Svařenov - Historie editací

Sysop: + Nová šablona

2018-02-02T11:38:09Z

+ Nová šablona

← Starší verze		Verze z 2. 2. 2018, 11:38
Řádka 17:		Řádka 17:
	\| nad.výš = 535		\| nad.výš = 535
	\| loc-map = {{LocMap \|Česko \|label=Svařenov\| position=right \|lat_deg=49 \|lat_min=21 \|lat_sec=59 \|lon_deg=15 \|lon_min=57 \|lon_sec=0\|float=center \| caption= }}		\| loc-map = {{LocMap \|Česko \|label=Svařenov\| position=right \|lat_deg=49 \|lat_min=21 \|lat_sec=59 \|lon_deg=15 \|lon_min=57 \|lon_sec=0\|float=center \| caption= }}
-	\|}}	+	\|}}'''Svařenov''' je místní část města [[Velké Meziříčí\|Velkého Meziříčí]] v [[Okres Žďár nad Sázavou\|okrese Žďár nad Sázavou]]. Patří do kraje [[Vysočina]].
-	'''Svařenov''' je místní část města [[Velké Meziříčí\|Velkého Meziříčí]] v [[Okres Žďár nad Sázavou\|okrese Žďár nad Sázavou]]. Patří do kraje [[Vysočina]].	+

	==Místopis==		==Místopis==
-	Svařenov (společně s [[Hrbov]]em) se nachází cca 4,~~5km~~ západně od města [[Velké Meziříčí]]. Nejvyšší místo v [[Katastrální území\|katastru]] je lokalita [[Na Babách]] s nadmořskou výškou 527 m n. m.	+	Svařenov (společně s [[Hrbov]]em) se nachází cca 4,5 km západně od města [[Velké Meziříčí]]. Nejvyšší místo v [[Katastrální území\|katastru]] je lokalita [[Na Babách]] s nadmořskou výškou 527 m n. m.

	==Historie==		==Historie==
-	Svařenov se rozprostírá v těsné blízkosti Hrbova. Vznikl pravděpodobně roku [[1376]], kdy podle tehdejších zápisů patřilo 7 lánů vesnice Přibíkovi z [[Pohořílky\|Pohořílek]].	+	Svařenov se rozprostírá v těsné blízkosti Hrbova. Vznikl pravděpodobně roku 1376, kdy podle tehdejších zápisů patřilo 7 lánů vesnice Přibíkovi z [[Pohořílky\|Pohořílek]].
	Roku 1390 prodal 5 lánů s pastvinami a lesy Jan z [[Kozlov]]a Zajíčkovi z [[Rozsička\|Rozsičky]].		Roku 1390 prodal 5 lánů s pastvinami a lesy Jan z [[Kozlov]]a Zajíčkovi z [[Rozsička\|Rozsičky]].
-	V roce 1489 Svařenov, po období různých sporů o majetky, v důsledku válečných událostí zpustl. Uherský král Matyáš Korvín totiž porušil svůj slib, který dal králi ~~[[Jiří~~ z Poděbrad~~\|Jiřímu]]~~, a po jeho smrti za vlády ~~[[Vladislav II.\|~~Vladislava II.]] napadl České země. Tehdy Svařenov úplně vyplenili [[maďarsko\|maďarští]] vojáci táhnoucí přes území Českého státu. Obyvatelé, kteří přežili, se pak již většinou nevrátili, a tak mnohé vesnice, podobně jako Svařenov, v podstatě zanikly. Až roku 1529 koupil Svařenov a blízký [[Šeborov]] Jan z [[Pernštejn]]a. Obě vesnice pak připojil k [[Měřín]]skému proboštství a od roku 1559 sdílely osudy a vrchnost se [[Stránecká Zhoř\|Stráneckou Zhoří]] (dnes Šeborov patří pod sousední [[Uhřínov]]).	+	V roce 1489 Svařenov, po období různých sporů o majetky, v důsledku válečných událostí zpustl. Uherský král Matyáš Korvín totiž porušil svůj slib, který dal králi Jiřímu z Poděbrad, a po jeho smrti za vlády Vladislava II. napadl České země. Tehdy Svařenov úplně vyplenili [[maďarsko\|maďarští]] vojáci táhnoucí přes území Českého státu. Obyvatelé, kteří přežili, se pak již většinou nevrátili, a tak mnohé vesnice, podobně jako Svařenov, v podstatě zanikly. Až roku 1529 koupil Svařenov a blízký [[Šeborov]] Jan z [[Pernštejn]]a. Obě vesnice pak připojil k [[Měřín]]skému proboštství a od roku 1559 sdílely osudy a vrchnost se [[Stránecká Zhoř\|Stráneckou Zhoří]] (dnes Šeborov patří pod sousední [[Uhřínov]]).

	Roku 1775 zde bydlelo 12 chalupníků, kteří robotovali od [[svatý Jiří\|svatého Jiří]] do [[svatý Michal\|svatého Michala]]. Dochované dokumenty dokládají, že zde žily rody Tomanů, Oulehlů, Čermáků a Vlachů. Na samotě za Svařenovem býval panský dvůr s 9 obyvateli.		Roku 1775 zde bydlelo 12 chalupníků, kteří robotovali od [[svatý Jiří\|svatého Jiří]] do [[svatý Michal\|svatého Michala]]. Dochované dokumenty dokládají, že zde žily rody Tomanů, Oulehlů, Čermáků a Vlachů. Na samotě za Svařenovem býval panský dvůr s 9 obyvateli.
Řádka 83:		Řádka 82:
	<references/>		<references/>

-	~~{{HlavičkaObecNav\|Velké Meziříčí\|Velké Meziříčí\|Město}}~~
-	~~[[Dolní Radslavice]] \|~~
-	~~[[Hrbov (Velké Meziříčí)\|Hrbov]] \|~~
-	~~[[Kúsky]] \|~~
-	~~[[Lhotky (Velké Meziříčí)\|Lhotky]] \|~~
-	~~[[Mostiště (Velké Meziříčí)\|Mostiště]] \|~~
-	~~[[Olší nad Oslavou]] \|~~
-	~~'''Svařenov''' \|~~
-	~~[[Velké Meziříčí]]~~

-		+	{{Město Velké Meziříčí}}{{Článek z Wikipedie}}
-	{{Článek z Wikipedie}}	+
	[[Kategorie:Velké Meziříčí]]		[[Kategorie:Velké Meziříčí]]

GVC Sobek: Nahrazení textu „1489“ textem „1489“

2014-07-14T00:31:03Z

Nahrazení textu „1489“ textem „1489“

← Starší verze		Verze z 14. 7. 2014, 00:31
Řádka 26:		Řádka 26:
	Svařenov se rozprostírá v těsné blízkosti Hrbova. Vznikl pravděpodobně roku [[1376]], kdy podle tehdejších zápisů patřilo 7 lánů vesnice Přibíkovi z [[Pohořílky\|Pohořílek]].		Svařenov se rozprostírá v těsné blízkosti Hrbova. Vznikl pravděpodobně roku [[1376]], kdy podle tehdejších zápisů patřilo 7 lánů vesnice Přibíkovi z [[Pohořílky\|Pohořílek]].
	Roku 1390 prodal 5 lánů s pastvinami a lesy Jan z [[Kozlov]]a Zajíčkovi z [[Rozsička\|Rozsičky]].		Roku 1390 prodal 5 lánů s pastvinami a lesy Jan z [[Kozlov]]a Zajíčkovi z [[Rozsička\|Rozsičky]].
-	V roce [[1489]] Svařenov, po období různých sporů o majetky, v důsledku válečných událostí zpustl. Uherský král Matyáš Korvín totiž porušil svůj slib, který dal králi [[Jiří z Poděbrad\|Jiřímu]], a po jeho smrti za vlády [[Vladislav II.\|Vladislava II.]] napadl České země. Tehdy Svařenov úplně vyplenili [[maďarsko\|maďarští]] vojáci táhnoucí přes území Českého státu. Obyvatelé, kteří přežili, se pak již většinou nevrátili, a tak mnohé vesnice, podobně jako Svařenov, v podstatě zanikly. Až roku 1529 koupil Svařenov a blízký [[Šeborov]] Jan z [[Pernštejn]]a. Obě vesnice pak připojil k [[Měřín]]skému proboštství a od roku 1559 sdílely osudy a vrchnost se [[Stránecká Zhoř\|Stráneckou Zhoří]] (dnes Šeborov patří pod sousední [[Uhřínov]]).	+	V roce 1489 Svařenov, po období různých sporů o majetky, v důsledku válečných událostí zpustl. Uherský král Matyáš Korvín totiž porušil svůj slib, který dal králi [[Jiří z Poděbrad\|Jiřímu]], a po jeho smrti za vlády [[Vladislav II.\|Vladislava II.]] napadl České země. Tehdy Svařenov úplně vyplenili [[maďarsko\|maďarští]] vojáci táhnoucí přes území Českého státu. Obyvatelé, kteří přežili, se pak již většinou nevrátili, a tak mnohé vesnice, podobně jako Svařenov, v podstatě zanikly. Až roku 1529 koupil Svařenov a blízký [[Šeborov]] Jan z [[Pernštejn]]a. Obě vesnice pak připojil k [[Měřín]]skému proboštství a od roku 1559 sdílely osudy a vrchnost se [[Stránecká Zhoř\|Stráneckou Zhoří]] (dnes Šeborov patří pod sousední [[Uhřínov]]).

	Roku 1775 zde bydlelo 12 chalupníků, kteří robotovali od [[svatý Jiří\|svatého Jiří]] do [[svatý Michal\|svatého Michala]]. Dochované dokumenty dokládají, že zde žily rody Tomanů, Oulehlů, Čermáků a Vlachů. Na samotě za Svařenovem býval panský dvůr s 9 obyvateli.		Roku 1775 zde bydlelo 12 chalupníků, kteří robotovali od [[svatý Jiří\|svatého Jiří]] do [[svatý Michal\|svatého Michala]]. Dochované dokumenty dokládají, že zde žily rody Tomanů, Oulehlů, Čermáků a Vlachů. Na samotě za Svařenovem býval panský dvůr s 9 obyvateli.

Sysop: 1 revizi

2013-11-03T09:24:29Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 3. 11. 2013, 09:24

Sysop: Nahrazení textu

2011-11-12T12:38:01Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox sídlo|
| název = Svařenov
| foto =
| popisek.foto =
| charakter = místní část
| obyvatelé = 119
| č.p. = 39
| PSČ = 594 41
| obec = [[Velké Meziříčí]]
| okres = Žďár nad Sázavou
| země = [[Morava]]
| kraj = [[Kraj Vysočina]]
| k.ú. = Svařenov
| výměra = 2,3
| zem.šíř = 49°21'58"
| zem.dél = 15°57'00"
| nad.výš = 535
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Svařenov| position=right |lat_deg=49 |lat_min=21 |lat_sec=59 |lon_deg=15 |lon_min=57 |lon_sec=0|float=center | caption= }}
|}}
'''Svařenov''' je místní část města [[Velké Meziříčí|Velkého Meziříčí]] v [[Okres Žďár nad Sázavou|okrese Žďár nad Sázavou]]. Patří do kraje [[Vysočina]].

==Místopis==
Svařenov (společně s [[Hrbov]]em) se nachází cca 4,5km západně od města [[Velké Meziříčí]]. Nejvyšší místo v [[Katastrální území|katastru]] je lokalita [[Na Babách]] s nadmořskou výškou 527 m n. m.

==Historie==
Svařenov se rozprostírá v těsné blízkosti Hrbova. Vznikl pravděpodobně roku [[1376]], kdy podle tehdejších zápisů patřilo 7 lánů vesnice Přibíkovi z [[Pohořílky|Pohořílek]].
Roku 1390 prodal 5 lánů s pastvinami a lesy Jan z [[Kozlov]]a Zajíčkovi z [[Rozsička|Rozsičky]].
V roce [[1489]] Svařenov, po období různých sporů o majetky, v důsledku válečných událostí zpustl. Uherský král Matyáš Korvín totiž porušil svůj slib, který dal králi [[Jiří z Poděbrad|Jiřímu]], a po jeho smrti za vlády [[Vladislav II.|Vladislava II.]] napadl České země. Tehdy Svařenov úplně vyplenili [[maďarsko|maďarští]] vojáci táhnoucí přes území Českého státu. Obyvatelé, kteří přežili, se pak již většinou nevrátili, a tak mnohé vesnice, podobně jako Svařenov, v podstatě zanikly. Až roku 1529 koupil Svařenov a blízký [[Šeborov]] Jan z [[Pernštejn]]a. Obě vesnice pak připojil k [[Měřín]]skému proboštství a od roku 1559 sdílely osudy a vrchnost se [[Stránecká Zhoř|Stráneckou Zhoří]] (dnes Šeborov patří pod sousední [[Uhřínov]]).

Roku 1775 zde bydlelo 12 chalupníků, kteří robotovali od [[svatý Jiří|svatého Jiří]] do [[svatý Michal|svatého Michala]]. Dochované dokumenty dokládají, že zde žily rody Tomanů, Oulehlů, Čermáků a Vlachů. Na samotě za Svařenovem býval panský dvůr s 9 obyvateli.
Roku 1790 měla ves 17 domů a 147 obyvatel a v roce 1900 stálo v obci domů 26 se 147 obyvateli.

{| class="wikitable" style="text-align:right"
|+ Vývoj počtu obyvatel Svařenova<ref>{{Citace monografie
| korporace = Český statistický úřad
| odkaz na korporaci = Český statistický úřad
| titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005
| editoři = Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef
| vydavatel = Český statistický úřad
| místo = Praha
| rok = 2006
| počet stran = 760
| počet svazků = 2
| svazek = 1
| strany = 604–607
| isbn = 80-250-1311-1
}}</ref>
|-
!style="background:#ddffdd"|Rok
!style="background:#f3fff3"|'''1869'''
!style="background:#f3fff3"|'''1880'''
!style="background:#f3fff3"|'''1890'''
!style="background:#f3fff3"|'''1900'''
!style="background:#f3fff3"|'''1910'''
!style="background:#f3fff3"|'''1921'''
!style="background:#f3fff3"|'''1930'''
!style="background:#f3fff3"|'''1950'''
!style="background:#f3fff3"|'''1961'''
!style="background:#f3fff3"|'''1970'''
!style="background:#f3fff3"|'''1980'''
!style="background:#f3fff3"|'''1991'''
!style="background:#f3fff3"|'''2001'''
|-
!style="background:#ddffdd"|Počet obyvatel
| 113
| 149
| 130
| 143
| 143
| 139
| 138
| 140
| 133
| 150
| 139
| 109
| 99
|}

== Souřadnice ==
{{Geo dms|49|21|58|N|s|15|57|00|E|v|type:mountain_region:CZ}}
== Reference ==
<references/>

{{HlavičkaObecNav|Velké Meziříčí|Velké Meziříčí|Město}}
[[Dolní Radslavice]] |
[[Hrbov (Velké Meziříčí)|Hrbov]] |
[[Kúsky]] |
[[Lhotky (Velké Meziříčí)|Lhotky]] |
[[Mostiště (Velké Meziříčí)|Mostiště]] |
[[Olší nad Oslavou]] |
'''Svařenov''' |
[[Velké Meziříčí]]

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Velké Meziříčí]]