Alastor: Nahrazení textu „1771“ textem „1771“

2016-06-15T08:52:43Z

Nahrazení textu „1771“ textem „1771“

← Starší verze		Verze z 15. 6. 2016, 08:52
Řádka 15:		Řádka 15:
	\| rod = sokol (''[[Falco (rod)\|Falco]]'')		\| rod = sokol (''[[Falco (rod)\|Falco]]'')
	\| binomické jméno = Falco peregrinus		\| binomické jméno = Falco peregrinus
-	\| druh popsal = [[Marmaduke Tunstall\|Tunstall]], [[1771]]	+	\| druh popsal = [[Marmaduke Tunstall\|Tunstall]], 1771
	}}		}}
	'''Sokol stěhovavý''' (''Falcon peregrinus'') je [[kosmopolitní\|kosmopolitně]] rozšířený [[sokolovití\|sokolovitý]] [[dravci\|dravec]]. [[Samice]] je výrazně větší než [[samec]] a může dosahovat až velikosti [[havran polní\|havrana]]. Má dlouhá špičatá [[křídlo\|křídla]] a krátký [[ocas]], který se ke konci zužuje. Na zbarvení je nejnápadnější charakteristický tmavý „vous“ na bílé tváři. Jeho kořistí jsou převážně ptáci do velikosti [[kachna\|kachny]]. Druh má množství popsaných [[poddruh]]ů, ale ne všechny jsou uznávány. Různé prameny uvádí 15 – 17, někdy dokonce i 19 poddruhů.		'''Sokol stěhovavý''' (''Falcon peregrinus'') je [[kosmopolitní\|kosmopolitně]] rozšířený [[sokolovití\|sokolovitý]] [[dravci\|dravec]]. [[Samice]] je výrazně větší než [[samec]] a může dosahovat až velikosti [[havran polní\|havrana]]. Má dlouhá špičatá [[křídlo\|křídla]] a krátký [[ocas]], který se ke konci zužuje. Na zbarvení je nejnápadnější charakteristický tmavý „vous“ na bílé tváři. Jeho kořistí jsou převážně ptáci do velikosti [[kachna\|kachny]]. Druh má množství popsaných [[poddruh]]ů, ale ne všechny jsou uznávány. Různé prameny uvádí 15 – 17, někdy dokonce i 19 poddruhů.

Sysop: 1 revizi

2013-11-17T09:46:21Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 17. 11. 2013, 09:46

Sysop: 1 revizi

2011-06-30T23:19:02Z

1 revizi

Nová stránka

{{ Taxobox
| barva = pink
| jméno = Sokol stěhovavý
| status = LC
| obrázek = Accipiter gentilis -injured Goshawk.jpg
| popis obrázku = Sokol stěhovavý
| šířka obrázku = 235px
| říše = [[živočichové]] (Animalia)
| kmen = [[strunatci]] (Chordata)
| podkmen = [[obratlovci]] (Vertebrata)
| třída = [[ptáci]] (Aves)
| podtřída = [[letci]] (Neognathae)
| řád = [[dravci]] (Falconiformes)
| čeleď = [[sokolovití]] (Falconidae)
| rod = sokol (''[[Falco (rod)|Falco]]'')
| binomické jméno = Falco peregrinus
| druh popsal = [[Marmaduke Tunstall|Tunstall]], [[1771]]
}}
'''Sokol stěhovavý''' (''Falcon peregrinus'') je [[kosmopolitní|kosmopolitně]] rozšířený [[sokolovití|sokolovitý]] [[dravci|dravec]]. [[Samice]] je výrazně větší než [[samec]] a může dosahovat až velikosti [[havran polní|havrana]]. Má dlouhá špičatá [[křídlo|křídla]] a krátký [[ocas]], který se ke konci zužuje. Na zbarvení je nejnápadnější charakteristický tmavý „vous“ na bílé tváři. Jeho kořistí jsou převážně ptáci do velikosti [[kachna|kachny]]. Druh má množství popsaných [[poddruh]]ů, ale ne všechny jsou uznávány. Různé prameny uvádí 15 – 17, někdy dokonce i 19 poddruhů.
== Popis ==
Rozpětí křídel sokola stěhovavého je 85 - 115 cm, délka těla 35 – 50 cm. Samci váží od 500 g do 750 g, samice jsou výrazně větší a váží 910 až 1500 g. Velikost je variabilní stejně jako zbarvení, podle toho o jaký poddruh se jedná. Severnější druhy jsou větší, jižní druhy jsou drobnější.
Zbarvení sokolů je velmi variabilní. Čím severnější [[populace]], tím je celkové zbarvení světlejší, naopak v [[Tropický podnebný pás|tropech]] může zbarvení hlavy a zad být až černé. Následující popis tedy platí hlavně pro poddruh sokol stěhovavý eurosibiřský (''F. p. peregrinus''), který se vyskytuje v České republice. Dospělý pták má tmavě šedý až šedočerný hřbet a bílou spodinu s kapkovitými skvrnami na hrdle přecházejícími v příčné vlnky na břiše. Samice může mít spodinu těla nahnědlou. Ruční letky jsou černohnědé, špičky křídel černé, ocas šedohnědý, s příčnými skvrnami. Konec ocasu je bíle olemován. Na bělavou tvář zasahuje tmavá šedočerná barva z temene a tvoří nápadný, charakteristický vous. Světlejší severní populace mají i tento vous užší a méně výrazný. Mladí ptáci mají hřbet spíš šedohnědý s bělavými nebo nažloutlými lemy per. Ocas mají tmavohnědý se světlými příčnými pruhy. Spodinu těla mají výrazně podélně skvrnitou.
== Potrava ==
Sokoli létají rychlým máváním křídel, plachtí jen na krátkých úsecích. Loví téměř výhradně ptáky za letu. Jeho styl lovu není příliš vhodný pro pozemní kořist, proto se k lovu drobných [[Savec|savců]] uchyluje výjimečně a ptáky na zemi se pokouší donutit vzlétnout. Vrhá se z velké výšky na kořist pod sebou a na kořist útočí svými pařáty. Při střemhlavém letu dosahuje až 300 km/h. Náraz v této rychlosti by byl nebezpečný i pro něj a proto se snaží trefit spíš křídlo, než přímo tělo kořisti. Ze stejného důvodu nemůže zaútočit na [[hejno]] a některé druhy drobných ptáku se proto na obranu před sokolem shlukují do hejna. Kořist většinou po útoku klesne k zemi, kde ji sokol usmrtí klovnutím, pokud pád přežila.
Nejčastější kořistí sokola stěhovavého bývají: [[holub]]i, [[hrdlička|hrdličky]], [[Špaček (Sturnus)|špačci]], různé druhy [[drozd]]ů, [[koroptev|koroptve]], různé druhy [[kachny|kachen]], [[Rackovití|racci]], ale i drobnější ptáci jako [[rorýs]]i, [[Vlaštovka obecná|vlaštovky]] či [[pěnkava|pěnkavy]]. Troufne si i na [[havran polní|havrany]] a [[vrána|vrány]]. Ze savců jsou častí [[netopýři]], ale i [[Králík|králíci]], [[Sysel|sysli]] a [[Veverka (rod)|veverky]].
== Rozmnožování ==
[[Soubor:Faucon pelerin 7 mai.jpg|thumb|right|Samice sokola stěhovavého na hnízdě s mládětem]]Sokoli pohlavně dospívají ve dvou až třech letech. Před hnízděním předvádí akrobatické zásnubní lety. V přírodě hnízdí převážně na skalních stěnách, pokud nemají k dispozici skály, zahnízdí i ve starém hnízdě jiného druhu. Sám hnízdo nestaví, ani neupravuje, na skále mnohdy hnízdí přímo na holém podkladu. Byla zaznamenána i hnízda na zemi. Oblíbil si lidské stavby a často hnízdí ve [[Zřícenina|zříceninách]] [[Hrad|hradů]] nebo na různých věžích. Přesto na rozdíl od [[Poštolka|poštolky]] nehnízdí příliš často ve velkých městech. Na svá hnízda se pravidelně vracejí, nebo hnízdí aspoň poblíž starého místa.
Ve střední Evropě snáší samice nejčastěji na konci března či začátku dubna 3-4 vejce. Sedí na nich cca 29-30 dní samice občas ji střídá samec. Samice si buď potravu sama uloví, když ji samec vystřídá v sezení, nebo jí samec nosí kořist na hnízdo. Po vylíhnutí se o mláďata na hnízdě stará cca 14 dní jen samice, samec přináší kořist, po té se střídají. Mláďata opouští hnízdo po 35 až 42 dnech, ale rodiče je nadále krmí ještě aspoň dva měsíce.
== Rozšíření ==
[[Soubor:PeregrineSubspeciesMap.png|250px|thumb|right|Mapka rozšíření poddruhů sokola stěhovavého, rozlišující 19 poddruhů]]Sokol stěhovavý má kosmopolitní rozšíření. Přirozeně se nevyskytuje pouze v [[Antarktida|Antarktidě]], částech [[jižní Amerika|jižní Ameriky]], na [[Nový Zéland|Novém Zélandu]] a [[Island]]u. V současné době je však jeho rozšíření menší, protože na mnoha místech, převážně v rozvinutých industrializovaných oblastech, sokol vyhynul. Toto je vidět i na mapce rozšíření poddruhů, kde jsou tyto oblasti vyznačeny. Velký podíl na úbytku sokola stěhovavého mělo používání [[pesticid]]ů, které se přes [[potravní řetězec]] dostávaly do těla dravců. Většina těchto přípravků (například [[DDT]]) je dnes zakázána a do některých oblastí, kde vyhynul, se sokol pomalu vrací.
Před rokem 1950 byla populace sokolů v tehdejším [[Československo|Československu]] poměrně silná. Jeho rozšíření bylo limitováno pouze výskytem vhodných hnízdišť. Pak ale došlo k prudkému úbytku z důvodu již zmíněného nadměrného používání pesticidů a v 70. letech 20. století nebylo při ornitologickém mapování zaznamenáno žádné hnízdění. Tento stav přetrvával až do let osmdesátých, kdy se začaly objevovat pokusy o zahnízdění. V letech 2001-2003 byl počet hnízdících sokolů v České republice odhadnut na 20-25 párů. V mnoha případech jde o jedince pocházející z [[Německo|Německa]] či [[Rakousko|Rakouska]].
== Použitá literatura ==
* Hudec, K.; Šťastný, K. a kol. (2005): Fauna ČR Ptáci 2/I. Academia Praha, 572 str. (druhé přepracované a doplněné vydání)
* Sauer, F. (1995): Průvodce přírodou: Ptáci lesů, luk a polí. Ikar Praha, spol. s r.o., 286 str.
* ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice. Praha: AVENTINUM s.r.o., 2006. ISBN 80-86858-19-7. S. 102-103.
== Externí odkazy ==
* [http://www.rozhlas.cz/hlas/dravci/_zprava/13553 hlasová ukázka z projektu Českého rozhlasu Hlas na každý den]
* [http://www.wildafrica.cz/cs/zvire/sokol-stehovavy/ wildafrica.cz]
* http://www.priroda.cz/lexikon.php?detail=376
* [http://www.biolib.cz/cz/taxon/id8552/ biolib]
* [http://www.falcoperegrinus.net European Peregrine Falcon Working Group]
* [http://www.beleefdelente.nl/slechtvalk Webkamera v hnízdní budce]
{{Commons|Falco peregrinus}}
{{Dravci v ČR}}
{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Sokolovití]]
[[Kategorie:Kriticky ohrožené druhy ČR]]
[[Kategorie:Reintrodukovaní živočichové]]

Sokol stěhovavý - Historie editací

Alastor: Nahrazení textu „1771“ textem „1771“

Sysop: 1 revizi

Sysop: 1 revizi