Sysop: + Vylepšení

2012-05-01T01:02:42Z

+ Vylepšení

Nová stránka

{{Nejlepší článek}}
{{Infobox světové dědictví
| Název= Surtsey
| Obrázek=Surtsey eruption 2.jpg
| Popisek=Oblaka unikajícího kouře a prachu při formování ostrova
| Smluvní stát=Island
| Typ=přírodní dědictví
| Kritérium=ix
| ID=1267
| Oblast=[[Seznam světového dědictví v Evropě|Evropa]]
| Rok=2008
| Změna=
| V ohrožení=
| Poznámky=
}}
[[Soubor:Surtsey-Island.PNG|thumb|Pozice ostrova na mapě jižně od [[Island]]u]]
'''Surtsey''' je novodobý sopečný [[ostrov]] vzdálený 33 kilometrů jižně od [[Island]]u. Vznikl vulkanickou [[Sopečná erupce|erupcí]] v roce [[1963]], přímo před objektivy fotoaparátů a televizních kamer; od té doby je předmětem soustavného výzkumu vědců z několika oborů ([[geologie]], [[biologie]], [[ornitologie]] atd.). Surtsey vznikl v ''podmořské sopečné oblasti Vestmannaeyjar''. Spadá pod správní oblast [[Vestmannaeyjar]].

Ostrov umožňuje sledovat rychlost, s jakou jsou živočišné a rostlinné druhy schopny osídlit nové prostředí a také jejich schopnost překonávat vzdálenosti. Nově vzniklý ostrov je již zanesen na nových námořních mapách. Během svého vzniku byl soustavně pozorován [[vulkanologie|vulkanology]], kteří tak měli jedinečnou možnost sledovat, jak vznikají ostrovy tohoto typu. Po skončení sopečné aktivity se stal Surtsey centrem pozornosti pro týmy botaniků a biologů, kteří zde mohou pro změnu studovat adaptaci organismů a jejich schopnost osidlovat nová prostředí. V roce [[2008]] byl ostrov Surtsey zařazen na [[Světové dědictví|Seznam světového dědictví]] [[UNESCO]].

Ostrov dostal jméno podle obra [[Surtr]]a, jenž byl podle [[severská mytologie|severské mytologie]] bohem [[oheň|ohně]]. Slovo je vytvořené běžným islandských způsobem - obsahuje osobní jméno v přivlastňovacím tvaru - ''Surtsey'' = ''Surtův ostrov'' ('''ey''' znamená v islandštině ostrov) neboli ''ostrov ohňového obra''.

== Vznik ostrova ==
[[Soubor:Surtsey eruption 1963.jpg|thumb|Ostrůvek Surtsey 16 dní po vzniku 16. listopadu 1963]]
[[Soubor:Surtsey craters.jpg|thumb|Letecký pohled na vnitřek kráteru]]
Krátce po rozednění, [[14. listopad]]u [[1963]], pozoroval kuchař na rybářské lodi ''Ísleifur II'' v moři nedaleko Islandu černý [[kouř]] stoupající z moře. Kapitán lodi chtěl jet na místo kouře, jelikož se domníval, že by se mohlo jednat o jinou loď v plamenech. Následná explozivní erupce černého oblaku dýmu a prachu ho však přesvědčila, že jde o sopečnou erupci.

Ačkoliv se jednalo o překvapivou erupci, její příchod naznačil týden před tím [[seismograf]] v 110 kilometrů vzdáleném [[Reykjavík]]u, neboť zaznamenal slabé otřesy v [[zemská kůra|zemské kůře]]. Po vyhodnocení se ale nepodařilo přesně určit jejich [[epicentrum]]. Dva dny před erupcí podala výzkumná loď zprávu, že moře v oblasti je o něco teplejší, než by mělo být v daném ročním období. Teplota se změnila ze 7 °C na 9,4 °C. Ve vodě byl také zjištěn vyšší obsah [[kyselina křemičitá|kyseliny křemičité]]. V té době nahlásili obyvatelé přímořského města [[Vík í Mýrdal]] (ve vzdálenosti 80 km), že zaznamenali zápach [[Sulfan|sirovodíku]].

O něco později se k nebi vznesl mrak, vysoký přibližně 4 kilometry složený z úlomků, páry a sopečných plynů. Pozdějším průzkumem bylo zjištěno, že ostrov vznikl po sopečné erupci. Následná [[sopka]] se zrodila 130 metrů pod mořskou hladinou. Předpokládá se, že samotná erupce započala již několik dní před 14. listopadem. Skončila pak [[5. červen|5. června]] [[1967]], kdy ostrov dosahoval největší rozlohy 2,7 km2. Vlivem větrné a vodní [[eroze]] způsobované vlnami se ostrov neustále zmenšuje a podle měření z roku [[2002]] už je jeho velikost pouze 1,4 km2.<ref name=geo>{{Citace webu
| url=http://www.surtsey.is/pp_ens/geo_2.htm
| titul=The Surtsey Research Society: Geology
| datum přístupu=2007-08-22}}</ref>

Na počátku vzniku ostrova se z mořského dna v hloubce 130 metrů pod hladinou valil proud [[sopečné plyny|kouře]] a úlomků. Ten byl však v této hloubce zřejmě tlumen vysokým tlakem vody. Když se ale vulkán dostal na povrch, nic už nebránilo tomu, aby se sloup popela a kouře dostal do atmosféry. Během prvních dní se objevily pozorovatelné projevy sopečné činnosti. Následující týden pokračovala na vzniklém ostrově sopečná činnost, za několik dní byl ostrov (tvořený převážně [[pemza|pemzou]]) již 500 metrů dlouhý a 45 metrů vysoký. Pokračující výlevy lávy a popela zformovaly ostrov do kruhového tvaru. [[24. listopad]]u již ostrov zaujímal 900×650 metrů. Ostrov tvořený převážně pemzou a [[škvára|škvárou]] nebyl schopen odolávat erozní činnosti vody, a tak se následně (převážně během zimních [[oceánská bouře|bouří]], kdy mohou dosahovat vlny výšky až 20 metrů<ref name=geo/>) rychle zmenšoval. Příval nového materiálu byl však větší než odnos a síla eroze, a tak v únoru [[1964]] dosahoval Surtsey maximální velikosti 1 300 metrů v průměru.

Po vzniku ostrova se udála zajímavá příhoda z oblasti [[mezinárodní právo|mezinárodního práva]]. Dne [[6. prosinec|6. prosince]] [[1963]] na ostrově přistála skupinka tří [[Francie|francouzských novinářů]], vyslaných vydavatelem časopisu ''[[Paris Match]]''. Na ostrově strávili téměř 15 minut, poté je však hlasité exploze přinutily odplout. Během svého pobytu „žertem“ vyhlásili vládu Francie nad tímto nově vzniklým pevninským územím. [[Island]] však rychle reagoval prohlášením, že ostrov patří pod jeho správu, protože vznikl v jeho [[výsostné vody|výsostných vodách]].

== Stálý ostrov ==

[[Soubor:Surtsey_from_plane,_1999.jpg|thumb|Letecký pohled na ostrov]]
Během erupce mrak unikajícího materiálu postupně pronikal do vyšších vrstev [[atmosféra|atmosféry]], až se dostal do výšky okolo 10 kilometrů. Povrch ostrova byl pokryt dopadající pemzou a [[popel]]em, který byl rychle unášen pryč a nahrazován vytékající [[láva|lávou]], která se dostávala do kontaktu s vodou, kde se rychle ochlazovala a vytvářela oblaka [[pára|páry]]. Na kontaktu lávy a vody se začala tvořit [[láva#Polštářová láva|polštářová láva]].

V roce 1964 se vlivem pokračujících explozí, vytékání a tuhnutí lávy vytvořil stálý ostrov. Explozivní sopečná činnost začala pozvolna utichat. Podoba ostrova byla proto dále ovlivňována hlavně výlevy lávy a [[lávový proud|lávovými proudy]]. Tato změna v sopečné činnosti způsobila, že se povrch ostrova přeměnil z nestabilní směsi (málo odolné erozi) na odolné kompaktní těleso, lépe odolávající eroznímu působení mořské vody. Erupce probíhaly v různé míře až do roku 1965, kdy ostrov dosáhl rozlohy 2,5 km2.

Dne [[28. prosinec|28. prosince]] [[1963]] byla zaznamenána podmořská sopečná aktivita 2,5 kilometru od Surtsey. Ta vytvořila na mořském dně 100 metrů vysoký hřeben. Tento hřeben byl pojmenován ''Surtla''. Sopečná aktivita však na tomto místě utichla dříve, než mohl dosáhnout [[mořská hladina|mořské hladiny]]. Stalo se tak [[6. leden|6. ledna]] [[1964]]. V té době se ''Surtla'' nacházela přibližně 24 metrů pod mořskou hladinou. Následná eroze ji však zmenšila o dalších 23 m. V současné době se tento hřeben nachází 47 metrů pod mořskou hladinou.

== Ukončení erupcí ==
[[Soubor:Geological map of Surtsey-fr.png|thumb|Geologická mapa ostrova]]
Počátkem roku [[1965]] sopečná aktivita na hlavním ostrově ustala, ale koncem května se ve vzdálenosti 0,6 kilometru severně od [[pobřeží]] ostrova Surtsey projevila nová erupce. [[28. květen|28. května]] se nad mořskou hladinou objevil nový ostrov, který dostal jméno ''Syrtlingur''. Erupce zde pokračovaly až do začátku října 1965, kdy ostrov dosáhl 0,15 km2, ale byl rychle rozrušen vodní erozí. Zanikl již [[24. říjen|24. října]] téhož roku.

Začátkem prosince se objevila další podmořská erupce 0,9 kilometru jihozápadním směrem od hlavního ostrova a po čase se zde zformoval další ostrov, který byl pojmenován ''Jólnir''. V následujících devíti měsících vyrostl až 70 metrů nad mořskou hladinu a pokryl 0,3 km2. Podobně jako ostrov Syrtlingur se po sopečné události [[8. srpen|8. srpna]] [[1966]] zčásti rozpadl a následně jej silná eroze zcela zničila.

[[19. srpen|19. srpna]] [[1966]] se na hlavní ostrov vrátily [[efusivní erupce]]. Erupcí vyvržené horniny byly odolnější proti erozi. Poslední erupce na ostrově proběhla [[5. červen|5. června]] roku 1967. Během třiapůlleté sopečné aktivity se podle odhadů dostalo na území ostrova 1 km3 lávy. Nejvyšší místo ostrova dosáhlo [[nadmořská výška|nadmořské výšky]] 174 metrů.

Po ukončení přínosu nového materiálu erupcemi převzala rozhodující roli při formování ostrova eroze. Velké oblasti na jihovýchodě byly kompletně odneseny do moře. Oproti tomu v severní části ostrova vznikl písčitý výběžek zvaný ''Norðurtangi''. Předpokládá se, že eroze již odstranila přes 0,024 km3 materiálu, což je přibližně čtvrtina veškeré hmoty, která se objevila nad hladinou moře.

Přestože sopečný ostrov Surtsey je již přes 30 let neaktivní, rozhodně není zcela vyhaslý. V hloubce 2 m pod povrchem byla naměřena teplota 129 °C a místy až 153 °C.

== Osidlování ostrova ==

Již v roce [[1965]] byl ostrov a jeho okolí vyhlášen [[přírodní rezervace|přírodní rezervací]]. V té době se na Surtsey ještě projevovala sopečná činnost. Ostrov se postupně dostal do popředí zájmů vědců, kteří mohli sledovat, jak organismy bez zásahu člověka osidlují nové území. [[Vědecký tým|Vědecké týmy]] vstupující na ostrov podstupují proces [[dekontaminace]] a vnášený materiál je [[sterilizace (mikrobiologie)|sterilizován]], aby nedošlo k „umělému“ zanesení [[Mikroorganismus|mikroorganismů]]. Vzhledem k unikátnosti a relativně malým rozměrům místa zde smí pracovat jen malá část vědeckých pracovníků a týmů. Ostatní nemají povolení vstupu na ostrov. Totéž platí i pro případné zájemce z řad nadšenců, a tak jedinou šancí, jak ostrov spatřit, je vyhlídkový let nebo plavba na výletní lodi.

=== Rostliny ===

Život se na ostrově objevil krátce po jeho vzniku. Prvními nalezenými živými organismy byly [[mechy]] a [[lišejník]]y, které byly objeveny v roce 1965. Semena vyšších rostlin se prostřednictvím ptačího [[trus]]u dostala na ostrov už v roce 1964. V průběhu dalších let rostliny postupně osídlily většinu ostrova. Během prvních dvaceti let bylo objeveno přes 20 různých druhů rostlin, ale pouze deseti z nich se podařilo udržet až do současnosti. Hlavním důvodem byl především [[substrát]] nevhodný pro jejich růst. Osídlení rostlinami je závislé na vzniku vrstvy [[Půda (pedologie)|půdy]].

Zvrat v rozvoji života na ostrově přineslo [[hnízdění]] ptáků, jejichž trus začal obohacovat substrát [[Živina|chemickými látkami]]. To následně urychlilo kolonizaci ostrova rostlinami z řad vyšších rostlin. V roce [[1998]] byla objevena první [[dřevina]], a to [[vrba]] ''[[Salix phylicifolia]]'', která je schopna vyrůst až do výšky 4 metrů. V současnosti je na ostrově evidován výskyt 60 druhů rostlin, z čehož 30 zde dlouhodobě přežívá. Každoročně přibývá dva až pět nových druhů.<ref>[http://www.vulkaner.no/n/surtsey/esurtplant.html The volcano island: Surtsey, Iceland: Plants (anglicky)]</ref>

Ekologové předpokládají, že vývoj [[ekosystém]]u ostrova spěje ke [[klimax]]u [[les]]a. Vyplývá to z dlouhodobých měření teploty a vlhkosti.<ref>[http://www.islandklub.com/island/surtsey.htm Klub islandských fanatiků: Nejmladší ostrov slaví narozeniny]</ref>
[[Soubor:Puffin2.jpg|thumb|left|Papuchalk bělobradý]]

=== Ptáci ===
Expanze ptáků následovala téměř okamžitě po vzniku ostrova a pomohla urychlit přenos rostlin z Islandu a okolních osídlených ostrovů na území Surtsey. Ptáci využívají rostlinné zbytky jako materiál pro stavbu [[hnízdo|hnízd]]. Nové rostliny se na ostrov zanášejí v podobě [[Semeno|semen]] prostřednictvím ptačího trusu. První hnízdiště bylo objeveno již 3 roky po ukončení erupcí. Prvními z ptáků, kteří zde zahnízdili, byli [[buřňák|buřňáci]] a [[alkoun]]i. V současnosti pravidelně hnízdí na ostrově 8 ptačích druhů.

Kolonie [[Rackovití|racků]] se objevila až v roce [[1986]] (šlo o [[racek žlutonohý|racky žlutonohé]]). Jejich výskyt byl ale na ostrově pozorován již dříve, pouhý týden po jeho vzniku. Pobyt racků byl důležitým faktorem pro rozvoj rostlin a jejich rychlejší rozšíření. Ptáci totiž přenášejí materiál na hnízdění na velké vzdálenosti po ostrově. Toto šíření materiálu po celém ostrově umožňuje plošné osídlení rostlinami. Během expedice v roce [[2004]] bylo objeveno první hnízdo [[Papuchalk bělobradý|papuchalka bělobradého]].<ref>{{Citace webu
| url=http://www.surtsey.is/pp_ens/biola_5.htm
| titul=The Surtsey Research Society: Colonization of the land
| datum přístupu=2007-08-22}}</ref>

Ostrov se také poměrně brzo stal zastávkou pro [[Migrace zvířat|migrující]] hejna ptáků mezi Islandem a [[Britské ostrovy|Britskými ostrovy]]. Mezi pozorované druhy patří například [[labuť zpěvná]], některé druhy [[husa|hus]] a [[Havran polní|havranů]]. Předpokládá se, že se ostrov stane důležitou zastávkou pro migrující ptactvo, až se jeho vegetace rozroste a bude schopna poskytovat více [[potrava|potravy]].<ref>{{Citace webu
| url=http://www.vulkaner.no/n/surtsey/esurtbird.html
| titul=The volcano island: Surtsey, Iceland: Birdlife
| datum přístupu=2007-08-22}}</ref>

=== Mořský život ===

Brzy po zformování ostrova se v okolí objevili [[ploutvonožci]] a záhy se zde začali vyhřívat na [[slunce|slunci]], a to převážně na severní části ostrova, kde eroze vytvořila [[pláž]]. První zahnízdění [[tuleň]]ů bylo pozorováno v roce [[1983]], kdy se zde usadila skupinka 70 jedinců. Vyskytují se zde také [[tuleň kuželozubý|tuleni kuželozubí]]. Přítomnost tuleňů do oblasti přivádí i jejich [[predátor]]y v podobě [[kosatka dravá|kosatky dravé]], která je v okolních vodách často pozorována.

Okolo ostrova se pod vodní hladinou vytvořil fungující [[podmořský ekosystém]], podobný ekosystému islandských břehů. Nachází se zde přes 100 druhů [[řasy|řas]], které umožňují život společenstvím [[ryby|ryb]], [[krab]]ů a dalším živočichům.

=== Ostatní formy života ===

Mezi první živočichy, kteří začali osidlovat ostrov, patří létající [[hmyz]]. Již v roce [[1964]], krátce po vzniku ostrova, zde byl tento hmyz pozorován. Přilétá sem z okolních ostrovů nebo je přinášen větrem, a to i z daleké pevninské [[Evropa|Evropy]]. Další vlna [[kolonizace|kolonizátorů]] se na Surtsey dostala spolu s plovoucím dřevem a kmeny, které se zachytily na pláži v severní části ostrova. V roce [[1974]] byl odebrán vzorek [[trs]]u z blíže neurčené trávy, ve kterém vědci napočítali 663 [[bezobratlí|bezobratlých]], hlavně [[roztoč]]ů a [[chvostoskok]]ů.

Kolonizace ostrova hmyzem měla význam zejména ve vytvoření [[Potravní řetězec|potravního řetězce]] pro některé druhy ptáků. Ti sem tak mohli přesídlit natrvalo. V rámci tohoto řetězce se ptáci živí hmyzem, umírají, jsou rozkládáni [[Mikroorganismus|mikroorganismy]] a stávají se součástí substrátu, ze kterého rostou rostliny. Příroda tak postupně navozuje koloběh látek, jak je tomu v normálním nenarušeném [[ekosystém]]u.

V současnost se zde vyskytují i vyšší bezobratlí (např. [[pavouci]], [[brouci]]). V roce [[1993]] byla v zemi objevena první [[žížala]], v roce [[1998]] pak první [[Slimákovití|slimák]]. Tato zvířata byla pravděpodobně zanesena ptáky z nedalekého ostrova [[Heimaey]].

== Lidé a ostrov ==

Známky lidské činnosti na ostrově jsou minimální, nachází se zde pouze menší chata, která slouží jako vědecké stanoviště a současně jako místo, kde se mohou schovat případní trosečníci. Dále je zde jedno místo upraveno jako [[přistávací plocha]] pro [[helikoptéra|helikoptéru]] a nachází se zde i [[maják]], který byl vystavěn v roce 1977 a měl by být v létě [[2007]] odstraněn.<ref>{{Citace webu
| url=http://www.surtsey.is/SRS_publ/WHL/Surtsey%20Nomination%20Web.pdf
| titul=Zpráva k žádosti o zařazení k UNESCO
| datum přístupu=2007-08-22}}</ref>

Surtsey nebyl nikdy trvale obydlen [[člověk|lidmi]]. V chráněné zóně okolo ostrova byl ovšem během let 1967 až [[2006]] několikrát prováděn [[rybolov|výlov ryb]].

== Budoucnost ostrova ==

[[Soubor:Small islands in the Vestmannaeyjar archipelago, Iceland.jpg|thumb|Pohled na ostrovy v okolí a na vliv eroze]]
Po skončení erupcí vědci kolem ostrova zavedli souřadnicový systém, který jim pomáhal lépe určovat a měřit změny rozlohy a pobřeží. Během dvaceti let od skončení erupcí měření dokázala, že se ostrov pomalu propadá, a že ztratil již metr výšky. Rychlost poklesu byla vypočtena na 20 [[Metr#centimetr|centimetrů]] za rok, ale v 90. letech [[20. století]] se rychlost propadu zmenšila na 1 až 2 centimetry za [[rok]]. Předpokládá se, že se na změně rychlosti podílí více faktorů (sesedání pemzy, stlačení mořských [[sediment]]ů a klesající [[litosféra]] vlivem vyprázdnění [[magmatický krb|magmatického krbu]]).<ref>JG Moore, Sveinn Jakobsson, Josef Holmjarn (1992), ''Subsidence of Surtsey volcano, 1967–1991'', Bulletin of Volcanology, v. 55, p 17-24</ref>

Ostrov tak každoročně ztrácí přibližně 10 000 čtverečních metrů povrchu, ale předpokládá se, že v budoucnu dojde ke zmenšení rychlosti eroze, jelikož vítr a mořské vlny v současnosti odnášejí pouze snadno odplavitelný materiál. Na ostrově tak zbývá utuhlá a odolná láva, která nepodléhá erozi tak snadno. Ke všemu se pomocí chemických procesů přeměňuje sopečný materiál na odolnější [[tuf]]y.<ref name=erosion>Jakobssen, SP (2005) ''Erosion of the Island'', [http://www.surtsey.is/pp_ens/geo_2.htm], z [[17. srpen|17. srpna]] [[2005]]</ref>

Přesto se odhaduje, že ostrov za několik století zcela podlehne erozi a zanikne stejně jako malé ostrovy, které vznikly v jeho okolí již dříve.<ref name=erosion />

Islandská vláda vyslovila přání, aby byl Surtsey zapsán na seznam [[Světové dědictví|světového dědictví]] [[UNESCO]]. Turisté mají možnost okolo ostrova přeletět letadlem anebo proplout na lodi. V [[Reykjavík]]u je pak možné shlédnout o jeho vzniku film.

== Literatura ==
* [http://www.surtsey.is/SRS_publ/WHL/surtsey%20bibliography.pdf Soubor odborných článků o ostrově] - většina v angličtině
* [http://www.surtsey.is/pp_ens/write_ref_1.htm Seznam knih o ostrově] - různé cizí jazyky
* HANUŠ, Jiří. Planeta tajuplných světů. Praha : Reader´s Digest Výběr, 1997. ISBN 80-902069-5-6. Kapitola Surtsey: Ostrov zrozený z ohně, s. 80–83.

== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
*[http://volcano.und.nodak.edu/vwdocs/volc_images/europe_west_asia/surtsey.html Letecké fotografie, mapy a geologické mapy ostrova]
*[http://denali.gsfc.nasa.gov/research/garvin/surtsey.html Topografie Surtsey]
*[http://www.surtsey.is Stránky The Surtsey Research Society], která ostrov spravuje.
** [http://www.surtsey.is/SRS_publ/WHL/Surtsey%20Nomination%20Web.pdf Zpráva k žádosti o zařazení k UNESCO] - dokument shrnuje veškeré poznatky o ostrově a podrobně mapuje jeho vznik, osídlení a pozorované druhy (en)
*[http://www.ust.is/LogOgReglur/Fridlysingar/Fridlond/nr/246 Zpráva Environmental & Food Agency] ustavující ostrov jako chráněnou oblast.
*[http://www.vulkaner.no/v/volcan/surtsey_e.html Rozšiřující informace o životních formách na ostrově]

{{Nejlepší článek}}{{Commonscat|Surtsey}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Sopky]]
[[Kategorie:Vestmannaeyjar]]
[[Kategorie:Ostrovy Islandu]]
[[Kategorie:Ostrovy Atlantského oceánu]]
[[Kategorie:Neobydlené ostrovy]]
[[Kategorie:Světové dědictví (Island)]]
[[Kategorie:Sopečné ostrovy]]

Surtsey - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: + Vylepšení