Sysop: + Masivní vylepšení

2014-07-30T07:15:56Z

+ Masivní vylepšení

← Starší verze		Verze z 30. 7. 2014, 07:15
Řádka 1:		Řádka 1:
-	~~{{Wikipedia-cs\|Stupeň~~ volnosti\|~~700}}~~	+	Jako '''stupně volnosti''' se ve [[fyzika\|fyzice]] nebo [[statistika\|statistice]] označují vzájemně [[nezávislost\|nezávislé]] [[veličina\|veličiny]] (parametry, vnitřní proměnné), které určují [[stav systému]].

		+	== Mechanika ==
		+	V [[mechanika\|mechanice]] se za stupně volnosti označují základní směry posunu a směry otáčení, kterými se [[bod]] nebo [[těleso]] může pohybovat a otáčet. Obvykle se tyto směry kryjí se směry [[souřadný systém\|souřadného systému]], kterými je pozice tohoto bodu popisována a směry [[otáčení]] kolem těchto os.
		+
		+	V ploše má bod nebo těleso tři stupně volnosti (posun podél osy x, osy y a otočení kolem bodu).
		+
		+	V prostoru má bod nebo těleso šest stupňů volnosti (posun podél osy x, osy y, osy z a otočení kolem osy x, osy y, osy z).
		+
		+	(Např. kladný směr otáčení v pravotočivém systému kolem osy x poznáme tak, že pravou rukou uchopíme myšlenou osu x souřadného systému tak, že palec směřuje ke kladnému konci osy a zbývající prsty ukazují kladný směr otáčení).
		+
		+	== Termodynamika ==
		+	V [[termodynamika\|termodynamice]] rozumíme stupněm volnosti počet vnitřních proměnných, které lze měnit při zachování počtu [[fáze (termodynamika)\|fází]]. V termodynamice za tyto proměnné považujeme [[teplota\|teplotu]], [[tlak]], [[objem]], popř. [[koncentrace (chemie)\|koncentraci]] nezávislých složek.
		+
		+	Soustavy, jejichž počet stupňů volnosti je [[nula\|nulový]], se nazývají '''invariantní (nonvariantní)'''. Takovou soustavu tvoří tři fáze jedné složky, které mohou být ve vzájemné [[termodynamická rovnováha\|rovnováze]] pouze při určitém tlaku a teplotě, jež jsou dány [[trojný bod\|trojným bodem]]. Soustava s jedním stupněm volnosti se nazývá '''monovariantní (univariantní)''', se dvěma stupni volnosti '''bivariantní (divariantní)''' atd.
		+
		+	Monovariantní je např. soustava o jedné složce a dvou fázích, což je třeba [[kapalina]] a její [[pára]]. V takovém případě lze měnit pouze jednu veličinu, např. teplotu, a tím je dáno [[napětí]] [[Sytá pára\|nasycených par]]. U soustavy s jednou složkou v jedné fázi, což je bivariantní soustava, můžeme nezávisle měnit tlak i teplotu.
		+
		+	== Statistika ==
		+	Ve [[statistika\|statistice]] se pojem ''stupeň/stupně volnosti'' používá ve dvojím významu:
		+	* jako hodnota parametru, který ovlivňuje tvar některého [[rozdělení pravděpodobnosti]],
		+	* jako parametr pro porovnání nějakého testového kritéria pro [[testování hypotéz]] s odpovídajícím rozdělením - hodnotou parametru je zpravidla počet současně pozorovaných náhodných veličin, na nichž je testové kritérium založeno, snížený o počet jiných odhadovaných charakteristik.
		+
		+	Například u jednovýběrového [[T test]]u je počet stupňů volnosti roven počtu pozorování zmenšenému o jedničku, neboť se kromě [[aritmetický průměr\|aritmetického průměru]], který je testovým kritériem, zároveň odhaduje i [[rozptyl (statistika)\|rozptyl]].
		+
		+	== Související články ==
		+	* [[Stav systému]]
		+	* [[Stav tělesa]]
		+	* [[Zobecněná souřadnice]]
		+
		+
		+	{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Termodynamika]]		[[Kategorie:Termodynamika]]
	[[Kategorie:Statistika]]		[[Kategorie:Statistika]]

Sysop: 1 revizi

2013-11-09T18:51:26Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 9. 11. 2013, 18:51

Sysop: 1 revizi

2012-10-23T11:24:50Z

1 revizi

Nová stránka

{{Wikipedia-cs|Stupeň volnosti|700}}

[[Kategorie:Termodynamika]]
[[Kategorie:Statistika]]

Stupeň volnosti - Historie editací

Sysop: + Masivní vylepšení

Sysop: 1 revizi

Sysop: 1 revizi