Sysop: 1 revizi

2013-11-03T13:24:21Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 3. 11. 2013, 13:24

Sysop: Nahrazení textu

2012-05-21T09:46:13Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:Flag Sudetendeutsche partei.gif|thumb|Prapor Sudetoněmecké strany]]
'''Sudetoněmecká strana''' ([[Němčina|německy]] ''Sudetendeutsche Partei'', ''SdP'', neformálně označovaná jako '''henleinovci''') byla politická strana za [[První republika|První republiky]], založená [[1. říjen|1. října]] [[1933]] [[Konrad Henlein|Konradem Henleinem]], původně pod názvem
''[[Sudetendeutsche Heimatfront]]'' ([[Čeština|česky]] ''Sudetoněmecká vlastenecká fronta'').

== Vznik ==
Vypuknutím [[Velká hospodářská krize|Velké hospodářské krize]] ([[1929]]) a později nástupem Adolfa Hitlera k moci ([[1933]]) se začala dramaticky měnit vnitropolitická situace v [[Československo|Československu]]. [[Sudety|Pohraniční oblasti]] osídlené [[Sudetští Němci|německou menšinou]], které byly vázány ve velké míře na [[export]] a které do té doby prosperovaly, byly krizí postiženy nejvíce. V [[Německo|Německu]] začalo velké nacistické propagandistické tažení, jehož součástí se stalo Československo, tamní [[demokracie]] a tamní německá [[menšina]]. Dne 1. října [[1933]] byla v Československu založena ''Sudetoněmecká vlastenecká fronta'' ([[Němčina|německy]] ''Sudetendeutsche Heimatsfront'', ''SHF''), která vznikla z iniciativy vedoucích činitelů nacionálních politických stran [[DNSAP]] a [[DNP]]. Její vůdce [[Konrad Henlein|Konrád Henlein]] vydal provolání “Ke všem sudetským Němcům,” kteří se hlásí k “německému kulturnímu a osudovému společenství”. Henlein púvodně ve svých projevech (až do roku 1937), zdůrazňoval odstup od německého národního socialismu a ujišťoval o loajalitě k Československému státu a zdůrazňoval uznání myšlenky občanských svobod. Od léta [[1934]] bylo zahájeno financování činnosti SHF z Říše a odtud přicházela i podpora pro propuštěné z vězení. [[30. duben|30. dubna]] [[1935]] se SHF přejmenovalo na ''Sudetendeutsche Partei'', aby se jako politická strana pak mohlo zúčastnit parlamentních voleb. Od listopadu 1937 vedení SdP koordinovalo svoji politiku s vedením NSDAP tak, aby došlo k oddělení Sudet od Československého státu a došlo k integraci oblastí s převážně německým obyvatelstvem s Německým státem.

== Úspěch ve volbách 1935 ==
[[Soubor:Konrad Henlain 1936 SdP.jpg|thumb|Konrad Henlain v Kraslicích (1936)]]
V [[Volby do parlamentu Československé republiky 1935|parlamentních volbách roku 1935]] získala Sudetendeutsche Partei (SdP) největší procento hlasů ze všech kandidujících stran, kde získala 1 249 534 hlasů, tj. 15,18 % (44 mandátů v poslanecké sněmovně, 23 mandátů v senátu). SdP, která se v roce 1935 ještě ostře distancovala od NSDAP, požadovala "jen" větší práva Němců v rámci Československa, získala v Sudetech cca 2/3 hlasů, Německá sociální demokracie získala 11 mandátů. V celostátním měřítku druhá skončila [[Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu|agrární strana]] se ziskem 1 176 628 hlasů, tj. 14,29 % (mandátů ve sněmovně však získala 45). SdP se tak zároveň stala nejsilnější německou stranou v českých zemích. Tento volební úspěch SdP však znamenal ztráty hlasů pro ostatní německé strany, které byly postupem času likvidovány, a SdP se tak stala dominantní německou stranou v Československu. Ihned po úspěchu ve volbách zahájilo německé ministerstvo zahraničí oficiální financování SdP, když jí udělilo měsíční příspěvek 15 000 říšských marek, který se postupně zvyšoval. Představitelé SdP začali s výrazným prosazováním svých cílů, zejména na:
* vytváření [[image]] v zahraničí
* kontakty se zahraničními politiky
* vytváření protičeských nálad
* vyprovokovávání incidentů
* cílenou [[propaganda|propagandu]], která měla vytvořit obraz utlačované sudetoněmecké menšiny

== Stupňování požadavků ==
[[Soubor:Konrad Henlein v Karlových Varech 1937.jpg|thumb|[[Konrad Henlein]] v Karlových Varech 1937]]
Československá vláda přijala [[18. únor]]a [[1937]] Program národnostní politiky, kterým vyšla (poněkud opožděně) vstříc požadavkům sudetských Němců. S tímto dokumentem souhlasily všechny sudetoněmecké demokratické politické strany, avšak SdP ho ihned zpochybnila a zavrhla. Bylo naprosto zřejmé, že hesla o zlepšení [[politická situace|situace]] sudetských [[Němci|Němců]] v ČSR jsou záminkou, aby mohlo dojít k cíli pro Němce prvořadého - rozbití Československa a získání jeho území. Toto potvrdil později i [[Konrad Henlein|Konrád Henlein]], když ve svém projevu ve [[Vídeň|Vídni]] dne [[4. březen|4. března]] [[1941]] mimo jiné řekl: ''„Právě zde, v dunajské kotlině a [[Sudety|Sudetech]] povstali první hlasatelé Velkého Německa právě zde zapustila kořeny idea pangermanismu…“… „Abychom se zpočátku vyhnuli zásahům českých úřadů a rozpuštění, museli jsme zpočátku skrývat naši příslušnost k nacionálnímu socialismu.„… “během několika let se sudetským Němcům podařilo ohrozit vnitřní stabilitu Československa tak zásadně,… že bylo zralé na likvidaci…"'' Dne [[17. říjen|17. října]] [[1937]] došlo v [[Teplice|Teplicích]] k zinscenovanému incidentu poslance SdP [[K. H. Frank]]a s policií, při němž Frank bezdůvodně napadl a zranil tři policisty, což však bylo henleinovskou propagandou zneužito a vyloženo jako útok proti sudetoněmeckému poslanci. Tento čin přispěl k vyhrocení situace a pomohl upoutat pozornost ciziny na sudetoněmeckou otázku. Henlein dostával pokyny z [[Berlín]]a, ve kterých byl nabádán „k ostrému vyhrocení věcí v Československu a posun sudetoněmeckých autonomistických požadavků do čela evropské politiky”. V otevřeném dopise Henlein oznámil [[Edvard Beneš|E. Benešovi]], že SdP jde o autonomii územní, nikoli o autonomii národní, což neznamenalo nic jiného, než požadavek odtržení pohraničních oblastí od Československa. V listopadu poslal K. Henlein poslal [[Adolf Hitler|Hitlerovi]] dopis, ve kterém mu sdělil, že „netouží po ničem tak horoucně, jako po začlenění sudetoněmeckého území, ba celé oblasti [[Čechy|Čech]], [[Morava|Moravy]] a [[Slezsko|Slezska]], do [[Nacistické Německo|Říše]].“ V této době se vyhrocovala situace v pohraničí, [[Češi]] byli od [[Němci|Němců]] napadáni, byly jim odmítány služby v obchodu a pohostinství, byli nuceni čelit nátlaku německých výrostků v podkolenkách, kteří pořádali místní demonstrace a pochody, při nichž skandovali: „Heim ins Reich“! (domů do Říše!)

== Krize 1938 ==
[[Soubor:Likvidace českých nápisů.jpg|thumb|Likvidace českých nápisů v pohraničí]]
[[28. březen|28. března]] [[1938]] vykonal [[Konrad Henlein|Konrád Henlein]] návštěvu u Adolfa Hitlera v Berlíně, při níž Hitler Henleinovi deklaroval, že SdP musí předkládat takové požadavky, které budou pro československou vládu nepřijatelné. Tato politika odsoudila k nezdaru jakkoliv velkorysé návrhy československé vlády vůči sudetským Němcům. Počátkem dubna byl čs. vládou schválen návrh nového národnostního statutu, který však opět SdP označila jako nedostatečný. [[24. duben|24. dubna]] [[1938]] byly Henleinem na sjezdu SdP předloženy tzv. [[Karlovarský program|Karlovarské požadavky]], které vycházely z jeho jednání s Adolfem Hitlerem. Tento dokument obsahoval vedle autonomistických prvků i takové nároky, které byly z hlediska národnostního, z hlediska principů právního demokratického státu i z hlediska státní suverenity pro [[Československo]] nepřijatelné. V květnových volbách do obecních zastupitelstev získala SdP kolem 90% hlasů německých voličů. Dne [[30. červen|30. června]] 1938 bylo čs. vládou schváleno znění tzv. národnostního statutu, který byl velkým ústupkem vůči sudetským [[Němci|Němcům]], avšak i tento dokument byl SdP v duchu „doporučení“ Adolfa Hitlera odmítnut. V létě SdP zpracoval dokument označený jako “Základní plánování O. A.” (Grundplanung O.A.), který počítal s rozbitím Československa a s postupným poněmčením území Čech a Moravy, což korespondovalo i s dalšími pozdějšími plány na [[konečné řešení české otázky]]. [[3. srpen|3. srpna]] 1938 zahájil britský lord [[Walter Runciman]] pražskou misi, jejímž cílem bylo urovnat spory mezi československou vládou a německou menšinou, reprezentovanou SdP. Avšak i tato mise skončila bezvýsledně, protože SdP stále odmítala jakýkoliv kompromis. Počátkem září byl vládou schválen československou vládou Návrh o postupu jednání ohledně úpravy národnostních otázek, který vznikl na základě přímých rozhovorů vyjednavačů SdP, a který vycházel v zásadě vstříc většině požadavků [[Karlovarský program|Karlovarského programu]]. Tento plán přijala jak Runcimanova mise, tak část z umírněnějších předáků SdP, kteří uznávali, že plní většinu Karlovarského programu. Po Henleinových dalších jednáních s Hitlerem ale SdP [[7. září]] vyprovokovala incident v [[Ostrava|Moravské Ostravě]] (při demonstraci policista udeřil poslance SdP), jehož vedení SdP využilo jako záminku k úplnému a konečnému přerušení jednání s prezidentem a vládou.

== Sudetoněmecký puč ==
[[Soubor:Teroristická akce sudetoněmeckého Freikorpsu.jpg|thumb|Teroristická akce sudetoněmeckého Freikorpsu]]
Dne [[12. září]] 1938 na sjezdu [[Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei|NSDAP]] v [[Norimberk]]u Hitler nevybíravě zaútočil proti [[Československo|Československu]] a proti prezidentu [[Edvard Beneš|Benešovi]], což podnítilo sudetské Němce k vyvolání [[puč]]e. Ještě téže noci došlo na řadě míst v pohraničí k útokům henleinovských bojůvek proti čs. policejním stanicím, celnicím, poštám, apod., při nichž bylo zavražděno několik desítek úředníků a vojáků. Vláda provedla ihned řadu vojenských opatření, avšak vedeni SdP ultimativně žádalo [[13. září]] československou vládu o jejich odvolání. Když toto vláda odmítla akceptovat, uprchla většina lídrů SdP do říše, kde ještě [[14. září]] Henlein pronesl projev v lipském rozhlase, v němž mj. deklaroval znovu touhu svých krajanů žít “ve své domovině, vrátit se do říše." V té době již Adolf Hitler a [[Konrad Henlein|Konrád Henlein]] schválili vznik Sudetoněmeckého dobrovolnického sboru ([[Freikorps|Sudetendeutsches Freikorps - SFK]]). Jeho úkolem bylo udržovat v českých a moravskoslezských pohraničních oblastech napětí, vyvolávat nepokoje a ozbrojené srážky. Jádro jednotek tvořili henleinovští ordneři a turneři, přičemž zbraně a střelivo dodal [[wehrmacht]] z arzenálu rakouské armády. SFK zahájil svou činnost v noci z 19. na 20. září 1938 přepady československých celnic a policejních stanic. V noci z 21. na 22. září [[1938]] dokonce vstoupili na československé území říšskoněmecké oddíly [[Sturmabteilung|SA]] a [[Schutzstaffel|SS]] s cílem obsadit celou oblast i s městem. Při těchto akcích byli stříleni jak příslušníci ozbrojených složek [[Stráž obrany státu|Stráže obrany státu (SOS)]] tak i civilní obyvatelstvo, a to převážně zbaběle ze zálohy. Celkem bylo zabito 110 Čechů a dalších 2029 jich bylo zajato a odvlečeno do [[Nacistické Německo|Německa]]. Celý SFK byl statutárně podřízen vůdci SdP Konrádu Henleinovi, přičemž výcvik zajišťovala převážně [[Sturmabteilung|SA]] a [[Schutzstaffel|SS]]. Na tuto situaci reagovala československá vláda vyhlášením civilního [[výjimečný stav|výjimečného stavu]] v rizikových oblastech vyhlášením mobilizace armády, což vedlo k uklidnění situace. Dne 29. září byla bez účasti Československa podepsána [[Mnichovská dohoda]], kterou byla nucena čs. vláda k tomu, aby se podvolila nátlaku Adolfa Hitlera a SdP a odstoupila pohraniční oblasti Německu.

== Sloučení SdP s NSDAP ==
[[Soubor:Sloučení SdP a NSDAP.jpg|thumb|Sloučení SdP s NSDAP]]
Po Mnichovském diktátu byla SdP včleněna do [[Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei|NSDAP]]. K oficiálnímu sloučení došlo 30. října 1938. [[Konrad Henlein|Konrád Henlein]] jako vrchní velitel SFK byl povýšen na [[SS Gruppenführ]]era, jmenován župním vedoucím [[Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei|NSDAP]] a později i jako říšský místodržící nově vzniklé [[Sudetská župa|Sudetské župy]] (Sudetengau) se sídlem v [[Liberec|Liberci]]. K převodu funkcionářů a členstva do [[NSDAP]] docházelo postupně ještě v listopadu a prosinci [[1938]].

== Literatura ==
* Milan Sládek, Němci v Čechách
* Kolektiv autorů, Rozumět dějinám
* Kolektiv autorů, Československý rok 1938, nakladatelství Panomara, 1988
* Karel Zelený, Vyhnání Čechů z pohraničí, Ústav mezinárodních vztahů, 1996, IBSN 80-85864-16-9
* Kolektiv autorů, Sudety pod hákovým křížem, Albis International, 2002, IBSN 80-86067-66-1
* Sydney Morrell, Viděl jsem ukřižování, Nakladatelství JOTA, 2002, IBSN 80-7212-182-8
* Kolektiv autorů, Cesta k dekretům a odsunu Němců, Littera Bohemica, 2002, IBSN 80-85916-21-5

== Související články ==
[[Soubor:Útoky na čs. pohraniční službu.gif|thumb|Noviny informující o útocích sudetoněmeckých teroristů na četnické stanice]]
* [[První republika]]
* [[Mnichovská dohoda]]
* [[Vyhnání Čechů ze Sudet v roce 1938]]
* [[Druhá republika]]

== Externí odkazy ==
* [http://www.fronta.cz/dokument/sudetonemecka-strana-akcni-program-z-leta-1938 Sudetoněmecká strana: program z léta 1938]
* [http://www.fronta.cz/dotaz/volby-a-sudetonemecka-strana Sudetoněmecká strana: ve volbách v roce 1935 a 1938]
* [http://www.ksl.wz.cz/Povstani.htm Povstání henleinovských ordnerů v září 1938 na Sokolovsku]
* [http://cetnici.habartov.cz/index.htm Pohraniční incidenty Henleinovců v prvorepublikovém Československu]
* [http://www.fronta.cz/dokument/zprava-o-situaci-a-akcich-sudetonemeckeho-freikorpsu Zpráva o situaci a akcích sudetoněmeckého Freikorpsu]

{{commonscat|Sudetendeutsche Partei}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Politické strany v Německu]]
[[Kategorie:Politické strany v České republice]]
[[Kategorie:Německé strany v Československu]]
[[Kategorie:Nacismus]]
[[Kategorie:Politické strany za první republiky]]

Sudetoněmecká strana - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu