http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&feed=atom&title=Supravodi%C4%8DSupravodič - Historie editací2026-08-08T20:17:14ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.16.5http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Supravodi%C4%8D&diff=396708&oldid=prevSysop: 1 revizi2013-11-03T12:19:59Z<p>1 revizi</p>
<table style="background-color: white; color:black;">
<tr valign='top'>
<td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">← Starší verze</td>
<td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">Verze z 3. 11. 2013, 12:19</td>
</tr></table>Sysophttp://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Supravodi%C4%8D&diff=396707&oldid=prevSysop: 1 revizi2011-09-12T10:38:34Z<p>1 revizi</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div>{{Upravit}}<br />
[[Soubor:SuperconductingMagnet.jpg|thumb|Supravodičový magnet]]<br />
'''Supravodič''' je [[kov]]ový drát, [[slitina]] kovu nebo [[sloučenina]], která vede [[elektrický proud]] bez [[Elektrický odpor|odporu]], jestliže teplota klesne pod určitou teplotu. Odpor je nežádoucí, protože způsobuje ztrátu [[energie]] proudící v materiálu.<br />
<br />
Supravodivost je známá téměř sto let a za tuto dobu se povedlo fyzikům objevit jak supravodiče I. typu , tak i také supravodiče II. typu, které jsou výrazněji ekonomičtější a ve většině směrů lepší. Supravodiče I. typu, které nazýváme měkké supravodiče a které byly prozkoumány jako první, jsou to totiž prvky a jejich přímé slitiny, musíme totiž chladit kapalným heliem (kterou objevil H.K. Onnes, asi největší postava co má co dočinění se zkapalňováním a supravodivostí), jelikož supravodivost u tohoto typu je možná většinou jen pod 4&nbsp;K (-269&nbsp;°C). Zkapalňování helia je poměrně nákladné. Supravodiče II. typu stačí chladit kapalným dusíkem, který je o mnoho levnější. Proto znamenají supravodiče II. typu a z toho vyplývající vysokoteplotní supravodiče HTS materiál [[21. století]]. Nejvyšší teplota, jaká je (prozatím) u HTS dosažena je 138&nbsp;K (-135&nbsp;°C). Tímto supravodičem je (Hg<sub>0,8</sub>Tl<sub>0,2</sub>)Ba<sub>2</sub>Ca<sub>2</sub>Cu<sub>3</sub>O<sub>8,33</sub>. Výroba supravodiče je poměrně snadná.<br />
<br />
Pro dosahování nízkých teplot se využívají [[dvoufázové metody chlazení]] - odpařování kapalin a rozpouštění <sup>3</sup>He v <sup>4</sup>He. Rozpouštění je dnes jednou z nejpoužívanějších metod. Dosahujeme u ní teploty v řádu mK. Další metodou je Boseova – Einsteinova kondenzace. Tato metoda je známá již několik desetiletí, ale jenom ve formě teoretické. Praktické zkoušení této metody trvá něco kolem deseti let. Ale znamenalo to přelom v dosahování nízkých teplot. <br />
<br />
Supravodiče se užívají například u urychlovačů částic, u přenosu energie a elektronických součástek s rychlým přechodem SQUID, elektrických motorů, jsou také využívány armádou u E-bomb, vlak MagLev také používá supravodivou levitaci nebo u nukleární magnetické rezonance.<br />
<br />
[[Nukleární magnetická rezonance]] má významné postavení zejména v [[Chemie|chemii]], protože umožňuje poměrně rychle zjistit strukturu zkoumané látky. Jiným příkladem použití NMR je ve zdravotnictví, kde se je trochu jiný systém NMR, který je nazván zobrazování magnetické rezonance - MRI. Je to oblast, kde supravodiče mohou sloužit ve funkci zachránce. Hlavní součástkou je tu již jednou zmiňovaná [[SQUID]] (supravodivé kvantové interferenční zařízení). Jeho další využití je směřováno do oblasti vyhledávání minerálů a ropy. Stalo se i nezbytnou součástí zařízení na nedestruktivní vyhledávání jemných trhlin v jaderném strojírenství, letectví a automobilovém průmyslu.<br />
<br />
Užití supravodičů jsou už dnes dosti rozšířená, ale většinou pouze v testovacím provozu. Dnes se supravodiče stále užívají jen tam, kde je to nezbytně nutné či tam, kde je to ekonomicky výhodné.<br />
<br />
== Související články ==<br />
* [[Supravodivost]]<br />
* [[Supratekutost]]<br />
<br />
== Prameny ==<br />
* Kratochvíl B., Švorčík V., Vojtěch D: Úvod do studia materiálů, Praha, 2005, strana 103 - 106 <br />
* Kolektiv autorů : Elektrotechnický magazín ETM - Supravodivost a její využití na počátku 21. století., Roč. 13, č. 6 (2003), strana. 26-28<br />
* Krasl M., Tesařová M., Valečka M.: Supravodivé materiály pro vinutí elektrických strojů.<br />
Plzeň, 2003<br />
* Jirsa, Miloš : Vysokoteplotní supravodiče, Praha, 2004<br />
* J. Šavel :Elektrotechnologie, Praha, 1999<br />
* Práce předchozích ročníků<br />
* Kolektiv autorů: Journal American Ceramic Society, č. 83, článek Rob Cava : Oxide Superconductors, strana 5-28<br />
<br />
== Externí odkazy ==<br />
* [http://www.supravodice.zcu.cz supravodice.zcu.cz]<br />
* [http://www.superconductors.org superconductors.org]<br />
* [http://www.fzu.cz/texty/brana/supravodivost2/index.php fzu.cz]<br />
* [http://www.vscht.cz/nmr/predmet/lekce/NMR-lekce5.pdf vscht.cz]<br />
* [http://www.otevrena-veda.cz/ImgPageC1/Chemie/35brus.pdf otevrena-veda.cz]<br />
* [http://www.coolmagnetman.com coolmagnetman.com]<br />
<br />
<br />
{{Článek z Wikipedie}}<br />
[[Kategorie:Supravodiče]]<br />
[[Kategorie:Elektrotechnika]]</div>Sysop