Souhvězdí Velké medvědice - Historie editací

Sysop: + Aktualizace

2023-05-22T09:04:58Z

+ Aktualizace

← Starší verze		Verze z 22. 5. 2023, 09:04
Řádka 28:		Řádka 28:
	\| Sousední souhvězdí<br />		\| Sousední souhvězdí<br />
	\|		\|
-	[[Souhvězdí Draka\|Drak]]<br />[[~~Žirafa (souhvězdí)~~\|Žirafa]]<br />[[~~Rys (souhvězdí)~~\|Rys]]<br />[[~~Malý lev (souhvězdí)~~\|Malý lev]]<br />	+	[[Souhvězdí Draka\|Drak]]<br />[[Souhvězdí Žirafy\|Žirafa]]<br />[[Souhvězdí Rysa\|Rys]]<br />[[Souhvězdí Malého lva\|Malý lev]]<br />
-	[[~~Lev (souhvězdí)~~\|Lev]]<br />[[~~Vlasy~~ Bereniky ~~(souhvězdí)~~\|Vlasy Bereniky]]<br />[[Honící psi (souhvězdí)\|Honící psi]]<br />	+	[[Souhvězdí Lva\|Lev]]<br />[[Souhvězdí Vlasů Bereniky\|Vlasy Bereniky]]<br />[[Honící psi (souhvězdí)\|Honící psi]]<br />
	[[Pastýř (souhvězdí)\|Pastýř]]		[[Pastýř (souhvězdí)\|Pastýř]]
-	\|}	+	\|}[[File:Ursa Major constellation Hevelius.jpg\|thumb\|240px\|Velká medvědice od Hevelia]]
-	[[~~Image~~:Ursa Major constellation Hevelius.jpg\|thumb\|Velká medvědice od Hevelia]]	+	'''Velká medvědice''' je významné [[souhvězdí]] na severní obloze. Jeho větší část je u nás [[Cirkumpolární souhvězdí\|cirkumpolární]], tudíž nezapadá pod obzor. Sousedí se souhvězdími [[Souhvězdí Draka\|Draka]], [[Souhvězdí Žirafy\|Žirafy]], [[Souhvězdí Rysa\|Rysa]], [[Souhvězdí Malého lva\|Malého lva]], [[Souhvězdí Lva\|Lva]], [[Souhvězdí Vlasů Bereniky\|Vlasů Bereniky]], [[Honící psi (souhvězdí)\|Honících psů]] a [[Pastýř (souhvězdí)\|Pastýře]]. Je to třetí největší souhvězdí na obloze (větší jsou jen [[ Hydra (souhvězdí)\|Hydra]] a [[Souhvězdí Panny\|Panna]]). Horní kulminace nastává [[15. březen\|15. března]], naopak dolní kulminace probíhá [[16. září]].
-	'''Velká medvědice''' je významné [[souhvězdí]] na severní obloze. Jeho větší část je u nás [[Cirkumpolární souhvězdí\|cirkumpolární]], tudíž nezapadá pod obzor. Sousedí se souhvězdími [[Souhvězdí Draka\|Draka]], [[~~Žirafa (souhvězdí)~~\|Žirafy]], [[~~Rys (souhvězdí)~~\|Rysa]], [[~~Malý lev (souhvězdí)~~\|Malého lva]], [[~~Lev (souhvězdí)~~\|Lva]], [[~~Vlasy~~ Bereniky ~~(souhvězdí)~~\|Vlasů Bereniky]], [[Honící psi (souhvězdí)\|Honících psů]] a [[Pastýř (souhvězdí)\|Pastýře]]. Je to třetí největší souhvězdí na obloze (větší jsou jen [[ Hydra (souhvězdí)\|Hydra]] a [[Souhvězdí Panny\|Panna]]). Horní kulminace nastává [[15. března]], naopak dolní kulminace probíhá [[16. září]].	+

	Souhvězdí je často chybně nazýváno '''Velký vůz''', to je však název [[asterismus\|asterismu]] tvořeného sedmi nejjasnějšími hvězdami Velké medvědice.		Souhvězdí je často chybně nazýváno '''Velký vůz''', to je však název [[asterismus\|asterismu]] tvořeného sedmi nejjasnějšími hvězdami Velké medvědice.
Řádka 52:		Řádka 51:
	V [[barmština\|barmštině]] je Pucwan Tārā název souhvězdí, které zahrnuje hvězdy hlavy a předních tlap Velké medvědice. Pucwan je přitom obecný termín pro kraby, garnáty, krevety a humry. V hinduistické mytologii je sedm nejjasnějších hvězd souhvězdí ztotožněno se sedmi mudrci a souhvězdí se nazývá Saptarshi Mandalam. [[Kirgizové]] viděli ve Velkém vozu sedm vlků. [[Arabové]] zase měli za to, že skříň vozu je rakev za kterou kráčí tři plačící ženy. Římané pro změnu ve Velkém vozu rozpoznávali sedm volů, neustále putujících kolem světového pólu.		V [[barmština\|barmštině]] je Pucwan Tārā název souhvězdí, které zahrnuje hvězdy hlavy a předních tlap Velké medvědice. Pucwan je přitom obecný termín pro kraby, garnáty, krevety a humry. V hinduistické mytologii je sedm nejjasnějších hvězd souhvězdí ztotožněno se sedmi mudrci a souhvězdí se nazývá Saptarshi Mandalam. [[Kirgizové]] viděli ve Velkém vozu sedm vlků. [[Arabové]] zase měli za to, že skříň vozu je rakev za kterou kráčí tři plačící ženy. Římané pro změnu ve Velkém vozu rozpoznávali sedm volů, neustále putujících kolem světového pólu.

-	==~~[[Seznam hvězd v souhvězdí Velké medvědice\|~~Hvězdy ve Velké medvědici]]==	+	== Hvězdy ve Velké medvědici ==
-	[[Soubor:~~Thomas Bresson - Mizar + Alcor (by)~~.jpg\|thumb\|~~Systém kolem hvězdy Mizar~~]]	+	[[Soubor:The magnificent starburst galaxy Messier 82.jpg\|thumb\|240px\|Nepravidelná galaxie [[Messier 82\|M82]] (HST)]]
	Velká část hvězd v tomto souhvězdí patří k [[otevřená hvězdokupa\|otevřené hvězdokupě]] [[Collinder 285]], která je vzdálená asi sedmdesát světelných let. Collinder 285 se pohybuje prostorem rychlostí asi 14km/s směrem k souhvězdí Střelce.<ref>RÜKL, Antonín. Obrazy z hlubin vesmíru. Praha : Artia, 1988. Strana 108.</ref> Souhvězdí se často mylně nazývá [[Velký vůz (asterismus)\|Velký vůz]]. Velký vůz je [[asterismus]], tvořený sedmi nejjasnějšími hvězdami Velké medvědice - [[Merak]], [[Phekda]], [[Megrez]], [[Alioth]], [[Mizar]], [[Benetnaš]] a [[Dubhe]].		Velká část hvězd v tomto souhvězdí patří k [[otevřená hvězdokupa\|otevřené hvězdokupě]] [[Collinder 285]], která je vzdálená asi sedmdesát světelných let. Collinder 285 se pohybuje prostorem rychlostí asi 14km/s směrem k souhvězdí Střelce.<ref>RÜKL, Antonín. Obrazy z hlubin vesmíru. Praha : Artia, 1988. Strana 108.</ref> Souhvězdí se často mylně nazývá [[Velký vůz (asterismus)\|Velký vůz]]. Velký vůz je [[asterismus]], tvořený sedmi nejjasnějšími hvězdami Velké medvědice - [[Merak]], [[Phekda]], [[Megrez]], [[Alioth]], [[Mizar]], [[Benetnaš]] a [[Dubhe]].

Řádka 71:		Řádka 70:

	==Objekty vzdáleného vesmíru==		==Objekty vzdáleného vesmíru==
-	[[Soubor:M101 hires STScI-PRC2006-10a.jpg\|thumb\|Galaxie Větrník]]	+	[[Soubor:M101 hires STScI-PRC2006-10a.jpg\|thumb\|240px\|[[Galaxie Větrník]] (M 101)]]
	Velká medvědice je domovem asi pěti stovek objektů, které jsou popsány v [[New General Catalogue\|NGC katalogu]]. Sedm z nich zavedl do svého katalogu i Charles Messier, který do svého katalogu zahrnul i jednu [[dvojhvězda\|dvojhvězdu]], kterou však považoval za mlhovinu. Dvojhvězda nese označení [[Messier 40]] a je vzdálená 510 světelných roků. Pouhým okem ji však nespatříme, neboť má jasnost 8,8 mag.		Velká medvědice je domovem asi pěti stovek objektů, které jsou popsány v [[New General Catalogue\|NGC katalogu]]. Sedm z nich zavedl do svého katalogu i Charles Messier, který do svého katalogu zahrnul i jednu [[dvojhvězda\|dvojhvězdu]], kterou však považoval za mlhovinu. Dvojhvězda nese označení [[Messier 40]] a je vzdálená 510 světelných roků. Pouhým okem ji však nespatříme, neboť má jasnost 8,8 mag.

Řádka 77:		Řádka 76:
	Ve Velké medvědici je několik jasných [[galaxie\|galaxií]]. Jednou z nich je [[Messier 81]], která má jasnost 6,5 mag a můžeme ji vidět již malým triedrem. Od [[Galaxie Mléčná dráha\|Mléčné dráhy]] je vzdálená 12 milionů světelných let. Poblíž ní se nahází méně jasná galaxie [[Messier 82]], která má jasnost 8,4 mag. Obě galaxie nazýváme Bodeho galaxie. Další galaxií z Messierova katalogu je [[galaxie Větrník]] (Messier 101). Tato galaxie je od té Naší vzdálená 23 milionů ly a na obloze má jasnost 7,7 mag. [[Messier 108]] je [[spirální galaxie]], která má jasnost 9,9 mag a je vzdálená 14 milionů ly. Spirální galaxie [[Messier 109]] má jasnost 9,8 mag a vzdálenost asi 55 milionů světelných let.		Ve Velké medvědici je několik jasných [[galaxie\|galaxií]]. Jednou z nich je [[Messier 81]], která má jasnost 6,5 mag a můžeme ji vidět již malým triedrem. Od [[Galaxie Mléčná dráha\|Mléčné dráhy]] je vzdálená 12 milionů světelných let. Poblíž ní se nahází méně jasná galaxie [[Messier 82]], která má jasnost 8,4 mag. Obě galaxie nazýváme Bodeho galaxie. Další galaxií z Messierova katalogu je [[galaxie Větrník]] (Messier 101). Tato galaxie je od té Naší vzdálená 23 milionů ly a na obloze má jasnost 7,7 mag. [[Messier 108]] je [[spirální galaxie]], která má jasnost 9,9 mag a je vzdálená 14 milionů ly. Spirální galaxie [[Messier 109]] má jasnost 9,8 mag a vzdálenost asi 55 milionů světelných let.

		+	[[Soubor:The Owl Nebula M97 Goran Nilsson-The Liverpool Telescope.jpg\|thumb\|240px\|[[Soví mlhovina]] (M 97)]]
	===Soví mlhovina a Hubbleovo hluboké pole===		===Soví mlhovina a Hubbleovo hluboké pole===
	Messierův objekt 97, známý také jako [[Soví mlhovina]] je [[planetární mlhovina]], která je od Slunce vzdálená 1 300 ly. Má jasnost 9,9 mag a spatříme ji za pomoci menšího teleskopu.		Messierův objekt 97, známý také jako [[Soví mlhovina]] je [[planetární mlhovina]], která je od Slunce vzdálená 1 300 ly. Má jasnost 9,9 mag a spatříme ji za pomoci menšího teleskopu.
Řádka 83:		Řádka 83:

	==Zajímavosti==		==Zajímavosti==
-	[[~~Image~~:Flag_of_Alaska.png\|thumb\|~~right~~\|[[Vlajka státu Aljaška]]]]	+	[[File:Flag_of_Alaska.png\|thumb\|240px\|[[Vlajka státu Aljaška]]]]
	* O Velké medvědici se povídalo v britské hororové sérii „Children of the Stones“, že je v ní umístěna masivní [[černá díra]].		* O Velké medvědici se povídalo v britské hororové sérii „Children of the Stones“, že je v ní umístěna masivní [[černá díra]].
	* Velký vůz a Polárka jsou také vyobrazeny na [[Vlajka státu Aljaška\|vlajce státu Aljaška]]. Tu navrhnul v roce 1927 třináctiletý chlapec Benny Benson.		* Velký vůz a Polárka jsou také vyobrazeny na [[Vlajka státu Aljaška\|vlajce státu Aljaška]]. Tu navrhnul v roce 1927 třináctiletý chlapec Benny Benson.
Řádka 101:		Řádka 101:
	* [http://www.allthesky.com/constellations/ursamajor/ Fotografický průvodce souhvězdím: Ursa Major (anglicky)]		* [http://www.allthesky.com/constellations/ursamajor/ Fotografický průvodce souhvězdím: Ursa Major (anglicky)]
	* [http://www.aavso.org/vstar/vsots/ursamyth.shtml AAVSO: Mýty o souhvězdí Velké medvědice (anglicky)]		* [http://www.aavso.org/vstar/vsots/ursamyth.shtml AAVSO: Mýty o souhvězdí Velké medvědice (anglicky)]
		+

	{{88 souhvězdí moderní astronomie}}{{Článek z Wikipedie}}		{{88 souhvězdí moderní astronomie}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Souhvězdí\|Velká Medvědice]]		[[Kategorie:Souhvězdí\|Velká Medvědice]]
	[[Kategorie:Souhvězdí Velké medvědice\| ]]		[[Kategorie:Souhvězdí Velké medvědice\| ]]

Sysop: 1 revizi

2013-11-05T13:06:26Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 5. 11. 2013, 13:06

Sysop: + Výrazné vylepšení

2011-11-17T21:40:51Z

+ Výrazné vylepšení

Nová stránka

{| border="0" cellpadding="2" cellspacing="1" style="float:right;margin-left:0.5em; background:#CDC9C9;"
! colspan="2" | Souhvězdí Velké medvědice
|- bgcolor="#FFFAFA"
| align="center" colspan="2" | [[Soubor:Ursa major constellation map.png|center|250px]]
|- bgcolor="#FFFAFA"
| Latinský název || Ursa Major
|- bgcolor="#FFFAFA"
| Latinský genitiv || Ursae Majoris
|- bgcolor="#FFFAFA"
| Latinská zkratka || <tt>UMa</tt>
|- bgcolor="#FFFAFA"
| [[Rektascenze]] || 11 h
|- bgcolor="#FFFAFA"
| [[Deklinace]] || +55°
|- bgcolor="#FFFAFA" valign="top"
| [[Rozloha]] || 1280 [[čtverečný stupeň|čtverečných stupňů]]
|- bgcolor="#FFFAFA"
| Viditelnost na [[zeměpisná šířka |zeměpisné šířce]] || -30° až +90°
|- bgcolor="#FFFAFA"
| Nejlepší pozorovatelnost || Duben
|- bgcolor="#FFFAFA"
| Počet hvězd jasnějších [[hvězdná velikost|než]] < 3m || 6
|- bgcolor="#FFFAFA"
| Nejjasnější hvězda, Velikost || epsilon UMa, [[Alioth]]
1,8m
|- bgcolor="#FFFAFA"
|- bgcolor="#FFFAFA" valign="top"
| Sousední souhvězdí 
|
[[Souhvězdí Draka|Drak]] [[Žirafa (souhvězdí)|Žirafa]] [[Rys (souhvězdí)|Rys]] [[Malý lev (souhvězdí)|Malý lev]] 
[[Lev (souhvězdí)|Lev]] [[Vlasy Bereniky (souhvězdí)|Vlasy Bereniky]] [[Honící psi (souhvězdí)|Honící psi]] 
[[Pastýř (souhvězdí)|Pastýř]]
|}
[[Image:Ursa Major constellation Hevelius.jpg|thumb|Velká medvědice od Hevelia]]
'''Velká medvědice''' je významné [[souhvězdí]] na severní obloze. Jeho větší část je u nás [[Cirkumpolární souhvězdí|cirkumpolární]], tudíž nezapadá pod obzor. Sousedí se souhvězdími [[Souhvězdí Draka|Draka]], [[Žirafa (souhvězdí)|Žirafy]], [[Rys (souhvězdí)|Rysa]], [[Malý lev (souhvězdí)|Malého lva]], [[Lev (souhvězdí)|Lva]], [[Vlasy Bereniky (souhvězdí)|Vlasů Bereniky]], [[Honící psi (souhvězdí)|Honících psů]] a [[Pastýř (souhvězdí)|Pastýře]]. Je to třetí největší souhvězdí na obloze (větší jsou jen [[ Hydra (souhvězdí)|Hydra]] a [[Souhvězdí Panny|Panna]]). Horní kulminace nastává [[15. března]], naopak dolní kulminace probíhá [[16. září]].

Souhvězdí je často chybně nazýváno '''Velký vůz''', to je však název [[asterismus|asterismu]] tvořeného sedmi nejjasnějšími hvězdami Velké medvědice.

==Původ jména==
Velká medvědice byla jedním ze 48 souhvězdích popsaných Klaudiosem Ptolemaiem. Aristotelés uvedl toto souhvězdí ve své ''[[Metafyziky (Aristoteles)|Metafyzice]]'', přičemž hájil názor, že k tomuto souhvězdí nepatří pouze sedm hvězd Velkého vozu, ale hvězd dvanáct. Velká medvědice je jedno z nejznámějších souhvězdí, zmiňované osobnostmi jako byli např. Homér, Spenser, Shakespeare, Tennyson, a Bertrand Cantat. O tomto souhvězdí se také zmiňuje finský epos ''[[Kalevala]]'' a malíř [[Vincent Van Gogh]] zahrnul jeho hvězdy do svého plátna „Hvězdná noc nad Rhônou“. Hvězdy tohoto souhvězdí jsou také popsány ve [[Starý zákon|Starém zákoně]] v [[Kniha Jób|Knize Jób]].

V tomto souhvězdí si představovalo medvěda mnoho civilizací. V jedné báji společně se sousedním [[Malý medvěd (souhvězdí)|Malým medvědem]] tvoří základ mýtu o [[Kallistó]]. Princezna Kallistó zaujala nejvyššího boha [[Zeus|Dia]] tak, že se rozhodl zmocnit se ji násilím. Z jejich spojení se narodil syn, který dostal jméno [[Arkas]].<ref>PITTICH, Eduard; KALMANČOK, Dušan. Obloha na dlani. Bratislava : Obzor, 1983. Strana 170.</ref> Diova žárlivá manželka, [[Héra]], se rozhodla pomstít a proměnila Kallistó v medvědici, která byla nucena toulat se po lesích. O mnoho let později se Arkas, který zatím vyspěl v mladého muže, jednoho dne vydal, jako již vícekrát, se svými přáteli do lesů na lov divoké zvěře. Zde natrefil na svou změněnou matku, která když ho spatřila, chtěla ho obejmout. Arkas proti ní napřáhl v obraně oštěp. Aby zabránil matkovraždě a protože nemohl zrušit předchozí čin jiného boha, proměnil Zeus Arkase také v medvěda a spolu s Kallistó ho přenesl na oblohu. Podle jiného výkladu představuje Arkase souhvězdí Pastýře, kterak s Honícími psi žene Velkou medvědici.

Podle jiné verze mýtu Zeus oba medvědy vyhodil na oblohu, když je předtím chytil za ocasy. Proto je mají Velká medvědice i Malý medvěd tak dlouhé. Protože se však Héra odmítla smířit s takovým řešením, vymohla si na [[Tethys|Tethydě]] a [[Okeanos|Okeanovi]] alespoň to, že si ani jeden z medvědů nemohou odpočinout v chladivých vlnách oceánu, ale musí stále putovat noční oblohou kolem severního pólu.

Protože medvědi nemají dlouhý ocas, bylo často spekulováno, že [[Alioth]], [[Mizar]] a [[Benetnaš]] jsou tři medvíďata následující svou matku nebo tři lovci. V [[Bible|Bibli]] (v knize Jób 9:9 a 38:32) je toto souhvězdí uváděno spolu s [[Orion (souhvězdí)|Orionem]] a [[Plejády|Plejádami]] (Velká medvědice byla přeložena v české bibli jako lev – ekumenické vydání z roku [[1985]], zatímco ve Vulgátě jako [[Arcturus]]).

Dříve však viděli [[Řekové]] v jasných hvězdách tohoto souhvězdí zlatá jablka (3 jasné hvězdy v ocasu) rostoucí na stromě (někdy představovaném slabšími hvězdami ve zbytku souhvězdí). V souhvězdí Malého medvěda byly viděny [[Hesperidky]], Nymfy, které měly za úkol ona jablka hlídat a zkomplikovaly tak jeden ze dvanácti řeckého hrdiny [[Hérakles|Hérakla]]. Tyto dvě skupiny hvězd společně s [[Váhy (souhvězdí)|Váhami]], [[Pastýř (souhvězdí)|Pastýřem]] a [[Souhvězdí Draka|Drakem]] mohli být tedy inspirovány mýtem o zlatých jablkách, která zajišťovala věčné mládí.

[[Irokézové]] interpretovali [[Alioth]], [[Mizar]] a [[Benetnaš]] jako tři lovce sledující velkou medvědici. Podle jedné z verzí jejich mýtu první lovec (Alioth) nese luk a šípem zasáhne medvěda. Druhý lovec (Mizar) nese na svých ramenou velký hrnec na vaření medvěda zatímco třetí lovec (Benetnaš) vleče hromadu dříví na rozdělání ohně pod hrncem. Medvěda si v tomto sektoru oblohy představovali také [[Sumerové]], [[Babyloňané]], [[Asyřané]], [[Peršané]], Féničané a národy v severní Asii. Odtud se patrně představa medvědice přenesla k indiánům do severní Ameriky.

V [[barmština|barmštině]] je Pucwan Tārā název souhvězdí, které zahrnuje hvězdy hlavy a předních tlap Velké medvědice. Pucwan je přitom obecný termín pro kraby, garnáty, krevety a humry. V hinduistické mytologii je sedm nejjasnějších hvězd souhvězdí ztotožněno se sedmi mudrci a souhvězdí se nazývá Saptarshi Mandalam. [[Kirgizové]] viděli ve Velkém vozu sedm vlků. [[Arabové]] zase měli za to, že skříň vozu je rakev za kterou kráčí tři plačící ženy. Římané pro změnu ve Velkém vozu rozpoznávali sedm volů, neustále putujících kolem světového pólu.

==[[Seznam hvězd v souhvězdí Velké medvědice|Hvězdy ve Velké medvědici]]==
[[Soubor:Thomas Bresson - Mizar + Alcor (by).jpg|thumb|Systém kolem hvězdy Mizar]]
Velká část hvězd v tomto souhvězdí patří k [[otevřená hvězdokupa|otevřené hvězdokupě]] [[Collinder 285]], která je vzdálená asi sedmdesát světelných let. Collinder 285 se pohybuje prostorem rychlostí asi 14km/s směrem k souhvězdí Střelce.<ref>RÜKL, Antonín. Obrazy z hlubin vesmíru. Praha : Artia, 1988. Strana 108.</ref> Souhvězdí se často mylně nazývá [[Velký vůz (asterismus)|Velký vůz]]. Velký vůz je [[asterismus]], tvořený sedmi nejjasnějšími hvězdami Velké medvědice - [[Merak]], [[Phekda]], [[Megrez]], [[Alioth]], [[Mizar]], [[Benetnaš]] a [[Dubhe]].

Alfa Ursae Majoris má název [[Dubhe]]. Je to žlutý obr, který je od [[Slunce]] vzdálený 124<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://domeofthesky.com/clicks/dubhe.html
| titul= Dubhe, Alpha Ursae Majoris
| vydavatel = Arnold V. Lesikar,
Professor Emeritus, Dept. of Physics, Astronomy, and Engineering Science,
St. Cloud State University,St. Cloud, MN 56301-4498
| datum přístupu=2008-07-05
| jazyk = anglicky}}</ref> [[světelný rok|světelných let]] a dosahuje jasnosti 1,9 [[mag]]. Dubhe je fyzická dvojhvězda (slabší hvězda má jasnost 4,5 mag). Beta Ursae Majoris ([[Merak]]) je modrobílá hvězda hlavní posloupnosti, která má jasnost 2,3 mag a od Slunce je vzdálená 79 ly. Hvězdy Merak a Dubhe jsou pomůckou při hledání severního nebeského pólu. Pokud je protažena pomyslná mezi těmito dvěma hvězdami narazíme přímo na [[Polárka|Polárku]]. Oběma hvězdám se proto říká Ukazatelé. Pokud pokračujeme ve spojnici dále, narazíme do [[souhvězdí]] [[Kasiopeja (souhvězdí)|Kasiopeji]]. [[Phekda]] (gama Ursae Majoris) je bílá hvězda hlavní posloupnosti, která má jasnost 2,4 mag. Od Slunce je vzdálená 84 ly. Delta Ursae Majoris neboli [[Megrez]] má jasnost 3,3 mag a leží ve vzdálenosti 81 světelných roků. Je to nejslabší hvězda Velkého vozu. [[Alioth]] je epsilon UMa (Ursae Majoris). Je to modrobílá hvězda o jasnosti 1,8 mag, je tedy nejjasnější ve Velké medvědici. Je vzdálená 81 ly. Hvězda [[Mizar]] zeta UMa tvoří s hvězdou [[Alkor]] optickou [[dvojhvězda|dvojhvězdu]]. Mizar je hvězda hlavní posloupnosti vzdálená 87 ly od Slunce. Má jasnost 2,27 mag. Alkor je o šest světelných roků blíže Slunci než Mizar. Kromě Alkoru se však u Mizaru nachází ještě jeho další průvodce - třetí hvězda, označená jako Mizar B. Má jasnost 4,0 mag, je ale tak blízko Mizaru, že je viditelná pouze dalekohledem. Zvláštností pak je, že každá z těchto tří hvězd je dvojhvězdou. Mizar je tedy šestihvězdou. [[Benetnaš]] neboli eta UMa má jasnost 1,9 mag a je vzdálená 101 ly. Je to bílá hvězda hlavní posloupnost, která také nepatří do hvězokupy Collinder 285.

===Exoplanety===
Hvězda [[47 Ursae Majoris]] o jasnosti 5,1 mag a vzdálenosti 46 světelných let byla třetí hvězdou, u které byla objevena [[extrasolární planeta]]. Dnes známe již dvě planety, které obíhají tuto hvězdu. Hvězda [[Lalande 21185]] je [[červený trpaslík (hvězda)|červený trpaslík]], která má jasnost 7,5 mag, jde ji tedy najít alespoň za pomoci triedru. Tato hvězda je nejjasnějším červeným trpaslíkem na severní obloze. Podobně jako 47 UMa, také tuto hvězdu obíhají přinejmenším dvě exoplanety.

===Orientace pomocí Velké medvědice===
Kromě Polárky jde za pomoci hvězd Velké medvědice najít také další významné hvězdy. Hvězdy oje Velkého vozu míří ke čtvrté nejjasnější hvězdě na obloze, stálici [[Arcturus]] v [[souhvězdí Pastýře]], a dále k hvězdě [[Spica]], nejjasnější hvězdě [[souhvězdí Panny]]. Spojnice hvězd Megrez a Dubhe míří přímo ke [[Capella|Capelle]], nejjasnější hvězdě v [[souhvězdí Vozky]]. Spojnice Megrez - Merak míří do [[souhvězdí Blíženců]], ke hvězdě [[Kastor (hvězda)|Kastor]]. Spojnice Megrez - Phekda míří do [[souhvězdí Lva]], ke hvězdě [[Regulus]]. Nejzajímavější zvláštností hvězd Velké medvědice, je jejich vlastní pohyb. Pět z nich (beta, gama, delta, epsilon a zeta UMa) se dokonce pohybuje stejným směrem i rychlostí. tento pohyb je způsoben tím, že jsou členy již zmíněné hvězdokupy. Ale třeba hvězda Dubhe nebo Benetnaš jsou mimo hvězdokupu a pohybují se jiným směrem i jinou rychlostí.

==Objekty vzdáleného vesmíru==
[[Soubor:M101 hires STScI-PRC2006-10a.jpg|thumb|Galaxie Větrník]]
Velká medvědice je domovem asi pěti stovek objektů, které jsou popsány v [[New General Catalogue|NGC katalogu]]. Sedm z nich zavedl do svého katalogu i Charles Messier, který do svého katalogu zahrnul i jednu [[dvojhvězda|dvojhvězdu]], kterou však považoval za mlhovinu. Dvojhvězda nese označení [[Messier 40]] a je vzdálená 510 světelných roků. Pouhým okem ji však nespatříme, neboť má jasnost 8,8 mag.

