http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&feed=atom&title=Symfonie 2026-05-05T05:55:05Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.16.5 http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Symfonie&diff=393840&oldid=prev 2013-10-31T21:08:18Z

<p>1 revizi</p> <table style="background-color: white; color:black;"> <tr valign='top'> <td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">← Starší verze</td> <td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">Verze z 31. 10. 2013, 21:08</td> </tr></table>

Sysop http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Symfonie&diff=393839&oldid=prev 2011-10-30T16:05:28Z

<p>Nahrazení textu</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>'''Symfonie''' je cyklický [[hudební útvar]] [[sonáta|sonátového]] typu, komponovaný pro velké [[hudební nástroj|nástrojov]]é obsazení ([[symfonický orchestr]]) s možností současného uplatnění dalších komponent, např. sólového [[zpěv]]u, [[Pěvecký sbor|sbor]]ů, v moderní klasické hudbě pak nejrůznějších dalších přidružených souborů, např. souboru [[bicí nástroje|bicích nástrojů]] (8.symfonie [[Miloslav Kabeláč|Miloslava Kabeláče]], [[Krzysztof Penderecki]]) a dalších ne zcela tradičních součástí, např. elektronických nástrojů ([[Philip Glass]]), původně nehudebních ([[John Cage]], [[György Ligeti]]), [[industriál]]ních, [[noise|hlukových]] a [[ambient]]ních zdrojů zvuku, digitálně zpracovaných zvuků nástrojů z obsazení klasického orchestru ([[Vladimír Hirsch]]), atd. Symfonická [[forma]] patří k nejnáročnějším hudebním útvarům jak z hlediska [[kompozice|kompozičního]], tak [[interpretace|interpretačního]] a je proto právem perlou a vrcholem [[skladatel]]ského i [[koncert]]ního umění.<br /> <br /> == Historie ==<br /> Symfonická forma se rozvinula se především v období [[klasicismus|klasicismu]] a [[romantismus|romantismu]], avšak původ tohoto útvaru i slova ''symfonie'' (volně přeloženo: souzvuk, současné znění více zdrojů zvuku) je nutno hledat již v [[antika|antickém]] [[Řecko|Řecku]]. Význam výrazu v [[hudební historie|hudební historii]] zaznamenal v průběhu staletí mnoho změn. Ve starověké řecké hudbě znamenal tento výraz tedy totéž co dnes [[konsonance]], v 16. století to byla každá vokální skladba s instrumentálním doprovodem, v 17. století je ''sinfonia'' předehrou k [[opera|opeře]], atd. Důležitým vývojovým článkem pro symfonii, tak jak ji chápeme víceméně dodnes, jsou skladby tzv. [[mannheimská škola|mannheimské školy]] a vznik sonátové formy.<br /> Za „otce“ klasické symfonie je považován [[Joseph Haydn]], v jeho době v té době měla symfonie obvykle sonátovou cyklickou formu o čtyřech větách. Toto členění bylo víceméně respektováno prakticky až do začátku [[20. století]]. Pro moderní symfonie v dnešní vážné hudbě nejsou stanovena žádná předem daná pravidla a záleží na každém skladateli, jaký přístup a řešení si při skladbě symfonie zvolí.<br /> <br /> == Skladatelé ==<br /> {{Upravit část}}<br /> Nejvýznamnějšími skladateli symfonické hudby z [[chronologie|chronologického]] pohledu jsou [[Joseph Haydn]], [[Wolfgang Amadeus Mozart]], [[Ludwig van Beethoven]], [[Franz Schubert]], [[Anton Bruckner]], [[Johannes Brahms]], [[Antonín Dvořák]], [[Gustav Mahler]], [[Bohuslav Martinů]], [[Sergej Sergejevič Prokofjev|Sergej Prokofjev]], [[Dmitrij Dmitrijevič Šostakovič|Dmitrij Šostakovič]], [[Miloslav Kabeláč]], atd.<br /> Za nejdokonalejší symfonická díla lze považovat skladby Haydnovy, Mozartovy (např. Symfonie C dur „Jupiterská“), Beethovenovy (především 3. Eroica, 5. Osudová, 7. a 9. „S ódou na radost“), Dvořákovy symfonie č. 7–9 (Beethovenova [[Symfonie č. 9 (Beethoven)|„Devátá“]] a Dvořákova [[Symfonie č. 9 (Dvořák)|„Novosvětská“]] jsou vůbec nejhranějšími symfoniemi na světě), dále pak symfonie Brucknerovy, Brahmsovy a Mahlerovy.<br /> == Související články ==<br /> * [[Symfonická báseň]]<br /> * [[Symfonieta]]<br /> * [[Polyfonie]]<br /> {{Symfonie}}<br /> [[Kategorie:Formy vážné hudby]]<br /> [[Kategorie:Hudební terminologie]]<br /> {{Článek z Wikipedie}}</div>

Sysop