Smrt v Benátkách - Historie editací

Sysop: ++

2021-10-31T12:52:34Z

← Starší verze		Verze z 31. 10. 2021, 12:52
Řádka 1:		Řádka 1:
-	[[~~Image~~:~~1912 DerTod~~ in Venedig.jpg\|thumb\|~~180px~~\|Der Tod in Venedig 1912]]	+	[[Soubor:Der Tod in Venedig Hundertdruck 1912.jpg\|thumb\|240px\|Der Tod in Venedig (1912)]]
-	'''''Smrt v Benátkách''''' ([[1912]], ''Der Tod in Venedig'') je nejslavnější [[novela (literatura)\|novela]] [[Německo\|německého]] [[spisovatel]]e [[Thomas Mann\|Thomase Manna]], nositele [[Nobelova cena za literaturu\|Nobelovy ceny za literaturu]] za rok [[1929]]. Roku [[1971]] natočil podle [[novela (literatura)\|novely]] [[Itálie\|italský]] [[režisér]] [[Luchino Visconti]] [[film]] ''Morte a Venezia'', který je do dnešní doby považován za jeden ze základních snímků světové [[kinematografie]].	+	'''''Smrt v Benátkách''''' ([[1912]], ''Der Tod in Venedig'') je nejslavnější [[novela (literatura)\|novela]] [[Německo\|německého]] [[spisovatel]]e [[Thomas Mann\|Thomase Manna]], nositele [[Nobelova cena za literaturu\|Nobelovy ceny za literaturu]] za rok [[1929]].

-	~~== Děj ==~~	+	Roku [[1971]] natočil podle [[novela (literatura)\|novely]] [[Itálie\|italský]] [[režisér]] [[Luchino Visconti]] [[film]] ''Morte a Venezia'', který je do dnešní doby považován za jeden ze základních snímků světové [[kinematografie]].

		+	== Děj ==
	Hlavním hrdinou příběhu je stárnoucí spisovatel Gustav von Aschenbach z [[Mnichov]]a, který je doslova otrokem své práce, protože ve svém osamělém životě nemá nic jiného, na čem by lpěl. Je sice všeobecně považován za génia, ale jen on sám ví, že jeho díla jsou vydřena každodenní pečlivě naplánovanou prací, přičemž ho tato rutina na dlouhá desetiletí odstínila od skutečných životních prožitků. Mohlo by se zdát, že má vše, co je zapotřebí ke spokojenému životu - tvůrčí práci, slávu i uznání, ale on je neustále zmítán pochybnostmi o skutečných kvalitách svého díla, protože se sice dopracoval k vybroušené, avšak od života odtržené profesionální dokonalosti. Nakonec se rozhodne, že by mu všednost běžných dnů i jeho psychické problémy pomohlo změnit cestování.		Hlavním hrdinou příběhu je stárnoucí spisovatel Gustav von Aschenbach z [[Mnichov]]a, který je doslova otrokem své práce, protože ve svém osamělém životě nemá nic jiného, na čem by lpěl. Je sice všeobecně považován za génia, ale jen on sám ví, že jeho díla jsou vydřena každodenní pečlivě naplánovanou prací, přičemž ho tato rutina na dlouhá desetiletí odstínila od skutečných životních prožitků. Mohlo by se zdát, že má vše, co je zapotřebí ke spokojenému životu - tvůrčí práci, slávu i uznání, ale on je neustále zmítán pochybnostmi o skutečných kvalitách svého díla, protože se sice dopracoval k vybroušené, avšak od života odtržené profesionální dokonalosti. Nakonec se rozhodne, že by mu všednost běžných dnů i jeho psychické problémy pomohlo změnit cestování.

Řádka 16:		Řádka 17:
	* ''Death in Venice'' (Smrt v Benátkách), [[Spojené království\|Velká Británie]] [[1981]], režie [[Tony Palmer]], [[Televize (médium)\|televizní]] film,		* ''Death in Venice'' (Smrt v Benátkách), [[Spojené království\|Velká Británie]] [[1981]], režie [[Tony Palmer]], [[Televize (médium)\|televizní]] film,
	* ''Death in Venice'' (Smrt v Benátkách), [[Spojené království\|Velká Británie]] [[1990]], režie [[Robin Lough]], televizní film.		* ''Death in Venice'' (Smrt v Benátkách), [[Spojené království\|Velká Británie]] [[1990]], režie [[Robin Lough]], televizní film.
		+

	{{Článek z Wikipedie}}		{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Novely Thomase Manna]]		[[Kategorie:Novely Thomase Manna]]
	[[Kategorie:Knihy roku 1912]]		[[Kategorie:Knihy roku 1912]]

Sysop: 1 revizi

2013-11-17T11:07:15Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 17. 11. 2013, 11:07

Sysop: + Vylepšení

2010-10-15T01:50:37Z

+ Vylepšení

Nová stránka

[[Image:1912 DerTod in Venedig.jpg|thumb|180px|Der Tod in Venedig 1912]]
'''''Smrt v Benátkách''''' ([[1912]], ''Der Tod in Venedig'') je nejslavnější [[novela (literatura)|novela]] [[Německo|německého]] [[spisovatel]]e [[Thomas Mann|Thomase Manna]], nositele [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovy ceny za literaturu]] za rok [[1929]]. Roku [[1971]] natočil podle [[novela (literatura)|novely]] [[Itálie|italský]] [[režisér]] [[Luchino Visconti]] [[film]] ''Morte a Venezia'', který je do dnešní doby považován za jeden ze základních snímků světové [[kinematografie]].

== Děj ==

Hlavním hrdinou příběhu je stárnoucí spisovatel Gustav von Aschenbach z [[Mnichov]]a, který je doslova otrokem své práce, protože ve svém osamělém životě nemá nic jiného, na čem by lpěl. Je sice všeobecně považován za génia, ale jen on sám ví, že jeho díla jsou vydřena každodenní pečlivě naplánovanou prací, přičemž ho tato rutina na dlouhá desetiletí odstínila od skutečných životních prožitků. Mohlo by se zdát, že má vše, co je zapotřebí ke spokojenému životu - tvůrčí práci, slávu i uznání, ale on je neustále zmítán pochybnostmi o skutečných kvalitách svého díla, protože se sice dopracoval k vybroušené, avšak od života odtržené profesionální dokonalosti. Nakonec se rozhodne, že by mu všednost běžných dnů i jeho psychické problémy pomohlo změnit cestování.

Na jednom z [[Istrie|istrijských]] ostrovů však vydrží jen několik týdnů, protože i zde nachází stejně povrchní společnost, jakou opustil v [[Německo|Německu]]. Nakonec odcestuje do [[Benátky|Benátek]], které mu již kdysi učarovaly svým romantickým prostředím. V hotelu, kde se ubytuje, žije rovněž jedna [[Polsko|polská]] rodina. Jejich čtrnáctiletý syn Tadzio (Tadeáš) okouzlí Aschenbacha svojí fyzickou dokonalostí a krásou, a probudí v něm pečlivě ukrývané homosexuální tendence. Aschenbach přirovnává chlapce k dokonalým antickým řeckým sochám a ve svých nevyřčených milostných vyznáních jej nazývá Hyacintem, Erosem a Narcisem. Snaží se být neustále v jeho blízkosti a sleduje ho. Toto čistě platonické milostné vzplanutí, jež Aschenbacha donutí narušit celými desetiletími vypěstovaný stereotyp jeho života, se rozvine do obapolního erotického jiskření, kdy si Aschenbach a chlapec celé týdny vyměňují pohledy, avšak nikdy se ani jeden z nich neodváží toho druhého oslovit. Především Aschenbach má strach z výsměchu společnosti a nechce proto své city prozradit veřejně. Tadzio je pro Aschenbacha také velkou inspirací, pod vlivem chlapce vytvoří spisovatel výbornou stať, o které se mluví jako o jeho nejlepší práci.

V [[Benátky|Benátkách]] však vládne nepříznivé počasí a hnilobné výpary z laguny způsobují Aschenbachovi nepříjemné zdravotní potíže, a tak, ač nerad, hodlá město opustit. Ale když je nešťastnou náhodou jeho kufr poslán na jiný parník, Aschenbach se rozhodne v [[Benátky|Benátkách]] na své zavazadlo počkat a je celý šťastný, že nemusí odjet. Uvědomí si, že k Tadziovi chová ty nejhlubší city, že ho opravdu vroucně a vášnivě miluje.

Ve stejnou dobu vypukne v [[Benátky|Benátkách]] epidemie [[cholera|cholery]], kterou zpočátku úřady zatajují, aby nepřišly o turisty, ale na kterou ve skutečnosti zemřelo již mnoho lídi. Přes mnohá varování, kterých se ohledně smrtelného nebezpečí Aschenbachovi ze všech stran dostává, není Aschenbach schopen [[Benátky]] opustit, protože se nedokáže odpoutat od Tadzia. Chce varovat polskou rodinu, ale neudělá to, má strach s nimi promluvit. Nakonec se ovšem k odjezdu rozhodne [[Polsko|polská]] rodina. Aschenbach se zhroutí a vlivem zákeřné choroby umírá v lehátku na pláži s pohledem upřeným na Tadzia.

== Filmové adaptace ==
* ''Morte a Venezia'' (Smrt v Benátkách), [[Itálie]] [[1971]], režie [[Luchino Visconti]],
* ''Death in Venice'' (Smrt v Benátkách), [[Spojené království|Velká Británie]] [[1981]], režie [[Tony Palmer]], [[Televize (médium)|televizní]] film,
* ''Death in Venice'' (Smrt v Benátkách), [[Spojené království|Velká Británie]] [[1990]], režie [[Robin Lough]], televizní film.

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Novely Thomase Manna]]
[[Kategorie:Knihy roku 1912]]