===Galaxie===
Ve Velké medvědici je několik jasných [[galaxie|galaxií]]. Jednou z nich je [[Messier 81]], která má jasnost 6,5 mag a můžeme ji vidět již malým triedrem. Od [[Galaxie Mléčná dráha|Mléčné dráhy]] je vzdálená 12 milionů světelných let. Poblíž ní se nahází méně jasná galaxie [[Messier 82]], která má jasnost 8,4 mag. Obě galaxie nazýváme Bodeho galaxie. Další galaxií z Messierova katalogu je [[galaxie Větrník]] (Messier 101). Tato galaxie je od té Naší vzdálená 23 milionů ly a na obloze má jasnost 7,7 mag. [[Messier 108]] je [[spirální galaxie]], která má jasnost 9,9 mag a je vzdálená 14 milionů ly. Spirální galaxie [[Messier 109]] má jasnost 9,8 mag a vzdálenost asi 55 milionů světelných let.

===Soví mlhovina a Hubbleovo hluboké pole===
Messierův objekt 97, známý také jako [[Soví mlhovina]] je [[planetární mlhovina]], která je od Slunce vzdálená 1 300 ly. Má jasnost 9,9 mag a spatříme ji za pomoci menšího teleskopu.

V souhvězdí Velké medvědice vznikl známý záběr z [[Hubbleův vesmírný dalekohled|Hubbleova vesmírného dalekohledu]] nazvaný [[Hubbleovo hluboké pole]]. Hubbleovo hluboké pole je snímkem malé části oblohy o velikosti jedné patnáctiny průměru Měsíce. Pole se nachází nad spojnicí hvězd Alopth - Megrez. Samotný snímek vznikl spojením 342 snímků s celkovou expoziční dobou pět dní. Na záběru je více než 3000 galaxií různých typů a jasnějších než 29 magnitudy. Je to vlastně pohled do minulosti vesmíru na velmi mladé galaxie tak, jak vypadaly asi miliardu let po Velkém třesku. Na snímku byla objevena i nejvzdálenější známá supernova. Má označení 1997 ff a vybuchla asi před deseti miliardami let.

==Zajímavosti==
[[Image:Flag_of_Alaska.png|thumb|right|[[Vlajka státu Aljaška]]]]
* O Velké medvědici se povídalo v britské hororové sérii „Children of the Stones“, že je v ní umístěna masivní [[černá díra]].
* Velký vůz a Polárka jsou také vyobrazeny na [[Vlajka státu Aljaška|vlajce státu Aljaška]]. Tu navrhnul v roce 1927 třináctiletý chlapec Benny Benson.
* [[Lucie Maria Misora|Ruuko Kireinasora]], postava z ToHeart2, přichází ze třetí planety hvězdy 47 souhvězdí Velké medvědice.

== Literatura ==
* Vladimír Vanýsek ([[1980]]), ''Základy astronomie a astrofyziky'' – ACADEMIA, Praha
* RNDr. Oldřich Hlad, Ing. Jaroslav Pavlousek ([[1984]]), ''Přehled astronomie'' – SNTL, Praha
* [[Josip Kleczek]] ([[1986]]), ''Naše souhvězdí'' – Albatros, Praha
* [[Josip Kleczek]] ([[1986]]), ''Vesmír kolem nás'' – Albatros, Praha

== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* http://www.astro.pef.zcu.cz/hvezdy/souhvezdi-uma/
* http://www.aldebaran.cz/astrofyzika/orientace/constellations/Uma.html
* [http://www.allthesky.com/constellations/ursamajor/ Fotografický průvodce souhvězdím: Ursa Major (anglicky)]
* [http://www.aavso.org/vstar/vsots/ursamyth.shtml AAVSO: Mýty o souhvězdí Velké medvědice (anglicky)]

{{88 souhvězdí moderní astronomie}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Souhvězdí|Velká Medvědice]]
[[Kategorie:Souhvězdí Velké medvědice| ]]