Sysop: 1 revizi

2013-11-10T21:29:54Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 10. 11. 2013, 21:29

Sysop: Nahrazení textu

2011-02-19T14:51:58Z

Nahrazení textu

Nová stránka

'''Struktura''' (z [[latina|latinského]] ''{{Cizojazyčně|la|struere}}'', skládat, sestavovat, budovat, pořádat) označuje způsob složení, vnitřního uspořádání nějakého [[objekt]]u, zejména pokud vykazuje nějaké pravidelnosti a zákonitosti. Je to souhrn ''vztahů mezi prvky'' nějakého seskupení. Mnohdy se chápe také jako ''účelné uspořádání'' prvků, částí nebo složek nějakého celku podle jednotícího [[princip]]u či plánu.
Studium struktur obrací pozornost k detailnímu zkoumání pozorovatelných vztahů, poměrů a souvislostí mezi složkami složitě uspořádaných systémů. Zdůrazňuje uspořádání celku, které teprve dává smysl funkcím jeho částí. Nechává naopak stranou otázky celkové povahy a vývoje těchto systémů.
==Jazyk jako struktura==
Pojem struktury zavedl počátkem 20. století do vědy [[Švýcarsko|švýcarský]] lingvista [[Ferdinand de Saussure]], zakladatel [[strukturální lingvistika|strukturální lingvistiky]].<ref>''Cours de linguistique générale'', 1916 </ref> Saussure především rozhodně odmítl běžný způsob studia jazyka, který se jej snažil rozložit na jednoduché prvky a ty pak odděleně zkoumat – podobně jako to dělají [[přírodní vědy]]. Jazyk je podle něho naopak velmi složitě uspořádaný systém čili struktura, kde hlavní roli hrají vztahy a rozdíly mezi jeho prvky. Tak si z nesmírného množství možných zvuků každý jazyk vybírá velmi omezenou množinu [[foném]]ů, které v tomto jazyce ponesou význam. Například spojitou škálu „[[samohláska|samohlásek]]“ ''aeiouy'' rozdělí na šest diskrétních fonémů, kde pak záleží jen na tom, aby se nepletly a nezaměňovaly. Zvukové rozdíly, které si daný jazyk nevybral, nejsou pro význam relevantní: tak např. [[japonština]] nerozlišuje mezi hláskami „r“ a „l“ a Japonci tento rozdíl často ani „neslyší“, tj. nepřikládají mu význam. V češtině „neslyšíme“, tj. ignorujeme fakt, že např. slovo „holub“ vyslovujeme jako „holup“, kdežto slovo „holupa“ nedává smysl.
Obecně pro jazykové systémy platí, že význam nese postavení jednotlivých znaků v tomto celku a vzájemné rozdíly mezi znaky. Jazyk je tak soustava diskrétních znaků a vztahů mezi nimi, řízená pravidly na několika úrovních (fonetické, lexikální, gramatické, stylové atd.). Úkolem jazykovědy je potom zkoumat jejich struktury. Saussure také rozlišil mezi '''''jazykem''''' (franc. ''langue'') jako strukturou a '''''řečí''''' či promluvou (''parole'') jako jejich aktuálním použitím. Americký lingvista [[Noam Chomsky]] používá v podobném významu pojmy [[kompetence]] a [[promluva]]:<ref>Např. ''Current issues in linguistic theory''. London 1966 </ref> na člověku není vidět, zda umí anglicky (kompetence), dokud nepromluví. Na druhé straně se ovšem jazyková kompetence získává právě slyšením a mluvením.
==Strukturalismus==
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' Strukturalismus}}
V průběhu [[20. století]] se pak ukázalo, že oba tyto důležité objevy mají veliký význam nejen ve studiu jazyka, ale také struktur lidských společností (např. příbuzenských struktur, [[Claude Lévi-Strauss]]),<ref>''Les structures de la parenté'', 1956 </ref> politických, právních a hospodářských systémů, v hlubinné psychologii ([[Jacques Lacan]]), v literární vědě a v celé řadě dalších věd, včetně přírodních. Široké myšlenkové hnutí, které tyto myšlenky aplikovalo ve filosofii i v různých oborech vědění, se nazývá [[strukturalismus]]. Významnou úlohu ve vývoji strukturalismu sehrál v předválečných letech [[Pražský lingvistický kroužek]].
===Literatura===
* Friedrich, H.: ''Struktura moderní lyriky''. Brno 2005
*Hawkes, T.: ''Strukturalismus a sémiotika''. Brno 1999
*Chvatík, K.: ''Strukturální estetika: řád věcí a řád člověka''. Praha 1994
*Kyloušek, P. (vyd.): ''Znak, struktura, vyprávění. Výběr prací francouzského strukturalismu''. Brno 2002
*Lévi-Strauss, C.: ''Strukturální antropologie''. Praha 2006
*Peregrin, J.: ''Význam a struktura''. Praha 1999
*de Saussure, F.: ''Kurs obecné lingvistiky''. Praha 1996
*Sériot, P.: ''Struktura a celek: intelektuální počátky strukturalismu ve střední a východní Evropě''. Praha 2002
*Solncev, V. M.: ''Systém a struktura v jazyce''. Praha 1981

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Filosofické pojmy]]
[[Kategorie:Lingvistika]]
[[Kategorie:Filosofie matematiky]]

Struktura - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu