Sysop: 1 revizi

2013-11-16T22:37:43Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 16. 11. 2013, 22:37

Sysop: Nahrazení textu

2011-04-19T12:45:56Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:Surtsey eruption 1963.jpg|náhled|Sopečná erupce během formování ostrova [[Surtsey]] nedaleko Islandu. Nad středovou [[kaldera|kalderou]] se vznáší pyroplastický mrak sopečného materiálu a vodní páry vznikající odpařováním oceánu]]
'''Sopečná erupce''' je [[geologie|geologická]] [[vulkanologie|vulkanická]] událost, během které dochází k výronu [[magma]]tu na povrch tělesa. Je vyvolávána tlakem [[sopečné plyny|sopečných plynů]] uvolňujících se z magmatu během výstupu. Pokud celkový [[tlak]] uvolněných sopečných plynů dosáhne meze, kdy je jimi generované tlakové napětí schopné prorazit překážku (nadložní [[vrstva (geologie)|vrstvy]]) bránící výlevu. Během erupce je pak magma vyvrhováno pod tlakem na povrch vzápětí potom, co se uvolní sopečné plyny.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Sopečná činnost a sopky
| url = http://www.gweb.cz/clanky/clanek-60/
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-6-6
| vydavatel = geologický informační server
| místo =
| jazyk =
}}</ref>
Během sopečné erupce může být vyvrhováno různé množství materiálu v závislosti na tlaku a velikosti [[magmatický krb|magmatického krbu]]. [[Viskozita]] magmatu následně ovlivňuje typ sopečné erupce a to, jestli dojde k výlevu magmatu do okolí a vzniku [[lávový proud|lávového proudu]], či např. k vytvoření [[pyroklastický proud|pyroklastického proudu]] a nebo pyroklastického mračna nad jícnem sopky, které při velkém množství materiálu může významně změnit lokální či [[Nukleární zima|globální klimatické podmínky]].
Mezi jednu z největších katastrofálních sopečných erupcí novodobé historie došlo v roce 1783 poblíž sopky [[Laki]], následkem byl [[hladomor]] na velké části severní polokoule planety, dávaný do příčinné souvislosti s [[Velká francouzská revoluce|Velkou franzouzskou revolucí]] (1789).
== Typy erupcí ==
Existuje několik typů sopečných erupcí, které jsou pojmenované podle jejich povahy. [[Láva]] vytékající z [[kráter]]u modeluje tvar sopky, a proto je tvar sopky závislý na povaze erupce. Každý typ erupce vytváří jiné sopečné tvary vulkánu.
[[File:Lava-explosion-kilauea.gif|náhled|vlevo|Erupce ve vodním prostředí]]
=== Havajský typ erupce ===
Tento typ erupce vzniká jen zřídka. Je charakteristický pomalým vytékáním velmi řídké lávy ze širokého nízkého kráteru. To je výhodné pro [[zemědělství|zemědělce]], neboť [[půda (pedologie)|půda]] sopečných oblastí je dnes díky vysokého obsahu [[minerál]]ních látek velice úrodná.
=== Strombolský typ erupce ===
Strombolský typ nemívá oproti Pliniovskému a Peleiskému katastrofální následky. Je nazývaný podle sopky [[Stromboli]] na [[Liparské ostrovy|Liparských ostrovech]], bývá „hlučný a velkolepý“. Žhavá láva je vymršťována vzhůru, ale obvykle padá zpět do kráteru, způsobené škody jsou tudíž malé. Podívaná na tento [[výbuch]] je z dostatečné vzdálenosti nejen bezpečná, ale i atraktivní, a proto bývá často sledována místními obyvateli, vědci i turisty.
=== Pliniovský typ erupce ===
Tento typ je způsoben výbuchem [[plyn]]ů, které se nahromadily pod ucpaným kráterem. Exploze vytvoří kráterový [[komín]], jímž jsou rozžhavený popel, [[lapila|lapily]] a [[sopečná puma|pumy]] vystřelovány vysoko do vzduchu. Erupce bývají prudké a výbušné. Právě tímto způsobem vybuchla sopka [[Vesuv]] roku [[79]] n. l. Pod jejím popelem byla pohřbena města [[Pompeje]] a [[Herculaneum]]. Mezi oběťmi byl i [[řím]]ský přírodovědec [[Plinius starší|Plinius Starší]], po němž dostal tento typ sopečného výbuchu své jméno.
[[Soubor:MSH80 eruption mount st helens 05-18-80.jpg|náhled|Erupce [[Mount St. Helens]] [[18. květen|18. května]] [[1980]]]]
=== Peléiský typ erupce ===
Peléiský typ erupce je prakticky nejničivější typ erupce. Byl pojmenován podle sopky [[Mont Pelée]]. Když roku [[1902]] explodovala zpočátku pomalu sopečnými plyny vytlačovaná kráterová „zátka“, byl vysoko do stratosféry vymrštěn '''pliniovský sloup popela''' a kusů žhavé lávy. Zároveň se dolů po úbočí hory valila smrtící lavina žhavých plynů a popele, která zahubila téměř všechny obyvatele nedalekého města [[Saint-Pierre]] - asi 30 000 lidí. Další katastrofální následky tohoto typu erupce měl i vulkán [[Krakatoa]], a to [[27. srpen|27. srpna]] 1883. Kráter vulkánu byl také ucpán kráterovou „zátkou“, která však zde nebyla vytlačena, takže došlo k explozi prakticky celého sopečného ostrova [[Krakatoa]]. Celý vulkán se při této explozi zdvihl do výše a při dopadu vytvořil devět až 37 metrů vysokých vln [[tsunami]]. Na [[Indonésie|indonéských ostrovech]] severní [[Jáva|Jávy]] a jižní [[Sumatra|Sumatry]] se následkem této katastrofy utopilo 36 tisíc lidí. Ironií osudu je to, že na pozůstatcích ostrova (z celé plochy ostrova zůstala po erupci pouze jedna třetina) se, následkem sérií menších výbuchů, stihl do dnešní doby vytvořit nový vulkán. V dnešní době je okraj tohoto vulkánu, činného naposledy v roce [[1995]], vysoký 813 m.

=== Související články ===
* [[seznam sopečných erupcí]]
== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==
* [http://online.wsj.com/article/SB10001424052748703465204575208412972387390.html?mod=wsj_share_digg Historie sopečných erupcí od 18. století dodnes]

{{Commonscat|Volcanic eruptions}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Vulkanologie]]
[[Kategorie:Geologická terminologie]]
[[Kategorie:Sopečné erupce| ]]

Sopečná erupce - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu