Sysop: 1 revizi

2013-10-15T16:44:27Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 15. 10. 2013, 16:44

Sysop: + Výrazné vylepšení...

2011-07-16T23:15:24Z

+ Výrazné vylepšení...

Nová stránka

{{Infobox stát|
genitiv = Tádžikistánu
| úřední název = Džumhúrí-ji Tódžíkistón
| úřední název česky = Republika Tádžikistán
| vlajka = [[Soubor:Flag of Tajikistan.png|125px]]
| článek o vlajce = Vlajka Tádžikistánu
| znak = [[Soubor:Coat of arms of Tajikistan.png|100px]]
| mapa umístění = [[Soubor:Tajikistan (orthographic projection).png|290px]]
| rozloha = 143 100
| rozlmisto = 94
| procent vody = zanedbatelné
| obyvatel = 7 163 506
| obyvmisto = 94
| obyvrok = odhad [[2005]]
| hustota = 50
| hustmisto = 150
| HDI = 0,684
| HDIvývoj = růst
| HDIvýše = střední
| HDIrok = 2007
| HDImísto = 124
| jazyk = [[tádžičtina]] (úřední), [[ruština]]
| náboženství = [[Sunnité|sunnitští]] [[Islám|muslimové]] 85 %, [[Šíité|šíitští]] muslimové 5 %, jiní 10 % (odhad 2003)
| nejvyšší hora = [[Qullai Ismoili Somoni]] (Štít Ismáíla Sámáního, dříve Štít komunismu) 
| výška nejvyšší hory = 7495
| státní zřízení = republika
| hlavní město = [[Dušanbe]]
| funkce1 = Prezident
| vládce1 = [[Emomalii Rachmon]] (od [[6. listopad|6. listopadu]] [[1994]])
| funkce2 = Předseda vlády
| vládce2 = [[Akil Akilov]] (od [[20. leden|20. ledna]] [[1999]])
| článek o hymně = Tádžická hymna
| hymna = Surudi millí (Zpěv národa)
| datum vzniku = [[9. září|9. září]] [[1991]]
| způsob vzniku = nezávislost na [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]]
| měna = [[somoni]]
| kód měny = TJS
| ison = 762
| iso3 = TJK
| iso2 = TJ
| mpz = TJ
| doména = tj
| předvolba = +992
| čas = +5
}}
'''Tádžikistán''' je stát v [[Asie|Asii]]. Jeho sousedy jsou [[Afghánistán]], [[Čína]], [[Kyrgyzstán]], [[Uzbekistán]]. Většinu státu pokrývají hory dosahující výšky až 7000 metrů. Na jihu země se tyčí pohoří [[Pamír]].

== Geografie ==
=== Povrch ===

Povrch státu je velmi hornatý, téměř 50 % země leží výše než 3000 m.n.m., pouze na severozápadě a jihozápadě jsou malé nížiny. Většinu země pokrývají horská pásma [[Pamír]]u, [[Zaalajské pohoří|Zaalajského pohoří]] a [[Zeravšanské hřbet|Zeravšanského hřbetu]].

=== Vodstvo ===
Říční síť je rozvinuta nerovnoměrně. Nejhustší je v horských oblastech a nejřidčí v rovinách na severu a jihozápadě. Téměř všechny [[řeka|řeky]] patří k [[povodí]]m [[Amudarja|Amudarji]], [[Syrdarja|Syrdarji]] a [[Zeravšan]]u. Jen ve východním [[Pamír]]u nevelké řeky [[Karadžilga]], [[Akdžilga]] a [[Muzkol]] patří k povodí bezodtokého jezera [[Karakul]] a řeka [[Markansu]] náleží k povodí řeky [[Tarim]]. Povodí ''Amudarji'' zaujímá ¾ rozlohy republiky. Na hranicích s [[Afghánistán]]em k němu náleží [[zdrojnice]] Amudarji [[Pjandž]] (s [[přítok]]y [[Gunt]], [[Bartang]], [[Jazgulem]], [[Vanč]], [[Kyzylsu (Pjandž)|Kyzylsu]]) a [[Vachš]] (na horním toku nad ústím [[Obichingou]] známá pod jménem [[Surchob (Vachš)|Surchob]]) a [[Kafirnigan]]. K povodí ''Syrdarji'' (protéká severní částí Tádžikistánu v délce 195 km) patří řeky, které stékají ze severního svahu [[Turkestánský hřbet|Turkestánského hřbetu]] ([[Isfara]], [[Chodžabakirgan]], [[Karasu (Syrdarja)|Karasu]], [[Aksu (Syrdarja)|Aksu]]). Na území Tádžikistánu se nachází horní tok ''Zeravšanu'' (s přítoky [[Fandarja]], [[Kštut]] a [[Magian]]). Většina řek tekoucích z vysokých hor má [[ledovec|ledovcový]] zdroj (s maximálním [[průtok (hydrologie)|průtokem]] v červenci a srpnu) nebo [[sníh|sněhovo]]-ledovcový (s maximálním průtokem v květnu a červnu). Řeky, které pramení ve středních výškách a níže mají zdroj především v tajícím sněhu, [[déšť|dešti]] a [[podzemní vody|podzemních vodách]] a největší průtok mají v březnu až květnu. Řeky se využívají pro [[zavlažování]] a k získávání [[hydroenergie]].

