http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&feed=atom&title=Smyslov 2026-09-20T06:16:32Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.16.5 http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Smyslov&diff=416397&oldid=prev 2013-11-17T11:07:49Z

<p>1 revizi</p> <table style="background-color: white; color:black;"> <tr valign='top'> <td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">← Starší verze</td> <td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">Verze z 17. 11. 2013, 11:07</td> </tr></table>

Sysop http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Smyslov&diff=416396&oldid=prev 2012-11-11T10:15:49Z

<p>+ Nový článek</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>'''Smyslov''' je místní částí města [[Tábor]]. Dříve býval samostatnou obcí. Leží 4&amp;nbsp;km vzdušnou čarou východně od centra Tábora. Příjezdová komunikace je ze silnice č. 137 (Tábor - [[Mladá Vožice]]) z místní části [[Záluží (Tábor)|Záluží]] asi 1&amp;nbsp;km jihovýchodním směrem.<br /> <br /> Nedaleko obytné zástavby (cca 1&amp;nbsp;200&amp;nbsp;m) je železniční stanice Smyslov - trať č. 224 Tábor-[[Horní Cerekev]]. Stanice nezajišťuje odbavení, odbavení cestujících a jejich zavazadel se provádí ve vlaku.<br /> <br /> == Z historie ==<br /> Vesnice se původně jmenovala ''Zmyslov'' a první zmínka o ní pochází již z 20. ledna 1421, kdy král Zikmund Lucemburský uděluje jistému Petrovi ze Zmyslova šlechtický erb: Dvě ptačí křídla položená křížem. V roce 1464 v obci kupuje několik usedlostí Přibík z Dobronic. V 16. století obec zpustla a v roce 1534 jí koupilo, od táborského měšťana Václava Jiříka, město Tábor. Teprve poté se vesnice uvádí v obou tvarech „Zmyslov“ i „Smyslov“. Pojmenování „Smyslov“ se na trvalo uchytilo až v 19. století.<br /> <br /> === Starousedlá nižší šlechta ===<br /> V 16. století zde žili svobodníci, z nichž Jan Starší Lhotka, obdržel roku 1536 erbovní rulu, aby se mohl psát „ze Smyslova“. Erb: Štít napříč rozdělený, vrchní polovice bílá, ve spodní červené tři zděné vršky, kde vyskakuje zajíc, přikyvadla bílá a červená, v klenotu bílé pštrosí péro. Jeho potomci, Lhotkové ze Smyslova, žili v místě ještě koncem 19. století, kdy rod vymřel po meči.<br /> <br /> Jiné svobodnické statky byly v držení od roku 1532 Janem a Jakubem Zmyslovskými z Radvanova. 1589 získal statky Jiří Opršál z Jetřichovic a Bohuslav Mazaný ze Slavětína. Zřejmě se jedná o příbuzenstvo rodiny Zmyslovských.<br /> <br /> Počátkem 17. století koupil ves se dvěma [[poplužní dvůr|poplužnými dvory]] Kuneš Dvořecký z Olbramovic a staví v obci tvrz. Třetí dvůr kupuje Jindřich Sádlo z Vrážného sídlem na Liderovicích. Oba se zúčastnili českého stavovského povstání a byli po bitvě na Bílé Hoře (1620) odsouzeni „hrdlem a ctí“. Odvolali se, císař hrdelní rozsudek zrušil a potvrdil pouze ztrátu veškerého majetku.<br /> <br /> === Starousedlí sedláci ===<br /> Rodina Novotných (1684), Nouskových (1696), Kroužků (1701), Tomečků (1704), Černohorských (1706) a Bílých (1711).<br /> <br /> == Památky a zajímavosti ==<br /> * Kaple na návsi<br /> * Pamětní deska na domě č.p. 9 věnovaná vojínům padlým v [[První světová válka|1. světové válce]]<br /> * Jižně od Smyslova je rekreační oblast [[Knížecí rybník]].<br /> <br /> == Literatura ==<br /> *Berwid-Buquoy, Jan: „Neznámá země Československo - Jižní Čechy“ (přednáškový cyklus), FU Berlín, Ost-Europa-Institut, Západní Berlín 1975.<br /> *Cikhart, Roman: „Táborsko. Popis přírodní, historický a národopisný“, Tábor 1922.<br /> *Sedláček, August: „Hrady, zámky a tvrze Království Českého“, Praha 1936.<br /> <br /> == Externí odkazy ==<br /> * [http://www.knizecirybnik.cz/ Kemp Knížecí rybník]<br /> * [http://smyslov.taborsko.eu/index.php?docid=139&amp;lang=CZ Příměstská část Tábor – Smyslov]<br /> <br /> <br /> {{Commonscat|Smyslov}}{{Město Tábor}}{{Článek z Wikipedie}}<br /> [[Kategorie:Tábor]]</div>

Sysop