Sysop: 1 revizi

2013-11-01T20:45:37Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 1. 11. 2013, 20:45

Sysop: 1 revizi

2011-04-12T15:42:55Z

1 revizi

Nová stránka

'''Svěcení''' (neboli '''konsekrace''') je v [[náboženství]] slavnostní vyčlenění někoho nebo něčeho k liturgické službě nebo [[bohoslužba|bohoslužebnému]] účelu.
Vysvěceni bývají lidé s určitým náboženským vyvolením ([[šaman|šamani]], [[kněz|kněží]], [[prorok|proroci]], [[panovník|králové]]). [[katolická církev|Katolická]] a [[pravoslaví|pravoslavná církev]] označuje jako ''svěcení'' [[svátost]], jíž jsou vzkládáním rukou ustanoveni ke službě [[biskup|biskupové]], [[kněz|kněží]] a [[jáhen|jáhni]]. Svěcení se odlišuje od [[žehnání]], které se netýká pouze lidí, ale také předmětů.
Zasvěceni bývají také lidé v různých obdobích života pomocí iniciačních [[rituál|rituálů]], např. při narození ([[křest]], [[obřízka]]), [[dospělost]] ([[biřmování]]) a [[manželství]].
== Svěcení osob ==
=== Svěcení do roku 1972 ===
* nižší svěcení:
** ostiář (otevírá dveře do kostela)
** [[lektor (církev)|lektor]] (čte Bibli kromě evangelia)
** [[exorcismus|exorcista]] (vyhání zlé duchy)
** [[akolyta]] (pomáhá celebrantovi)
* vyšší svěcení:
** podjáhen
** [[jáhen]]
** [[kněz]]
* biskupské svěcení
=== Svěcení od roku 1972 ===
tzv. služby (nejedná se o svěcení):
* [[lektor (církev)|lektor]] (čte Bibli kromě evangelia)
* [[akolyta]] (pomáhá celebrantovi)
svěcení:
* [[jáhen]]
* [[kněz]]
* [[biskup]]
== Svěcení kostela ==
V českém křesťanském prostředí se lze setkat též s pojmem ''svěcení [[kostel|kostela]]'', ''svěcení [[oltář|oltáře]]'' nebo ''[[svěcená voda]]''. Jedná se o běžně užívanou, avšak v řadě případů chybnou terminologii, neboť se ve skutečnosti jedná o [[žehnání]]. Na rozdíl od [[žehnání|benedikce]] [[kostel|kostela]], kterou může provést každý [[kněz]], je k vysvěcení [[kostel|kostela]] oprávněn pouze [[biskup]]. K využívání [[kostel|kostela]] k [[bohoslužba|bohoslužbám]] je nutná jeho [[žehnání|benedikce]], nikoli však jeho konsekrace. Konsekrace je navíc možná jen u [[kostel|kostelů]] s [[pevnost (fyzika)|pevnou]] [[kámen (stavební materiál)|kamennou]] [[oltářní mensa|oltářní menzou]] ([[oběť|obětním]] [[stůl|stolem]]), nestačí pouze [[kámen (stavební materiál)|kámen]] s [[relikvie|ostatky]] vložený do dřevěné „kulisy“). Svěcení [[kostel|kostela]] se koná až po jeho [[žehnání|benedikci]], a to několik [[kalendářní měsíc|měsíců]] nebo [[rok|let]] po [[žehnání|benedikci]] (je však znám i případ, že ke konsekraci došlo až po 120 letech od [[žehnání|benedikce]]). V konsekrované stavbě lze – na rozdíl od stavby [[žehnání|benedikované]] – uchovávat Nejsvětější svátost oltářní.
=== Průběh ===
Svěcení [[kostel|kostela]] navazuje na [[mše#Bohoslužba slova|bohoslužbu slova]]. Po ní a po úvodní výzvě [[biskup|biskupa]] pronese [[jáhen]] lidu výzvu „Klekněme k modlitbě“ a následuje [[litanie]] ke všem [[svatý|svatým]]. Poté jsou lidé vyzváni „Vstaňte“ a [[biskup]] začne vlastní svěcení. Křižmem pomaže nejprve [[oltář|oltářní]] [[mensa|mensu]] a poté stěny [[kostel|kostela]] na čtyřech [[kámen (stavební materiál)|kamenech]] z [[topaz|topazu]] (dříve na dvanácti místech, často pak označených namalovanými nebo do stěny zapuštěnými [[kříž|kříži]], [[symbol|symbolizujícími]] dvanáct [[apoštol|apoštolů]]). Následně si [[biskup]] omyje [[ruka|ruce]] a okouří [[oltář]] [[kadidlo|kadidlem]]. [[ministrant|Ministranti]] připraví [[oltář|oltářní]] plachtu a [[svíčka|svíce]], [[biskup]] předá [[jáhen|jáhnovi]] zapálenou [[svíčka|svíci]], kterou zapálí [[svíčka|svíce]] na [[oltář|oltáři]] a posléze se v [[kostel|kostele]] rozsvítí všechna [[světelný zdroj|světla]]. Po [[oběť|obětním]] průvodu pokračuje [[mše]] [[mše#Bohoslužba oběti|bohoslužbou oběti]] zakončenou chvalozpěvem [[Te Deum laudamus|Bože, chválíme tebe]].
[[Kategorie:Náboženské způsoby a chování]]
[[Kategorie:Terminologie]]
{{Článek z Wikipedie}}

Svěcení - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: 1 revizi