Sysop: 1 revizi

2013-11-17T11:27:21Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 17. 11. 2013, 11:27

Sysop: Nahrazení textu

2011-04-30T20:42:47Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox české obce a města|
název = Smiřice
| status = město
| kraj = [[Královéhradecký kraj|Královéhradecký]]
| okres = Hradec Králové
| ob.roz.půs = [[Hradec Králové]]
| pov.ob = Smiřice
| země = [[Čechy]]
| výměra = 10,65
| obyvatelé = 3104
| obyv.datum = 3. 7. 2006
| zem.šíř = 50° 17’ 54’’
| zem.dél = 15° 51’ 54’’
| PSČ = 503 03
| početzsj = 3
| početč = 3
| početk = 2
| adresa = Palackého 106 50303 Smiřice
| web = www.smirice.cz
| úř.web =
| email = podatelna@smirice.cz
| starosta = Luboš Tuzar
| foto = Image:Kaple Zjevení Páně ve Smiřicích.jpg
| popisek.foto = Kaple Zjevení Páně ve Smiřicích
| znak = Image:Znak města Smiřice.jpg
| vlajka =
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Smiřice |lat_deg=50 |lat_min=17 |lat_sec=54 |lon_deg=15 |lon_min=51 |lon_sec=54 |position=left |float=center }}
| NUTS5 = CZ0521 570877
| NUTS4 = CZ0521
| NUTS3 = CZ052
| nad.výš = 240
}}
[[Soubor:Zámek ve Smiřicích.jpg|thumb|Zámek ve Smiřicích]]
'''Smiřice''' jsou město v okrese [[Okres Hradec Králové|Hradec Králové]]. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 3104 obyvatel. Obcí protéká řeka [[Labe]].
== Části města ==
* '''Smiřice'''
* [[Rodov]]
* [[Trotina]]
== Pověsti o vzniku jména ==
V dnešní době existuje několik pověstí.
* Vůdce prvních osadníků pronesl slova "Samé říce"
* Žili dva rytíři. U obce [[Hněvčeves]] se pohněvali, poté oba dva měli hoře ([[Hořiněves]]) a nakonec se "smířili ku říce" - Smiřice
* Řád [[Holohlavy|Holohlavských]] mnichů vedl s druhým řádem dlouhé spory, ale nakonec se "smířili ku říce" - Smiřice
== Význam znaku ==
Tři jetelové lístky na stříbrném pozadí v horní polovině symbolizují úrodnost, bohatost a pastviny. Zlatý most na modrém pozadí pak symbolizuje mokřady kolem města a občasné velké záplavy, kdy byly ulice pod vodou a lidé chodili po lávkách.
== Historie ==
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1361, kdy je uváděna Eliška ze Smiřic. Ze zdejší tvrze pochází šlechtický rod Smiřických ze Smiřic, který vymřel v první polovině 16. století smrtí [[Albrecht Jan Smiřický|Jana Albrechta Ze Smiřic]]. V roce 1659 byly Smiřice vyhlášeny za město. Po [[První světová válka|1.světové válce]] zde byl postaven jez s nejvyšším převýšením na Labi.
=== Lihovar ===
Již před rokem 1755 si M.Mautner pronajal místnosti zámku a pivovaru a založil závod Malburg a syn. Závod se neustále rozrůstal až na velikost 60 000 m2. Po městě byla vystavěna vlečka, hlavně kvůli problémům s dovozem melasy po silnicích - neustále kapala ze sudů a byly jí plné ulice. Za druhé světové války byl závod zkonfiskován němci a částečně předělán na výrobu výbušnin. Po druhé světové válce se několik firem pokoušelo obnovit tradici, ale všechny pokusy se setkaly s nezdarem. Dnes v prostorech lihovaru sídlí chemička.
== Pamětihodnosti ==
=== Kaple Zjevení Páně ===
Smiřickým pánům bylo vyčítáno, že okolo Smiřic je mnoho nevěřících, což dokazovala i nepřítomnost hřbitova. Základní kámen kaple byl položen roku 1699. Stavba však byla roku 1700 přerušena tragickou smrtí tehdejších majitelů panství, mladého šlechtického páru Jana Josefa a Marie Violanty ze Šternberku. Na smiřickém panství tak osiřela jejich tehdy roční dcera Marie Terezie Violanta. Zásluhou jejího poručníka, prastrýce Václava Vojtěcha ze Šternberku bylo ve stavbě kostela téměř po roce opět pokračováno. Roku 1711 se v kostele už křtilo.
Co se týká autorství stavby, je přisuzováno [[Kryštof Dientzenhofer|Kryštofu Dientzenhoferovi]] (1655-1722) anebo [[Jan Blažej Santini|Janu Blažeji Santinimu]] (1677-1723). Nejde spolehlivě určit, neboť ve stavbě jsou prvky typické pro oba stavitele a stavební plány a písemnosti ke stavbě se nedochovaly, zřejmě byly zničeny při některém požáru, kterým Smiřice od té doby několikrát podlehly. Proto se nikdy nedozvíme, proč byl oltář postaven směrem na sever, nikoli na východ, jak bývá zvykem u většiny sakrálních staveb. Rozdílnou orientací oltáře se vyznačují pohanské kostely, ovšem Marie Terezie Violanta byla zatvrzelou katoličkou.
Ke kostelu přiléhá čtyřboká věž vysoká 49 metrů. Byla dostavěna v roce 1705, na vrcholku je ozdobena osmicípou hvězdou, symbolem Šternberků. Ve věži je zavěšen zvon Egidius (sv. Jiljí) o hmotnosti 1400 kg, který byl ulit kutnohorským zvonařem [[Ondřej Ptáček|Jakubem Ptáčkem]] v roce 1519. Vedle kostela je umístěno sousoší [[Jan Nepomucký|sv. Jana Nepomuckého]] z doby kolem roku 1730, které původně stálo v prostoru před zámkem. Vysochal ho pravděpodobně některý z žáků [[Matyáš Braun|Matyáše Brauna]].
Interiér je jednotně [[Baroko|barokní]], hlavně kvůli rychlosti stavby. Autorem většiny maleb je Petr Brandl. Mnoho soch není z kamene, pouze z naštukovaného dřeva. Sloupy rovněž nejsou z mramoru, nýbrž ze směsi různých druhů sádry. Častokrát se objevuje motiv osmicípé hvězdy, symbolu [[Šternberkové|Šternberků]].
O této stavbě se dozvěděl i papež a pozval Marii Terezii Violantu do Říma. Svoji spokojenost vyjádřil darem - obrazem madony na dřevěné desce. Marie Violanta nechala v Benátkách obraz vyzdobit perlami, zlatem a [[Pyrop|českými granáty]]. Smiřická madona byla přes 200 let vystavena nad oltářem, poté zrestaurována a uložena do repositáře. Přežila obě světové války a dnes můžete v kapli vidět pouze repliku.
V roce 1971 byla kaple odsvěcena a mezi lety 1975 a 2004 několikrát restaurována. Slavný houslista [[Jaroslav Svěcený]] si kapli oblíbil pro její ozvěnu a každoročně se zde konají [http://www.festival.smirice.cz/ Smiřické svátky hudby]. Občas se koná i jiný koncert, pořádají se svatby.
=== Nádraží ===
Liberecký podnikatel [[Johann Liebig]] nesouhlasil s původním návrhem budovy místního nádraží na pardubicko-liberecké dráze a nabídl, že postaví budovu podle svých představ a na svůj náklad. Díky tomu mají Smiřice jediné [[Železniční stanice|nádraží]] na území ČR, která je postaveno ve stylu loveckého zámečku včetně tzv. „zvířecího příkopu“. Dostalo zvláštní ocenění v anketě "Nejkrásnější nádraží ČR roku 2007".
=== Zámek Smiřice ===
Původně vodní tvrz ze 14. století, v 16. století přestavěna v renesanční zámek, kolem roku 1700 byl barokně upraven. Na zámeckém dvoře byl provozován pivovar. Dnes je zámek sídlem městské knihovny a používá se jako kanceláře.
== Současnost ==
V současné době se v obci nachází základní škola, mateřská škola, Kulturní dům Dvorana, Dům dětí a mládeže, pobočka České pošty, chemička, pila a sklárny. Dále se zde nachází vlakové nádraží kde vlaky jezdí směr Hradec Králové - Jaroměř (Liberec).
== Smiřická Obora ==
Smiřická Obora je ekologická rezervace spravovaná městem Smiřice. Byla uměle vytvořena v období od r.1995 - 1999, kvůli úbytku přirozených mokřad a slepých ramen Labe, které sloužily jako hnízdiště či rozmnožovací území obojživelníků. Obora je rozdělena na dvě části, ekologickou a rekreační zónu, oddělené dřevěnou lávkou. Nejdůležitějším prvkem ekologické části je strmý severovýchodní břeh určený pro hnízdění břehulí. Pozorování dokazují, že záměr se povedl, roku 2005 bylo možno vidět přes 90 párů [[Břehule říční|břehulí říčních]]. Mimoto je zaznamenán zvýšený výskyt [[Ještěrka obecná|ještěrek obecných]], [[Slepýš křehký|slepýšů]] i [[Užovka obojková|užovek]]. Na údržbě se podílí [http://www.zs.smirice.cz/default.php?id=154&ai=97&lang=cz Přírodovědný kroužek ANAX].
V rekreační části je možnost plavání a rybaření s rybářským lístkem, obojí na vlastní nebezpečí. Vstup do rezervace je přísně zakázán.
== Partnerská města ==
* [[Boguszów-Gorce]], [[Polsko]]
== Externí odkazy ==
* [http://www.smirice.cz/ Oficiální stránky města]
* [http://www.smirice.eu/ Neoficiální stránky] - hlavně historie
* [http://www.kaple.smirice.cz/ Zámecká kaple Zjevení páně]
* [http://www.smirice.eu/voda/jez.htm Fotografie z výstavby jezu]
 
[[Rodov]] |
'''Smiřice''' |
[[Trotina (Smiřice)|Trotina]]
 

{{Commons|Smiřice}}{{Okres Hradec Králové}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Města v Čechách]]
[[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]]
[[Kategorie:Okres Hradec Králové]]
[[Kategorie:Obce v okrese Hradec Králové]]

Smiřice - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu