Sysop: + Oceán u Palm Beach (Florida)

2019-12-03T15:22:47Z

+ Oceán u Palm Beach (Florida)

← Starší verze		Verze z 3. 12. 2019, 15:22
Řádka 1:		Řádka 1:
-		+	[[Soubor:Alone at the Beach Flickr.jpg\|thumb\|240px\|Oceán u Palm Beach ([[Florida]])]]
-	[[Soubor:~~South~~ Beach~~, Miami~~.jpg\|thumb\|Oceán]]	+	[[Soubor:Theres a pool party at sunset.jpg\|thumb\|240px\|Oceán u Palm Beach (Florida)]]
-	[[Soubor:~~Pacific Ocean surface 1~~.jpg\|thumb\|~~Topografie oceánského dna v Pacifiku.~~]]	+
	'''Světový oceán''' je souvislý vodní obal planety [[Země]], který je složen z [[oceán]]ů, moří, [[záliv]]ů a veškeré vodní masy, která je přímo s ním spojená a je v něm soustředěna většina vody na [[Země\|Zemi]]. Tvoří souvislou vodní plochu se společnou hladinou, která ve skutečnosti osciluje kolem střední hodnoty vlivem vnějších faktorů.		'''Světový oceán''' je souvislý vodní obal planety [[Země]], který je složen z [[oceán]]ů, moří, [[záliv]]ů a veškeré vodní masy, která je přímo s ním spojená a je v něm soustředěna většina vody na [[Země\|Zemi]]. Tvoří souvislou vodní plochu se společnou hladinou, která ve skutečnosti osciluje kolem střední hodnoty vlivem vnějších faktorů.

Řádka 13:		Řádka 12:

	== Přehled ==		== Přehled ==
		+	[[Soubor:Pacific Ocean surface 1.jpg\|thumb\|240px\|Topografie oceánského dna v Pacifiku]]
	Existuje více metod a postupů, jak se určí plocha oceánů. Zřejmě nejzásadnější hledisko je, co (okrajová a vnitřní [[moře]], [[záliv]]y) se považuje za součást oceánu a zda se do jeho rozlohy započítá. Metodika [[Mezinárodní hydrologická organizace\|Mezinárodní hydrologické organizace]] rozlišuje samotný oceán a zálivy, moře. Tabulka odpovídá tomuto principu.		Existuje více metod a postupů, jak se určí plocha oceánů. Zřejmě nejzásadnější hledisko je, co (okrajová a vnitřní [[moře]], [[záliv]]y) se považuje za součást oceánu a zda se do jeho rozlohy započítá. Metodika [[Mezinárodní hydrologická organizace\|Mezinárodní hydrologické organizace]] rozlišuje samotný oceán a zálivy, moře. Tabulka odpovídá tomuto principu.

Řádka 81:		Řádka 81:


-	{{commonscat\|Oceans}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Oceans}}{{commonscat\|Oceans}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Oceány]]		[[Kategorie:Oceány]]
	[[Kategorie:Hydrologie]]		[[Kategorie:Hydrologie]]

Sysop: 1 revizi

2013-11-01T20:01:00Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 1. 11. 2013, 20:01

Sysop: 1 revizi

2009-11-26T10:26:32Z

1 revizi

Nová stránka

[[Soubor:South Beach, Miami.jpg|thumb|Oceán]]
[[Soubor:Pacific Ocean surface 1.jpg|thumb|Topografie oceánského dna v Pacifiku.]]
'''Světový oceán''' je souvislý vodní obal planety [[Země]], který je složen z [[oceán]]ů, moří, [[záliv]]ů a veškeré vodní masy, která je přímo s ním spojená a je v něm soustředěna většina vody na [[Země|Zemi]]. Tvoří souvislou vodní plochu se společnou hladinou, která ve skutečnosti osciluje kolem střední hodnoty vlivem vnějších faktorů.

Pokrývá celkem 361,3 mil. km², což představuje 71 % povrchu planety. Souš pokrývá 149 mil. km². Průměrná hloubka oceánu je 3790 m. Voda oceánu a moří představuje 96,54 % celosvětových zásob vody. Sladká voda představuje pouze 2,53 %. Z toho je ale většina sladké vody, celkem 68,4 %, vázána v [[ledovec|ledovcích]]. Rozložení souše a oceánu na planetě není rovnoměrné. Proto na severní polokouli je asi 100 mil. km² a na jižní polokouli pouze 49 mil. km² souše.

Voda světového oceánu je slaná. Jedná se o roztok různých [[minerál]]ních a organických látek. V tomto roztoku neustále probíhají různé fyzikální, chemické a biologické procesy. Hlavním zdrojem hořkoslané chuti je [[chlorid sodný]], [[chlorid hořečnatý]] a [[síran hořečnatý]]. Průměrná slanost vody ([[salinita]]) je 35 promile, ale skutečná slanost na různých místech oceánu značně kolísá v závislosti na např. výparu vody, mořských proudech, množství srážek, sladkovodní přítoky apod.

Světový oceán, vzhledem ke své rozloze, zachytává asi 85 % [[sluneční energie|slunečního světla]] a [[teplo|tepla]]. Působí proto jako velmi významný regulátor teploty a zabraňuje výkyvům teplot na povrchu planety. Má zásadní vliv na [[biosféra|biosféru]] a [[život]] na Zemi. Světový oceán váže velkou část [[oxid uhličitý|oxidu uhličitého]]. [[Fytoplankton]] je zdrojem až 50 % kyslíku.

Zajímavých úkazem je [[příliv]] a odliv. Gravitačním působením [[Slunce]] a [[Měsíc]]e pravidelně kolísá hladina světového oceánu. Voda oceánů je v neustálém pohybu vlivem [[mořský proud|mořských proudů]]. Na hladině vznikají [[mořská vlna|vlny]], které významným způsobem mění tvář pevniny. Mohou vznikat i ničivé vlny [[tsunami]] během [[sopka|sopečných erupcí]] a nebo [[zemětřesení]].

== Přehled ==
Existuje více metod a postupů, jak se určí plocha oceánů. Zřejmě nejzásadnější hledisko je, co (okrajová a vnitřní [[moře]], [[záliv]]y) se považuje za součást oceánu a zda se do jeho rozlohy započítá. Metodika [[Mezinárodní hydrologická organizace|Mezinárodní hydrologické organizace]] rozlišuje samotný oceán a zálivy, moře. Tabulka odpovídá tomuto principu.

V současnosti se světový oceán rozděluje na 5 dílčích částí, které jsou uvedené v tabulce.

{| class="wikitable sortable"
!Oceán !! Rozloha (mil. km²)!! Procentuální podíl<br /> na rozloze oceánů (%) !! Procentuální podíl <br /> na rozloze Země (%)
|-- align="right"
|align="left" | [[Tichý oceán]] || 155,557 || 43,04 || 30,51
|-- align="right"
|align="left" | [[Atlantský oceán]] || 76,762 || 21,24 || 15,06
|-- align="right"
|align="left" | [[Indický oceán]] || 68,556 || 18,97 || 13,45
|-- align="right"
|align="left" | [[Jižní oceán]] || 20,327 || 5,62 || 3,99
|-- align="right"
|align="left" | [[Severní ledový oceán]] || 14,056 || 3,90 || 2,76
|-- align="right"
|align="left" | Vnitřní a okrajová moře všech oceánů|| 26,161 || 7,23 || 5,13
|-- align="right"
|align="left" | Celkem veškeré vodstvo || 361,419 || 100 || 70,9
|-- align="right"
|}

* Celková rozloha oceánů bez okrajových moří - 335 258 000 km²
* Celková rozloha oceánů i s okrajovými moři - 361 419 000 km²
* Celková rozloha pevniny - 148 647 000 km²
* Celková rozloha Země - 510 066 000 km²

== Vznik oceánů ==
[[Soubor:Pangea animation 03.gif|thumb|Animace ukazuje vznik kontinentů a změnu rozložení oceánů.]]
První oceány se objevily na Zemi asi před 3,8 miliardami let. Předpokládá se, že vnikly [[Kapalnění|kondenzací]] [[vodní pára|vodní páry]] po ochlazení povrchu, kdy se vodní pára z ovzduší měnila v mohutné přívaly deště, které pomalu zaplavovaly rozsáhlé nížiny. Podle současných teorií se obrovské množství vody na Zemi dostalo vlivem srážkové činnosti planety v době akrece. Dopadající tělesa (převážně komety) zásobily Zemi vodou, která se postupně kumulovala až umožnila vznik oceánu.

Jednotlivé oceány nejsou statická tělesa, ale vlivem času se neustále vyvijí. Díky přítomnosti vody na zemském povrchu dochází k deskové tektonice, která zapříčiňuje, že se litosférické desky pohybují. Jejich pohyb má za následek změnu rozložení desek, což se projevuje změnou velikostí oceánů.

Předpokládá se, že na začátku byl na Zemi jeden obrovský kontinent [[Pangea]], který byl obklopen praoceánem [[Panthalassa]]. Vlivem rozpadu Pangei se následně vytvořilo oceán [[Tethys]].

V současnosti se některé oceány zmenšují (Tichý oceán), jiné se zvětšují (Atlantský oceán) a některé nejspíše vznikají ([[Východoafrické riftové údolí]]).

== Vliv světového oceánu na globální klima ==

Oceán je ze zmiňovaného pohledu podobný [[pralesům]], jelikož má vysokou [[diverzita|diverzitu]] druhů a má vliv na [[globální klima]]. Tlumí sezónní výkyvy, které by bez jeho vlivu byly mnohem výraznější a kratkodobější. [[Mořské proudy]] oteplují, nebo ochlazují pevninu v závislosti na teplotě vody, kterou unáší. Nejznámějším příkladem je [[Golfský proud]], který otepluje západní Evropu.

Oceán je tzv. [[biologická pumpa|biologickou pumpou]], když asi 10 % [[fytoplankton]]u klesá ke dnu nerozloženo, čímž v sobě zachytává část [[uhlík]]u z atmosféry, čímž zmenšuje jeho koncentraci v atmosféře a snižuje jeho vliv na [[skleníkový efekt]]. V oceánech je vázáno dvacetkrát více [[uhlík]]u než v pevninských [[ekosystém]]ech.

Další důležitý vliv světového oceánu na celkovou stabilizaci Země je [[velký oběh vody]], který se uskutečňuje mezi oceánem a kontinentem.

== Znečištění oceánů ==
* Živinami z kanalizačních splašků, zemědělství a z atmosféry, spalováním fosilních paliv ([[dusík]], [[fosfor]]) To má za následek tzv. [[vodní květ]] – nadměrný rozvoj mořských řas (vyčerpání kyslíku hubí ostatní organismy)
* Půdními částicemi – Půdní [[eroze]] těžbou, bagrováním, [[lesnictví]]m a [[zemědělství]]m. Půdní částice kalí vodu, brání [[fotosyntéza|fotosyntéze]] v hloubce, dusí ryby a jsou nositeli [[toxické látky|toxických látek]] a [[živina|živin]].
* [[Toxiny]] – [[Polychlorované bifenyly|PCB]], [[DDT]], [[těžké kovy]]. Jejich zdrojem jsou [[herbicid]]y, [[pesticid]]y, průsak ze skládek. Mají za následek kontaminace potravy, mohou se hromadit v [[Tuky|tucích]] a v [[potravní řetězec|potravním řetězci]] a mají dlouhodobé působení.
* [[Ropa]] – Asi polovina jí přichází z [[automobil]]ů, [[průmysl]]u, [[stroj]]ů na pevnině, třetina z běžného provozu cisternových lodí a pouze 13% z [[havárie|havárií]] cisternových lodí.
* [[Plast]]y – Z rybářských sítí, odpad z lodí, odpad z pevniny - zraňují mořské živočichy.
* Další znečištění: cizí druhy organismů (šíření v balastu lodí), patogenní mikroorganismy, radioaktivní [[izotop]]y, tepelné a hlukové znečištění.

Celkově je lidská činnost na pevnině odpovědna asi za ¾ znečištění oceánů.

== Poškození pobřeží ==
[[Soubor:Nanven wave.jpg|thumb|Ukázka erozivní síly oceánu]]
Pobřežní zóny jsou nejcennější pro hojnost potravy a proto, že slouží k rozmnožování mořských živočichů. Je ale také nejvíce ohrožené. Na pobřeží [[migrace|migrují]] ročně desítky miliónů lidí z vnitrozemí. Více než polovina světové populace žije do 100 km od moře. [[město|Města]] – stavební činnost a znečištění, na [[venkov]]ě jsou rybí a garnátové farmy. Likvidace mangrovových mokřadů, kanálů, ústí řek, pobřežních [[laguna|lagun]], slaných [[mokřad]]ů. Polovina znečištění pobřežních zón pochází z [[vnitrozemí]].

== Související články ==
* [[Oceánografie]]

== Externí odkazy ==
*[http://ekosystem-oceany.rozne.sk Oceány - slovensky]
*[http://www.oceansatlas.com United Nations Atlas of the Oceans]

{{commonscat|Oceans}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Oceány]]
[[Kategorie:Hydrologie]]

Světový oceán - Historie editací

Sysop: + Oceán u Palm Beach (Florida)

Sysop: 1 revizi

Sysop: 1 revizi