Svobodná Evropa - Historie editací

Sysop: ++

2024-07-04T10:00:28Z

← Starší verze		Verze z 4. 7. 2024, 10:00
Řádka 1:		Řádka 1:
-	[[Soubor:RFE RL Logo Prague.jpg\|thumb\|Logo stanice na nové budově stanice v Praze]]	+	[[Soubor:Hagibor Rádio SE 7.jpg\|thumb\|240px\|Nová budova na Hagiboru]]
		+	[[Soubor:RFE RL Logo Prague.jpg\|thumb\|240px\|Logo stanice na nové budově stanice v Praze]]
	'''Svobodná Evropa''' (plný anglický název '''Radio Free Europe/Radio Liberty (RFE/RL)''') je rozhlasová organizace založená [[Kongres USA\|Kongresem USA]] pro šíření objektivních informací v diktátorských režimech. RFE sám ovšem spadal pod kompetenci tzv. „Národní rady pro svobodnou Evropu“ (National Committee for a Free Europe).		'''Svobodná Evropa''' (plný anglický název '''Radio Free Europe/Radio Liberty (RFE/RL)''') je rozhlasová organizace založená [[Kongres USA\|Kongresem USA]] pro šíření objektivních informací v diktátorských režimech. RFE sám ovšem spadal pod kompetenci tzv. „Národní rady pro svobodnou Evropu“ (National Committee for a Free Europe).
	== Vznik stanice ==		== Vznik stanice ==
-	[[Soubor:Biblis RFE RL 01.jpg\|thumb\|Antény vysílače "Svobodná Evropa"]]	+	[[Soubor:Biblis RFE RL 01.jpg\|thumb\|240px\|Antény vysílače "Svobodná Evropa"]]
	Po projevu [[Winston Churchill\|Winstona Churchilla]] na univerzitě (Westminster College) v americkém Fultonu (stát [[Missouri]]), dne [[5. březen\|5. března]] [[1946]] nastalo období tzv. "[[Studená válka\|studené války]]". Řečník tehdy použil výrazu "[[železná opona]]" pro státy východní [[Evropa\|Evropy]] a [[Sovětský svaz\|Sovětského svazu]].		Po projevu [[Winston Churchill\|Winstona Churchilla]] na univerzitě (Westminster College) v americkém Fultonu (stát [[Missouri]]), dne [[5. březen\|5. března]] [[1946]] nastalo období tzv. "[[Studená válka\|studené války]]". Řečník tehdy použil výrazu "[[železná opona]]" pro státy východní [[Evropa\|Evropy]] a [[Sovětský svaz\|Sovětského svazu]].
	Jedinou možností jak proniknout touto "[[Železná opona\|železnou oponou]]" a svobodně informovat tamější obyvatelstvo byly [[Rádio\|rádiové vlny]], neboť [[Televize (médium)\|televize]] v dimenzích jak je známá dnes, neexistovala.		Jedinou možností jak proniknout touto "[[Železná opona\|železnou oponou]]" a svobodně informovat tamější obyvatelstvo byly [[Rádio\|rádiové vlny]], neboť [[Televize (médium)\|televize]] v dimenzích jak je známá dnes, neexistovala.
Řádka 25:		Řádka 26:
	V letech [[1951]] - [[1989]] došlo v oblasti působení RFE k několika desítkám atentátů, únosů a jiných pokusů o zastrašení zaměstnanců i externích spolupracovníků této rozhlasové stanice, ze strany východoevropských zpravodajských služeb.		V letech [[1951]] - [[1989]] došlo v oblasti působení RFE k několika desítkám atentátů, únosů a jiných pokusů o zastrašení zaměstnanců i externích spolupracovníků této rozhlasové stanice, ze strany východoevropských zpravodajských služeb.
	== RFE po listopadu 1989 ==		== RFE po listopadu 1989 ==
-	[[Soubor:Former Czechoslovak Federal assembly in Prague.jpg~~\|right~~\|thumb\|Budova bývalého Federálního shromáždění, která do listopadu 2008 sloužila pro Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda]]	+	[[Soubor:Former Czechoslovak Federal assembly in Prague.jpg\|thumb\|240px\|Budova bývalého Federálního shromáždění, která do listopadu 2008 sloužila pro Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda]]
	Rozhlasová stanice „Svobodná Evropa“ skončila [[30. červen\|30. června]] [[1994]] svojí činnost v [[Mnichov]]ě a začala [[1. červenec\|1. července]] [[1994]] vysílat z '''[[Praha\|Prahy]]'''. Na podzim roku [[1995]] se původní česká redakce RFE připojila k Českému rozhlasu a vznikl tak „Český rozhlas 6 / Rádio Svobodná Evropa“. Šéfredaktorem ČRo6 a zároveň prezidentem RFE byl určen Mgr. Pavel Pecháček (syn Dr. [[Jaroslav Pecháček\|Jaroslava Pecháčka]]). Na této transakci spolupracovaly rovněž vysílače "[[BBC]]", "[[Hlas Ameriky]]" a "[[Deutsche Welle]]". Od [[1. listopad]]u [[2001]] se stává ředitelem rozhlasové stanice Ing. Ivo Štern. Úřadující prezidentkou - po odstoupení Mgr. Pavla Pecháčka - se stala Olga Valeská.		Rozhlasová stanice „Svobodná Evropa“ skončila [[30. červen\|30. června]] [[1994]] svojí činnost v [[Mnichov]]ě a začala [[1. červenec\|1. července]] [[1994]] vysílat z '''[[Praha\|Prahy]]'''. Na podzim roku [[1995]] se původní česká redakce RFE připojila k Českému rozhlasu a vznikl tak „Český rozhlas 6 / Rádio Svobodná Evropa“. Šéfredaktorem ČRo6 a zároveň prezidentem RFE byl určen Mgr. Pavel Pecháček (syn Dr. [[Jaroslav Pecháček\|Jaroslava Pecháčka]]). Na této transakci spolupracovaly rovněž vysílače "[[BBC]]", "[[Hlas Ameriky]]" a "[[Deutsche Welle]]". Od [[1. listopad]]u [[2001]] se stává ředitelem rozhlasové stanice Ing. Ivo Štern. Úřadující prezidentkou - po odstoupení Mgr. Pavla Pecháčka - se stala Olga Valeská.
	RFE / RL dnes vysílá v 28 jazycích s kapacitou přes 1000 hodin týdně.		RFE / RL dnes vysílá v 28 jazycích s kapacitou přes 1000 hodin týdně.
	Jejím nynějším prezidentem je Victor Jeffrey Gedmin, který ve své funkci působí od března roku [[2007]] a do RFE/RL přišel z [[Aspen Institut]]u v [[Berlín]]ě.		Jejím nynějším prezidentem je Victor Jeffrey Gedmin, který ve své funkci působí od března roku [[2007]] a do RFE/RL přišel z [[Aspen Institut]]u v [[Berlín]]ě.
	Dne [[11. září]] [[2002]] rozhodl [[Kongres USA]] o ukončení financování českého vysílání Svobodné Evropy, a to proto [[30. září]] [[2002]] skončilo. Neformálním nástupcem českého vysílání se stala stanice [[Český rozhlas\|Českého rozhlasu]] [[Český rozhlas 6\|ČRo 6]] kam přešla i část redaktorů.		Dne [[11. září]] [[2002]] rozhodl [[Kongres USA]] o ukončení financování českého vysílání Svobodné Evropy, a to proto [[30. září]] [[2002]] skončilo. Neformálním nástupcem českého vysílání se stala stanice [[Český rozhlas\|Českého rozhlasu]] [[Český rozhlas 6\|ČRo 6]] kam přešla i část redaktorů.
-	~~[[Soubor:RFE RL building construction.jpg\|thumb\|Stavba nové budovy na Hagiboru]]~~	+
	Vzhledem k bezpečnostním rizikům, zejména možnosti teroristického útoku, bylo několikrát navrženo přestěhovat sídlo Svobodné Evropy z budovy bývalého Federálního shromáždění v centru Prahy do jiného objektu. Řada navržených budov se však ukázala jako nevyhovující. Během roku 2008 proto byla postavena pro rozhlasovou stanici v Praze - [[Strašnice\|Strašnicích]] speciální budova s vysokým stupněm zabezpečení; provoz v nové budově a vysílání byl zahájen v lednu 2009.		Vzhledem k bezpečnostním rizikům, zejména možnosti teroristického útoku, bylo několikrát navrženo přestěhovat sídlo Svobodné Evropy z budovy bývalého Federálního shromáždění v centru Prahy do jiného objektu. Řada navržených budov se však ukázala jako nevyhovující. Během roku 2008 proto byla postavena pro rozhlasovou stanici v Praze - [[Strašnice\|Strašnicích]] speciální budova s vysokým stupněm zabezpečení; provoz v nové budově a vysílání byl zahájen v lednu 2009.

Sysop: 1 revizi

2013-11-03T09:14:49Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 3. 11. 2013, 09:14

Student85: Nahrazení textu

2011-05-02T15:50:06Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:RFE RL Logo Prague.jpg|thumb|Logo stanice na nové budově stanice v Praze]]
'''Svobodná Evropa''' (plný anglický název '''Radio Free Europe/Radio Liberty (RFE/RL)''') je rozhlasová organizace založená [[Kongres USA|Kongresem USA]] pro šíření objektivních informací v diktátorských režimech. RFE sám ovšem spadal pod kompetenci tzv. „Národní rady pro svobodnou Evropu“ (National Committee for a Free Europe).
== Vznik stanice ==
[[Soubor:Biblis RFE RL 01.jpg|thumb|Antény vysílače "Svobodná Evropa"]]
Po projevu [[Winston Churchill|Winstona Churchilla]] na univerzitě (Westminster College) v americkém Fultonu (stát [[Missouri]]), dne [[5. březen|5. března]] [[1946]] nastalo období tzv. "[[Studená válka|studené války]]". Řečník tehdy použil výrazu "[[železná opona]]" pro státy východní [[Evropa|Evropy]] a [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]].
Jedinou možností jak proniknout touto "[[Železná opona|železnou oponou]]" a svobodně informovat tamější obyvatelstvo byly [[Rádio|rádiové vlny]], neboť [[Televize (médium)|televize]] v dimenzích jak je známá dnes, neexistovala.
V červnu [[1949]] založil zastupující ředitel [[Central Intelligence Agency|CIA]], [[Allen Welsh Dulles]], zpravodajskou organizaci "Národní radu pro svobodnou Evropu" (National Committee for a Free Europe), čímž reagoval na založení podobné organizace pod názvem "[[Rada svobodného Československa]]" (Council of Free Czechoslovakia), dne [[25. únor]]a [[1949]]. V této souvislosti konzultuje Dulles vedení rady za přítomnosti [[Petr Zenkl|Petra Zenkla]], [[Jan Bervida|Ing. Jana Bervidy]], [[Julius Firt|Julia Firta]] a [[Ferdinand Peroutka|Ferdinanda Peroutky]]. Za Poláky byl přítomen Jan Nowak-Jezioraňski.
Allen Dulles sdělil exulantům, že Ministerstvo zahraničí [[Spojené státy americké|USA]] (jeho starší bratr [[John Foster Dulles]]) zamýšlí vybudování rozhlasového vysílače v [[Mnichov]]ě na území [[Spolková republika Německo|SRN]]. Podle pozdějšího tvrzení [[Jožka Pejskar|Jožky Pejskara]] bylo označení stanice '''Radio Free Europe''' vynálezem [[Julius Firt|Julia Firta]], který se také krátký čas stal prvním zastupujícím ředitelem „Svobodné Evropy“. V roce [[1951]] byl jmenován zástupcem šéfredaktora RFE, redakce [[New York]] a [[1955]] se stává ředitelem československé sekce RFE v [[Mnichov]]ě.
== Mnichov a „Radio Liberty“ (RL) ==
RFE zahájila provoz v Mnichově dne [[1. květen|1. května]] [[1951]] a to v češtině. První věta zněla: ''Volá hlas svobodného Československa, rozhlasová stanice Svobodná Evropa…'' Několik minut nato se ozval zvuk rušiček, jejichž typickému zvuku se říkalo "[[Boogie|moskevské boogie]]".
Prvním ředitelem českého oddělení RFE v letech [[1951]] - [[1961]] se stal [[Ferdinand Peroutka]].
Během oněch deseti let RFE už vysílala ve více než deseti jazycích světa na [[krátké vlny|krátkých vlnách]]
v časovém objemu přes 500 hodin týdně. RFE se zaměřoval na politickou, hospodářskou, sociální a kulturní situaci v zemích za "[[Železná opona|železnou oponou]]". Nejpopulárnějšími československými hlasateli a žurnalisty RFE v letech [[1951]] - [[1968]] byli: Rozina Jadrná-Pokorná (hudební pořady), [[Ferdinand Peroutka]] (fejetony a úvahy), [[Jožka Pejskar]] (píše pod pseudonymem „Jožka Pero“ politické komentáře). V roce [[1964]] zakládá v [[Mnichov]]ě měsíčník „České slovo“ jehož byl do roku [[1978]] šéfredaktorem. Za zmínku stojí i Dr. Mirek Podivínský (pseudonym: "Martin Zemek"), Jaroslav Pecháček a Antomín Paleček, organizátoři "[[Letákové akce|letákových akcí]]" (vzdušné balóny) na území [[Československá republika|ČSR]].
[[1. březen|1. března]] [[1953]] vzniklo v [[Mnichov]]ě „Radio Liberty“ (Radio Svoboda), které začala vysílat pro národy [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. Nejprve se však v ruštině nazývá "Radio Osvobození" (Radio Osvobožděnija). Jejím prvním ředitelem je jmenován Sergej Dubrovskij. Tento Rus byl rovněž spoluzakladatelem emigrantského spolku "Americká rada pro osvobození od bolševizmu" (Amerikaňskij komitět po osvobožděniju ot boševizma). V květnu [[1959]] ruší ruské vedení vysílače název "Radio Osvobození" a přejímá pojmenování "Radio Svoboda" (Radio Liberty).
== RFE po srpnu 1968 ==
Po [[Invaze do Československa|přepadení ČSSR]] vojsky [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]], dne [[21. srpen|21. srpna]] [[1968]] emigrovalo na Západ okolo 440 000 [[Češi|Čechů]] a [[Slováci|Slováků]]. Tehdejší ředitel československé sekce RFE, Dr. [[Jaroslav Pecháček]] ([[1965]] - [[1977]]), v [[Mnichov]]ě se rozhodl pátrat po novinářích a publicistech, kteří opustili ČSSR. Těm, které považoval za efektivní, nabídl pracovní smluvu s RFE. Pecháček prakticky celou dosavadní strukturu vysílání předělal a přizpůsobil ji aktuálním poměrům. V RFE se objevily nové tváře. Šlo o žurnalisty a umělce vysokých kvalit: Josef Jedlička, Sláva Volný, Karel Jezdinský, [[Lída Rakušanová]], Olga Valeská, básník [[Ivan Diviš]] a písničkář [[Karel Kryl]].
=== Studio Vídeň ===
Ze 440 000 českých a slovenských emigrantů se okolo 220 000 usadilo v letech [[1968]] - [[1971]] v [[Rakousko|Rakousku]]. Během této doby mnozí z nich odešli do zámoří a to především do [[Kanada|Kanady]] a [[Austrálie]]. Ředitel Dr. Pecháček se dohodl s vedením [[Central Intelligence Agency|CIA]] přechodně otevřít pobočku československého vysílání RFE ve [[Vídeň|Vídni]]. Jako vedoucí "Studia Vídeň" byl jmenován Tibor Zlocha. Volnými spolupracovníky RFE "Studio Vídeň" se stali: Josef Jonáš (šéfredaktor emigrantského měsíčníku "Vídeňské svobodné listy"), studenti [[Vídeňská univerzita|Vídeňské univerzity]], [[Jan Berwid-Buquoy]], Jiří Kameníček a student Vysoké školy světového obchodu (Hochschule für Welthandel), Radim Čechura.
=== Špionážní aféry a atentáty ===
V květnu [[1965]] vstoupil do služeb RFE polský historik Andrzej Czechowicz, avšak 10. března [[1971]] se náhle ocitl před televizními kamerami komunistického [[Polsko|Polska]] ve [[Varšava|Varšavě]]. Svět se dozvěděl, že se jedná o kapitána polské [[StB]], který byl nasazen jako vyzvědač v síti mnichovské RFE.
V období 50. let 20. století působilo v RFE přibližně 5 agentů československé rozvědky. Poté, co se československý ministr vnitra [[Rudolf Barák]] před volbami neprozřetelně chlubil, že ''... všechno, co se povídá v kantýně stanice má druhý den na stole...'', provedla americká kontrašpionáž na základě tohoto sdělení vyšetřování a několik československých agentů bylo propuštěno.
==== Agenti ====
V roce [[1969]] nastoupil, jako hlasatel československé sekce RFE, [[Pavel Minařík]]. V roce [[1976]] byl ze služeb RFE propuštěn. Krátce na to se objevil v pražské televizi jako údajný ''kapitán Pavel Minařík''. Nyní měla i československá [[StB]] svého „Czechowicze“. Minařík. V době jeho působení v [[Mnichov]]ě předložil svým nadřízeným v pražské centrále [[StB]] nejméně tři návrhy na provedení pumového atentátu v oblastí čs. sekce RFE. K atentátu došlo však až v roce [[1981]]. Exploze zdemolovala celou čs. redakci a ještě poškodila sousední budovy. Z československého oddělení byli zraněni Marie Puldová, Alan Antalič-Antalis a také oblíbený Rudolf Skukálek, ten měl trvale poškozený sluch i tvář. Atentát provedl najatý terorista [[Carlos]], Minařík v té době studoval v Moskvě. V roce [[1993]] byl Minařík v ČR v souvislosti s atentátem odsouzen, ale rozsudek doposud nenabyl právní moci.
Jméno [[Tibor Zlocha]] ([[1929]] - [[1995]]) se po "[[Sametová revoluce|sametové revoluci]]" objevilo na seznamech spolupracovníků [[Státní bezpečnost|státní bezpečnosti]]. Od 18. prosince [[1957]] byl důstojníkem I. správy StB (reg. číslo 04043) s krycím jménem ''Karel'', Stb Praha, V. odbor. Začátkem 60. let byl Zlocha jako agent vyslán do [[Rakousko|Rakouska]], aby podával zprávy o tamních aktivitách českých emigrantských organizacích, hlavně vídeňského "[[Sokol (spolek)|Sokola]]". Místo toho se ohlásil na americkém velvyslanectví a dal se do služeb [[Central Intelligence Agency|CIA]]. Po převratu ho prezident [[Václav Havel]], na doporučení Ministerstva zahraničních věcí [[Spojené státy americké|USA]], jmenoval velvyslancem v [[Argentina|Argentině]].
V letech [[1951]] - [[1989]] došlo v oblasti působení RFE k několika desítkám atentátů, únosů a jiných pokusů o zastrašení zaměstnanců i externích spolupracovníků této rozhlasové stanice, ze strany východoevropských zpravodajských služeb.
== RFE po listopadu 1989 ==
[[Soubor:Former Czechoslovak Federal assembly in Prague.jpg|right|thumb|Budova bývalého Federálního shromáždění, která do listopadu 2008 sloužila pro Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda]]
Rozhlasová stanice „Svobodná Evropa“ skončila [[30. červen|30. června]] [[1994]] svojí činnost v [[Mnichov]]ě a začala [[1. červenec|1. července]] [[1994]] vysílat z '''[[Praha|Prahy]]'''. Na podzim roku [[1995]] se původní česká redakce RFE připojila k Českému rozhlasu a vznikl tak „Český rozhlas 6 / Rádio Svobodná Evropa“. Šéfredaktorem ČRo6 a zároveň prezidentem RFE byl určen Mgr. Pavel Pecháček (syn Dr. [[Jaroslav Pecháček|Jaroslava Pecháčka]]). Na této transakci spolupracovaly rovněž vysílače "[[BBC]]", "[[Hlas Ameriky]]" a "[[Deutsche Welle]]". Od [[1. listopad]]u [[2001]] se stává ředitelem rozhlasové stanice Ing. Ivo Štern. Úřadující prezidentkou - po odstoupení Mgr. Pavla Pecháčka - se stala Olga Valeská.
RFE / RL dnes vysílá v 28 jazycích s kapacitou přes 1000 hodin týdně.
Jejím nynějším prezidentem je Victor Jeffrey Gedmin, který ve své funkci působí od března roku [[2007]] a do RFE/RL přišel z [[Aspen Institut]]u v [[Berlín]]ě.
Dne [[11. září]] [[2002]] rozhodl [[Kongres USA]] o ukončení financování českého vysílání Svobodné Evropy, a to proto [[30. září]] [[2002]] skončilo. Neformálním nástupcem českého vysílání se stala stanice [[Český rozhlas|Českého rozhlasu]] [[Český rozhlas 6|ČRo 6]] kam přešla i část redaktorů.
[[Soubor:RFE RL building construction.jpg|thumb|Stavba nové budovy na Hagiboru]]
Vzhledem k bezpečnostním rizikům, zejména možnosti teroristického útoku, bylo několikrát navrženo přestěhovat sídlo Svobodné Evropy z budovy bývalého Federálního shromáždění v centru Prahy do jiného objektu. Řada navržených budov se však ukázala jako nevyhovující. Během roku 2008 proto byla postavena pro rozhlasovou stanici v Praze - [[Strašnice|Strašnicích]] speciální budova s vysokým stupněm zabezpečení; provoz v nové budově a vysílání byl zahájen v lednu 2009.

== Reference ==
* Czechowicz, Andrzej: "Sedm těžkých let", Praha 1976.
* Janovský-Drážďanský, Karel: "Svobodná Evropa", ISBN 80-85776-48-0, Vimperk 1995.
* Levné knihy KMa: "Cibulkovy seznamy spolupracovníků StB", ISBN 80-7198-391-8, Praha 1992.
* Minařík, Pavel: "Kapitán Minařík", Praha 1976.
* Pejskar, Jožka: "Poslední pocta", díly I - III, Maryland, USA, 1989.
* Sedláček, Karel: "Volá Svobodná Evropa", ISBN 80-901117-5-0, Praha 1993.
== Související články ==
* [[Hlas Ameriky]]
* [[BBC]]
== Externí odkazy ==
* '''Oficiální web: http://www.rferl.org/'''
* Český rozhlas 6 (dříve ČRo 6 - RSE): http://www.rozhlas.cz/cro6/
* [http://magazin.ceskenoviny.cz/zpravy/pred-60-lety-zaznelo-prvni-zkusebni-vysilani-svobodne-evropy/499006 Před 60 lety zaznělo první zkušební vysílání Svobodné Evropy] (České noviny 3.7.2010)

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Svobodná Evropa| ]]
[[Kategorie:Rozhlasové stanice]]
[[Kategorie:Vinohrady (Praha 1)]]
[[Kategorie:Studená válka]]
[[Kategorie:Antikomunismus]]
[[Kategorie:CIA]]