Střední Amerika - Historie editací

Sysop: ++

2020-06-29T17:41:33Z

← Starší verze		Verze z 29. 6. 2020, 17:41
Řádka 1:		Řádka 1:
		+	[[Soubor:Central America (orthographic projection).png\|thumb\|240px\|Střední Amerika]]
		+	[[Soubor:CIA map of Central America.png\|thumb\|240px\|Střední Amerika (2011)]]
	'''Střední Amerika''' je pomyslnou částí [[Severní Amerika\|severoamerického]] [[kontinent]]u. Střední Amerikou se obvykle označuje území sedmi nezávislých států [[Guatemala]], [[Belize]], [[Honduras]], [[Salvador]], [[Nikaragua]], [[Kostarika]] a [[Panama]]. Střední Amerika se považuje za součást [[Severní Amerika\|Severní Ameriky]].		'''Střední Amerika''' je pomyslnou částí [[Severní Amerika\|severoamerického]] [[kontinent]]u. Střední Amerikou se obvykle označuje území sedmi nezávislých států [[Guatemala]], [[Belize]], [[Honduras]], [[Salvador]], [[Nikaragua]], [[Kostarika]] a [[Panama]]. Střední Amerika se považuje za součást [[Severní Amerika\|Severní Ameriky]].

Řádka 4:		Řádka 6:

	== Definice pojmu Střední Amerika ==		== Definice pojmu Střední Amerika ==
-	~~[[Soubor:CentralAmerica-Mexico-Caribbean.png\|thumb\|Střední [[Amerika]] v nejširším slova smyslu]]~~
	Pojem ''Střední Amerika'' podle různých definicí zahrnuje různé státy. V češtině je ''Střední Amerika'' chápána jako území mezi Mexikem a [[Kolumbie\|Kolumbií]] (7 nezávislých států). Pro toto území existují cizojazyčné výrazy ''Central America'' (anglicky), ''América Central'' (španělsky) nebo ''Zentralamerika'' (německy). Pro těchto 7 států by tedy spíše příslušelo pojmenování ''Centrální Amerika''. Výrazem ''Střední Amerika'' bychom mohli pojmenovat souhrnně území [[Mexiko\|Mexika]], Střední (Centrální) Ameriky a [[Karibik]]u (některé definice ale Karibik do Střední Ameriky nezačleňují).		Pojem ''Střední Amerika'' podle různých definicí zahrnuje různé státy. V češtině je ''Střední Amerika'' chápána jako území mezi Mexikem a [[Kolumbie\|Kolumbií]] (7 nezávislých států). Pro toto území existují cizojazyčné výrazy ''Central America'' (anglicky), ''América Central'' (španělsky) nebo ''Zentralamerika'' (německy). Pro těchto 7 států by tedy spíše příslušelo pojmenování ''Centrální Amerika''. Výrazem ''Střední Amerika'' bychom mohli pojmenovat souhrnně území [[Mexiko\|Mexika]], Střední (Centrální) Ameriky a [[Karibik]]u (některé definice ale Karibik do Střední Ameriky nezačleňují).

Řádka 107:		Řádka 108:

	== Historie ==		== Historie ==
-	~~Hlavní článek: '''[[Dějiny Střední Ameriky]]'''~~	+	[[Soubor:Guatemala-1595-Temple of the Great Jaguar-DJFlickr.jpg\|thumb\|230px\|Chrám Velkého Jaguára (2007)]]
-	[[Soubor:~~Belize~~-~~tikal~~.jpg\|thumb\|~~Archeologická lokalita [[Tikal]]~~]]	+	{{Hlavní článek\|Dějiny Střední Ameriky}}
	Nejvýznamnější civilizace během [[Předkolumbovská Amerika\|předkolumbovského období]] se rozvíjely na území tzv. '''[[Mezoamerika\|Mezoameriky]]''' ([[Teotihuacan]], Toltékové, Aztékové, [[Zapotékové]], [[Mixtékové]], [[Mayové]], [[Olmékové]], [[Totonakové]]). Po objevení [[Amerika\|Ameriky]] Kryštofem Kolumbusem (1492) začala postupná kolonizace středoamerického regionu Evropany. Mezi roky 1519 a 1521 [[Dobývání Aztécké říše\|dobyl]] [[Hernán Cortés]] [[Aztécká říše\|Aztéckou říši]]. V roce 1535 bylo [[Seznam španělských vládců\|španělským králem]] ustanoveno nové ''[[místokrálovství]] Nové Španělsko'', které zahrnovalo převážnou část Střední Ameriky pod názvem [[generální kapitánie]] [[Generální kapitánie Guatemala\|Guatemala]]. Kromě Španělů se ve středoamerickém regionu výrazněji prosadili [[Britové]]. Jejich državy ''[[Britský Honduras]]'' a ''[[Pobřeží Moskytů]]'' byly častým předmětem sporů mezi těmito národy.		Nejvýznamnější civilizace během [[Předkolumbovská Amerika\|předkolumbovského období]] se rozvíjely na území tzv. '''[[Mezoamerika\|Mezoameriky]]''' ([[Teotihuacan]], Toltékové, Aztékové, [[Zapotékové]], [[Mixtékové]], [[Mayové]], [[Olmékové]], [[Totonakové]]). Po objevení [[Amerika\|Ameriky]] Kryštofem Kolumbusem (1492) začala postupná kolonizace středoamerického regionu Evropany. Mezi roky 1519 a 1521 [[Dobývání Aztécké říše\|dobyl]] [[Hernán Cortés]] [[Aztécká říše\|Aztéckou říši]]. V roce 1535 bylo [[Seznam španělských vládců\|španělským králem]] ustanoveno nové ''[[místokrálovství]] Nové Španělsko'', které zahrnovalo převážnou část Střední Ameriky pod názvem [[generální kapitánie]] [[Generální kapitánie Guatemala\|Guatemala]]. Kromě Španělů se ve středoamerickém regionu výrazněji prosadili [[Britové]]. Jejich državy ''[[Britský Honduras]]'' a ''[[Pobřeží Moskytů]]'' byly častým předmětem sporů mezi těmito národy.

Řádka 137:		Řádka 138:

	== Integrace středoamerických států ==		== Integrace středoamerických států ==
-	[[Soubor:Logo of the Central American Integration System.png\|thumb\|~~160px~~\|Logo SICA]]	+	[[Soubor:Logo of the Central American Integration System.png\|thumb\|230px\|Logo SICA]]
	Středoamerické státy se více či méně snaží o vzájemnou spolupráci a všeobecný rozvoj celého regionu. Intenzivnější proces integrace začal v roce [[1907]], kdy byl ustanoven ''[[Středoamerický soudní dvůr]]'' (''Corte Centroamericana de Justicia''). Další krok integračního procesu nastal v roce 1951 založením ''[[Organizace středoamerických států]]'' (''Organización de Estados Centroamericanos'', zkratka ''ODECA''). Od roku [[1991]] existuje jako nástupce ODECA '''''[[Středoamerický integrační systém]]''''' (''Sistema de la Integración Centroamericana'', zkratka ''SICA''). Tohoto projektu se účastní státy Belize, Panama a [[Dominikánská republika]], které z historického hlediska do středoamerického prostoru nespadají.		Středoamerické státy se více či méně snaží o vzájemnou spolupráci a všeobecný rozvoj celého regionu. Intenzivnější proces integrace začal v roce [[1907]], kdy byl ustanoven ''[[Středoamerický soudní dvůr]]'' (''Corte Centroamericana de Justicia''). Další krok integračního procesu nastal v roce 1951 založením ''[[Organizace středoamerických států]]'' (''Organización de Estados Centroamericanos'', zkratka ''ODECA''). Od roku [[1991]] existuje jako nástupce ODECA '''''[[Středoamerický integrační systém]]''''' (''Sistema de la Integración Centroamericana'', zkratka ''SICA''). Tohoto projektu se účastní státy Belize, Panama a [[Dominikánská republika]], které z historického hlediska do středoamerického prostoru nespadají.

Řádka 159:		Řádka 160:


-	{{Commonscat\|Central America}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Central+America}}{{Commonscat\|Central America}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Střední Amerika]]		[[Kategorie:Střední Amerika]]

Sysop: 1 revizi

2013-11-09T16:26:03Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 9. 11. 2013, 16:26

Sysop: Nahrazení textu

2012-05-26T22:00:02Z

Nahrazení textu

Nová stránka

'''Střední Amerika''' je pomyslnou částí [[Severní Amerika|severoamerického]] [[kontinent]]u. Střední Amerikou se obvykle označuje území sedmi nezávislých států [[Guatemala]], [[Belize]], [[Honduras]], [[Salvador]], [[Nikaragua]], [[Kostarika]] a [[Panama]]. Střední Amerika se považuje za součást [[Severní Amerika|Severní Ameriky]].

Střední Amerika má rozlohu přibližně 525 000 [[Kilometr čtvereční|km²]]. Šířka pevniny mezi [[Tichý oceán|Tichým oceánem]] a [[Karibské moře|Karibským mořem]] se pohybuje od 48 km do 563 km. Pro Střední Ameriku je charakteristický [[vulkanismus]] a častá [[zemětřesení]]. Střední Amerika leží z větší části na [[Karibská deska|Karibské]] [[Tektonická deska|tektonické desce]]. [[Rostlinstvo]] a [[živočišstvo]] je podobné spíše rostlinstvu a živočišstvu [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]].

== Definice pojmu Střední Amerika ==
[[Soubor:CentralAmerica-Mexico-Caribbean.png|thumb|Střední [[Amerika]] v nejširším slova smyslu]]
Pojem ''Střední Amerika'' podle různých definicí zahrnuje různé státy. V češtině je ''Střední Amerika'' chápána jako území mezi Mexikem a [[Kolumbie|Kolumbií]] (7 nezávislých států). Pro toto území existují cizojazyčné výrazy ''Central America'' (anglicky), ''América Central'' (španělsky) nebo ''Zentralamerika'' (německy). Pro těchto 7 států by tedy spíše příslušelo pojmenování ''Centrální Amerika''. Výrazem ''Střední Amerika'' bychom mohli pojmenovat souhrnně území [[Mexiko|Mexika]], Střední (Centrální) Ameriky a [[Karibik]]u (některé definice ale Karibik do Střední Ameriky nezačleňují).

* '''Geograficky''' se pod pojem ''Střední Amerika'' zařazuje území mezi [[Tehuantepecká šíje|Tehuantepeckou šíjí]] a [[Záliv Urabá|zálivem Urabá]]. Kromě sedmi nezávislých států podle této definice spadají do Střední Ameriky [[Státy Mexika|mexické státy]] [[Chiapas]], [[Tabasco]], [[Yucatán (stát)|Yucatán]], [[Campeche]], [[Quintana Roo]] a část [[Departementy Kolumbie|kolumbijského departementu]] [[Departement Chocó|Chocó]].
* Z '''historického''' hlediska se za středoamerické státy považují „pouze“ Guatemala, Salvador, Honduras, Nikaragua a Kostarika. Tyto státy sdílejí svou historii. Za španělské koloniální nadvlády byly tyto dnes samostatné státy sdružené v [[Generální kapitánie Guatemala|Generální kapitánii Guatemala]], která administrativně spadala pod [[místokrálovství]] Nové Španělsko. Po získání [[nezávislost]]i na [[Španělsko|Španělsku]] tvořily mezi roky 1823 a 1838 společně [[Federativní republika Střední Ameriky|Federativní středoamerickou republiku]]. Na rozdíl od těchto 5 států Panama spadala v minulosti pod [[Kolumbie|Kolumbii]] a Belize (pod názvem [[Britský Honduras]]) bylo [[Britské impérium|britskou kolonií]].
* '''Ekonomické a politické''' definování Střední Ameriky ukazuje více pohledů dělení. Současná mezistátní spolupráce mezi 7 středoamerickými státy je nejvíce zřetelná vzájemnou spoluprácí v organizaci [[Systém středoamerické integrace]] (španělsky ''Sistema de la Integración Centroamericana'', zkratka '''SICA'''). I přes svoje členství v této mezistátní organizaci má Panama silné vazby na [[Jižní Amerika|jihoamerické]] státy a Belize upřednostňuje svoji spolupráci v rámci [[Karibské společenství|Karibského společensví]] (CARICOM) namísto SICA. Naopak [[Karibik|karibský]] [[ostrov]]ní stát [[Dominikánská republika]], který geograficky do středoamerického regionu nespadá, ale je historicky, jazykově a kulturně blízký středoamerickým státům, je aktivní členský stát SICA.

== Přehled států ==
<div style="clear:both">
{|class="wikitable sortable" border="1" cellpadding="4" cellspacing="0" style="border:1px solid #aaa; border-collapse:collapse;background:white" width="100%"
|-
! Stát
! [[Seznam států světa podle rozlohy|Rozloha]] (km²) <ref>(anglicky) [https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/rankorder/2147rank.html Zdroj:CIA - pořadí států podle rozlohy]</ref>
! [[Seznam států světa podle počtu obyvatel|Obyvatelstvo]] (07/2009) <ref>(anglicky) [https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/rankorder/2119rank.html Zdroj:CIA - pořadí států podle obyvatelstva - červenec 2009]</ref>
! [[Seznam států světa podle hustoty zalidnění|Hustota zalid.]] (obyv./km²)
! class="unsortable"| [[Hlavní město]]
! class="unsortable"| [[Seznam měn|Měna]]
! class="unsortable"| [[Seznam států a jejich správních celků|Administrativní dělení]]
! [[Hrubý domácí produkt|HDP]] (na obyv.) ([[Mezinárodní dolarů]]) <ref>(anglicky) [http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2009/01/weodata/weorept.aspx?sy=2008&ey=2008&ssd=1&sort=country&ds=%2C&br=1&c=512%2C941%2C914%2C446%2C612%2C666%2C614%2C668%2C311%2C672%2C213%2C946%2C911%2C137%2C193%2C962%2C122%2C674%2C912%2C676%2C313%2C548%2C419%2C556%2C513%2C678%2C316%2C181%2C913%2C682%2C124%2C684%2C339%2C273%2C638%2C921%2C514%2C948%2C218%2C943%2C963%2C686%2C616%2C688%2C223%2C518%2C516%2C728%2C918%2C558%2C748%2C138%2C618%2C196%2C522%2C278%2C622%2C692%2C156%2C694%2C624%2C142%2C626%2C449%2C628%2C564%2C228%2C283%2C924%2C853%2C233%2C288%2C632%2C293%2C636%2C566%2C634%2C964%2C238%2C182%2C662%2C453%2C960%2C968%2C423%2C922%2C935%2C714%2C128%2C862%2C611%2C716%2C321%2C456%2C243%2C722%2C248%2C942%2C469%2C718%2C253%2C724%2C642%2C576%2C643%2C936%2C939%2C961%2C644%2C813%2C819%2C199%2C172%2C184%2C132%2C524%2C646%2C361%2C648%2C362%2C915%2C364%2C134%2C732%2C652%2C366%2C174%2C734%2C328%2C144%2C258%2C146%2C656%2C463%2C654%2C528%2C336%2C923%2C263%2C738%2C268%2C578%2C532%2C537%2C944%2C742%2C176%2C866%2C534%2C369%2C536%2C744%2C429%2C186%2C433%2C925%2C178%2C746%2C436%2C926%2C136%2C466%2C343%2C112%2C158%2C111%2C439%2C298%2C916%2C927%2C664%2C846%2C826%2C299%2C542%2C582%2C443%2C474%2C917%2C754%2C544%2C698&s=PPPPC&grp=0&a=&pr1.x=62&pr1.y=14 Mezinárodní měnový fond – Oficiální přehled států světa podle hrubého domácího produktu na obyvatele v roce 2008]</ref>
! [[Index lidského rozvoje|Index lidského rozvoje]] (2006)<ref>(anglicky) [http://hdr.undp.org/en/media/HDI_2008_EN_Tables.pdf Oficiální přehled států světa podle indexu lidského rozvoje [[Rozvojový program OSN|zdroj: Rozvojovým programem OSN]]]</ref>
|-
| [[Soubor:Flag of Belize.png|24px]] [[Belize]]
| 022 966
| 00 307 899
| 013,4
| [[Belmopan]]
| [[Belizský dolar]]
| [[Distrikty Belize|6 distriktů]]
| 07 881
| 0,771
|- style="background-color: #F5FFFA;"
| [[Soubor:Flag of Guatemala.png|24px]] [[Guatemala]]
| 108 890
| 13 276 517
| 121,9
| [[Ciudad de Guatemala]]
| [[Guatemalský quetzal]]
| [[Departementy Guatemaly|22 departementů]]
| 04 899
| 0,696
|-
| [[Soubor:Honduras flag 300.png|24px]] [[Honduras]]
| 112 090
| 07 792 854
| 069,5
| [[Tegucigalpa]]
| [[Honduraská lempira]]
| [[Departementy Hondurasu|18 departementů]]
| 04 268
| 0,714
|- style="background-color: #F5FFFA;"
| [[Kostarika]]
| 051 100
| 04 253 877
| 083,2
| [[San José (Kostarika)|San José]]
| [[Kostarický colón]]
| [[Provincie Kostariky|7 provincií]]
| 10 752
| 0,847
|-
| [[Nikaragua]]
| 129 494
| 05 891 199
| 045,5
| [[Managua]]
| [[Nikaragujská córdoba]]
| [[Departementy Nikaraguy|16 departementů]]
| 02 688
| 0,699
|- style="background-color: #F5FFFA;"
| [[Panama]]
| 078 200
| 03 360 474
| 043,0
| [[Ciudad de Panamá]]
| [[Panamská balboa]]
| [[Provincie Panamy|9 provincií]]
| 11 343
| 0,832
|-
| [[Soubor:Flag of El Salvador.png|24px]] [[Salvador]]
| 021 040
| 07 185 218
| 341,5
| [[San Salvador]]
| [[Americký dolar]]
| [[Departementy Salvadoru|14 departementů]]
| 07 551
| 0,747
|- " class="sortbottom" style="background-color: #E8E8E8;font-weight:bold;"
| Celkem
| 523 780
| 42 068 038
| 080,3
|
|
|
|
|
|}

== Historie ==
Hlavní článek: '''[[Dějiny Střední Ameriky]]'''
[[Soubor:Belize-tikal.jpg|thumb|Archeologická lokalita [[Tikal]]]]
Nejvýznamnější civilizace během [[Předkolumbovská Amerika|předkolumbovského období]] se rozvíjely na území tzv. '''[[Mezoamerika|Mezoameriky]]''' ([[Teotihuacan]], Toltékové, Aztékové, [[Zapotékové]], [[Mixtékové]], [[Mayové]], [[Olmékové]], [[Totonakové]]). Po objevení [[Amerika|Ameriky]] Kryštofem Kolumbusem (1492) začala postupná kolonizace středoamerického regionu Evropany. Mezi roky 1519 a 1521 [[Dobývání Aztécké říše|dobyl]] [[Hernán Cortés]] [[Aztécká říše|Aztéckou říši]]. V roce 1535 bylo [[Seznam španělských vládců|španělským králem]] ustanoveno nové ''[[místokrálovství]] Nové Španělsko'', které zahrnovalo převážnou část Střední Ameriky pod názvem [[generální kapitánie]] [[Generální kapitánie Guatemala|Guatemala]]. Kromě Španělů se ve středoamerickém regionu výrazněji prosadili [[Britové]]. Jejich državy ''[[Britský Honduras]]'' a ''[[Pobřeží Moskytů]]'' byly častým předmětem sporů mezi těmito národy.

[[15. září]] 1821 proběhla v městě [[Ciudad de Guatemala]] veřejná schůze, která vyústila v přijetí deklarace nezávislosti města na Španělsku a výzvu, aby ostatní oblasti v rámci kapitánie udělaly totéž. Toto datum dodnes slaví většina středoamerických států jako státní svátek ''Den nezávislosti''. Nezávislost ale netrvala dlouho - [[5. leden|5. ledna]] 1822 bylo území anektováno [[První mexické císařství|Mexickým císařstvím]] v čele s [[Agustín de Iturbide|Agustínem de Iturbide]]. Po jeho rezignaci a rozpadu císařství vznikl [[1. červenec|1. července]] 1823 nový stát '''[[Spojené provincie Střední Ameriky]]'''. Tento státní útvar se rozpadl v období 1838 až 1840 [[Občanská válka|občanskou válkou]]. Během 19. století a začátku [[20. století]] se uskutečnilo ještě několik pokusů o vytvoření společného státu. 20. století bylo i dobou několika [[Občanská válka|občanských válek]] ([[Guatemalská občanská válka]], [[Kostarická občanská válka]], [[Salvadorská občanská válka]]).

Roku [[1903]] se odtrhla [[Panama]] od [[Kolumbie]]. Od této doby se Panama snaží o kulturní a politické sblížení a integraci s ostatními středoamerickými státy i přes své tradičně silné vazby na [[Jižní Amerika|Jižní Ameriku]]. Roku [[1907]] byl založen [[Středoamerický soudní dvůr]].

Do roku [[1981]] bylo [[Belize]] [[Britské kolonie|britskou kolonií]] a i po získání nezávislosti spolupracuje na mezinárodní úrovni s [[Angličtina|anglofonními]] státy [[Karibik]]u a v procesu integrace Střední Ameriky stojí poněkud stranou.

Na seznamu světového dědictví UNESCO figuruje 8 středoamerických lokalit, které jsou lidským dílem. Jsou to [[Joya de Cerén]], [[Quiriguá]], [[Copán]], [[Tikal]], [[Ciudad de Panamá]], [[Antigua Guatemala]], [[León Viejo]] a [[Portobelo a San Lorenzo]].

== Geografie ==
Hlavní článek: '''[[Geografie Střední Ameriky]]''' 
[[Topografie]] středoamerického regionu předurčuje [[úmoří]] [[Světový oceán|oceánů]] tak, že do [[Atlantik]]u směřují delší [[řeky]] (např. [[San Juan (přítok Karibského moře)|San Juan]], [[Río Grande de Matagalpa]], [[Coco (řeka)|Coco]], [[Patuca]], [[Ulúa]], [[Motagua]], [[Hondo]], [[Usumacinta]]), které protékají nížinami s poměrně klidným tokem, zatímco přítoky [[Tichý oceán|Pacifiku]] (např. řeky [[Lempa]] a [[Choluteca (řeka)|Choluteca]]) jsou většinou kratší a překonávají na menší vzdálenosti větší výškový rozdíl, mají dravější tok. Největší jezera v regionu jsou [[Nikaragua (jezero)|Nikaragua]], [[Managua (jezero)|Managua]] a [[Izabal]]. Největší a nejvýznamnější vodní nádrží je bezesporu [[Gatúnské jezero]] na řece [[Río Chagres]], které zajištuje provoz [[Panamský průplav|Panamského průplavu]]. Ve Střední Americe se nachází mnoho [[Sopka|sopek]] (aktivních i neaktivních). V kráterech nebo [[Kaldera|kalderách]] sopek se často vyskytují [[Vulkanické jezero|vulkanická jezera]] (např. [[Irazú]] a [[Coatepeque]]).
Vlády středoamerických států zřídily mnoho chráněných území a národních parků. Některé z nich jsou zapsány do seznamu světového dědictví [[UNESCO]]. Jsou jimi [[Coiba]], [[Národní park Darién|Darién]], [[La Amistad]], [[Kokosový ostrov]], [[bariéra Belize]], [[Río Plátano]] a [[Guanacaste (UNESCO)|Guanacaste]].

=== Přírodní rizika ===
Území Střední Ameriky bývá poměrně často postihováno různými přírodními jevy s ničivými následky. Mezi nejvýraznější patří [[hurikán]]y a [[Tropický podnebný pás|tropické]] [[bouře]] (především pobřeží [[Karibik]]u), ničivá [[zemětřesení]] a [[erupce]] [[Sopka|sopek]] (Guatemala, Salvador, Nikaragua), [[Sesuv půdy|sesuvy půdy]], pobřežní [[povodně]] (zejména Belize a Honduras) i povodně v nížinách během [[období dešťů]] nebo lesní požáry (jih Panamy).

=== Enviromentální problémy ===
Činnost člověka přináší celou řadu negativních důsledků pro životní prostředí. Ve Střední Americe jsou nejpalčivější problémy [[odlesňování]] [[Půda|půdy]] a její následná [[eroze]], [[znečištění vody]] spachem hnojiv z polí i vypouštěním splaškových vod bez odpovídajícího vyčištění, [[znečištění ovzduší]] v městským oblastech, [[kontaminace půdy]] odpadem z [[Těžební průmysl|těžebního průmyslu]].

== Obyvatelstvo ==
Lidské osídlení Střední Ameriky je velmi nerovnoměrné. Obecně se dá říci, že většina obyvatel žije při pacifickém pobřeží, zatímco úmoří Karibiku je relativně řídce obydlené. Významným rysem [[demografie]] Střední Ameriky je existence velkých [[aglomerace|aglomerací]] kolem nejvýznamnějších měst s chudinskými předměstími. Tyto velké urbanistické celky výrazně ovlivňují ekonomiku celého státu.

=== Jazyky ===
Nejrozšířenější používaný jazyk je [[španělština]], která je zároveň oficiálním jazykem 6 středoamerických států (započítavají se do skupiny tzv. [[Hispanoamerika|hispanoamerických]] zemí) a je nejrozšířenější i v [[Belize]], kde je úředním jazykem [[angličtina]]. Kromě toho nemalá část obyvatelstva používá své vlastní jazyky (především [[mayské jazyky]], [[Xinca]], [[Garifuna]], [[Arawakan]] atd.)

== Integrace středoamerických států ==
[[Soubor:Logo of the Central American Integration System.png|thumb|160px|Logo SICA]]
Středoamerické státy se více či méně snaží o vzájemnou spolupráci a všeobecný rozvoj celého regionu. Intenzivnější proces integrace začal v roce [[1907]], kdy byl ustanoven ''[[Středoamerický soudní dvůr]]'' (''Corte Centroamericana de Justicia''). Další krok integračního procesu nastal v roce 1951 založením ''[[Organizace středoamerických států]]'' (''Organización de Estados Centroamericanos'', zkratka ''ODECA''). Od roku [[1991]] existuje jako nástupce ODECA '''''[[Středoamerický integrační systém]]''''' (''Sistema de la Integración Centroamericana'', zkratka ''SICA''). Tohoto projektu se účastní státy Belize, Panama a [[Dominikánská republika]], které z historického hlediska do středoamerického prostoru nespadají.

Další mezistátní regionální organizace působící ve Střední Americe jsou:
* ''[[Středoamerický společný trh]] (Mercado Común Centroamericano, MCAA)''
* ''[[Středoamerický parlament]] (Parlamento Centroamericano, PARLACEN)''
* ''[[Středoamerická banka pro ekonomickou integraci]] (Banco Centroamericano de Integración Económica, BCIE)''

=== Související články ===
* [[Hispanoamerika]]
* [[Mezoamerika]]
* [[Středoamerické a karibské hry]]
* [[Seznam sopek Mexika a Střední Ameriky]]

== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://mezoamerika.bloguje.cz/ Podrobné informace o Mezoamerice]
* [http://www.sica.int/ Oficiální stránky SICA (španělsky)]
* [http://www.centralamericadata.com/en/static/home Online zpravodajský web se zprávami ze Střední Ameriky (anglicky)]

{{Commonscat|Central America}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Střední Amerika]]