Stíčany - Historie editací

Sysop: + Výrazné vylepšení

2018-03-28T13:22:54Z

+ Výrazné vylepšení

← Starší verze		Verze z 28. 3. 2018, 13:22
Řádka 16:		Řádka 16:
	\| zem.dél = 15°54'12.81"		\| zem.dél = 15°54'12.81"
	\| nad.výš = 258		\| nad.výš = 258
-	}}	+	}}'''Stíčany''' je vesnice patřící k městečku [[Hrochův Týnec]]. Nachází se 8 km východně od [[okresní město\|okresního města]] [[Chrudim]], 10 km jihovýchodně od
-	'''Stíčany''' se ~~nacházejí~~ 8 km východně od [[okresní město\|okresního města]] [[Chrudim]], 10 km jihovýchodně od	+
	[[Krajské město (Česko)\|krajského města]] [[Pardubice]] a asi 110 km východně od [[hlavní město\|hlavního města]] [[česko\|České republiky]] [[Praha\|Prahy]].		[[Krajské město (Česko)\|krajského města]] [[Pardubice]] a asi 110 km východně od [[hlavní město\|hlavního města]] [[česko\|České republiky]] [[Praha\|Prahy]].
	== Historie obce ==		== Historie obce ==
-	Stíčany prý existovaly již v polovině 13. století, jak zaznamenává Riegrův slovník naučný z roku 1872. V knize Chrudimsko a Nasavrcko o Stíčanech čteme toto: Ves tato byla odedávna příslušenstvím kláštera Podlažického. I když klášter byl roku 1421 rozbořen, zůstala převážná část jeho statků pohromadě, jež králové čeští nejednou zastavovali nebo jinak v držbu propůjčovali. Tak se roku 1436 dostalo zboží kláštera Podlažického Janu Pardusovi z Vratkova a roku 1460 propůjčil je zastavou král [[Jiří z Poděbrad~~\|Jiří]]~~ rodině Kostků z Postupic, v jejíž držbě zboží Podlažické a tedy i Stíčany zůstalo do roku 1539 rodině Slavatů. Před rokem 1599 držel [[poplužní dvůr]] ve Stíčanech Cyprián Svitkovský ze Škudel, jenž jej toho roku vyměnil za Hrušovský dvůr v Medlešicích s panem Albrechtem Krupým z Probluze. Albrecht Krupý se zúčastnil ~~[[České stavovské~~ povstání~~\|českého odboje]]~~ proti ~~[[Ferdinand II. Štýrský\|~~Ferdinandovi II.]], ale byl přijat na milost, měl zaplatit pokutu za pardon mu udělený. Když dlouho neplatil, byl obeslán [[5. únor]]a 1629 před komisi k zaplacení pokuty. Nezaplatil, neboť jak víme, zemřel před svým obesláním. Po roce 1630 držel Sučanský dvorec Petr Hubryk, majitel Medlešic. Roku 1644 prodal dvůr za 1700 kop [[groš]]ů Hynkovi Taláckovi z Ještětic, držiteli zboží Přeskavlckého.	+	Stíčany prý existovaly již v polovině 13. století, jak zaznamenává Riegrův slovník naučný z roku 1872. V knize Chrudimsko a Nasavrcko o Stíčanech čteme toto: Ves tato byla odedávna příslušenstvím kláštera Podlažického. I když klášter byl roku 1421 rozbořen, zůstala převážná část jeho statků pohromadě, jež králové čeští nejednou zastavovali nebo jinak v držbu propůjčovali. Tak se roku 1436 dostalo zboží kláštera Podlažického Janu Pardusovi z Vratkova a roku 1460 propůjčil je zastavou král Jiří z Poděbrad rodině Kostků z Postupic, v jejíž držbě zboží Podlažické a tedy i Stíčany zůstalo do roku 1539 rodině Slavatů. Před rokem 1599 držel [[poplužní dvůr]] ve Stíčanech Cyprián Svitkovský ze Škudel, jenž jej toho roku vyměnil za Hrušovský dvůr v Medlešicích s panem Albrechtem Krupým z Probluze. Albrecht Krupý se zúčastnil českého stavovského povstání proti Ferdinandovi II. Štýrskému, ale byl přijat na milost, měl zaplatit pokutu za pardon mu udělený. Když dlouho neplatil, byl obeslán [[5. únor]]a 1629 před komisi k zaplacení pokuty. Nezaplatil, neboť jak víme, zemřel před svým obesláním. Po roce 1630 držel Sučanský dvorec Petr Hubryk, majitel Medlešic. Roku 1644 prodal dvůr za 1700 kop [[groš]]ů Hynkovi Taláckovi z Ještětic, držiteli zboží Přeskavlckého.
-	Roku 1660 i ves Stíčany byla na čas spojena s Přestavlckým panstvím. Po ~~[[třicetiletá válka\|~~válce třicetileté]] v roce 1654, mimo dvůr, byli ve Stíčanech 4 chalupníci: Jan Sedlák, Jan Horáček, Jan Honzů a Matěj Krčmařík.	+	Roku 1660 i ves Stíčany byla na čas spojena s Přestavlckým panstvím. Po válce třicetileté válce v roce 1654, mimo dvůr, byli ve Stíčanech 4 chalupníci: Jan Sedlák, Jan Horáček, Jan Honzů a Matěj Krčmařík.
	V 18. století byl oddělen dvůr od vesnice. Ves byla připojena k statku Vejvanovickému, dvůr zůstal u Přestavlk. Majitelé Přestavlk a tím i Stíčan byli: 1644 Hynek Talacko, 1664 Adam Jindřich Talacko, 1668 Leopold Talacko, 1699 Barbora Ludmila Zárubová z Hustiřan, 1704 Norbert Leopold Liebstein z Kolovrat, 1747 Kateřina Auspergová ze Šenfeldu, 1829 František Ausperg, 1860 Josef Keller, [[1904]] Anna a Karolina Kellerovy, [[1915]] dr. Karel Regensdorfer.		V 18. století byl oddělen dvůr od vesnice. Ves byla připojena k statku Vejvanovickému, dvůr zůstal u Přestavlk. Majitelé Přestavlk a tím i Stíčan byli: 1644 Hynek Talacko, 1664 Adam Jindřich Talacko, 1668 Leopold Talacko, 1699 Barbora Ludmila Zárubová z Hustiřan, 1704 Norbert Leopold Liebstein z Kolovrat, 1747 Kateřina Auspergová ze Šenfeldu, 1829 František Ausperg, 1860 Josef Keller, [[1904]] Anna a Karolina Kellerovy, [[1915]] dr. Karel Regensdorfer.
	Od Stíčan ke [[Hrochův Týnec\|Hrochovu Týnci]] po levé straně (dnes před železničním přejezdem) byla samota Zásadí č.p. 1 a č.p. 2. První zprávu máme z roku 1542. Známá jména držitelů Zásadí: Michal Mladata ze Solopisk, Viktor Puchard z Voděrad, Adam a Ján Vorelští ze Sám, Petr Hroch z Mezilesic, Václav Berka z Dubé, Markéta Talamberková Trčková, Františka Rosálie Beatrice Kinská, Václav Albrecht, 1718 Václav Norbert Oktavián hrabě Kinský. Tím se Zásadí dostalo pod správu [[Rosice (okres Chrudim)\|Rosic u Chrasti]]. Roku 1864 č.p. 2 vyhořel a opět bylo vystavěn. Roku 1869 č.p. 1 vyhořel a byl srovnán se zemí. Roku 1871 bylo Zásadí připojeno ke Stíčanům.		Od Stíčan ke [[Hrochův Týnec\|Hrochovu Týnci]] po levé straně (dnes před železničním přejezdem) byla samota Zásadí č.p. 1 a č.p. 2. První zprávu máme z roku 1542. Známá jména držitelů Zásadí: Michal Mladata ze Solopisk, Viktor Puchard z Voděrad, Adam a Ján Vorelští ze Sám, Petr Hroch z Mezilesic, Václav Berka z Dubé, Markéta Talamberková Trčková, Františka Rosálie Beatrice Kinská, Václav Albrecht, 1718 Václav Norbert Oktavián hrabě Kinský. Tím se Zásadí dostalo pod správu [[Rosice (okres Chrudim)\|Rosic u Chrasti]]. Roku 1864 č.p. 2 vyhořel a opět bylo vystavěn. Roku 1869 č.p. 1 vyhořel a byl srovnán se zemí. Roku 1871 bylo Zásadí připojeno ke Stíčanům.
		+
	V 20. století Stíčany tvořily spolu s Dvakačovicemi jednu politickou obec. Veškeré obecní úřadování se dělo ve Dvakačovicích. Roku [[1909]] nastala rozluka. Obec měla svůj obecní úřad. Starostové: [[1910]]-[[1918]] Antonín Velínský, [[1919]]-[[1920]] Josef Hájek, [[1921]]-[[1930]] Josef Dvořák, [[1931]]-[[1948]] František Mejtský, Adolf Voříšek, p. Třisko. Stíčany jako obec náleží k farnosti vejvanovické a tam se také chodilo do obecné (1 - 5. ročník) školy do roku [[1951]]. Místodržitelským výnosem z [[17. duben\|17. dubna]] 1866 byla ve Dvakačovicích zřízena Evangelická refermovaná škola pro děti [[Helvetské vyznání\|helvetského vyznání]]. Do měšťanské školy (6.- 9. ročník) se chodilo do Hrochova Týnce.		V 20. století Stíčany tvořily spolu s Dvakačovicemi jednu politickou obec. Veškeré obecní úřadování se dělo ve Dvakačovicích. Roku [[1909]] nastala rozluka. Obec měla svůj obecní úřad. Starostové: [[1910]]-[[1918]] Antonín Velínský, [[1919]]-[[1920]] Josef Hájek, [[1921]]-[[1930]] Josef Dvořák, [[1931]]-[[1948]] František Mejtský, Adolf Voříšek, p. Třisko. Stíčany jako obec náleží k farnosti vejvanovické a tam se také chodilo do obecné (1 - 5. ročník) školy do roku [[1951]]. Místodržitelským výnosem z [[17. duben\|17. dubna]] 1866 byla ve Dvakačovicích zřízena Evangelická refermovaná škola pro děti [[Helvetské vyznání\|helvetského vyznání]]. Do měšťanské školy (6.- 9. ročník) se chodilo do Hrochova Týnce.
	Po vzniku samostatné obce se rozběhlo společenské dění v obci. Vznikla Hospodářská beseda ([[1909]]), zřízení Obecní knihovny ([[1910]]), postavena obecní váha (1910), založen hasičský sbor ([[1922]]), postupně zakoupeny hospodářské stroje.		Po vzniku samostatné obce se rozběhlo společenské dění v obci. Vznikla Hospodářská beseda ([[1909]]), zřízení Obecní knihovny ([[1910]]), postavena obecní váha (1910), založen hasičský sbor ([[1922]]), postupně zakoupeny hospodářské stroje.
-	~~<!-- HlavičkaObecNav --><br />~~	+	== Externí odkazy ==
-	~~[[Blansko (Hrochův Týnec)\|Blansko]] \|~~	+
-	~~[[Blížňovice]] ~~\|	+	{{Commonscat\|Stíčany}}{{Město Hrochův Týnec}}{{Článek z Wikipedie}}
-	[[Hrochův Týnec~~]] \|~~	+	[[Kategorie:Hrochův Týnec]]
-	[[~~Skalice (~~Hrochův Týnec~~)\|Skalice~~]]~~ \|~~	+
-	~~'''Stíčany'''~~	+
-	~~<!-- PatičkaObecNav --><br />~~	+
-	~~{{Článek z Wikipedie}}~~	+
	[[Kategorie:Vesnice okresu Chrudim]]		[[Kategorie:Vesnice okresu Chrudim]]

Sysop: 1 revizi

2013-11-09T17:15:50Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 9. 11. 2013, 17:15

Sysop: Nahrazení textu

2013-03-10T22:05:17Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox sídlo
| název = Stíčany
| foto =
| popisek.foto =
| charakter = vesnice
| obyvatelé = 284 (2000)
| č.p. = 96 (2000)
| PSČ = 538 62
| obec = [[Hrochův Týnec]]
| okres = Chrudim
| země = [[Čechy]]
| kraj = [[Pardubický kraj|Pardubický]]
| k.ú. = Stíčany
| výměra = 3,91
| zem.šíř = 49°58'3.65"
| zem.dél = 15°54'12.81"
| nad.výš = 258
}}
'''Stíčany''' se nacházejí 8 km východně od [[okresní město|okresního města]] [[Chrudim]], 10 km jihovýchodně od
[[Krajské město (Česko)|krajského města]] [[Pardubice]] a asi 110 km východně od [[hlavní město|hlavního města]] [[česko|České republiky]] [[Praha|Prahy]].
== Historie obce ==
Stíčany prý existovaly již v polovině 13. století, jak zaznamenává Riegrův slovník naučný z roku 1872. V knize Chrudimsko a Nasavrcko o Stíčanech čteme toto: Ves tato byla odedávna příslušenstvím kláštera Podlažického. I když klášter byl roku 1421 rozbořen, zůstala převážná část jeho statků pohromadě, jež králové čeští nejednou zastavovali nebo jinak v držbu propůjčovali. Tak se roku 1436 dostalo zboží kláštera Podlažického Janu Pardusovi z Vratkova a roku 1460 propůjčil je zastavou král [[Jiří z Poděbrad|Jiří]] rodině Kostků z Postupic, v jejíž držbě zboží Podlažické a tedy i Stíčany zůstalo do roku 1539 rodině Slavatů. Před rokem 1599 držel [[poplužní dvůr]] ve Stíčanech Cyprián Svitkovský ze Škudel, jenž jej toho roku vyměnil za Hrušovský dvůr v Medlešicích s panem Albrechtem Krupým z Probluze. Albrecht Krupý se zúčastnil [[České stavovské povstání|českého odboje]] proti [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinandovi II.]], ale byl přijat na milost, měl zaplatit pokutu za pardon mu udělený. Když dlouho neplatil, byl obeslán [[5. únor]]a 1629 před komisi k zaplacení pokuty. Nezaplatil, neboť jak víme, zemřel před svým obesláním. Po roce 1630 držel Sučanský dvorec Petr Hubryk, majitel Medlešic. Roku 1644 prodal dvůr za 1700 kop [[groš]]ů Hynkovi Taláckovi z Ještětic, držiteli zboží Přeskavlckého.
Roku 1660 i ves Stíčany byla na čas spojena s Přestavlckým panstvím. Po [[třicetiletá válka|válce třicetileté]] v roce 1654, mimo dvůr, byli ve Stíčanech 4 chalupníci: Jan Sedlák, Jan Horáček, Jan Honzů a Matěj Krčmařík.
V 18. století byl oddělen dvůr od vesnice. Ves byla připojena k statku Vejvanovickému, dvůr zůstal u Přestavlk. Majitelé Přestavlk a tím i Stíčan byli: 1644 Hynek Talacko, 1664 Adam Jindřich Talacko, 1668 Leopold Talacko, 1699 Barbora Ludmila Zárubová z Hustiřan, 1704 Norbert Leopold Liebstein z Kolovrat, 1747 Kateřina Auspergová ze Šenfeldu, 1829 František Ausperg, 1860 Josef Keller, [[1904]] Anna a Karolina Kellerovy, [[1915]] dr. Karel Regensdorfer.
Od Stíčan ke [[Hrochův Týnec|Hrochovu Týnci]] po levé straně (dnes před železničním přejezdem) byla samota Zásadí č.p. 1 a č.p. 2. První zprávu máme z roku 1542. Známá jména držitelů Zásadí: Michal Mladata ze Solopisk, Viktor Puchard z Voděrad, Adam a Ján Vorelští ze Sám, Petr Hroch z Mezilesic, Václav Berka z Dubé, Markéta Talamberková Trčková, Františka Rosálie Beatrice Kinská, Václav Albrecht, 1718 Václav Norbert Oktavián hrabě Kinský. Tím se Zásadí dostalo pod správu [[Rosice (okres Chrudim)|Rosic u Chrasti]]. Roku 1864 č.p. 2 vyhořel a opět bylo vystavěn. Roku 1869 č.p. 1 vyhořel a byl srovnán se zemí. Roku 1871 bylo Zásadí připojeno ke Stíčanům.
V 20. století Stíčany tvořily spolu s Dvakačovicemi jednu politickou obec. Veškeré obecní úřadování se dělo ve Dvakačovicích. Roku [[1909]] nastala rozluka. Obec měla svůj obecní úřad. Starostové: [[1910]]-[[1918]] Antonín Velínský, [[1919]]-[[1920]] Josef Hájek, [[1921]]-[[1930]] Josef Dvořák, [[1931]]-[[1948]] František Mejtský, Adolf Voříšek, p. Třisko. Stíčany jako obec náleží k farnosti vejvanovické a tam se také chodilo do obecné (1 - 5. ročník) školy do roku [[1951]]. Místodržitelským výnosem z [[17. duben|17. dubna]] 1866 byla ve Dvakačovicích zřízena Evangelická refermovaná škola pro děti [[Helvetské vyznání|helvetského vyznání]]. Do měšťanské školy (6.- 9. ročník) se chodilo do Hrochova Týnce.
Po vzniku samostatné obce se rozběhlo společenské dění v obci. Vznikla Hospodářská beseda ([[1909]]), zřízení Obecní knihovny ([[1910]]), postavena obecní váha (1910), založen hasičský sbor ([[1922]]), postupně zakoupeny hospodářské stroje.
<br />
[[Blansko (Hrochův Týnec)|Blansko]] |
[[Blížňovice]] |
[[Hrochův Týnec]] |
[[Skalice (Hrochův Týnec)|Skalice]] |
'''Stíčany'''
<br />
{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Vesnice okresu Chrudim]]