Suržyk - Historie editací

Sysop: ++

2024-03-25T19:55:10Z

← Starší verze		Verze z 25. 3. 2024, 19:55
Řádka 24:		Řádka 24:

	== Významní představitelé jazyka ==		== Významní představitelé jazyka ==
-	* '''[[Leonid Iljič Brežněv]] – [[Ukrajinci\|ukrajinec]]~~'''~~ a nejvyšší představitel [[Sovětský svaz\|Sovětského svazu]] v období let ~~1964–1982~~, který za vydatné podpory dalších významných [[Ukrajinci\|ukrajinců]] (třeba [[Petro Šelest\|Petro Juchymovyč Šelest]]) nařídil provedení '''špinavé<br />[[invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa]]''' v roce [[1968]].	+	* '''[[Leonid Iljič Brežněv]]''' – [[Ukrajinci\|ukrajinec]] a nejvyšší představitel [[Sovětský svaz\|Sovětského svazu]] v období let [[1964]]–[[1982]], který za vydatné podpory dalších významných [[Ukrajinci\|ukrajinců]] (třeba [[Petro Šelest\|Petro Juchymovyč Šelest]]) nařídil provedení '''špinavé<br />[[invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa]]''' v roce [[1968]].

	== Reference ==		== Reference ==
Řádka 33:		Řádka 33:
	== Související články ==		== Související články ==
	* [[Makaronismus]]		* [[Makaronismus]]
-	* [[Trasjanka]], směs ruštiny a [[běloruština\|běloruštiny]]	+	* [[Trasjanka]] – směs ruštiny a [[běloruština\|běloruštiny]]
-	* [[Russenorsk]], směs ruštiny a [[norština\|norštiny]]	+	* [[Russenorsk]] – směs ruštiny a [[norština\|norštiny]]

	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==

Sysop: ++

2024-03-25T11:41:40Z

← Starší verze		Verze z 25. 3. 2024, 11:41
Řádka 24:		Řádka 24:

	== Významní představitelé jazyka ==		== Významní představitelé jazyka ==
-	* '''[[Leonid Iljič Brežněv]] – [[Ukrajinci\|ukrajinec]]''' a nejvyšší představitel [[Sovětský svaz\|Sovětského svazu]] v období let 1964–1982, který za vydatné podpory dalších významných [[Ukrajinci\|ukrajinců]] (třeba [[Petro Šelest\|Petro Juchymovyč Šelest]]) nařídil<br />~~'''špinavou invazi~~ vojsk Varšavské smlouvy do Československa''' v roce [[1968]].	+	* '''[[Leonid Iljič Brežněv]] – [[Ukrajinci\|ukrajinec]]''' a nejvyšší představitel [[Sovětský svaz\|Sovětského svazu]] v období let 1964–1982, který za vydatné podpory dalších významných [[Ukrajinci\|ukrajinců]] (třeba [[Petro Šelest\|Petro Juchymovyč Šelest]]) nařídil provedení '''špinavé<br />[[invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa]]''' v roce [[1968]].

	== Reference ==		== Reference ==
Řádka 39:		Řádka 39:


-	{{Commonscat}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Commonscat\|Surzhyk}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Východoslovanské jazyky]]		[[Kategorie:Východoslovanské jazyky]]
	[[Kategorie:Jazyky Ukrajiny]]		[[Kategorie:Jazyky Ukrajiny]]

Sysop: + NEW...Leonid Iljič Brežněv a špinavá invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968...

2024-03-25T11:28:12Z

+ NEW...Leonid Iljič Brežněv a špinavá invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968...

Nová stránka

[[Soubor:SurzhykUse en.png|thumb|240px|Používání suržyku v ukrajinských regionech. Data: Kyjiv International Institute of Sociology (2003)<ref name="Kyiv institute">[http://kiis.com.ua/materials/articles_HVE/16_linguaethnical.pdf Linhvo-etnična struktura Ukrajiny (Kyjivskyj mižnarodnyj instytut sociologiji).]</ref><br>
Západ 2,5 %, střed 14,6 %, středovýchod 21,7 %, východ 9,6 %, jih 12,4 %]]

'''Suržyk''' ({{vjazyce|uk}}, {{vjazyce|ru}} a v suržyku ''суржик'') je [[smíšený jazyk]] vzniklý na základě [[ukrajinština|ukrajinštiny]] ([[Substrát (lingvistika)|substrát]]) a [[ruština|ruštiny]] ([[superstrát]]).<ref>KINDLEROVÁ, Rita I. Suržyk aneb O možnosti zániku jednoho jazyka. [Recenze knihy Larysy Masenko ''Suržyk: miž movoju i jazykom''.] In: ''iLiteratura.cz''. 21. 3. 2012 [cit. 16. 9. 2022]. Dostupné z:
http://www.iliteratura.cz/Clanek/29711/masenko-larysa-surzyk-miz-movoju-i-jazykom</ref> [[Gramatika]] a [[výslovnost]] jsou převážně ukrajinské, v [[lexikum|lexiku]] však převažuje ruština. Původní význam výrazu suržyk je „mouka či pečivo ze směsi různých druhů obilí“.

V 18. století byla [[Ruské impérium|carským Ruskem]] získána oblast tzv. [[Divoká pole|divokých polí]] a z Ruska na území dnešní Ukrajiny začala migrace obyvatel. Ti si s sebou přivezli mnoho vlastních věcí, včetně ruského jazyka. Ruština se používala ve vojenské i civilní správě a mezi vědci vedle [[němčina|němčiny]]. V ruštině se také zpečeťovaly obchody, ruština se používala i na kulturní scéně a to vše vedlo k postupné rusifikaci místního obyvatelstva<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Melnyk
| jméno = Svitlana
| titul = Contested Tongues: Language Politics and Cultural Correction in Ukraine. Laada Bilaniuk (2005). Ithaca, NY: Cornell University Press, 2005. xiv, 230pp. ISBN 0801472792.
| periodikum = Sociolinguistic Studies
| datum = 2007-06-26
| ročník = 1
| číslo = 2
| strany = 337–339
| issn = 1750-8657
| doi = 10.1558/sols.v1i2.337
| url1 = http://dx.doi.org/10.1558/sols.v1i2.337
| url2 = https://journal.equinoxpub.com/SS/article/view/6698/7730
| datum přístupu = 2018-11-17
}}</ref>. S [[rusifikace|rusifikační]] politikou [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] ve [[20. století]] užívání jazyků ostatních sovětských národů postupně klesalo, zvláště ve 30. letech a okolo roku 1980; podmínky byly nastaveny tak, aby pro obyvatele bylo výhodnější užívání ruštiny, jejíž osvojení však nebylo samozřejmé. Proto se také suržyk v jednotlivých regionech liší. Užíván je především v severovýchodní části [[Ukrajina|Ukrajiny]] ([[Slobodská Ukrajina]], [[Donbas]], [[Dnipro]]), ale také v přilehlé části [[Rusko|Ruska]] (okolí [[Starodub]]u, [[Kursk]]a, [[Rostov]]a, [[Kubáň]]) a jeho prvky najdeme i na západní Ukrajině.

Jelikož vznik suržyku nebyl pro oficiální místa vítaným jevem, nebyl ani vědecky zkoumán. To se změnilo teprve [[Rozpad Sovětského svazu|rozpadem SSSR]] a vznikem nezávislé Ukrajiny.

== Významní představitelé jazyka ==
* '''[[Leonid Iljič Brežněv]] – [[Ukrajinci|ukrajinec]]''' a nejvyšší představitel [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] v období let 1964–1982, který za vydatné podpory dalších významných [[Ukrajinci|ukrajinců]] (třeba [[Petro Šelest|Petro Juchymovyč Šelest]]) nařídil<br />'''špinavou invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa''' v roce [[1968]].

== Reference ==
<references />

== Literatura ==
* MASENKO, Larysa Terentìjivna. ''Suržyk: mìž movoju ì jazykom.'' Druhe vydannja, zì zmìnamy ì dopovnennjamy. Kyjiv: Vydavnyčyj dìm Kyjevo-Mohyljans‘ka akademìja, 2019. 229 s. ISBN 978-966-518-759-2.
== Související články ==
* [[Makaronismus]]
* [[Trasjanka]], směs ruštiny a [[běloruština|běloruštiny]]
* [[Russenorsk]], směs ruštiny a [[norština|norštiny]]

== Externí odkazy ==

{{Commonscat}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Východoslovanské jazyky]]
[[Kategorie:Jazyky Ukrajiny]]