Sysop: 1 revizi

2013-11-15T07:44:03Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 15. 11. 2013, 07:44

Sysop: Nahrazení textu

2011-11-12T14:59:02Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox sídlo
| název = Staré Sedlo
| foto = File:Stare Sedlo celek.JPG
| popisek.foto = Staré Sedlo, pohled z vrchu Kázek
| charakter=vesnice
| obyvatelé = 34 (k r. 2001)
| č.p. = 21
| PSČ = 364 61 (Teplá)
| obec=[[Teplá]]
| okres = Cheb
| země = [[Čechy]]
| k.ú.= Staré Sedlo u Teplé
| výměra = 3,98
| zem.šíř = 49°56′25″
| zem.dél = 12°56′33″
| nad.výš = 613
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Staré Sedlo| position=right |lat_deg=49 |lat_min=56 |lat_sec=25 |lon_deg=12 |lon_min=56 |lon_sec=33|float=center | caption= }}
}}
'''Staré Sedlo''' ([[Němčina|něm.]] ''Altsattl'' či ''Alt Sattl'') je obec v současnosti patřící pod město [[Teplá]], od kterého je vzdálena necelých 8 km jihovýchodním směrem. Jedná se o obec převážně liniového charakteru. Žije zde 34 obyvatel a nachází se zde 21 domů.

== Historie ==
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1183. Tehdy kníže Bedřich daroval řádu [[Manětín|manětínských]] [[Řád johanitů|johanitů]] obce Staré Sedlo, Zblažím ([[Blažim (okres Plzeň-sever)|Blažim]]), [[Ingnerovice]] (?), [[Krsy]], [[Zahrádka (Teplá)|Zahrádka]], [[Skršice]] (?), [[Kajšovice]] (Kejšovice), Polono ([[Polínka]]), Polom ([[Políkno]]), Vjakošov ([[Vlkošov]]) a [[Otročín]], „zahrnuv je v jeden [[újezd]], jemuž dáno jméno Jerusalem“.<ref>Jan Orth, ''Topograficko-statistický slovník Čech'', Praha: I.L. Kober, 1870.</ref> Pod Staré Sedlo tehdy patřily obce [[Beroun (Teplá)|Beroun]], [[Zahrádka (Teplá)|Zahrádka]] a [[Nezdice (Teplá)|Nezdice]].
Etymologie jména obce, které se v podobě „''Ztare zedlo''“ objevuje již v nejstarších písemných zmínkách,<ref>Viz ''Codex diplomaticus et epistolaris Bohemiae'' I, s. 418, řádek 32: „Fridericus dux ordini s. Joh. Ztare zedlo, villam desertam, donat.“</ref> mohla vzniknout z kořene ''sed-'' dvěma možnými způsoby:<ref>K následujícímu viz Antonín Profous a Jan Svoboda, ''Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny, díl IV.'', Praha: Nakladatelství ČSAV, 1957, s. 32.</ref>
* (1) Příponou ''- ъlo'', z čehož vzniklo [[Staroslověnština|stsl.]] ''sedlo'' ve významu sedla na koně (srov. ''sedlo'' v [[srbochorvatština|srbochorvatštině]] a [[ruština|ruštině]], či ''siedlo'' v [[polština|polštině]]), nebo jako obrazné označení prohybu v horském hřbetu (odtud i doslovný překlad do [[Němčina|němčiny]] ''Sattel'');
anebo
* (2) rovněž příponou ''-lo'' ke kořeni ''sed-'', kdy se takto vzniklé ''sedlo'' v [[Jihoslovanské jazyky|jihoslovanských]] a [[Východoslovanské jazyky|východoslovanských]] jazycích změnilo na ([[Staroslověnština|stsl.]]) ''selo'' ve významu „dvorec, role, bydliště“ (srov. [[Bulharština|bulh.]], [[Ruština|rus.]] i [[Srbochorvatština|srbch.]] ''selo'' znamenající „vesnice“). Toto ''sedlo'' se pak v [[Západoslovanské jazyky|západoslovanských]] jazycích – za účelem odlišení od „sedla“ ve významu „Sattel“ – prodloužením změnilo na ''sídlo'' (srov. místní jména Sedlec, Sedlice či Sedliště vycházející z původního ''sedlo'', anebo [[apelativum]] ''sedlák'', tedy „vesničan“).
V případě Starého Sedla však v dochovaných písemných pramenech dochází v průběhu času k oboustrannému překladu mezi [[Čeština|čes.]] ''sedlo'' („sídlo“) a [[Němčina|něm.]] ''Sattel'' („sedlo“) a nelze tedy rozhodnout, které z nich je původní co do významu. S přihlédnutím k faktu, že obec navíc leží v prohybu zemského reliéfu, se otázka ještě více komplikuje. Na základě dřívějšího výskytu [[Čeština|českého]] ''sedlo'' v písemných pramenech je však patrná původnost tohoto názvu. Jeho možným významem „Staré sídlo“ by pak byla naznačena možnost, že ke stálému osídlení těchto míst mohlo dojít již dávno před rokem 1183.
[[Soubor:Sedlo zdalky.JPG |thumb|left|Staré Sedlo, celkový pohled]]
K roku 1459 je v archivu kláštera [[Teplá]] zmiňováno ''Staresedlo (k Teplé)''.<ref>Viz August Sedláček, ''Místopisný slovník historický království Českého'', Praha: 1908.</ref> Roku 1680 se ani Starému Sedlu nevyhnula selská bouře, vyvrcholení feudálního útlaku, kdy někteří nevolníci položili své životy při ozbrojeném střetnutí na Ovčím vrchu (698 m n.m.) v blízkosti tehdy již opuštěného hradu [[Krasíkov (hrad)|Krasíkova]]. Seznam panství, na nichž se povstání konalo, je zapsán v kronice [[Chotěšov|Chotěšovské]].<ref>Franz Klement, ''Der politische Bezirk Tepl'', Tachau: F. Klement, 1882 (1878<sup>1</sup>).</ref>
Již koncem 16. a v průběhu 17. století docházelo v okolí města [[Teplá|Teplé]] k masivní německé kolonizaci a ke germanizaci celého území. K roku 1788 je Staré Sedlo zmiňováno již jako ''Alt-Sattel'' patřící pod panství Teplá (''Herrschaft Tepel'').<ref>Jaroslaus Schaller, ''Topographie des Königreiches Böhmen'' IX, s. 198.</ref> Roku 1838 je název obce psán ''Altsattl''.<ref>Johann Gottfried Sommer, ''Das Königreich Böhmen befindlichen Ortschaften'' VI, Prag: 1791, s. 271: „Altsattl 1/4 Stadt ostsüdöstlich vom Stifte [Tepel].“</ref>
Katastrální výměra obce činila ve 2. polovině 19. století 398 ha. Z toho bylo 232 ha užitná plocha, 162 ha les a 5 ha veřejné cesty. Ze 162 ha lesa náleželo 63 ha soukromým vlastníkům, 3,4 ha obci a 95,6 klášteru [[Teplá]]. Příslušný poštovní úřad se nacházel v klášteře [[Teplá]], později pak v [[Úterý (okres Plzeň-sever)|Úterý]]; nejbližší telegraf se nacházel v [[Toužim]]i. Věřící ze Starého Sedla museli na bohoslužby docházet do farního kostela [[Jan Křtitel|sv. Jana Křtitele]] v obci [[Úterý (okres Plzeň-sever)|Úterý]] (tehdy Neumarkt). Mimo Staré Sedlo byly k [[Úterý (okres Plzeň-sever)|Úterý]] přifařeny také obce [[Svahy]] (Hangendorf), [[Křivce]] (Krips) a blízké samoty. V přibližně 2,5 km vzdálených Křivcích se nacházel lokální kostel [[Martin z Tours|sv. Martina]], v němž se ale bohoslužba konala jen v určené dny. V Křivcích byl také hřbitov pro místní i starosedelské obyvatele.
V roce 1875 byla ve Starém Sedle zbudována školní budova i s bytem pro učitele, v níž byla umístěna jednotřídní lidová škola. Roku [[1907]] byl založen starosedelský dobrovolný požární sbor, jenž disponoval dvěma stříkačkami a nezbytným příslušenstvím. Obchod a řemeslo byly v obci zastoupeny zejména obchodem s koloniálním zbožím a obchodem s obuví, ke kterému patřila dílna pro opravu bot. Dále se zde nacházely obchody s nejrůznějšími potravinami, hostinec s řeznictvím a s pokoji pro pocestné, jakož i kovárna v obecním domě (dům č. p. 9, pozdější budova MNV). Obživu zajišťovalo pro většinu obyvatel Starého Sedla zemědělství – pěstováno bylo žito, pšenice, pivovarský ječmen, oves a okopaniny. Choval se zde hovězí dobytek, koně a prasata, jejichž výkrm zajišťovaly rozlehlé okolní louky ležící ladem. V obci byla zastoupena i řemeslná zaměstnání, nejčastěji pak zedník, kameník, sochař či tesař. Častý výskyt kamenického řemesla byl dán blízkostí [[trachyt]]ového lomu Stěnská na úpatí vrchu Špičák. Honební katastr pro lov činil 302 ha a vykazoval vždy bohatý stav lovné zvěře.<ref> Viz Josef Schmutzer und Otto Zerlik (eds.), ''Das Tepler Land. Was die Stiftstürme erzählen… Heimat der Chorherren und Musiker'', Geisenfeld (Hallertau): J. Schmutzer, 1967, s. 430.</ref>
[[Soubor:Altsattl in Das Tepler Land.jpg|thumb|right|Staré Sedlo v 1. polovině 20. století]]
V [[První světová válka|první světové válce]] zahynulo nebo bylo pohřešováno osm mužů pocházejících z obce. Ve válce [[Druhá světová válka|druhé]] zahynulo nebo bylo pohřešováno dvanáct místních mužů. Památku obětí [[První světová válka|první světové války]] připomínal kamenný pomník stojící před domem č. p. 7, tzv. Páralovnou. Ten byl však patrně zničen v důsledku demolice statku č. p. 7 a následnou výstavbou bytovek na jeho místě v 70. letech [[20. století]].<ref>Dům č. p. 7 byl spolu s dalšími objekty určen k demolici dne 22. 3. 1972. Obyvatelé obce o tom byli informováni na oběžníku MNV ještě toho dne.</ref>
Před [[Druhá světová válka|druhou světovou válkou]] bylo všech více než 200 obyvatel obce německé národnosti. Po Mnichovu [[1938]] připadlo celé území bývalého okresu [[Teplá]] pod [[Nacistické Německo|Německou říši]]. Město [[Teplá]] bylo osvobozeno Američany [[6. květen|6. května]] [[1945]] a nedlouho po konci války začal [[Vysídlení Němců z Československa|odsun]] původního německého obyvatelstva. Poslední transporty ze Starého Sedla proběhly v srpnu roku [[1946]]; vysídlenci byli posíláni do sběrného tábora v Teplé a odtud transportováni do [[Německo|Německa]]. Město bylo postupně dosídlováno a tento proces nebyl podle záznamů [[MNV]] ukončen ještě na konci roku [[1952]]. Většina osídlenců pocházela z jižních [[Čechy|Čech]], zejména z [[Hupolec|Humpolce]], [[Pelhřimov]]a a [[Kamenice nad Lipou]].
Místní správní komise byla ustanovena již v létě [[1945]] a později také vznikl samostatný [[MNV|Místní národní výbor]]. Ten v obci fungoval až do [[1. ledna 1975]], kdy byl připojen k [[MěNV]] [[Teplá]]. Ke stejnému datu se Staré Sedlo stalo součástí města [[Teplá]] spadajícího k [[okres Karlovy Vary|okresu Karlovy Vary]] až do roku [[2003]]. Po zrušení okresních úřadů [[1. leden|1. ledna 2003]] byla Teplá přiřazena pod správní obvod obce s rozšířenou působností [[Mariánské Lázně]]. Přesto ale ještě 4 roky zůstala v okrese Karlovy Vary. K 1. lednu [[2007]] byla ale podle působnosti vyhlášky č. 513/2006 Sb. přičleněna do okresu Cheb, aby byl sjednocen okres i správní obvod obce s rozšířenou působností.<ref>[http://cs.wikipedia.org/wiki/Teplá]</ref>
Od roku [[1952]] v obci bylo [[jednotné zemědělské družstvo]]. Nacházel se zde také obchod s potravinami provozovaný družstvem [[Jednota]] [[Toužim]] v domě č. p. 10. Obchod však byl uzavřen po roce [[1977]] a do obce začala dojíždět pojízdná prodejna. Hospoda v domě č. p. 36 byla v provozu také po válce, a to až do poloviny 50. let. Jednotřídní lidová škola se v Starém Sedle udržela do roku [[1963]]. V roce [[1974]] bylo z iniciativy starosedelských a zahrádeckých obyvatel postaveno koupaliště poblíž osady [[Zahrádka (Teplá)|Zahrádka]]. Ke konci roku [[1974]] MNV ještě schválil prodej některých chátrajících budov žadatelům pro rekreační účely. Od druhé poloviny 70. let začal v obci počet chalupářů narůstat. V současnosti se právě tehdejší generace chalupářů a chatařů ve Starém Sedle pomalu začíná usazovat natrvalo a tvoří tak novou vlnu stálých obyvatel obce.
== Poloha a okolí ==
Staré Sedlo leží v údolí mezi vrchem Špičák (726 m n. m.) a Sedelskou rovinou na severu, a vrchem Kázek (653 m n. m.) a Klášterským lesem na jihu. Přibližně 0,5 km západně od obce, směrem na [[Zahrádka (Teplá)|Zahrádku]], teče Nezdický potok, jenž se později vlévá do potoka Úterského. 2,5 km západně od Starého Sedla, zhruba na půli cesty do [[Úterý (okres Plzeň-sever)|Úterý]], se nachází tzv. Reitenbergův pramen; 2 km východně nalezneme poblíž obce [[Zahrádka (Teplá)|Zahrádka]] tzv. Zahrádeckou kyselku.
[[Soubor:Sedlo Pamatny strom.JPG|thumb|left|Památný strom ve Starém Sedle u brány č.p. 12]]
1,5 km severně od Starého Sedla, poblíž silnice II. třídy číslo 210, se nalézá vrch Špičák (Spitzberg). Na jeho jižním úpatí se z lomu Stěnská již více než 800 let těží přírodní kámen vulkanického původu s převahou [[živec|živců]] zvaný [[trachyt]], jehož výskyt je v [[Česká republika|České republice]] poměrně vzácný. Z [[trachyt]]u byl vybudován např. klášter [[Teplá]], ale i celé Staré Sedlo a všechny okolní obce. Těžba [[trachyt]]ových bloků v lomu Stěnská je dnes prováděna pomocí řetězových a lanových pil.<ref>[http://www.revuekamen.cz/sumar-3-08.htm], navštíveno 23. 7. 2009.</ref> Dál za Stěnským lomem se nachází Stěnský rybník, jehož vodní plocha má rozlohu 4 ha. Tento starý klášterní rybník byl zbudován již v 17. století na Úterském potoce a v roce 2007 byl kompletně revitalizován.
== Zajímavosti ==
[[Soubor:Sedlo Bozi muka2.JPG|thumb|right|Boží muka ve Starém Sedle]]
V obci se nachází jeden [[památný strom]]: 18,5 metru vysoký [[javor klen]] s 337 centimetrovým obvodem kmene, pojmenovaný „Javor u brány“. Stojí před malebnou bránou domu č. p. 12 na jižním okraji Starého Sedla.<ref>Jaroslav Michálek, ''Památné stromy Karlovarského kraje'', Karlovy Vary: Krajské muzeum Karlovarského kraje, 2008, s. 76.</ref> Nalezneme zde také jedna zachovalá [[boží muka]] (stojící u silnice na východním okraji obce) a dva památné kameny z konce 19. století, které jsou však oba značně poničeny: jeden (z roku 1889) leží povalený v poli pod osamělým stromem jihozápadně od vrchu Kázek, druhý (z roku 1870) ve škarpě u silnice na [[Křivce]].
Dnes přes Staré Sedlo vede silnice III. třídy, která jej spojuje s obcemi [[Zahrádka (Teplá)|Zahrádka]], [[Křivce]], [[Bezdružice]] a rovněž se silnicí II. třídy číslo 210 (spojující [[Teplá|Teplou]] a [[Úterý (okres Plzeň-sever)|Úterý]]). Přes obec je také vedena značená cyklotrasa IV. třídy s označením 2208 ([[Hanov]] – [[Pěkovice]] – [[Staré Sedlo]] – [[Bezdružice]]) v délce 21 km.
== Reference ==
== Externí odkazy ==
* [http://www.tepla.cz Stránky města Teplá.]
* [http://www.kr-karlovarsky.cz/Cyklo/cyklotrasy/popisy_ML/Popis_352.htm Cyklotrasa č.352, úsek Klášter Teplá – Úterý (! záměna Starého Sedla za Křivce !)]

{{Město Teplá}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Teplá]]
[[Kategorie:Vesnice okresu Cheb]]

Staré Sedlo (Teplá) - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu