<?xml version="1.0"?>
<?xml-stylesheet type="text/css" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/skins/common/feed.css?270"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Suezsk%C3%BD_pr%C5%AFplav</id>
		<title>Suezský průplav - Historie editací</title>
		<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Suezsk%C3%BD_pr%C5%AFplav"/>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Suezsk%C3%BD_pr%C5%AFplav&amp;action=history"/>
		<updated>2026-05-06T05:45:50Z</updated>
		<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
		<generator>MediaWiki 1.16.5</generator>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Suezsk%C3%BD_pr%C5%AFplav&amp;diff=994432&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: + Výrazné vylepšení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Suezsk%C3%BD_pr%C5%AFplav&amp;diff=994432&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2016-07-11T16:14:40Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;+ Výrazné vylepšení&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;
			&lt;col class='diff-marker' /&gt;
			&lt;col class='diff-content' /&gt;
			&lt;col class='diff-marker' /&gt;
			&lt;col class='diff-content' /&gt;
		&lt;tr valign='top'&gt;
		&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
		&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;Verze z 11. 7. 2016, 16:14&lt;/td&gt;
		&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 2:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 2:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Suezský průplav''' ([[arabština|arabsky]] قناة السويس, [[hebrejština|hebrejsky]] תעלת סואץ), zkráceně též '''Suez''', je 163&amp;amp;nbsp;[[metr|km]] dlouhý [[průplav]] v [[Egypt|Egyptě]] spojující [[Středozemní moře|Středozemní]] a [[Rudé moře]]. Je hranicí mezi [[Sinajský poloostrov|Sinajem]] ([[Asie]]) a [[Afrika|Afrikou]]. Umožňuje [[loď|lodím]] cestovat ze Středozemního do Rudého moře bez obeplouvání Afriky. V době, kdy nebyl nebo nefungoval, se zboží obvykle dopravovalo buďto na lodích kolem [[mys Dobré naděje|mysu Dobré naděje]], nebo se na pobřeží Středozemního moře vyložilo a k rudomořskému pobřeží se dopravilo po souši (a obráceně). Průplav je příliš úzký a mělký pro moderní [[supertanker]]y, které stále objíždějí Afriku starou cestou. Kanál je rozdělen na dvě části (severní a jižní) [[Velké Hořké jezero|Velkým Hořkým jezerem]]. &amp;nbsp;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Suezský průplav''' ([[arabština|arabsky]] قناة السويس, [[hebrejština|hebrejsky]] תעלת סואץ), zkráceně též '''Suez''', je 163&amp;amp;nbsp;[[metr|km]] dlouhý [[průplav]] v [[Egypt|Egyptě]] spojující [[Středozemní moře|Středozemní]] a [[Rudé moře]]. Je hranicí mezi [[Sinajský poloostrov|Sinajem]] ([[Asie]]) a [[Afrika|Afrikou]]. Umožňuje [[loď|lodím]] cestovat ze Středozemního do Rudého moře bez obeplouvání Afriky. V době, kdy nebyl nebo nefungoval, se zboží obvykle dopravovalo buďto na lodích kolem [[mys Dobré naděje|mysu Dobré naděje]], nebo se na pobřeží Středozemního moře vyložilo a k rudomořskému pobřeží se dopravilo po souši (a obráceně). Průplav je příliš úzký a mělký pro moderní [[supertanker]]y, které stále objíždějí Afriku starou cestou. Kanál je rozdělen na dvě části (severní a jižní) [[Velké Hořké jezero|Velkým Hořkým jezerem]]. &amp;nbsp;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Starověký průplav ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Starověký průplav ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Suezský kanál není prvním průplavem umožňujícím plavbu mezi Rudým a Středozemním mořem. Předchůdce Suezského kanálu vznikl již ve 13. století př. n. l., když Egypťané propojili Rudé moře a [[říční delta|deltu]] řeky [[Nil]]. Nebylo to však příliš životaschopné řešení – [[delta Nilu]] je neustále zanášena [[sediment]]y: trasa sjízdných cest i hloubka severní části cesty se stále měnily a bylo dost obtížné tudy proplout. Průplav časem zanikl (pravděpodobně nejpozději v 8. století př. n. l.). Znovu se ho pokusil neúspěšně obnovit faraón Nechos II. kolem roku &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[&lt;/del&gt;600 př. n. l.