Sysop: 1 revizi

2013-11-05T13:02:21Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 5. 11. 2013, 13:02

Sysop: Nahrazení textu

2011-02-11T22:34:36Z

Nahrazení textu

Nová stránka

'''Souhvězdí''' – oblast na obloze s přesně vymezenými hranicemi. Často se souhvězdí říká i zdánlivému útvaru na [[Obloha|obloze]] (alignementu), který je tvořen spojnicemi několika nejjasnějších hvězd. Tyto v dávných dobách lidem připomínaly různé bohy, zvířata apod., podle kterých je pak pojmenovali. V každé civilizaci byl systém souhvězdí jiný.

Na nebi bylo [[Mezinárodní astronomická unie|Mezinárodní astronomickou unií]] (v roce 1925) nakonec ustaveno právě 88 souhvězdí. Z nich 48 nese pojmenování ještě z [[antika|antických dob]], ale řecká civilizace pravděpodobně část souhvězdí převzala z Mezopotámie. Jednotlivé tvary však mohly být známy už mnohem dříve (například obraz souhvězdí [[Orion (souhvězdí)|Oriona]] byl nalezen i na kosti pocházející z doby kamenné).

Názvy těchto 48 souhvězdí se vztahují k [[Řecká mytologie|řeckým mýtům]]. Pokrývají především severní nebeskou klenbu. Jsou to třeba [[Býk (souhvězdí)|Býk]], [[Velká medvědice]], [[Orion (souhvězdí)|Orion]], [[Andromeda (souhvězdí)|Andromeda]] a další.

Souhvězdí jižní oblohy vznikla později. Autory jejich názvů i tvarů jsou mořeplavci (někdy vědci), kteří kromě dalekých cest na jižní polokouli, kde mohli poprvé tato souhvězdí pozorovat, využívali souhvězdí k orientaci. Vznikly tak: [[Trojúhelník (souhvězdí)|Trojúhelník]], [[Mikroskop (souhvězdí)|Mikroskop]], [[Vývěva (souhvězdí)|Vývěva]], [[Rajka (souhvězdí)|Rajka]] a podobně.

==Pozorování==
Souhvězdí i dnes pomáhají při orientaci na obloze. Žijeme-li na severní polokouli, pak můžeme během roku pozorovat souhvězdí severní, zatímco jižní nám zůstanou z velké části skryta. Je to dáno tím, že [[Zemská osa|zemská osa]] se v prostoru [[Zemská precese|téměř]] nepohybuje a vůči vzdáleným hvězdám zůstává v klidu (míří stále k [[Polárka|Polárce]] neboli Severce). Jižní souhvězdí jsou pak bez ustání zakryta zemským tělesem.

To neplatí pro pozorovatele stojícího blízko [[Rovník|rovníku]]. Ten by během jednoho dne mohl teoreticky spatřit celé nebe i se všemi [[Hvězda|hvězdami]]. [[Polárka|Polárku]] by neustále viděl těsně nad [[Horizont|horizontem]].

Prakticky k tomu však nikdy nedojde, neboť ve dne hvězdy pozorovat nemůžeme a celá jedna polovina nebe, ve které se nachází [[Slunce]], je skryta v jeho záři. Musíme si počkat mnoho měsíců, než se [[Země]] na své dráze kolem Slunce posune. Tak se nám otevře výhled na souhvězdí do této chvíle skrytá. Právě proto se často hovoří o '''jarní''', '''letní''', '''podzimní''' a '''zimní''' obloze.

==Dělení==
Kromě již zmíněných dělení souhvězdí na '''severní''' a '''jižní''' a '''jarní''', '''letní''', '''podzimní''' a '''zimní''' je praktické rozpoznávat '''souhvězdí obtočnová''' ('''cirkumpolární''') a '''souhvězdí zvířetníku'''.

*[[Cirkumpolární souhvězdí]] jsou vidět po celý rok.
*[[Zvířetníková souhvězdí]] leží na [[Ekliptika|ekliptice]].

==Tvary souhvězdí==
Jednotlivé [[Hvězda|hvězdy]] souhvězdí spojuje pouze lidská představivost. [[Slunce]] stejně jako ostatní hvězdy, které vidíme prostým [[Oko|okem]] na obloze, patří do naší [[Galaxie Mléčná dráha|Galaxie]], ale jinak jsou na sobě nezávislé. Vedle sebe můžeme vidět hvězdy, které se navzájem vůbec nepodobají, které dělí propastné vzdálenosti a které se pohybují různými směry. Pomíjivost tvarů souhvězdí je poměrně „svižná“: kolem 30 tisíc let. Poté se hvězdy od sebe na obloze vzdálí a obrazec se rozpadne.

Výjimkou jsou takzvané [[Otevřená hvězdokupa|otevřené hvězdokupy]] a [[Pohybová hvězdokupa|pohybové hvězdokupy]]. Jsou-li dostatečně blízko, mohou tvořit a většinou i tvoří převážnou část celého souhvězdí. [[Hyády (hvězdokupa)|Hyády]] v [[Býk (souhvězdí)|Býku]] a většina hvězd [[Souhvězdí Velké medvědice|Velkého vozu]] takovými [[Otevřená hvězdokupa|hvězdokupami]] jsou.

Dnes už označení souhvězdí neznamená jen tvar a několik hvězd v tento tvar spojený. Každé jedno souhvězdí má přesné hranice a stává se v podstatě jakýmsi územím, do kterého spadá všechno, co v tomto území můžeme v dalekém vesmíru pozorovat (tělesa [[Sluneční soustava|Sluneční soustavy]] se při pozorování ze [[Země]] mohou postupem času promítat do různých souhvězdí).

==Zajímavosti o souhvězdích==
*Největším '''souhvězdím''' celé oblohy bývala loď ''Argo'' (legendárních [[Argonauti|Argonautů]]). Toto veliké souhvězdí však bylo v 18. století rozděleno na [[Lodní kýl]], [[Lodní záď]], [[Kompas (souhvězdí)|Kompas]], [[Holubice (souhvězdí)|Holubici]], [[Létající ryba (souhvězdí)|Létající rybu]] a [[Plachty]]. Dnes je největším souhvězdím [[Hydra (souhvězdí)|Hydra]].
*Jen jedno souhvězdí je půlené. [[Had (souhvězdí)|Had]] byl dříve součástí [[Hadonoš (souhvězdí)|Hadonoše]]. Po jejich oddělení Hadonoš Hada přeťal a Had se stal dvoudílným souhvězdím. Dvě jeho části můžeme rozlišit jako Hlavu hada a Ocas hada. Jde ale o jediné souhvězdí Hada.
*Velký vůz není souhvězdí. Jde o skupinu hvězd, která patří k souhvězdí [[Velká medvědice|Velké medvědice]]. Malý vůz se oficiálně česky jmenuje [[Malý medvěd]].

== Související články ==
* [[Seznam souhvězdí]]
* [[Stellarium]]

==Literatura==
* ''Souhvězdí'' / A. Rükl. - Praha : Aventinum, 1996. - 223 stran

== Externí odkazy ==

{{commonscat|Constellations}}
{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Astronomie]]
[[Kategorie:Souhvězdí| ]]
[[Kategorie:Mytologie]]

Souhvězdí - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu