Smíchov - Historie editací

Sysop: ++

2022-01-15T19:00:09Z

← Starší verze		Verze z 15. 1. 2022, 19:00
Řádka 18:		Řádka 18:
	\|PSČ =		\|PSČ =
	\|mapa =		\|mapa =
-	}}	+	}}[[Soubor:Andel Tram-2008-Flickr.jpg\|thumb\|250px\|Křižovatka u Anděla je živým srdcem Smíchova]]
	'''Smíchov''' je [[Praha\|pražská]] městská čtvrť a [[katastrální území]] na levém břehu [[Vltava\|Vltavy]], náležející do městské části [[Praha 5]]. Na severu sousedí s [[Malá Strana\|Malou Stranou]], na jihu s [[Hlubočepy]], na jihozápadě s [[Radlice]]mi. Smíchovský katastr vybíhá na západ severně podél Plzeňské ulice až po hranici s [[Motol]]em. [[Plzeňská (Praha)\|Plzeňská ulice]] ve své horní části až na krátké úseky tvoří hranici mezi Smichovem a [[Košíře]]mi. Na protějším pravém břehu řeky se nacházejí od severu [[Nové Město pražské]], [[Vyšehrad]] a [[Podolí (Praha)\|Podolí]]. Ke Smíchovu patří také velký vltavský ostrov [[Císařská louka]] (naproti [[Vyšehrad]]u a [[Podolí (Praha)\|Podolí]]) a [[Dětský ostrov]]. V letech [[1903]]–[[1921]] byl Smíchov [[město\|městem]], od roku 1838 měl status [[předměstí]]. V polovině 19. století byly součástí Smíchova také Košíře, které se později osamostatnily.		'''Smíchov''' je [[Praha\|pražská]] městská čtvrť a [[katastrální území]] na levém břehu [[Vltava\|Vltavy]], náležející do městské části [[Praha 5]]. Na severu sousedí s [[Malá Strana\|Malou Stranou]], na jihu s [[Hlubočepy]], na jihozápadě s [[Radlice]]mi. Smíchovský katastr vybíhá na západ severně podél Plzeňské ulice až po hranici s [[Motol]]em. [[Plzeňská (Praha)\|Plzeňská ulice]] ve své horní části až na krátké úseky tvoří hranici mezi Smichovem a [[Košíře]]mi. Na protějším pravém břehu řeky se nacházejí od severu [[Nové Město pražské]], [[Vyšehrad]] a [[Podolí (Praha)\|Podolí]]. Ke Smíchovu patří také velký vltavský ostrov [[Císařská louka]] (naproti [[Vyšehrad]]u a [[Podolí (Praha)\|Podolí]]) a [[Dětský ostrov]]. V letech [[1903]]–[[1921]] byl Smíchov [[město\|městem]], od roku 1838 měl status [[předměstí]]. V polovině 19. století byly součástí Smíchova také Košíře, které se později osamostatnily.
	== Historický přehled ==		== Historický přehled ==
-	O území dnešního Smíchova se [[kronika\|kroniky]] zmiňují ještě před obdobím jeho vzniku. ~~''[[~~Zbraslavská kronika~~]]''~~ popisuje korunovační hostinu Václava II. roku 1297, která se konala právě zde. Ve druhé polovině 14. století vlastnilo území Smíchova několik [[církev]]ních ústavů. Dvůr si zde koupil roku [[1341]] také Jan Lucemburský a založil u něj [[Kartuziáni\|kartuziánský]] [[klášter]] s [[kostel]]em. Dvůr zde měl [[Cisterciácký řád\|cisterciácký]] [[Klášter Plasy\|klášter v Plasích]]. Tehdy zde začínají vznikat [[vinice]] a [[chmelnice]].	+	O území dnešního Smíchova se [[kronika\|kroniky]] zmiňují ještě před obdobím jeho vzniku. Zbraslavská kronika popisuje korunovační hostinu Václava II. roku 1297, která se konala právě zde. Ve druhé polovině 14. století vlastnilo území Smíchova několik [[církev]]ních ústavů. Dvůr si zde koupil roku 1341 také Jan Lucemburský a založil u něj [[Kartuziáni\|kartuziánský]] [[klášter]] s [[kostel]]em. Dvůr zde měl [[Cisterciácký řád\|cisterciácký]] [[Klášter Plasy\|klášter v Plasích]]. Tehdy zde začínají vznikat [[vinice]] a [[chmelnice]].
-	Vznik názvu Smíchov dnes již nelze spolehlivě doložit. Podle [[Pověst\|pověstí]] se na smíchovském [[břeh]]u [[Vltava\|Vltavy]] (levý břeh) smál [[Horymír (vladyka)\|Horymír]], když si na [[Šemík]]ovi skokem z [[Vyšehrad]]u a přeplaváním Vltavy zachránil život. Podle jiné pověsti roku [[814]] nařídil [[kníže]] [[Vojen]], aby byl odbojný Ronovic dopraven přes Vltavu, kde se měl v [[les]]e sám oběsit. Tehdy prý měli zlí duchové tak velkou [[radost]], že se silně [[Smích\|smáli]] a tak se tomuto místu začalo říkat Smíchov. Podle další varianty zdejší pozemky koupil [[Jan Smíchovský]], podle kterého se pak území nazývá.	+	Vznik názvu Smíchov dnes již nelze spolehlivě doložit. Podle [[Pověst\|pověstí]] se na smíchovském [[břeh]]u [[Vltava\|Vltavy]] (levý břeh) smál [[Horymír (vladyka)\|Horymír]], když si na [[Šemík]]ovi skokem z [[Vyšehrad]]u a přeplaváním Vltavy zachránil život. Podle jiné pověsti roku 814 nařídil [[kníže]] Vojen, aby byl odbojný Ronovic dopraven přes Vltavu, kde se měl v [[les]]e sám oběsit. Tehdy prý měli zlí duchové tak velkou [[radost]], že se silně [[Smích\|smáli]] a tak se tomuto místu začalo říkat Smíchov. Podle další varianty zdejší pozemky koupil [[Jan Smíchovský]], podle kterého se pak území nazývá.
	Jedna z pravděpodobných variant je taková, že ve 14. století došlo k prvnímu rozparcelování území, na kterém se nachází dnešní Smíchov. Velkou část tehdy získal Eduard Wejšera, který jako jeden z prvních obdržel okolo roku 1390 královské povolení k chovu [[ovce\|ovcí]], koz a [[Dobytek\|dobytka]] v těsné blízkosti královského města. A od tohoto se prý také nazývá Smíchov – „smí chovat“. Vzhledem ke skladbě chovu byl tehdy nazýván pochovníkem koz.		Jedna z pravděpodobných variant je taková, že ve 14. století došlo k prvnímu rozparcelování území, na kterém se nachází dnešní Smíchov. Velkou část tehdy získal Eduard Wejšera, který jako jeden z prvních obdržel okolo roku 1390 královské povolení k chovu [[ovce\|ovcí]], koz a [[Dobytek\|dobytka]] v těsné blízkosti královského města. A od tohoto se prý také nazývá Smíchov – „smí chovat“. Vzhledem ke skladbě chovu byl tehdy nazýván pochovníkem koz.
-	Za nejpravděpodobnější období vzniku názvu Smíchov se považuje doba panování ~~[[Karel IV.\|~~Karla IV]]. Roku 1386 dochází k [[parcela\|rozparcelování]] zdejších pozemků a vzniká osada, do níž přicházelo obyvatelstvo z různých míst a docházelo tak k jeho „smíchání“. Název Smíchov je poprvé doložen roku 1402.	+	Za nejpravděpodobnější období vzniku názvu Smíchov se považuje doba panování Karla IV. Roku 1386 dochází k [[parcela\|rozparcelování]] zdejších pozemků a vzniká osada, do níž přicházelo obyvatelstvo z různých míst a docházelo tak k jeho „smíchání“. Název Smíchov je poprvé doložen roku 1402.
-	Za ~~[[Husitská revoluce\|~~husitské revoluce]] byl pak kartuziánský [[klášter]] vypálen, církevní majetek zabrán a vinice prodány pražským měšťanům. Rozhodnutím krále [[Vladislav Jagellonský\|Vladislava Jagellonského]] byla pak roku 1497 část církevního majetku vrácena, nicméně většina pozemků zůstala v držení [[Staré Město (Praha)\|Starého Města]]. [[Šlechta\|Šlechtická]] a měšťanská sídla se zde začala stavět teprve v 16. století. Starému Městu zdejší pozemky náležely do roku 1622, kdy Smíchov „za 700 korců ovsa“ získal [[Pavel Michna z Vacínova]]. Staré Město, které mělo dodávat [[oves]] císařské jízdě, ho však nemohlo tolik sehnat a tak si ho vypůjčilo od generálního správce vojenské spíže a píce Michny z Vacínova (jenž ho vzal z císařských zásob) a za předražené obilí (za dvojnásobnou cenu než byla běžná) dali do zástavy [[Vesnice\|ves]] Smíchov. Když pak chtěli dluh vrátit, odmítl a úřední jednání se vlekla, vrácena byla jen malá část.	+	Za husitské revoluce byl pak kartuziánský [[klášter]] vypálen, církevní majetek zabrán a vinice prodány pražským měšťanům. Rozhodnutím krále [[Vladislav Jagellonský\|Vladislava Jagellonského]] byla pak roku 1497 část církevního majetku vrácena, nicméně většina pozemků zůstala v držení [[Staré Město (Praha)\|Starého Města]]. [[Šlechta\|Šlechtická]] a měšťanská sídla se zde začala stavět teprve v 16. století. Starému Městu zdejší pozemky náležely do roku 1622, kdy Smíchov „za 700 korců ovsa“ získal Pavel Michna z Vacínova. Staré Město, které mělo dodávat [[oves]] císařské jízdě, ho však nemohlo tolik sehnat a tak si ho vypůjčilo od generálního správce vojenské spíže a píce Michny z Vacínova (jenž ho vzal z císařských zásob) a za předražené obilí (za dvojnásobnou cenu než byla běžná) dali do zástavy [[Vesnice\|ves]] Smíchov. Když pak chtěli dluh vrátit, odmítl a úřední jednání se vlekla, vrácena byla jen malá část.
-	[[Soubor:~~Staropramen2~~.jpg\|thumb\|~~left~~\|[[Pivovar Staropramen]] u autobusového nádraží [[Na Knížecí]]]]	+	[[Soubor:Praha, Smíchov, Staropramen (2).jpg\|thumb\|230px\|[[Pivovar Staropramen]] u autobusového nádraží [[Na Knížecí]]]]
	Za třicetileté války byl Smíchov silně zpustošen, takže v polovině 17. století zde stál jediný dům. Zdejší zadlužené statky koupili roku 1684 [[Schwarzenbergové\|Schwarzenberkové]]. Díky výhodné poloze nedaleko Prahy zde začala šlechta zakládat letohrádky a viničních usedlosti. Od poloviny 18. století na Smíchově vznikaly různé manufaktury a roku 1816 Porgesova kartounka. Postupně přibyly chemické továrny, přádelna, továrna na mlýnské stroje, cukrovar a řada dalších podniků. Roku 1852 sem [[František Ringhoffer]] přemístil své [[průmysl]]ové podniky, později největší podnik [[Rakousko-Uhersko\|Rakouska-Uherska]] ve svém odvětví. Roku 1869 byl založen Akcionářský [[pivovar]] na Smíchově, pozdější [[pivovar Staropramen]]. Průmyslový ráz si Smíchov zachoval celý zbytek 19. století a až na konci 20. století se jeho tvář začala měnit na obchodní postupným rušením továren.		Za třicetileté války byl Smíchov silně zpustošen, takže v polovině 17. století zde stál jediný dům. Zdejší zadlužené statky koupili roku 1684 [[Schwarzenbergové\|Schwarzenberkové]]. Díky výhodné poloze nedaleko Prahy zde začala šlechta zakládat letohrádky a viničních usedlosti. Od poloviny 18. století na Smíchově vznikaly různé manufaktury a roku 1816 Porgesova kartounka. Postupně přibyly chemické továrny, přádelna, továrna na mlýnské stroje, cukrovar a řada dalších podniků. Roku 1852 sem [[František Ringhoffer]] přemístil své [[průmysl]]ové podniky, později největší podnik [[Rakousko-Uhersko\|Rakouska-Uherska]] ve svém odvětví. Roku 1869 byl založen Akcionářský [[pivovar]] na Smíchově, pozdější [[pivovar Staropramen]]. Průmyslový ráz si Smíchov zachoval celý zbytek 19. století a až na konci 20. století se jeho tvář začala měnit na obchodní postupným rušením továren.
	Teprve [[22. únor]]a [[1903]] byl Smíchov císařským rozhodnutím povýšen na město. [[21. leden\|21. ledna]] [[1904]] byl pak Smíchovu udělen městský znak, prakticky totožný se znakem, který už od roku 1849 Smíchov používal bez zeměpanského či [[ministr\|ministerského]] schválení. Na základě zákona o [[Velká Praha\|Velké Praze]] byl Smíchov roku [[1922]] připojen k Velké Praze jako součást jejího nového městského obvodu Praha XVI.		Teprve [[22. únor]]a [[1903]] byl Smíchov císařským rozhodnutím povýšen na město. [[21. leden\|21. ledna]] [[1904]] byl pak Smíchovu udělen městský znak, prakticky totožný se znakem, který už od roku 1849 Smíchov používal bez zeměpanského či [[ministr\|ministerského]] schválení. Na základě zákona o [[Velká Praha\|Velké Praze]] byl Smíchov roku [[1922]] připojen k Velké Praze jako součást jejího nového městského obvodu Praha XVI.
	== Pamětihodnosti ==		== Pamětihodnosti ==
-	[[Soubor:Prague St Wenceslas Smichov.jpg~~\|upright~~\|thumb\|[[Novorenesance\|Novorenesanční]] [[Kostel svatého Václava (Smíchov)\|kostel sv. Václava]], postavený v letech 1881–1885]]	+	[[Soubor:Prague St Wenceslas Smichov.jpg\|thumb\|230px\|[[Novorenesance\|Novorenesanční]] [[Kostel svatého Václava (Smíchov)\|kostel sv. Václava]], postavený v letech 1881–1885]]
	Na Smíchově se nacházejí následující pamětihodnosti:		Na Smíchově se nacházejí následující pamětihodnosti:
	* Vila manželů Duškových [[Bertramka]], kde na konci 18. století pobýval [[Wolfgang Amadeus Mozart]]		* Vila manželů Duškových [[Bertramka]], kde na konci 18. století pobýval [[Wolfgang Amadeus Mozart]]
Řádka 45:		Řádka 45:
	* [[Děti sídlištní recese]]		* [[Děti sídlištní recese]]
	== Zajímavé novostavby ==		== Zajímavé novostavby ==
-	[[Soubor:~~Busy centre of Smichov Prague CZ 713~~.jpg\|thumb\|~~left~~\|[[Anděl (Praha)\|Křižovatka u Anděla]], proměněná v pěší zónu, je živým srdcem Smíchova.]]	+	[[Soubor:DPP tram line 6 at Anděl 02.jpg\|thumb\|230px\|[[Anděl (Praha)\|Křižovatka u Anděla]], proměněná v pěší zónu, je živým srdcem Smíchova.]]
-	Obchodní centrum ''Nový Smíchov'', jež vzniklo na místě zrušeného areálu [[ČKD Tatra]] a stavebních proluk po výstavbě linky „B“ [[Pražské metro\|pražského metra]] (samotná [[Anděl (Praha)\|křižovatka Anděl]] je ale již po dlouhou dobu jedna z nejvýznamnějších křižovatek v Praze).	+	Obchodní centrum ''Nový Smíchov'', jež vzniklo na místě zrušeného areálu ČKD Tatra a stavebních proluk po výstavbě linky „B“ [[Pražské metro\|pražského metra]] (samotná [[Anděl (Praha)\|křižovatka Anděl]] je ale již po dlouhou dobu jedna z nejvýznamnějších křižovatek v Praze).
	== Charakteristika ==		== Charakteristika ==
-	Smíchov byl dlouhá léta převážně [[Dělník\|dělnickou]] čtvrtí. Sídlily a sídlí tam velmi významné podniky, zejména [[pivovar Staropramen]] a ~~[[Českomoravská Kolben Daněk\|~~ČKD Tatra]] (v devadesátých letech byla výroba přemístěna do [[Zličín]]a).	+	[[Soubor:Praha-Plzenska do centra.jpg\|thumb\|left\|200px\|[[Plzeňská (Praha)\|Plzeňská ulice]] směrem od centra na úrovni [[Bertramka\|Bertramky]]]]
		+	[[Soubor:Praha Smichov traffic.jpg\|thumb\|left\|200px\|Kolejiště severně od [[Nádraží Praha-Smíchov]] a část ulice [[Radlická]], pod níž vedou tunely [[Městský okruh (Praha)\|Městského okruhu]] na Smíchově]]
		+	Smíchov byl dlouhá léta převážně [[Dělník\|dělnickou]] čtvrtí. Sídlily a sídlí tam velmi významné podniky, zejména [[pivovar Staropramen]] a ČKD Tatra (v devadesátých letech byla výroba přemístěna do [[Zličín]]a).
	== Doprava ==		== Doprava ==
-	~~[[Soubor:Praha-Plzenska do centra.jpg\|left\|thumb\|[[Plzeňská (Praha)\|Plzeňská ulice]] směrem od centra na úrovni [[Bertramka\|Bertramky]]]]~~
-	[[Soubor:Praha Smichov traffic.jpg\|thumb\|Kolejiště severně od [[Nádraží Praha-Smíchov]] a část ulice [[Radlická]], pod níž vedou tunely [[Městský okruh (Praha)\|Městského okruhu]] na Smíchově]]
	Již před připojením Smíchova k Praze vzniklo na Smíchově jedno z hlavních pražských [[Železniční stanice\|nádraží]], dnes [[Nádraží Praha-Smíchov]]. [[Lávka přes nádraží Praha-Smíchov\|Lávka přes nádraží]] spojuje části Smíchova rozdělené nádražím.		Již před připojením Smíchova k Praze vzniklo na Smíchově jedno z hlavních pražských [[Železniční stanice\|nádraží]], dnes [[Nádraží Praha-Smíchov]]. [[Lávka přes nádraží Praha-Smíchov\|Lávka přes nádraží]] spojuje části Smíchova rozdělené nádražím.
	Malé [[autobusové nádraží]] se nachází nedaleko od Smíchovského pivovaru Staropramen v ulici [[Na Knížecí]], jezdí odtud spoje především do jižních či jihozápadních Čech (např. ve směru na [[Písek (město)\|Písek]], [[Příbram]], [[Beroun]], [[Plzeň]], [[Rokycany]], [[Strakonice]], [[Klatovy]], [[Sušice]], [[Domažlice]] atd.). [[Pražská integrovaná doprava\|Příměstské spoje]] odjíždějí od [[Smíchovské nádraží\|Smíchovského nádraží]].		Malé [[autobusové nádraží]] se nachází nedaleko od Smíchovského pivovaru Staropramen v ulici [[Na Knížecí]], jezdí odtud spoje především do jižních či jihozápadních Čech (např. ve směru na [[Písek (město)\|Písek]], [[Příbram]], [[Beroun]], [[Plzeň]], [[Rokycany]], [[Strakonice]], [[Klatovy]], [[Sušice]], [[Domažlice]] atd.). [[Pražská integrovaná doprava\|Příměstské spoje]] odjíždějí od [[Smíchovské nádraží\|Smíchovského nádraží]].

Sysop: Nahrazení textu „1386“ textem „1386“

2015-06-10T22:52:12Z

Nahrazení textu „1386“ textem „1386“

← Starší verze		Verze z 10. 6. 2015, 22:52
Řádka 24:		Řádka 24:
	Vznik názvu Smíchov dnes již nelze spolehlivě doložit. Podle [[Pověst\|pověstí]] se na smíchovském [[břeh]]u [[Vltava\|Vltavy]] (levý břeh) smál [[Horymír (vladyka)\|Horymír]], když si na [[Šemík]]ovi skokem z [[Vyšehrad]]u a přeplaváním Vltavy zachránil život. Podle jiné pověsti roku [[814]] nařídil [[kníže]] [[Vojen]], aby byl odbojný Ronovic dopraven přes Vltavu, kde se měl v [[les]]e sám oběsit. Tehdy prý měli zlí duchové tak velkou [[radost]], že se silně [[Smích\|smáli]] a tak se tomuto místu začalo říkat Smíchov. Podle další varianty zdejší pozemky koupil [[Jan Smíchovský]], podle kterého se pak území nazývá.		Vznik názvu Smíchov dnes již nelze spolehlivě doložit. Podle [[Pověst\|pověstí]] se na smíchovském [[břeh]]u [[Vltava\|Vltavy]] (levý břeh) smál [[Horymír (vladyka)\|Horymír]], když si na [[Šemík]]ovi skokem z [[Vyšehrad]]u a přeplaváním Vltavy zachránil život. Podle jiné pověsti roku [[814]] nařídil [[kníže]] [[Vojen]], aby byl odbojný Ronovic dopraven přes Vltavu, kde se měl v [[les]]e sám oběsit. Tehdy prý měli zlí duchové tak velkou [[radost]], že se silně [[Smích\|smáli]] a tak se tomuto místu začalo říkat Smíchov. Podle další varianty zdejší pozemky koupil [[Jan Smíchovský]], podle kterého se pak území nazývá.
	Jedna z pravděpodobných variant je taková, že ve 14. století došlo k prvnímu rozparcelování území, na kterém se nachází dnešní Smíchov. Velkou část tehdy získal Eduard Wejšera, který jako jeden z prvních obdržel okolo roku 1390 královské povolení k chovu [[ovce\|ovcí]], koz a [[Dobytek\|dobytka]] v těsné blízkosti královského města. A od tohoto se prý také nazývá Smíchov – „smí chovat“. Vzhledem ke skladbě chovu byl tehdy nazýván pochovníkem koz.		Jedna z pravděpodobných variant je taková, že ve 14. století došlo k prvnímu rozparcelování území, na kterém se nachází dnešní Smíchov. Velkou část tehdy získal Eduard Wejšera, který jako jeden z prvních obdržel okolo roku 1390 královské povolení k chovu [[ovce\|ovcí]], koz a [[Dobytek\|dobytka]] v těsné blízkosti královského města. A od tohoto se prý také nazývá Smíchov – „smí chovat“. Vzhledem ke skladbě chovu byl tehdy nazýván pochovníkem koz.
-	Za nejpravděpodobnější období vzniku názvu Smíchov se považuje doba panování [[Karel IV.\|Karla IV]]. Roku [[1386]] dochází k [[parcela\|rozparcelování]] zdejších pozemků a vzniká osada, do níž přicházelo obyvatelstvo z různých míst a docházelo tak k jeho „smíchání“. Název Smíchov je poprvé doložen roku 1402.	+	Za nejpravděpodobnější období vzniku názvu Smíchov se považuje doba panování [[Karel IV.\|Karla IV]]. Roku 1386 dochází k [[parcela\|rozparcelování]] zdejších pozemků a vzniká osada, do níž přicházelo obyvatelstvo z různých míst a docházelo tak k jeho „smíchání“. Název Smíchov je poprvé doložen roku 1402.
	Za [[Husitská revoluce\|husitské revoluce]] byl pak kartuziánský [[klášter]] vypálen, církevní majetek zabrán a vinice prodány pražským měšťanům. Rozhodnutím krále [[Vladislav Jagellonský\|Vladislava Jagellonského]] byla pak roku 1497 část církevního majetku vrácena, nicméně většina pozemků zůstala v držení [[Staré Město (Praha)\|Starého Města]]. [[Šlechta\|Šlechtická]] a měšťanská sídla se zde začala stavět teprve v 16. století. Starému Městu zdejší pozemky náležely do roku 1622, kdy Smíchov „za 700 korců ovsa“ získal [[Pavel Michna z Vacínova]]. Staré Město, které mělo dodávat [[oves]] císařské jízdě, ho však nemohlo tolik sehnat a tak si ho vypůjčilo od generálního správce vojenské spíže a píce Michny z Vacínova (jenž ho vzal z císařských zásob) a za předražené obilí (za dvojnásobnou cenu než byla běžná) dali do zástavy [[Vesnice\|ves]] Smíchov. Když pak chtěli dluh vrátit, odmítl a úřední jednání se vlekla, vrácena byla jen malá část.		Za [[Husitská revoluce\|husitské revoluce]] byl pak kartuziánský [[klášter]] vypálen, církevní majetek zabrán a vinice prodány pražským měšťanům. Rozhodnutím krále [[Vladislav Jagellonský\|Vladislava Jagellonského]] byla pak roku 1497 část církevního majetku vrácena, nicméně většina pozemků zůstala v držení [[Staré Město (Praha)\|Starého Města]]. [[Šlechta\|Šlechtická]] a měšťanská sídla se zde začala stavět teprve v 16. století. Starému Městu zdejší pozemky náležely do roku 1622, kdy Smíchov „za 700 korců ovsa“ získal [[Pavel Michna z Vacínova]]. Staré Město, které mělo dodávat [[oves]] císařské jízdě, ho však nemohlo tolik sehnat a tak si ho vypůjčilo od generálního správce vojenské spíže a píce Michny z Vacínova (jenž ho vzal z císařských zásob) a za předražené obilí (za dvojnásobnou cenu než byla běžná) dali do zástavy [[Vesnice\|ves]] Smíchov. Když pak chtěli dluh vrátit, odmítl a úřední jednání se vlekla, vrácena byla jen malá část.
	[[Soubor:Staropramen2.jpg\|thumb\|left\|[[Pivovar Staropramen]] u autobusového nádraží [[Na Knížecí]]]]		[[Soubor:Staropramen2.jpg\|thumb\|left\|[[Pivovar Staropramen]] u autobusového nádraží [[Na Knížecí]]]]

Sysop: 1 revizi

2013-11-17T11:08:02Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 17. 11. 2013, 11:08

Sysop: Nahrazení textu

2012-05-17T23:22:23Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox katastrální území Prahy
|název = Smíchov
|kód katastru =
|městské části = [[Praha 5]]
|městské obvody = [[Praha 5]]
|správní obvody = [[Praha 5]]
|výměra = 7,05
|obyvatelé = 36 165
| obyv.datum = 16. 10. 2006
|hustota = 5 130
|úz.tech.jed = 1
|zsj =
|datum = [[1922]]
|foto = Image:Vltava River Smichov and Petrin as seen from Vysehrad.jpg
|popisek.foto = Smíchov, rozložený na levém břehu [[Vltava|Vltavy]] jižně od [[Petřín]]a, při pohledu z [[Vyšehrad]]u.
|zem.šíř = 50° 4' 31" s. š.
|zem.dél = 14° 24' 20 v. d.
|PSČ =
|mapa =
}}
'''Smíchov''' je [[Praha|pražská]] městská čtvrť a [[katastrální území]] na levém břehu [[Vltava|Vltavy]], náležející do městské části [[Praha 5]]. Na severu sousedí s [[Malá Strana|Malou Stranou]], na jihu s [[Hlubočepy]], na jihozápadě s [[Radlice]]mi. Smíchovský katastr vybíhá na západ severně podél Plzeňské ulice až po hranici s [[Motol]]em. [[Plzeňská (Praha)|Plzeňská ulice]] ve své horní části až na krátké úseky tvoří hranici mezi Smichovem a [[Košíře]]mi. Na protějším pravém břehu řeky se nacházejí od severu [[Nové Město pražské]], [[Vyšehrad]] a [[Podolí (Praha)|Podolí]]. Ke Smíchovu patří také velký vltavský ostrov [[Císařská louka]] (naproti [[Vyšehrad]]u a [[Podolí (Praha)|Podolí]]) a [[Dětský ostrov]]. V letech [[1903]]–[[1921]] byl Smíchov [[město|městem]], od roku 1838 měl status [[předměstí]]. V polovině 19. století byly součástí Smíchova také Košíře, které se později osamostatnily.
== Historický přehled ==
O území dnešního Smíchova se [[kronika|kroniky]] zmiňují ještě před obdobím jeho vzniku. ''[[Zbraslavská kronika]]'' popisuje korunovační hostinu Václava II. roku 1297, která se konala právě zde. Ve druhé polovině 14. století vlastnilo území Smíchova několik [[církev]]ních ústavů. Dvůr si zde koupil roku [[1341]] také Jan Lucemburský a založil u něj [[Kartuziáni|kartuziánský]] [[klášter]] s [[kostel]]em. Dvůr zde měl [[Cisterciácký řád|cisterciácký]] [[Klášter Plasy|klášter v Plasích]]. Tehdy zde začínají vznikat [[vinice]] a [[chmelnice]].
Vznik názvu Smíchov dnes již nelze spolehlivě doložit. Podle [[Pověst|pověstí]] se na smíchovském [[břeh]]u [[Vltava|Vltavy]] (levý břeh) smál [[Horymír (vladyka)|Horymír]], když si na [[Šemík]]ovi skokem z [[Vyšehrad]]u a přeplaváním Vltavy zachránil život. Podle jiné pověsti roku [[814]] nařídil [[kníže]] [[Vojen]], aby byl odbojný Ronovic dopraven přes Vltavu, kde se měl v [[les]]e sám oběsit. Tehdy prý měli zlí duchové tak velkou [[radost]], že se silně [[Smích|smáli]] a tak se tomuto místu začalo říkat Smíchov. Podle další varianty zdejší pozemky koupil [[Jan Smíchovský]], podle kterého se pak území nazývá.
Jedna z pravděpodobných variant je taková, že ve 14. století došlo k prvnímu rozparcelování území, na kterém se nachází dnešní Smíchov. Velkou část tehdy získal Eduard Wejšera, který jako jeden z prvních obdržel okolo roku 1390 královské povolení k chovu [[ovce|ovcí]], koz a [[Dobytek|dobytka]] v těsné blízkosti královského města. A od tohoto se prý také nazývá Smíchov – „smí chovat“. Vzhledem ke skladbě chovu byl tehdy nazýván pochovníkem koz.
Za nejpravděpodobnější období vzniku názvu Smíchov se považuje doba panování [[Karel IV.|Karla IV]]. Roku [[1386]] dochází k [[parcela|rozparcelování]] zdejších pozemků a vzniká osada, do níž přicházelo obyvatelstvo z různých míst a docházelo tak k jeho „smíchání“. Název Smíchov je poprvé doložen roku 1402.
Za [[Husitská revoluce|husitské revoluce]] byl pak kartuziánský [[klášter]] vypálen, církevní majetek zabrán a vinice prodány pražským měšťanům. Rozhodnutím krále [[Vladislav Jagellonský|Vladislava Jagellonského]] byla pak roku 1497 část církevního majetku vrácena, nicméně většina pozemků zůstala v držení [[Staré Město (Praha)|Starého Města]]. [[Šlechta|Šlechtická]] a měšťanská sídla se zde začala stavět teprve v 16. století. Starému Městu zdejší pozemky náležely do roku 1622, kdy Smíchov „za 700 korců ovsa“ získal [[Pavel Michna z Vacínova]]. Staré Město, které mělo dodávat [[oves]] císařské jízdě, ho však nemohlo tolik sehnat a tak si ho vypůjčilo od generálního správce vojenské spíže a píce Michny z Vacínova (jenž ho vzal z císařských zásob) a za předražené obilí (za dvojnásobnou cenu než byla běžná) dali do zástavy [[Vesnice|ves]] Smíchov. Když pak chtěli dluh vrátit, odmítl a úřední jednání se vlekla, vrácena byla jen malá část.
[[Soubor:Staropramen2.jpg|thumb|left|[[Pivovar Staropramen]] u autobusového nádraží [[Na Knížecí]]]]
Za třicetileté války byl Smíchov silně zpustošen, takže v polovině 17. století zde stál jediný dům. Zdejší zadlužené statky koupili roku 1684 [[Schwarzenbergové|Schwarzenberkové]]. Díky výhodné poloze nedaleko Prahy zde začala šlechta zakládat letohrádky a viničních usedlosti. Od poloviny 18. století na Smíchově vznikaly různé manufaktury a roku 1816 Porgesova kartounka. Postupně přibyly chemické továrny, přádelna, továrna na mlýnské stroje, cukrovar a řada dalších podniků. Roku 1852 sem [[František Ringhoffer]] přemístil své [[průmysl]]ové podniky, později největší podnik [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] ve svém odvětví. Roku 1869 byl založen Akcionářský [[pivovar]] na Smíchově, pozdější [[pivovar Staropramen]]. Průmyslový ráz si Smíchov zachoval celý zbytek 19. století a až na konci 20. století se jeho tvář začala měnit na obchodní postupným rušením továren.
Teprve [[22. únor]]a [[1903]] byl Smíchov císařským rozhodnutím povýšen na město. [[21. leden|21. ledna]] [[1904]] byl pak Smíchovu udělen městský znak, prakticky totožný se znakem, který už od roku 1849 Smíchov používal bez zeměpanského či [[ministr|ministerského]] schválení. Na základě zákona o [[Velká Praha|Velké Praze]] byl Smíchov roku [[1922]] připojen k Velké Praze jako součást jejího nového městského obvodu Praha XVI.
== Pamětihodnosti ==
[[Soubor:Prague St Wenceslas Smichov.jpg|upright|thumb|[[Novorenesance|Novorenesanční]] [[Kostel svatého Václava (Smíchov)|kostel sv. Václava]], postavený v letech 1881–1885]]
Na Smíchově se nacházejí následující pamětihodnosti:
* Vila manželů Duškových [[Bertramka]], kde na konci 18. století pobýval [[Wolfgang Amadeus Mozart]]
* [[park Sacré Coeur]]
* [[Kaple Nejsvětěšjší Trojice (U Nesypky)]]
* [[Karpatský chrám sv. archanděla Michaela]] převezený z [[Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusi]]
* [[Klamovka (Praha)|Klamovka]]
* [[Letohrádek Kinských]]
* [[Malostranský hřbitov]]
* [[Smíchovská synagoga]]
Na Smíchově sídlí tyto [[spolek|spolky]]:
* [[Klub přátel starého Smíchova]]
* [[Klub deskových her Paluba]]
* [[Děti sídlištní recese]]
== Zajímavé novostavby ==
[[Soubor:Busy centre of Smichov Prague CZ 713.jpg|thumb|left|[[Anděl (Praha)|Křižovatka u Anděla]], proměněná v pěší zónu, je živým srdcem Smíchova.]]
Obchodní centrum ''Nový Smíchov'', jež vzniklo na místě zrušeného areálu [[ČKD Tatra]] a stavebních proluk po výstavbě linky „B“ [[Pražské metro|pražského metra]] (samotná [[Anděl (Praha)|křižovatka Anděl]] je ale již po dlouhou dobu jedna z nejvýznamnějších křižovatek v Praze).
== Charakteristika ==
Smíchov byl dlouhá léta převážně [[Dělník|dělnickou]] čtvrtí. Sídlily a sídlí tam velmi významné podniky, zejména [[pivovar Staropramen]] a [[Českomoravská Kolben Daněk|ČKD Tatra]] (v devadesátých letech byla výroba přemístěna do [[Zličín]]a).
== Doprava ==
[[Soubor:Praha-Plzenska do centra.jpg|left|thumb|[[Plzeňská (Praha)|Plzeňská ulice]] směrem od centra na úrovni [[Bertramka|Bertramky]]]]
[[Soubor:Praha Smichov traffic.jpg|thumb|Kolejiště severně od [[Nádraží Praha-Smíchov]] a část ulice [[Radlická]], pod níž vedou tunely [[Městský okruh (Praha)|Městského okruhu]] na Smíchově]]
Již před připojením Smíchova k Praze vzniklo na Smíchově jedno z hlavních pražských [[Železniční stanice|nádraží]], dnes [[Nádraží Praha-Smíchov]]. [[Lávka přes nádraží Praha-Smíchov|Lávka přes nádraží]] spojuje části Smíchova rozdělené nádražím.
Malé [[autobusové nádraží]] se nachází nedaleko od Smíchovského pivovaru Staropramen v ulici [[Na Knížecí]], jezdí odtud spoje především do jižních či jihozápadních Čech (např. ve směru na [[Písek (město)|Písek]], [[Příbram]], [[Beroun]], [[Plzeň]], [[Rokycany]], [[Strakonice]], [[Klatovy]], [[Sušice]], [[Domažlice]] atd.). [[Pražská integrovaná doprava|Příměstské spoje]] odjíždějí od [[Smíchovské nádraží|Smíchovského nádraží]].
Středisky [[MHD]] na Smíchově jsou dvě stanice [[metro v Praze|metra]] trasy B – [[Smíchovské nádraží (stanice metra v Praze)|Smíchovské nádraží]] a [[Anděl (stanice metra v Praze)|Anděl]] a její výstup [[Na Knížecí]]. U [[Anděl (Praha)|Anděla]] se také kříží [[tramvaje v Praze|tramvajové tratě]] [[Újezd (Malá Strana)|Újezd]]–[[Anděl (Praha)|Anděl]]–[[Hlubočepy]]–[[tramvajová trať Hlubočepy - Barrandov|estakáda na]] [[Barrandov]] v severojižním směru a [[Palackého náměstí (Praha)|Palackého náměstí]]–Anděl–[[Plzeňská (Praha)|Plzeňská ulice]]–[[Kotlářka]]–Sídliště [[Řepy]] ve východozápadním. [[Smíchovské nádraží]] a následující Lihovar jsou centrální stanice autobusové dopravy pro skoro celý jihozápad a zčásti jihovýchod (přes [[Barrandovský most]]) Prahy.
Kdysi na Smíchově jezdívaly i [[trolejbus]]y, trolejbusová trať byla vedena z [[Nové Město (Praha)|Nového Města]] přes [[Jiráskův most]] na Smíchov, odtud pak dále do [[Jinonice|Jinonic]].
Nedaleko od Anděla ústí také dva na sebe navazující [[tunel]]y [[Městský okruh (Praha)|Městského okruhu]] – [[Strahovský tunel]] a [[tunel Mrázovka]].
== Prameny ==
* [http://www.100letsmichova.cz/index.php?ido=8&idm= 100 let Smíchova]
* Jan Jungmann, ''Smíchov – město za Újezdskou branou'', 237 stran, Muzeum hlavního města Prahy 2007, ISBN 978-80-85394-56-6
== Sousední čtvrti ==
* [[Nové Město (Praha)|Nové Město]]
* [[Malá Strana]]
* [[Vyšehrad]]
* [[Podolí]]
* [[Hlubočepy]]
* [[Barrandov]]
* [[Radlice]]
* [[Košíře]]
== Literatura ==
* {{Citace monografie|příjmení=Boehm|jméno=Josef Georg|titul=Monografie města Smíchova|url=http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/22723|vydavatel=Rada města Smíchova|místo=Praha|rok=1882|}}
* {{Citace monografie|příjmení=Böhm|jméno=Josef Georg|titul=Malý popis města Smíchova pro potřebu veřejných úřadů, soukromých kancelářů a závodů, průmyslníků, obchodníků atd|url=http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/381773 |vydavatel=Rada města Smíchova|místo=Praha|rok=1812|}}
* {{Citace monografie|příjmení=Pauly|jméno=Jan Křtitel|titul=Památník města Smíchova|url=http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/155110|vydavatel=vl.n.|místo=Praha|rok=1898|}}
* {{Citace monografie|titul=Smíchovsko a Zbraslavsko : společnou prací učitelstva|url=http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/314788|vydavatel=vl.n.|místo=Smíchov|rok=1899|}}
* {{Citace monografie|jméno=František Adolf|příjmení=Šubert|odkaz na autora=František Adolf Šubert|ilustrátoři=[[Karel Liebscher]]|titul=Čechy|url=http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/81261|vydavatel=Otto|místo=Praha|rok=[po r. 1880]|
kapitola = Smíchov|svazek=3 |url kapitoly=http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=95107&mcp=2730&s=jpg&author= | stránky=407-423
}}
* {{Citace monografie|příjmení=Úpický|jméno=Antonín Lóder |titul=Smíchov : Předměstí král. hlavního města Prahy : S nástinem polohopisným|url=http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/261211 |vydavatel=vl.n.|místo=Smíchov|rok=1875|}}
* {{Citace monografie|příjmení=Zoubek|jméno=František Jan|titul=Smíchovské upomínky historické|url=http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/10847|vydavatel=Obec Smíchovská|místo=Smíchov|rok=1875|}}

{{Commonscat|Smíchov}}{{Město Praha}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Pražské čtvrti]]
[[Kategorie:Smíchov| ]]
[[Kategorie:Praha 5]]
[[Kategorie:Města začleněná do Prahy]]
[[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]]