http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&feed=atom&title=Srde%C4%8Dn%C3%AD_svalovina 2026-05-14T16:53:40Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.16.5 http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Srde%C4%8Dn%C3%AD_svalovina&diff=409592&oldid=prev 2013-11-15T12:05:40Z

<p>1 revizi</p> <table style="background-color: white; color:black;"> <tr valign='top'> <td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">← Starší verze</td> <td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">Verze z 15. 11. 2013, 12:05</td> </tr></table>

Sysop http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Srde%C4%8Dn%C3%AD_svalovina&diff=409591&oldid=prev 2011-04-21T14:21:39Z

<p>1 revizi</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>[[Soubor:Glanzstreifen.jpg|thumb|Srdeční svalovina na řezu - linie kolmé na průběh vláken jsou interkalární disky (viz článek)]]<br /> '''Srdeční svalovina''' (též '''myokard''') je typ svaloviny, jež umožňuje pravidelné [[tep srdce|stahy srdce]]. Jedná se o nejmohutnější část [[srdce|srdeční stěny]], kterou tvoří spolu s [[epikard]]em a [[endokard]]em. Nejsilnější myokard se nachází v levé komoře srdce, protože zde dochází k vypuzování okysličené [[krev|krve]] do velkého krevního oběhu. Srdeční svalovina v sobě spojuje vlastnosti [[kosterní svalovina|kosterní]] i [[hladká svalovina|hladké]] svalové tkáně.&lt;ref&gt;{{citace elektronické monografie| url = http://moodle.gymcheb.cz/file.php/296/svalova_tkan.pdf. | vydavatel = GymCheb, moodle}}&lt;/ref&gt;<br /> == Stavba ==<br /> Základní buněčnou jednotkou svaloviny srdce je tzv. [[kardiomyocyt]], tedy jednojaderná [[svalová buňka]] cylindrického tvaru o rozměrech 90 x 15 [[μm]] s množstvím [[mitochondrie|mitochondrií]],&lt;ref name=3lf&gt;{{citace elektronické monografie| url = http://www.lf3.cuni.cz/ustavy/histologie/ppt/sval-o.ppt | titul = Svalová tkáň | vydavatel = 3. LF UK, Histologie, .ppt}}&lt;/ref&gt; jež ve své [[cytoplazma|cytoplazmě]] obsahuje [[aktin]]-[[myosin]]ové [[myofibrila|myofibrily]] schopné stahu. Tyto buňky tvoří trojrozměrnou síť ,&lt;ref name=kompendium&gt;{{citace elektronické monografie| url = http://biomech.ftvs.cuni.cz/pbpk/kompendium/anatomie/tkane_svalove_hladka.php | titul = Hladká a srdeční svalovina| vydavatel = Patobiomechanika a Patokinesiologie, kompendium}}&lt;/ref&gt; navzájem pospojovaných tzv. [[interkalární disk|interkalárními disky]], což jsou komplexy mezibuněčných spojení, pod mikroskopem zřetelné jako světlolomné linie.&lt;ref name=3lf /&gt; Celá svalovina je, podobně jako [[příčně pruhovaná svalovina]], hierarchicky oddělená [[vazivo|vazivem]] různé úrovně: [[endomysium]], [[perimysium]] a [[epimysium]].&lt;ref name=3lf /&gt;<br /> Část svaloviny srdce, tzv. [[převodní srdeční systém]] (srdeční automacie), je uzpůsobena k tvorbě a vedení vzruchu, který řídí stahy. Mimo to však má na činnost myokardu vliv [[sympatikus]] a [[parasympatikus]], které ovšem neinervují přímo [[kardiomyocyt]]y, ale ovlivňují buňky [[převodní srdeční systém|převodního srdečního systému]] svými [[mediátor]]y.&lt;ref name=kompendium /&gt;<br /> == Výživa myokardu ==<br /> Výživa myokardu a obecně celého srdce probíhá díky [[věnčitá tepna|koronárním tepnám]] (věnčité tepny), ty vycházejí přímo z hlavní srdeční tepny [[srdečnice]] (aorta). Pokud není myokard správně vyživován dochází ke komplikacím v podobě různých nemocí, zejména:<br /> * [[Infarkt myokardu]]<br /> * [[Ischemická choroba srdeční]] (ICHS)<br /> <br /> == Reference ==<br /> &lt;references /&gt;<br /> <br /> <br /> {{Svalstvo člověka}}{{Článek z Wikipedie}}<br /> [[Kategorie:Svalová tkáň]]<br /> [[Kategorie:Kardiologie]]<br /> [[Kategorie:Svalová soustava]]</div>

Sysop