]] a která na straně přivrácené k [[tkáňový mok|tkáňovému moku]] pumpuje draslík směrem do buňky a sodík ven z buňky (v poměru 2:3) Chlor se z tkáňového moku do buňky dostává [[symport]]em s [[draslík]]em a [[sodík]]em v poměru (6:3:3), zde v buňce se [[chlor]] hromadí, neboť je pro něj [[buněčná membrána|membrána]] zpětně nepropustná. Proto chlor pokračuje do lumen po svém koncentračním gradientu díky zvýšené [[permeabilita|permeabilitě]] této strany buňky. V lumen se stává tekutina elektronegativnější, tyto rozdíly jsou vyrovnávány paracelulárním transportem sodných [[kationt]]ů z tkáňového moku do lumen. Na podkladě vysokých koncentrací chloridových a sodných [[iont]]ů v lumen stoupá [[osmotický tlak]] tekutiny. Důsledkem je nasávání vody do lumen, která pak spolu s vysokými koncentracemi iontů odchází vmezeřenými a žíhanými vývody směrem ven. V těchto vývodech je koncentrace iontů upravována na výslednou koncentraci. Sodné kationty prochází z tekutiny do buněk vývodů na základě koncentračního gradientu. Nízká koncentrace v těchto buňkách je udržována sodno-draselnou pumpou, koncentrace sodíku je tedy v buňce vývodu malá a zvyšuje se koncentrace [[draslík]]u. Draslík odchází převážně do lumen vývodů [[antiport]]em s vodíkovými kationty v poměru 1:1, proto je jeho koncentrace ve slině vysoká narozdíl od sodných a vodíkových kationtů. Zvyšuje se také koncentrace [[Jod|jódu]] v tekutině. Chlor odchází z tekutiny skrze buňky vývodů kanály nebo antiportem s HCO3-, jehož koncentrace se ve slině zvyšuje. Z buněk odchází chlor specifickými kanály. HCO3- se v buňkách vývodů i tvoří, podílí se na tom enzym [[karbonátdehydrogenáza|karbonátdehydrogenasa]]. Ve slině je tedy vyoské množství tekutiny, vysoká koncentrace draslíku a HCO3-, což přispívá k [[pufr]]ovací kapacitě sliny. Výsledné pH je neutrální až slabě alkalické. Ve slině je naopak malé množství sodných, chloridových a vodíkových iontů. V porovnání s krevní plazmou je množství iontů menší, slina je hypotonická.
* '''filtrační mechanismus''': děje se na základě zvýšeného prokrvení žláz. Mechanismus není unavitelný a je pro funkci žláz nutná zejména v době, kdy je maximální tok slin vyšší než je jejich klidové prokrvení.
Pro zvýšenou filtrační schopnost je nutné i zvýšení prokrvení. Proto žlázy vylučují do svých kapilár enzymy [[kallikrein]]y. Ty štěpí přímo v krvi kapilár plazmatickou bílkovinu [[kininogen]], při jehož štěpení se uvolňuje [[kallidin]]. Ten je v zápětí rychle konvertován na účinnou látku [[bradykinin]]. Ten působí obecně v cévním řečišti vasodilatačně, tzn. rozšiřuje cévy a zvyšuje tak prokrvení orgánů, zejména žláz.
=== poruchy tvorby ===
* [[xerostomie]]
* [[Sjörgenův syndrom]]
== Reference ==
<references/>

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Tělní tekutiny]]
[[Kategorie:Trávicí soustava]]

Slina - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu