Sysop: 1 revizi

2013-11-17T10:26:23Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 17. 11. 2013, 10:26

Sysop: Nahrazení textu

2010-10-10T09:26:30Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox zaniklý stát
| název = Socialistická autonomní oblast Kosovo
| originální název = Socijalistička Autonomna Pokrajina Kosovo<br />Социјалистичка Аутономна Покрајина Косово<br />Krahina Socialiste Autonome e Kosovës
| rok vzniku = 1968
| rok zániku = 1990
| více před = ne
| před 1 = Lidová republika Srbsko
| před 1 vlajka = Flag of SR Serbia.png
| více po = ne
| po 1 = Autonomní oblast Kosovo a Metohie
| po 1 vlajka = Flag of Serbia (national).png
| vlajka = Flag of SR Serbia.png
| vlajka velikost = 130px
| mapa = SAP Kosovo.png
| hlavní město = [[Priština]]
| rozloha = 10 686
| počet obyvatel = 1 584 441
| jazyky = [[srbochorvatština]], [[albánština]]
| státní zřízení = socialistická autonomní oblast
| mateřská země = [[Socialistická republika Srbsko]]
| měna = [[Jugoslávský dinár]]
| vznik = [[1968]]
| zánik = [[28. září]] [[1990]]
}}
'''Socialistická autonomní oblast Kosovo''' (zkráceně '''SAO Kosovo'''; [[srbochorvatština|srbochorvatsky]] Socijalistička Autonomna Pokrajina Kosovo, SAP Kosovo; Социјалистичка Аутономна Покрајина Косово, САП Косово; [[albánština|albánsky]] Krahina Socialiste Autonome e Kosovës) byla socialistickou autonomní oblastí, jež byla součástí [[Socialistická republika Srbsko|Socialistické republiky Srbsko]]. Svým postavením se nelišila od jednotlivých republik federace, nejviditelnějším rozdílem byla absence vlajky a znaku. SAO Kosovo vznikla v roce [[1968]] v souvislosti s novou federální [[Ústava Socialistické federativní republiky Jugoslávie (1963)|ústavou]]. [[2. červenec|2. července]] [[1990]] se místní parlament pokusil vyhlásit Kosovo svazovou republikou, za což ho srbský parlament [[5. červenec|5. července]] rozpustil.<ref name="pelikan27">{{Citace periodika
| příjmení = Pelikán
| jméno = Jan
| titul = Srbsko a Černá Hora
| periodikum = Slovanský přehled
| rok = 1995
| ročník = 82
| číslo = 1
| strany = 27
| issn = 0037-6922
}}</ref> Za konec její existence bývá považováno [[28. září]] [[1990]], kdy srbský parlament přijal novou ústavu, která fakticky zrušila politickou autonomii obou autonomních oblastí.<ref name="pelikan28">{{Citace periodika
| příjmení = Pelikán
| jméno = Jan
| titul = Srbsko a Černá Hora
| periodikum = Slovanský přehled
| rok = 1995
| ročník = 82
| číslo = 1
| strany = 28
| issn = 0037-6922
}}</ref>

== Vývoj názvu ==
* 1945 - 1963: '''Autonomní Kosovsko-Metohijská oblast''' jako součást [[Socialistická republika Srbsko|Lidové republiky Srbsko]]
* 1963 - 1968: '''Autonomní oblast Kosovo a Metohie''' jako součást [[Socialistická republika Srbsko|Socialistické republiky Srbsko]]
* 1968 - 1990: '''Socialistická autonomní oblast Kosovo''' jako součást [[Socialistická republika Srbsko|Socialistické republiky Srbsko]]

== Historie ==
Již v roce [[1945]] rozhodlo Národní shromáždění [[Socialistická republika Srbsko|Lidové republiky Srbsko]] o vytvoření dvou autonomních oblastí: Kosova a [[Socialistická autonomní oblast Vojvodina|Vojvodiny]].<ref>Čl. 111 odst. 3. In ''Ústava Socialistické federativní republiky Jugoslávie z 10. dubna 1963, ve znění pozdějších předpisů.''</ref> Významným mezníkem ve vývoji autonomních oblastí však byla až [[Ústava SFRJ (1974)|ústava]] z roku [[1974]], která autonomním oblastem poskytovala širší rozsah autonomie. [[Josip Broz Tito|Tito]] ve svém projevu ke špičkám státu, [[Jugoslávská lidová armáda|armády]] a [[Svaz komunistů Jugoslávie|strany]] v [[Karađorđevo|Karađorđevu]] na konci roku [[1979]] kritizoval politiku kosovských představitelů po přijetí [[Ústava SFRJ (1974|ústavy]] z roku [[1974]] - podle [[Josip Broz Tito|Tita]] se kosovští [[Albánci]] domnívali, že dostali víc práv a část státnosti, což využili k přímému jednání s představiteli [[Albánie]], kdy tak obešli republikové i federální reprezentace.<ref>
{{Citace monografie
| příjmení = Cabada
| jméno = Ladislav
| titul = Politický systém Slovinska
| vydání = 1.
| vydavatel = Sociologické nakladatelství
| místo = Praha
| rok = 2005
| počet stran = 271
| edice = Politické systémy
| svazek edice = 2
| strany = 87
| isbn = 80-86429-37-7
}}
</ref>

Z důvodů rozporů mezi [[Federativní lidová republika Jugoslávie|Jugoslávií]] a [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]] začala vzrůstat obava z případné infiltrace místního obyvatelstva od [[Enver Hodža|Hodžova]] [[Albánie|albánského]] režimu. Represe vyústily v roce [[1956]] v takzvaném [[Prizrenský proces|prizrenském procesu]], který byl po pádu [[Aleksandar Ranković|Rankoviće]] označen za nezákonný.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Šesták
| jméno = Miroslav
| spoluautoři = et al.
| titul = Dějiny Jihoslovanských zemí
| vydání = 2.
| vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny
| místo = Praha
| rok = 2009
| počet stran = 758
| strany = 534
| isbn = 978-80-7106-375-9
}}</ref>

V [[listopad]]u [[1968]] otřásly některými kosovskými a západomakedonskými městy demonstrace [[Albánci|Albánců]], které požadovaly vytvoření vlastní republiky v rámci jugoslávské [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|federace]], která měla zahrnovat území nejen Kosova, ale také část západní [[Socialistická republika Makedonie|Makedonie]] a [[Socialistická republika Černá Hora|Černé Hory]].<ref name="sestak545" >{{Citace monografie
| příjmení = Šesták
| jméno = Miroslav
| spoluautoři = et al.
| titul = Dějiny Jihoslovanských zemí
| vydání = 2.
| vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny
| místo = Praha
| rok = 2009
| počet stran = 758
| strany = 545
| isbn = 978-80-7106-375-9
}}</ref> Vláda za pomoci [[Jugoslávská lidová armáda|armády]] nepokoje potlačila, odmítla možnost vzniku samostatné republiky, ale formou ústavních dodatků rozšířila v roce [[1971]] kompetence autonomních oblastí na faktickou úroveň republik.<ref name="sestak545" >{{Citace monografie
| příjmení = Šesták
| jméno = Miroslav
| spoluautoři = et al.
| titul = Dějiny Jihoslovanských zemí
| vydání = 2.
| vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny
| místo = Praha
| rok = 2009
| počet stran = 758
| strany = 545
| isbn = 978-80-7106-375-9
}}</ref>

V [[březen|březnu]] [[1981]] propukly v Kosovu bouřlivé demonstrace, na nichž demonstranti volali po vlastní republice, sjednocení všech albánských území a velebili soudobý režim v [[Albánie|Albánii]].<ref name="raif6971" >{{Citace monografie
| příjmení = Dizdarević
| jméno = Raif
| odkaz na autora = Raif Dizdarević
| titul = Od smrti Tita do smrti Jugoslávie
| vydání = 1
| vydavatel = Jan Vašut s. r. o.
| místo = Praha
| rok = 2002
| počet stran = 351
| strany = 69-71
| isbn = 80-7236-171-6
| jazyk = čeština
}}</ref> Následovalo vyhlášení mimořádného stavu v některých městech a vyhlášení krizové situace (podle tehdejšího jugoslávského názvosloví se jednalo o mírnější [[stanné právo]]) v oblasti na dvacet měsíců. V [[listopad]]u [[1981]] přijal ústřední výbor [[Svaz komunistů Jugoslávie|Svazu komunistů Jugoslávie]] materiál [[Předsednictvo SFRJ|Předsednictva federace]], který analyzoval příčiny nepokojů a pokoušel se vytvořit osnovu, jak podobným situacím v budoucnosti politicky předcházet.<ref name="raif6971" >{{Citace monografie
| příjmení = Dizdarević
| jméno = Raif
| odkaz na autora = Raif Dizdarević
| titul = Od smrti Tita do smrti Jugoslávie
| vydání = 1
| vydavatel = Jan Vašut s. r. o.
| místo = Praha
| rok = 2002
| počet stran = 351
| strany = 69-71
| isbn = 80-7236-171-6
| jazyk = čeština
}}</ref>

V [[leden|lednu]] [[1986]] otiskl literární týdeník ''Kniževne novine'' petici kosovského slovanského obyvatelstva, v níž si stěžují na diskriminaci ze strany místních [[Albánci|Albánců]].<ref name="pelikan23">{{Citace periodika
| příjmení = Pelikán
| jméno = Jan
| titul = Srbsko a Černá Hora
| periodikum = Slovanský přehled
| rok = 1995
| ročník = 82
| číslo = 1
| strany = 23
| issn = 0037-6922
}}</ref> V [[duben|dubnu]] [[1987]] dochází k obratu v politice [[Slobodan Milošević|Slobodana Miloševiće]]: dosavadní odpůrce projevů srbského nacionalismu podpořil při návštěvě Kosova požadavky místní srbské a černohorské minority. Jeho projev na Kosově Poli je počátkem přechodu srbských komunistů k velkosrbskému nacionalismu.<ref name="pelikan24">{{Citace periodika
| příjmení = Pelikán
| jméno = Jan
| titul = Srbsko a Černá Hora
| periodikum = Slovanský přehled
| rok = 1995
| ročník = 82
| číslo = 1
| strany = 24
| issn = 0037-6922
}}</ref> V [[leden|lednu]] [[1988]] začíná proces ústavních reforem v [[Socialistická republika Srbsko|Srbsku]], na jehož konci jsou v [[březen|březnu]] [[1989]] omezeny pravomoci autonomních oblastí. Oblasti přišly o právo veta na ústavní změny v republice a částečně také o svou zákonodárnou, správní a soudní pravomoc.<ref name="pelikan25">{{Citace periodika
| příjmení = Pelikán
| jméno = Jan
| titul = Srbsko a Černá Hora
| periodikum = Slovanský přehled
| rok = 1995
| ročník = 82
| číslo = 1
| strany = 25
| issn = 0037-6922
}}</ref> Ještě v [[říjen|říjnu]] [[1988]] demonstrují [[Albánci]] proti srbskému nacionalismu a zásahů do autonomie Kosova.<ref name="pelikan25">{{Citace periodika
| příjmení = Pelikán
| jméno = Jan
| titul = Srbsko a Černá Hora
| periodikum = Slovanský přehled
| rok = 1995
| ročník = 82
| číslo = 1
| strany = 25
| issn = 0037-6922
}}</ref>

Definitivní konec autonomie přinesla nová srbská ústava z [[28. září]] [[1990]].<ref name="pelikan28">{{Citace periodika
| příjmení = Pelikán
| jméno = Jan
| titul = Srbsko a Černá Hora
| periodikum = Slovanský přehled
| rok = 1995
| ročník = 82
| číslo = 1
| strany = 28
| issn = 0037-6922
}}</ref>

Je vhodné však také dodat, že ačkoliv Kosovo patřilo mezi ekonomicky nejzaostalejší oblasti [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|SFRJ]], místní životní úroveň se oproti meziválečnému období nebývale zvýšila a to také díky fondům, přes které do Kosova proudily finanční prostředky - pravdou ale zůstává, že jejich využití bylo neefektivní.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Dizdarević
| jméno = Raif
| odkaz na autora = Raif Dizdarević
| titul = Od smrti Tita do smrti Jugoslávie
| vydání = 1
| vydavatel = Jan Vašut s. r. o.
| místo = Praha
| rok = 2002
| počet stran = 351
| strany = 62
| isbn = 80-7236-171-6
| jazyk = čeština
}}</ref>,<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Šesták
| jméno = Miroslav
| spoluautoři = et al.
| titul = Dějiny Jihoslovanských zemí
| vydání = 2.
| vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny
| místo = Praha
| rok = 2009
| počet stran = 758
| strany = 531, 545
| isbn = 978-80-7106-375-9
}}</ref> Pravdou také je, že životní úroveň obyvatele Kosova dosahovala zhruba jedné osminy průměrného standardu ve [[Socialistická republika Slovinsko|Slovinsku]].<ref name="sestak555" >{{Citace monografie
| příjmení = Šesták
| jméno = Miroslav
| spoluautoři = et al.
| titul = Dějiny Jihoslovanských zemí
| vydání = 2.
| vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny
| místo = Praha
| rok = 2009
| počet stran = 758
| strany = 555
| isbn = 978-80-7106-375-9
}}</ref>

== Politika ==
Politickou hegemonii zde jako ve zbytku federace měla Komunistická strana, respektive Svaz komunistů.

Po pokusu o vyhlášení vlastní svazové republiky byl v [[červenec|červenci]] [[1990]] rozpuštěn kosovský parlament, jehož pravomoci převzal parlament srbský, což bylo v [[březen|březnu]] [[1991]] stvrzeno zákonem.<ref name="pelikan2729">{{Citace periodika
| příjmení = Pelikán
| jméno = Jan
| titul = Srbsko a Černá Hora
| periodikum = Slovanský přehled
| rok = 1995
| ročník = 82
| číslo = 1
| strany = 27 a 29
| issn = 0037-6922
}}</ref>

V čele státu je po roce [[1974]], po vzoru federálního [[Předsednictvo SFRJ|Předsednictva]], Předsednictvo SAO Kosovo.

=== Představitelé Kosova ===
* '''Předsedové Lidového shromáždění ([[1953]] - [[1974]])'''
** [[Fadil Hodža]] ([[1945]] - [[1953]])
** [[Ismet Šaćiri]] ([[1953]])
** [[Đorđije Pajković]] ([[1953]] - [[1956]])
** [[Pavle Jovićević]] ([[1956]] - [[1960]])
** [[Dušan Mugoša]] ([[1960]] - [[1963]])
** [[Stanoje Akšić]] ([[1963]] - [[1967]])
** [[Fadil Hodža]] ([[1967]] - [[1969]])
** [[Ilaz Kurteši]] ([[1969]] - [[1974]])
* '''Předsedové Předsednictva Socialistické autonomní oblasti Kosovo ([[1974]] - [[1990]])'''
** [[Džavid Nimani]] ([[1974]] - [[1981]])
** [[Ali Šukrija]] ([[1981]] - [[1982]])
** [[Kolj Široka]] ([[1982]] - [[1983]])
** [[Šefket Nebih Gaši]] ([[1983]] - [[1985]])
** [[Branislav Skembarević]] ([[1985]] - [[1986]])
** [[Bajram Selani]] ([[1986]] - [[1988]])
** [[Remzi Koljgeci]] ([[1988]] - [[1989]])
** [[Hisen Kajdomčaj]] ([[1989]] - [[1990]])

=== Související články ===
* [[Socialistická federativní republika Jugoslávie]]
* [[Socialistická republika Srbsko]]
* [[Kosovo]]

== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Administrativní dělení Jugoslávie]]
[[Kategorie:Dějiny Srbska|Kosovo]]
[[Kategorie:Dějiny Kosova]]

Socialistická autonomní oblast Kosovo - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu