Sysop: + NEW

2022-02-24T22:13:43Z

+ NEW

Nová stránka

'''Soudní poplatek''' je [[Peníze|peněžní]] částka vybíraná za řízení před [[soud]]y (tzv. ''poplatky za řízení'') nebo za jednotlivé úkony, které soudy provádějí (tzv. ''poplatky za úkony''). V [[Česká republika|Česku]] je právní úprava soudních poplatků obsažena ve speciálním [[zákon]]ě o soudních poplatcích a konkrétní sazby za řízení nebo za úkony jsou určeny jeho přílohou, která se nazývá ''Sazebník soudních poplatků''. Zde jsou stanoveny jsou buď pevnou částkou nebo [[Procento|procentní]] sazbou ze stanoveného základu. Soudní poplatky jsou příjmem [[Státní rozpočet České republiky|státního rozpočtu]].

== Historie ==
Od vzniku [[Československo|Československa]] až do [[1. leden|1. ledna]] [[1951]] se soudní poplatky řídily císařským nařízením z roku [[1915]].<ref>Nařízení č. 279/1915 ř. z., o soudních poplatcích. [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rbo&datum=1915&page=666 Dostupné online.]</ref> Poté začal platit nový zákon o soudních poplatcích<ref>{{Sbírka zákonů|1950|70|Zákon č. 173/1950 Sb., o soudních poplatcích}}</ref> a prováděcí nařízení ministra financí stanovilo základní procentní sazbu poplatků ve výši 4 % z žalované sumy,<ref>{{Sbírka zákonů|1951|2|Nařízení č. 3/1951 Sb., kterým se vydává sazebník soudních poplatků a některé předpisy o nich}}</ref> která obecně platila až do roku 2011. Roku 1966 byl zrušen a byl přijat jiný zákon o soudních poplatcích,<ref>{{Sbírka zákonů|1966|48|Zákon č. 116/1966 Sb., o soudních poplatcích}}</ref> který byl zrušen roku [[1984]] a nahrazen opět dalším zákonem o soudních poplatcích.<ref>{{Sbírka zákonů|1984|31|Zákon č. 147/1984 Sb., o soudních poplatcích}}</ref> Ten zůstal v platnosti až do roku [[1991]].

Zákon o soudních poplatcích z roku 1991<ref>{{Sbírka zákonů|1991|104|Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích}} (dále jen „zákon o soudních poplatcích“)</ref> byl několikrát [[Novela (právo)|novelizován]], ale komplexní zvýšení jednotlivých poplatků nastalo pouze roku 1995<ref>{{Sbírka zákonů|1995|8|Zákon č. 36/1995 Sb. kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů}}</ref> a poté až po několika letech k [[1. září]] [[2011]].<ref>{{Sbírka zákonů|2011|78|Zákon č. 218/2011 Sb. kterým se mění zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony}}</ref>

== Placení soudních poplatků ==
Poplatková povinnost, tedy povinnost soudní poplatek zaplatit, vzniká zejména okamžikem podání [[Žaloba|žaloby]] nebo jiného návrhu na zahájení řízení, uplatněním [[Opravný prostředek|opravného prostředku]], rozhodnutím soudu ve věci samé, schválením [[smír]]u či podáním návrhu na provedení úkonu.<ref>§ 4 zákona o soudních poplatcích.</ref> Poplatníkem je především ten, kdo dané zpoplatněné podání k soudu podal a příslušný k vyměření, vybrání a případně i k vymáhání poplatku je ten soud, který ve věci rozhoduje či má provést požadovaný úkon, v případě [[odvolání]] nebo [[dovolání]] soud prvního stupně.<ref>§ 2 a 3 zákona o soudních poplatcích.</ref>

V případě procentního určení se poplatek stanovuje ze základu, kterým je obecně cena předmětu řízení, k [[příslušenství]] se přitom nepřihlíží. V případě více žalovaných plnění se tyto částky sčítají, jestliže jde ale o opětující se plnění na dobu neurčitou, je základem pětinásobek ročního plnění. Základ poplatku se zaokrouhluje na celá sta korun dolů a vypočtený poplatek se pak zaokrouhluje na celé desítky korun nahoru.<ref>§ 6 zákona o soudních poplatcích.</ref> Pro nejběžnější řízení, žalobu na plnění, je poplatek stanoven ve výši 1 000 Kč do žalované částky 20 000 Kč včetně, a 5 % nad částku převyšující 20 000 Kč. Poplatek se vybírá až do částky 40 000 000 Kč.<ref>§ 6a odst. 7 zákona o soudních poplatcích.</ref>

Nebude-li poplatek za řízení uhrazen už při podání návrhu, soud poplatníka vyzve k jeho zaplacení, stanoví mu k tomu určitou lhůtu a poučí ho o následcích nezaplacení. Po marném uplynutí lhůty dané řízení zastaví. Tento následek lze zhojit tím, že bude v odvolací lhůtě zaplacen, soud pak usnesení o zastavení řízení zruší a v řízení pokračuje. Pokud by ale šlo o poplatek za úkon, ten se bez dalšího neprovede.<ref>§ 9 zákona o soudních poplatcích.</ref> Poplatky se platí buď na účet soudu, který vede [[Česká národní banka]], nebo [[Kolková známka|kolkovými známkami]], pokud není vyšší než 5 000 Kč. Jestliže poplatek zaplatí někdo, kdo k tomu nebyl povinen, bude mu vrácen, stejně tak soud vrátí případný přeplatek (ledaže nepřevyšuje 50 Kč).<ref>§ 8 odst. 3 a 4 a § 10 zákona o soudních poplatcích.</ref>

== Osvobození od soudních poplatků ==
Některé druhy řízení a také některé subjekty jsou přímo ze zákona od poplatkové povinnosti osvobozeny. Ze soudních řízení jde hlavně o [[opatrovnictví|opatrovnická]] řízení, řízení ve věcech [[sociální péče]], [[Dědické řízení|dědická řízení]] v prvním stupni, nařízení [[exekuce]] nebo o náhradu škody nebo jiné újmy způsobené při výkonu veřejné moci [[Justiční omyl|nezákonným]] rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Od poplatku jak za řízení, tak za úkony jsou pak osvobozeny zejména [[Česká republika]], [[Obec|obce]] a [[Kraje v Česku|kraje]] ve věcech [[Přenesená působnost|přenesené působnosti]], cizí státy a jejich [[diplomat]]é (je-li zaručena vzájemnost), cizinci v [[azyl]]ových věcech, navrhovatelé v řízení o určení i zvýšení [[výživné]]ho či navrhovatelé v řízení o náhradu [[újma|škody]] na zdraví vzniklé v souvislosti s ublížením na zdraví.<ref>§ 11 zákona o soudních poplatcích.</ref>

Kromě těchto subjektů může osvobození od soudních poplatků dosáhnout kdokoli, kdo o to v soudním řízení požádá a jehož poměry to odůvodňují. Takové osvobození je však jen výjimečné, kromě toho může být kdykoli za řízení zase odejmuto.<ref>{{Sbírka zákonů|1963|56|§ 138 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád|16}}</ref>

== Literatura ==
* {{Citace monografie | příjmení = Walter | jméno = Robert | titul = Zákon o soudních poplatcích a předpisy související. Komentář | vydavatel = C. H. Beck | místo = Praha | rok = 2012 | vydání = 2 | počet stran = 145 | isbn = 978-80-7400-435-3}}
* {{Citace monografie | příjmení = Večeřa | jméno = Jiří | titul = Zákon o soudních poplatcích a předpisy související. Komentář | vydavatel = Wolters Kluwer | místo = Praha | rok = 2015 | vydání = 1 | počet stran = 228 | isbn = 978-80-7478-875-8}}

== Související články ==
* [[Správní poplatek]]

== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==
* [https://web.archive.org/web/20151001210753/https://www.beck-online.cz/LawCalculator/SoudniPoplatky.aspx Beck-online kalkulátor soudních poplatků]
* [http://www.advokatni-kalkulacka.cz/kalkulacky/soudni-poplatky Výpočet soudních poplatků online], advokatni-kalkulacka.cz

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Justice]]

Soudní poplatek - Historie editací

Sysop: + NEW