Slinivka břišní - Historie editací

Sysop: + Aktualizace

2021-08-19T09:59:46Z

+ Aktualizace

← Starší verze		Verze z 19. 8. 2021, 09:59
Řádka 1:		Řádka 1:
-	[[Soubor:~~Pancreas~~.~~jpg~~\|thumb\|~~300px~~\|Pankreas [[in situ]]]]	+	[[Soubor:Gray1056.png\|thumb\|280px\|Pankreas [[in situ]]]]
-	'''Slinivka břišní''' čili '''pankreas''' (z [[latina\|lat]]. ''pancreas'') je šedě růžová laločnatá žláza připomínající velkou [[slinná žláza\|slinnou žlázu]] a řadíme jej mezi [[orgán]]y [[trávící soustava\|trávicí soustavy]]. Velikost lidského pankreatu je 12-16 cm a váha 60-90 g <ref name=pac>{{citace monografie \| příjmení = Dokládal \| jméno = Milan \| příjmení = Páč \| jméno = Libor \| odkaz na autora = \| titul = Anatomie člověka II. : Splanchnologie a cévní systém \| rok = 2003 \| vydavatel = Masarykova univerzita \| strany = 36-37 }}</ref>. Funkčně tato žláza splňuje kritéria [[žláza\|žlázy]] s vnější i [[Soustava žláz s vnitřní sekrecí\|vnitřní]] sekrecí. Většina objemu tkáně pankreatu je určena k výrobě [[pankreatická šťáva\|pankreatické šťávy]] (= enzymy štěpící cukry, tuky, bílkoviny), jež je následně odváděna do [[dvanáctník]]u. Pouze 1,5 % objemu pankreatu <ref name=cihak>{{citace monografie \| příjmení = Čihák \| jméno = Radomír \| odkaz na autora = Radomír Čihák \| titul = Anatomie 2 \| rok = \| vydavatel = Grada \| strany = 115-122 }}</ref> tvoří buňky, které produkují neméně důležité hormony jako [[~~insulin~~]] a [[glukagon]], jež jsou secernovány do krve.	+	'''Slinivka břišní''' čili '''pankreas''' (z [[latina\|lat]]. ''pancreas'') je šedě růžová laločnatá žláza připomínající velkou [[slinná žláza\|slinnou žlázu]] a řadíme jej mezi [[orgán]]y [[trávící soustava\|trávicí soustavy]]. Velikost lidského pankreatu je 12-16 cm a váha 60-90 g <ref name=pac>{{citace monografie \| příjmení = Dokládal \| jméno = Milan \| příjmení = Páč \| jméno = Libor \| odkaz na autora = \| titul = Anatomie člověka II. : Splanchnologie a cévní systém \| rok = 2003 \| vydavatel = Masarykova univerzita \| strany = 36-37 }}</ref>. Funkčně tato žláza splňuje kritéria [[žláza\|žlázy]] s vnější i [[Soustava žláz s vnitřní sekrecí\|vnitřní]] sekrecí. Většina objemu tkáně pankreatu je určena k výrobě [[pankreatická šťáva\|pankreatické šťávy]] (= enzymy štěpící cukry, tuky, bílkoviny), jež je následně odváděna do [[dvanáctník]]u. Pouze 1,5 % objemu pankreatu <ref name=cihak>{{citace monografie \| příjmení = Čihák \| jméno = Radomír \| odkaz na autora = Radomír Čihák \| titul = Anatomie 2 \| rok = \| vydavatel = Grada \| strany = 115-122 }}</ref> tvoří buňky, které produkují neméně důležité hormony jako [[inzulin]] a [[glukagon]], jež jsou secernovány do krve.
	== Anatomie ==		== Anatomie ==
-	[[Soubor:~~Illu pancreas duodenum~~.jpg\|thumb\|1: Hlava pankreatu<br />2: Processus uncinatus<br />3: Incisura pancreatis<br />4: Tělo pankreatu<br />5: Přední plocha pankreatu<br />6: Spodní plocha pankreatu<br />7: Horní okraj pankreatu<br />8: Přední okraj pankreatu<br />9: Spodní okraj pankreatu<br />10: Tuber omentale<br />11: Ocas pankreatu<br />12: Dvanáctník]]	+	[[Soubor:Pancreas and nearby organs.jpg\|thumb\|280px\|Umístění slinivky břišní ve srovnání s okolními orgány]]
	Pankreas probíhá napříč celou dutinou břišní pod [[bránice\|brániční]] klenbou a [[játra\|játry]], před [[aorta\|srdečnicí]] (''pars abdominalis aortae'') a [[dolní dutá žíla\|dolní dutou žílou]] (''vena cava inferior''), za [[žaludek\|žaludkem]] a malou předstěrou (''omentum minus''), nad příčným [[tračník]]em (''colon transversum'') a mezi [[dvanáctník]]em (''duodenum'') z prava a [[slezina\|slezinou]] (''lien'') z leva. Je uložen za [[pobřišnice\|pobřišnicí]] (''peritoneum''), a proto se označuje jako orgán retroperitoneální.		Pankreas probíhá napříč celou dutinou břišní pod [[bránice\|brániční]] klenbou a [[játra\|játry]], před [[aorta\|srdečnicí]] (''pars abdominalis aortae'') a [[dolní dutá žíla\|dolní dutou žílou]] (''vena cava inferior''), za [[žaludek\|žaludkem]] a malou předstěrou (''omentum minus''), nad příčným [[tračník]]em (''colon transversum'') a mezi [[dvanáctník]]em (''duodenum'') z prava a [[slezina\|slezinou]] (''lien'') z leva. Je uložen za [[pobřišnice\|pobřišnicí]] (''peritoneum''), a proto se označuje jako orgán retroperitoneální.
	Pankreas se konvenčně dělí na základní 3 části:		Pankreas se konvenčně dělí na základní 3 části:
Řádka 17:		Řádka 17:
	Endokrinní složku pankreatu reprezentují [[Langerhansovy ostrůvky]].		Endokrinní složku pankreatu reprezentují [[Langerhansovy ostrůvky]].
	== Funkce ==		== Funkce ==
-	~~[[Soubor:Illu pancrease.jpg\|thumb\|Umístění slinivky břišní ve srovnání s okolními orgány]]~~
	Slinivka je tzv. [[podvojná žláza]], plní totiž dvě funkce:		Slinivka je tzv. [[podvojná žláza]], plní totiž dvě funkce:
-	* [[exokrinní žláza\|žláza s vnější sekrecí]] - tvoří ji většina tkáně pankreatu, která produkuje trávicí [[enzym]]y	+	* [[exokrinní žláza\|žláza s vnější sekrecí]] – tvoří ji většina tkáně pankreatu, která produkuje trávicí [[enzym]]y
-	* [[endokrinní žláza\|žláza s vnitřní sekrecí]] - tvoří ji asi 1 milion <ref name=cihak /> buněčných okrsků (tzv. [[Langerhansovy ostrůvky\|Langerhansových ostrůvcích]]) rozprostřených v exokrinní tkáni pankreatu, které produkují hormony, především inzulin a glukagon	+	* [[endokrinní žláza\|žláza s vnitřní sekrecí]] – tvoří ji asi 1 milion <ref name=cihak /> buněčných okrsků (tzv. [[Langerhansovy ostrůvky\|Langerhansových ostrůvcích]]) rozprostřených v exokrinní tkáni pankreatu, které produkují hormony, především inzulin a glukagon
	=== Vnější sekrece ===		=== Vnější sekrece ===
	V slinivce se produkují enzymy:		V slinivce se produkují enzymy:
-	* [[trypsin]] - [[hydrolýza\|hydrolyzuje]] [[bílkoviny]] na [[aminokyseliny]]	+	* [[trypsin]] – [[hydrolýza\|hydrolyzuje]] [[bílkoviny]] na [[aminokyseliny]]
-	* [[lipáza\|lipázy]] - štěpí [[tuky]] na [[glycerol]] a [[mastné kyseliny]]	+	* [[lipáza\|lipázy]] – štěpí [[tuky]] na [[glycerol]] a [[mastné kyseliny]]
-	* [[amyláza\|amylázy]] - hydrolyzuje [[sacharidy]] na [[Glukóza\|glukózu]]	+	* [[amyláza\|amylázy]] – hydrolyzuje [[sacharidy]] na [[Glukóza\|glukózu]]
	Souhrnně je nazývána směs těchto enzymů pankreatická šťáva (''succus pancreaticus''), která je odváděna systémem vývodů do [[dvanáctník]]u. Zde se setkávají s [[trávenina\|tráveninou]] předzpracovanou v [[žaludek\|žaludku]] a podílejí se na jejím dalším chemickém [[trávení]].		Souhrnně je nazývána směs těchto enzymů pankreatická šťáva (''succus pancreaticus''), která je odváděna systémem vývodů do [[dvanáctník]]u. Zde se setkávají s [[trávenina\|tráveninou]] předzpracovanou v [[žaludek\|žaludku]] a podílejí se na jejím dalším chemickém [[trávení]].
	=== Vnitřní sekrece ===		=== Vnitřní sekrece ===
Řádka 54:		Řádka 53:
	}}		}}

-	{{Endokrinní pankreas}}	+	{{Endokrinní pankreas}}{{Trávicí soustava člověka}}{{Exokrinní žlázy}}{{Článek z Wikipedie}}
-	{{Trávicí soustava člověka}}	+
-	{{Exokrinní žlázy}}{{Článek z Wikipedie}}	+
	[[Kategorie:Anatomie člověka]]		[[Kategorie:Anatomie člověka]]
	[[Kategorie:Trávicí soustava]]		[[Kategorie:Trávicí soustava]]

Sysop: 1 revizi

2013-11-17T16:41:15Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 17. 11. 2013, 16:41

Sysop: Nahrazení textu

2011-04-14T21:23:44Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:Pancreas.jpg|thumb|300px|Pankreas [[in situ]]]]
'''Slinivka břišní''' čili '''pankreas''' (z [[latina|lat]]. ''pancreas'') je šedě růžová laločnatá žláza připomínající velkou [[slinná žláza|slinnou žlázu]] a řadíme jej mezi [[orgán]]y [[trávící soustava|trávicí soustavy]]. Velikost lidského pankreatu je 12-16 cm a váha 60-90 g <ref name=pac>{{citace monografie | příjmení = Dokládal | jméno = Milan | příjmení = Páč | jméno = Libor | odkaz na autora = | titul = Anatomie člověka II. : Splanchnologie a cévní systém | rok = 2003 | vydavatel = Masarykova univerzita | strany = 36-37 }}</ref>. Funkčně tato žláza splňuje kritéria [[žláza|žlázy]] s vnější i [[Soustava žláz s vnitřní sekrecí|vnitřní]] sekrecí. Většina objemu tkáně pankreatu je určena k výrobě [[pankreatická šťáva|pankreatické šťávy]] (= enzymy štěpící cukry, tuky, bílkoviny), jež je následně odváděna do [[dvanáctník]]u. Pouze 1,5 % objemu pankreatu <ref name=cihak>{{citace monografie | příjmení = Čihák | jméno = Radomír | odkaz na autora = Radomír Čihák | titul = Anatomie 2 | rok = | vydavatel = Grada | strany = 115-122 }}</ref> tvoří buňky, které produkují neméně důležité hormony jako [[insulin]] a [[glukagon]], jež jsou secernovány do krve.
== Anatomie ==
[[Soubor:Illu pancreas duodenum.jpg|thumb|1: Hlava pankreatu 2: Processus uncinatus 3: Incisura pancreatis 4: Tělo pankreatu 5: Přední plocha pankreatu 6: Spodní plocha pankreatu 7: Horní okraj pankreatu 8: Přední okraj pankreatu 9: Spodní okraj pankreatu 10: Tuber omentale 11: Ocas pankreatu 12: Dvanáctník]]
Pankreas probíhá napříč celou dutinou břišní pod [[bránice|brániční]] klenbou a [[játra|játry]], před [[aorta|srdečnicí]] (''pars abdominalis aortae'') a [[dolní dutá žíla|dolní dutou žílou]] (''vena cava inferior''), za [[žaludek|žaludkem]] a malou předstěrou (''omentum minus''), nad příčným [[tračník]]em (''colon transversum'') a mezi [[dvanáctník]]em (''duodenum'') z prava a [[slezina|slezinou]] (''lien'') z leva. Je uložen za [[pobřišnice|pobřišnicí]] (''peritoneum''), a proto se označuje jako orgán retroperitoneální.
Pankreas se konvenčně dělí na základní 3 části:
* '''hlava''' (''caput pancreatis''): Je největší částí pankreatu lokalizovaná v pravé polovině těla ve výši těla 2. bederního [[obratel|obratle]]. Hlava se pevně spojuje s konkávní plochou dvanáctníku, do nějž ústí velký a malý vývod panktreatu (''ductus pancreaticus major et minor''). Velký vývod pankreatu sbírá pankreatickou šťávu z celého pankreatu a se těsně před vyústěním do dvanáctníku spojuje se [[žlučovod|žlučovými cestami]] (''ductus choledochus''). Oba vývody jsou opatřeny vlastními kruhovými svěrači a jedním společným svěračem, které se otevírají pouze v přítomnosti [[trávenina|tráveniny]] ve dvanáctníku. Ústí tohoto vývodu ve dvanáctníku vytváří ''papilla duodeni major''. Malý vývod sbírá pankreatickou šťávu pouze z horní části hlavy pankreatu a ústí na ''papilla duodeni minor'' dvanáctníku, která je asi o 2 cm výše než ''papilla duodeni major'' <ref name=pac />. ''Incisura pancreatis'' je zářez na spodině pankreatu mezi hlavou a tělem a prochází jím cévy ''vasa mesenterica superiora'', které zásobí krví [[střevo]]. ''Processus uncinatus'' je malá část hlavy pankreatu, která vybíhá za ''vasa mesenterica superiora''.
* '''tělo''' (''corpus pancreatis''): Užší část pankreatu, která spojuje hlavu s ocasem, a dosahuje až k levé ledvině. Nápadný útvar těla pankreatu je hrbol ''tuber omentale'' podmíněný vzadu procházející aortou.
* '''ocas''' (''cauda pancreatis''): Zúžený výběžek těla pankreatu (na jeho levé straně) směřující ke slezině.
=== Cévy a nervy ===
* '''Tepny''': a.lienalis, aa. pancreaticoduodenales
* '''Žíly''': v. lienalis, v. mesenterica superior, v. portae
* '''Mízní cévy''': nodi lymphatici hepatici, coeliaci a pancreaticolienales
* '''Nervy''': z plexus coeliacus
== Histologie ==
Exokrinní složka pankreatu je [[alveolární žláza]] rozčleněná do lalůčků (acinů). [[Acinus]] je dutý útvar, jehož stěnu vytvářejí '''acinární buňky''' (serózní), které mají tmavou [[cytoplazma|cytoplazmou]] kvůli vysoké koncentraci '''zymogenních granul''' (= sekreční granula s [[proenzym]]y) na jejich vrcholové části otočené do [[Lumen (biologie)|lumen]] lalůčku. Odvod vznikající pankreatické šťávy z lalůčku zajišťuje '''vsunutý vývod'''. Buňky vsunutého vývodu jsou rozesety až do lumina lalůčku, kde vytváří tzv. '''centroacinózní buňky''' se světlou cytoplazmou, jelikož neobsaují zymogenní granula. Přítomnost centroacinózních buněk v histologickém preparátu je rozlišovací znak tkáně pankreatu od tkáně slinných žláz. Celý pankreas je obalen jemným [[vazivo]]vým pouzdrem, z něhož vybíhají [[septum|septa]] oddělující od sebe jednotlivé lalůčky. Podél sept se k lalůčkům rozbíhá hustá síť [[kapilára|kapilár]].<ref name=junqueira>{{citace monografie | příjmení = Junqueira | jméno = Carlos L | odkaz na autora = | titul = Základy histologie | rok = 2002 | vydavatel = H+H | strany = 300-303 }}</ref>
Endokrinní složku pankreatu reprezentují [[Langerhansovy ostrůvky]].
== Funkce ==
[[Soubor:Illu pancrease.jpg|thumb|Umístění slinivky břišní ve srovnání s okolními orgány]]
Slinivka je tzv. [[podvojná žláza]], plní totiž dvě funkce:
* [[exokrinní žláza|žláza s vnější sekrecí]] - tvoří ji většina tkáně pankreatu, která produkuje trávicí [[enzym]]y
* [[endokrinní žláza|žláza s vnitřní sekrecí]] - tvoří ji asi 1 milion <ref name=cihak /> buněčných okrsků (tzv. [[Langerhansovy ostrůvky|Langerhansových ostrůvcích]]) rozprostřených v exokrinní tkáni pankreatu, které produkují hormony, především inzulin a glukagon
=== Vnější sekrece ===
V slinivce se produkují enzymy:
* [[trypsin]] - [[hydrolýza|hydrolyzuje]] [[bílkoviny]] na [[aminokyseliny]]
* [[lipáza|lipázy]] - štěpí [[tuky]] na [[glycerol]] a [[mastné kyseliny]]
* [[amyláza|amylázy]] - hydrolyzuje [[sacharidy]] na [[Glukóza|glukózu]]
Souhrnně je nazývána směs těchto enzymů pankreatická šťáva (''succus pancreaticus''), která je odváděna systémem vývodů do [[dvanáctník]]u. Zde se setkávají s [[trávenina|tráveninou]] předzpracovanou v [[žaludek|žaludku]] a podílejí se na jejím dalším chemickém [[trávení]].
=== Vnitřní sekrece ===
Langerhansovy ostrůvky obsahují několik typů buněk:
* alfa-buňky - tvoří [[glukagon]], látku zvyšující hladinu [[Sacharid|cukru]] v [[krev|krvi]]
* beta-buňky - tvoří [[inzulin]], látku snižující hladinu [[Sacharid|cukru]] v [[krev|krvi]]
* gama a delta-buňky - tvoří [[somatostatin]], ten ovlivňuje vylučování hormonů inzulinu a glukagonu
Produkty těchto buněk jsou hormony, jež jsou odváděny do krve.
== Evoluce ==
Slinivka břišní se rozvíjí u [[obratlovci|obratlovců]] a původně plní pouze funkci žlázy s vnější sekrecí. Langerhansovy ostrůvky jsou ještě u
[[kruhoústí|kruhoústých]] součástí [[trávicí trubice]], u některých čelistnatců žijících ve vodě tvoří tyto endokrinní buňky samostatné orgány.<ref name=rosypal>{{citace monografie | příjmení = Rosypal | jméno = Stanislav | odkaz na autora = Stanislav Rosypal | titul = Nový přehled biologie | rok = 2003 | vydavatel = Scientia | strany = 797 }}</ref>

== Reference ==
<references />
=== Související články ===
* [[Hepatopankreas]]
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| příjmení = Sinělnikov
| jméno = R. D. a kolektiv
| titul = Atlas anatomie člověka
| svazek = III
| vydavatel = Státní zdravotnické nakladatelství
| místo = Praha
| rok = 1965
| kapitola =
| počet stran = 400
}}

{{Endokrinní pankreas}}
{{Trávicí soustava člověka}}
{{Exokrinní žlázy}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Anatomie člověka]]
[[Kategorie:Trávicí soustava]]
[[Kategorie:Endokrinní žlázy]]
[[Kategorie:Exokrinní žlázy]]
[[Kategorie:Diabetes]]