Souhvězdí Býka - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „Mléčné dráhy“ textem „Mléčné dráhy“

2024-04-06T10:34:58Z

Nahrazení textu „Mléčné dráhy“ textem „Mléčné dráhy“

← Starší verze		Verze z 6. 4. 2024, 10:34
Řádka 29:		Řádka 29:
	[[Souhvězdí Vozky\|Vozka]]<br />[[Perseus (souhvězdí)\|Perseus]]<br />[[Beran (souhvězdí)\|Beran]]<br />[[Velryba (souhvězdí)\|Velryba]]<br />[[Eridanus (souhvězdí)\|Eridanus]]<br />[[Orion (souhvězdí)\|Orion]]<br />[[Blíženci (souhvězdí)\|Blíženci]]		[[Souhvězdí Vozky\|Vozka]]<br />[[Perseus (souhvězdí)\|Perseus]]<br />[[Beran (souhvězdí)\|Beran]]<br />[[Velryba (souhvězdí)\|Velryba]]<br />[[Eridanus (souhvězdí)\|Eridanus]]<br />[[Orion (souhvězdí)\|Orion]]<br />[[Blíženci (souhvězdí)\|Blíženci]]
	\|}		\|}
-	'''Býk''' (symbol: [[Image:Taurus.png\|20px]]) (latinsky Taurus, gen. Tauri, zkr. Tau) je [[zvířetníkové souhvězdí]] na severní obloze. Leží mezi [[souhvězdí\|souhvězdími]] [[Souhvězdí Vozky\|Vozky]], [[Souhvězdí Persea\|Persea]], [[Souhvězdí Berana\|Berana]], [[Souhvězdí Velryby\|Velryby]], [[Souhvězdí Eridanu\|Eridanu]], [[Souhvězdí Orionu\|Orionu]] a [[Souhvězdí Blíženců\|Blíženců]]. [[Slunce]] prochází tímto souhvězdím od 13. května do 20. června. Na obloze je Býk poměrně snadno identifikovatelný a to díky [[hvězdokupa\|hvězdokupě]] [[Plejády]], která připomíná odtržený kousek [[Mléčná dráha\|Mléčné dráhy]]. Dalším nápadným znakem v tomto souhvězdí je skupina hvězd připomínající písmeno V. Tento obrazec je tvořen hvězdami, které jsou součástí blízké [[otevřená hvězdokupa\|otevřené hvězdokupy]] [[hvězdokupa Hyády\|Hyády]] a jasnou rudou hvězdou [[Aldebaran]]. V České republice je Býk viditelný od července do dubna. Nejlepší podmínky pro pozorování jsou v listopadu, kdy vrcholí ve výšce 60° nad jižním obzorem, prosinci a lednu. Je to tedy zimní souhvězdí.	+	'''Býk''' (symbol: [[Image:Taurus.png\|20px]]) (latinsky Taurus, gen. Tauri, zkr. Tau) je [[zvířetníkové souhvězdí]] na severní obloze. Leží mezi [[souhvězdí\|souhvězdími]] [[Souhvězdí Vozky\|Vozky]], [[Souhvězdí Persea\|Persea]], [[Souhvězdí Berana\|Berana]], [[Souhvězdí Velryby\|Velryby]], [[Souhvězdí Eridanu\|Eridanu]], [[Souhvězdí Orionu\|Orionu]] a [[Souhvězdí Blíženců\|Blíženců]]. [[Slunce]] prochází tímto souhvězdím od 13. května do 20. června. Na obloze je Býk poměrně snadno identifikovatelný a to díky [[hvězdokupa\|hvězdokupě]] [[Plejády]], která připomíná odtržený kousek [[Galaxie Mléčná dráha\|Mléčné dráhy]]. Dalším nápadným znakem v tomto souhvězdí je skupina hvězd připomínající písmeno V. Tento obrazec je tvořen hvězdami, které jsou součástí blízké [[otevřená hvězdokupa\|otevřené hvězdokupy]] [[hvězdokupa Hyády\|Hyády]] a jasnou rudou hvězdou [[Aldebaran]]. V České republice je Býk viditelný od července do dubna. Nejlepší podmínky pro pozorování jsou v listopadu, kdy vrcholí ve výšce 60° nad jižním obzorem, prosinci a lednu. Je to tedy zimní souhvězdí.

	==Původ jména==		==Původ jména==

Sysop: + Vylepšení

2016-01-01T20:26:01Z

+ Vylepšení

← Starší verze		Verze z 1. 1. 2016, 20:26
Řádka 29:		Řádka 29:
	[[Souhvězdí Vozky\|Vozka]]<br />[[Perseus (souhvězdí)\|Perseus]]<br />[[Beran (souhvězdí)\|Beran]]<br />[[Velryba (souhvězdí)\|Velryba]]<br />[[Eridanus (souhvězdí)\|Eridanus]]<br />[[Orion (souhvězdí)\|Orion]]<br />[[Blíženci (souhvězdí)\|Blíženci]]		[[Souhvězdí Vozky\|Vozka]]<br />[[Perseus (souhvězdí)\|Perseus]]<br />[[Beran (souhvězdí)\|Beran]]<br />[[Velryba (souhvězdí)\|Velryba]]<br />[[Eridanus (souhvězdí)\|Eridanus]]<br />[[Orion (souhvězdí)\|Orion]]<br />[[Blíženci (souhvězdí)\|Blíženci]]
	\|}		\|}
-
	'''Býk''' (symbol: [[Image:Taurus.png\|20px]]) (latinsky Taurus, gen. Tauri, zkr. Tau) je [[zvířetníkové souhvězdí]] na severní obloze. Leží mezi [[souhvězdí\|souhvězdími]] [[Souhvězdí Vozky\|Vozky]], [[Souhvězdí Persea\|Persea]], [[Souhvězdí Berana\|Berana]], [[Souhvězdí Velryby\|Velryby]], [[Souhvězdí Eridanu\|Eridanu]], [[Souhvězdí Orionu\|Orionu]] a [[Souhvězdí Blíženců\|Blíženců]]. [[Slunce]] prochází tímto souhvězdím od 13. května do 20. června. Na obloze je Býk poměrně snadno identifikovatelný a to díky [[hvězdokupa\|hvězdokupě]] [[Plejády]], která připomíná odtržený kousek [[Mléčná dráha\|Mléčné dráhy]]. Dalším nápadným znakem v tomto souhvězdí je skupina hvězd připomínající písmeno V. Tento obrazec je tvořen hvězdami, které jsou součástí blízké [[otevřená hvězdokupa\|otevřené hvězdokupy]] [[hvězdokupa Hyády\|Hyády]] a jasnou rudou hvězdou [[Aldebaran]]. V České republice je Býk viditelný od července do dubna. Nejlepší podmínky pro pozorování jsou v listopadu, kdy vrcholí ve výšce 60° nad jižním obzorem, prosinci a lednu. Je to tedy zimní souhvězdí.		'''Býk''' (symbol: [[Image:Taurus.png\|20px]]) (latinsky Taurus, gen. Tauri, zkr. Tau) je [[zvířetníkové souhvězdí]] na severní obloze. Leží mezi [[souhvězdí\|souhvězdími]] [[Souhvězdí Vozky\|Vozky]], [[Souhvězdí Persea\|Persea]], [[Souhvězdí Berana\|Berana]], [[Souhvězdí Velryby\|Velryby]], [[Souhvězdí Eridanu\|Eridanu]], [[Souhvězdí Orionu\|Orionu]] a [[Souhvězdí Blíženců\|Blíženců]]. [[Slunce]] prochází tímto souhvězdím od 13. května do 20. června. Na obloze je Býk poměrně snadno identifikovatelný a to díky [[hvězdokupa\|hvězdokupě]] [[Plejády]], která připomíná odtržený kousek [[Mléčná dráha\|Mléčné dráhy]]. Dalším nápadným znakem v tomto souhvězdí je skupina hvězd připomínající písmeno V. Tento obrazec je tvořen hvězdami, které jsou součástí blízké [[otevřená hvězdokupa\|otevřené hvězdokupy]] [[hvězdokupa Hyády\|Hyády]] a jasnou rudou hvězdou [[Aldebaran]]. V České republice je Býk viditelný od července do dubna. Nejlepší podmínky pro pozorování jsou v listopadu, kdy vrcholí ve výšce 60° nad jižním obzorem, prosinci a lednu. Je to tedy zimní souhvězdí.

	==Původ jména==		==Původ jména==
-	Toto souhvězdí znázorňuje řeckou pověst o [[Zeus\|Diovi]] a [[Európa\|Európě]]. Európa byla dcera sídónského krále Agénora a jeho manželky ~~[[Télefassa\|~~Télefassy]]. Krása Európy omámila i samotného Dia, který věděl, že ráda a často chodívá se svými družkami na pastviny královských stád. Aby oklamal svou manželku Héru, proměnil se v bílého býčka, krotkého, mírného, s malými růžky. Európa si ho všimla a zamířila k němu. Býček se položil na bok do trávy a pohledem ji přímo zval k posezení. Európa neodolala. Jakmile usedla, býček s ní pomalu šel k moři, poté do něj vstoupil a brouzdal se při kraji. Za chvíli ale postoupil a než se Európa vzpamatovala, plul na širé moře Zeus přeplaval moře a na ostrově Krétě se proměnil zpět v boha. Európa mu dala tři syny: ~~[[Mínós\|~~Mínoa]], ~~[[Sarpédón\|~~Sarpédona]] a ~~[[Rhadamanthys\|~~Rhadamantya]]. Její jméno nebylo nikdy zapomenuto, připomíná ji navždy název světadílu Evropa. Na obloze je Býk zachycen ve chvíli, kdy plave přes moře. Proto mu je vidět jen hlava.	+	Toto souhvězdí znázorňuje řeckou pověst o [[Zeus\|Diovi]] a [[Európa\|Európě]]. Európa byla dcera sídónského krále Agénora a jeho manželky Télefassy. Krása Európy omámila i samotného Dia, který věděl, že ráda a často chodívá se svými družkami na pastviny královských stád. Aby oklamal svou manželku Héru, proměnil se v bílého býčka, krotkého, mírného, s malými růžky. Európa si ho všimla a zamířila k němu. Býček se položil na bok do trávy a pohledem ji přímo zval k posezení. Európa neodolala. Jakmile usedla, býček s ní pomalu šel k moři, poté do něj vstoupil a brouzdal se při kraji. Za chvíli ale postoupil a než se Európa vzpamatovala, plul na širé moře Zeus přeplaval moře a na ostrově Krétě se proměnil zpět v boha. Európa mu dala tři syny: Mínoa, Sarpédona a Rhadamantya. Její jméno nebylo nikdy zapomenuto, připomíná ji navždy název světadílu Evropa. Na obloze je Býk zachycen ve chvíli, kdy plave přes moře. Proto mu je vidět jen hlava.

	[[Soubor:Taurus by Johannes Hevelius.JPG\|thumb\|left\|Souhvězdí Býka od Hevelia]]		[[Soubor:Taurus by Johannes Hevelius.JPG\|thumb\|left\|Souhvězdí Býka od Hevelia]]
Řádka 41:		Řádka 40:
	===Aldebaran===		===Aldebaran===
	: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Aldebaran]]		: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Aldebaran]]
-	[[Soubor:Aldebaran.png\|thumb\|Aldebaran]]	+	[[Soubor:Aldebaran.png\|thumb\|220px\|Aldebaran]]
	'''Aldebaran''' neboli '''Alfa (α) Tauri''' je nejjasnější hvězdou v Býkovi a třináctou nejjasnější hvězdou oblohy. Název pochází z arabského ''Al Dabaran'', což v překladu znamená ten, který sleduje. Je to nepravidelná pulzující [[hvězda]]. Povrchová [[teplota]] hvězdy je 3 725°C, a tak ji na obloze můžeme vidět i prostým okem jako výrazně červenou hvězdu. Aldebaran je asi 50x větší než [[Slunce]] a nyní se nachází ve stádiu [[Červený obr\|červeného obra]]. Je spektrální třídy K5. Jeho jasnost je 0,85 magnitudy. Aldebaran je od Slunce vzdálen 65 [[světelný rok\|světelných let]]. Na obloze se zdá, že je součástí hvězdokupy Hyády. Ve skutečnosti je asi 40 světelných let blíže než hvězdokupa. Pro perské astronomy byl Aldebaran jednou ze čtyř královských hvězd, neboť jim ohlašoval blížící se jaro. Aldebaran je jednou z hvězd tvořící [[Zimní šestiúhelník]].		'''Aldebaran''' neboli '''Alfa (α) Tauri''' je nejjasnější hvězdou v Býkovi a třináctou nejjasnější hvězdou oblohy. Název pochází z arabského ''Al Dabaran'', což v překladu znamená ten, který sleduje. Je to nepravidelná pulzující [[hvězda]]. Povrchová [[teplota]] hvězdy je 3 725°C, a tak ji na obloze můžeme vidět i prostým okem jako výrazně červenou hvězdu. Aldebaran je asi 50x větší než [[Slunce]] a nyní se nachází ve stádiu [[Červený obr\|červeného obra]]. Je spektrální třídy K5. Jeho jasnost je 0,85 magnitudy. Aldebaran je od Slunce vzdálen 65 [[světelný rok\|světelných let]]. Na obloze se zdá, že je součástí hvězdokupy Hyády. Ve skutečnosti je asi 40 světelných let blíže než hvězdokupa. Pro perské astronomy byl Aldebaran jednou ze čtyř královských hvězd, neboť jim ohlašoval blížící se jaro. Aldebaran je jednou z hvězd tvořící [[Zimní šestiúhelník]].

Řádka 50:		Řádka 49:
	===Hyády===		===Hyády===
	: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Hyády]]		: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Hyády]]
-	[[Soubor:Hiady.jpg\|thumb\|~~left~~\|Hyády a Aldebaran]]	+	[[Soubor:Hiady.jpg\|thumb\|220px\|Hyády a Aldebaran]]
	Hvězdokupa Hyády je nejjasnější [[otevřená hvězdokupa\|otevřenou hvězdokupou]] na obloze. Je to také Slunci nejbližší hvězdokupa, ve vzdálenosti 150 ly. Celková jasnost hvězdokupy je 0,5 mag. Jednotlivé hvězdy pak mají jasnost menší. Nejjasnější hvězdy jsou théta, epsilon, gama, delta a sigma Tauri, které na obloze tvoří obrazec ve tvaru V. Celkový počet hvězd ve hvězdokupě je asi 200. Většinou jde o staré hvězdy, spektrální třídy G a K.		Hvězdokupa Hyády je nejjasnější [[otevřená hvězdokupa\|otevřenou hvězdokupou]] na obloze. Je to také Slunci nejbližší hvězdokupa, ve vzdálenosti 150 ly. Celková jasnost hvězdokupy je 0,5 mag. Jednotlivé hvězdy pak mají jasnost menší. Nejjasnější hvězdy jsou théta, epsilon, gama, delta a sigma Tauri, které na obloze tvoří obrazec ve tvaru V. Celkový počet hvězd ve hvězdokupě je asi 200. Většinou jde o staré hvězdy, spektrální třídy G a K.

Řádka 57:		Řádka 56:
	===Plejády===		===Plejády===
	: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Plejády]]		: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Plejády]]
-	[[Soubor:Pleiades large.jpg~~\|right~~\|thumb\|Plejády]]	+	[[Soubor:Pleiades large.jpg\|thumb\|220px\|Plejády]]
-	[[Soubor:Crab Nebula.jpg\|thumb\|Krabí mlhovina]]	+	[[Soubor:Crab Nebula.jpg\|thumb\|220px\|Krabí mlhovina]]
-	Hvězdokupa Plejády je od Země vzdálená asi 380 světelných roků. Je známá také jako Kuřátka, Sedm sester nebo Messier 45. Jasnost této hvězdokupy je 4,17 mag Pouhým okem je možné spatřit šest hvězd, za dobrých pozorovacích podmínek až devět hvězd - jsou to hvězdy [[Alcyone]], [[Atlas (hvězda)\|Atlas]], [[Electra]], [[Maia (hvězda)\|Maia]], [[Merope]], [[Taygeta]], [[Pleione]], [[Celaeno]] a [[Asterope]] (názvy jsou seřazeny od nejjasnější). Hvězdy Plejád jsou modří obři [[spektrální klasifikace\|spektrálního typu B]]. Plejády jsou staré asi 100 milionů let a jako hvězdokupa zůstanou pohromadě dalších 250 milionů let, než se rozpadnou na jednotlivé hvězdy. Průměr hvězdokupy je 20 ly.	+	Hvězdokupa Plejády je od Země vzdálená asi 380 světelných roků. Je známá také jako Kuřátka, Sedm sester nebo Messier 45. Jasnost této hvězdokupy je 4,17 mag Pouhým okem je možné spatřit šest hvězd, za dobrých pozorovacích podmínek až devět hvězd - jsou to hvězdy [[Alcyone]], [[Atlas (hvězda)\|Atlas]], [[Electra]], [[Maia (hvězda)\|Maia]], [[Merope]], [[Taygeta]], [[Pleione]], [[Celaeno]] a [[Asterope]] (názvy jsou seřazeny od nejjasnější). Hvězdy Plejád jsou modří obři [[spektrální klasifikace\|spektrálního typu B]]. Plejády jsou staré asi 100 milionů let a jako hvězdokupa zůstanou pohromadě dalších 250 milionů let, než se rozpadnou na jednotlivé hvězdy.
		+
		+	Průměr hvězdokupy je 20 ly.

	===Další otevřené hvězdokupy===		===Další otevřené hvězdokupy===
Řádka 65:		Řádka 66:

	==Krabí mlhovina==		==Krabí mlhovina==
-	[[Krabí mlhovina]] (také Messier 1, M 1 nebo NGC 1952) je [[Zbytek ~~po supernově~~\|pozůstatek po výbuchu supernovy]] (jediný, který Charles Messier zaznamenal do svého katalogu). Supernova, ze které mlhovina vznikla, byla pozorována v roce 1054, v [[Čína\|Číně]] a [[Japonsko\|Japonsku]] se o ní dochovalo 8 záznamů. V centru mlhoviny se nachází [[pulzar]], který se nazývá [[Krabí pulzar]]. Krabí pulzar se kolem své osy otočí asi 30-krát za sekundu. Krabí mlhovina je od [[Země]] vzdálená asi 6 300 světelných let a má jasnost 8,4 mag.	+	[[Krabí mlhovina]] (také Messier 1, M 1 nebo NGC 1952) je [[Zbytek supernovy\|pozůstatek po výbuchu supernovy]] (jediný, který Charles Messier zaznamenal do svého katalogu). Supernova, ze které mlhovina vznikla, byla pozorována v roce 1054, v [[Čína\|Číně]] a [[Japonsko\|Japonsku]] se o ní dochovalo 8 záznamů. V centru mlhoviny se nachází [[pulzar]], který se nazývá [[Krabí pulzar]]. Krabí pulzar se kolem své osy otočí asi 30-krát za sekundu. Krabí mlhovina je od [[Země]] vzdálená asi 6 300 světelných let a má jasnost 8,4 mag.

	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==
-	*[http://www.ianridpath.com/startales/taurus.htm Star Tales – Taurus (anglicky)]	+	* [http://www.ianridpath.com/startales/taurus.htm Star Tales – Taurus (anglicky)]


-	{{~~commons~~\|Taurus (constellation)}}{{48 souhvězdí podle Ptolemaia}}{{88 souhvězdí moderní astronomie}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Taurus+astrology}}{{commonscat\|Taurus (constellation)}}{{Zvířetník}}{{48 souhvězdí podle Ptolemaia}}{{88 souhvězdí moderní astronomie}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Souhvězdí\|Býk]]		[[Kategorie:Souhvězdí\|Býk]]
	[[Kategorie:Souhvězdí Býka\| ]]		[[Kategorie:Souhvězdí Býka\| ]]

Sysop: 1 revizi

2013-11-05T13:02:46Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 5. 11. 2013, 13:02

Sysop: + Vylepšení

2012-06-08T16:17:06Z

+ Vylepšení

Nová stránka

{| border="0" cellpadding="2" cellspacing="1" style="float:right;margin-left:0.5em; background:#CDC9C9;"
! colspan="2" | Souhvězdí Býka
|- bgcolor="#FFFAFA"
| align="center" colspan="2" | [[Soubor:Taurus_constellation_map.png|center|250px]]
|- bgcolor="#FFFAFA"
| Latinský název || Taurus
|- bgcolor="#FFFAFA"
| Latinský genitiv || Tauri
|- bgcolor="#FFFAFA"
| Latinská zkratka || <tt>Tau</tt>
|- bgcolor="#FFFAFA"
| [[Rektascenze]] || 4 h
|- bgcolor="#FFFAFA"
| [[Deklinace]] || +15°
|- bgcolor="#FFFAFA" valign="top"
| [[Rozloha]] || 797 [[čtverečný stupeň|čtverečných stupňů]]
|- bgcolor="#FFFAFA"
| Viditelnost na [[zeměpisná šířka |zeměpisné šířce]] || -65° až +90°
|- bgcolor="#FFFAFA"
| Nejlepší pozorovatelnost || Leden
|- bgcolor="#FFFAFA"
| Počet hvězd jasnějších [[hvězdná velikost|než]] 3m || 4
|- bgcolor="#FFFAFA"
| Nejjasnější hvězda, Velikost || [[Aldebaran]] (α Tau)
|- bgcolor="#FFFAFA"
|- bgcolor="#FFFAFA" valign="top"
| Sousední souhvězdí 
|
[[Souhvězdí Vozky|Vozka]] [[Perseus (souhvězdí)|Perseus]] [[Beran (souhvězdí)|Beran]] [[Velryba (souhvězdí)|Velryba]] [[Eridanus (souhvězdí)|Eridanus]] [[Orion (souhvězdí)|Orion]] [[Blíženci (souhvězdí)|Blíženci]]
|}

'''Býk''' (symbol: [[Image:Taurus.png|20px]]) (latinsky Taurus, gen. Tauri, zkr. Tau) je [[zvířetníkové souhvězdí]] na severní obloze. Leží mezi [[souhvězdí|souhvězdími]] [[Souhvězdí Vozky|Vozky]], [[Souhvězdí Persea|Persea]], [[Souhvězdí Berana|Berana]], [[Souhvězdí Velryby|Velryby]], [[Souhvězdí Eridanu|Eridanu]], [[Souhvězdí Orionu|Orionu]] a [[Souhvězdí Blíženců|Blíženců]]. [[Slunce]] prochází tímto souhvězdím od 13. května do 20. června. Na obloze je Býk poměrně snadno identifikovatelný a to díky [[hvězdokupa|hvězdokupě]] [[Plejády]], která připomíná odtržený kousek [[Mléčná dráha|Mléčné dráhy]]. Dalším nápadným znakem v tomto souhvězdí je skupina hvězd připomínající písmeno V. Tento obrazec je tvořen hvězdami, které jsou součástí blízké [[otevřená hvězdokupa|otevřené hvězdokupy]] [[hvězdokupa Hyády|Hyády]] a jasnou rudou hvězdou [[Aldebaran]]. V České republice je Býk viditelný od července do dubna. Nejlepší podmínky pro pozorování jsou v listopadu, kdy vrcholí ve výšce 60° nad jižním obzorem, prosinci a lednu. Je to tedy zimní souhvězdí.

==Původ jména==
Toto souhvězdí znázorňuje řeckou pověst o [[Zeus|Diovi]] a [[Európa|Európě]]. Európa byla dcera sídónského krále Agénora a jeho manželky [[Télefassa|Télefassy]]. Krása Európy omámila i samotného Dia, který věděl, že ráda a často chodívá se svými družkami na pastviny královských stád. Aby oklamal svou manželku Héru, proměnil se v bílého býčka, krotkého, mírného, s malými růžky. Európa si ho všimla a zamířila k němu. Býček se položil na bok do trávy a pohledem ji přímo zval k posezení. Európa neodolala. Jakmile usedla, býček s ní pomalu šel k moři, poté do něj vstoupil a brouzdal se při kraji. Za chvíli ale postoupil a než se Európa vzpamatovala, plul na širé moře Zeus přeplaval moře a na ostrově Krétě se proměnil zpět v boha. Európa mu dala tři syny: [[Mínós|Mínoa]], [[Sarpédón|Sarpédona]] a [[Rhadamanthys|Rhadamantya]]. Její jméno nebylo nikdy zapomenuto, připomíná ji navždy název světadílu Evropa. Na obloze je Býk zachycen ve chvíli, kdy plave přes moře. Proto mu je vidět jen hlava.

[[Soubor:Taurus by Johannes Hevelius.JPG|thumb|left|Souhvězdí Býka od Hevelia]]
Podle jiné verze tohoto mýtu se Zeus sám neproměnil v býka, ale poslal ho, aby Európu unesl. Po splnění úlohy se potom býk dlouho potuloval po [[Kréta|Krétě]], kde se po čase zalíbil [[Pásifaé]], manželce krétského krále Mínoa. Z toho svazku vzešel [[Minotaurus]], obluda s býčí hlavou a tělem člověka, kterého se Mínós zbavil zavřením do [[labyrint|labyrintu]]. Pásifaé dostala trest smrti a trestu neunikl ani býk - [[Poseidón]] ho potrestal tak, že musel nadále bloudit po Krétě a chrlit oheň. [[Herkules]] později tohoto býka chytil a dopravil do [[Argos|Argu]], ale býk potom začal pustošit celé [[Řecko]]. Později se [[Théseus|Théseovi]] podařilo býka přemoct u Maratónu.

==Hvězdy==
===Aldebaran===
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Aldebaran]]
[[Soubor:Aldebaran.png|thumb|Aldebaran]]
'''Aldebaran''' neboli '''Alfa (α) Tauri''' je nejjasnější hvězdou v Býkovi a třináctou nejjasnější hvězdou oblohy. Název pochází z arabského ''Al Dabaran'', což v překladu znamená ten, který sleduje. Je to nepravidelná pulzující [[hvězda]]. Povrchová [[teplota]] hvězdy je 3 725°C, a tak ji na obloze můžeme vidět i prostým okem jako výrazně červenou hvězdu. Aldebaran je asi 50x větší než [[Slunce]] a nyní se nachází ve stádiu [[Červený obr|červeného obra]]. Je spektrální třídy K5. Jeho jasnost je 0,85 magnitudy. Aldebaran je od Slunce vzdálen 65 [[světelný rok|světelných let]]. Na obloze se zdá, že je součástí hvězdokupy Hyády. Ve skutečnosti je asi 40 světelných let blíže než hvězdokupa. Pro perské astronomy byl Aldebaran jednou ze čtyř královských hvězd, neboť jim ohlašoval blížící se jaro. Aldebaran je jednou z hvězd tvořící [[Zimní šestiúhelník]].

===Alnath a Alheka===
'''Beta Tauri''' nese jméno '''[[Alnath]]'''. V mnoha hvězdných atlasech je uvedena jako '''gama Aurigae''' (gama v souhvězdí Vozky). Od Země je tato hvězda vzdálená 131 světelných roků. Je to [[modrobílý obr]] (spektrální typ B7). Její [[Hvězdná velikost|jasnost]] je 1,6 mag. '''[[Alheka]]''' je Xí Tauri. Od Země je vzdálená 417 světelných roků. Její jasnost je 3,0 mag. Je to velmi těsná [[dvojhvězda]]. Obě hvězdy jsou modrobílí trpaslíci (B2),

==Otevřené hvězdokupy==
===Hyády===
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Hyády]]
[[Soubor:Hiady.jpg|thumb|left|Hyády a Aldebaran]]
Hvězdokupa Hyády je nejjasnější [[otevřená hvězdokupa|otevřenou hvězdokupou]] na obloze. Je to také Slunci nejbližší hvězdokupa, ve vzdálenosti 150 ly. Celková jasnost hvězdokupy je 0,5 mag. Jednotlivé hvězdy pak mají jasnost menší. Nejjasnější hvězdy jsou théta, epsilon, gama, delta a sigma Tauri, které na obloze tvoří obrazec ve tvaru V. Celkový počet hvězd ve hvězdokupě je asi 200. Většinou jde o staré hvězdy, spektrální třídy G a K.

Nejjasnější hvězdou v Hyádách je [[théta Tauri]] (θ Tauri). Je to dvojhvězda složená z [[oranžový obr|oranžového obra]] (spektrálního typu K) a hvězdy [[spektrální klasifikace|spektrálního typu]] A. Théta2 je proměnná hvězdy typu delta Scuti a mění jasnost v rozmezí 3,35-3,42 mag v periodě 1,82 hodin. Théta2 3,84. Celková jasnost této soustavy je 3,41 mag. Druhá nejjasnější hvězda Hyád je [[Ain (hvězda)|Epsilon Tauri]] (ε Tauri). Arabský název je Ain, což znamená oko. Ain tvoří spolu s Aldebaranem oči býka. Ain má jasnost 3,54 mag. Kolem této hvězdy pravděpodobně obíhá [[Exoplaneta|extrasolární planeta]]. Gamma Tauri (γ Tauri) bývá označená také jako Hyadum I. Je to oranžový obr typu K a má jasnost 3,65 magnitudy. Hyadum II je jiné označení pro hvězdu Delta Tauri. Je to trojhvězda složená z oranžového obra (Delta1), bílé hvězdy hlavní posloupnosti (Delta2) a bílého podobra (Delta3). Nejjasnější z této trojice, Delta1, dosahuje jasnosti 3,77 mag.

===Plejády===
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Plejády]]
[[Soubor:Pleiades large.jpg|right|thumb|Plejády]]
[[Soubor:Crab Nebula.jpg|thumb|Krabí mlhovina]]
Hvězdokupa Plejády je od Země vzdálená asi 380 světelných roků. Je známá také jako Kuřátka, Sedm sester nebo Messier 45. Jasnost této hvězdokupy je 4,17 mag Pouhým okem je možné spatřit šest hvězd, za dobrých pozorovacích podmínek až devět hvězd - jsou to hvězdy [[Alcyone]], [[Atlas (hvězda)|Atlas]], [[Electra]], [[Maia (hvězda)|Maia]], [[Merope]], [[Taygeta]], [[Pleione]], [[Celaeno]] a [[Asterope]] (názvy jsou seřazeny od nejjasnější). Hvězdy Plejád jsou modří obři [[spektrální klasifikace|spektrálního typu B]]. Plejády jsou staré asi 100 milionů let a jako hvězdokupa zůstanou pohromadě dalších 250 milionů let, než se rozpadnou na jednotlivé hvězdy. Průměr hvězdokupy je 20 ly.

===Další otevřené hvězdokupy===
Kromě Hyád a Plejád je v tomto souhvězdí několik dalších otevřených hvězdokup. Například [[NGC 1746]], která má jasnost 6 mag a jejíž součástí je asi 60 hvězd. Hvězdokupa [[NGC 1647]] má jasnost 6,4 mag a obsahuje asi 30 hvězd. Obě hvězdokupy leží přibližně ve vzdálenosti 3 500 světelných roků. Dalšími hvězdokupami jsou [[NGC 1807]] a [[NGC 1817]].

==Krabí mlhovina==
[[Krabí mlhovina]] (také Messier 1, M 1 nebo NGC 1952) je [[Zbytek po supernově|pozůstatek po výbuchu supernovy]] (jediný, který Charles Messier zaznamenal do svého katalogu). Supernova, ze které mlhovina vznikla, byla pozorována v roce 1054, v [[Čína|Číně]] a [[Japonsko|Japonsku]] se o ní dochovalo 8 záznamů. V centru mlhoviny se nachází [[pulzar]], který se nazývá [[Krabí pulzar]]. Krabí pulzar se kolem své osy otočí asi 30-krát za sekundu. Krabí mlhovina je od [[Země]] vzdálená asi 6 300 světelných let a má jasnost 8,4 mag.

== Externí odkazy ==
*[http://www.ianridpath.com/startales/taurus.htm Star Tales – Taurus (anglicky)]

{{commons|Taurus (constellation)}}{{48 souhvězdí podle Ptolemaia}}{{88 souhvězdí moderní astronomie}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Souhvězdí|Býk]]
[[Kategorie:Souhvězdí Býka| ]]