&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/del&gt;Až perský král &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[&lt;/del&gt;Dáreios I.&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/del&gt;byl o sto let později úspěšnější. Kanál byl později znovu obnoven například ve &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[&lt;/del&gt;2. století př. n. l.&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/del&gt;za egyptského krále &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[Ptolemaios II.|&lt;/del&gt;Ptolemaia II.&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/del&gt;nebo ve 2. století římským císařem &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[Traianus|&lt;/del&gt;Traianem&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]]&lt;/del&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Suezský kanál není prvním průplavem umožňujícím plavbu mezi Rudým a Středozemním mořem. Předchůdce Suezského kanálu vznikl již ve 13. století př. n. l., když Egypťané propojili Rudé moře a [[říční delta|deltu]] řeky [[Nil]]. Nebylo to však příliš životaschopné řešení – [[delta Nilu]] je neustále zanášena [[sediment]]y: trasa sjízdných cest i hloubka severní části cesty se stále měnily a bylo dost obtížné tudy proplout. Průplav časem zanikl (pravděpodobně nejpozději v 8. století př. n. l.). Znovu se ho pokusil neúspěšně obnovit faraón Nechos II. kolem roku 600&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;amp;nbsp;&lt;/ins&gt;př. n.&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;amp;nbsp;&lt;/ins&gt;l. Až&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;amp;nbsp;&lt;/ins&gt;perský král Dáreios&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;amp;nbsp;&lt;/ins&gt;I. byl o sto let později úspěšnější. Kanál byl později znovu obnoven například ve 2.&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;amp;nbsp;&lt;/ins&gt;století př. n. l. za egyptského krále Ptolemaia&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;amp;nbsp;&lt;/ins&gt;II. nebo ve 2. století římským císařem Traianem.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Historie novodobého průplavu ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Historie novodobého průplavu ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Soubor:Suez Canal drawing 1881.jpg|thumb|200px|Mapa z roku 1881]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Soubor:Suez Canal drawing 1881.jpg|thumb|200px|Mapa z roku 1881]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;O prokopání průplavu se zajímal Napoleon Bonaparte, při svém egyptském tažení. Nechal vypracovat studii, ta však (v rozporu se skutečností) ukázala, že hladiny obou moří se liší o 10 metrů. Proto byl projekt prozatím opuštěn.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;O prokopání průplavu se zajímal Napoleon Bonaparte, při svém egyptském tažení. Nechal vypracovat studii, ta však (v rozporu se skutečností) ukázala, že hladiny obou moří se liší o 10 metrů. Proto byl projekt prozatím opuštěn.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;O projekt se začal zajímat francouzský inženýr a diplomat [[Ferdinand Lesseps]], když byl ve 30.letech 19. století konzulem v Alexandrii. Nechal si vypracovat podrobný projekt od rakouského projektanta [[Alois Negrelli|Aloise Negrelliho]]. V roce 1856 se stal konzulem v [[Káhira|Káhiře]], kde téhož roku získal koncesi na stavbu průplavu od egyptského místokrále [[Saíd Paša|Saída Paši]], který si později zakoupil 44% podíl ve společnosti ''Compagnie universelle du canal maritime de Suez'', která kanál stavěla. Ta byla založena o rok později za účasti investorů z Francie, Itálie, Rakouska, Egypta, Ruska i USA. Naopak britská vláda stavbu odmítala. &amp;nbsp;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;O projekt se začal zajímat francouzský inženýr a diplomat [[Ferdinand Lesseps]], když byl ve 30.&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;amp;nbsp;&lt;/ins&gt;letech 19. století konzulem v Alexandrii. Nechal si vypracovat podrobný projekt od rakouského projektanta [[Alois Negrelli|Aloise Negrelliho]]. V roce 1856 se stal konzulem v [[Káhira|Káhiře]], kde téhož roku získal koncesi na stavbu průplavu od egyptského místokrále [[Saíd Paša|Saída Paši]], který si později zakoupil 44% podíl ve společnosti ''Compagnie universelle du canal maritime de Suez'', která kanál stavěla. Ta byla založena o rok později za účasti investorů z Francie, Itálie, Rakouska, Egypta, Ruska i USA. Naopak britská vláda stavbu odmítala. &amp;nbsp;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Stavba probíhala 11 let, původní rozpočet byl více než dvojnásobně překročen. Ke slavnostnímu otevření průplavu složil [[Giuseppe Verdi]] operu [[Aida]]. Průplav byl slavnostně otevřen [[17. listopad]]u 1869. To mělo obrovský pozitivní efekt na zámořský obchod a pronikání Evropanů do Afriky. V roce 1875 se stala největším akcionářem společnosti ''Compagnie universelle du canal maritime de Suez'' Velká Británie, když převzala podíl od [[Ismáil Paša|Ismáila Paši]], syna Saída Paši. V roce 1888 [[Konstantinopolská konvence|Konstantinopolská smlouva]] prohlásila Suezský kanál za [[neutrální území]] pod správou Velké Británie a zaručila volný průjezd všem zemím v době míru i války. Anglo-egyptská smlouva z roku [[1936]] potvrdila dohled Velké Británie nad průplavem. V roce [[1951]] ji Egypt vypověděl a Velká Británie posléze souhlasila, že se od něj stáhne ([[1954]]). Prezident [[Gamal Násir]] posléze kanál znárodnil, což vedlo k tzv. [[Suezská krize|Suezské krizi]], během níž se okolí průplavu stalo dějištěm bojů mezi Egyptem a izraelsko-britsko-francouzskou koalicí. Následkem toho byl kanál uzavřen ([[1956]]-[[1957]]). Během [[šestidenní válka|šestidenní války]] ([[1967]]) se stal Suezský průplav hranicí mezi Egyptem a Izraelem okupovanou Sinají, což mělo za následek další uzavření průplavu. Průplav nebyl po válce otevřen a zůstal uzavřený až do roku [[1975]]. V roce [[1973]] se stala oblast kolem kanálu dějištěm urputných bojů mezi Izraelem a Egyptem ([[Válka Jom Kippur]]), kdy nejdříve egyptská armáda překonala průplav a vpadla na Sinaj, aby byla posléze zastavena a izraelská armáda sama překročila průplav a vpadla do Egypta.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Stavba probíhala 11 let, původní rozpočet byl více než dvojnásobně překročen. Ke slavnostnímu otevření průplavu složil [[Giuseppe Verdi]] operu [[Aida]]. Průplav byl slavnostně otevřen [[17. listopad]]u 1869. To mělo obrovský pozitivní efekt na zámořský obchod a pronikání Evropanů do Afriky. V roce 1875 se stala největším akcionářem společnosti ''Compagnie universelle du canal maritime de Suez'' Velká Británie, když převzala podíl od [[Ismáil Paša|Ismáila Paši]], syna Saída Paši. V roce 1888 [[Konstantinopolská konvence|Konstantinopolská smlouva]] prohlásila Suezský kanál za [[neutrální území]] pod správou Velké Británie a zaručila volný průjezd všem zemím v době míru i války. Anglo-egyptská smlouva z roku [[1936]] potvrdila dohled Velké Británie nad průplavem. V roce [[1951]] ji Egypt vypověděl a Velká Británie posléze souhlasila, že se od něj stáhne ([[1954]]). Prezident [[Gamal Násir]] posléze kanál znárodnil, což vedlo k tzv. [[Suezská krize|Suezské krizi]], během níž se okolí průplavu stalo dějištěm bojů mezi Egyptem a izraelsko-britsko-francouzskou koalicí. Následkem toho byl kanál uzavřen ([[1956]]-[[1957]]). Během [[šestidenní válka|šestidenní války]] ([[1967]]) se stal Suezský průplav hranicí mezi Egyptem a Izraelem okupovanou Sinají, což mělo za následek další uzavření průplavu. Průplav nebyl po válce otevřen a zůstal uzavřený až do roku [[1975]]. V roce [[1973]] se stala oblast kolem kanálu dějištěm urputných bojů mezi Izraelem a Egyptem ([[Válka Jom Kippur]]), kdy nejdříve egyptská armáda překonala průplav a vpadla na Sinaj, aby byla posléze zastavena a izraelská armáda sama překročila průplav a vpadla do Egypta.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Současný stav ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Současný stav ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Soubor:US Navy 100718-N-1082Z-073 The guided-missile cruiser USS San Jacinto (CG 56) and the amphibious transport dock ship USS Mesa Verde (LPD 19) pass under the Egyptian-Japanese Friendship Bridge.jpg|thumb|&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;left&lt;/del&gt;|Lodě proplouvají pod silničním &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt; &lt;/del&gt;mostem přes průplav. Postavení mostu omezilo maximální výšku lodí.]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Soubor:US Navy 100718-N-1082Z-073 The guided-missile cruiser USS San Jacinto (CG 56) and the amphibious transport dock ship USS Mesa Verde (LPD 19) pass under the Egyptian-Japanese Friendship Bridge.jpg|thumb|&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;200px&lt;/ins&gt;|Lodě proplouvají pod silničním mostem přes průplav. Postavení mostu omezilo maximální výšku lodí.]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Průplav nemá žádná [[zdymadlo|zdymadla]], protože zde není rozdíl mezi hladinami moří. Do průplavu mohou vplout lodě o [[výtlak]]u až 240&amp;amp;nbsp;000 tun. Maximální délka lodi není omezena, šířka a ponor však ano. Maximální ponor může být 62 stop (18,9 metru) při maximální šířce 164 stop (50 metrů), maximální šířka pak 254 stop (77,4 metru) při ponoru 40 stop (12,2 metru) a dobrém počasí.&amp;lt;ref&amp;gt;[http://www.suezcanal.gov.eg/NR.aspx?node=81 Sec II: Maximum Dimensions Vessel's Sizes and Draughts]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Průplav nemá žádná [[zdymadlo|zdymadla]], protože zde není rozdíl mezi hladinami moří. Do průplavu mohou vplout lodě o [[výtlak]]u až 240&amp;amp;nbsp;000 tun. Maximální délka lodi není omezena, šířka a ponor však ano. Maximální ponor může být 62 stop (18,9 metru) při maximální šířce 164 stop (50 metrů), maximální šířka pak 254 stop (77,4 metru) při ponoru 40 stop (12,2 metru) a dobrém počasí.&amp;lt;ref&amp;gt;[http://www.suezcanal.gov.eg/NR.aspx?node=81 Sec II: Maximum Dimensions Vessel's Sizes and Draughts]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Průplavem ročně propluje asi 20&amp;amp;nbsp;000 lodí,&amp;lt;ref name=ab&amp;gt;[http://www1.albawaba.com/transport/suez-canals-revenues-increased-2010 Al Bawaba: Suez Canal's revenues increased in 2010]&amp;lt;/ref&amp;gt; což je 8 % celosvětového lodního provozu.&amp;lt;ref&amp;gt;[http://www.suezcanal.gov.eg/sc.aspx?show=11 Saving in distance via SC]&amp;lt;/ref&amp;gt; Správa průplavu na průjezdních poplatcích ročně [[Obrat (ekonomie)|utrží]] asi 5 miliard [[&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;USD&lt;/del&gt;]].&amp;lt;ref name=ab/&amp;gt; Plavba trvá 11 až 16 hodin.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Průplavem ročně propluje asi 20&amp;amp;nbsp;000 lodí,&amp;lt;ref name=ab&amp;gt;[http://www1.albawaba.com/transport/suez-canals-revenues-increased-2010 Al Bawaba: Suez Canal's revenues increased in 2010]&amp;lt;/ref&amp;gt; což je 8 % celosvětového lodního provozu.&amp;lt;ref&amp;gt;[http://www.suezcanal.gov.eg/sc.aspx?show=11 Saving in distance via SC]&amp;lt;/ref&amp;gt; Správa průplavu na průjezdních poplatcích ročně [[Obrat (ekonomie)|utrží]] asi 5&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;amp;nbsp;&lt;/ins&gt;miliard [[&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Americký dolar|dolarů&lt;/ins&gt;]].&amp;lt;ref name=ab/&amp;gt; Plavba trvá 11 až 16 hodin.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Pozemní doprava ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Pozemní doprava ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce [[1983]] byl pod průplavem prokopán silniční [[tunel]]. Kvůli problémům s průsaky byl v letech [[1992]] &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;- &lt;/del&gt;[[1995]] postaven nový tunel uvnitř původního. V roce [[2001]] byl dokončen silniční zavěšený most. Od roku [[1999]] vede přes průplav také elektrické vedení.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce [[1983]] byl pod průplavem prokopán silniční [[tunel]]. Kvůli problémům s průsaky byl v letech [[1992]]&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;–&lt;/ins&gt;[[1995]] postaven nový tunel uvnitř původního. V roce [[2001]] byl dokončen silniční zavěšený most. Od roku [[1999]] vede přes průplav také elektrické vedení.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Po západním břehu vede po celé délce průplavu [[železniční trať]]. Železniční most přes průplav byl zničen během [[šestidenní válka|šestidenní války]]. Znovu postaven byl až v roce [[2001]], jako nejdelší [[otočný most]] na světě.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Po západním břehu vede po celé délce průplavu [[železniční trať]]. Železniční most přes průplav byl zničen během [[šestidenní válka|šestidenní války]]. Znovu postaven byl až v roce [[2001]], jako nejdelší [[otočný most]] na světě.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Reference ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Reference ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Suezsk%C3%BD_pr%C5%AFplav&amp;diff=396924&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: 1 revizi</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Suezsk%C3%BD_pr%C5%AFplav&amp;diff=396924&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2013-11-03T12:52:31Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;1 revizi&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;
		&lt;tr valign='top'&gt;
		&lt;td colspan='1' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
		&lt;td colspan='1' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;Verze z 3. 11. 2013, 12:52&lt;/td&gt;
		&lt;/tr&gt;&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Suezsk%C3%BD_pr%C5%AFplav&amp;diff=396923&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: Nahrazení textu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Suezsk%C3%BD_pr%C5%AFplav&amp;diff=396923&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2012-06-23T14:27:36Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Nahrazení textu&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;[[Soubor:SuezCanal-EO.JPG|thumb|200px|Satelitní foto]]&lt;br /&gt;
'''Suezský průplav''' ([[arabština|arabsky]] قناة السويس, [[hebrejština|hebrejsky]] תעלת סואץ), zkráceně též '''Suez''', je 163&amp;amp;nbsp;[[metr|km]] dlouhý [[průplav]] v [[Egypt|Egyptě]] spojující [[Středozemní moře|Středozemní]] a [[Rudé moře]]. Je hranicí mezi [[Sinajský poloostrov|Sinajem]] ([[Asie]]) a [[Afrika|Afrikou]]. Umožňuje [[loď|lodím]] cestovat ze Středozemního do Rudého moře bez obeplouvání Afriky. V době, kdy nebyl nebo nefungoval, se zboží obvykle dopravovalo buďto na lodích kolem [[mys Dobré naděje|mysu Dobré naděje]], nebo se na pobřeží Středozemního moře vyložilo a k rudomořskému pobřeží se dopravilo po souši (a obráceně). Průplav je příliš úzký a mělký pro moderní [[supertanker]]y, které stále objíždějí Afriku starou cestou. Kanál je rozdělen na dvě části (severní a jižní) [[Velké Hořké jezero|Velkým Hořkým jezerem]]. &lt;br /&gt;
== Starověký průplav ==&lt;br /&gt;
Suezský kanál není prvním průplavem umožňujícím plavbu mezi Rudým a Středozemním mořem. Předchůdce Suezského kanálu vznikl již ve 13. století př. n. l., když Egypťané propojili Rudé moře a [[říční delta|deltu]] řeky [[Nil]]. Nebylo to však příliš životaschopné řešení – [[delta Nilu]] je neustále zanášena [[sediment]]y: trasa sjízdných cest i hloubka severní části cesty se stále měnily a bylo dost obtížné tudy proplout. Průplav časem zanikl (pravděpodobně nejpozději v 8. století př. n. l.). Znovu se ho pokusil neúspěšně obnovit faraón Nechos II. kolem roku [[600 př. n. l.]] Až perský král [[Dáreios I.]] byl o sto let později úspěšnější. Kanál byl později znovu obnoven například ve [[2. století př. n. l.]] za egyptského krále [[Ptolemaios II.|Ptolemaia II.]] nebo ve 2. století římským císařem [[Traianus|Traianem]].&lt;br /&gt;
== Historie novodobého průplavu ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Suez Canal drawing 1881.jpg|thumb|200px|Mapa z roku 1881]]&lt;br /&gt;
O prokopání průplavu se zajímal Napoleon Bonaparte, při svém egyptském tažení. Nechal vypracovat studii, ta však (v rozporu se skutečností) ukázala, že hladiny obou moří se liší o 10 metrů. Proto byl projekt prozatím opuštěn.&lt;br /&gt;
O projekt se začal zajímat francouzský inženýr a diplomat [[Ferdinand Lesseps]], když byl ve 30.letech 19. století konzulem v Alexandrii. Nechal si vypracovat podrobný projekt od rakouského projektanta [[Alois Negrelli|Aloise Negrelliho]]. V roce 1856 se stal konzulem v [[Káhira|Káhiře]], kde téhož roku získal koncesi na stavbu průplavu od egyptského místokrále [[Saíd Paša|Saída Paši]], který si později zakoupil 44% podíl ve společnosti ''Compagnie universelle du canal maritime de Suez'', která kanál stavěla. Ta byla založena o rok později za účasti investorů z Francie, Itálie, Rakouska, Egypta, Ruska i USA. Naopak britská vláda stavbu odmítala. &lt;br /&gt;
Stavba probíhala 11 let, původní rozpočet byl více než dvojnásobně překročen. Ke slavnostnímu otevření průplavu složil [[Giuseppe Verdi]] operu [[Aida]]. Průplav byl slavnostně otevřen [[17. listopad]]u 1869. To mělo obrovský pozitivní efekt na zámořský obchod a pronikání Evropanů do Afriky. V roce 1875 se stala největším akcionářem společnosti ''Compagnie universelle du canal maritime de Suez'' Velká Británie, když převzala podíl od [[Ismáil Paša|Ismáila Paši]], syna Saída Paši. V roce 1888 [[Konstantinopolská konvence|Konstantinopolská smlouva]] prohlásila Suezský kanál za [[neutrální území]] pod správou Velké Británie a zaručila volný průjezd všem zemím v době míru i války. Anglo-egyptská smlouva z roku [[1936]] potvrdila dohled Velké Británie nad průplavem. V roce [[1951]] ji Egypt vypověděl a Velká Británie posléze souhlasila, že se od něj stáhne ([[1954]]). Prezident [[Gamal Násir]] posléze kanál znárodnil, což vedlo k tzv. [[Suezská krize|Suezské krizi]], během níž se okolí průplavu stalo dějištěm bojů mezi Egyptem a izraelsko-britsko-francouzskou koalicí. Následkem toho byl kanál uzavřen ([[1956]]-[[1957]]). Během [[šestidenní válka|šestidenní války]] ([[1967]]) se stal Suezský průplav hranicí mezi Egyptem a Izraelem okupovanou Sinají, což mělo za následek další uzavření průplavu. Průplav nebyl po válce otevřen a zůstal uzavřený až do roku [[1975]]. V roce [[1973]] se stala oblast kolem kanálu dějištěm urputných bojů mezi Izraelem a Egyptem ([[Válka Jom Kippur]]), kdy nejdříve egyptská armáda překonala průplav a vpadla na Sinaj, aby byla posléze zastavena a izraelská armáda sama překročila průplav a vpadla do Egypta.&lt;br /&gt;
== Současný stav ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:US Navy 100718-N-1082Z-073 The guided-missile cruiser USS San Jacinto (CG 56) and the amphibious transport dock ship USS Mesa Verde (LPD 19) pass under the Egyptian-Japanese Friendship Bridge.jpg|thumb|left|Lodě proplouvají pod silničním  mostem přes průplav. Postavení mostu omezilo maximální výšku lodí.]]&lt;br /&gt;
Průplav nemá žádná [[zdymadlo|zdymadla]], protože zde není rozdíl mezi hladinami moří. Do průplavu mohou vplout lodě o [[výtlak]]u až 240&amp;amp;nbsp;000 tun. Maximální délka lodi není omezena, šířka a ponor však ano. Maximální ponor může být 62 stop (18,9 metru) při maximální šířce 164 stop (50 metrů), maximální šířka pak 254 stop (77,4 metru) při ponoru 40 stop (12,2 metru) a dobrém počasí.&amp;lt;ref&amp;gt;[http://www.suezcanal.gov.eg/NR.aspx?node=81 Sec II: Maximum Dimensions Vessel's Sizes and Draughts]&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;br /&gt;
Průplavem ročně propluje asi 20&amp;amp;nbsp;000 lodí,&amp;lt;ref name=ab&amp;gt;[http://www1.albawaba.com/transport/suez-canals-revenues-increased-2010 Al Bawaba: Suez Canal's revenues increased in 2010]&amp;lt;/ref&amp;gt; což je 8 % celosvětového lodního provozu.&amp;lt;ref&amp;gt;[http://www.suezcanal.gov.eg/sc.aspx?show=11 Saving in distance via SC]&amp;lt;/ref&amp;gt; Správa průplavu na průjezdních poplatcích ročně [[Obrat (ekonomie)|utrží]] asi 5 miliard [[USD]].&amp;lt;ref name=ab/&amp;gt; Plavba trvá 11 až 16 hodin.&lt;br /&gt;
=== Pozemní doprava ===&lt;br /&gt;
V roce [[1983]] byl pod průplavem prokopán silniční [[tunel]]. Kvůli problémům s průsaky byl v letech [[1992]] - [[1995]] postaven nový tunel uvnitř původního. V roce [[2001]] byl dokončen silniční zavěšený most. Od roku [[1999]] vede přes průplav také elektrické vedení.&lt;br /&gt;
Po západním břehu vede po celé délce průplavu [[železniční trať]]. Železniční most přes průplav byl zničen během [[šestidenní válka|šestidenní války]]. Znovu postaven byl až v roce [[2001]], jako nejdelší [[otočný most]] na světě.&lt;br /&gt;
== Reference ==&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
* [http://www.suezcanal.gov.eg/ Oficiální stránky správy kanálu]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{commons|Suez Canal}}{{Článek z Wikipedie}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Středozemní moře]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Rudé moře]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Průplavy v Egyptě]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	</feed>