Sysop: 1 revizi

2013-11-05T13:03:57Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 5. 11. 2013, 13:03

Sysop: Nahrazení textu „starověku“ textem „starověku“

2011-10-15T02:13:09Z

Nahrazení textu „starověku“ textem „starověku“

Nová stránka

{| border="0" cellpadding="2" cellspacing="1" style="float:right;margin-left:0.5em; background:#CDC9C9;"
! colspan="2" | Souhvězdí Lyry
|- bgcolor="#FFFAFA"
| align="center" colspan="2" | [[Soubor:Lyra constellation map.png|center|250px]]
|- bgcolor="#FFFAFA"
| Latinský název || Lyra
|- bgcolor="#FFFAFA"
| Latinský genitiv || Lyrae
|- bgcolor="#FFFAFA"
| Latinská zkratka || <tt>Lyr</tt>
|- bgcolor="#FFFAFA"
| [[Rektascenze]] || 12 h
|- bgcolor="#FFFAFA"
| [[Deklinace]] || +40°
|- bgcolor="#FFFAFA" valign="top"
| [[Rozloha]] || 286 [[čtverečný stupeň|čtverečných stupňů]]
|- bgcolor="#FFFAFA"
| Viditelnost na [[zeměpisná šířka |zeměpisné šířce]] || -40° až +90°
|- bgcolor="#FFFAFA"
| Nejlepší pozorovatelnost || Srpen
|- bgcolor="#FFFAFA"
| Počet hvězd jasnějších [[hvězdná velikost|než]] 3m || 1
|- bgcolor="#FFFAFA"
| Nejjasnější hvězda, Velikost || [[Vega]] (α Lyr) 0,03
|- bgcolor="#FFFAFA" valign="top"
| Sousední souhvězdí 
|
[[Souhvězdí Draka|Drak]] [[Herkules (souhvězdí)|Herkules]] [[Lištička (souhvězdí)|Lištička]] [[Labuť (souhvězdí)|Labuť]]
|}

'''Lyra''' (latinsky: Lyra, lat. genitiv: Lyrae, zkr.Lyr) je [[souhvězdí]] na severní nebeské obloze. Je známé už od starověku, neboť patří mezi 48 antických souhvězdí, která popsal římský [[Astronomie|astronom]] Klaudios Ptolemaios. Je i jedním z 88 souhvězdí moderní astronomie. Sousedí se souhvězdími [[souhvězdí Draka|Draka]], [[souhvězdí Herkula|Herkula]], [[souhvězdí Labutě|Labutě]] a [[Souhvězdí Lištičky|Lištičky]]. V pořadí velikosti je 52. I přes svoji menší velikost je na obloze snadno rozpoznatelná, díky nejjasnější hvězdě s názvem [[Vega]], která je zároveň pátou nejjasnější hvězdou noční oblohy. V České republice není Vega ani Lyra [[cirkumpolární souhvězdí|cirkumpolární]].

==Původ jména==
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' Orfeus}}
Souhvězdí Lyry se vztahuje k báji o [[Orfeus|Orfeovi]], nevětším hudebníkovi řeckých legend. Orfeus byl syn [[Múzy]] [[Kalliopé]]. Za jeho otce báje nejčastěji považují boha Slunce a umění [[Apollón|Apollóna]], ale podle některých verzí byl Orfeovým otcem říční bůh [[Oigaros]]. [[Lyra]] je hudební nástroj, který vynalezl posel bohů [[Hermés]]. Ten prodal Lyru Apolónovi, který ji daroval svému synovi. Orfeus hrál na lyru a zpíval tak krásně, že okouzloval lidi, uchvacoval a uklidňoval zvěř a ptactvo, tišil přírodu a nastoloval v ní klid a mír. Jeho manželkou byla vodní víla [[Eurydika]]. Jednoho dne se Eurydice zastesklo po jejich přítelkyních. Na cestě k nim Eurydiku uštkla [[zmije]] a když k ní přiběhl Orfeus, byla už mrtvá. Orfeus byl její smrtí velmi zarmoucen, a proto se vydal do podsvětí, kde chtěl obměkčit boha [[Hádes|Háda]]. Svým zpěvem dokázal Háda přemluvit k navrácení života Eurydiky, ale pod jednou podmínkou. Po celou zpáteční cestu se Orfeus nesměl za Eurydikou, která šla z ním, otočit. Orfeus téměř celou cestu dokázal odolat pohledu na svoji ženu, když ale zbýval poslední úsek cesty, nevydržel, ohlédl se, jestli Eurydika neklesá únavou. A v tom okamžiku spatřil už její stín, který se vrací zpět a navždy. Poté už se do podsvětí nedostal. Poté se toulal světem, zúčastnil se výpravy [[Argonauti|Argonautů]] za zlatým rounem. Zemřel čtyři roky po manželce, když ho na jedné oslavě roztrhaly opilé [[Bakchantky]] a jeho lyru vhodily do řeky. Bohové však Orfea i s jeho lyrou umístili na oblohu.

==Hvězdy==
===Vega===
[[Soubor:Vega Spitzer.jpg|right|thumb|Vega vyfotografovaná Spitzerovým dalekohledem]]
'''Vega''' (Alfa Lyrae/α Lyr nebo 3 Lyrae) je nejjasnější hvězda v souhvězdí Lyry, nejjasnější hvězda [[asterismus|asterismu]] [[Letní trojúhelník]], druhá nejjasnější hvězda severní oblohy a pátá nejjasnější hvězda celé oblohy. Název hvězdy pochází z arabského slova ''waqi'', což znamená „padající“. Spolu s hvězdami [[Altair]] ze [[souhvězdí Orla]] a [[Deneb]] ze [[souhvězdí Labutě]] tvoří Vega Letní trojúhelník. Díky precesi zemské osy se za 14 000 let dostane do blízkosti severního nebeského pólu a nahradí tak dnešní [[Polárka|Polárku]]. Nejlépe pozorovatelná je v letních měsících a počátkem podzimu - v horní kulminaci je vzdálena jen asi 10° od zenitu. Její hvězdná velikost je 0,03 mag. Vega je 300 milionů let stará hvězda hlavní posloupnosti [[spektrální klasifikace|spektrálního typu]] A. Je asi 2,5krát větší a 54krát zářivější než [[Slunce]].

V roce [[1983]] kolem ní objevil infračervený vesmírný dalekohled [[IRAS]] disk částic, který může být zárodkem protoplanetárního disku. Z deformace disku se dá usuzovat přítomnost [[planeta|planety]] podobně [[Neptun (planeta)|Neptunu]].

===Vícenásobné hvězdy===
V Lyře se nachází několik zajímavých dvojhvězd, z nichž některé jsou pozorovatelné pouhým okem nebo malými dalekohledy.

[[Sheliak]] (Beta Lyrae/β Lyr) je zákrytová proměnná polodotyková [[vícenásobná hvězda]]. V dalekohledu spatříme poblíž hlavní hvězdy modrou hvězdu, která je však od Sheliaku daleko. Jde tedy o [[optická dvojhvězda|optickou dvojhvězdu]]. Samotný Sheliak je velmi těsnou dvojhvězdou, kterou nerozliší ani velké dalekohledy. Je to zákrytová [[proměnná hvězda]] [[Proměnné hvězdy typu W Serpentis|typu W Serpentis]] (také se někdy označuje jako typ Sheliak). Hlavní hvězda je modrobílý obr ([[spektrální klasifikace|spektrální třída]] B) a mění jasnost v rozmezí 3,3 až 4,4 v periodě 12,9 dne. Od [[Slunce]] je vzdálená 880 [[světelný rok|světelných roků]]. Druhá složka je spektrálního typu A.

Další dvojhvězdou (optickou) je [[Sulafat]] (Gama Lyrae/γ Lyr). Hlavní hvězda má [[hvězdná velikost|jasnost]] 3,3 magnitudy, od Slunce je vzdálená 635 [[světelný rok|světelných let]] a je [[spektrální klasifikace|spektrální třídy]] A0, jde tedy o modrobílého obra. Název hvězdy pochází z arabského slova السلحفاة Sulafat, což znamená želva. Další název je ''Jugum'', což je latinský výraz pro spřežení.

[[Soubor:Size Vega.png|left|thumb|Vega (vlevo) a Slunce]]
Pouhým okem je pozorovatelná [[dvojhvězda]] [[Delta Lyrae]]. Tato [[fyzická dvojhvězda]] je tvořena z [[červený veleobr|rudého veleobra]] a modrobílého trpaslíka. Rudý veleobr (spektrální typ M4) má jasnost 5,6 mag a modrobílý trpaslík zaří s jasností 4,2 mag. Tato soustava je vzdálená asi tisíc světelných roků.

[[Epsilon Lyrae]] (ε Lyr) je dvojitá dvojhvězda. Neozbrojeným okem jsou pozorovatelné dvě hlavní hvězdy, ale při použití dalekohledu se objeví ještě další dvě hvězdy, z nichž každá obíhá jednu hlavní hvězdu. Jasnější dvojice ε2 je složená z hvězdy 5,14 magnitudy se spektrálním typem A3 a hvězdy 5,37 mag spektrálního typu A5. Tyto dvě hvězdy obíhají společné těžiště ve vzdálenosti asi 163 astronomických jednotek (AU). Druhou dvojici tvoří hvězdy 5,06 a 6,02 mag, které jsou od sebe vzdáleny 281 AU. Obě hvězdy jsou spektrálního typu A2. Obě dvojhvězdy obíhají společné těžistě s periodou 1 166 a 585 roků. Od Slunce je tato čtyřhvězda vzdálená 160 až 217 světelných roků.

==Objekty==
[[Soubor:M57 The Ring Nebula.jpg|right|thumb|Prstencová mlhovina]]
===Prstencová mlhovina===
: ''Podrobnější informace jsou v článku [[Prstencová mlhovina]]''.
[[Prstencová mlhovina]] ('''Messier 57''' nebo '''NGC 6720''') je 2300 [[světelný rok|světelných roků ]]vzdálená [[planetární mlhovina]]. Je to jedna z nejznámějších [[mlhovina|mlhovin]] a na obloze se nachází přibližně mezi hvězdami [[Sheliak]] a [[Sulafat]]. Od Slunce je vzdálená asi 2300 světelných roků. Má [[hvězdná velikost|jasnost]] 8,8 magnitud a je pozorovatelná dalekohledem s průměrem 8 cm. Je stará zhruba 6 až 20 tisíc let a její průměr je asi 60 tisíc [[Astronomická jednotka|AU]]. Rozpíná se rychlostí 20 až 30 kilometrů za sekundu. Z jejího středu ji osvětluje [[bílý trpaslík]] o zdánlivé magnitudě 14,7 velký zhruba jako [[Země]]. Mlhovinu objevil roku 1770 francouzský astronom [[Antoine Darquier de Pellepoix]]. Bílého trpaslíka objevil německý astronom [[Friedrich von Hahn]] v roce 1800.

===Hvězdokupy===
[[Messier 56]] (NGC 6779) je [[kulová hvězdokupa]], objevená [[Charles Messier|Charlesem Messierem]] v roce 1779. [[Hvězdokupa]] leží jižně od hvězd Sheliak a Sulafat. Od Slunce je vzdálená asi 33 tisíc [[světelný rok|světelných roků]] a přibližuje se k němu rychlostí asi 145 km/s. Má jasnost 8,2 mag. M56 obsahuje asi dvanáct proměnných hvězd.

Jihovýchodně od hvězdy [[Théta Lyrae]] leží [[otevřená hvězdokupa]] [[NGC 6791]]. Objevil ji roku 1853 [[August Winnecke]]. Tato hvězdokupa má jasnost 9,5 mag.

==Lyridy==
[[Soubor:Lyra.PNG|left|thumb|souhvězdí Lyry]]
V Lyře se nacházejí dva radianty [[meteorický roj|meteorických rojů]]. První roj je aktivní mezi 16. a 25. [[duben|dubnem]]. Tento roj se jmenuje [[Dubnové Lyridy]]. [[Radiant]] roje je poblíž hranice Lyry s Herkulem. Maximum nastává 21. dubna. V maximu z nebe padá až kolem dvaceti [[meteor|meteorů]] za hodinu. V minulosti byl roj aktivnější, kdy za hodinu padalo až sto meteorů. Roj způsobují prachové částice, které po sobě zanechala [[kometa]] z roku 1861. První záznamy o tomto roji jsou staré 2 000 let a pocházejí z [[Čína|Číny]].

Druhým rojem v Lyře jsou [[Červnové Lyridy]], které jsou slabší než Dubnové Lyridy a které do [[atmosféra|atmosféry]] vlétají z radiantu kolem hvězdy [[Kappa Lyrae]]. Roj je aktivní od 11. do 22. [[červen|června]] a v maximu, které nastává 17. června padá kolem deseti meteorů za hodinu.

==Poloha==
Lyra je [[souhvězdí]] severní oblohy a proto je z [[Česká republika|České republiky]] pozorovatelná po celý rok. Nejlepší podmínky pro podmínky pro pozorování Lyry nastávají v [[léto|létě]], kdy je Lyra vysoko nad jižním obzorem a Vega je těsně pod zenitem. Na [[podzim]] Lyra postupně směřuje na [[západ]] a v [[září]] zapadá na [[severozápad|severozápadě]] krátce před rozbřeskem. V [[leden|lednu]] Lyra zapadá pod obzor krátce po soumraku, ale před východem [[Slunce]] se objevuje na [[severovýchod|severovýchodě]]. Pod obzorem je Lyra asi dvě hodiny.

== Externí odkazy ==

{{commonscat|Lyra}}
{{Článek z Wikipedie}}{{88 souhvězdí moderní astronomie}}
[[Kategorie:Souhvězdí|Lyra]]
[[Kategorie:Souhvězdí Lyry| ]]

Souhvězdí Lyry - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu „starověku“ textem „starověku“