Sudetští Němci - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „České republiky“ textem „České republiky“

2023-04-06T08:56:34Z

Nahrazení textu „České republiky“ textem „České republiky“

← Starší verze		Verze z 6. 4. 2023, 08:56
Řádka 1:		Řádka 1:
	[[Soubor:Sudetendeutsche gebiete.png\|right\|thumb\|Německé osídlení během 30. let 20. století ]]		[[Soubor:Sudetendeutsche gebiete.png\|right\|thumb\|Německé osídlení během 30. let 20. století ]]
-	'''Sudetští Němci''' (něm. ''Sudetendeutsche'') je označení užívané od počátku [[20. století]] pro lidi [[Němci\|německé]] národnosti, kteří obývali od středověku do 2. poloviny 40. let 20. století [[Sudety]], tj. přibližně území podél hranic dnešní [[~~Česko~~\|České republiky]].	+	'''Sudetští Němci''' (něm. ''Sudetendeutsche'') je označení užívané od počátku [[20. století]] pro lidi [[Němci\|německé]] národnosti, kteří obývali od středověku do 2. poloviny 40. let 20. století [[Sudety]], tj. přibližně území podél hranic dnešní [[Česká republika\|České republiky]].
	== Soužití po staletí ==		== Soužití po staletí ==
	Do [[Sudety\|Sudet]] patří část [[Čechy\|Čech]], jižní a severní část [[Morava\|Moravy]], asi polovina [[České Slezsko\|Českého Slezska]], kromě východní části slezského území ([[Český Těšín]]), které bylo národnostně různorodé, neboť zde žili mnohá staletí pospolu [[Němci]], [[Češi]] i [[Poláci]]. Téměř celými Sudety prochází hraniční pohoří kolem dnešní České republiky ([[Novohradské hory]], [[Šumava]], [[Slavkovský les]], [[Krušné hory]], Lužické a [[Jizerské hory]], [[Krkonoše]], [[Orlické hory]] a Hrubý a Nízký Jeseník).		Do [[Sudety\|Sudet]] patří část [[Čechy\|Čech]], jižní a severní část [[Morava\|Moravy]], asi polovina [[České Slezsko\|Českého Slezska]], kromě východní části slezského území ([[Český Těšín]]), které bylo národnostně různorodé, neboť zde žili mnohá staletí pospolu [[Němci]], [[Češi]] i [[Poláci]]. Téměř celými Sudety prochází hraniční pohoří kolem dnešní České republiky ([[Novohradské hory]], [[Šumava]], [[Slavkovský les]], [[Krušné hory]], Lužické a [[Jizerské hory]], [[Krkonoše]], [[Orlické hory]] a Hrubý a Nízký Jeseník).
Řádka 86:		Řádka 86:
	[[Soubor:Vertreibung.jpg\|\|200px\|right\|thumb\|Transport vysídlených českých Němců po druhé světové válce]]		[[Soubor:Vertreibung.jpg\|\|200px\|right\|thumb\|Transport vysídlených českých Němců po druhé světové válce]]
	S koncem války byli téměř bez výjimek sudetští Němci [[Vysídlení Němců z Československa\|odsunuti]], majetek byl zabavován a mnoho jich vysídlení do Německa a Rakouska nepřežilo. Dnes je vysídlení těchto obyvatel tématem mnoha diskusí, protože ne všichni Sudetští Němci se ztotožňovali s [[nacismus\|nacistickou]] ideologií a nebyli v [[NSDAP]].		S koncem války byli téměř bez výjimek sudetští Němci [[Vysídlení Němců z Československa\|odsunuti]], majetek byl zabavován a mnoho jich vysídlení do Německa a Rakouska nepřežilo. Dnes je vysídlení těchto obyvatel tématem mnoha diskusí, protože ne všichni Sudetští Němci se ztotožňovali s [[nacismus\|nacistickou]] ideologií a nebyli v [[NSDAP]].
-	Většina obyvatel a politiků [[~~Česko~~\|České republiky]], stejně jako současná česká i někdejší komunistická historiografie, používá termínů '''odsun''' či '''vysídlení'''. Vysídlení Němci, jako jejichž mluvčí vystupuje především [[Sudetoněmecké krajanské sdružení]] (něm. ''Sudetendeutsche Landsmannschaft''), hovoří o '''vyhnání''' (něm. ''Vertreibung'').	+	Většina obyvatel a politiků [[Česká republika\|České republiky]], stejně jako současná česká i někdejší komunistická historiografie, používá termínů '''odsun''' či '''vysídlení'''. Vysídlení Němci, jako jejichž mluvčí vystupuje především [[Sudetoněmecké krajanské sdružení]] (něm. ''Sudetendeutsche Landsmannschaft''), hovoří o '''vyhnání''' (něm. ''Vertreibung'').
	Příčinou této jazykové dvojkolejnosti je, že v současné době v češtině ani v němčině neexistuje pro tyto [[deportace]] bezpříznakové označení: kdo hovoří o odsunu nebo vysídlení, bývá automaticky považován za jeho obhájce, kdo o vyhnání, za kritika. Pro úplnost je třeba dodat, že v angličtině se pro deportace užívá výrazu ''transfer'' (tento termín používá i [[Postupimská dohoda\|Postupimská deklarace]]), jenž však nemá v tomto kontextu v češtině odpovídající ekvivalent – pouze přibližně mu odpovídá výraz ''přesun''. [[Česko-německá deklarace\|Česko-německá deklarace o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji]] používá slovní spojení ''„poválečné vyhnání, jakož i nucené vysídlení“'' (v německé verzi textu ''„Vertreibung sowie zwangsweise Aussiedlung“''). Pro částečně analogickou situaci, kdy po Mnichovské dohodě, byli nuceni opustit území Sudet Češi se používá termín vyhnání (nikoliv odsun Čechů či vysídlení).		Příčinou této jazykové dvojkolejnosti je, že v současné době v češtině ani v němčině neexistuje pro tyto [[deportace]] bezpříznakové označení: kdo hovoří o odsunu nebo vysídlení, bývá automaticky považován za jeho obhájce, kdo o vyhnání, za kritika. Pro úplnost je třeba dodat, že v angličtině se pro deportace užívá výrazu ''transfer'' (tento termín používá i [[Postupimská dohoda\|Postupimská deklarace]]), jenž však nemá v tomto kontextu v češtině odpovídající ekvivalent – pouze přibližně mu odpovídá výraz ''přesun''. [[Česko-německá deklarace\|Česko-německá deklarace o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji]] používá slovní spojení ''„poválečné vyhnání, jakož i nucené vysídlení“'' (v německé verzi textu ''„Vertreibung sowie zwangsweise Aussiedlung“''). Pro částečně analogickou situaci, kdy po Mnichovské dohodě, byli nuceni opustit území Sudet Češi se používá termín vyhnání (nikoliv odsun Čechů či vysídlení).
	== Počet odsunutých Němců ==		== Počet odsunutých Němců ==

Sysop: 1 revizi

2013-11-03T13:24:36Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 3. 11. 2013, 13:24

Sysop: Nahrazení textu

2011-05-16T21:18:24Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:Sudetendeutsche gebiete.png|right|thumb|Německé osídlení během 30. let 20. století ]]
'''Sudetští Němci''' (něm. ''Sudetendeutsche'') je označení užívané od počátku [[20. století]] pro lidi [[Němci|německé]] národnosti, kteří obývali od středověku do 2. poloviny 40. let 20. století [[Sudety]], tj. přibližně území podél hranic dnešní [[Česko|České republiky]].
== Soužití po staletí ==
Do [[Sudety|Sudet]] patří část [[Čechy|Čech]], jižní a severní část [[Morava|Moravy]], asi polovina [[České Slezsko|Českého Slezska]], kromě východní části slezského území ([[Český Těšín]]), které bylo národnostně různorodé, neboť zde žili mnohá staletí pospolu [[Němci]], [[Češi]] i [[Poláci]]. Téměř celými Sudety prochází hraniční pohoří kolem dnešní České republiky ([[Novohradské hory]], [[Šumava]], [[Slavkovský les]], [[Krušné hory]], Lužické a [[Jizerské hory]], [[Krkonoše]], [[Orlické hory]] a Hrubý a Nízký Jeseník).
Německá kolonizace [[pohraničí]] počíná nejpozději vládou pozdních [[Přemyslovci|Přemyslovců]], především [[Přemysl Otakar I.|Přemyslem Otakarem I.]] Etničtí Němci přišli na pozvání českých panovníků, aby málo nebo zcela neosídlené pohraniční české oblasti kultivovali. [[Češi]] totiž žili převážně v nížinách podél říčních toků a neměli zkušenosti s životem v horských oblastech. Příchozí Němci tuto oblast osídlili, půdu zúrodnili a vesměs úspěšně zde hospodařili.
Tato dvě etnika, tj. Češi a Němci, žili v českém prostoru pospolu po dlouhá staletí, situace kolem jejich soužití se začala vyhrocovat až s příchodem [[nacionalismus|nacionalismů]] 19. století.
== Sudetští Němci a Československo ==
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 121-0016, Sudetenland, Besuch Wilhelm Frick.jpg|thumb|Návštěva [[Wilhelm Frick|Wilhelma Fricka]] v [[Jáchymov]]ě]]
Většina sudetských Němců odmítla uznat vytvoření [[Československo|Československa]], které naopak Češi chápali jako svůj národní stát, a nechtěla se smířit se ztrátou pozice majoritní národnosti z doby [[Rakousko-Uhersko|podunajské monarchie]].
Po [[28. října|28. říjnu]] [[1918]] se tedy sudetští Němci pokusili odvolat na právo na sebeurčení vycházející z mírové politiky [[Woodrow Wilson|Woodrowa Wilsona]], s tím, že by oblasti s německou většinou setrvaly v rámci poválečného [[Rakousko|rakouského]] státu. Sudetoněmečtí poslanci z [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]] vyhlásili v pohraničí separatistické celky s cílem připojit se ke vznikajícímu [[Německé Rakousko|Německému Rakousku]]. Jednalo se o provincie [[Německé Čechy]] (''Deutschböhmen'') s centrem v [[Liberec|Liberci]] a [[Sudetenland (provincie, 1918)|Sudetsko]] (''Sudetenland'') s centrem v [[Opava|Opavě]], přičemž další převážně německé oblasti na jihu Čech a Moravy měly být připojeny k [[Horní Rakousy|Horním]] a [[Dolní Rakousy|Dolním Rakousám]], dále se měly stát součástí rakouské republiky i města [[Brno]], [[Olomouc]] a [[Jihlava]] se svým okolím.
Československá vláda žádnou z těchto separatistických snah neuznala a začala zajišťovat československé území vojenskou operací. Sudetští Němci se uchýlili k víceméně pasivnímu odporu vůči českému vojsku, které od [[31. října]] 1918 do [[28. ledna]] [[1919]] postupně obsazovalo [[pohraničí]]. K bojům nebo krvavým srážkám docházelo pouze sporadicky, což mělo za následek ztráty na životech více jak desítky Němců.
Dne [[4. března]] 1919 téměř všichni sudetští Němci pokojně demonstrovali za své právo na sebeurčení. Tyto demonstrace byly podpořeny jednodenní generální stávkou německého obyvatelstva. Demonstrace byly potlačeny československou armádou s 54 mrtvými a 84 zraněnými osobami.<ref>[http://www.cas.umn.edu/assets/pdf/wp061.pdf Suppan, Arnold: ''Austrians, Czechs, and Sudeten Germans as a Community of Conflict in the Twentieth Century'', strana 9]</ref>.
Mírová [[Saint-Germainská smlouva]] z [[10. září]] 1919 definitivně přiřkla sudetské území československému státu a sudetští Němci tak zůstali v roli početné národnostní menšiny. Podle údajů z roku [[1921]] bylo obyvatelstvo mnohonárodnostního Československa složeno z 6,6 milionů Čechů, 3,2 milionů Němců, 2 milionů Slováků (kteří byli spolu s Čechy v té době často počítáni do tzv. československého národa, [[Čechoslovakismus|Čechoslováků]]), 0,7 milionů [[Maďaři|Maďarů]], půl milionu [[Rusíni|Rusínů]], 300 000 [[Žid]]ů a 100 000 [[Polák]]ů, dále pak z [[Rom]]ů (Cikánů), [[Chorvat]]ů a dalších etnických skupin. Němci tvořili jednu třetinu veškerého obyvatelstva [[České země|českých zemí]] a cca 23,4 procent československé populace (čítající celkem 13,6 milionů).
V oblasti Sudet se nacházel významný podíl republikového chemického, těžebního, textilního a sklářského průmyslu. Nejvýraznějším centrem všeněmeckého nacionalismu bylo město [[Cheb]] s okolím. Němci obývali i zaostalé zemědělské oblasti na jihu a jihozápadě Čech. [[Morava]] byla většinově německým obyvatelstvem osídlena především na jihu a severu, významnější ale byly německojazyčné „kapsy“ kolem Jihlavy, Brna či Olomouce. Německý nacionalismus byl přitom v těchto částech poněkud utlumen, to stejné platilo i o oblasti Českého Slezska s rozsáhlým těžebním průmyslem, kde se tamní Němci dlouhodobě obávali silné konkurence těžkého průmyslu z Německa.
Zdaleka ne všichni etničtí Němci žili v územně celistvých a snadno vymezitelných oblastech. Z historických důvodů bylo české a německé obyvatelstvo na mnoha místech smíšené a velká část zástupců z obou etnických skupin měla alespoň částečné znalosti jazyka druhé skupiny. Od 2. poloviny 19. století vytvářeli Češi a Němci duplicitní etnicky diverzifikované struktury kulturních, vzdělávacích, politických a hospodářských institucí, což prohlubovalo a upevňovalo vzájemnou národnostní izolaci. Tento vývoj pokračoval až do konce [[Druhá světová válka|druhé světové války]].
{| class="wikitable"
! colspan="4" | Počet lidí hlásících se k německé národnosti v ČSR dle ČSÚ
|-
! !! 1921 !! 1930 !! 1950
|- align="right"
! Čechy
| 2 173 239 || 2 326 090 || -
|- align="right"
! Morava a Slezsko
| 799 969 || 823 730 || -
|- align="right"
! České země
| 2 973 208 || 3 149 820 || 159 938
|- align="right"
! %
| 30 || 30 || 2
|- align="right"
! České země (celá populace)
| 10 005 734 || 10 674 386 || 8 896 133
|}
== Zastoupení německých stran v Poslanecké sněmovně PČSR ==
{| class="wikitable"
! colspan="5" | Zastoupení německých stran v Poslanecké sněmovně PČSR
|-
! !! 1920 !! 1925 !! 1929 !! 1935
|- align="right"
! [[Německá sociálně demokratická strana dělnická v ČSR]]
| 31 || 17 || 21 || 11
|- align="right"
! [[Německá národně socialistická strana dělnická]]
| 15 || 7 || 8 || -
|- align="right"
! [[Německý svaz zemědělců]]
| 11 || 24 || 16 || 5
|- align="right"
! [[Německá křesťansko sociální strana lidová]]
| 10 || 13 || 14 || 6
|- align="right"
! [[Maďarsko-německá křesťansko-sociální strana]]
| 5 || - || - || -
|- align="right"
! [[Maďarsko-německá sociálně demokratická strana]]
| 4 || - || - || -
|- align="right"
! [[Německá strana svobodomyslná]]
| 5 || - || - || -
|- align="right"
! [[Německá národní strana]] + [[Sudeto-německý zemědělský svaz]]
| - || 10 || 7 || -
|- align="right"
! [[Krajinská křesťansko-sociální strana]] + koalice
| - || 4 || 9 || 9
|- align="right"
! [[Sudetoněmecká strana]]
| - || - || - || 44
|- align="right"
! Všech křesel v Poslanecké sněmovně
| 281 || 300 || 300 || 300
|- align="right"
! %
| 29 || 25 || 25 || 25
|}
== Situace ve 30. letech ==
Národnostní politika [[Československo|Československa]] vycházela sice z idey národního státu „Čechoslováků“, jehož systém měl mnohé nedostatky, Československo se přesto chovalo k menšinám na tehdy existující poměry vzorně, což doložily i předválečné výzkumy zahraničních organizací. Počet volených zástupců Němců v prvorepublikové správě, počet německých základních, středních i vysokých škol či vydavatelství a tím i knih v německém jazyce byl daleko široko v [[Evropa|Evropě]] nejvyšší. Na území, kde byla více než 20procentní menšina, byl druhým úředním jazykem jazyk menšiny. Národnostní menšiny mohly svobodně zakládat organizace a různé spolky. Vztah státu a občanů nebyl na národnostním, ale na občanském principu. Je však třeba říci, že Němci se s Československem jako se svojí vlastí ve valné většině případů neztotožňovali (byť situaci mírně napomohl fakt, že míra svobody v zemi byla po roce [[1933]] ve srovnání s Německem nesrovnatelně vyšší); Praha dávala jasně najevo že stát se bude profilovat na představách "státního národa Československého", nikoliv menšin. Československá vláda se pokoušela oslabit vliv německých politických hnutí a organizací také tím, že upravovala volební obvody takovým způsobem, aby v nich Češi vždy získali většinu.

[[Soubor:Bundesarchiv Bild 146-1970-005-28, Anschluss sudetendeutscher Gebiete.jpg|thumb|left|Sudetští Němci vítají německá vojska]]<br />
[[Světová hospodářská krize]] ve 30. letech zasáhla německé obyvatelstvo mnohem více než české. Pohraničí bylo navázáno na další závody v Německu, odkud získávalo jak dodávky, tak tam vyváželo svoje výrobky. Nedobrá hospodářská situace v regionu, prudký růst nezaměstnanosti (až přibližně na úroveň 30 %) se výrazně projevil na faktu, že stále více sudetských Němců začínalo sympatizovat s krajně nacionalistickými názory, které představoval [[Konrád Henlein]] a jeho ''Sudetendeutsche Heimatsfront'' (SHF), přeměněné později na ''[[Sudetendeutsche Partei]]'' (SdP). Henlein vyzýval k otevřenému odporu proti české vládě a mnoho Němců se začalo s jeho názory ztotožňovat.
Situace vyvrcholila ke konci dekády. Němci zahájili rozsáhlé protesty a masový odpor, kterého využilo nacistické Německo k propagaci vlastní politiky rozšiřování svého území a svolání konference do Mnichova, známého pro Čechy nechvalně proslulou [[Mnichovská dohoda|Mnichovskou dohodou]]. Tehdy byly [[Sudety]] připojeny k [[Nacistické Německo|Německé říši]]. Již bývalí čeští Němci přivítali tuto úpravu hranic, viděnou v Praze jako krutou daň za zachování míru, s nadšením. Sudetští Němci za války povětšinou sloužili v německé armádě ([[Wehrmacht]]u), jen zanedbatelná část se stala aktivními odpůrci nacismu.
== Vysídlení ==
{{Podrobně|Vysídlení Němců z Československa}}
[[Soubor:Vertreibung.jpg||200px|right|thumb|Transport vysídlených českých Němců po druhé světové válce]]
S koncem války byli téměř bez výjimek sudetští Němci [[Vysídlení Němců z Československa|odsunuti]], majetek byl zabavován a mnoho jich vysídlení do Německa a Rakouska nepřežilo. Dnes je vysídlení těchto obyvatel tématem mnoha diskusí, protože ne všichni Sudetští Němci se ztotožňovali s [[nacismus|nacistickou]] ideologií a nebyli v [[NSDAP]].
Většina obyvatel a politiků [[Česko|České republiky]], stejně jako současná česká i někdejší komunistická historiografie, používá termínů '''odsun''' či '''vysídlení'''. Vysídlení Němci, jako jejichž mluvčí vystupuje především [[Sudetoněmecké krajanské sdružení]] (něm. ''Sudetendeutsche Landsmannschaft''), hovoří o '''vyhnání''' (něm. ''Vertreibung'').
Příčinou této jazykové dvojkolejnosti je, že v současné době v češtině ani v němčině neexistuje pro tyto [[deportace]] bezpříznakové označení: kdo hovoří o odsunu nebo vysídlení, bývá automaticky považován za jeho obhájce, kdo o vyhnání, za kritika. Pro úplnost je třeba dodat, že v angličtině se pro deportace užívá výrazu ''transfer'' (tento termín používá i [[Postupimská dohoda|Postupimská deklarace]]), jenž však nemá v tomto kontextu v češtině odpovídající ekvivalent – pouze přibližně mu odpovídá výraz ''přesun''. [[Česko-německá deklarace|Česko-německá deklarace o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji]] používá slovní spojení ''„poválečné vyhnání, jakož i nucené vysídlení“'' (v německé verzi textu ''„Vertreibung sowie zwangsweise Aussiedlung“''). Pro částečně analogickou situaci, kdy po Mnichovské dohodě, byli nuceni opustit území Sudet Češi se používá termín vyhnání (nikoliv odsun Čechů či vysídlení).
== Počet odsunutých Němců ==
Podle předválečného sčítání žilo v Československu 3,1 mil. osob, které se přihlásily k německé národnosti. Dle těchto oficiálních čísel se odvíjí i odhad počtu odsunutých Němců po II. světové válce. Avšak i této skupiny obyvatelstva se dotkly válečné události. Odhaduje se, že zhruba 300 až 500 tisíc Sudetských Němců padlo jako vojáci wehrmachtu a SS na frontách 2. světové války, nebo bylo zabito při válečných událostech.
Podle některých zdrojů bylo do konference vítězných mocností v [[Postupim]]i dne 2. srpna 1945 minimálně 700 tisíc sudetských Němců divoce vyhnáno anebo sami uprchli. Z toho jich cca 300 tisíc uteklo samo před postupující Rudou armádou na základě tzv. Neronova rozkazu, který vydal Adolf Hitler 20. března 1945. Jednalo se zejména o Němce ze severní Moravy a Slezska.
Dalších cca 400 tisíc jich bylo vyhnáno při tzv. divokém odsunu. Dle údajů ze společné komise českých a německých historiků při něm zahynulo 19 až 30 tisíc Němců. Počet nezvěstných je odhadován na 200 tisíc. Mnoho lidí zahynulo nebo zmizelo až v Německu nebo Rakousku. Jsou známy případy, kdy se sudetští Němci stali obětí starousedlíků, kteří je považovali za příčinu války, při které o vše přišli.
Počátkem roku [[1947]] obdržel tehdejší prezident republiky [[Edvard Beneš]] výkaz - pamětní spis od zplnomocněnce pro odsun, ve kterém se psalo, že do 1. listopadu roku 1946 bylo z českých zemí odsunuto celkem 2 170 598 Němců, z toho počtu 1 420 598 osob do americké a 750 000 do sovětské okupační zóny Německa.
Po roce [[1945]] byla oblast Sudet znovu dosídlena převážně lidmi z vnitrozemí, kteří zde začali hospodařit (někdy však i ničit a rozkrádat) na chalupách po odešlých Němcích.
== Čeští Němci versus sudetští Němci ==
Je logické, že „utvářející se fašistické, resp. nacistické“ hnutí tzv. sudetských Němců nemohlo užít označení ''čeští Němci'' (nebo aspoň ''böhmische'' nebo ''mährische Deutschen''), které bylo a je zeměpisně, historicky atd. správné, stejně jako zcela běžné označení slovenští, rakouští, američtí, brazilští apod. Češi, němečtí Turci, Kurdové apod. Označení ''„tschechische Deutschen“'' by totiž vyjadřovalo a upevňovalo integritu vícenárodnostního českého státu, skládajícího se dnes z již jen historických zemi Böhmen, Mähren a Schlesien. Proto zbytek Česka dostal označeni Protektorat ''Böhmen und Mähren'', nikoliv Protektorat ''Tschechei'' (nebo Protektorat ''Tschechien''). Přesnější název než „sudetští Němci“ je „čeští, moravští Němci“ (německy „böhmische, mährische Deutschen“), resp. „Němci z Čech, z Moravy, ze Slezska (kterého ale?)“. Jelikož zemské zřízení u nás definitivně skončilo v roce 1949 a nebylo obnoveno ani po roce 1989, je geograficky správným označením těch z nich, kteří v ČR žijí, „čeští Němci“ (německy „tschechische Deutschen“ případně „Tschechien-Deutschen“ ). Označení těch českých Němců, kteří byli odsunuti a žijí v Německu či jinde je spíše „Němci z Česka“ (německy „Deutschen aus Tschechien“). Označení čeští Němci (někdy i "naši Němci") užívali jak T. G. Masaryk, tak E. Beneš - srov. jeho Paměti. <ref>{{Citace monografie
| příjmení = JELEČEK
| jméno = Leoš
| url = http://archiv.neviditelnypes.lidovky.cz/clanky/2003/06/30993_1_21_0.html
| titul = Sudeťáci
| datum vydání = 2003
| vydavatel = Neviditelný pes}}</ref>
<ref>{{Citace monografie
| příjmení = JELEČEK
| jméno = Leoš
| url = http://archiv.neviditelnypes.lidovky.cz/clanky/2003/06/31221_1_21_0.html
| titul = Sudetští Němci - etymologie a historický, geografický a geopolitický vývoj obsahu pojmu a smyslu jeho užívání I
| datum vydání = 2003
| vydavatel = Neviditelný pes}}</ref>
<ref>{{Citace monografie
| příjmení = JELEČEK
| jméno = Leoš
| url = http://archiv.neviditelnypes.lidovky.cz/clanky/2003/06/31252_1_21_0.html
| titul = Sudetští Němci - etymologie a historický, geografický a geopolitický vývoj obsahu pojmu a smyslu jeho užívání II
| datum vydání = 2003
| vydavatel = Neviditelný pes}}</ref>
Prvním oficiálním polistopadovým dokumentem, kde se objevuje termín ''sudetští Němci'', je [[Česko-německá deklarace]] z roku 1997. Přední český znalec ústavního práva prof. [[Václav Pavlíček]] k tomu uvedl: "V deklaraci se objevil zcela nový pojem sudetští Němci. Podle mezinárodního práva to však doposud vždy byli bývalí čs. občané. Sudetští Němci je zkreslující termín, který sotva může být použit s jiným záměrem, než učinit z národnostní menšiny samostatný národ." Také to je mimo jiné důkaz kvalit tohoto dokumentu a jeho imanentních cílů, odporujících národním a státním zájmům České republiky. Zavedení pojmů "[[Sudety]]", "sudetský Němec" apod. bylo základním předpokladem pro formulování politické role Němců, žijících dříve na území Čech, Moravy a Slezska, pro formulování jejich místa v expanzivní velkoněmecké politice, a pro specifikaci termínů "národní společenství", "sudetoněmecký kmen", ale hlavně a v první řadě termínu "národní skupina" (Volksgruppe). Tento termín má v poválečné době, z hlediska prostředků a cílů politiky "Drang nach Osten", velmi důležitou a nezastupitelnou úlohu.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = HRUŠKA
| jméno = Emil
| titul = Pohoří divočáků aneb Sudetoněmecké kapitoly (Jiskry v kapse; sv. 13)
| datum vydání = 2002
| vydavatel = Futura, Praha}}</ref>
=== Sudeťáci versus sudeťáci ===
V češtině existují také pojmy ''sudeťáci'' a ''Sudeťáci''.
* Slovo '''Sudeťák''' s velkým ''s'' je jednoslovné označení pro sudetského Němce, Sudetoněmce, Sudeťana, obyvatele Sudet. Sudeťák je Sudetoněmec a zároveň tehdejší obyvatel Sudet ([[Němci|Skopčák]]).<ref>{{Citace monografie
| příjmení = HAVRÁNEK
| jméno = Bohuslav
| titul = Slovník spisovného jazyka českého
| datum vydání = 1989
| vydavatel = Academia}}</ref>
* Slovo '''sudeťák''' s malým ''s'' je podle pravidel českého pravopisu ''příslušník nacistického ([[Konrad Henlein|henleinovského]]) hnutí mezi bývalými československými Němci; henleinovec''.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = HAVRÁNEK
| jméno = Bohuslav
| titul = Slovník spisovného jazyka českého
| datum vydání = 1989
| vydavatel = Academia}}</ref> Slovo "Sudeťák" tak přebralo od slova "sudeťák" pejorativní nádech. Převážně díky [[komunismus|komunistické]] propagandě, jež měla eminentní zájem na udržování obrazu německého nepřítele a tím pádem i ospravedlnění "ochrany" [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]], je od konce [[druhá světová válka|druhé světové války]] slovní spojení "sudetští Němci" spojováno se slovy jako "[[nacismus|nacisté]]", "[[revanšismus|revanšisté]]" a podobně.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = KUČERA
| jméno = Ondřej
| url = http://glosy.info/texty/sudetonemecky-landsmansaft-historie-struktura-cile/
| titul = Sudetoněmecký landsmanšaft - historie, struktura, cíle
| datum vydání = 2004
| vydavatel = Glosy.info}}</ref> Komunisté a nacionalisté mají ''antisudeťáctví'' (součást [[Antigermanismus|antiněmectví]]<ref>Finrod Felagund: Odpor k sudetským Němcům = legální obdoba antisemitismu?, URL: http://www.nekorektne.com/2008/08/sudety-odpor-k-sudetskm-nmcm-legln.html</ref>) v programu dodnes hovoří pouze o ''tzv. sudetských Němcích'' ("KSČM se zavazuje vystupovat „proti neoprávněným nárokům tzv. sudetských Němců“", "...proti odškodnění tzv. vyhnaných sudetských Němců"), popř. o ''"revanšistických organizacích odsunutých Němců"''.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = DOLEŽAL
| jméno = Bohumil
| url = http://bohumildolezal.lidovky.cz/texty/rs898.html
| titul = Chystá KSČM reformy?
| datum vydání = 2005
| vydavatel = Události - politický zápisník Boumila Doležala}}</ref>
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references/>
=== Související články ===
* [[Sudety]]
* [[Sudetoněmecká strana]]
* [[Karlovarský program]]
* [[Vysídlení Němců z Československa]]
* [[Benešovy dekrety]]
* [[Volksdeutsche]]
* [[Sudetoněmecké krajanské sdružení]]
* [[Krkonošsko-jesenická subprovincie#Sudetská vs. krkonoško-jesenická]]
* [[Německá menšina v Česku]]
== Externí odkazy ==
* [http://natura.baf.cz/natura/1997/10/9710-1.html Sudetští Němci a Češi I.]
* [http://natura.baf.cz/natura/1997/11/9711-3.html Sudetští Němci a Češi II.]
* [http://natura.baf.cz/natura/1997/12/9712-7.html Sudetští Němci a Češi III.]
[[Kategorie:Sudetští Němci| ]]
[[Kategorie:Sudety]]
[[Kategorie:Dějiny Československa]]
{{Článek z Wikipedie}}