Sysop: 1 revizi

2013-11-17T09:33:27Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 17. 11. 2013, 09:33

Sysop: 1 revizi

2010-03-16T22:21:27Z

1 revizi

Nová stránka

{{Infobox světové dědictví
| Název=Solovecké ostrovy
| Obrázek=Prokudin solovki2.jpg
| Popisek=
| Smluvní stát=Rusko
| Typ=kulturní dědictví
| Kritérium=iv
| ID=632
| Oblast=
| Rok=1992
| Změna=
| V ohrožení=
| Poznámky=
}}
[[Soubor:Solovki-1--07.2004.jpg|thumb|right|Pohled na pobřeží Soloveckého ostrova se Soloveckým klášterem]]
[[Soubor:Solovki-2--07.2004.jpg|thumb|right|Uvnitř Soloveckého kláštera]]
[[Soubor:Prokudin solovki.jpg|thumb|Solovecký klášter na fotografii [[Sergej Prokudin-Gorskij|Sergeja Michajloviče Prokudina-Gorského]] z roku [[1915]]]]
'''Solovecké ostrovy''' (rusky Соловецкие острова), také známé jako Solovky, je skupina ostrovů v [[Bílé moře|Bílém moři]]. Ostrovy leží v [[Archangelská oblast|Archangelské oblasti]] [[Rusko|Ruska]]. Žije zde 968 obyvatel (sčítání lidu 2002); v roce 1989 zde žilo 1317 obyvatel.

== Geografie ==
Rozloha je 347 km².
{| style="border: 1px black solid; border-collapse: collapse; text-align: left;" rules=all cellspacing=0 cellpadding=3
|- align="center" bgcolor="#CCCCCC"
!   !! ostrov !! rusky !! rozloha<br /> (km²) || nejvyšší [[vrchol (topografie)|vrchol]] || [[nadmořská výška|max.nadm.výška]]<br />(m)
|- valign="top"
| 1 || [[Solovecký ostrov]] (''Velký Solovecký ostrov'') || [[:ru:Большой Соловецкий остров|Большой Соловецкий остров]] || align="right" | 246 || [[Sekirnaja]] || align="right" | 73
|- valign="top"
| 2 || [[Anzerský ostrov]] (''Anzer'') || [[:ru:Анзер|Анзерский остров]] || align="right" | 47 || [[Verbokolskaja]] || align="right" | 86
|- valign="top"
| 3 || [[Velká Muksalma]] ||[[:ru:Большая Муксалма|Большая Муксалма]] || align="right" | 17 || ? || align="right" |
|- valign="top"
| 4 || [[Velký zaječí ostrov]] || [[:ru:Большой Заяцкий остров|Большой Заяцкий остров]] || align="right" | 1,25 || ? || align="right" |
|- valign="top"
| 5 || [[Malý zaječí ostrov]] || [[:ru:Малый Заяцкий остров|Малый Заяцкий остров]] || align="right" | 1,02 || ? || align="right" |
|- valign="top"
| 6 || [[Malá Muksalma]] || [[:ru:Малая Муксалма|Малая Муксалма]] || align="right" | 0,57 || ? || align="right" |
|- valign="top"
|}

Pobřeží je značně členité, z hornin převládá [[žula]] a [[Rula (hornina)|rula]]. Krajina je kopcovitá (nejvyšší bod 86 m nad mořem). Většina území ostrovů je pokryta jehličnatými dřevinami – převážně [[Borovice|borovicí]] a [[smrk]]em, v části krajiny jsou močály. Na ostrovech je více jak 200 zarybněných jezer. Některá jsou spojena kanály.

== Historie ==
Ostrovy občas navštěvovali [[Novgoroďané]] a [[Karelové]]. Střídavě je vyhlašovali za svá území. Do příchodu mnichů ostrovy nebyly trvale osídleny.

=== Mniši ===
Roku 1429 po dvoudenní plavbě připluli loďkou na Velký Solovecký ostrov dva [[Pravoslaví|pravoslavní]] [[Mnich|mniši]] (jeden z nich se jmenoval Savvatij). Spatřili krásnou krajinu, [[tetřev]]y, [[zajíc]]e, [[jelen]]y; zatímco [[Liška (říše živočichů)|lišky]], [[Vlk|vlci]] a jiní dravci tu nebyli. Prohlásili tento ostrov za ''svatý'' a založili zde [[klášter]]. Z tohoto období jsou chrámy ''Uspenský'' a ''Preobraženský'' a desítky kostelů, kapliček a pousteven. Tady vykonali mnoho práce nejprve mniši, později také klášterní rolníci a přicházející řemeslníci. Množství kanálů spojilo jednotlivá jezera, dřevěné roury přiváděly do klášterů jezerní vodu. Později mniši chovali domácí zvířata a dokázali vypěstovat bohatou úrodu zeleniny. Rozvinula se řemeslná výroba na pokročilé úrovni.

=== Státní vězení ===
[[Car]]ské vojsko vybudovalo na ostrově kamennou pevnost k ochraně hraničního pásma, která od roku 1718 sloužila jako vězení. Počet vězňů se pohyboval v [[řád]]u desítek až stovek. V 80. letech 19. století navštívil Solovky velitel vojsk petrohradské oblasti a dospěl k závěru, že vojenský oddíl je tam zbytečný a vojáky odvolal. V roce [[1903]] solovecké vězení zaniklo.

=== Velká říjnová socialistická revoluce ===

Kvetoucí solovecký klášter se ještě v revolučních dobách těšil slávě a vážnosti po celé Rusi.
Když ale přešla moc do rukou pracujících, sovětští komisaři prohlásili klášter za [[sovchoz]] a nařídili mnichům, aby se méně modlili a více pracovali ve prospěch [[dělník]]ů a [[rolník]]ů. Majetek byl vyvlastněn. Dne [[25. květen|25. května]] [[1923]] vypukl v klášteře [[požár]]. Příčiny nebyly vyjasněny.

Bylo rozhodnuto zřídit „Severní tábory zvláštního určení“. V červnu [[1923]] přijeli [[ČEKA|čekisté]] s rozkazem vytvořit vzorně přísný lágr, pýchu dělnicko-rolnické republiky. Všechny kláštery a vojenské objekty se přeměnily v lágry. Množství vězňů vzrostlo o dva řády. A tak vznikla část daleko většího souostroví než Solovky: souostroví [[Gulag]].

Nekrutější doba však ještě nenastala. Ta přišla až za éry budování [[Bělomořský kanál|bělomořského kanálu]] a za vlády [[Naftalij Antonovič Frenkel| Naftalije Antonoviče Frenkela]]. Nejvyšším zákonem Souostroví se stala jeho formulace: „Z trestance musíme dostat všechno v prvních třech měsících – pak ho už nepotřebujeme."

== Dnes ==
V roce [[1974]] se Solovecké ostrovy staly historickým a památkově chráněným územím, přírodní rezervací [[Sovětský svaz|SSSR]].
Dnes patří Solovky k nejnavštěvovanějším místům na severu [[Rusko|Ruska]]. Turisté připlouvají lodí z [[Republika Karélie|karelského]] města [[Kem]], popř. přilétají z nejbližšího letiště, které je v [[Archangelsk]]u.

== Externí odkazy ==

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Souostroví Severního ledového oceánu]]
[[Kategorie:Bílé moře]]
[[Kategorie:Souostroví Ruska]]
[[Kategorie:Archangelská oblast]]
[[Kategorie:Světové dědictví (Rusko)]]

Solovecké ostrovy - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: 1 revizi