Strakapoud velký - Historie editací

Sysop: ++

2022-06-20T10:06:20Z

Sysop: + VIDEO

2022-06-20T09:54:53Z

+ VIDEO

← Starší verze		Verze z 20. 6. 2022, 09:54
Řádka 252:		Řádka 252:
	* ''D. m. stresemanni'' {{malé\|(Rensch, 1924)}} – vyskytuje se v rozmezí od [[Čína\|Číny]] po [[Tibet]], [[Indie\|Indii]] a [[Myanmar]].		* ''D. m. stresemanni'' {{malé\|(Rensch, 1924)}} – vyskytuje se v rozmezí od [[Čína\|Číny]] po [[Tibet]], [[Indie\|Indii]] a [[Myanmar]].

-	=== Související články ===	+	== YouTube ==
		+	{\| border="4" width="442" align="left"
		+	\| {{#widget:YouTube\|id=VRdpqxlnL28}}
		+	\|- align="center"
		+	\| '''291 Strakapoud velký (Dendrocopos major)'''
		+	\|}
		+	{\| border="4" width="442" align="right"
		+	\| {{#widget:YouTube\|id=AMv0q21w7p8}}
		+	\|- align="center"
		+	\| '''Dendrocopos major – bubnování'''
		+	\|}
		+	<br style="clear: both;" />
		+	== Související články ==
	* [[Seznam ptáků Česka]]		* [[Seznam ptáků Česka]]
-
	== Reference ==		== Reference ==
	<references/>		<references/>

Sysop: ++

2022-06-20T09:28:16Z

← Starší verze		Verze z 20. 6. 2022, 09:28
Řádka 262:		Řádka 262:


-	{{Dobrý článek}}	+	{{Dobrý článek}}{{Flickr\|Dendrocopos+major}}{{Commonscat\|Dendrocopos major}}{{Šplhavci v ČR}}{{Článek z Wikipedie}}
-	{{Flickr\|Dendrocopos+major}}{{Commonscat\|Dendrocopos major}}{{~~Článek z Wikipedie~~}}	+
-	{{~~šplhavci v ČR~~}}	+
	[[Kategorie:Datlovití]]		[[Kategorie:Datlovití]]
		+	[[Kategorie:Video články Multimediaexpo.cz]]

Sysop: + Aktualizace

2022-06-20T08:50:39Z

+ Aktualizace

← Starší verze		Verze z 20. 6. 2022, 08:50
Řádka 19:		Řádka 19:
	\| druhotné dělení = [[Poddruh]]y		\| druhotné dělení = [[Poddruh]]y
	\| podřazené taxony = 14, viz [[Strakapoud velký#Taxonomie\|níže]]		\| podřazené taxony = 14, viz [[Strakapoud velký#Taxonomie\|níže]]
-	}}	+	}}[[Soubor:Greater Spotted Woodpecker (41554059345).jpg\|thumb\|240px\|Dospělý samec strakapouda velkého]]
-	'''Strakapoud velký''' (''Dendrocopos major'') je široce rozšířený [[šplhavci\|šplhavec]] z [[Čeleď\|čeledi]] [[datlovití\|datlovitých]] (Picidae). Je průměrně 22,5 cm dlouhý, černobíle zbarvený s červenými spodními krovkami ocasními. U pohlaví je přitom vyvinut nápadný [[pohlavní dimorfismus]], samci mají na rozdíl od samic totiž i červený týl.	+	'''Strakapoud velký''' (''Dendrocopos major'') je široce rozšířený [[šplhavci\|šplhavec]] z [[Čeleď\|čeledi]] [[datlovití\|datlovitých]] (Picidae). Je průměrně 22,5 cm dlouhý, černobíle zbarvený s červenými spodními krovkami ocasními.
		+
		+	U pohlaví je přitom vyvinut nápadný [[pohlavní dimorfismus]], samci mají na rozdíl od samic totiž i červený týl.

	Vyskytuje se na všech [[kontinent]]ech [[východní polokoule]] s výjimkou [[Austrálie]], na svém rozsáhlém areálu rozšíření přitom tvoří 14 [[poddruh]]ů. Jeho přirozeným [[biotop]]em jsou [[les]]y všech typů, běžně se však vyskytuje i v parcích a zahradách. V [[Česká republika\|České republice]] je pak zdaleka nejběžnějším zástupcem [[řád (biologie)\|řádu]] [[šplhavci\|šplhavců]].		Vyskytuje se na všech [[kontinent]]ech [[východní polokoule]] s výjimkou [[Austrálie]], na svém rozsáhlém areálu rozšíření přitom tvoří 14 [[poddruh]]ů. Jeho přirozeným [[biotop]]em jsou [[les]]y všech typů, běžně se však vyskytuje i v parcích a zahradách. V [[Česká republika\|České republice]] je pak zdaleka nejběžnějším zástupcem [[řád (biologie)\|řádu]] [[šplhavci\|šplhavců]].
Řádka 37:		Řádka 39:
	\|jazyk=francouzsky}}</ref>		\|jazyk=francouzsky}}</ref>
	Stavbou těla je skvěle přizpůsoben životu na stromech. Jeho čtyři prsty, z nichž dva směřují dopředu a dva dozadu, jsou opatřeny zahnutými drápy, které usnadňují šplhání a jeho tuhá ocasní pera při něm slouží jako opora těla. K rozbíjení dřeva má velmi silný, zašpičatělý [[zobák]] s velmi dlouhým a citlivým, štíhlým, plochým [[jazyk (orgán)\|jazykem]], který je na konci opatřený drsnou štětičkou a který mu napomáhá k získání kořisti i ze špatně dostupných míst. Díky jeho velmi silným krčním svalům je schopen do dřeva narážet velkou rychlostí, proto má i velmi silnou lebku, která chrání jeho mozek před zpětnými nárazy.<ref name=oiseaux/>		Stavbou těla je skvěle přizpůsoben životu na stromech. Jeho čtyři prsty, z nichž dva směřují dopředu a dva dozadu, jsou opatřeny zahnutými drápy, které usnadňují šplhání a jeho tuhá ocasní pera při něm slouží jako opora těla. K rozbíjení dřeva má velmi silný, zašpičatělý [[zobák]] s velmi dlouhým a citlivým, štíhlým, plochým [[jazyk (orgán)\|jazykem]], který je na konci opatřený drsnou štětičkou a který mu napomáhá k získání kořisti i ze špatně dostupných míst. Díky jeho velmi silným krčním svalům je schopen do dřeva narážet velkou rychlostí, proto má i velmi silnou lebku, která chrání jeho mozek před zpětnými nárazy.<ref name=oiseaux/>
-	[[Soubor:Dendrocopos major, female and male.jpg\|left\|~~thumb~~\|Samice (vlevo) a samec (vpravo)]]	+	[[Soubor:Dendrocopos major, female and male.jpg\|thumb\|left\|200px\|Samice (vlevo) a samec (vpravo)]]
	Svrchu je strakapoud velký převážně černý s výraznými bílými znaky na [[křídlo (biologie)\|křídlech]] v podobě velké skvrny na jejich vrchní části a tenkých světlých pruhů na letkách. Spodinu těla má lehce nažloutlou, opeření na spodních krovkách ocasních oranžovo-červené. Na boční straně jinak světlé hlavy má dva výrazné, ve středu spojené tmavé pruhy.		Svrchu je strakapoud velký převážně černý s výraznými bílými znaky na [[křídlo (biologie)\|křídlech]] v podobě velké skvrny na jejich vrchní části a tenkých světlých pruhů na letkách. Spodinu těla má lehce nažloutlou, opeření na spodních krovkách ocasních oranžovo-červené. Na boční straně jinak světlé hlavy má dva výrazné, ve středu spojené tmavé pruhy.
	U pohlaví je vyvinut patrný [[sexuální dimorfismus]] – [[samec\|samci]] mají výraznou červenou skvrnu na týle, zatímco [[samice]] tento znak zcela postrádají a týl mají černý. Mladí ptáci jsou od dospělců až do listopadu, kdy u nich probíhá [[přepeřování]], snadno odlišitelní díky červenému zbarvení na temeni a růžovému opeření na spodních krovkách ocasních.<ref name=bird>{{Citace monografie		U pohlaví je vyvinut patrný [[sexuální dimorfismus]] – [[samec\|samci]] mají výraznou červenou skvrnu na týle, zatímco [[samice]] tento znak zcela postrádají a týl mají černý. Mladí ptáci jsou od dospělců až do listopadu, kdy u nich probíhá [[přepeřování]], snadno odlišitelní díky červenému zbarvení na temeni a růžovému opeření na spodních krovkách ocasních.<ref name=bird>{{Citace monografie
Řádka 111:		Řádka 113:
	Je stálý, výjimkou je pouze část ptáků z chladných severských oblastí, která se na zimu za potravou stahuje na jih.		Je stálý, výjimkou je pouze část ptáků z chladných severských oblastí, která se na zimu za potravou stahuje na jih.
	=== Biotop ===		=== Biotop ===
-	[[Soubor:Gespensterwald6.jpg\|thumb\|Staré lesní porosty se vzrostlými stromy jsou pro strakapouda velkého ideálním biotopem s množstvím hnízdních příležitostí a potravy]]	+	[[Soubor:Gespensterwald6.jpg\|thumb\|240px\|Staré lesní porosty se vzrostlými stromy jsou pro strakapouda velkého ideálním biotopem s množstvím hnízdních příležitostí a potravy]]
	Přirozeným biotopem strakapouda velkého jsou [[jehličnatý les\|lesy jehličnaté]], [[listnatý les\|listnaté]] i [[smíšený les\|smíšené]], zdá se však, že preferuje zvláště rozsáhlejší listnaté komplexy se vzrostlými stromy. Je také velmi přizpůsobivý a v hojném počtu se proto vyskytuje i v blízkosti lidských sídel, nejčastěji pak v městských parcích a ve větších, stromy zarostlých zahradách.<ref name=rsbp/>		Přirozeným biotopem strakapouda velkého jsou [[jehličnatý les\|lesy jehličnaté]], [[listnatý les\|listnaté]] i [[smíšený les\|smíšené]], zdá se však, že preferuje zvláště rozsáhlejší listnaté komplexy se vzrostlými stromy. Je také velmi přizpůsobivý a v hojném počtu se proto vyskytuje i v blízkosti lidských sídel, nejčastěji pak v městských parcích a ve větších, stromy zarostlých zahradách.<ref name=rsbp/>
	=== Výskyt v Česku ===		=== Výskyt v Česku ===
Řádka 140:		Řádka 142:
	Strakapoud velký žije jednotlivě nebo v párech. Je aktivní přes den a většinu času tráví na stromech, na zem, kde se pohybuje velmi neohrabaně, slétává jen zřídkakdy.<ref name=bird/>		Strakapoud velký žije jednotlivě nebo v párech. Je aktivní přes den a většinu času tráví na stromech, na zem, kde se pohybuje velmi neohrabaně, slétává jen zřídkakdy.<ref name=bird/>
	=== Predátoři ===		=== Predátoři ===
-	Mezi časté [[predátor]]y dospělých ptáků patří [[jestřáb lesní]] a [[krahujec obecný]], u mladých ptáků pak zejména [[kuna lesní]] a v městském prostředí i [[kočka domácí]]. Vejce a mláďata v hnízdě mají jen velmi malé množství predátorů, mezi které patří zejména kuna, která se do hnízdní dutiny dostává většinou zvětšením vstupního otvoru. Predaci hnízd u tohoto druhu však občas vykonává i špaček obecný, který si zničením snůšky nebo zabitím malých mláďat snaží osvojit hnízdní dutinu pro sebe.<ref name=cso>{{~~citace~~ elektronické monografie	+	Mezi časté [[predátor]]y dospělých ptáků patří [[jestřáb lesní]] a [[krahujec obecný]], u mladých ptáků pak zejména [[kuna lesní]] a v městském prostředí i [[kočka domácí]]. Vejce a mláďata v hnízdě mají jen velmi malé množství predátorů, mezi které patří zejména kuna, která se do hnízdní dutiny dostává většinou zvětšením vstupního otvoru. Predaci hnízd u tohoto druhu však občas vykonává i špaček obecný, který si zničením snůšky nebo zabitím malých mláďat snaží osvojit hnízdní dutinu pro sebe.<ref name=cso>{{Citace elektronické monografie
	\|jméno=Jan		\|jméno=Jan
	\|příjmení=Misík		\|příjmení=Misík
Řádka 156:		Řádka 158:
	</ref>		</ref>
	=== Potrava ===		=== Potrava ===
-	[[Soubor:Dendrocopos major 1 (~~Marek Szczepanek~~).jpg\|thumb\|Samice při vyhledávání potravy ve ztrouchnivělém stromě]]	+	[[Soubor:Dendrocopos major, female, WWT Washington, Durham, England (2).jpg\|thumb\|240px\|Samice při vyhledávání potravy ve ztrouchnivělém stromě]]
	Je [[všežravec\|všežravý]]. V létě se v jeho potravě objevují zejména malí [[bezobratlí\|bezobratlí živočichové]], včetně [[mravenci\|mravenců]], [[pavouci\|pavouků]], [[stonožka\|stonožek]], [[motýl]]ů, [[můra\|můr]], dřevokazných škůdců (např. [[kůrovec\|kůrovců]]) a jejich [[larva\|larev]], ale také semena a různé plody, občas olizuje i mízu stromů.<ref name=NE/> Plení i [[hnízdo\|hnízda]] jiných, v dutinách hnízdících ptáků, jako jsou např. [[sýkora\|sýkory]]. Jsou známy i případy, kdy vyplenil hnízdní dutinu jiných druhů strakapoudů.<ref name=cso/> K hnízdu se přitom nejčastěji dostává zvětšením vletového otvoru, čemuž lze u hnízdních budek zabránit jeho okováním.<ref>{{citace elektronické monografie		Je [[všežravec\|všežravý]]. V létě se v jeho potravě objevují zejména malí [[bezobratlí\|bezobratlí živočichové]], včetně [[mravenci\|mravenců]], [[pavouci\|pavouků]], [[stonožka\|stonožek]], [[motýl]]ů, [[můra\|můr]], dřevokazných škůdců (např. [[kůrovec\|kůrovců]]) a jejich [[larva\|larev]], ale také semena a různé plody, občas olizuje i mízu stromů.<ref name=NE/> Plení i [[hnízdo\|hnízda]] jiných, v dutinách hnízdících ptáků, jako jsou např. [[sýkora\|sýkory]]. Jsou známy i případy, kdy vyplenil hnízdní dutinu jiných druhů strakapoudů.<ref name=cso/> K hnízdu se přitom nejčastěji dostává zvětšením vletového otvoru, čemuž lze u hnízdních budek zabránit jeho okováním.<ref>{{citace elektronické monografie
	\|vydavatel=Česká společnost ornitologická		\|vydavatel=Česká společnost ornitologická
Řádka 178:		Řádka 180:
	Při získávání potravy zevnitř [[strom]]ů většinou začíná shora a postupuje ze strany na stranu. V případě, že pod kůrou zaznamená kořist, tluče do kůry svým silným zobákem až do doby, než se rozpadne, a ze štěrbin se poté kořisti zmocňuje svým dlouhým vymrštitelným jazykem.<ref name=oiseaux/>		Při získávání potravy zevnitř [[strom]]ů většinou začíná shora a postupuje ze strany na stranu. V případě, že pod kůrou zaznamená kořist, tluče do kůry svým silným zobákem až do doby, než se rozpadne, a ze štěrbin se poté kořisti zmocňuje svým dlouhým vymrštitelným jazykem.<ref name=oiseaux/>
	=== Rozmnožování ===		=== Rozmnožování ===
-	[[Soubor:Dendrocopos major Legnago 7119.jpg\|left\|thumb\|Samec u hnízdní dutiny]]	+	[[Soubor:Dendrocopos major Legnago 7119.jpg\|left\|thumb\|200px\|Samec u hnízdní dutiny]]
	Strakapoud velký pohlavně dospívá ve věku jednoho roku. Ve střední Evropě začíná hnízdit během dubna a hnízdí až do srpna, a to jednou ročně.<ref name=dierschke/> [[hnízdo\|Hnízda]] si buduje zejména v dutinách starých, hnijících, rovných [[strom]]ů s měkkým dřevem, minimálně 3 m nad zemí. Ačkoli se zdá, že neprojevuje preferenci nad žádným určitým druhem stromu, hnízda velmi často buduje v [[bříza bělokorá\|bříze bělokoré]] a [[dub letní\|dubu letním]] i [[dub zimní\|zimním]].<ref name=NE/> V průběhu let vytesá dutin mnohem víc, než potřebuje. Ty jsou poté využívány i jinými živočichy, např. [[netopýři\|netopýry]]. Každý rok si přitom vytesává obvykle hnízdní dutinu novou.		Strakapoud velký pohlavně dospívá ve věku jednoho roku. Ve střední Evropě začíná hnízdit během dubna a hnízdí až do srpna, a to jednou ročně.<ref name=dierschke/> [[hnízdo\|Hnízda]] si buduje zejména v dutinách starých, hnijících, rovných [[strom]]ů s měkkým dřevem, minimálně 3 m nad zemí. Ačkoli se zdá, že neprojevuje preferenci nad žádným určitým druhem stromu, hnízda velmi často buduje v [[bříza bělokorá\|bříze bělokoré]] a [[dub letní\|dubu letním]] i [[dub zimní\|zimním]].<ref name=NE/> V průběhu let vytesá dutin mnohem víc, než potřebuje. Ty jsou poté využívány i jinými živočichy, např. [[netopýři\|netopýry]]. Každý rok si přitom vytesává obvykle hnízdní dutinu novou.
	Dutiny mají kulatý, hladký vletový otvor, který má průměr asi 5 cm a na jejich hloubení se podílí oba partneři. Chodba je krátká, zato hnízdní komůrka, kterou vystýlá pilinami, je až 30 cm hluboká a 15 cm široká.<ref>{{Citace monografie		Dutiny mají kulatý, hladký vletový otvor, který má průměr asi 5 cm a na jejich hloubení se podílí oba partneři. Chodba je krátká, zato hnízdní komůrka, kterou vystýlá pilinami, je až 30 cm hluboká a 15 cm široká.<ref>{{Citace monografie
Řádka 203:		Řádka 205:
	\|jazyk=anglicky}}</ref>		\|jazyk=anglicky}}</ref>
	== Taxonomie ==		== Taxonomie ==
		+	[[Soubor:Dendrocopos major MHNT 232.jpg\|thumb\|240px\|Vejce strakapouda velkého]]
	Strakapoud velký je jedním z 396 zástupců široce rozšířeného [[řád (biologie)\|řádu]] [[šplhavci\|šplhavců]], kam dále řadíme např. [[datel\|datly]], [[žluna\|žluny]], [[tukan]]y a [[vousák]]y.<ref name=bird/> Je také typickým zástupcem nejpočetnější z čeledí tohoto řádu – datlovitých.<ref name=biolib1>{{citace elektronické monografie		Strakapoud velký je jedním z 396 zástupců široce rozšířeného [[řád (biologie)\|řádu]] [[šplhavci\|šplhavců]], kam dále řadíme např. [[datel\|datly]], [[žluna\|žluny]], [[tukan]]y a [[vousák]]y.<ref name=bird/> Je také typickým zástupcem nejpočetnější z čeledí tohoto řádu – datlovitých.<ref name=biolib1>{{citace elektronické monografie
	\|jméno=Jindřich		\|jméno=Jindřich
Řádka 260:		Řádka 263:

	{{Dobrý článek}}		{{Dobrý článek}}
-	{{~~Commons~~\|Dendrocopos major}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Dendrocopos+major}}{{Commonscat\|Dendrocopos major}}{{Článek z Wikipedie}}
	{{šplhavci v ČR}}		{{šplhavci v ČR}}
	[[Kategorie:Datlovití]]		[[Kategorie:Datlovití]]

Sysop: Nahrazení textu „* Seznam ptáků v Česku“ textem „* Seznam ptáků Česka“

2018-05-21T07:46:03Z

Nahrazení textu „* Seznam ptáků v Česku“ textem „* Seznam ptáků Česka“

← Starší verze		Verze z 21. 5. 2018, 07:46
Řádka 250:		Řádka 250:

	=== Související články ===		=== Související články ===
-	* [[Seznam ptáků ~~v Česku~~]]	+	* [[Seznam ptáků Česka]]

	== Reference ==		== Reference ==

Sysop: 1 revizi

2013-11-11T09:04:04Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 11. 11. 2013, 09:04

Sysop: Nahrazení textu

2011-10-20T14:07:10Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{ Taxobox
| barva = pink
| jméno = Strakapoud velký
| obrázek = DendrocoposMajor.jpg
| popis obrázku = Dospělý samec strakapouda velkého na [[Buk lesní|buku]]
| šířka obrázku = 225px
| status = LC
| říše = [[živočichové]] (Animalia)
| kmen = [[strunatci]] (Chordata)
| podkmen = [[obratlovci]] (Vertebrata)
| třída = [[ptáci]] (Aves)
| podtřída = [[letci]] (Neognathae)
| řád = [[šplhavci]] (Piciformes)
| čeleď = [[datlovití]] (Picidae)
| rod = [[Dendrocopos|strakapoud]] (''Dendrocopos'')
| binomické jméno = Dendrocopos major
| druh popsal = (Carl Linné, 1758)
| synonyma = ''Picoides major''
| druhotné dělení = [[Poddruh]]y
| podřazené taxony = 14, viz [[Strakapoud velký#Taxonomie|níže]]
}}
'''Strakapoud velký''' (''Dendrocopos major'') je široce rozšířený [[šplhavci|šplhavec]] z [[Čeleď|čeledi]] [[datlovití|datlovitých]] (Picidae). Je průměrně 22,5 cm dlouhý, černobíle zbarvený s červenými spodními krovkami ocasními. U pohlaví je přitom vyvinut nápadný [[pohlavní dimorfismus]], samci mají na rozdíl od samic totiž i červený týl.

Vyskytuje se na všech [[kontinent]]ech [[východní polokoule]] s výjimkou [[Austrálie]], na svém rozsáhlém areálu rozšíření přitom tvoří 14 [[poddruh]]ů. Jeho přirozeným [[biotop]]em jsou [[les]]y všech typů, běžně se však vyskytuje i v parcích a zahradách. V [[Česká republika|České republice]] je pak zdaleka nejběžnějším zástupcem [[řád (biologie)|řádu]] [[šplhavci|šplhavců]].

Zjara je nápadný svým charakteristickým „bubnováním“ do kůry stromů nebo na plechové části staveb. Přes léto v jeho potravě převažují malí [[bezobratlí|bezobratlí živočichové]], občas plení i [[hnízdo|hnízda]] jiných ptáků; přes zimu, kdy je živočišné stravy nedostatek, požírá zejména různé [[plod (botanika)|plody]]. Hnízdí v dutinách [[strom]]ů, které si sám hloubí většinou vysoko ve ztrouchnivělých stromech. V jedné snůšce pak bývá 4-7 smetanově bílých vajec.

== Popis ==
Strakapoud velký dosahuje přibližně stejné velikosti jako [[špaček obecný|špaček]], dorůstá 22–23 cm, v rozpětí křídel měří 34–39 cm a jeho hmotnost se pohybuje mezi 70–90 g.<ref name=oiseaux>{{Citace elektronické monografie
|jméno=Didier
|příjmení=Collin
|jméno2=Daniel
|příjmení2=Le-Dantec
|url=http://www.oiseaux.net/oiseaux/pic.epeiche.html
|titul=Pic épeiche
|datum přístupu=2010-01-09
|jazyk=francouzsky}}</ref>
Stavbou těla je skvěle přizpůsoben životu na stromech. Jeho čtyři prsty, z nichž dva směřují dopředu a dva dozadu, jsou opatřeny zahnutými drápy, které usnadňují šplhání a jeho tuhá ocasní pera při něm slouží jako opora těla. K rozbíjení dřeva má velmi silný, zašpičatělý [[zobák]] s velmi dlouhým a citlivým, štíhlým, plochým [[jazyk (orgán)|jazykem]], který je na konci opatřený drsnou štětičkou a který mu napomáhá k získání kořisti i ze špatně dostupných míst. Díky jeho velmi silným krčním svalům je schopen do dřeva narážet velkou rychlostí, proto má i velmi silnou lebku, která chrání jeho mozek před zpětnými nárazy.<ref name=oiseaux/>
[[Soubor:Dendrocopos major, female and male.jpg|left|thumb|Samice (vlevo) a samec (vpravo)]]
Svrchu je strakapoud velký převážně černý s výraznými bílými znaky na [[křídlo (biologie)|křídlech]] v podobě velké skvrny na jejich vrchní části a tenkých světlých pruhů na letkách. Spodinu těla má lehce nažloutlou, opeření na spodních krovkách ocasních oranžovo-červené. Na boční straně jinak světlé hlavy má dva výrazné, ve středu spojené tmavé pruhy.
U pohlaví je vyvinut patrný [[sexuální dimorfismus]] – [[samec|samci]] mají výraznou červenou skvrnu na týle, zatímco [[samice]] tento znak zcela postrádají a týl mají černý. Mladí ptáci jsou od dospělců až do listopadu, kdy u nich probíhá [[přepeřování]], snadno odlišitelní díky červenému zbarvení na temeni a růžovému opeření na spodních krovkách ocasních.<ref name=bird>{{Citace monografie
|příjmení=Kholová
|jméno=Helena (autorka českého překladu)
|titul=Ptáci
|rok=2008
|vydavatel=Euromedia Group, k. s.
|místo=Praha
|isbn=9788024222356
}}</ref><ref name=rsbp>{{Citace elektronické monografie
|vydavatel=The Royal Society for the Protection of Birds
|titul=Great Spotted Woodpecker
|url=http://www.rspb.org.uk/wildlife/birdguide/name/g/greatspottedwoodpecker/index.aspx
|datum přístupu=2010-01-12
|jazyk=anglicky}}</ref><ref name=bgb>{{citace elektronické monografie
|jméno=David
|příjmení=Gains
|titul=Great Spotted Woodpecker
|url=http://www.garden-birds.co.uk/birds/great_spotted_woodpecker.htm
|datum přístupu=2010-01-12
|jazyk=anglicky}}</ref>
Podobně jako ostatní strakapoudi létá ve vlnovkách s krátkými, důraznými údery křídel.<ref name=oiseaux/><ref name=bird/>
Na území České republiky se vyskytují dva [[poddruh]]y. Kromě převažujícího strakapouda velkého středoevropského (''D. major pinetorum'') zde na zimu zalétá také malý počet strakapoudů velkých severoevropských (''D. major major''), lišících se především čistě bílým peřím na spodině těla a na lících, na rozdíl od svých středoevropských příbuzných jen zřídkakdy s hnědavým nádechem. Jejich zobák je o něco silnější.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Balát
| jméno = František
| titul = Klíč k určování našich ptáků v přírodě
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok = 1986
| kapitola = Strakapoud velký středoevropský
| typ kapitoly = heslo
| strany = 272
}}</ref>
=== Možné záměny s jinými druhy ===
Na rozdíl od ostatních [[Druh (biologie)|druh]]ů strakapoudů žijících v [[Česká republika|ČR]] má [[samec]] na [[hlava (anatomie)|hlavě]] pouze červený proužek, ne „čepičku“. Tu mají [[strakapoud prostřední]], [[strakapoud malý]] a [[strakapoud bělohřbetý]]. Od [[strakapoud jižní|strakapouda jižního]] ho lze odlišit podle zbarvení hlavy. Mezi bílou skvrnou na tváři a bílou skvrnou na krku probíhá černý pásek, zatímco u [[strakapoud jižní|strakapouda jižního]] jsou tyto skvrny propojeny. Podle těchto skvrn lze rozlišit i [[samice]] těchto dvou [[Druh (biologie)|druh]]ů, kterým červený proužek na hlavě chybí.
=== Hlas ===
Ozývá se nejčastěji krátkým, ale výrazným ''kik'' (často v řadě jako ''ki-ki-ki-ki'') nebo ''kix'', při vzrušení také skřípavým ''čret čret'' nebo ''gigigigi''. [[Mládě|Mláďata]] v hnízdě se pak ozývají hlasitým ''detdetdet''.<ref>{{Citace monografie
|příjmení=Bezzel
|jméno=Einhard
|titul=Ptáci
|rok=2003
|místo=Dobřejovice
|vydavatel=Rebo Productions CZ
|isbn=978-80-7234-292-1
}}</ref>
Zjara je výrazný díky svému „bubnování“ do kůry stromů, ale i do plechových částí budov, např. do kopulí [[kostel]]ů. Účel tohoto pro strakapoudy typického chování je přilákat zástupce opačného [[pohlaví]] na své území a zároveň i odehnat možné územní konkurenty. Bubnování strakapouda velkého je krátké, tvořeno přibližně 10–15 údery za sekundu a náhle končící.<ref name=dierschke>{{Citace monografie
|jméno=Dierschke
|příjmení=Volker
|titul=Ptáci
|vydavatel=Euromedia Group, k. s.
|rok=2009
|místo=Praha
|isbn=978-80-242-2193-9
}}</ref> Preferuje při něm přitom stromy duté nebo hnijící, u kterých se zvuk rozléhá lépe, což má za následek i větší hlasitost samotného bubnování.
== Rozšíření ==
Strakapoud velký je široce rozšířený šplhavec. Jeho areál rozšíření pokrývá celou [[Evropa|Evropu]] s výjimkou [[Island]]u, severu [[Skandinávský poloostrov|Skandinávského poloostrova]] a [[Irsko|Irska]]. Početně zasahuje také na [[Asie|asijský kontinent]], kde obývá široký pruh v rozmezí od její západní části až po [[Čína|Čínu]] a [[Japonsko]], izolovaně obývá i [[severozápadní Afrika|severozápad Afriky]].<ref name=zvire>{{Citace monografie
|příjmení=Šmaha
|jméno= Jiří (autor českého překladu)
|titul=Zvíře
|rok=2002
|vydavatel=Euromedia Group, k. s.
|místo=Praha
|isbn=8024208628
}}</ref> Byl však již zastižen i daleko odsud, např. v [[Severní Amerika|Severní Americe]] či na [[Faerské ostrovy|Faerských ostrovech]].<ref name=IUCN>{{citace elektronické monografie
|vydavatel=The IUCN Red List of Threatened Species
|titul=Dendrocopos major
|url=http://www.iucnredlist.org/apps/redlist/details/141705/0
|datum přístupu=2010-01-12
|jazyk=anglicky}}</ref> Velikost jeho globálního areálu rozšíření není vzhledem k jeho značné velikosti vyhodnocena, přesně vyčíslena není ani jeho globální populace, která čítá na 73 500 000 – 216 000 000 jedinců.<ref name=IUCN/>
V Evropě, která pokrývá 25–49 % jeho globálního rozsahu,<ref name=IUCN/> se jedná o vůbec nejhojnějšího strakapouda, počet hnízdících ptáků je zde odhadován na 12–18 mil. párů.<ref name=IUCN/>
V současné době není nijak viditelně ohrožen a v [[Červený seznam IUCN|Červeném seznamu IUCN]] jej proto nalezneme v kategorii [[málo dotčený|málo dotčených druhů]] (LC).<ref name=IUCN/> Největší hrozbu pro něj v budoucnu představuje zejména ztráta přirozeného [[biotop]]u způsobená hromadným odlesňováním.<ref name=oiseaux/>
Je stálý, výjimkou je pouze část ptáků z chladných severských oblastí, která se na zimu za potravou stahuje na jih.
=== Biotop ===
[[Soubor:Gespensterwald6.jpg|thumb|Staré lesní porosty se vzrostlými stromy jsou pro strakapouda velkého ideálním biotopem s množstvím hnízdních příležitostí a potravy]]
Přirozeným biotopem strakapouda velkého jsou [[jehličnatý les|lesy jehličnaté]], [[listnatý les|listnaté]] i [[smíšený les|smíšené]], zdá se však, že preferuje zvláště rozsáhlejší listnaté komplexy se vzrostlými stromy. Je také velmi přizpůsobivý a v hojném počtu se proto vyskytuje i v blízkosti lidských sídel, nejčastěji pak v městských parcích a ve větších, stromy zarostlých zahradách.<ref name=rsbp/>
=== Výskyt v Česku ===
V [[Česká republika|České republice]] se jedná o nejhojnějšího a tudíž i dobře známého šplhavce, který zde hnízdí v počtu 200–400 000 párů,<ref name=Dungel>{{Citace monografie
|příjmení = Dungel
|jméno=Jan
|příjmení2=Hudec
|jméno2=Karel
|titul=Atlas ptáků České a Slovenské republiky
|kapitola=72. Šplhavci II – Strakapoudi
|strany = 158
|rok=2001
|vydavatel=Academia
|místo=Praha
|isbn=9788020009272
}}</ref> a to na celém jejím území od nížin až po horní hranici lesa.<ref name=biolib>{{citace elektronické monografie
|jméno=Jindřich
|příjmení=Poříz
|titul=Strakapoud velký
|url=http://www.biolib.cz/cz/taxon/id8794/
|datum přístupu=2010-01-12
}}</ref> Ptáci hnízdící na území Česka jsou stálí a během zimního období se potulují kolem svých hnízdišť, občas na naše území navíc zalétávají zimovat i jedinci ze [[severní Evropa|severní Evropy]]. Celkový počet zimujících ptáků u nás přitom čítá na 150–300 000 jedinců.<ref name=Dungel/> Jeho trend je v současné době na mírném vzestupu.<ref>{{Citace elektronické monografie
|vydavatel=Česká společnost ornitologická - Jednotný program sčítání ptáků
|titul=Strakapoud velký (Dendrocopos major)
|url=http://jpsp.birds.cz/vysledky.php?taxon=668
|datum přístupu=2010-09-01}}</ref>
== Ekologie ==
Strakapoud velký žije jednotlivě nebo v párech. Je aktivní přes den a většinu času tráví na stromech, na zem, kde se pohybuje velmi neohrabaně, slétává jen zřídkakdy.<ref name=bird/>
=== Predátoři ===
Mezi časté [[predátor]]y dospělých ptáků patří [[jestřáb lesní]] a [[krahujec obecný]], u mladých ptáků pak zejména [[kuna lesní]] a v městském prostředí i [[kočka domácí]]. Vejce a mláďata v hnízdě mají jen velmi malé množství predátorů, mezi které patří zejména kuna, která se do hnízdní dutiny dostává většinou zvětšením vstupního otvoru. Predaci hnízd u tohoto druhu však občas vykonává i špaček obecný, který si zničením snůšky nebo zabitím malých mláďat snaží osvojit hnízdní dutinu pro sebe.<ref name=cso>{{citace elektronické monografie
|jméno=Jan
|příjmení=Misík
|jméno2=Martin
|příjmení2=Paclík
|titul=Predace hnízd strakapouda velkého (Dendrocopos major) kunou (Martes sp.)
|url=http://www.cso.cz/wpimages/other/sylvia43-15Misik.pdf
|datum přístupu=2010-01-12
}}</ref><ref name=NE>{{citace elektronické monografie
|vydavatel= Natural England
|titul= Great spotted woodpecker - Dendrocopos major
|url= http://www.plantpress.com/wildlife/o17-greatspottedwoodpecker.php
|datum přístupu= 2010-01-12
|jazyk=anglicky}}
</ref>
=== Potrava ===
[[Soubor:Dendrocopos major 1 (Marek Szczepanek).jpg|thumb|Samice při vyhledávání potravy ve ztrouchnivělém stromě]]
Je [[všežravec|všežravý]]. V létě se v jeho potravě objevují zejména malí [[bezobratlí|bezobratlí živočichové]], včetně [[mravenci|mravenců]], [[pavouci|pavouků]], [[stonožka|stonožek]], [[motýl]]ů, [[můra|můr]], dřevokazných škůdců (např. [[kůrovec|kůrovců]]) a jejich [[larva|larev]], ale také semena a různé plody, občas olizuje i mízu stromů.<ref name=NE/> Plení i [[hnízdo|hnízda]] jiných, v dutinách hnízdících ptáků, jako jsou např. [[sýkora|sýkory]]. Jsou známy i případy, kdy vyplenil hnízdní dutinu jiných druhů strakapoudů.<ref name=cso/> K hnízdu se přitom nejčastěji dostává zvětšením vletového otvoru, čemuž lze u hnízdních budek zabránit jeho okováním.<ref>{{citace elektronické monografie
|vydavatel=Česká společnost ornitologická
|titul=Ochrana budek proti predátorům
|url= http://www.cso.cz/index.php?ID=401
|datum přístupu=2010-01-12
}}</ref>
V období, kdy je živočišné potravy výrazný nedostatek (konec podzimu až začátek jara), se v jeho potravě zvedá podíl plodů, zejména bobulí, ořechů a žaludů,<ref name=oiseaux/><ref name=bgb/><ref name=priroda>{{citace elektronické monografie
|jméno=Jana
|příjmení=Šoltésová
|titul=Strakapoud velký - Picoides (Dendrocopos) major
|url=http://www.priroda.cz/lexikon.php?detail=855
|datum přístupu=2010-01-12
}}</ref> které zaráží do štěrbin mezi kůrou stromů a pak je zobákem snadněji rozbijí. Takováto místa jsou nazývána „kovadliny“ a strakapoudi se k nim pravidelně vrací.<ref name=priroda/> V zimě se jedná také o častého návštěvníka krmítek,<ref name=biolib/> kde preferuje zejména arašídy, slunečnicová semena a tuk.<ref>{{citace elektronické monografie
|vydavatel=GARDEN BIRD SUPPLIES
|titul=Great Spotted Woodpecker (Dendrocopos major)
|url=http://www.gardenbird.co.uk/Great-Spotted-Woodpecker-Information/Bird-Watching/GBS_birdType_GreatSpottedWoodpecker,default,pg.html
|datum přístupu=2010-01-12
|jazyk=anglicky
}}</ref>
Při získávání potravy zevnitř [[strom]]ů většinou začíná shora a postupuje ze strany na stranu. V případě, že pod kůrou zaznamená kořist, tluče do kůry svým silným zobákem až do doby, než se rozpadne, a ze štěrbin se poté kořisti zmocňuje svým dlouhým vymrštitelným jazykem.<ref name=oiseaux/>
=== Rozmnožování ===
[[Soubor:Dendrocopos major Legnago 7119.jpg|left|thumb|Samec u hnízdní dutiny]]
Strakapoud velký pohlavně dospívá ve věku jednoho roku. Ve střední Evropě začíná hnízdit během dubna a hnízdí až do srpna, a to jednou ročně.<ref name=dierschke/> [[hnízdo|Hnízda]] si buduje zejména v dutinách starých, hnijících, rovných [[strom]]ů s měkkým dřevem, minimálně 3 m nad zemí. Ačkoli se zdá, že neprojevuje preferenci nad žádným určitým druhem stromu, hnízda velmi často buduje v [[bříza bělokorá|bříze bělokoré]] a [[dub letní|dubu letním]] i [[dub zimní|zimním]].<ref name=NE/> V průběhu let vytesá dutin mnohem víc, než potřebuje. Ty jsou poté využívány i jinými živočichy, např. [[netopýři|netopýry]]. Každý rok si přitom vytesává obvykle hnízdní dutinu novou.
Dutiny mají kulatý, hladký vletový otvor, který má průměr asi 5 cm a na jejich hloubení se podílí oba partneři. Chodba je krátká, zato hnízdní komůrka, kterou vystýlá pilinami, je až 30 cm hluboká a 15 cm široká.<ref>{{Citace monografie
|jméno=Thea (autorka české překladu)
|příjmení=Větrovská
|titul=Svět zvířat kolem nás: průvodce evropskou zvířenou
|vydavatel=Granit
|místo=Praha
|rok=1998
|isbn=80-85805-62-6
}}</ref> [[Samice]] klade 4–7 kulatých, smetanově bílých, 20 x 27 mm velkých a 5,7 g těžkých (z toho 7 % tvoří skořápka)<ref name=blx1>{{Citace elektronické monografie
|vydavatel=British Trust for Ornithology
|titul=Great Spotted Woodpecker Dendrocopos major [Linnaeus, 1758]
|url=http://blx1.bto.org/birdfacts/results/bob8760.htm
|datum přístupu=2010-01-13
|jazyk=anglicky}}
</ref> [[vejce|vajec]], na kterých sedí společně s partnerem po dobu 14–16 dnů. Samice přitom obvykle vykonává inkubaci přes den a samec přes noc.<ref name=oiseaux/> Mláďata jsou po vylíhnutí oběma rodiči krmena převážně hmyzími [[larva]]mi, ve věku 7 dnů se jim již otevírají oči, o dva dny později jim začíná růst krycí peří a od 12. dne je dospělí ptáci již přestávají zcela zahřívat, ve vyšším věku následně vylézají až k samému konci dutiny a hlasitě žebrají o potravu.<ref name=biolib/> Dutinu pak zcela opouští po 20–24 dnech.<ref name=blx1/>
Úspěšnost hnízdění je velmi vysoká, u datlovitých obecně se jedná obvykle o více jak 90 %.<ref name=cso/>
Ve volné přírodě se strakapoud velký dožívá až 11 let,<ref name=oiseaux/> zatím největší zaznamenaný věk pochází od jedince ze [[Švédsko|Švédska]], u kterého byl zjištěn věk minimálně 12 let a 8 měsíců.<ref>{{Citace elektronické monografie
|vydavatel=European Union for Bird Ringing
|titul=European Longevity Records
|url=http://www.euring.org/data_and_codes/longevity-voous.htm
|datum přístupu=2010-01-09
|jazyk=anglicky}}</ref>
== Taxonomie ==
Strakapoud velký je jedním z 396 zástupců široce rozšířeného [[řád (biologie)|řádu]] [[šplhavci|šplhavců]], kam dále řadíme např. [[datel|datly]], [[žluna|žluny]], [[tukan]]y a [[vousák]]y.<ref name=bird/> Je také typickým zástupcem nejpočetnější z čeledí tohoto řádu – datlovitých.<ref name=biolib1>{{citace elektronické monografie
|jméno=Jindřich
|příjmení=Poříz
|url=http://www.biolib.cz/cz/taxon/id8794/
|titul=strakapoud velký Dendrocopos major
|datum přístupu=2010-01-09
}}</ref> V současné době je strakapoud velký řazen do [[rod (biologie)|rodu]] ''[[Dendrocopos]]'', který čítá na 24 druhů.<ref name=bio2>{{citace elektronické monografie
|titul=strakapoud Dendrocopos
|vydavatel=BioLib
|url=http://www.biolib.cz/cz/taxon/id8793/
|datum přístupu=2010-01-09
}}</ref> V minulosti byl však řazen do rodu ''[[Picoides]]'',<ref name=biolib1/> kam dodnes řadíme několik druhů strakapoudů a datlíků.<ref name=bio3>{{citace elektronické monografie
|titul=strakapoud-datlík Picoides
|vydavatel=BioLib
|url=http://www.biolib.cz/cz/taxon/id8799/
|datum přístupu=2010-01-09
}}</ref> Jeho vědecký název – ''Dendrocopos major'' – je přitom odvozen z [[řečtina|řeckého]] ''dendron'', které lze přeložit jako ''strom''; ''kopos'', které v doslovném překladu znamená ''ořezávač'' a z [[latina|latinského]] ''major'', které překládáme jako ''velký''.<ref name=blx1/>
V molekulárně biologických studiích se ukazuje, že je tento druh strakapoudů příbuzný zejména se [[strakapoud bělohřbetý|strakapoudem bělohřbetým]] (''D. leucotos''), [[strakapoud jižní|jižním]] (''D. syriacus''), [[strakapoud pruhobřichý|pruhobřichým]] (''D. macei'') a [[strakapoud rezavobřichý|rezavobřichým]] (''D. hyperythrus''), ale zřejmě také s [[datel okinawský|datlem okinawským]] (''Sapheopipo noguchii'', resp. ''Dendrocopos noguchii''). Všechny tyto druhy na základě dostupných studií představují pravděpodobně [[monofylie|přirozenou vývojovou]] skupinu datlovitých ptáků.<ref>{{citace elektronické monografie| url=http://www.museum.lsu.edu/~Remsen/SACCprop263Raty.html| titul=Comments on woodpecker classification by Laurent Raty | jméno=Laurent |příjmení=Raty}}</ref>
Podle nalezených [[fosilie|fosilií]] se výskyt strakapouda velkého odhaduje od počátku [[holocén]]u, tedy zhruba před 10 000 lety. První dochované záznamy o tomto druhu pak údajně pochází z 10. století.<ref name=blx1/>
Vyskytuje se ve 14 [[poddruh|poddruzích]] (v ČR hnízdí čtvrtý zmiňovaný):<ref name=IBC>{{Citace elektronické monografie
|vydavatel=The Internet Bird Collection (IBC)
|titul= Great Spotted Woodpecker (Dendrocopos major)
|url=http://ibc.lynxeds.com/species/great-spotted-woodpecker-dendrocopos-major
|datum přístupu=2010-01-09
|jazyk=anglicky}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
|příjmení=Lepage
|jméno=Denis
|titul=Avibase - the world bird database
|url=http://avibase.bsc-eoc.org/avibase.jsp?pg=search&ts=1258831999053&qstr=dendrocopos+major
|datum přístupu=2010-01-09
|jazyk=anglicky}}</ref>
* ''D. m. major'' {{malé|(Linnaeus, 1758)}} – vyskytuje se v rozmezí od [[Skandinávie]] a západní části [[Sibiř]]e po [[Ural]], [[Polsko]] a Ukrajinu.
* ''D. m. brevirostris'' {{malé|(Reichenbach, 1854)}} – [[Sibiř]], [[Amur]], [[Mandžusko]], okolí [[Ochotské moře|Ochotského moře]], [[Ťan-Šan]], [[Mongolsko]].
* ''D. m. kamtschaticus'' {{malé|(Dybowski, 1883)}} – [[Kamčatka (poloostrov)|Kamčatka]] a sever [[Ochotské moře|Ochotského moře]].
* ''D. m. pinetorum'' {{malé|(C. L. Brehm, 1831)}} – vyskytuje se v rozmezí od [[Spojené království|Velké Británie]], [[Francie]] a [[střední Evropa|střední Evropy]] po [[Volha|Volhu]], [[Itálie|Itálii]], [[Balkán]], [[Turecko]], jih [[Ukrajina|Ukrajiny]] a [[Kavkaz]].
* ''D. m. hispanus'' {{malé|(Schlüter, 1908)}} – [[Pyrenejský poloostrov]].
* ''D. m. harterti'' {{malé|Arrigoni, 1902}} – [[Sardinie]] a [[Korsika]].
* ''D. m. canariensis'' {{malé|(König, 1889)}} – [[Tenerife]] ([[Kanárské ostrovy]]).
* ''D. m. thanneri'' {{malé|le Roi, 1911}} – [[Gran Canaria]].
* ''D. m. mauritanus'' {{malé|(C. L. Brehm, 1855)}} – [[Maroko]].
* ''D. m. numidus'' {{malé|(Malherbe, 1843)}} – [[Alžírsko]], [[Tunisko]].
* ''D. m. poelzami'' {{malé|(Bogdanov, 1879)}} – okolí [[Kaspické moře|Kaspického moře]].
* ''D. m. japonicus'' {{malé|(Seebohm, 1883)}} – vyskytuje se v rozmezí od Mandžuska po [[Sachalin]], [[Korea|Koreu]] a Japonsko ([[Hokkaido]], [[Honšú]], [[Cušima]]).
* ''D. m. cabanisi'' {{malé|(Malherbe, 1854)}} – vyskytuje se v rozmezí od jihu [[Mandžusko|Mandžuska]] po [[Myanmar]], jižní [[Laos]], [[Vietnam]] a jižní a jihovýchodní Čínu.
* ''D. m. stresemanni'' {{malé|(Rensch, 1924)}} – vyskytuje se v rozmezí od [[Čína|Číny]] po [[Tibet]], [[Indie|Indii]] a [[Myanmar]].

=== Související články ===
* [[Seznam ptáků v Česku]]

== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://www.rozhlas.cz/hlas/splhavci/_zprava/50206 Článek o strakapoudu velkém na projektu České rozhlasu Hlas pro každý den]
* (anglicky) [http://www.wildaboutgardens.org/wildlife/birds/great-spotted-woodpecker.aspx Článek na Wild About Gardens]

{{Dobrý článek}}
{{Commons|Dendrocopos major}}{{Článek z Wikipedie}}
{{šplhavci v ČR}}
[[Kategorie:Datlovití]]

← Starší verze		Verze z 20. 6. 2022, 10:06
Řádka 20:		Řádka 20:
	\| podřazené taxony = 14, viz [[Strakapoud velký#Taxonomie\|níže]]		\| podřazené taxony = 14, viz [[Strakapoud velký#Taxonomie\|níže]]
	}}[[Soubor:Greater Spotted Woodpecker (41554059345).jpg\|thumb\|240px\|Dospělý samec strakapouda velkého]]		}}[[Soubor:Greater Spotted Woodpecker (41554059345).jpg\|thumb\|240px\|Dospělý samec strakapouda velkého]]
-	'''Strakapoud velký''' (''Dendrocopos major'') je široce rozšířený [[šplhavci\|šplhavec]] z [[Čeleď\|čeledi]] [[~~datlovití~~\|datlovitých]] (Picidae). Je průměrně 22,5 cm dlouhý, černobíle zbarvený s červenými spodními krovkami ocasními.	+	'''Strakapoud velký''' (''Dendrocopos major'') je široce rozšířený [[šplhavci\|šplhavec]] z [[Čeleď\|čeledi]] [[Datlovití\|datlovitých]] (Picidae). Je průměrně 22,5 cm dlouhý, černobíle zbarvený s červenými spodními krovkami ocasními.

	U pohlaví je přitom vyvinut nápadný [[pohlavní dimorfismus]], samci mají na rozdíl od samic totiž i červený týl.		U pohlaví je přitom vyvinut nápadný [[pohlavní dimorfismus]], samci mají na rozdíl od samic totiž i červený týl.
Řádka 41:		Řádka 41:
	[[Soubor:Dendrocopos major, female and male.jpg\|thumb\|left\|200px\|Samice (vlevo) a samec (vpravo)]]		[[Soubor:Dendrocopos major, female and male.jpg\|thumb\|left\|200px\|Samice (vlevo) a samec (vpravo)]]
	Svrchu je strakapoud velký převážně černý s výraznými bílými znaky na [[křídlo (biologie)\|křídlech]] v podobě velké skvrny na jejich vrchní části a tenkých světlých pruhů na letkách. Spodinu těla má lehce nažloutlou, opeření na spodních krovkách ocasních oranžovo-červené. Na boční straně jinak světlé hlavy má dva výrazné, ve středu spojené tmavé pruhy.		Svrchu je strakapoud velký převážně černý s výraznými bílými znaky na [[křídlo (biologie)\|křídlech]] v podobě velké skvrny na jejich vrchní části a tenkých světlých pruhů na letkách. Spodinu těla má lehce nažloutlou, opeření na spodních krovkách ocasních oranžovo-červené. Na boční straně jinak světlé hlavy má dva výrazné, ve středu spojené tmavé pruhy.
-	U pohlaví je vyvinut patrný [[sexuální dimorfismus]] – [[samec\|samci]] mají výraznou červenou skvrnu na týle, zatímco [[samice]] tento znak zcela postrádají a týl mají černý. Mladí ptáci jsou od dospělců až do listopadu, kdy u nich probíhá [[přepeřování]], snadno odlišitelní díky červenému zbarvení na temeni a růžovému opeření na spodních krovkách ocasních.<ref name=bird>{{Citace monografie	+	U pohlaví je vyvinut patrný [[Pohlavní dimorfismus\|sexuální dimorfismus]] – [[samec\|samci]] mají výraznou červenou skvrnu na týle, zatímco [[samice]] tento znak zcela postrádají a týl mají černý. Mladí ptáci jsou od dospělců až do listopadu, kdy u nich probíhá [[přepeřování]], snadno odlišitelní díky červenému zbarvení na temeni a růžovému opeření na spodních krovkách ocasních.<ref name=bird>{{Citace monografie
	\|příjmení=Kholová		\|příjmení=Kholová
	\|jméno=Helena (autorka českého překladu)		\|jméno=Helena (autorka českého překladu)
Řádka 158:		Řádka 158:
	</ref>		</ref>
	=== Potrava ===		=== Potrava ===
-	[[Soubor:Dendrocopos major, female, WWT Washington, Durham, England (2).jpg\|thumb\|240px\|Samice při vyhledávání potravy ~~ve ztrouchnivělém~~ stromě]]	+	[[Soubor:Dendrocopos major, female, WWT Washington, Durham, England (2).jpg\|thumb\|240px\|Samice při vyhledávání potravy na stromě]]
	Je [[všežravec\|všežravý]]. V létě se v jeho potravě objevují zejména malí [[bezobratlí\|bezobratlí živočichové]], včetně [[mravenci\|mravenců]], [[pavouci\|pavouků]], [[stonožka\|stonožek]], [[motýl]]ů, [[můra\|můr]], dřevokazných škůdců (např. [[kůrovec\|kůrovců]]) a jejich [[larva\|larev]], ale také semena a různé plody, občas olizuje i mízu stromů.<ref name=NE/> Plení i [[hnízdo\|hnízda]] jiných, v dutinách hnízdících ptáků, jako jsou např. [[sýkora\|sýkory]]. Jsou známy i případy, kdy vyplenil hnízdní dutinu jiných druhů strakapoudů.<ref name=cso/> K hnízdu se přitom nejčastěji dostává zvětšením vletového otvoru, čemuž lze u hnízdních budek zabránit jeho okováním.<ref>{{citace elektronické monografie		Je [[všežravec\|všežravý]]. V létě se v jeho potravě objevují zejména malí [[bezobratlí\|bezobratlí živočichové]], včetně [[mravenci\|mravenců]], [[pavouci\|pavouků]], [[stonožka\|stonožek]], [[motýl]]ů, [[můra\|můr]], dřevokazných škůdců (např. [[kůrovec\|kůrovců]]) a jejich [[larva\|larev]], ale také semena a různé plody, občas olizuje i mízu stromů.<ref name=NE/> Plení i [[hnízdo\|hnízda]] jiných, v dutinách hnízdících ptáků, jako jsou např. [[sýkora\|sýkory]]. Jsou známy i případy, kdy vyplenil hnízdní dutinu jiných druhů strakapoudů.<ref name=cso/> K hnízdu se přitom nejčastěji dostává zvětšením vletového otvoru, čemuž lze u hnízdních budek zabránit jeho okováním.<ref>{{citace elektronické monografie
	\|vydavatel=Česká společnost ornitologická		\|vydavatel=Česká společnost ornitologická