Sysop: 1 revizi

2013-11-03T09:14:28Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 3. 11. 2013, 09:14

Sysop: Nahrazení textu

2012-04-21T21:30:43Z

Nahrazení textu

Nová stránka

'''Svoboda''' je možnost, případně také schopnost volit, rozhodovat a jednat „podle své vůle“ a nést za to přiměřenou odpovědnost. Podle W. Weischedela znamená „volný prostor možností volby, v jehož rámci může člověk rozhodovat sám o sobě ze sebe sama.“<ref>W. Weischedel, ''Skeptická etika''. Praha 1999, str. 102</ref>
Tato podstatná možnost člověka, případně i jiných živých bytostí<ref>Viz Jonas 2005</ref> je ovšem omezena:
*fyzicky, například gravitací;
*zvenčí, například autoritou rodičů, společností, státem;
*zevnitř, například sníženou příčetností, intoxikací, návykem a podobně.
Proto se někdy rozlišuje mezi svobodou vnitřní a vnější, i když ve skutečnosti jde spíš o povahu překážek a zábran, které svobodu omezují.
==Výměry svobody==
Svoboda je velmi široký pojem a protože má pro člověka zásadní význam, její obsah se také různě mění. Většina výměrů ji odvozuje negativně z nepřítomnosti omezení, případně nátlaku, donucení jinou osobou. Podle Websterova slovníku je to "absence překážek, omezení, zajetí nebo útlaku".<ref>''Webster´s New World dictionary''. New York 1996, heslo Freedom.</ref> To má dobrý smysl, pokud „svobodu“ chápeme pouze jako svobodu společenskou a politickou; běžně mluvíme o svobodné společnosti, svobodě pohybu, slova nebo shromažďování a rozumíme tím právě absenci nátlaku či překážek, především ze strany [[stát]]u.
Ani v tomto smyslu to však nemůže znamenat „svobodu“ jezdit vlevo, krást nebo vraždit – jinými slovy ohrožovat druhé. Francouzský filosof [[Roger Garaudy]] ironicky mluví o „svobodě svobodné lišky ve svobodném kurníku“. Immanuel Kant proto soudí, že svoboda ve společnosti je možná jen v rámci [[právo|práva]] jakožto „souhrnu podmínek, za nichž lze libovůli jednoho sloučit s libovůlí druhého podle obecného zákona svobody“<ref>I. Kant, ''Metaphysik der Sitten'', Akad. Ausg. VI. 230.</ref> a rozlišuje mezi „libovůlí“ (''Willkür'') a svobodou.
Individuální rozhodování a jednání je tedy omezeno nejen vnějšími podmínkami (např. zamčenými dveřmi nebo nedostatkem peněz), ale také ohledem na ''svobodu druhých''. Z povahy lidské osoby a její svobody ovšem plyne, že u vlastních, nevynucených rozhodnutí a jednání nese také odpovědnost za důsledky. Nežádoucí „libovůle“ je proto omezována především hrozbou [[trest]]ů, ale svobodu člověka omezuje i vlastní neochota odpovídat za jeho důsledky. Friedrich Nietzsche proto rozlišil mezi „svobodou od něčeho“ – například nějakého omezení – a „svobodou k něčemu“, tj. odvahou pro něco se rozhodnout a něco učinit. První z nich znamená jen příležitost pro svobodné jednání, kdežto teprve vlastními rozhodnutími a činy ji člověk uskutečňuje.<ref>F. Nietzsche, ''Tak pravil Zarathustra''. Olomouc: Votobia 1995. Str. 55.</ref>
Svoboda se někdy vymezuje jako ''možnost volby''. Skutečné možnosti volby jsou ovšem omezené tím, jaké máme před sebou alternativy. [[Henry Ford]] prý říkal, že si u něho může člověk vybrat auto jakékoli barvy, pokud to bude černá. Kde jsem odkázán na výběr z předem daných možností, jsou moje možnosti z povahy věci omezené a ani v tom největším obchodě nenajdu vždycky to, co bych chtěl. Podobně je tomu i při sebe demokratičtějších volbách.
==Hra jako model svobody==
Své představy o ideální svobodě si mnohé [[Kultura (Sociologie)|kultury]] vtělily do různých [[Hra|her]], zejména soupeřivých. Soupeřivá hra je idealizovaný model života s konflikty, vydělený z okolní skutečnosti (v prostoru hřištěm nebo šachovnicí, v čase píšťalkou rozhodčího nebo gongem), kde člověk nemusí mít strach z důsledků (i když prohraje, nic se mu nestane), protože hra má '''''spravedlivá pravidla''''', případně i rozhodčího.<ref>Viz např. R. Caillois, ''Hry a lidé. Maska a závrať''. Praha 1998.</ref> V soupeřivé hře se střetávají dvě svobody, které obě chtějí vyhrát, hráči si navzájem „přihrávají“ co nejobtížnější příležitosti a navzájem se tak nutí k co nejlepším výkonům.
Na modelu hry je vidět několik důležitých momentů svobody.
*Protihráč neomezuje moji svobodu, ale naopak mi k ní dává příležitost.
*Svoboda mezi lidmi nutně vyžaduje pravidla, na něž se lze spolehnout.
*Pravidla musí být spravedlivá, aby si všichni dobře zahráli.
*Dobrá pravidla svobodu hráčů nijak neomezují, ale teprve umožňují.
Něco velmi podobného zná každý řidič z vlastní zkušenosti: tam, kde neplatí pravidla, jen šílenec by se odvážil vyjet na dálnici. I v kolektivních hrách odpovídá za porušení pravidel jednotlivý hráč (žlutá karta), důsledky přestupku však postihují celé mužstvo (vyloučení, trestný kop). Není tedy náhoda, že zejména kolektivní hry odjakživa patřily k výchově, například v anglosaských zemích, a zkušenost, kterou v nich mladý člověk udělal, se pak promítá i do běžného provozu společnosti. Bez zkušenosti s hrou by se sotva někdo odvážil zavést model svobodné společnosti, která nepotřebuje despotu a řídí se pouze pravidly.<ref>Podrobněji viz Sokol 2003</ref>
==Dějiny pojmu==
Řecký pojem svobody původně znamenal jen společenské postavení člověka, který svojí obživou na nikom nezávisí, a odlišoval ho od závislého [[otrok]]a. „Kdo dává bezpečí přednost před svobodou, je po právu otrok“ (Aristotelés). Stoikové zdůraznili „vnitřní“ svobodu člověka, který dokáže rozumem krotit své choutky a ovládat vášně. Na to navázal [[Pavel z Tarsu]]: svobodu ohrožuje „otroctví hříchu“, tj. vnitřní neschopnost jednat správně. Křesťanství postupně prosadilo, že jistou míru svobody potřebuje každý člověk, aby mohl odpovídat za svůj život před Bohem. O tom, jak dalece je člověk sám vnitřně svobodný a má tedy [[svobodná vůle|svobodnou vůli]], pochyboval v 16. století Martin Luther a vyvolal tak důležitou polemiku.
Od pozdního středověku vystupují do popředí politické svobody městského člověka a jejich ochrana před despotismem, což později vedlo k deklaracím „lidských práv a svobod“ v [[Americká revoluce|americké]] a [[Velká francouzská revoluce|francouzské revoluci]]. Občanské a politické svobody se zde chápou jako individuální a nezrušitelná či přirozená práva každého občana. Na tomto základě vznikla roku [[1948]] [[Všeobecná deklarace lidských práv]] OSN.
Hlubší promýšlení lidské existence od poloviny 19. století ([[Sören Kierkegaard]]) vedlo k poznání, že člověk se prostě musí rozhodovat, ať chce či nechce, a je tedy „odsouzen ke svobodě“ ([[Jean-Paul Sartre]]). Faktický rozvoj politických svobod v západních společnostech od 19. století vedl německého sociologa [[Georg Simmel|G. Simmela]] k poznání, že ke štěstí tyto svobody samy nestačí:
:''„Naše doba je vcelku jistě svobodnější než kterákoli dřívější, a přece má z této svobody tak malou radost.“''<ref>G. Simmel, ''Philosophie des Geldes''. Frankfurt a/M 1996, str. 723</ref>
Karel Marx kritizoval formální občanské svobody, protože nemají cenu pro člověka, trpícího nouzí a vykořisťováním. Naopak zkušenost diktatur 20. století znovu oživila zájem o politickou svobodu jako nutnou podmínku dobré vlády i bezpečnosti:
:''„Musíme plánovat nejen pro bezpečí, ale také pro svobodu - přinejmenším proto, že jen svoboda může zajistit bezpečí.“''<ref>K. R. Popper</ref>

=== Související články ===
*[[Hra]]
*[[Homo ludens]]
*[[Liberalismus]]
*[[Svoboda projevu]]
*[[Svoboda shromažďovací]]
*[[Náboženská svoboda]]
*[[Svoboda svědomí]]
*[[Svobodná vůle]]

===Literatura===
*R. Aron, ''Esej o svobodách''. Bratislava 1992
*Z. Bauman, ''Svoboda''. Praha 2003
*H. Bergson, ''Čas a svoboda''. Praha 1994
*I. Berlin, ''Čtyři eseje o svobodě''. Praha 1999
*F. A. Hayek, ''Právo, zákonodárství a svoboda''. Praha 1994
*H. Jonas, Evoluce a svoboda. In: ''Lidé města'' 2/2005, str. 83 – 96.
*K. R. Popper, ''Otevřená společnost a její nepřátelé'' I./II. Praha 1994
*J. Sokol, Jak vypadá svoboda? In: Sokol – Pinc: ''Antropologie a etika''. Praha 2003

== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://oll.libertyfund.org/Home3/index.php Knihovna klasických textů o svobodě a liberalismu]

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Filosofické pojmy]]
[[Kategorie:Politologické pojmy]]
[[Kategorie:Sociologické pojmy]]
[[Kategorie:Politika]]
[[Kategorie:Společnost]]

Svoboda - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu