Slovensko - Historie editací

Sysop: + Premiér Fico o snižování DPH (5%) na potraviny...v ČR je dnes 12% ! Pokud "světový" FIJALA zůstane dál u koryta (volební podvod 2025), potom tipuju vytvoření jediné drtivé sazby DPH...20 % !

2024-12-22T14:41:08Z

+ Premiér Fico o snižování DPH (5%) na potraviny...v ČR je dnes 12% ! Pokud "světový" FIJALA zůstane dál u koryta (volební podvod 2025), potom tipuju vytvoření jediné drtivé sazby DPH...20 % !

← Starší verze		Verze z 22. 12. 2024, 14:41
Řádka 55:		Řádka 55:
	}}'''Slovensko''' (celým jménem '''Slovenská republika''') je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě. Slovensko hraničí s [[Česká republika\|Českem]] (252 km) a [[Rakousko\|Rakouskem]] (91 km) na západě, s [[Maďarsko\|Maďarskem]] (677 km) na jihu, s [[Ukrajina\|Ukrajinou]] (97 km) na východě a s [[Polsko\|Polskem]] (444 km) na severu.		}}'''Slovensko''' (celým jménem '''Slovenská republika''') je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě. Slovensko hraničí s [[Česká republika\|Českem]] (252 km) a [[Rakousko\|Rakouskem]] (91 km) na západě, s [[Maďarsko\|Maďarskem]] (677 km) na jihu, s [[Ukrajina\|Ukrajinou]] (97 km) na východě a s [[Polsko\|Polskem]] (444 km) na severu.

-	Slovensko je členskou zemí [[Evropská unie\|Evropské unie]], [[NATO]] a [[OSN]].	+	Slovensko je členskou zemí [[Evropská unie\|Evropské unie]], [[NATO]] a [[Organizace spojených národů\|OSN]].

	Ačkoliv Slovensko má svou kulturou, obyvatelstvem a jazykem velmi blízko k Česku, [[Dějiny Slovenska\|dějiny této země]] se neshodují s [[Dějiny Česka\|českými]]. Slověni (pozdější Slováci) na rozdíl od Čechů nevytvořili po rozpadu Velké Moravy svébytný státní útvar. Od začátku 10. století až do roku [[1918]] bylo toto území součástí Uherského království, v němž vládnoucí vrstvu tvořili Maďaři, popř. pomaďarštění Slované (Slováci, Chorvati) a Románi (Rumuni, Valaši, Sikelové). [[Slovenština]] a [[maďarština]] se vzájemně značně ovlivnily. V 19. století zde začalo, podobně jako v jiných zemích Evropy, národní obrození, v jehož průběhu se mezi slovenskou a českou inteligencí v jistém křídle prosadil názor o „dvou větvích jednoho národa“. To nakonec vyústilo ve společný boj za samostatnost a vytvoření [[Československo\|Československa]], které přes různé peripetie vydrželo až do konce roku [[1992]]. Od [[1. leden\|1. ledna]] 1993 mají Slováci poprvé v dějinách (nepočítaje mezinárodně uznanou Slovenskou republiku, tzv. [[Slovenská republika (1939)\|Slovenský štát]] za druhé světové války) svůj plně samostatný stát.		Ačkoliv Slovensko má svou kulturou, obyvatelstvem a jazykem velmi blízko k Česku, [[Dějiny Slovenska\|dějiny této země]] se neshodují s [[Dějiny Česka\|českými]]. Slověni (pozdější Slováci) na rozdíl od Čechů nevytvořili po rozpadu Velké Moravy svébytný státní útvar. Od začátku 10. století až do roku [[1918]] bylo toto území součástí Uherského království, v němž vládnoucí vrstvu tvořili Maďaři, popř. pomaďarštění Slované (Slováci, Chorvati) a Románi (Rumuni, Valaši, Sikelové). [[Slovenština]] a [[maďarština]] se vzájemně značně ovlivnily. V 19. století zde začalo, podobně jako v jiných zemích Evropy, národní obrození, v jehož průběhu se mezi slovenskou a českou inteligencí v jistém křídle prosadil názor o „dvou větvích jednoho národa“. To nakonec vyústilo ve společný boj za samostatnost a vytvoření [[Československo\|Československa]], které přes různé peripetie vydrželo až do konce roku [[1992]]. Od [[1. leden\|1. ledna]] 1993 mají Slováci poprvé v dějinách (nepočítaje mezinárodně uznanou Slovenskou republiku, tzv. [[Slovenská republika (1939)\|Slovenský štát]] za druhé světové války) svůj plně samostatný stát.
Řádka 237:		Řádka 237:
	== YouTube ==		== YouTube ==
	{\| border="4" width="442" align="left"		{\| border="4" width="442" align="left"
-	\| {{#widget:YouTube\|id=~~HpvxdUxRbMc~~}}	+	\| {{#widget:YouTube\|id=BDB_92PP9a8}}
	\|- align="center"		\|- align="center"
-	\| '''~~Ex šéf protiteroristického komanda: Atentát na [[Robert~~ Fico~~\|Fica]]~~'''	+	\| '''Premiér Fico o znižovaní DPH (5 %)'''
	\|}		\|}
	{\| border="4" width="442" align="right"		{\| border="4" width="442" align="right"
-	\| {{#widget:YouTube\|id=~~vl4VRM89PUE~~}}	+	\| {{#widget:YouTube\|id=HpvxdUxRbMc}}
	\|- align="center"		\|- align="center"
-	\| '''~~Vyhlásenie politických strán<br />k postreleniu~~ [[Robert Fico\|~~premiéra~~ Fica]]'''	+	\| '''Ex šéf protiteroristického komanda: Atentát na [[Robert Fico\|Fica]]'''
	\|}		\|}
	<br style="clear: both;" />		<br style="clear: both;" />

Sysop: + Ex šéf protiteroristického komanda: ochranka Roberta Fica byla značně pomalá a neposkytla chráněné osobě kvalitní ochranu !! Ochranka nedokázala čelit netrénovanému 71-letému důchodci...

2024-05-21T19:16:30Z

+ Ex šéf protiteroristického komanda: ochranka Roberta Fica byla značně pomalá a neposkytla chráněné osobě kvalitní ochranu !! Ochranka nedokázala čelit netrénovanému 71-letému důchodci...

← Starší verze		Verze z 21. 5. 2024, 19:16
Řádka 237:		Řádka 237:
	== YouTube ==		== YouTube ==
	{\| border="4" width="442" align="left"		{\| border="4" width="442" align="left"
-	\| {{#widget:YouTube\|id=~~vl4VRM89PUE~~}}	+	\| {{#widget:YouTube\|id=HpvxdUxRbMc}}
	\|- align="center"		\|- align="center"
-	\| '''~~Vyhlásenie politických strán<br />k postreleniu~~ [[Robert Fico\|~~premiéra~~ Fica]]'''	+	\| '''Ex šéf protiteroristického komanda: Atentát na [[Robert Fico\|Fica]]'''
	\|}		\|}
	{\| border="4" width="442" align="right"		{\| border="4" width="442" align="right"
-	\| {{#widget:YouTube\|id=~~4BtFG8D8aos~~}}	+	\| {{#widget:YouTube\|id=vl4VRM89PUE}}
	\|- align="center"		\|- align="center"
-	\| '''~~Co nejlepšího podniknout, když jste v Bratislavě ?~~'''	+	\| '''Vyhlásenie politických strán<br />k postreleniu [[Robert Fico\|premiéra Fica]]'''
	\|}		\|}
	<br style="clear: both;" />		<br style="clear: both;" />

Sysop: + LIVE: Vyhlásenie politických strán k postreleniu premiéra Fica...

2024-05-15T21:32:48Z

+ LIVE: Vyhlásenie politických strán k postreleniu premiéra Fica...

← Starší verze		Verze z 15. 5. 2024, 21:32
Řádka 237:		Řádka 237:
	== YouTube ==		== YouTube ==
	{\| border="4" width="442" align="left"		{\| border="4" width="442" align="left"
-	\| {{#widget:YouTube\|id=~~4BtFG8D8aos~~}}	+	\| {{#widget:YouTube\|id=vl4VRM89PUE}}
	\|- align="center"		\|- align="center"
-	\| '''~~Co nejlepšího podniknout, když jste v Bratislavě ?~~'''	+	\| '''Vyhlásenie politických strán<br />k postreleniu [[Robert Fico\|premiéra Fica]]'''
	\|}		\|}
	{\| border="4" width="442" align="right"		{\| border="4" width="442" align="right"
-	\| {{#widget:YouTube\|id=~~3jq0e9IVHzo~~}}	+	\| {{#widget:YouTube\|id=4BtFG8D8aos}}
	\|- align="center"		\|- align="center"
-	\| '''~~Slovensko od A po Z – Travel Channel Slovakia~~'''	+	\| '''Co nejlepšího podniknout, když jste v Bratislavě ?'''
	\|}		\|}
	<br style="clear: both;" />		<br style="clear: both;" />
	{\| border="4" width="442" align="left"		{\| border="4" width="442" align="left"
-	\| {{#widget:YouTube\|id=~~sGrHwBlf-7M~~}}	+	\| {{#widget:YouTube\|id=3jq0e9IVHzo}}
	\|- align="center"		\|- align="center"
-	\| '''~~Pharrell Williams~~ – ~~HAPPY (High Tatras~~ Slovakia)'''	+	\| '''Slovensko od A po Z – Travel Channel Slovakia'''
	\|}		\|}
	{\| border="4" width="442" align="right"		{\| border="4" width="442" align="right"
-	\| {{#widget:YouTube\|id=~~F0ZwmqjapRY~~}}	+	\| {{#widget:YouTube\|id=sGrHwBlf-7M}}
	\|- align="center"		\|- align="center"
-	\| '''Slovakia ~~Tourist Attractions: 15 Top Places to Visit~~'''	+	\| '''Pharrell Williams – HAPPY (High Tatras Slovakia)'''
	\|}		\|}
	<br style="clear: both;" />		<br style="clear: both;" />

Sysop: Nahrazení textu „Samsung“ textem „Samsung“

2018-11-01T10:37:56Z

Nahrazení textu „Samsung“ textem „Samsung“

← Starší verze		Verze z 1. 11. 2018, 10:37
Řádka 152:		Řádka 152:

	=== Průmysl ===		=== Průmysl ===
-	Slovenskou ekonomiku táhne v poslední době hlavně automobilový průmysl. Na Slovensku se vyrábí například automobily Volkswagen, Peugeot, Citroën a Kia. Dalším důležitým průmyslovým odvětvím je elektrotechnický průmysl. Nedaleko města Nitra se nachází továrna japonské firmy Sony. Dále pak má svou fabriku na území Slovenska i korejská firma [[Samsung]]. Slovenský průmysl má i dobré vyhlídky a podle odhadů by měl ještě v následujících letech prudce růst.	+	Slovenskou ekonomiku táhne v poslední době hlavně automobilový průmysl. Na Slovensku se vyrábí například automobily Volkswagen, Peugeot, Citroën a Kia. Dalším důležitým průmyslovým odvětvím je elektrotechnický průmysl. Nedaleko města Nitra se nachází továrna japonské firmy Sony. Dále pak má svou fabriku na území Slovenska i korejská firma Samsung. Slovenský průmysl má i dobré vyhlídky a podle odhadů by měl ještě v následujících letech prudce růst.
	http://dnes.atlas.sk/ekonomika/61803/slovensky-priemysel-dalej-porastie-tvrdia-odbornici		http://dnes.atlas.sk/ekonomika/61803/slovensky-priemysel-dalej-porastie-tvrdia-odbornici

Sysop: + Masivní vylepšení, 4 X VIDEO

2018-10-31T13:09:03Z

+ Masivní vylepšení, 4 X VIDEO

← Starší verze		Verze z 31. 10. 2018, 13:09
Řádka 53:		Řádka 53:
	\| předvolba = +421		\| předvolba = +421
	\| doména = sk		\| doména = sk
-	}}'''Slovensko''' (celým jménem '''Slovenská republika''') je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě. Slovensko hraničí s [[Česká republika\|Českem]] (252 km) a [[Rakousko\|Rakouskem]] (91 km) na západě, s [[Maďarsko\|Maďarskem]] (677 km) na jihu, s [[Ukrajina\|Ukrajinou]] (97 km) na východě a s [[Polsko\|Polskem]] (444 km) na severu. Slovensko je členskou zemí [[Evropská unie\|Evropské unie]], [[NATO]] a [[OSN]].	+	}}'''Slovensko''' (celým jménem '''Slovenská republika''') je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě. Slovensko hraničí s [[Česká republika\|Českem]] (252 km) a [[Rakousko\|Rakouskem]] (91 km) na západě, s [[Maďarsko\|Maďarskem]] (677 km) na jihu, s [[Ukrajina\|Ukrajinou]] (97 km) na východě a s [[Polsko\|Polskem]] (444 km) na severu.
		+
		+	Slovensko je členskou zemí [[Evropská unie\|Evropské unie]], [[NATO]] a [[OSN]].

	Ačkoliv Slovensko má svou kulturou, obyvatelstvem a jazykem velmi blízko k Česku, [[Dějiny Slovenska\|dějiny této země]] se neshodují s [[Dějiny Česka\|českými]]. Slověni (pozdější Slováci) na rozdíl od Čechů nevytvořili po rozpadu Velké Moravy svébytný státní útvar. Od začátku 10. století až do roku [[1918]] bylo toto území součástí Uherského království, v němž vládnoucí vrstvu tvořili Maďaři, popř. pomaďarštění Slované (Slováci, Chorvati) a Románi (Rumuni, Valaši, Sikelové). [[Slovenština]] a [[maďarština]] se vzájemně značně ovlivnily. V 19. století zde začalo, podobně jako v jiných zemích Evropy, národní obrození, v jehož průběhu se mezi slovenskou a českou inteligencí v jistém křídle prosadil názor o „dvou větvích jednoho národa“. To nakonec vyústilo ve společný boj za samostatnost a vytvoření [[Československo\|Československa]], které přes různé peripetie vydrželo až do konce roku [[1992]]. Od [[1. leden\|1. ledna]] 1993 mají Slováci poprvé v dějinách (nepočítaje mezinárodně uznanou Slovenskou republiku, tzv. [[Slovenská republika (1939)\|Slovenský štát]] za druhé světové války) svůj plně samostatný stát.		Ačkoliv Slovensko má svou kulturou, obyvatelstvem a jazykem velmi blízko k Česku, [[Dějiny Slovenska\|dějiny této země]] se neshodují s [[Dějiny Česka\|českými]]. Slověni (pozdější Slováci) na rozdíl od Čechů nevytvořili po rozpadu Velké Moravy svébytný státní útvar. Od začátku 10. století až do roku [[1918]] bylo toto území součástí Uherského království, v němž vládnoucí vrstvu tvořili Maďaři, popř. pomaďarštění Slované (Slováci, Chorvati) a Románi (Rumuni, Valaši, Sikelové). [[Slovenština]] a [[maďarština]] se vzájemně značně ovlivnily. V 19. století zde začalo, podobně jako v jiných zemích Evropy, národní obrození, v jehož průběhu se mezi slovenskou a českou inteligencí v jistém křídle prosadil názor o „dvou větvích jednoho národa“. To nakonec vyústilo ve společný boj za samostatnost a vytvoření [[Československo\|Československa]], které přes různé peripetie vydrželo až do konce roku [[1992]]. Od [[1. leden\|1. ledna]] 1993 mají Slováci poprvé v dějinách (nepočítaje mezinárodně uznanou Slovenskou republiku, tzv. [[Slovenská republika (1939)\|Slovenský štát]] za druhé světové války) svůj plně samostatný stát.
Řádka 60:		Řádka 62:
	: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Dějiny Slovenska]]		: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Dějiny Slovenska]]
	Prvním „státním útvarem“ na území Slovenska bylo Vanniovo království, jehož byla větší část území státu několik let v 1. století součástí. Slovanské osídlení se objevilo přibližně od 5. století. Od roku 568 země sousedila a byla i pod nadvládou nomádských Avarů a v 7. století se stala součástí Sámovy říše. V roce 791 Karel Veliký porazil Avary a Slované s již rozpadlými kmenovými vztahy, vytvořili samostatné Moravské a Nitranské knížectví, po roce 833 následovala integrace obou knížectví do celku Velké Moravy, nazývaného v období vlády Svatopluka Velkomoravská říše. Po zániku říše okolo roku 907 (po bitvě u Bratislavy) Slovensko postupně obsadili [[Maďaři]] na téměř tisíc let.		Prvním „státním útvarem“ na území Slovenska bylo Vanniovo království, jehož byla větší část území státu několik let v 1. století součástí. Slovanské osídlení se objevilo přibližně od 5. století. Od roku 568 země sousedila a byla i pod nadvládou nomádských Avarů a v 7. století se stala součástí Sámovy říše. V roce 791 Karel Veliký porazil Avary a Slované s již rozpadlými kmenovými vztahy, vytvořili samostatné Moravské a Nitranské knížectví, po roce 833 následovala integrace obou knížectví do celku Velké Moravy, nazývaného v období vlády Svatopluka Velkomoravská říše. Po zániku říše okolo roku 907 (po bitvě u Bratislavy) Slovensko postupně obsadili [[Maďaři]] na téměř tisíc let.
-	[[Soubor:TRENCIN2007-111.jpg\|thumb\|240px\|~~Nápís~~ z přelomu let 178 a 179 vytesaný do hradní skály římskými legiemi.]]	+	[[Soubor:TRENCIN2007-111.jpg\|thumb\|240px\|Nápis z přelomu let 178 a 179 vytesaný do hradní skály římskými legiemi.]]
	[[Soubor:50 Slovak Koruna 1944 front Josef Tiso.png\|thumb\|240px\|Slovenská mince z let 1939–1944 s Jozefem Tisem]]		[[Soubor:50 Slovak Koruna 1944 front Josef Tiso.png\|thumb\|240px\|Slovenská mince z let 1939–1944 s Jozefem Tisem]]
	Až do roku [[1918]] bylo Slovensko součástí [[Uhersko\|Uherského království]] ([[Horní Uhry]]) ve kterém do začátku 12. století bylo součástí Nitransko. Po bitvě u Moháče roku 1526 a nástupu Ferdinanda I. Habsburského na uherský trůn a Slovensko se stalo součástí [[Habsburská monarchie\|Habsburské monarchie]]. Po [[Osmané\|osmanské]] expanzi na území bývalého Uherska v 16. a 17. století se území země dočasně zredukovalo prakticky jen na hornatou část Slovenska – dnešní [[Rakousko\|rakouskou]] spolkovou zemi Hradsko ([[Burgenland]]) a západní [[Maďarsko]] (Královské Uhersko). Tím se Slovensko stalo jádrem Královského Uherska. [[Bratislava]] se stala hlavním (1536–1784, 1848) i korunovačním městem(1563–1830) ale také sídlem sněmu Královského Uherska (1542–1848). [[Trnava]] se pak následně stala sídlem ostřihomského [[arcibiskup]]a, čili centrálním městem uherské [[Římskokatolická církev\|římskokatolické církve]].		Až do roku [[1918]] bylo Slovensko součástí [[Uhersko\|Uherského království]] ([[Horní Uhry]]) ve kterém do začátku 12. století bylo součástí Nitransko. Po bitvě u Moháče roku 1526 a nástupu Ferdinanda I. Habsburského na uherský trůn a Slovensko se stalo součástí [[Habsburská monarchie\|Habsburské monarchie]]. Po [[Osmané\|osmanské]] expanzi na území bývalého Uherska v 16. a 17. století se území země dočasně zredukovalo prakticky jen na hornatou část Slovenska – dnešní [[Rakousko\|rakouskou]] spolkovou zemi Hradsko ([[Burgenland]]) a západní [[Maďarsko]] (Královské Uhersko). Tím se Slovensko stalo jádrem Královského Uherska. [[Bratislava]] se stala hlavním (1536–1784, 1848) i korunovačním městem(1563–1830) ale také sídlem sněmu Královského Uherska (1542–1848). [[Trnava]] se pak následně stala sídlem ostřihomského [[arcibiskup]]a, čili centrálním městem uherské [[Římskokatolická církev\|římskokatolické církve]].
Řádka 66:		Řádka 68:
	Za revoluce v letech 1848–1849 se [[Slováci]] přidali na stranu [[Rakušané\|Rakušanů]], aby se oddělili od Uherska a stali se samostatnou částí [[Habsburská monarchie\|Rakouské monarchie]]. To se jim však nepodařilo. Nejhoršímu tlaku [[maďarizace]] čelili Slováci po [[rakousko-uherské vyrovnání\|rakousko-uherském vyrovnaní]] v letech 1867–[[1918]], kdy Uhersko získalo větší podíl na rozhodování i nad územím Slovenska.		Za revoluce v letech 1848–1849 se [[Slováci]] přidali na stranu [[Rakušané\|Rakušanů]], aby se oddělili od Uherska a stali se samostatnou částí [[Habsburská monarchie\|Rakouské monarchie]]. To se jim však nepodařilo. Nejhoršímu tlaku [[maďarizace]] čelili Slováci po [[rakousko-uherské vyrovnání\|rakousko-uherském vyrovnaní]] v letech 1867–[[1918]], kdy Uhersko získalo větší podíl na rozhodování i nad územím Slovenska.

-	Mezi lety [[1918]]–[[1939]] se Slovensko s téměř dnešním vytyčením hranic stalo jako [[samospráva\|samosprávná]] Slovenská krajina součástí nově vzniklé [[~~Československá republika~~\|Československé republiky]] a vymanilo se tak z vlivu [[Budapešť\|Budapešti]]. V dobách [[Druhá světová válka\|druhé světové války]] ([[1939]]–[[1945]]) získalo Slovensko formální samostatnost ([[Slovenská republika (1939)\|Slovenský štát]], oficiálně ''Slovenská republika''), fakticky však bylo satelitem [[Třetí říše\|nacistického Německa]]. V roce [[1944]] vypuklo [[Slovenské národní povstání]] (SNP) proti fašistickému režimu.	+	Mezi lety [[1918]]–[[1939]] se Slovensko s téměř dnešním vytyčením hranic stalo jako [[samospráva\|samosprávná]] Slovenská krajina součástí nově vzniklé [[Československo\|Československé republiky]] a vymanilo se tak z vlivu [[Budapešť\|Budapešti]]. V dobách [[Druhá světová válka\|druhé světové války]] ([[1939]]–[[1945]]) získalo Slovensko formální samostatnost ([[Slovenská republika (1939-1945)\|Slovenský štát]], oficiálně ''Slovenská republika''), fakticky však bylo satelitem [[Třetí říše\|nacistického Německa]]. V roce [[1944]] vypuklo [[Slovenské národní povstání]] (SNP) proti fašistickému režimu.

	Roku [[1945]] se země navrátila k [[Československo\|Československu]], které se v roce [[1948]] změnilo v [[socialismus\|socialistický]] stát. Snaha o [[federace\|federaci]] vedla k vytvoření asymetrického modelu institucí například samostatného slovenského sněmu a vlády. Po komunistickém převratu roku [[1948]] byly všechny otázky řešené na půdě komunistické strany. Ze západní poloviny země byl zároveň zahájen masivní plán [[industrializace Slovenska]]. Od [[1. leden\|1. ledna]] [[1969]] na základě zákona o česko-slovenské federaci byla ustavena [[Slovenská socialistická republika]] (SSR), která spolu s [[Česká socialistická republika\|Českou socialistickou republikou]] (ČSR) tvořila Československou socialistickou republiku ([[Československá socialistická republika\|ČSSR]]. Po [[sametová revoluce\|sametové revoluci]] v roce [[1989]] došlo k demokratizaci Československa a ze Slovenska se začaly ozývat hlasy pro větší [[autonomie\|autonomii]], ba i [[samostatnost]].		Roku [[1945]] se země navrátila k [[Československo\|Československu]], které se v roce [[1948]] změnilo v [[socialismus\|socialistický]] stát. Snaha o [[federace\|federaci]] vedla k vytvoření asymetrického modelu institucí například samostatného slovenského sněmu a vlády. Po komunistickém převratu roku [[1948]] byly všechny otázky řešené na půdě komunistické strany. Ze západní poloviny země byl zároveň zahájen masivní plán [[industrializace Slovenska]]. Od [[1. leden\|1. ledna]] [[1969]] na základě zákona o česko-slovenské federaci byla ustavena [[Slovenská socialistická republika]] (SSR), která spolu s [[Česká socialistická republika\|Českou socialistickou republikou]] (ČSR) tvořila Československou socialistickou republiku ([[Československá socialistická republika\|ČSSR]]. Po [[sametová revoluce\|sametové revoluci]] v roce [[1989]] došlo k demokratizaci Československa a ze Slovenska se začaly ozývat hlasy pro větší [[autonomie\|autonomii]], ba i [[samostatnost]].
Řádka 202:		Řádka 204:
	=== Divadlo ===		=== Divadlo ===
	: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Slovenské divadlo]]		: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Slovenské divadlo]]
-	Jedno z nejvýznamnějších kulturních institucí Slovenska - [[Slovenské národné divadlo]] v [[Bratislava\|Bratislavě]], vzniklo roku [[1920]], krátce po vzniku [[Československo\|Československa]]. Do roku [[1938]] v něm významnou roli sehrávali i čeští divadelníci. V letech [[1939]]-[[1945]], v době existence [[~~Slovenský štát~~\|Slovenského štátu]], odrážela složitou společenskou situaci, zejména [[činohra]]. Umělecká tvorba Slovenského národního divadla však zjevně ještě vyzrávala. V posledních letech se začala rozvíjet i sféra nezávislých divadelních souborů. Také divadelní festivaly nezůstávají na Slovensku stranou. Nejvýznamnějším je mezinárodní festival [[Divadelní Nitra]] s mezinárodní účastí, který se koná každoročně koncem září. Tradici má také středoevropský loutkařský festival [[Bábkarská Bystrica]]. Asociace [[Bratislava v pohybe]] každoročně organizuje mezinárodní taneční festival současného hudebního tance zvaný Bratislava v pohybe. Roli výzkumného, dokumentačního, informačního, propagačního a analytického střediska hraje na Slovensku [[Divadelný ústav Bratislava]]. Jeho základním posláním je cílevědomě shromažďovat hmotné dokumenty divadelní tvorby.<ref>HUMPHREYS, Rob. Turistický průvodce - Slovensko. Brno : Nakladatelství JOTA s.r.o., 2004. ISBN 80-7217-246-X. Kapitola Kultura: Film, s. 233-235.</ref>	+	Jedno z nejvýznamnějších kulturních institucí Slovenska - [[Slovenské národné divadlo]] v [[Bratislava\|Bratislavě]], vzniklo roku [[1920]], krátce po vzniku [[Československo\|Československa]]. Do roku [[1938]] v něm významnou roli sehrávali i čeští divadelníci. V letech [[1939]]-[[1945]], v době existence [[Slovenská republika (1939-1945)\|Slovenského štátu]], odrážela složitou společenskou situaci, zejména [[činohra]]. Umělecká tvorba Slovenského národního divadla však zjevně ještě vyzrávala. V posledních letech se začala rozvíjet i sféra nezávislých divadelních souborů. Také divadelní festivaly nezůstávají na Slovensku stranou. Nejvýznamnějším je mezinárodní festival [[Divadelní Nitra]] s mezinárodní účastí, který se koná každoročně koncem září. Tradici má také středoevropský loutkařský festival [[Bábkarská Bystrica]]. Asociace [[Bratislava v pohybe]] každoročně organizuje mezinárodní taneční festival současného hudebního tance zvaný Bratislava v pohybe. Roli výzkumného, dokumentačního, informačního, propagačního a analytického střediska hraje na Slovensku [[Divadelný ústav Bratislava]]. Jeho základním posláním je cílevědomě shromažďovat hmotné dokumenty divadelní tvorby.<ref>HUMPHREYS, Rob. Turistický průvodce - Slovensko. Brno : Nakladatelství JOTA s.r.o., 2004. ISBN 80-7217-246-X. Kapitola Kultura: Film, s. 233-235.</ref>

	=== Kinematografie ===		=== Kinematografie ===
Řádka 230:		Řádka 232:
	* [[Seznam měst na Slovensku\|Seznam slovenských měst]]		* [[Seznam měst na Slovensku\|Seznam slovenských měst]]
	* [[Slováci]]		* [[Slováci]]
-	* [[Slovenský štát]]	+	* [[Slovenská republika (1939-1945)\|Slovenský štát]]
	* [[Státní symboly Slovenska]]		* [[Státní symboly Slovenska]]

		+	== YouTube ==
		+	{\| border="4" width="442" align="left"
		+	\| {{#widget:YouTube\|id=4BtFG8D8aos}}
		+	\|- align="center"
		+	\| '''Co nejlepšího podniknout, když jste v Bratislavě ?'''
		+	\|}
		+	{\| border="4" width="442" align="right"
		+	\| {{#widget:YouTube\|id=3jq0e9IVHzo}}
		+	\|- align="center"
		+	\| '''Slovensko od A po Z – Travel Channel Slovakia'''
		+	\|}
		+	<br style="clear: both;" />
		+	{\| border="4" width="442" align="left"
		+	\| {{#widget:YouTube\|id=sGrHwBlf-7M}}
		+	\|- align="center"
		+	\| '''Pharrell Williams – HAPPY (High Tatras Slovakia)'''
		+	\|}
		+	{\| border="4" width="442" align="right"
		+	\| {{#widget:YouTube\|id=F0ZwmqjapRY}}
		+	\|- align="center"
		+	\| '''Slovakia Tourist Attractions: 15 Top Places to Visit'''
		+	\|}
		+	<br style="clear: both;" />
	== Reference ==		== Reference ==
	<references/>		<references/>
Řádka 246:		Řádka 271:
	[[Kategorie:Země Československa]]		[[Kategorie:Země Československa]]
	[[Kategorie:Hudební články Multimediaexpo.cz]]		[[Kategorie:Hudební články Multimediaexpo.cz]]
		+	[[Kategorie:Video články Multimediaexpo.cz]]

Sysop: + Výrazné vylepšení

2018-10-30T12:56:07Z

+ Výrazné vylepšení

← Starší verze		Verze z 30. 10. 2018, 12:56
Řádka 12:		Řádka 12:
	\| článek o mottu =		\| článek o mottu =
	\| motto překlad =		\| motto překlad =
-	\| mapa umístění = [[Soubor:EU location SVK.png\|290px]]	+	\| mapa umístění = [[Soubor:EU location SVK.png\|290px]]<br />[[Soubor:Slovakia topo.jpg\|290px\|Topografická mapka Slovenska]]
	\| hlavní město = [[Bratislava]]		\| hlavní město = [[Bratislava]]
	\| rozloha = 49 035 km<sup>2</sup>		\| rozloha = 49 035 km<sup>2</sup>
Řádka 53:		Řádka 53:
	\| předvolba = +421		\| předvolba = +421
	\| doména = sk		\| doména = sk
-	}}	+	}}'''Slovensko''' (celým jménem '''Slovenská republika''') je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě. Slovensko hraničí s [[Česká republika\|Českem]] (252 km) a [[Rakousko\|Rakouskem]] (91 km) na západě, s [[Maďarsko\|Maďarskem]] (677 km) na jihu, s [[Ukrajina\|Ukrajinou]] (97 km) na východě a s [[Polsko\|Polskem]] (444 km) na severu. Slovensko je členskou zemí [[Evropská unie\|Evropské unie]], [[NATO]] a [[OSN]].
-	~~[[Soubor:Mapa Slovenska.png\|thumb\|300px\|Orientační mapka Slovenska]]~~	+
-	'''Slovensko''' (celým jménem '''Slovenská republika''') je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě. Slovensko hraničí s [[Česká republika\|Českem]] (252 km) a [[Rakousko\|Rakouskem]] (91 km) na západě, s [[Maďarsko\|Maďarskem]] (677 km) na jihu, s [[Ukrajina\|Ukrajinou]] (97 km) na východě a s [[Polsko\|Polskem]] (444 km) na severu. Slovensko je členskou zemí [[Evropská unie\|Evropské unie]], [[NATO]] a [[OSN]].	+

	Ačkoliv Slovensko má svou kulturou, obyvatelstvem a jazykem velmi blízko k Česku, [[Dějiny Slovenska\|dějiny této země]] se neshodují s [[Dějiny Česka\|českými]]. Slověni (pozdější Slováci) na rozdíl od Čechů nevytvořili po rozpadu Velké Moravy svébytný státní útvar. Od začátku 10. století až do roku [[1918]] bylo toto území součástí Uherského království, v němž vládnoucí vrstvu tvořili Maďaři, popř. pomaďarštění Slované (Slováci, Chorvati) a Románi (Rumuni, Valaši, Sikelové). [[Slovenština]] a [[maďarština]] se vzájemně značně ovlivnily. V 19. století zde začalo, podobně jako v jiných zemích Evropy, národní obrození, v jehož průběhu se mezi slovenskou a českou inteligencí v jistém křídle prosadil názor o „dvou větvích jednoho národa“. To nakonec vyústilo ve společný boj za samostatnost a vytvoření [[Československo\|Československa]], které přes různé peripetie vydrželo až do konce roku [[1992]]. Od [[1. leden\|1. ledna]] 1993 mají Slováci poprvé v dějinách (nepočítaje mezinárodně uznanou Slovenskou republiku, tzv. [[Slovenská republika (1939)\|Slovenský štát]] za druhé světové války) svůj plně samostatný stát.		Ačkoliv Slovensko má svou kulturou, obyvatelstvem a jazykem velmi blízko k Česku, [[Dějiny Slovenska\|dějiny této země]] se neshodují s [[Dějiny Česka\|českými]]. Slověni (pozdější Slováci) na rozdíl od Čechů nevytvořili po rozpadu Velké Moravy svébytný státní útvar. Od začátku 10. století až do roku [[1918]] bylo toto území součástí Uherského království, v němž vládnoucí vrstvu tvořili Maďaři, popř. pomaďarštění Slované (Slováci, Chorvati) a Románi (Rumuni, Valaši, Sikelové). [[Slovenština]] a [[maďarština]] se vzájemně značně ovlivnily. V 19. století zde začalo, podobně jako v jiných zemích Evropy, národní obrození, v jehož průběhu se mezi slovenskou a českou inteligencí v jistém křídle prosadil názor o „dvou větvích jednoho národa“. To nakonec vyústilo ve společný boj za samostatnost a vytvoření [[Československo\|Československa]], které přes různé peripetie vydrželo až do konce roku [[1992]]. Od [[1. leden\|1. ledna]] 1993 mají Slováci poprvé v dějinách (nepočítaje mezinárodně uznanou Slovenskou republiku, tzv. [[Slovenská republika (1939)\|Slovenský štát]] za druhé světové války) svůj plně samostatný stát.
Řádka 62:		Řádka 60:
	: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Dějiny Slovenska]]		: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Dějiny Slovenska]]
	Prvním „státním útvarem“ na území Slovenska bylo Vanniovo království, jehož byla větší část území státu několik let v 1. století součástí. Slovanské osídlení se objevilo přibližně od 5. století. Od roku 568 země sousedila a byla i pod nadvládou nomádských Avarů a v 7. století se stala součástí Sámovy říše. V roce 791 Karel Veliký porazil Avary a Slované s již rozpadlými kmenovými vztahy, vytvořili samostatné Moravské a Nitranské knížectví, po roce 833 následovala integrace obou knížectví do celku Velké Moravy, nazývaného v období vlády Svatopluka Velkomoravská říše. Po zániku říše okolo roku 907 (po bitvě u Bratislavy) Slovensko postupně obsadili [[Maďaři]] na téměř tisíc let.		Prvním „státním útvarem“ na území Slovenska bylo Vanniovo království, jehož byla větší část území státu několik let v 1. století součástí. Slovanské osídlení se objevilo přibližně od 5. století. Od roku 568 země sousedila a byla i pod nadvládou nomádských Avarů a v 7. století se stala součástí Sámovy říše. V roce 791 Karel Veliký porazil Avary a Slované s již rozpadlými kmenovými vztahy, vytvořili samostatné Moravské a Nitranské knížectví, po roce 833 následovala integrace obou knížectví do celku Velké Moravy, nazývaného v období vlády Svatopluka Velkomoravská říše. Po zániku říše okolo roku 907 (po bitvě u Bratislavy) Slovensko postupně obsadili [[Maďaři]] na téměř tisíc let.
-		+	[[Soubor:TRENCIN2007-111.jpg\|thumb\|240px\|Nápís z přelomu let 178 a 179 vytesaný do hradní skály římskými legiemi.]]
		+	[[Soubor:50 Slovak Koruna 1944 front Josef Tiso.png\|thumb\|240px\|Slovenská mince z let 1939–1944 s Jozefem Tisem]]
	Až do roku [[1918]] bylo Slovensko součástí [[Uhersko\|Uherského království]] ([[Horní Uhry]]) ve kterém do začátku 12. století bylo součástí Nitransko. Po bitvě u Moháče roku 1526 a nástupu Ferdinanda I. Habsburského na uherský trůn a Slovensko se stalo součástí [[Habsburská monarchie\|Habsburské monarchie]]. Po [[Osmané\|osmanské]] expanzi na území bývalého Uherska v 16. a 17. století se území země dočasně zredukovalo prakticky jen na hornatou část Slovenska – dnešní [[Rakousko\|rakouskou]] spolkovou zemi Hradsko ([[Burgenland]]) a západní [[Maďarsko]] (Královské Uhersko). Tím se Slovensko stalo jádrem Královského Uherska. [[Bratislava]] se stala hlavním (1536–1784, 1848) i korunovačním městem(1563–1830) ale také sídlem sněmu Královského Uherska (1542–1848). [[Trnava]] se pak následně stala sídlem ostřihomského [[arcibiskup]]a, čili centrálním městem uherské [[Římskokatolická církev\|římskokatolické církve]].		Až do roku [[1918]] bylo Slovensko součástí [[Uhersko\|Uherského království]] ([[Horní Uhry]]) ve kterém do začátku 12. století bylo součástí Nitransko. Po bitvě u Moháče roku 1526 a nástupu Ferdinanda I. Habsburského na uherský trůn a Slovensko se stalo součástí [[Habsburská monarchie\|Habsburské monarchie]]. Po [[Osmané\|osmanské]] expanzi na území bývalého Uherska v 16. a 17. století se území země dočasně zredukovalo prakticky jen na hornatou část Slovenska – dnešní [[Rakousko\|rakouskou]] spolkovou zemi Hradsko ([[Burgenland]]) a západní [[Maďarsko]] (Královské Uhersko). Tím se Slovensko stalo jádrem Královského Uherska. [[Bratislava]] se stala hlavním (1536–1784, 1848) i korunovačním městem(1563–1830) ale také sídlem sněmu Královského Uherska (1542–1848). [[Trnava]] se pak následně stala sídlem ostřihomského [[arcibiskup]]a, čili centrálním městem uherské [[Římskokatolická církev\|římskokatolické církve]].

-	~~[[Soubor:50 Slovak Koruna 1944 front Josef Tiso.png\|thumb\|left\|Slovenská mince z let 1939-1944 s Jozefem Tisem]]~~	+	Za revoluce v letech 1848–1849 se [[Slováci]] přidali na stranu [[Rakušané\|Rakušanů]], aby se oddělili od Uherska a stali se samostatnou částí [[Habsburská monarchie\|Rakouské monarchie]]. To se jim však nepodařilo. Nejhoršímu tlaku [[maďarizace]] čelili Slováci po [[rakousko-uherské vyrovnání\|rakousko-uherském vyrovnaní]] v letech 1867–[[1918]], kdy Uhersko získalo větší podíl na rozhodování i nad územím Slovenska.
-		+
-	Za revoluce v letech 1848–1849 se [[Slováci]] přidali na stranu [[Rakušané\|Rakušanů]], aby se oddělili od Uherska a stali se samostatnou částí [[Habsburská monarchie\|Rakouské monarchie]]. To se jim však nepodařilo. Nejhoršímu tlaku [[maďarizace]] čelili Slováci po [[rakousko-uherské vyrovnání\|rakousko-uherském vyrovnaní]] v letech ~~1867-~~[[1918]], kdy Uhersko získalo větší podíl na rozhodování i nad územím Slovenska.	+

	Mezi lety [[1918]]–[[1939]] se Slovensko s téměř dnešním vytyčením hranic stalo jako [[samospráva\|samosprávná]] Slovenská krajina součástí nově vzniklé [[Československá republika\|Československé republiky]] a vymanilo se tak z vlivu [[Budapešť\|Budapešti]]. V dobách [[Druhá světová válka\|druhé světové války]] ([[1939]]–[[1945]]) získalo Slovensko formální samostatnost ([[Slovenská republika (1939)\|Slovenský štát]], oficiálně ''Slovenská republika''), fakticky však bylo satelitem [[Třetí říše\|nacistického Německa]]. V roce [[1944]] vypuklo [[Slovenské národní povstání]] (SNP) proti fašistickému režimu.		Mezi lety [[1918]]–[[1939]] se Slovensko s téměř dnešním vytyčením hranic stalo jako [[samospráva\|samosprávná]] Slovenská krajina součástí nově vzniklé [[Československá republika\|Československé republiky]] a vymanilo se tak z vlivu [[Budapešť\|Budapešti]]. V dobách [[Druhá světová válka\|druhé světové války]] ([[1939]]–[[1945]]) získalo Slovensko formální samostatnost ([[Slovenská republika (1939)\|Slovenský štát]], oficiálně ''Slovenská republika''), fakticky však bylo satelitem [[Třetí říše\|nacistického Německa]]. V roce [[1944]] vypuklo [[Slovenské národní povstání]] (SNP) proti fašistickému režimu.
Řádka 89:		Řádka 86:

	=== Klimatické podmínky ===		=== Klimatické podmínky ===
-	[[Soubor:Observatory Skalnate pleso.jpg\|thumb\|~~left~~\|Observatoř Skalnaté pleso]]	+	[[Soubor:Observatory Skalnate pleso.jpg\|thumb\|240px\|Observatoř Skalnaté pleso]]
	Slovensko se nachází v mírném pásu s pravidelným střídáním [[roční období\|ročních období]]. Vzhledem k poměrně malé vzdálenosti země od [[Baltské moře\|Baltského]], [[Jaderské moře\|Jaderského]] a [[Černé moře\|Černého moře]] tu příliv mořských vzdušných hmot, výrazně ovlivňuje místní počasí a klima. Na Slovensku se v průběhu roku vyskytují převážně vzdušné hmoty mírného pásu s obecně známými teplotami a dalšími klimatickými aspekty. V zimě lze někdy pozorovat neobvyklé situace, kdy do země občas zabloudí tzv. tropický vzduch přicházející ze subtropické oblasti a přinášející výrazné oteplení (až +10°C). Zcela opačný případ nastává, když od polárního kruhu zavane arktický vzduch, což vždy znamená výrazné ochlazení a mrazy dosahujícími až -30°C.		Slovensko se nachází v mírném pásu s pravidelným střídáním [[roční období\|ročních období]]. Vzhledem k poměrně malé vzdálenosti země od [[Baltské moře\|Baltského]], [[Jaderské moře\|Jaderského]] a [[Černé moře\|Černého moře]] tu příliv mořských vzdušných hmot, výrazně ovlivňuje místní počasí a klima. Na Slovensku se v průběhu roku vyskytují převážně vzdušné hmoty mírného pásu s obecně známými teplotami a dalšími klimatickými aspekty. V zimě lze někdy pozorovat neobvyklé situace, kdy do země občas zabloudí tzv. tropický vzduch přicházející ze subtropické oblasti a přinášející výrazné oteplení (až +10°C). Zcela opačný případ nastává, když od polárního kruhu zavane arktický vzduch, což vždy znamená výrazné ochlazení a mrazy dosahujícími až -30°C.

Řádka 138:		Řádka 135:
	== Geologie ==		== Geologie ==
	: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Geologie Západních Karpat]]		: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Geologie Západních Karpat]]
-	[[Soubor:Geol map.png\|thumb\|~~right~~\|Geologická mapa]]	+	[[Soubor:Geol map.png\|thumb\|240px\|Geologická mapa]]
-	Území Slovenska je jednou z hlavních geologických jednotek [[Evropa\|Evropy]] - alpidy, které vznikly mezi střední křídou a miocénou koliozou [[Afrika\|afrického]] a středoevropského kontinentu. Alpidy jsou zastoupené na slovenském území [[Karpaty\|Karpatskou soustavou]]. Z hlediska horninového složení je hlavním znakem převaha sedimentů a z hlediska ~~tetktoniky~~ příkrá stavba.	+	Území Slovenska je jednou z hlavních geologických jednotek [[Evropa\|Evropy]] - alpidy, které vznikly mezi střední křídou a miocénou koliozou [[Afrika\|afrického]] a středoevropského kontinentu. Alpidy jsou zastoupené na slovenském území [[Karpaty\|Karpatskou soustavou]]. Z hlediska horninového složení je hlavním znakem převaha sedimentů a z hlediska tektoniky příkrá stavba.

	[[Karpaty]] jsou relativně mladou geologickou jednotkou, jejíž vývoj probíhal v posledních 100 milionech let alpinským vrásněním a jsou součástí mladých pásmových pohoří v Evropě tzv. alpinského oblouku, zasahujícího od severozápadní [[Afrika\|Afriky]] (pohoří [[Atlas (pohoří)\|Atlas]]) až do malé [[Asie]]. Na území Slovenska jsou zastoupeny převážně [[Západní Karpaty]] a část Východních Karpat, které pokračují na území [[Ukrajina\|Ukrajiny]] a [[Rumunsko\|Rumunska]].		[[Karpaty]] jsou relativně mladou geologickou jednotkou, jejíž vývoj probíhal v posledních 100 milionech let alpinským vrásněním a jsou součástí mladých pásmových pohoří v Evropě tzv. alpinského oblouku, zasahujícího od severozápadní [[Afrika\|Afriky]] (pohoří [[Atlas (pohoří)\|Atlas]]) až do malé [[Asie]]. Na území Slovenska jsou zastoupeny převážně [[Západní Karpaty]] a část Východních Karpat, které pokračují na území [[Ukrajina\|Ukrajiny]] a [[Rumunsko\|Rumunska]].
Řádka 146:		Řádka 143:

	== Ekonomika ==		== Ekonomika ==
-	[[Soubor:BRATISLAVA773.jpg\|thumb\|~~right~~\|Centrální banka v Bratislavě]]	+	[[Soubor:BRATISLAVA773.jpg\|thumb\|240px\|Centrální banka v Bratislavě]]
	: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Ekonomika Slovenska]]		: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Ekonomika Slovenska]]

	=== Zemědělství ===		=== Zemědělství ===
-	Slovensko má rozvinuté ~~zemědelství~~. Pěstuje se zde hlavně [[obilí]], ale také víno, především v okolí Bratislavy a v regionu Tokaj. V [[Tatry\|Tatrách]] a jiných vyšších polohách je rozvinutý chov domácí zvěře - ovcí a dobytka. Ze zeleniny jde často vidět [[paprika]] v jižních oblastech, nebo brambory na severu.	+	Slovensko má rozvinuté zemědělství. Pěstuje se zde hlavně [[Obilniny\|obilí]], ale také víno, především v okolí Bratislavy a v regionu Tokaj. V [[Tatry\|Tatrách]] a jiných vyšších polohách je rozvinutý chov domácí zvěře - ovcí a dobytka. Ze zeleniny jde často vidět [[paprika]] v jižních oblastech, nebo brambory na severu.

	=== Průmysl ===		=== Průmysl ===
Řádka 162:		Řádka 159:
	: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Obyvatelstvo Slovenska]]		: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Obyvatelstvo Slovenska]]
	=== Národnosti ===		=== Národnosti ===
-	[[Soubor:Most Márie Valérie.JPG\|thumb\|~~right~~\|Staronový most Márie Valérie spojuje slovenské [[Štúrovo]] a maďarskou [[Ostřihom]]]].	+	[[Soubor:Most Márie Valérie.JPG\|thumb\|240px\|Staronový most Márie Valérie spojuje slovenské [[Štúrovo]] a maďarskou [[Ostřihom]]]]
	Obyvatelé jsou většinou [[Slováci]] (85,8 %), ale na území Slovenska žijí i [[Maďaři]] (9,7 %, především při hranicích s [[Maďarsko\|Maďarskem]]), [[Romové]] (1,7 %), menšími [[menšina]]mi jsou [[Češi]], [[Rusíni]] a [[Ukrajinci]], [[Němci]] a [[Poláci]].		Obyvatelé jsou většinou [[Slováci]] (85,8 %), ale na území Slovenska žijí i [[Maďaři]] (9,7 %, především při hranicích s [[Maďarsko\|Maďarskem]]), [[Romové]] (1,7 %), menšími [[menšina]]mi jsou [[Češi]], [[Rusíni]] a [[Ukrajinci]], [[Němci]] a [[Poláci]].

-	Jazyky menšin mohou být používány ve styku s úřady v obcích, kde podíl menšinového obyvatelstva převyšuje 20 %. V praxi se to týká stovek maďarských, několika rusínských/ukrajinských a jedné německé obce.	+	Jazyky menšin mohou být používány ve styku s úřady v obcích, kde podíl menšinového obyvatelstva převyšuje 20 %. V praxi se to týká stovek maďarských, několika rusínských/ukrajinských a jedné německé obce.

	=== Náboženství ===		=== Náboženství ===
Řádka 198:		Řádka 195:
	=== Hudba ===		=== Hudba ===
	: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Slovenská hudba]]		: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Slovenská hudba]]
-	[[Soubor:Katarina Knechtova 2007.jpg\|thumb\|~~right~~\| Populární zpěvačka Katarína Knechtová působící ve skupině ''Peha'']]	+	[[Soubor:Katarina Knechtova 2007.jpg\|thumb\|240px\|Populární zpěvačka Katarína Knechtová působící ve skupině ''Peha'']]
	Vývoj slovenské hudby představuje tisíciletý proces, bezprostředně sovisející s dějinnými událostmi na Slovensku a jejich kulturně-společenským vývojem. Z tohoto pohledu lze slovenskou hudební tvorbu rozdělit do několika kategorií, které více či méně odpovídají obecně uznávaným dějinným epochám. V poválečném [[Československo\|Československu]] (1918) stál před hudebními umělci Slovenska náročný úkol, jehož cílem bylo překonat tradiční zaostalost země i po stránce hudebního umění. Kvůli vytvoření sice, národní avšak formou moderní hudby, se [[Slováci]] vydali cestou profesionalizace hudebního života a začala zakládat hudebně-kulturní instituce. Vznikající organizovaný hudební život se však neomezoval pouze na slovenskou metropoli Na vesnicích a menších městech vznikají hudební školy, kam byly vysláni učit studenti [[Bratislava\|bratislavské]] akademie a místní umělci. Díky vzniku mnoha důležitých hudebních institucí se tak Slovensko může pochlubit nejenom vlastní [[opera\|operou]], ale i svým [[Divadlo\|divadlem]], konzervatoří, orchestry a dalšími.		Vývoj slovenské hudby představuje tisíciletý proces, bezprostředně sovisející s dějinnými událostmi na Slovensku a jejich kulturně-společenským vývojem. Z tohoto pohledu lze slovenskou hudební tvorbu rozdělit do několika kategorií, které více či méně odpovídají obecně uznávaným dějinným epochám. V poválečném [[Československo\|Československu]] (1918) stál před hudebními umělci Slovenska náročný úkol, jehož cílem bylo překonat tradiční zaostalost země i po stránce hudebního umění. Kvůli vytvoření sice, národní avšak formou moderní hudby, se [[Slováci]] vydali cestou profesionalizace hudebního života a začala zakládat hudebně-kulturní instituce. Vznikající organizovaný hudební život se však neomezoval pouze na slovenskou metropoli Na vesnicích a menších městech vznikají hudební školy, kam byly vysláni učit studenti [[Bratislava\|bratislavské]] akademie a místní umělci. Díky vzniku mnoha důležitých hudebních institucí se tak Slovensko může pochlubit nejenom vlastní [[opera\|operou]], ale i svým [[Divadlo\|divadlem]], konzervatoří, orchestry a dalšími.

Sysop: Nahrazení textu „Sony“ textem „Sony“

2015-11-09T12:42:37Z

Nahrazení textu „Sony“ textem „Sony“

← Starší verze		Verze z 9. 11. 2015, 12:42
Řádka 153:		Řádka 153:

	=== Průmysl ===		=== Průmysl ===
-	Slovenskou ekonomiku táhne v poslední době hlavně automobilový průmysl. Na Slovensku se vyrábí například automobily Volkswagen, Peugeot, Citroën a Kia. Dalším důležitým průmyslovým odvětvím je elektrotechnický průmysl. Nedaleko města Nitra se nachází továrna japonské firmy [[Sony]]. Dále pak má svou fabriku na území Slovenska i korejská firma [[Samsung]]. Slovenský průmysl má i dobré vyhlídky a podle odhadů by měl ještě v následujících letech prudce růst.	+	Slovenskou ekonomiku táhne v poslední době hlavně automobilový průmysl. Na Slovensku se vyrábí například automobily Volkswagen, Peugeot, Citroën a Kia. Dalším důležitým průmyslovým odvětvím je elektrotechnický průmysl. Nedaleko města Nitra se nachází továrna japonské firmy Sony. Dále pak má svou fabriku na území Slovenska i korejská firma [[Samsung]]. Slovenský průmysl má i dobré vyhlídky a podle odhadů by měl ještě v následujících letech prudce růst.
	http://dnes.atlas.sk/ekonomika/61803/slovensky-priemysel-dalej-porastie-tvrdia-odbornici		http://dnes.atlas.sk/ekonomika/61803/slovensky-priemysel-dalej-porastie-tvrdia-odbornici

Sysop: 1 revizi

2013-10-02T22:08:40Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 2. 10. 2013, 22:08

Sysop: + Šablona FLICKR

2012-07-22T23:57:30Z

+ Šablona FLICKR

Nová stránka

{{Infobox stát
| genitiv = Slovenska
| úřední název česky = Slovenská republika
| úřední název =
| vlajka = [[Soubor:Flag of Slovakia.png|125px]]
| článek o vlajce = Slovenská vlajka
| znak = [[Soubor:Coat of Arms of Slovakia.png|90px]]
| článek o znaku = Znak Slovenska
| hymna = <mp3player width='290'>File:Slovenska Hymna-spev.mp3</mp3player>
| článek o hymně = Slovenská hymna – Nad Tatrou sa blýska
| motto =
| článek o mottu =
| motto překlad =
| mapa umístění = [[Soubor:EU location SVK.png|290px]]
| hlavní město = [[Bratislava]]
| rozloha = 49 035 km2
| rozlmisto = 126
| procent vody = zanedbatelné
| nejvyšší hora = [[Gerlachovský štít]]
| výška nejvyšší hory = 2 655
| čas = +1
| obyvatel = 5 396 168
| obyvmisto = 109
| obyvrok = červenec [[2007]]
| hustota = 103
| hustmisto = 89
| HDI = 0,872
| HDIvývoj = růst
| HDIvýše = vysoký
| HDIrok = 2004
| HDImísto = 41
| jazyk = [[slovenština]] (úřední), [[čeština]] (zčásti úřední), regionálně [[maďarština]], [[rusínština]]
| národnosti = [[Slováci]] (85,8%), [[Maďaři]] (9,7%), [[Romové]] (1,7%) [[Rusíni]], [[Češi]]
| náboženství = [[Římskokatolická církev|Katolíci]] (60,3 %), [[Protestantství|Protestanti]] (7,9%)
| státní zřízení = [[republika]]
| datum vzniku = [[1. leden|1. ledna]] [[1993]]
| způsob vzniku = rozdělením [[Československo|Československa]]
| funkce1 = Prezident
| vládce1 = [[Ivan Gašparovič]]
| funkce2 = Premiér
| vládce2 = [[Robert Fico]]
| měna = [[Euro]]
| kód měny = EUR
| HDP/ob. = 22 600
| HDP/ob.misto = 40
| HDP/ob.rok = 2008
| Gini =
| Ginirok =
| ison = 703
| iso3 = SVK
| iso2 = SK
| mpz = SK
| předvolba = +421
| doména = sk
}}
[[Soubor:Mapa Slovenska.png|thumb|300px|Orientační mapka Slovenska]]
'''Slovensko''' (celým jménem '''Slovenská republika''') je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě. Slovensko hraničí s [[Česká republika|Českem]] (252 km) a [[Rakousko|Rakouskem]] (91 km) na západě, s [[Maďarsko|Maďarskem]] (677 km) na jihu, s [[Ukrajina|Ukrajinou]] (97 km) na východě a s [[Polsko|Polskem]] (444 km) na severu. Slovensko je členskou zemí [[Evropská unie|Evropské unie]], [[NATO]] a [[OSN]].

Ačkoliv Slovensko má svou kulturou, obyvatelstvem a jazykem velmi blízko k Česku, [[Dějiny Slovenska|dějiny této země]] se neshodují s [[Dějiny Česka|českými]]. Slověni (pozdější Slováci) na rozdíl od Čechů nevytvořili po rozpadu Velké Moravy svébytný státní útvar. Od začátku 10. století až do roku [[1918]] bylo toto území součástí Uherského království, v němž vládnoucí vrstvu tvořili Maďaři, popř. pomaďarštění Slované (Slováci, Chorvati) a Románi (Rumuni, Valaši, Sikelové). [[Slovenština]] a [[maďarština]] se vzájemně značně ovlivnily. V 19. století zde začalo, podobně jako v jiných zemích Evropy, národní obrození, v jehož průběhu se mezi slovenskou a českou inteligencí v jistém křídle prosadil názor o „dvou větvích jednoho národa“. To nakonec vyústilo ve společný boj za samostatnost a vytvoření [[Československo|Československa]], které přes různé peripetie vydrželo až do konce roku [[1992]]. Od [[1. leden|1. ledna]] 1993 mají Slováci poprvé v dějinách (nepočítaje mezinárodně uznanou Slovenskou republiku, tzv. [[Slovenská republika (1939)|Slovenský štát]] za druhé světové války) svůj plně samostatný stát.

== Dějiny ==
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Dějiny Slovenska]]
Prvním „státním útvarem“ na území Slovenska bylo Vanniovo království, jehož byla větší část území státu několik let v 1. století součástí. Slovanské osídlení se objevilo přibližně od 5. století. Od roku 568 země sousedila a byla i pod nadvládou nomádských Avarů a v 7. století se stala součástí Sámovy říše. V roce 791 Karel Veliký porazil Avary a Slované s již rozpadlými kmenovými vztahy, vytvořili samostatné Moravské a Nitranské knížectví, po roce 833 následovala integrace obou knížectví do celku Velké Moravy, nazývaného v období vlády Svatopluka Velkomoravská říše. Po zániku říše okolo roku 907 (po bitvě u Bratislavy) Slovensko postupně obsadili [[Maďaři]] na téměř tisíc let.

Až do roku [[1918]] bylo Slovensko součástí [[Uhersko|Uherského království]] ([[Horní Uhry]]) ve kterém do začátku 12. století bylo součástí Nitransko. Po bitvě u Moháče roku 1526 a nástupu Ferdinanda I. Habsburského na uherský trůn a Slovensko se stalo součástí [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchie]]. Po [[Osmané|osmanské]] expanzi na území bývalého Uherska v 16. a 17. století se území země dočasně zredukovalo prakticky jen na hornatou část Slovenska – dnešní [[Rakousko|rakouskou]] spolkovou zemi Hradsko ([[Burgenland]]) a západní [[Maďarsko]] (Královské Uhersko). Tím se Slovensko stalo jádrem Královského Uherska. [[Bratislava]] se stala hlavním (1536–1784, 1848) i korunovačním městem(1563–1830) ale také sídlem sněmu Královského Uherska (1542–1848). [[Trnava]] se pak následně stala sídlem ostřihomského [[arcibiskup]]a, čili centrálním městem uherské [[Římskokatolická církev|římskokatolické církve]].

[[Soubor:50 Slovak Koruna 1944 front Josef Tiso.png|thumb|left|Slovenská mince z let 1939-1944 s Jozefem Tisem]]

Za revoluce v letech 1848–1849 se [[Slováci]] přidali na stranu [[Rakušané|Rakušanů]], aby se oddělili od Uherska a stali se samostatnou částí [[Habsburská monarchie|Rakouské monarchie]]. To se jim však nepodařilo. Nejhoršímu tlaku [[maďarizace]] čelili Slováci po [[rakousko-uherské vyrovnání|rakousko-uherském vyrovnaní]] v letech 1867-[[1918]], kdy Uhersko získalo větší podíl na rozhodování i nad územím Slovenska.

Mezi lety [[1918]]–[[1939]] se Slovensko s téměř dnešním vytyčením hranic stalo jako [[samospráva|samosprávná]] Slovenská krajina součástí nově vzniklé [[Československá republika|Československé republiky]] a vymanilo se tak z vlivu [[Budapešť|Budapešti]]. V dobách [[Druhá světová válka|druhé světové války]] ([[1939]]–[[1945]]) získalo Slovensko formální samostatnost ([[Slovenská republika (1939)|Slovenský štát]], oficiálně ''Slovenská republika''), fakticky však bylo satelitem [[Třetí říše|nacistického Německa]]. V roce [[1944]] vypuklo [[Slovenské národní povstání]] (SNP) proti fašistickému režimu.

Roku [[1945]] se země navrátila k [[Československo|Československu]], které se v roce [[1948]] změnilo v [[socialismus|socialistický]] stát. Snaha o [[federace|federaci]] vedla k vytvoření asymetrického modelu institucí například samostatného slovenského sněmu a vlády. Po komunistickém převratu roku [[1948]] byly všechny otázky řešené na půdě komunistické strany. Ze západní poloviny země byl zároveň zahájen masivní plán [[industrializace Slovenska]]. Od [[1. leden|1. ledna]] [[1969]] na základě zákona o česko-slovenské federaci byla ustavena [[Slovenská socialistická republika]] (SSR), která spolu s [[Česká socialistická republika|Českou socialistickou republikou]] (ČSR) tvořila Československou socialistickou republiku ([[Československá socialistická republika|ČSSR]]. Po [[sametová revoluce|sametové revoluci]] v roce [[1989]] došlo k demokratizaci Československa a ze Slovenska se začaly ozývat hlasy pro větší [[autonomie|autonomii]], ba i [[samostatnost]].

Z jara [[1990]] došlo v politickém názvu Československa nejprve k nahrazení přívlastku „socialistická“ atributem „federativní“ ([[Česká a Slovenská Federativní Republika|ČSFR]]), o necelý měsíc později přijat jazykově i věcně nepříliš vhodný název Česká a Slovenská federativní republika (spor o název se jmenoval [[Pomlčková válka]]). K 1. lednu [[1993]] přestává [[Česká a Slovenská federativní republika]] existovat a Slovensko (polit. název ''Slovenská republika'') i [[Česko]] (polit. název ''Česká republika'') se stávají novými samostatnými státy.

[[25. červenec|25. července]] [[1997]] došlo k úpravě česko-slovenské státní hranice, v jejímž rámci Slovensko výměnou za slovenskou část osady [[Sidonie]] a pozemky ležící na pravém (západním) břehu řeky [[Morava (řeka)|Moravy]] a severně od [[Sudoměřický potok|Sudoměřického potoka]], získalo původně [[Morava|moravskou]] osadu [[U Sabotů]], jakož i moravské pozemky ležící na levém (východním) břehu řeky Moravy a některé moravské pozemky jižně od Sudoměřického potoka.

Dne [[29. březen|29. března]] [[2004]] se Slovensko stává členem [[Severoatlantická aliance|Severoatlantické aliance]] a dne [[1. květen|1. května]] 2004 spolu s Českem také členem [[Evropská unie|Evropské unie]].

== Geografie ==
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Geografie Slovenska]]
Slovensko jako země spojuje několik geografických typů. Na jihu nížinná krajina přechází v pahorkatinu a vrchovinu a na severním okraji pak až ve velehory s četnými dolinami. Většina území Slovenska je však mírně zvlněná až kopcovitá (například východ země).

=== Vodstvo ===
Řeky na Slovensku většinou pramení a jsou málo vodnaté. Všechny řeky jsou nejvodnatější na jaře, při tání sněhu. Jedinou výjimkou je [[Dunaj]], která je nejvodnatější v létě, když taje led v Alpách. Vodstvo Slovenska se dělí na dvě [[úmoří]] - [[Baltské moře|Baltského]] (4 % území) a [[Černé moře|Černého moře]] (96 % území). K úmoří Baltského moře patří [[povodí]] řeky [[Poprad (řeka)|Poprad]] a [[Dunajec]]. Naopak k úmoří Černého moře patří povodí řek [[Morava (řeka)|Morava]], [[Dunaj]] a [[Tisa]]. [[Pleso|Plesa]] na Slovensku vznikly ústupem horského ledovce např. [[Štrbské pleso]] je morénového původu s plochou 18 ha, [[Velké Hincovo pleso]] je největší slovenské jezero, má karový původ a plochu 20,1 ha.

Nejvíc přehrad je na řece [[Váh]]. Jsou to např. [[Liptovská Mara (přehrada)|Liptovská Mara]], [[Sĺňava]], [[Vodní dílo Kráľová|Kráľová]], [[Nosice (Přehrada mládeže)|Nosice]] a další. Zvláště diskutovanou nádrží je [[Vodní dílo Gabčíkovo|Gabčíkovo]] na [[Dunaj]]i na hranici s [[Maďarsko|Maďarskem]]. Všechny přehrady slouží k hydroenergetickým, protizáplavovým účelům, k zavlažování, rekreaci nebo zásobování pitnou vodou. Na Slovensku je také mnoho minerálních pramenů, nejteplejší z nich je termální voda o teplotě 69 stupňů v [[Piešťany|Piešťanech]].

=== Klimatické podmínky ===
[[Soubor:Observatory Skalnate pleso.jpg|thumb|left|Observatoř Skalnaté pleso]]
Slovensko se nachází v mírném pásu s pravidelným střídáním [[roční období|ročních období]]. Vzhledem k poměrně malé vzdálenosti země od [[Baltské moře|Baltského]], [[Jaderské moře|Jaderského]] a [[Černé moře|Černého moře]] tu příliv mořských vzdušných hmot, výrazně ovlivňuje místní počasí a klima. Na Slovensku se v průběhu roku vyskytují převážně vzdušné hmoty mírného pásu s obecně známými teplotami a dalšími klimatickými aspekty. V zimě lze někdy pozorovat neobvyklé situace, kdy do země občas zabloudí tzv. tropický vzduch přicházející ze subtropické oblasti a přinášející výrazné oteplení (až +10°C). Zcela opačný případ nastává, když od polárního kruhu zavane arktický vzduch, což vždy znamená výrazné ochlazení a mrazy dosahujícími až -30°C.

Jedním z výrazných klimatických činitelů působících na území Slovenska jsou tamní fyzicko-geografické poměry. Členitý terén země podstatně ovlivňuje jednotlivé klimatické prvky, a proto na Slovensku existují výrazné rozdíly v teplotě a vlhkosti vzduchu.

==== Teploty ====
Podle regionálního rozložení tepelných průměrů je nejteplejším slovenským územím [[Podunajská nížina]], kde průměrná roční teplota dosahuje 10,4°C (ve [[Štúrovo|Štúrově]]). O stupeň nižší (9,4°C) průměrnou roční teplotu pak vykazuje [[Východoslovenská nížina]], a to díky delším [[zima|zimám]]. Nejchladnějším místem je [[Lomnický štít]] s průměrnou roční teplotou –3,7°C. Všeobecně polohy nad 2 000 m.n.m. vykazují zápornou průměrnou roční teplotu.

Nejteplejším měsícem je [[červenec]], v horách se maximum někdy posouvá na [[srpen]]. Nejstudenějším měsícem je leden a v horách [[únor]]. Prudké stoupnutí jarních teplot nastává na Slovensku od [[březen|března]] do [[duben|dubna]] (v Česku mezi [[duben|dubnem]] a [[květen|květnem]]). Teplotně nejstálejší je léto, letních dnů (tj. dnů s nejvyšší teplotou nad 25°C) je ve slovenských nížinách kolem 70, ale v oblastech s nadmořskou výškou nad 1 500 m.n.m. žádné "letní dny" nebývají. Tropických dní (s nejvyšší teplotou nad 30°C) je například v Bratislavě 17 do roka.

Velký podzimní pokles teplot nastává na Slovensku od [[září]] do [[říjen|října]] (v čechách je to mezi říjnem a listopadem). Mrazové dni (s nejnižší denní teplotou pod – 0,1°C) začínají v nížinných oblastech v polovině až koncem října a končí v polovině až koncem dubna. Na tatranských vrcholech mohou být tyto dny kdykoli v roce. Mrazových dnů je v Bratislavě 87 a na Lomnickém štítu 286. Počet ledových dnů (s celodenním mrazem) se pohybuje v nižších polohách kolem 30 a na Lomnickém štítu je jich 190 a jsou i v letních měsících. Arktických dnů (s teplotou nevystupující nad – 10 °C) je v Bratislavě 1,4 a na Lomnickém štítu více než 30.

Absolutní maximum teplot bylo naměřeno v [[Hurbanovo|Hurbanovu]] roku [[2007]], konkrétně 40,3°C. Absolutní minimum teplot bylo naměřeno roku [[1929]] v lokalitě [[Víglaš]] - [[Pstruša]] a to - 41°C.

==== Srážky ====
Vydatnost [[srážek]] závisí na nadmořské výšce a návětrnnosti plochy vůči dešťonosným větrům. Průměrný roční úhrn srážek je ve srážkovém stínu v nížinách 500 až 600 mm, v kotlinách 600 až 800 mm a na vrcholech hor až 1 000 až 2 000 mm. Vysoká pohoří mají největší srážky v údolích, větrné vrcholy mají srážkový úhrn nižší - např. [[Lomnický štít]] s 1 665 mm a [[Zbojnická chata]] pod ním s 2 130 mm.

Roční chod srážek ukazuje, že největší množství srážek je na Slovensku v létě a to vlivem nadmořské výšky, expozic a regionálních evropských vlivů. Tyto vlivy způsobují způsobují svou nepravidelností velkou rozkolísanost srážkových poměrů, ale neporušují kontinentálnost srážkového chodu. Nejvíce srážek má [[červenec]] z bouřkových lijáků a nejsušší je únor (na horách březen). Na [[Jižní Slovensko|jihu Slovenska]] se červencové maximum přesouvá na [[červen]], vlivy z [[Balkán]]u někdy i na [[květen]] a v [[Karpaty|karpatských]] pohořích i na srpen. Od října do listopadu se objevuje na jižním Slovensku podružné srážkové maximum, které je spojeno s putováním cyklón od jihu a jihozápadu ze [[Středomoří]] a jejich stagnací nad [[Panonská pánev|Panonskou pánví]]. V [[Nízké Tatry|Nízkých Tatrách]] podzimní podružné srážkové maximum přináší [[sníh]].

Množství sněhových srážek a trvání sněžení roste s nadmořskou výškou. V nížinách je jen 10 až 30 dní se sněhovými srážkami, v horách nad 1 200 m.n.m. je přes polovinu srážkových dní v roce se sněhem. Nížiny mají nejvýše 20% sněhových srážek, [[Lomnický štít]] až 70%. V horách může sněžit kterýkoli den v roce. Trvalá sněhová pokrývka začíná v nejvyšších horách [[Karpaty|Karpat]] koncem září nebo v první polovině října a končí začátkem června nebo v polovině května. V nížinách začíná začátkem prosince a končí na přelomu února a března. V horách trvá sněhová pokrývka v průměru 120 až 200 dní zato v nížinách cca 40 až 50 dní.

==== Sluneční svit ====
Nejkratší doba slunečního svitu je v horách, avšak v zimě a na [[podzim]] jsou hory až dvojnásobně slunnější než nížiny a to díky inverznímu počasí. Slovensko má asi 40 až 50% možného svitu ([[čechy]] jen 40 %), přičemž nejvíce slunečního svitu vykazuje [[Podunajská nížina]] (cca 2 200 hodin) a nejméně [[Orava]] (1 500 hodin).

=== Chráněná území ===
Ochrana přírody se provádí hlavně v [[Karpaty|Karpatech]], kde se nachází většina slovenských národních parků. Dále je na Slovensku několik chráněných parků a také tzv. chráněné areály. Chráněný areál je menší území, zpravidla o výměře do 1 000 ha, které představují biokoridory nebo biocentra místního nebo regionálního významu. Také menší přírodní rezervace a nebo kvalitně zmapované přírodní památky nejsou na Slovensku ničím vyjmečným.

Jádrem slovenské ochrany přírody jsou [[hory]] západního a severního Slovenska, neboť tam národní parky a [[CHKO|chráněné krajinné oblasti]] takřka souvisle navazují. Slovensko má jen tři nížinné chráněné krajinné oblasti, a to [[Záhorie]], [[Dunajské luhy]] a [[Latorica]]. Nejstaršími chráněnými územími na Slovensku jsou [[Šalková]] a [[Ponická dúbrava]] (zřízeno 1895).

Z mezinárodních kategorií chráněných území se na Slovensku nachází biosférické rezervace - NP [[Slovenský kras]], [[CHKO Poľana]], [[Tatranský NP]] a [[CHKO Východné Karpaty]] - a ramsarská stanoviště (mokřady mezi-národního významu) - [[Šúr]] (u Jur v [[Bratislava|Bratislavě]]), [[Parížske močiare]] ([[Žitný ostrov]]) a [[Senné rybníky]].

Přírodní lokalitou na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví [[UNESCO]] jsou Jeskyně [[Aggtelek|Aggteleckého]] a [[Slovenský kras|Slovenského krasu]]. Na Slovensku sem patří 13 jeskyní a propastí - [[Jeskyně Domica|Domica]], [[Gombasecká jeskyně|Gombasecká]], [[Jasovská jeskyně|Jasovská]], [[Dobšinská ledová jeskyně|Dobšinská ledová]], [[Stratenská jeskyně|Stratenská]], [[Ochtinská aragonitová jeskyně|Ochtinská aragonitová]], [[Kunia priepasť]], [[Snežná diera]]. [[UNESCO]] sem řadí nejen jeskyně v oblasti vlastního Slovenského krasu, ale i v okolních jednotkách (např. [[Slovenský ráj|Slovenském ráji]]).

=== Administrativní dělení ===
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Administrativní dělení Slovenska]]
{{Slovenské kraje}}
Slovensko je od roku [[1996]] rozděleno na osm samosprávných krajů, které jsou pojmenované podle svých center. Ty se dělí ještě na okresy. Přestože současné dělení vychází z původního československého, hranice krajů a okresů byly upraveny; územní celky se zmenšily (z tří krajů se jejich počet zvýšil na osm) aby lépe odpovídaly přirozeným slovenským regionům.

*[[Bratislavský kraj]] – [[Bratislava]] – (1) - 2 052 km2
*[[Banskobystrický kraj]] – [[Banská Bystrica]] – (6) - 9 455 km2
*[[Košický kraj]] – [[Košice]] – (8) - 6 753 km2
*[[Nitranský kraj]] – [[Nitra]] – (4) - 6 343 km2
*[[Prešovský kraj]] – [[Prešov]] – (7) - 8 981 km2
*[[Trenčínský kraj]] – [[Trenčín]] – (3) - 4 501 km2
*[[Trnavský kraj]] – [[Trnava]] – (2) - 4 148 km2
*[[Žilinský kraj]] – [[Žilina]] – (5) - 6 788 km2<ref>[http://www.zones.sk/ Slovensko - Informácie]</ref>

== Geologie ==
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Geologie Západních Karpat]]
[[Soubor:Geol map.png|thumb|right|Geologická mapa]]
Území Slovenska je jednou z hlavních geologických jednotek [[Evropa|Evropy]] - alpidy, které vznikly mezi střední křídou a miocénou koliozou [[Afrika|afrického]] a středoevropského kontinentu. Alpidy jsou zastoupené na slovenském území [[Karpaty|Karpatskou soustavou]]. Z hlediska horninového složení je hlavním znakem převaha sedimentů a z hlediska tetktoniky příkrá stavba.

[[Karpaty]] jsou relativně mladou geologickou jednotkou, jejíž vývoj probíhal v posledních 100 milionech let alpinským vrásněním a jsou součástí mladých pásmových pohoří v Evropě tzv. alpinského oblouku, zasahujícího od severozápadní [[Afrika|Afriky]] (pohoří [[Atlas (pohoří)|Atlas]]) až do malé [[Asie]]. Na území Slovenska jsou zastoupeny převážně [[Západní Karpaty]] a část Východních Karpat, které pokračují na území [[Ukrajina|Ukrajiny]] a [[Rumunsko|Rumunska]].

Vývoj Karpatské soustavy byl až do karbonu podobný vývoji [[Český masiv|Českého masivu]]. [[Starohory|Starohorní]] a [[Prvohory|prvohorní]] sedimenty vzniklé v geosynklinálních mořích byly několikrát zvrásněny a regionálně přeměněné na pararuly a svory. Vrásové procesy byly provázané magmatickou činností. Začátkem [[Druhohory|druhohor]] sem začalo pronikat od jihu moře, na které se v druhohorách usazovali mocné souvrství karbonátových hornin - vápenců, dolomitů, atd. Na severním okraji Středních Karpat došlo k výraznému prohlubení moře a vytvořila se tak druhá geosynklinála. Při vrásnění flyšové geosynklinály byly znovu zvrásněné i starší sedimenty na severním okraji Středních Karpat. Vzniklo tak území s velmi složitou tektonickou stavbou tzv. bradlové pásmo.

== Ekonomika ==
[[Soubor:BRATISLAVA773.jpg|thumb|right|Centrální banka v Bratislavě]]
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Ekonomika Slovenska]]

=== Zemědělství ===
Slovensko má rozvinuté zemědelství. Pěstuje se zde hlavně [[obilí]], ale také víno, především v okolí Bratislavy a v regionu Tokaj. V [[Tatry|Tatrách]] a jiných vyšších polohách je rozvinutý chov domácí zvěře - ovcí a dobytka. Ze zeleniny jde často vidět [[paprika]] v jižních oblastech, nebo brambory na severu.

=== Průmysl ===
Slovenskou ekonomiku táhne v poslední době hlavně automobilový průmysl. Na Slovensku se vyrábí například automobily Volkswagen, Peugeot, Citroën a Kia. Dalším důležitým průmyslovým odvětvím je elektrotechnický průmysl. Nedaleko města Nitra se nachází továrna japonské firmy [[Sony]]. Dále pak má svou fabriku na území Slovenska i korejská firma [[Samsung]]. Slovenský průmysl má i dobré vyhlídky a podle odhadů by měl ještě v následujících letech prudce růst.
http://dnes.atlas.sk/ekonomika/61803/slovensky-priemysel-dalej-porastie-tvrdia-odbornici

=== Cestovní ruch ===
Slovensko má velmi dobré přírodní podmínky i geografické postavení pro rozvoj cestovního ruchu. Využívá je však nedostatečně. Devizové příjmy z cestovního ruchu se v některých zemích [[Evropa|Evropy]] staly jedním z hlavních zdrojů hrubého domácího produktu. Příjmy Slovenské republiky z aktivního cestovního ruchu sice rostou, ale zároveň stále klesá procentuální podíl turistů, t.j. těch zahraničních návštěvníků Slovenska, kteří se na Slovensku ubytovali alespoň na jednu noc. Slovensko nadále zaostává v rozvoji cestovního ruchu za sousedními zeměmi. Ekonomické aktivity cestovního ruchu se podílejí přibližně šesty procenty na hrubém domácím produktu Slovenska, což je na úrovni světového průměru.

== Obyvatelstvo ==
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Obyvatelstvo Slovenska]]
=== Národnosti ===
[[Soubor:Most Márie Valérie.JPG|thumb|right|Staronový most Márie Valérie spojuje slovenské [[Štúrovo]] a maďarskou [[Ostřihom]]]].
Obyvatelé jsou většinou [[Slováci]] (85,8 %), ale na území Slovenska žijí i [[Maďaři]] (9,7 %, především při hranicích s [[Maďarsko|Maďarskem]]), [[Romové]] (1,7 %), menšími [[menšina]]mi jsou [[Češi]], [[Rusíni]] a [[Ukrajinci]], [[Němci]] a [[Poláci]].

Jazyky menšin mohou být používány ve styku s úřady v obcích, kde podíl menšinového obyvatelstva převyšuje 20 %. V praxi se to týká stovek maďarských, několika rusínských/ukrajinských a jedné německé obce.

=== Náboženství ===
[[Ústava Slovenské republiky]] zaručuje svobodu náboženského vyznání. Podíl vyznání je následující:

*římští katolíci (70 %)
*bez vyznání (11,9 %)
*evangelíci (6,9 %)
*řečtí katolíci (4,1 %)
*reformovaní (2,0 %)
*pravoslavní (0,9 %)

== Doprava ==
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Doprava na Slovensku]]

== Politika ==
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Politický systém Slovenska]]
Slovenská republika je [[parlamentní republika]] a [[unitární stát]]. Jednokomorový slovenský [[parlament]] se 150 [[poslanec|poslanci]] volenými na 4 roky v přímých [[pluralita|pluralitních]] [[volby|volbách]] na základě poměrného systému, se nazývá [[Národní rada Slovenské republiky]] ([[slovenština|slovensky]] ''Národná rada Slovenskej republiky''). Hlavou státu je [[prezident]], který je na Slovensku je volen rovněž v přímých volbách. Slovenská vláda se oficiálně nazývá „vláda Slovenské republiky“ (slovensky ''vláda Slovenskej republiky'').

== Kultura ==
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Slovenská kultura]]
Slovenská kultura je složka evropské kultury, resp. euroamerické kultury. Kultura je také ovlivněna snad všemi okolními, hlavně [[Maďarská kultura|maďarskou]] a [[Česká kultura|českou]].

=== Literatura ===
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Slovenská literatura]]
Dějiny slovenské literatury začínají už příchodem [[soluň]]ských věrozvěstů [[Konstantin a Metoděj|Konstantina a Metoděje]] na Velkou Moravu, tedy roku 863 našeho letopočtu. [[Konstantin a Metoděj]] totiž jako první sestavili slovanské písmo, čímž ve Velkomoravské říši zavedli mj. jazyk kulturní, spisovný, liturgický a jazyk státní administrativy. Fakticky tak položili základy slovanské literární tradice, k čemuž sami přispěli několika psanými díly. Kromě mnoha překladů evangelií a jiných náboženských textů napsali oba bratři několik vlastních knih a pojednání, mezi něž patří zejména Konstntinův úvod k evangeliu (Proglas), což byla vůbec první slovanská báseň. Dalším významným slovanským autorem byl žák bratrů [[Kliment Bulharský]]. Zánik Velkomoravské říše se stal událostí, která pro [[Slováci|Slováky]] znamenala tisíciletý útlak pod [[Uhersko|uherským]] státem. K zákazu slovanské liturgie došlo již za vlády [[Svatopluk]]a. [[Slovenská literatura]] tak začala skoro zanikat. Menší obnovu zažila v [[Renesance|renesanci]], [[baroko|baroka]] a nejvíce oživila koncem 18. století, od té doby funguje až dodnes. Po rozpadu Uherska nastává pro slovenskou literaturu období zvané ''slovenská moderna'', ve kterém dochází k novému zvýraznění reálného sociologického a psychologického rozměru literatury. Mezi známé slovenské autory patří například [[František Švantner]], [[Peter Karvaš]], [[Rudolf Fabry]], [[Rudolf Sloboda]],Ľudovít Štúr, [[Ján Kalinčiak]], [[Samo Chalupka]], [[Andrej Sládkovič]], [[Janko Kráľ]], [[Ján Botto]], [[Janko Matúška]], [[Michal Miloslav Hodža]], [[Jozef Miloslav Hurban]] a nebo [[Pavel Vilikovský]].<ref>HUMPHREYS, Rob. Turistický průvodce - Slovensko. Brno : Nakladatelství JOTA s.r.o., 2004. ISBN 80-7217-246-X. Kapitola Kultura: Literatura, s. 224-234.</ref>

=== Výtvarné umění ===
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Slovenské výtvarné umění]]
Výtvarné umění na Slovensku sahá hluboko do minulosti. Nejstarším uměleckým dílem jsou například Venuše z doby kamenné, kresby neolitických lidí, šperky a další nalezené předměty. Současné slovenské výtvarné umění vytvářejí stovky autorů, povětšinou absolventů [[Bratislava|bratislavské]] ''Vysokej školy výtvarných umení''. Výtvarné dění organizuje hlavně ''Slovenská výtvarná únia'' a kromě ní i ''Spolek výtvarníkov Slovenska'' a ''Umelecká beseda Slovenska'', která navazuje na tradice jednoho z nejstarších uměleckých spolků v zemi. Po odborné stránce mapují současnou uměleckou situaci [[časopis]]y ''D´Art'', ''Profil'', ''Výtvarnicke noviny'' a především pak desítky katalogů vydávaných při příležitosti výstav a sympozií. Možnost prezentace současného výtvarného umění poskytuje síť [[galerie (expozice)|galerií]] a výstavních síní. Současný obraz výtvarného dění na Slovensku je neobyčejně pestrý. Prolíná se v něm úsilí několika generačních vrstev. Kvality závěsného malířství tak nadále rozvíjejí především příslušníci starší generace výtvarníků, zatímco mladší generace hledá nové možnosti výtvarné transformace.<ref>HUMPHREYS, Rob. Turistický průvodce - Slovensko. Brno : Nakladatelství JOTA s.r.o., 2004. ISBN 80-7217-246-X. Kapitola Kultura: Výtvarné umění a architektura, s. 240-242.</ref>

=== Hudba ===
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Slovenská hudba]]
[[Soubor:Katarina Knechtova 2007.jpg|thumb|right| Populární zpěvačka Katarína Knechtová působící ve skupině ''Peha'']]
Vývoj slovenské hudby představuje tisíciletý proces, bezprostředně sovisející s dějinnými událostmi na Slovensku a jejich kulturně-společenským vývojem. Z tohoto pohledu lze slovenskou hudební tvorbu rozdělit do několika kategorií, které více či méně odpovídají obecně uznávaným dějinným epochám. V poválečném [[Československo|Československu]] (1918) stál před hudebními umělci Slovenska náročný úkol, jehož cílem bylo překonat tradiční zaostalost země i po stránce hudebního umění. Kvůli vytvoření sice, národní avšak formou moderní hudby, se [[Slováci]] vydali cestou profesionalizace hudebního života a začala zakládat hudebně-kulturní instituce. Vznikající organizovaný hudební život se však neomezoval pouze na slovenskou metropoli Na vesnicích a menších městech vznikají hudební školy, kam byly vysláni učit studenti [[Bratislava|bratislavské]] akademie a místní umělci. Díky vzniku mnoha důležitých hudebních institucí se tak Slovensko může pochlubit nejenom vlastní [[opera|operou]], ale i svým [[Divadlo|divadlem]], konzervatoří, orchestry a dalšími.

Nejstarším představitelem slovenské hudební moderny byl skladatel [[Alexander Moyzes]], jehož mladším současníkem byl i [[Eugen Suchoň]]. Slovensko může disponovat velkou řadou hudebních umělců.

=== Divadlo ===
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Slovenské divadlo]]
Jedno z nejvýznamnějších kulturních institucí Slovenska - [[Slovenské národné divadlo]] v [[Bratislava|Bratislavě]], vzniklo roku [[1920]], krátce po vzniku [[Československo|Československa]]. Do roku [[1938]] v něm významnou roli sehrávali i čeští divadelníci. V letech [[1939]]-[[1945]], v době existence [[Slovenský štát|Slovenského štátu]], odrážela složitou společenskou situaci, zejména [[činohra]]. Umělecká tvorba Slovenského národního divadla však zjevně ještě vyzrávala. V posledních letech se začala rozvíjet i sféra nezávislých divadelních souborů. Také divadelní festivaly nezůstávají na Slovensku stranou. Nejvýznamnějším je mezinárodní festival [[Divadelní Nitra]] s mezinárodní účastí, který se koná každoročně koncem září. Tradici má také středoevropský loutkařský festival [[Bábkarská Bystrica]]. Asociace [[Bratislava v pohybe]] každoročně organizuje mezinárodní taneční festival současného hudebního tance zvaný Bratislava v pohybe. Roli výzkumného, dokumentačního, informačního, propagačního a analytického střediska hraje na Slovensku [[Divadelný ústav Bratislava]]. Jeho základním posláním je cílevědomě shromažďovat hmotné dokumenty divadelní tvorby.<ref>HUMPHREYS, Rob. Turistický průvodce - Slovensko. Brno : Nakladatelství JOTA s.r.o., 2004. ISBN 80-7217-246-X. Kapitola Kultura: Film, s. 233-235.</ref>

=== Kinematografie ===
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Slovenská kinematografie]]
[[Slovenská kinematografie]] patří mezi ty mladší. Jako samostatná část místní kultury se zformovala až ve čtyřicátých letech [[20. století]] a ihned se stala propagandistickým nástrojem vládnoucí [[komunistická strana Československa|Komunistické strany Československa]]. V izolovaném socialistickém prostředí tak vznikaly převážně filmy s budovatelskými náměty a výpovědí ze života dělnického lidu. První slovenský film natočil [[Eduard Schreiber]] ještě před rokem [[1910]], jednalo se o záběry z lyžování, nakládání dobytka na vagony, modernizace pily, nový [[automobil]] apod. Vyvrcholením Schreiberovy filmařské činnosti se stala hraná dobrodružná [[anekdota]] zvaná ''Únos''.<ref>HUMPHREYS, Rob. Turistický průvodce - Slovensko. Brno : Nakladatelství JOTA s.r.o., 2004. ISBN 80-7217-246-X. Kapitola Kultura: Film, s. 235-236.</ref>

=== Sport ===
Vzhledem k tomu, že se Slovensko nachází v mírném podnebném pásmu, je možné vykonávat sporty s letním stejně jako se zimním zaměřením. Mezi populární sporty na Slovensku patří: [[fotbal]], [[lední hokej]], [[tenis]], [[házená]], [[basketbal]], [[vodní slalom]], [[lyžování]], [[cyklistika]] a další.

[[Slovenská fotbalová reprezentace]] nikdy podle hodnocení nepatřila ke světové, či evropské špičce, fotbal se však těší poměrně velké oblibě. [[Slovenský fotbalový svaz]] řídí slovenský fotbal a pod jeho záštitou se organizují oficiální fotbalové soutěže na Slovensku např. [[Corgoň Liga]], [[I. slovenská fotbalová liga]] a další.

[[Slovenská hokejová reprezentace]] má za sebou více úspěchů (např. stříbrná medaile na mistrovstvích světa v roce [[2000]], zlato v roce [[2002]] či bronz v roce [[2003]]). [[Slovenský svaz ledního hokeje]] je hlavní řídící orgán slovenského ledního hokeje. Slovensko má více oficiálních mužských hokejových soutěží, např. [[Slovnaft extraliga|Slovnaft Extraligu]], [[1. hokejová liga SR|1. hokejovou ligu]], zastoupený je i ženský hokej v 1. lize žen a juniorský a dorostenecký hokej v příslušných ligách.

== Věda ==
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Slovenská věda]]
[[Slovenští vědci]] jsou v [[Evropa|Evropě]] velice uznávanými. A to i přes to že Slovensko na svůj ekonomický růst na vědu přispívá velice málo penězi. [[Slovenská věda]] patří mezi finančně nejchudší v Evropě. [[Slováci]] se například podílejí na výzkumu alternativního zdroje elektrické energie<ref>[http://aktualne.centrum.sk/veda-a-technika/clanek.phtml?id=1145562 Aktuálne.sk – Slovenskí vedci riešia nedostatok elektriny (slovensky)]</ref>, nebo na nových technologií ve zdravotnictví.

== Bibliografie ==
* HONZÁK, František a kolektiv. Dejiny Slovenska: dátumy, udalosti, osobnosti. Bratislava : Slovart, 2007. 882 s. ISBN 80-8085-596-X. (slovensky)
* LETTRICH, Jozef. Dejiny novodobého Slovenska. Bratislava : Archa, 1993. 224 s. ISBN 80-7115-045-2. (slovensky)
* KAMENEC, Ivan. Po stopách tragédie. Bratislava : Archa, 1991. 285 s. ISBN 80-7115-015-0. (slovensky)
* LIPSCHER, Ladislav. Židia v slovenskom štáte 1939–1945. Banská Bytrica : Print-servis, 1992. 254 s. ISBN 8090047025. (slovensky)

== Související články ==
* [[Československo]]
* [[Podkarpatská Rus]]
* [[Seznam měst na Slovensku|Seznam slovenských měst]]
* [[Slováci]]
* [[Slovenský štát]]
* [[Státní symboly Slovenska]]

== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://www.vlada.gov.sk/ Úřad vlády Slovenské republiky (slovensky, anglicky)]
* [http://www.slovakia.travel/ Státní portál cestovního ruchu Slovenska (slovensky)]

{{Flickr|Slovakia}}{{Commonscat|Slovakia}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Slovensko| ]]
[[Kategorie:Státy Evropy]]
[[Kategorie:Vnitrozemské státy]]
[[Kategorie:Země Československa]]
[[Kategorie:Hudební články Multimediaexpo.cz]]