Sysop: 1 revizi

2013-11-15T11:50:22Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 15. 11. 2013, 11:50

Sysop: Nahrazení textu „prusko-rakouské války“ textem „prusko-rakouské války“

2012-07-21T09:34:19Z

Nahrazení textu „prusko-rakouské války“ textem „prusko-rakouské války“

Nová stránka

{{Infobox Dělostřelecká tvrz
| název tvrze = Stachelberg
| mapka =
| umístění tvrze = jižně od [[Žacléř]]e
| objekty tvrze = T-S 71 - [[pěchotní srub]] T-S 72 - pěchotní srub T-S 73 - pěchotní srub T-S 74 - pěchotní srub T-S 75 - [[dělostřelecká věž]] T-S 76 - dělostřelecká věž T-S 77 - [[dělostřelecký srub]] T-S 78 - dělostřelecký srub T-S 79 - [[minometná věž]] T-S 80 - minometná věž T-S 80a - [[vchodový objekt]]
| zkratka tvrze = ST
| jiné názvy = Ježova Hora, Babí
| velitel tvrze = nebyl ustanoven
| nadřízené ŽSV = [[ŽSV Trutnov]]
| plánovaný počet osádky = 778 mužů
| stavební firma = Ing. Zdenko Kruliš
| zahájení výstavby = [[16. října]] [[1937]]
| počet smrtelných úrazů = 0
|stav výstavby 30. září 1938= tvrz rozestavěna
}}
[[Soubor:T-S 73 Polom.jpg|right|thumb|Jediný vybudovaný srub na této tvrzi je T-S 73 ''Polom'']]'''Dělostřelecká tvrz Stachelberg''' (někdy také označována českým názvem Babí) byla v letech [[1937]] a [[1938]] budována jako součást stálého [[československé opevnění|československého opevnění]]. Nachází se na východním výběžku [[Krkonoše|Krkonoš]] (kóta 632 Hřebínek) v blízkosti [[Rýchorský prales|Rýchorského pralesa]] nad obcí [[Babí (Trutnov)|Babí]] mezi městy [[Trutnov]] a [[Žacléř]]. Jejím úkolem bylo chránit [[Libavské sedlo]], zemskou bránu mezi hřbetem Krkonoš a [[Vraní hory|Vraními horami]], kterou pravidelně v minulosti využívaly cizí armády pro vpády do [[Čechy|Čech]] (např. v roce 1866 během prusko-rakouské války 1. armádní sbor generála [[Bonin]]a) nebo například husité pro vpády do [[Slezsko|Slezska]]. Tvrz nebyla stavebně dokončena a dnes je v ní zřízeno vojenskohistorické muzeum.

== Projektování výstavba tvrze ==
Tvrz byla projektována jako jeden z pilířů obrany Trutnovska. Tvořilo ji celkem 12 tvrzových srubů, z nichž 11 bylo propojeno podzemními chodbami.Od ledna 1938 se oficiálně začal používat název: Ježová hora.
Jednalo se o:

{| class="wikitable "
|'''kódové označení'''
|'''bližší specifikace'''
|'''krycí název'''
|'''fáze výstavby'''
|-
|T-S 71
|pěchotní srub
|není znám
|rozestavěn
|-
|T-S 72
|pěchotní srub
|Chlum
|rozestavěn
|-
|T-S 73
|pěchotní srub
|Polom
|postaven – vstup do muzejní expozice
|-
|T-S 74
|pěchotní srub
|U silnice
|rozestavěn
|-
|T-S 75
|dělostřelecká věž
|není znám
|rozestavěna
|-
|T-S 76
|dělostřelecká věž
|není znám
|rozestavěna
|-
|T-S 76a
|samostatná dělostřelecká pozorovatelna
|není znám
|nepostavena
|-
|T-S 77
|dělostřelecký srub
|není znám
|rozestavěn
|-
|T-S 78
|dělostřelecký srub
|Není znám
|rozestavěn
|-
|T-S 79
|minometná věž
|není znám
|nepostavena
|-
|T-S 80
|minometná věž
|není znám
|nepostavena
|-
|T-S 80a
|vchodový objekt
|U Kanceláře
|rozestavěn
|-
|}

Výstavba tvrze byla zahájena na podzim [[1937]] firmami Ing. Zdenko Kruliš–Konstruktiva. a.s. – Praha. Stavebně měla být dokončena na podzim roku [[1939]]. Na stavbě tvrze pracovalo nepřetržitě ve třech směnách 1 500 dělníků. Za jeden rok stavebních prací se podařilo v podzemí vylámat všechny chodby, ubytovací sály, skladiště i prostory pro elektrárnu další technické zázemí, vybetonovány však byly pouze některé části podzemí (celkem asi 10 %).
Veškerý vytěžený materiál se používal na terénní úpravy na povrchu tvrze k zarovnání veškerých terénních nerovností, úvozů sníženin. Tak by se stal povrch tvrze snadno přehlednou postřelovatelnou plochou, která neposkytuje útočníkům možnost úkrytu.

Po dokončení měla být tvrz vyzbrojena celkem deseti 100mm [[houfnice]]mi vz. 38 s dostřelem 12 km rychlostí palby až 20 ran/min, osmi 4,7cm [[protitankový kanón|protitankovými kanóny]] vz. 36 s dostřelem 6 km rychlostí střelby 35 ran/min. A několika desítkami těžkých a lehkých kulometů pro obranu nejbližšího okolí vlastního povrchu tvrze.

Pro tvrze byla plánována posádka 778 mužů (46 důstojníků, 15 rotmistrů, 717 mužů), spolu s nimi mělo být v podzemí ubytováno dalších asi 240 mužů – dvě roty pěchoty – pro boj na povrchu tvrze.
Tvrz měla v případě úplného obklíčení stálého vedení boje odolávat nepříteli až dva měsíce, na tak dlouho byly kalkulovány zásoby munice, potravin, pohonných hmot dalšího vybavení.
[[Soubor:T-S 74 U silnice.jpg|right|thumb|Skořápka pěchotního srubu T-S 74''U silnice'' se zabetonovanou šachtou]]

== Mobilizace, Mnichovská dohoda a vyklizení tvrze ==
Veškeré stavební práce na tvrzi ustaly dne [[23. září]] [[1938]], když byla vyhlášena všeobecná [[mobilizace]] [[Československá armáda|československé armády]]. Tvrz, ačkoli nebyla dokončena, byla obsazena vojáky 17. hraničářského pluku z [[Trutnov]]a, nouzově vyzbrojena a připravena k obraně. Zdaleka však nemohla plnit úkoly ani nároky na ni kladené.

Osádka tvrze se účastnila drobných ozbrojených střetnutí s příslušníky sudetoněmeckého [[Freikorps]]u, kteří na území Československa pronikali z Liebau (dnes polská [[Lubawka]]). Ke skutečnému bojovému nasazení však nedošlo.

Dne [[29. září]] [[1938]] byla v [[Mnichov|Mnichově]] podepsána [[Mnichovská dohoda]], která přisoudila pohraniční oblasti Československa včetně Trutnovska německé [[Nacistické Německo|Třetí říši]]. Veškeré zbraně, zařízení a vybavení, stroje a stavební materiál byly z tvrze odvezeny. Vše, co nešlo nebo nebylo možno evakuovat, bylo zničeno. Při vyklízení podzemí provedli ženisté několik odstřelů, kterými zavalili štoly ústící na povrch a odvodňovací systém tvrze. Díky vydatným podzemním pramenům se podzemí naplnilo během několika dní vodou, která zabraňovala přístupu do nitra tvrze až do roku 2000.

Jako první vstoupili na československé území příslušníci 8. pluku III. pěší divize [[Wehrmacht]]u na tvrz konkrétně 9. rota tohoto pluku. Vhledem k tomu, že tvrz byla nedokončená, podzemí zatopené a v jejím blízkém okolí se nacházelo několik osad a vesnic, neměli Němci zájem na ní testovat zbraně, cvičit jednotky ani ji jinak využívat. Po celou válku tak byla opuštěná. V roce 1945 byly objekty v prostoru tvrze nouzově připraveny k obraně před postupující [[Rudá armáda|Rudou armádou]], k žádnému boji zde však nedošlo.
[[Soubor:Podzemí tvrze Stachelberg.jpg|right|thumb|Podzemí tvrze - zpřístupněná část]]

== Poválečné období a dnešní stav ==
Několik let po válce se ještě o vojenském využití uvažovalo, od 50. let však byla tato myšlenka opuštěna, stejně jako tvrze Stachelberg. Jediný dokončený objekt T-S 73 byl v 80. letech využíván jako skladiště chemikálií (aredin), které byly z objektu vyklizeny v roce [[1990]].

Od roku [[1993]] funguje na tvrzi neustále rozšiřované muzeum československého opevnění. K poslednímu rozšíření podzemní expozice došlo v létě [[2007]], kdy byla zpřístupněna část podzemních kasáren. Prohlídka podzemních prostor se tak prodloužila na 1 hodinu.

Provozovatelem muzea se stalo od počátku družstvo Fortis se sídlem v [[Trutnov|Trutnově]]. Pro všechny členy družstva je společné nadšení a zájem o historii československého opevnění. Tvrz uvádějí do původního stavu ve svém volném čase a bez nároku na odměnu, muzeum nemá žádného placeného zaměstnance a veškeré rekonstrukční práce jsou hrazeny pouze ze vstupného.

Postupně byl rekonstruován objekt T-S 73, kde je umístěna hlavní část expozice a který je dnes také jediným vstupem do podzemního komplexu (vstup s průvodcem minimálně 1× za hodinu dle aktuální informace na pokladně muzea). Dalším přístupným objektem je lehký objekt vz.37, který je vyzbrojen a uveden do stavu v roce 1938. Po povrchu a okolí tvrze provede návštěvníky naučná stezka.

== Přístupové cesty ==
Autobusem z Trutnova nebo Žacléře (linka 690190), vystoupit na zastávce Babí-pevnost. Ze zastávky po značené cestě asi 300 m.

Autem nebo na kole po silnici č. 300 z Trutnova do Žacléře, parkoviště je u autobusové zastávky nad obcí Babí (z Trutnova 10 km, ze Žacléře 6 km).

Nebo v současné době je možné se na tvrz dostat po naučné stezce z Libče od pěchotního srubu T-S 63. Cesta je značená a vede středně těžkým terénem, cestou je možno shlédnout 8 postavených pěchotních srubů a jednu základovou desku včetně rozestavěné tvrze Stachelberg. U každého objektu jsou umístěny informační panely věnující se problematice Čs. opevnění.

== Externí odkazy ==
* [http://www.stachelberg.cz Oficiální stránky muzea]
* [http://www.bunkry.cz/stachelberg/ Stránky dělostřelecké tvrze Stachelberg]

{{Commonscat|Stachelberg (fortress)}}
{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Muzea v Královéhradeckém kraji]]
[[Kategorie:Dělostřelecké tvrze československého opevnění]]
[[Kategorie:Krkonoše]]
[[Kategorie:Muzea československého opevnění]]
[[Kategorie:Historická podzemí]]

Stachelberg (dělostřelecká tvrz) - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu „prusko-rakouské války“ textem „prusko-rakouské války“