Svátek - Historie editací

Sysop: + Klasické české svátky, FLICKR

2023-04-29T11:03:50Z

+ Klasické české svátky, FLICKR

← Starší verze		Verze z 29. 4. 2023, 11:03
Řádka 1:		Řádka 1:
-		+	[[Soubor:Merry HDR Christmas.jpg\|thumb\|250px\|Klasické [[Vánoce]] (HDR)]]
		+	[[Soubor:Easter eggs - straw decoration.jpg\|thumb\|250px\|Klasické [[Velikonoce]] (2006)]]
	'''Svátek''' je den se zvláštním náboženským nebo společenským významem, který se pravidelně opakuje a slaví, často podle tradičního [[rituál]]u. Státem uznané svátky jsou stanoveny zákonem a jsou to také dny pracovního klidu. Svátky mohou být pevné, určené stejným kalendářním [[Datum\|datem]] (například [[Nový rok]] nebo [[Vánoce]]), nebo pohyblivé, obvykle určované podle měsičního kalendáře (například [[Velikonoce]]).		'''Svátek''' je den se zvláštním náboženským nebo společenským významem, který se pravidelně opakuje a slaví, často podle tradičního [[rituál]]u. Státem uznané svátky jsou stanoveny zákonem a jsou to také dny pracovního klidu. Svátky mohou být pevné, určené stejným kalendářním [[Datum\|datem]] (například [[Nový rok]] nebo [[Vánoce]]), nebo pohyblivé, obvykle určované podle měsičního kalendáře (například [[Velikonoce]]).

	Zvláštní druh týdně opakovaného svátku je ve většině zemí křesťanská [[neděle]], v Izraeli [[šabat]] (sobota) a v islámských zemích pátek. Protože v křesťanských kalendářích se každý den v roce připomínal „svátek“ nějakého světce, přeneslo se označení svátek i na [[jmeniny]] lidí, kteří nesou jeho jméno. Náboženský svátek je [[posvícení]], výročí posvěcení místního kostela.		Zvláštní druh týdně opakovaného svátku je ve většině zemí křesťanská [[neděle]], v Izraeli [[šabat]] (sobota) a v islámských zemích pátek. Protože v křesťanských kalendářích se každý den v roce připomínal „svátek“ nějakého světce, přeneslo se označení svátek i na [[jmeniny]] lidí, kteří nesou jeho jméno. Náboženský svátek je [[posvícení]], výročí posvěcení místního kostela.
-	~~[[Soubor: Seattle - Fiestas Patrias Parade 2008 - 01.jpg \|thumb\|upright=1.0\|Fiestas Patrias v Seattle 2008]]~~	+
	== Původ a význam ==		== Původ a význam ==
-	Svátek (od svatý, praslovanské ''sventu'', staroperské ''spenta'', mocný) je ve všech kulturách slavnostní den, kdy se nepracuje a společně slaví. J. Lawick-Goodall popisuje kolektivní výbuch radosti z deště u goril: vůdce začal silně křičet a celá skupina se za ním rozběhla po svahu dolů. V nejstarších kulturách se svátky patrně odvozovaly od fází Měsíce a od polohy Slunce ([[Slunovrat]]), jak o tom svědčí různé neolitické stavby ([[Stonehenge]]). Jiný typ předhistorického svátku představují v zemědělských kulturách například jarní „vynášení smrti“ nebo [[dožínky]], odvozené od vegetačního cyklu. [[Johann Gottfried Herder\|J. G. Herder]] byl přesvědčen, že při svátečních příležitostech nejspíš mohla vzniknout lidská řeč a někteří antropologové tuto hypotézu podporují i dnes.<ref> J. G. Herder, ''Abhandlung über den Ursprung der Sprache'' (1772). http://gutenberg.spiegel.de/?id=12&xid=1162&kapitel=1&cHash=9ffac797322</ref> Podle [[Émile ~~Durkheim\|E.~~ Durkheima]] představují svátky rozhodující příležitosti, kolem nichž se ustavují a udržují lidské skupiny a na nichž zakládají svoji identitu.<ref>E. Durkheim, ''Elementární formy náboženského života''. </ref>	+	[[Soubor: Seattle - Fiestas Patrias Parade 2008 - 01.jpg\|thumb\|230px\|Fiestas Patrias v Seattle 2008]]
-	{{citát\|Život bez svátlků je jako dlouhá cesta bez hospod.\|[[Démokritos]]<ref>Zlomek DK 68 B 230.</ref> }}	+	[[Soubor: Greek Orthodox IMG 0458.jpg\|thumb\|230px\|Ortodoxní průvod v Jeruzalémě]]
-	~~[[Soubor: Greek Orthodox IMG 0458.jpg \|thumb\|upright=1.2\|Ortodoxní průvod v Jeruzalémě]]~~	+	Svátek (od svatý, praslovanské ''sventu'', staroperské ''spenta'', mocný) je ve všech kulturách slavnostní den, kdy se nepracuje a společně slaví. J. Lawick-Goodall popisuje kolektivní výbuch radosti z deště u goril: vůdce začal silně křičet a celá skupina se za ním rozběhla po svahu dolů. V nejstarších kulturách se svátky patrně odvozovaly od fází Měsíce a od polohy Slunce ([[Slunovrat]]), jak o tom svědčí různé neolitické stavby ([[Stonehenge]]). Jiný typ předhistorického svátku představují v zemědělských kulturách například jarní „vynášení smrti“ nebo [[dožínky]], odvozené od vegetačního cyklu. [[Johann Gottfried Herder\|J. G. Herder]] byl přesvědčen, že při svátečních příležitostech nejspíš mohla vzniknout lidská řeč a někteří antropologové tuto hypotézu podporují i dnes.<ref> J. G. Herder, ''Abhandlung über den Ursprung der Sprache'' (1772). http://gutenberg.spiegel.de/?id=12&xid=1162&kapitel=1&cHash=9ffac797322</ref> Podle Émile Durkheima představují svátky rozhodující příležitosti, kolem nichž se ustavují a udržují lidské skupiny a na nichž zakládají svoji identitu.<ref>E. Durkheim, ''Elementární formy náboženského života''. </ref>
		+	{{citát\|Život bez svátlků je jako dlouhá cesta bez hospod.\| Démokritos<ref>Zlomek DK 68 B 230.</ref> }}
		+
	Ve vyspělejších kulturách měly svátky své specifické názvy a náboženské významy a jejich data se určovala podle měsíčního ([[Římská datace\|římské Kalendy]]), později i slunečního [[kalendář]]e. Svátky tvořily kostru kalendáře jako rozvrhu času v roce. Židovský [[Pesach]] i křesťanské [[Velikonoce]] se dodnes stanovují podle prvního úplňku po jarní rovnodennosti a od data Velikonoc, které je v každém roce jiné, se odvozují i data dalších pohyblivých svátků. Křesťané nejprve převzali židovský kalendář a patrně už v 1. století místo soboty slavili neděli jako den Kristova vzkříšení. Křesťanský kalendář (viz [[Liturgický rok]]) se ustálil na [[Nikajský koncil\|Nikajském koncilu]] roku 325 a od raného středověku se postupně vyplnil tak, že každého dne v roce se slavila památka jednoho nebo několika světců či světic, nejčastěji v jejich úmrtní den.		Ve vyspělejších kulturách měly svátky své specifické názvy a náboženské významy a jejich data se určovala podle měsíčního ([[Římská datace\|římské Kalendy]]), později i slunečního [[kalendář]]e. Svátky tvořily kostru kalendáře jako rozvrhu času v roce. Židovský [[Pesach]] i křesťanské [[Velikonoce]] se dodnes stanovují podle prvního úplňku po jarní rovnodennosti a od data Velikonoc, které je v každém roce jiné, se odvozují i data dalších pohyblivých svátků. Křesťané nejprve převzali židovský kalendář a patrně už v 1. století místo soboty slavili neděli jako den Kristova vzkříšení. Křesťanský kalendář (viz [[Liturgický rok]]) se ustálil na [[Nikajský koncil\|Nikajském koncilu]] roku 325 a od raného středověku se postupně vyplnil tak, že každého dne v roce se slavila památka jednoho nebo několika světců či světic, nejčastěji v jejich úmrtní den.

Řádka 13:		Řádka 16:

	== Sváteční jednání ==		== Sváteční jednání ==
-	[[Soubor: 4th-of-July-1819-Philadelphia-John-Lewis-Krimmel.JPG\|thumb\|~~upright=1.2~~\|4. červenec 1819 ve Filadelfii]]	+	[[Soubor: 4th-of-July-1819-Philadelphia-John-Lewis-Krimmel.JPG\|thumb\|230px\|4. červenec 1819 ve Filadelfii]]
	Jádrem svátku bylo v minulosti vždy shromáždění a slavnost, z níž patrně brzy vznikl rituál – jednání, které si účastníci netvoří sami, nýbrž přebírají. Zahrnoval [[zpěv]], [[tanec]] a velmi často i [[oběť\|oběti]]. K svátku patřilo zvláštní vyzdobení těla, případně oblečení, a často také společné jídlo. Už ve starověku byly součástí velkých svátků [[pouť\|pouti]], pěší průvody na posvátná místa. Některé svátky se slavily v noci a například při [[Dionýsos\|Dionýsiích]] docházelo k nepřístojnostem, takže je římský senát zakazoval. V židovství i v křesťanství začínal sváteční den už večer západem slunce, odtud pochází i křesťanská [[vigilie]] – noční bdění před svátkem. V novověku se slavení náboženských svátků silně disciplinovalo a ritualizovalo, takže se dnes většinou odehrává jen v chrámových prostorách.		Jádrem svátku bylo v minulosti vždy shromáždění a slavnost, z níž patrně brzy vznikl rituál – jednání, které si účastníci netvoří sami, nýbrž přebírají. Zahrnoval [[zpěv]], [[tanec]] a velmi často i [[oběť\|oběti]]. K svátku patřilo zvláštní vyzdobení těla, případně oblečení, a často také společné jídlo. Už ve starověku byly součástí velkých svátků [[pouť\|pouti]], pěší průvody na posvátná místa. Některé svátky se slavily v noci a například při [[Dionýsos\|Dionýsiích]] docházelo k nepřístojnostem, takže je římský senát zakazoval. V židovství i v křesťanství začínal sváteční den už večer západem slunce, odtud pochází i křesťanská [[vigilie]] – noční bdění před svátkem. V novověku se slavení náboženských svátků silně disciplinovalo a ritualizovalo, takže se dnes většinou odehrává jen v chrámových prostorách.

-	Ke státním svátkům patří [[vlajka\|vlajky]], [[ohňostroj]], vojenské přehlídky, slavnostní shromáždění a udílení vyznamenání. K některým svátkům (například Novému roku) patří dnes také večerní hlučné čekání na půlnoc, často spojené s různými výtržnostmi. Protože k některým svátkům patří i dávání dárků, má například předvánoční doba velký obchodní význam.	+	Ke státním svátkům patří [[vlajka\|vlajky]], [[ohňostroj]], vojenské přehlídky, slavnostní shromáždění a udílení vyznamenání. K některým svátkům (například Novému roku) patří dnes také večerní hlučné čekání na půlnoc, často spojené s různými výtržnostmi. Protože k některým svátkům patří i dávání dárků, má například předvánoční doba velký obchodní význam.

-	===Literatura===	+	==Literatura==
	* E. Durkheim, ''Elementární formy náboženského života''. Praha: Oikúmené 2002.		* E. Durkheim, ''Elementární formy náboženského života''. Praha: Oikúmené 2002.
	* R. A. Rappaport, ''Ritual and religion in the making of humanity''. Cambrige: HUP 1999.		* R. A. Rappaport, ''Ritual and religion in the making of humanity''. Cambrige: HUP 1999.
	* J. Sokol, ''Člověk a náboženství''. Praha: Portál 2004.		* J. Sokol, ''Člověk a náboženství''. Praha: Portál 2004.
-	~~===Reference===~~	+
-	~~<references/>~~	+	==Související články==
-	===Související články===	+
	* [[Český státní svátek]]		* [[Český státní svátek]]
	* [[Liturgický rok]]		* [[Liturgický rok]]
Řádka 31:		Řádka 33:
	* [[Židovské svátky]]		* [[Židovské svátky]]
	* [[Special:PrefixIndex/Svátek\|Seznam článků začínajících na „Svátek“]]		* [[Special:PrefixIndex/Svátek\|Seznam článků začínajících na „Svátek“]]
-		+	==Reference==
-	===Externí odkazy===	+	<references/>
		+	==Externí odkazy==
	* [http://portal.gov.cz/zakon/245/2000 Zákon č. 245/2000 Sb. o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu]		* [http://portal.gov.cz/zakon/245/2000 Zákon č. 245/2000 Sb. o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu]
-	*(anglicky)	+	* [http://holidayyear.com/ Státní svátky ve všech zemích světa (anglicky)]
-	* [http://holidayyear.com/ Státní svátky ve všech zemích světa]	+	* [http://bank-holidays.com/ Kalendář státních a veřejných svátků do roku 2050 (anglicky)]
-	* [http://bank-holidays.com/ Kalendář státních a veřejných svátků do roku 2050]	+

-	{{~~commonscat~~\|Holidays}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Holidays}}{{Commonscat\|Holidays}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Svátky]]		[[Kategorie:Svátky]]
	[[Kategorie:Kalendář]]		[[Kategorie:Kalendář]]

Sysop: 1 revizi

2013-11-01T22:30:45Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 1. 11. 2013, 22:30

Sysop: Nahrazení textu

2012-05-26T18:33:10Z

Nahrazení textu

Nová stránka

'''Svátek''' je den se zvláštním náboženským nebo společenským významem, který se pravidelně opakuje a slaví, často podle tradičního [[rituál]]u. Státem uznané svátky jsou stanoveny zákonem a jsou to také dny pracovního klidu. Svátky mohou být pevné, určené stejným kalendářním [[Datum|datem]] (například [[Nový rok]] nebo [[Vánoce]]), nebo pohyblivé, obvykle určované podle měsičního kalendáře (například [[Velikonoce]]).

Zvláštní druh týdně opakovaného svátku je ve většině zemí křesťanská [[neděle]], v Izraeli [[šabat]] (sobota) a v islámských zemích pátek. Protože v křesťanských kalendářích se každý den v roce připomínal „svátek“ nějakého světce, přeneslo se označení svátek i na [[jmeniny]] lidí, kteří nesou jeho jméno. Náboženský svátek je [[posvícení]], výročí posvěcení místního kostela.
[[Soubor: Seattle - Fiestas Patrias Parade 2008 - 01.jpg |thumb|upright=1.0|Fiestas Patrias v Seattle 2008]]
== Původ a význam ==
Svátek (od svatý, praslovanské ''sventu'', staroperské ''spenta'', mocný) je ve všech kulturách slavnostní den, kdy se nepracuje a společně slaví. J. Lawick-Goodall popisuje kolektivní výbuch radosti z deště u goril: vůdce začal silně křičet a celá skupina se za ním rozběhla po svahu dolů. V nejstarších kulturách se svátky patrně odvozovaly od fází Měsíce a od polohy Slunce ([[Slunovrat]]), jak o tom svědčí různé neolitické stavby ([[Stonehenge]]). Jiný typ předhistorického svátku představují v zemědělských kulturách například jarní „vynášení smrti“ nebo [[dožínky]], odvozené od vegetačního cyklu. [[Johann Gottfried Herder|J. G. Herder]] byl přesvědčen, že při svátečních příležitostech nejspíš mohla vzniknout lidská řeč a někteří antropologové tuto hypotézu podporují i dnes.<ref> J. G. Herder, ''Abhandlung über den Ursprung der Sprache'' (1772). http://gutenberg.spiegel.de/?id=12&xid=1162&kapitel=1&cHash=9ffac797322</ref> Podle [[Émile Durkheim|E. Durkheima]] představují svátky rozhodující příležitosti, kolem nichž se ustavují a udržují lidské skupiny a na nichž zakládají svoji identitu.<ref>E. Durkheim, ''Elementární formy náboženského života''. </ref>
{{citát|Život bez svátlků je jako dlouhá cesta bez hospod.|[[Démokritos]]<ref>Zlomek DK 68 B 230.</ref> }}
[[Soubor: Greek Orthodox IMG 0458.jpg |thumb|upright=1.2|Ortodoxní průvod v Jeruzalémě]]
Ve vyspělejších kulturách měly svátky své specifické názvy a náboženské významy a jejich data se určovala podle měsíčního ([[Římská datace|římské Kalendy]]), později i slunečního [[kalendář]]e. Svátky tvořily kostru kalendáře jako rozvrhu času v roce. Židovský [[Pesach]] i křesťanské [[Velikonoce]] se dodnes stanovují podle prvního úplňku po jarní rovnodennosti a od data Velikonoc, které je v každém roce jiné, se odvozují i data dalších pohyblivých svátků. Křesťané nejprve převzali židovský kalendář a patrně už v 1. století místo soboty slavili neděli jako den Kristova vzkříšení. Křesťanský kalendář (viz [[Liturgický rok]]) se ustálil na [[Nikajský koncil|Nikajském koncilu]] roku 325 a od raného středověku se postupně vyplnil tak, že každého dne v roce se slavila památka jednoho nebo několika světců či světic, nejčastěji v jejich úmrtní den.

Francouzská revoluce se pokusila tradiční křesťanské svátky nahradit [[Francouzský revoluční kalendář|revolučním kalendářem]], který se však neujal - podobně jako [[Sovětský revoluční kalendář]] s novými svátky. Moderní státy vesměs převzaly tradiční náboženský kalendář a zavádějí občanské státní svátky, které připomínají důležité historické události nebo památku významných občanů.

== Sváteční jednání ==
[[Soubor: 4th-of-July-1819-Philadelphia-John-Lewis-Krimmel.JPG|thumb|upright=1.2|4. červenec 1819 ve Filadelfii]]
Jádrem svátku bylo v minulosti vždy shromáždění a slavnost, z níž patrně brzy vznikl rituál – jednání, které si účastníci netvoří sami, nýbrž přebírají. Zahrnoval [[zpěv]], [[tanec]] a velmi často i [[oběť|oběti]]. K svátku patřilo zvláštní vyzdobení těla, případně oblečení, a často také společné jídlo. Už ve starověku byly součástí velkých svátků [[pouť|pouti]], pěší průvody na posvátná místa. Některé svátky se slavily v noci a například při [[Dionýsos|Dionýsiích]] docházelo k nepřístojnostem, takže je římský senát zakazoval. V židovství i v křesťanství začínal sváteční den už večer západem slunce, odtud pochází i křesťanská [[vigilie]] – noční bdění před svátkem. V novověku se slavení náboženských svátků silně disciplinovalo a ritualizovalo, takže se dnes většinou odehrává jen v chrámových prostorách.

Ke státním svátkům patří [[vlajka|vlajky]], [[ohňostroj]], vojenské přehlídky, slavnostní shromáždění a udílení vyznamenání. K některým svátkům (například Novému roku) patří dnes také večerní hlučné čekání na půlnoc, často spojené s různými výtržnostmi. Protože k některým svátkům patří i dávání dárků, má například předvánoční doba velký obchodní význam.

===Literatura===
* E. Durkheim, ''Elementární formy náboženského života''. Praha: Oikúmené 2002.
* R. A. Rappaport, ''Ritual and religion in the making of humanity''. Cambrige: HUP 1999.
* J. Sokol, ''Člověk a náboženství''. Praha: Portál 2004.
===Reference===
<references/>
===Související články===
* [[Český státní svátek]]
* [[Liturgický rok]]
* [[Státní svátek]]
* [[Významný den]]
* [[Židovské svátky]]
* [[Special:PrefixIndex/Svátek|Seznam článků začínajících na „Svátek“]]

===Externí odkazy===
* [http://portal.gov.cz/zakon/245/2000 Zákon č. 245/2000 Sb. o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu]
*(anglicky)
* [http://holidayyear.com/ Státní svátky ve všech zemích světa]
* [http://bank-holidays.com/ Kalendář státních a veřejných svátků do roku 2050]

{{commonscat|Holidays}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Svátky]]
[[Kategorie:Kalendář]]