<?xml version="1.0"?>
<?xml-stylesheet type="text/css" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/skins/common/feed.css?270"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Symetrie</id>
		<title>Symetrie - Historie editací</title>
		<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Symetrie"/>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Symetrie&amp;action=history"/>
		<updated>2026-06-12T22:45:51Z</updated>
		<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
		<generator>MediaWiki 1.16.5</generator>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Symetrie&amp;diff=393832&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: 1 revizi</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Symetrie&amp;diff=393832&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2013-10-31T21:08:12Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;1 revizi&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;
		&lt;tr valign='top'&gt;
		&lt;td colspan='1' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
		&lt;td colspan='1' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;Verze z 31. 10. 2013, 21:08&lt;/td&gt;
		&lt;/tr&gt;&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Symetrie&amp;diff=393831&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: Nahrazení textu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Symetrie&amp;diff=393831&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2011-04-14T21:57:08Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Nahrazení textu&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;'''Symetrie''' je jedním z ústředních pojmů vědy, zejména pak [[teoretická fyzika|teoretické fyziky]], [[matematika|matematiky]] a [[geometrie]] posledního století. Daný jev či objekt je symetrický, jestliže je pro něj možné zavést či uvažovat určitou [[operace symetrie|operaci symetrie]], pomocí které se příslušný jev či objekt stane v jistém smyslu totožný sám se sebou.&lt;br /&gt;
Pojem symetrie fascinoval myslitele již od starověku (např. [[Pythagorejci]], [[Platónské těleso|Platónská tělesa]]). Později [[Felix Klein]] v tzv. [[Erlangenský program|Erlangenském programu]] svázal s každou grupou symetrií určitou [[geometrie|geometrii]]. Tyto myšlenky vedly též ke vzniku speciální i obecné [[teorie relativity]], respektující symetrie prostoročasu.&lt;br /&gt;
Matematicky jsou zmíněné operace symetrie nejčastěji popsány pojmem [[grupa|grupy]]. Rozlišujeme [[spojité symetrie]], které jsou matematicky popsány zejména pojmem [[Lieova grupa|Lieovy grupy]], a [[diskrétní symetrie]], které jsou popsány zejména pojmem [[diskétní grupa|diskrétní grupy]].&lt;br /&gt;
Význam symetrií ve fyzice je dán zejména jejich úzkou souvislostí se [[zákony zachování]]. '''''S každou operací symetrie přírodního děje je svázaná určitá aditivní fyzikální veličina, která se v daném systému zachovává.''''' To je základním obsahem slavného a významného [[teorém Emmy Noetherové|teorému Emmy Noetherové]]. Tak např. se symetrií v čase je svázán [[zákon zachování energie]], se symetrií vůči prostorové translaci je svázán [[zákon zachování hybnosti]], a se symetrií vůči pootočení v prostoru je svázán [[zákon zachování momentu hybnosti]].&lt;br /&gt;
Jednou ze základních a nejčastějších symetrií v přírodě je symetrie vůči změně měřítka - tzv. [[škálovací symetrie]]. S touto symetrií souvisí tzv. [[fraktální geometrie]] a pojem [[fraktál]]u.&lt;br /&gt;
Jiné základní dělení symetrií je na abelovské a neabelovské symetrie (a jim odpovídající [[abelovské grupy]] a [[neabelovské grupy]]. Při akci abelovské grupy se [[topologie]] podkladového prostoru nemění. Naopak při akci neabelovské grupy dochází i ke změně topologie podkladového prostoru, tyto grupy mají určitý topologický obsah. Příkladem abelovské symetrie je posunutí v běžném třírozměrném fyzikálním prostoru. Příkladem neabelovské symetrie je otočení v tomto prostoru.&lt;br /&gt;
Teorie symetrie představuje základní nástroj moderní fyziky též při klasifikaci [[elementární částice|elementárních částic]] a [[elementární interakce|elementárních interakcí]]. Viz tzv. [[standardní model]] částicové fyziky.&lt;br /&gt;
V elementární [[eukleidovská geometrie|eukleidovské geometrii]] o objektu říkáme, že je symetrický, jestliže je [[souměrnost|souměrný]] podle:&lt;br /&gt;
* [[středová souměrnost|středu souměrnosti]]&lt;br /&gt;
* [[osová souměrnost|osy souměrnosti]],&lt;br /&gt;
* nebo [[rovinová souměrnost|roviny]].&lt;br /&gt;
V matematice je [[symetrická relace]] taková, u níž lze provést záměnu proměnných či permutaci indexů, aniž se příslušná relace (chápaná jako geometrický objekt) změní.&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
* [[Princip symetrie]]&lt;br /&gt;
* [[Spontánní narušení symetrie]]&lt;br /&gt;
* [[Chiralita]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Geometrie]]&lt;br /&gt;
{{Článek z Wikipedie}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	</feed>