Sloupy Panny Marie a Nejsvětější Trojice - Historie editací

Sysop: + MOJE Fotka

2018-07-18T23:05:20Z

+ MOJE Fotka

Loki: Mariánské sloupy

2016-10-19T14:24:56Z

Mariánské sloupy

← Starší verze		Verze z 19. 10. 2016, 14:24
Řádka 1:		Řádka 1:
-	[[Image:Kutna_Hora_CZ_Plague_column_02.jpg\|thumb\|~~180px~~\|Morový sloup Panny Marie Neposkvrněné v [[Kutná Hora\|Kutné Hoře]], postavený v letech [[1713]] až [[1715]]]]	+	[[Image:Kutna_Hora_CZ_Plague_column_02.jpg\|thumb\|220px\|Morový sloup Panny Marie Neposkvrněné v [[Kutná Hora\|Kutné Hoře]], postavený v letech 1713 až 1715]]
	'''Sloupy Panny Marie a Nejsvětější Trojice''' jsou dva základní typy samostatně stojících sloupů s [[křesťanství\|křesťanskou]] tematikou, často označovaných jako [[mor]]ové. Jejich budování bylo rozšířeným způsobem manifestace víry v [[katolická církev\|katolických]] zemích zejména v 17. a 18. století. Tyto sloupy se tak staly jedním z nejviditelnějších znaků [[baroko\|barokní]] architektury. '''Mariánské sloupy''' se stavěly ke slávě [[Maria (matka Ježíšova)\|Panny Marie]], často jako díkuvzdání za ukončení [[mor]]u či jinou významnou pomoc. Účelem '''sloupů [[Nejsvětější Trojice]]''' byla obvykle oslava [[církev\|církve]] a [[víra\|víry]], ovšem motiv moru mohl rovněž někdy hrát svou roli.		'''Sloupy Panny Marie a Nejsvětější Trojice''' jsou dva základní typy samostatně stojících sloupů s [[křesťanství\|křesťanskou]] tematikou, často označovaných jako [[mor]]ové. Jejich budování bylo rozšířeným způsobem manifestace víry v [[katolická církev\|katolických]] zemích zejména v 17. a 18. století. Tyto sloupy se tak staly jedním z nejviditelnějších znaků [[baroko\|barokní]] architektury. '''Mariánské sloupy''' se stavěly ke slávě [[Maria (matka Ježíšova)\|Panny Marie]], často jako díkuvzdání za ukončení [[mor]]u či jinou významnou pomoc. Účelem '''sloupů [[Nejsvětější Trojice]]''' byla obvykle oslava [[církev\|církve]] a [[víra\|víry]], ovšem motiv moru mohl rovněž někdy hrát svou roli.
-	[[Image:Giovanni Paolo Pannini - The Piazza and Church of Santa Maria Maggiore.jpg\|thumb\|~~225px\|left~~\|Mariánský sloup naproti [[Bazilika di Santa Maria Maggiore\|Baziliky di Santa Maria Maggiore]] v Římě]]	+	[[Image:Giovanni Paolo Pannini - The Piazza and Church of Santa Maria Maggiore.jpg\|thumb\|220px\|Mariánský sloup naproti [[Bazilika di Santa Maria Maggiore\|Baziliky di Santa Maria Maggiore]] v Římě]]
-	<br />Na morových sloupech bývají i [[socha\|sochy]] dalších [[svatý\|světců]]. Typický je [[Roch z Montpellieru\|sv. Roch]], který dle legendy onemocněl, když pomáhal nakaženým během morové epidemie, a uzdravil se díky síle své víry. [[Sv. Šebestián]], [[mučedník]], který rovněž bývá na sloupech zobrazován, byl původně [[patron]]em lukostřelců. Ve středověku však také převzal roli s morem spojovaného lučištníka [[Apollón]]a, neboť lidé často metaforicky srovnávali náhodně se vyskytující morové rány se střelami šípů. Mezi další zobrazované svaté patří [[Barbora z Nikomédie\|sv. Barbora]], patronka umírajících, sv. [[František Xaverský]], o němž se tradovalo, že měl dar uzdravovat a křísit lidi z mrtvých, a sv. [[Karel Boromejský]], známý svou pomocí nemocným a umírajícím.	+

-	~~Budování sloupů se sochou Panny Marie pochází nejméně z 10. století (v~~ [[~~Clermont-Ferrand~~]] ve [[~~Francie~~\|~~Francii~~]]~~), ale běžným se stalo zejména v období~~ [[~~protireformace]] po [[Tridentský koncil~~\|~~Tridentském koncilu]] (1545–1563)~~. ~~Jedním z~~ ~~prvních byl sloup na [[Piazza Santa Maria Maggiore~~]] v [[~~Řím~~]]~~ě. Jeho dřík je starověkého původu: sloužil jako podpora klenby tzv. Konstantinovy baziliky v Římě~~, ~~zničené~~ [[~~zemětřesení~~]]~~m v 9. století. Pouze tento sloup přežil až do století 17. a roku 1614 byl převezen~~ na ~~Piazza Santa Maria Maggiore~~, ~~kde byla na jeho vrchol umístěna~~ [[~~bronz~~]]~~ová socha~~ [[~~Panna Marie s dítětem\|Panny Marie s dítětem~~]]. ~~Později sloužil jako vzor pro mnoho sloupů v~~ [[~~Itálie~~\|~~Itálii~~]] ~~a dalších evropských zemích~~.	+	Na morových sloupech bývají i [[socha\|sochy]] dalších [[svatý\|světců]]. Typický je [[Roch z Montpellieru\|sv. Roch]], který dle legendy onemocněl, když pomáhal nakaženým během morové epidemie, a uzdravil se díky síle své víry. [[Sv. Šebestián]], [[mučedník]], který rovněž bývá na sloupech zobrazován, byl původně [[patron]]em lukostřelců. Ve středověku však také převzal roli s morem spojovaného lučištníka [[Apollón]]a, neboť lidé často metaforicky srovnávali náhodně se vyskytující morové rány se střelami šípů. Mezi další zobrazované svaté patří [[Barbora z Nikomédie\|sv. Barbora]], patronka umírajících, sv. [[František Xaverský]], o němž se tradovalo, že měl dar uzdravovat a křísit lidi z mrtvých, a sv. [[Karel Boromejský]], známý svou pomocí nemocným a umírajícím.
-	[[~~Image:Holy Trinity Column-2~~.~~jpg\|left\|thumb\|250px\|~~[[~~Sloup Nejsvětější Trojice (Olomouc)\|Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci]]~~]]	+

-	[[Image:Marian column destroyed, Prague.jpg~~\|right~~\|thumb\|~~225px~~\|Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze, stržený 3. listopadu 1918 rozvášněným davem]]	+	Budování sloupů se sochou Panny Marie pochází nejméně z 10. století (v [[Clermont-Ferrand]] ve [[Francie\|Francii]]), ale běžným se stalo zejména v období [[protireformace]] po [[Tridentský koncil\|Tridentském koncilu]] (1545–1563). Jedním z prvních byl sloup na [[Piazza Santa Maria Maggiore]] v [[Řím]]ě. Jeho dřík je starověkého původu: sloužil jako podpora klenby tzv. Konstantinovy baziliky v Římě, zničené [[zemětřesení]]m v 9. století. Pouze tento sloup přežil až do století 17. a roku 1614 byl převezen na Piazza Santa Maria Maggiore, kde byla na jeho vrchol umístěna [[bronz]]ová socha [[Panna Marie s dítětem\|Panny Marie s dítětem]]. Později sloužil jako vzor pro mnoho sloupů v [[Itálie\|Itálii]] a dalších evropských zemích.
		+	[[Soubor:Olomouc 01.png\|thumb\|220px\|[[Sloup Nejsvětější Trojice (Olomouc)\|Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci]]]]
		+	[[Image:Marian column destroyed, Prague.jpg\|thumb\|220px\|Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze, stržený 3. listopadu 1918 rozvášněným davem]]
	<br />Prvním sloupem tohoto typu na sever od [[Alpy\|Alp]] byl Mariensäule postavený v [[Mnichov]]ě roku 1638 jako dík za to, že město přežilo útok [[Švédsko\|švédské]] armády a mor. Panna Marie pluje na jeho vrcholu na měsíčním srpku jako [[Královna nebes]]. Inspiroval například mariánské sloupy v [[Praha\|Praze]] a [[Vídeň\|Vídni]], ale velmi rychle následovala celá řada dalších. V zemích, které byly součástí [[Habsburská monarchie\|habsburské monarchie]] (zvláště [[Česká republika\|Česká republika]], [[Rakousko]], [[Slovensko]] a [[Maďarsko]]), je velmi těžké najít staré město bez náměstí s takovýmto sloupem, obvykle umístěným na nejvýznačnějším místě.		<br />Prvním sloupem tohoto typu na sever od [[Alpy\|Alp]] byl Mariensäule postavený v [[Mnichov]]ě roku 1638 jako dík za to, že město přežilo útok [[Švédsko\|švédské]] armády a mor. Panna Marie pluje na jeho vrcholu na měsíčním srpku jako [[Královna nebes]]. Inspiroval například mariánské sloupy v [[Praha\|Praze]] a [[Vídeň\|Vídni]], ale velmi rychle následovala celá řada dalších. V zemích, které byly součástí [[Habsburská monarchie\|habsburské monarchie]] (zvláště [[Česká republika\|Česká republika]], [[Rakousko]], [[Slovensko]] a [[Maďarsko]]), je velmi těžké najít staré město bez náměstí s takovýmto sloupem, obvykle umístěným na nejvýznačnějším místě.

-	[[Mariánský sloup (Staroměstské náměstí)\|Pražský mariánský sloup]] byl postaven na [[Staroměstské náměstí\|Staroměstském náměstí]] krátce po ~~[[Třicetiletá válka\|~~Třicetileté válce]] jako díkuvzdání [[Immaculata\|Panně Marii Neposkvrněné]] za pomoc v boji se Švédy. V poledne jeho stín ukazoval tzv. Pražský [[poledník]], který sloužil k určení přesného [[sluneční čas\|slunečního času]]. Později si jeho stavbu mnoho [[Češi\|Čechů]] spojilo s habsburskou nadvládou v zemi a po vyhlášení samostatnosti [[Československo\|Československa]] v roce [[1918]] ho revolučně naladěný dav strhl a zničil.	+	[[Mariánský sloup (Staroměstské náměstí)\|Pražský mariánský sloup]] byl postaven na [[Staroměstské náměstí\|Staroměstském náměstí]] krátce po Třicetileté válce jako díkuvzdání [[Immaculata\|Panně Marii Neposkvrněné]] za pomoc v boji se Švédy. V poledne jeho stín ukazoval tzv. Pražský [[poledník]], který sloužil k určení přesného [[sluneční čas\|slunečního času]]. Později si jeho stavbu mnoho [[Češi\|Čechů]] spojilo s habsburskou nadvládou v zemi a po vyhlášení samostatnosti [[Československo\|Československa]] v roce [[1918]] ho revolučně naladěný dav strhl a zničil.

-	~~<br />~~Základní vzor, který inspiroval stavbu většiny sloupů Nejsvětější Trojice, se nachází na náměstí Graben ve Vídni a byl postaven po moru z roku 1679. Dřík tohoto bohatě zdobeného sloupu zcela mizí za mramorovými oblaky, sochami svatých, [[anděl]]y a [[putto\|amorety]]. Jejich éra vrcholí [[sloup Nejsvětější Trojice (Olomouc)\|sloupem Nejsvětější Trojice]] na Horním náměstí v [[Olomouc]]i. Tento sloup je především velkolepou oslavou katolické církve, ovšem nelze přehlédnout, že jeho stavba byla zahájena (takřka současně s [[Mariánský sloup (Olomouc)\|morovým mariánským sloupem na sousedním Dolním náměstí]]) krátce po moru, který udeřil na [[Morava\|Moravě]] v letech [[1714]] až [[1716]]. Olomoucký sloup je výjimečný pro svou monumentalitu, bohatou výzdobu i neobvyklou kombinaci sochařských materiálů (kámen a pozlacená měď). Jeho základna je natolik velká, že dokonce uvnitř mohla být ukryta [[kaple]]. Tento sloup je jediný, který byl samostatně zapsán na [[Světové dědictví\|Seznam památek světového dědictví]] [[UNESCO]], jako „jeden z výjimečných příkladů [[střední Evropa\|středoevropského]] vrcholného baroka“.<ref>http://whc.unesco.org/archive/advisory_body_evaluation/859.pdf</ref>	+	Základní vzor, který inspiroval stavbu většiny sloupů Nejsvětější Trojice, se nachází na náměstí Graben ve Vídni a byl postaven po moru z roku 1679. Dřík tohoto bohatě zdobeného sloupu zcela mizí za mramorovými oblaky, sochami svatých, [[anděl]]y a [[putto\|amorety]]. Jejich éra vrcholí [[sloup Nejsvětější Trojice (Olomouc)\|sloupem Nejsvětější Trojice]] na Horním náměstí v [[Olomouc]]i. Tento sloup je především velkolepou oslavou katolické církve, ovšem nelze přehlédnout, že jeho stavba byla zahájena (takřka současně s [[Mariánský sloup (Olomouc)\|morovým mariánským sloupem na sousedním Dolním náměstí]]) krátce po moru, který udeřil na [[Morava\|Moravě]] v letech 1714 až 1716. Olomoucký sloup je výjimečný pro svou monumentalitu, bohatou výzdobu i neobvyklou kombinaci sochařských materiálů (kámen a pozlacená měď). Jeho základna je natolik velká, že dokonce uvnitř mohla být ukryta [[kaple]]. Tento sloup je jediný, který byl samostatně zapsán na [[Světové dědictví\|Seznam památek světového dědictví]] [[UNESCO]], jako „jeden z výjimečných příkladů [[střední Evropa\|středoevropského]] vrcholného baroka“.<ref>http://whc.unesco.org/archive/advisory_body_evaluation/859.pdf</ref>

-	<gallery>	+	<gallery perrow="3">
	Soubor:Blíževedly - barokní sloup Nejsvětější Trojice.jpg\|[[Blíževedly]]		Soubor:Blíževedly - barokní sloup Nejsvětější Trojice.jpg\|[[Blíževedly]]
	Soubor:Morový sloup v Sadské.jpg\|[[Sadská]]		Soubor:Morový sloup v Sadské.jpg\|[[Sadská]]

Sysop: Nahrazení textu „1545“ textem „1545“

2015-06-10T22:45:33Z

Nahrazení textu „1545“ textem „1545“

← Starší verze		Verze z 10. 6. 2015, 22:45
Řádka 4:		Řádka 4:
	<br />Na morových sloupech bývají i [[socha\|sochy]] dalších [[svatý\|světců]]. Typický je [[Roch z Montpellieru\|sv. Roch]], který dle legendy onemocněl, když pomáhal nakaženým během morové epidemie, a uzdravil se díky síle své víry. [[Sv. Šebestián]], [[mučedník]], který rovněž bývá na sloupech zobrazován, byl původně [[patron]]em lukostřelců. Ve středověku však také převzal roli s morem spojovaného lučištníka [[Apollón]]a, neboť lidé často metaforicky srovnávali náhodně se vyskytující morové rány se střelami šípů. Mezi další zobrazované svaté patří [[Barbora z Nikomédie\|sv. Barbora]], patronka umírajících, sv. [[František Xaverský]], o němž se tradovalo, že měl dar uzdravovat a křísit lidi z mrtvých, a sv. [[Karel Boromejský]], známý svou pomocí nemocným a umírajícím.		<br />Na morových sloupech bývají i [[socha\|sochy]] dalších [[svatý\|světců]]. Typický je [[Roch z Montpellieru\|sv. Roch]], který dle legendy onemocněl, když pomáhal nakaženým během morové epidemie, a uzdravil se díky síle své víry. [[Sv. Šebestián]], [[mučedník]], který rovněž bývá na sloupech zobrazován, byl původně [[patron]]em lukostřelců. Ve středověku však také převzal roli s morem spojovaného lučištníka [[Apollón]]a, neboť lidé často metaforicky srovnávali náhodně se vyskytující morové rány se střelami šípů. Mezi další zobrazované svaté patří [[Barbora z Nikomédie\|sv. Barbora]], patronka umírajících, sv. [[František Xaverský]], o němž se tradovalo, že měl dar uzdravovat a křísit lidi z mrtvých, a sv. [[Karel Boromejský]], známý svou pomocí nemocným a umírajícím.

-	Budování sloupů se sochou Panny Marie pochází nejméně z 10. století (v [[Clermont-Ferrand]] ve [[Francie\|Francii]]), ale běžným se stalo zejména v období [[protireformace]] po [[Tridentský koncil\|Tridentském koncilu]] (~~[[1545]]–1563~~). Jedním z prvních byl sloup na [[Piazza Santa Maria Maggiore]] v [[Řím]]ě. Jeho dřík je starověkého původu: sloužil jako podpora klenby tzv. Konstantinovy baziliky v Římě, zničené [[zemětřesení]]m v 9. století. Pouze tento sloup přežil až do století 17. a roku 1614 byl převezen na Piazza Santa Maria Maggiore, kde byla na jeho vrchol umístěna [[bronz]]ová socha [[Panna Marie s dítětem\|Panny Marie s dítětem]]. Později sloužil jako vzor pro mnoho sloupů v [[Itálie\|Itálii]] a dalších evropských zemích.	+	Budování sloupů se sochou Panny Marie pochází nejméně z 10. století (v [[Clermont-Ferrand]] ve [[Francie\|Francii]]), ale běžným se stalo zejména v období [[protireformace]] po [[Tridentský koncil\|Tridentském koncilu]] (1545–1563). Jedním z prvních byl sloup na [[Piazza Santa Maria Maggiore]] v [[Řím]]ě. Jeho dřík je starověkého původu: sloužil jako podpora klenby tzv. Konstantinovy baziliky v Římě, zničené [[zemětřesení]]m v 9. století. Pouze tento sloup přežil až do století 17. a roku 1614 byl převezen na Piazza Santa Maria Maggiore, kde byla na jeho vrchol umístěna [[bronz]]ová socha [[Panna Marie s dítětem\|Panny Marie s dítětem]]. Později sloužil jako vzor pro mnoho sloupů v [[Itálie\|Itálii]] a dalších evropských zemích.
	[[Image:Holy Trinity Column-2.jpg\|left\|thumb\|250px\|[[Sloup Nejsvětější Trojice (Olomouc)\|Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci]]]]		[[Image:Holy Trinity Column-2.jpg\|left\|thumb\|250px\|[[Sloup Nejsvětější Trojice (Olomouc)\|Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci]]]]

Sysop: 1 revizi

2013-11-17T16:21:34Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 17. 11. 2013, 16:21

Sysop: Nahrazení textu

2012-06-30T18:50:43Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Image:Kutna_Hora_CZ_Plague_column_02.jpg|thumb|180px|Morový sloup Panny Marie Neposkvrněné v [[Kutná Hora|Kutné Hoře]], postavený v letech [[1713]] až [[1715]]]]
'''Sloupy Panny Marie a Nejsvětější Trojice''' jsou dva základní typy samostatně stojících sloupů s [[křesťanství|křesťanskou]] tematikou, často označovaných jako [[mor]]ové. Jejich budování bylo rozšířeným způsobem manifestace víry v [[katolická církev|katolických]] zemích zejména v 17. a 18. století. Tyto sloupy se tak staly jedním z nejviditelnějších znaků [[baroko|barokní]] architektury. '''Mariánské sloupy''' se stavěly ke slávě [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]], často jako díkuvzdání za ukončení [[mor]]u či jinou významnou pomoc. Účelem '''sloupů [[Nejsvětější Trojice]]''' byla obvykle oslava [[církev|církve]] a [[víra|víry]], ovšem motiv moru mohl rovněž někdy hrát svou roli.
[[Image:Giovanni Paolo Pannini - The Piazza and Church of Santa Maria Maggiore.jpg|thumb|225px|left|Mariánský sloup naproti [[Bazilika di Santa Maria Maggiore|Baziliky di Santa Maria Maggiore]] v Římě]]
<br />Na morových sloupech bývají i [[socha|sochy]] dalších [[svatý|světců]]. Typický je [[Roch z Montpellieru|sv. Roch]], který dle legendy onemocněl, když pomáhal nakaženým během morové epidemie, a uzdravil se díky síle své víry. [[Sv. Šebestián]], [[mučedník]], který rovněž bývá na sloupech zobrazován, byl původně [[patron]]em lukostřelců. Ve středověku však také převzal roli s morem spojovaného lučištníka [[Apollón]]a, neboť lidé často metaforicky srovnávali náhodně se vyskytující morové rány se střelami šípů. Mezi další zobrazované svaté patří [[Barbora z Nikomédie|sv. Barbora]], patronka umírajících, sv. [[František Xaverský]], o němž se tradovalo, že měl dar uzdravovat a křísit lidi z mrtvých, a sv. [[Karel Boromejský]], známý svou pomocí nemocným a umírajícím.

Budování sloupů se sochou Panny Marie pochází nejméně z 10. století (v [[Clermont-Ferrand]] ve [[Francie|Francii]]), ale běžným se stalo zejména v období [[protireformace]] po [[Tridentský koncil|Tridentském koncilu]] ([[1545]]–1563). Jedním z prvních byl sloup na [[Piazza Santa Maria Maggiore]] v [[Řím]]ě. Jeho dřík je starověkého původu: sloužil jako podpora klenby tzv. Konstantinovy baziliky v Římě, zničené [[zemětřesení]]m v 9. století. Pouze tento sloup přežil až do století 17. a roku 1614 byl převezen na Piazza Santa Maria Maggiore, kde byla na jeho vrchol umístěna [[bronz]]ová socha [[Panna Marie s dítětem|Panny Marie s dítětem]]. Později sloužil jako vzor pro mnoho sloupů v [[Itálie|Itálii]] a dalších evropských zemích.
[[Image:Holy Trinity Column-2.jpg|left|thumb|250px|[[Sloup Nejsvětější Trojice (Olomouc)|Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci]]]]

[[Image:Marian column destroyed, Prague.jpg|right|thumb|225px|Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze, stržený 3. listopadu 1918 rozvášněným davem]]
<br />Prvním sloupem tohoto typu na sever od [[Alpy|Alp]] byl Mariensäule postavený v [[Mnichov]]ě roku 1638 jako dík za to, že město přežilo útok [[Švédsko|švédské]] armády a mor. Panna Marie pluje na jeho vrcholu na měsíčním srpku jako [[Královna nebes]]. Inspiroval například mariánské sloupy v [[Praha|Praze]] a [[Vídeň|Vídni]], ale velmi rychle následovala celá řada dalších. V zemích, které byly součástí [[Habsburská monarchie|habsburské monarchie]] (zvláště [[Česká republika|Česká republika]], [[Rakousko]], [[Slovensko]] a [[Maďarsko]]), je velmi těžké najít staré město bez náměstí s takovýmto sloupem, obvykle umístěným na nejvýznačnějším místě.

[[Mariánský sloup (Staroměstské náměstí)|Pražský mariánský sloup]] byl postaven na [[Staroměstské náměstí|Staroměstském náměstí]] krátce po [[Třicetiletá válka|Třicetileté válce]] jako díkuvzdání [[Immaculata|Panně Marii Neposkvrněné]] za pomoc v boji se Švédy. V poledne jeho stín ukazoval tzv. Pražský [[poledník]], který sloužil k určení přesného [[sluneční čas|slunečního času]]. Později si jeho stavbu mnoho [[Češi|Čechů]] spojilo s habsburskou nadvládou v zemi a po vyhlášení samostatnosti [[Československo|Československa]] v roce [[1918]] ho revolučně naladěný dav strhl a zničil.

<br />Základní vzor, který inspiroval stavbu většiny sloupů Nejsvětější Trojice, se nachází na náměstí Graben ve Vídni a byl postaven po moru z roku 1679. Dřík tohoto bohatě zdobeného sloupu zcela mizí za mramorovými oblaky, sochami svatých, [[anděl]]y a [[putto|amorety]]. Jejich éra vrcholí [[sloup Nejsvětější Trojice (Olomouc)|sloupem Nejsvětější Trojice]] na Horním náměstí v [[Olomouc]]i. Tento sloup je především velkolepou oslavou katolické církve, ovšem nelze přehlédnout, že jeho stavba byla zahájena (takřka současně s [[Mariánský sloup (Olomouc)|morovým mariánským sloupem na sousedním Dolním náměstí]]) krátce po moru, který udeřil na [[Morava|Moravě]] v letech [[1714]] až [[1716]]. Olomoucký sloup je výjimečný pro svou monumentalitu, bohatou výzdobu i neobvyklou kombinaci sochařských materiálů (kámen a pozlacená měď). Jeho základna je natolik velká, že dokonce uvnitř mohla být ukryta [[kaple]]. Tento sloup je jediný, který byl samostatně zapsán na [[Světové dědictví|Seznam památek světového dědictví]] [[UNESCO]], jako „jeden z výjimečných příkladů [[střední Evropa|středoevropského]] vrcholného baroka“.<ref>http://whc.unesco.org/archive/advisory_body_evaluation/859.pdf</ref>

<gallery>
Soubor:Blíževedly - barokní sloup Nejsvětější Trojice.jpg|[[Blíževedly]]
Soubor:Morový sloup v Sadské.jpg|[[Sadská]]
Soubor:Trebon-statue.jpg|[[Třeboň]]
Soubor:Týnec nad Labem - Mariánské sousoší.jpg|[[Týnec nad Labem]]
Soubor:Svitavy column.jpg|[[Svitavy]]
File:Nové Město nad Metují Square 2011 4.jpg|[[Nové Město nad Metují]]
</gallery>

== Reference ==
<references />

== Literatura ==
* Černý Jiří: ''Barokní sloupy a sousoší v jižních Čechách. Seriál o historii a křesťanské ikonografii kolem nás'', Setkání - Aktuality, České Budějovice č. 5,1999 - 14,1999.
* Maxová Ivana - Nejedlý Vratislav - Zahradník Pavel: ''Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v kraji Vysočina'', Praha 2006.
* Šorm, A.; Krajča, A.: ''Mariánské sloupy v Čechách a na Moravě'', Praha 1939

== Externí odkazy ==
*[http://geo.mff.cuni.cz/latina/ Nápisy na morových sloupech]
*[http://www.olomouc-tourism.cz/index.php?lang=1&kategorie=159&pamatka=25 Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci - informace, fotografie]
*[http://katolicka-kultura.sweb.cz/barokni/barokni.html Barokní sloupy a sousoší v jižních Čechách]

anglicky:
*[http://www.udayton.edu/mary/gallery/column.htm Our Lady and the Column]
*[http://www.your-friend.info/vienna/tour.html#Plague-column The Plague Column in Vienna] A video of the column
*[http://members.tripod.com/romeartlover/Vasi48.html The column at Basilica di Santa Maria Maggiore]
*[http://whc.unesco.org/pg.cfm?cid=31&id_site=859 Holy Trinity Column in Olomouc - UNESCO World Heritage]

{{commons|Marian and Holy Trinity columns}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Náboženské a církevní stavby]]
[[Kategorie:Morové sloupy]]
[[Kategorie:Panna Maria]]

← Starší verze		Verze z 18. 7. 2018, 23:05
Řádka 1:		Řádka 1:
-	[[~~Image~~:Kutna_Hora_CZ_Plague_column_02.jpg\|thumb\|220px\|Morový sloup Panny Marie Neposkvrněné v [[Kutná Hora\|Kutné Hoře]], postavený v letech 1713 až 1715]]	+	[[File:Kutna_Hora_CZ_Plague_column_02.jpg\|thumb\|220px\|Morový sloup Panny Marie Neposkvrněné v [[Kutná Hora\|Kutné Hoře]], postavený v letech 1713 až 1715]]
	'''Sloupy Panny Marie a Nejsvětější Trojice''' jsou dva základní typy samostatně stojících sloupů s [[křesťanství\|křesťanskou]] tematikou, často označovaných jako [[mor]]ové. Jejich budování bylo rozšířeným způsobem manifestace víry v [[katolická církev\|katolických]] zemích zejména v 17. a 18. století. Tyto sloupy se tak staly jedním z nejviditelnějších znaků [[baroko\|barokní]] architektury. '''Mariánské sloupy''' se stavěly ke slávě [[Maria (matka Ježíšova)\|Panny Marie]], často jako díkuvzdání za ukončení [[mor]]u či jinou významnou pomoc. Účelem '''sloupů [[Nejsvětější Trojice]]''' byla obvykle oslava [[církev\|církve]] a [[víra\|víry]], ovšem motiv moru mohl rovněž někdy hrát svou roli.		'''Sloupy Panny Marie a Nejsvětější Trojice''' jsou dva základní typy samostatně stojících sloupů s [[křesťanství\|křesťanskou]] tematikou, často označovaných jako [[mor]]ové. Jejich budování bylo rozšířeným způsobem manifestace víry v [[katolická církev\|katolických]] zemích zejména v 17. a 18. století. Tyto sloupy se tak staly jedním z nejviditelnějších znaků [[baroko\|barokní]] architektury. '''Mariánské sloupy''' se stavěly ke slávě [[Maria (matka Ježíšova)\|Panny Marie]], často jako díkuvzdání za ukončení [[mor]]u či jinou významnou pomoc. Účelem '''sloupů [[Nejsvětější Trojice]]''' byla obvykle oslava [[církev\|církve]] a [[víra\|víry]], ovšem motiv moru mohl rovněž někdy hrát svou roli.
-	[[~~Image~~:Giovanni Paolo Pannini - The Piazza and Church of Santa Maria Maggiore.jpg\|thumb\|220px\|Mariánský sloup naproti [[Bazilika di Santa Maria Maggiore\|Baziliky di Santa Maria Maggiore]] v Římě]]	+	[[File:Giovanni Paolo Pannini - The Piazza and Church of Santa Maria Maggiore.jpg\|thumb\|220px\|Mariánský sloup naproti [[Bazilika di Santa Maria Maggiore\|Baziliky di Santa Maria Maggiore]] v Římě]]

	Na morových sloupech bývají i [[socha\|sochy]] dalších [[svatý\|světců]]. Typický je [[Roch z Montpellieru\|sv. Roch]], který dle legendy onemocněl, když pomáhal nakaženým během morové epidemie, a uzdravil se díky síle své víry. [[Sv. Šebestián]], [[mučedník]], který rovněž bývá na sloupech zobrazován, byl původně [[patron]]em lukostřelců. Ve středověku však také převzal roli s morem spojovaného lučištníka [[Apollón]]a, neboť lidé často metaforicky srovnávali náhodně se vyskytující morové rány se střelami šípů. Mezi další zobrazované svaté patří [[Barbora z Nikomédie\|sv. Barbora]], patronka umírajících, sv. [[František Xaverský]], o němž se tradovalo, že měl dar uzdravovat a křísit lidi z mrtvých, a sv. [[Karel Boromejský]], známý svou pomocí nemocným a umírajícím.		Na morových sloupech bývají i [[socha\|sochy]] dalších [[svatý\|světců]]. Typický je [[Roch z Montpellieru\|sv. Roch]], který dle legendy onemocněl, když pomáhal nakaženým během morové epidemie, a uzdravil se díky síle své víry. [[Sv. Šebestián]], [[mučedník]], který rovněž bývá na sloupech zobrazován, byl původně [[patron]]em lukostřelců. Ve středověku však také převzal roli s morem spojovaného lučištníka [[Apollón]]a, neboť lidé často metaforicky srovnávali náhodně se vyskytující morové rány se střelami šípů. Mezi další zobrazované svaté patří [[Barbora z Nikomédie\|sv. Barbora]], patronka umírajících, sv. [[František Xaverský]], o němž se tradovalo, že měl dar uzdravovat a křísit lidi z mrtvých, a sv. [[Karel Boromejský]], známý svou pomocí nemocným a umírajícím.

-	Budování sloupů se sochou Panny Marie pochází nejméně z 10. století (v [[Clermont-Ferrand]] ve [[Francie\|Francii]]), ale běžným se stalo zejména v období [[protireformace]] po ~~[[Tridentský koncil\|~~Tridentském koncilu]] (1545–1563). Jedním z prvních byl sloup na [[Piazza Santa Maria Maggiore]] v [[Řím]]ě. Jeho dřík je starověkého původu: sloužil jako podpora klenby tzv. Konstantinovy baziliky v Římě, zničené [[zemětřesení]]m v 9. století. Pouze tento sloup přežil až do století 17. a roku 1614 byl převezen na Piazza Santa Maria Maggiore, kde byla na jeho vrchol umístěna [[bronz]]ová socha [[Panna Marie s dítětem\|Panny Marie s dítětem]]. Později sloužil jako vzor pro mnoho sloupů v [[Itálie\|Itálii]] a dalších evropských zemích.	+	Budování sloupů se sochou Panny Marie pochází nejméně z 10. století (v [[Clermont-Ferrand]] ve [[Francie\|Francii]]), ale běžným se stalo zejména v období protireformace po Tridentském koncilu (1545–1563). Jedním z prvních byl sloup na [[Piazza Santa Maria Maggiore]] v [[Řím]]ě. Jeho dřík je starověkého původu: sloužil jako podpora klenby tzv. Konstantinovy baziliky v Římě, zničené [[zemětřesení]]m v 9. století. Pouze tento sloup přežil až do století 17. a roku 1614 byl převezen na Piazza Santa Maria Maggiore, kde byla na jeho vrchol umístěna [[bronz]]ová socha [[Panna Marie s dítětem\|Panny Marie s dítětem]]. Později sloužil jako vzor pro mnoho sloupů v [[Itálie\|Itálii]] a dalších evropských zemích.
	[[Soubor:Olomouc 01.png\|thumb\|220px\|[[Sloup Nejsvětější Trojice (Olomouc)\|Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci]]]]		[[Soubor:Olomouc 01.png\|thumb\|220px\|[[Sloup Nejsvětější Trojice (Olomouc)\|Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci]]]]
	[[Image:Marian column destroyed, Prague.jpg\|thumb\|220px\|Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze, stržený 3. listopadu 1918 rozvášněným davem]]		[[Image:Marian column destroyed, Prague.jpg\|thumb\|220px\|Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze, stržený 3. listopadu 1918 rozvášněným davem]]
Řádka 19:		Řádka 19:
	Soubor:Trebon-statue.jpg\|[[Třeboň]]		Soubor:Trebon-statue.jpg\|[[Třeboň]]
	Soubor:Týnec nad Labem - Mariánské sousoší.jpg\|[[Týnec nad Labem]]		Soubor:Týnec nad Labem - Mariánské sousoší.jpg\|[[Týnec nad Labem]]
-	Soubor:~~Svitavy column~~.jpg\|[[Svitavy]]	+	Soubor:KRNOV Prudnik 2016X211.jpg\|[[Svitavy]]
	File:Nové Město nad Metují Square 2011 4.jpg\|[[Nové Město nad Metují]]		File:Nové Město nad Metují Square 2011 4.jpg\|[[Nové Město nad Metují]]
	</gallery>		</gallery>
Řádka 43:		Řádka 43:


-	{{~~commons~~\|Marian and Holy Trinity columns}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Commons\|Marian and Holy Trinity columns}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Náboženské a církevní stavby]]		[[Kategorie:Náboženské a církevní stavby]]
	[[Kategorie:Morové sloupy]]		[[Kategorie:Morové sloupy]]
	[[Kategorie:Panna Maria]]		[[Kategorie:Panna Maria]]