[[jezero|Jezera]] se nacházejí především v ''Pamíru'' a v pohoří Gissaro-Alaj. Největší je [[Karakul]]. Jezera [[Sarezské jezero|Sarezské]] a [[Jašilkul]] vznikla [[zával|zavalením]] údolí. Jedno z nejkrásnějších jezer vzniklých závalem [[Iskanderkul]] se nachází v [[Gissarský hřbet|Gissarském hřbetě]]. V'Tádžikistánu se nacházejí velké [[přehrada|přehrady]]: [[Kajrakkumská přehrada|Kajrakkumská]], [[Nurecká přehrada|Nurecká]], [[Farchadská přehrada|Farchadská]].

Nejdelším horským ledovcem Asie je [[Fedčenkův ledovec]] v pohoří Pamír a je 71 km dlouhý. Přehradní nádrž [[Rogun]] má největší hráz na světě (306 m).

=== Podnebí ===
Podnebí je kontinentální s horkým suchým [[Léto|létem]] a chladnou [[Zima|zimou]]. Průměrná lednová teplota v [[Dušanbe]] je 1 [[Stupeň Celsia|°C]], ale v horách -25 °C, červencová 28 °C, na horách 0 °C. Průměrný roční úhrn srážek je 100 [[Milimetr (srážková míra)|mm]], na horách 1 400 mm.

== Historie ==
=== Středověk ===
První obyvatele přišli na území Tádžikistánu 4 000 př.n.l. Po roce 600 př.n.l. začínají na území proudit Židé, kteří prchají před pronásledováním z Babylónu. Po dlouhou dobu bylo území pod kontorolou Perské říše. Pak se zde vytvořilo několik malých království. V 7. století přišly nájezdy [[Arabové|Arabů]] a s nimi i šíření [[islám]]u. Politicko-kulturně-obchodními centry celé Střední Asie se v té době stala města [[Samarkand]] a [[Buchára]] (převážně obývaná Tádžiky). Po Arabech převzali moc nad zemí [[Mongolové]] a byl vytvořen emirát Buchára.

=== Ruské a sovětské impérium ===
V 19. století do celé střední Asie vpadlo [[ruské impérium|carské Rusko]] a celou oblast zabralo. Místní obyvatelé proti Rusům začali vést patyzánskou válku. Po [[říjnová revoluce|bolševické revoluci]] v Rusku se boj za svobodu zintenzivnil. Rudá armáda nebyla schopna ovládnout toto území a nastolit bolševický režim. Však koncem 30. let Rudá armáda vytlačila partyzány do hor a v roce 1929 vznikla Tádžikánská sovětská socialistická republika. Její hranice byly vytyčeny podle potřeb vedení z [[Moskva|Moskvy]], vůbec se nebral ohled na etnické složení obyvatelstva. Například tádžická historická města Samarkand a Buchára připadly sousední sovětské republice [[Uzbekistán]] a naopak některé oblasti, které byly obydleny výhradně Uzbeky, připadly sovětskému Tádžikistánu. Sověti začali silně bojovat proti místním náboženstvím. Následkem toho byla masivní emigrace [[Židé|Židů]] do [[Spojené státy americké|USA]]. Místní židovská komunita tzv. bucharských Židů, která zde žila už od 6. století před.n.l., de facto zanikla. (Dnes má komunita centrum v [[New York]]u.) V 80. letech se opět probudil boj za sebeurčení a nezávislost země.

=== Nezávislost a občanská válka ===
V roce [[1991]], po kolapsu [[Sovětský svaz|SSSR]], vyhlásil Tádžikistán nezávislou republiku a ještě téhož roku vstoupil do [[Společenství nezávislých států]]. V roce [[1992]] vypukla v Tádžikistánu občanská válka. Občanská válka byla vedena proti režimu tehdejšího proruského prezidenta Emomaliho Rahmonova, který zcela eliminoval opozici. Demokratická opozice se spojila s islámskými radikály a některými menšinami, které bojovaly za sebeurčení, a začala válku proti oficiální vládě. Vládní vojska s pomocí ruské a uzbecké armády měla převahu, ale porazit opoziční vojska se jí nepodařilo. Válka se zvrhla v nejhorší etnické čistky v oblasti. Statisíce lidí muselo odejít ze svých domovů a desetitisíce jich bylo povražděno. Válka skončila v roce [[1997]]. V roce [[1999]] se konaly nové volby, které ovšem byly opozicí označeny za nesvobodné. Vláda ale z voleb vznikla. Během let [[1999]] a [[2000]] vznikly v zemi základny islámských radikálů ze sousedního Uzbekistánu. Používají převážně severozápadní území obydlené Uzbeky pro útoky proti uzbecké vládě. Tádžická vláda není schopna proti radikálům zasáhnout, protože poslání vojska do oblasti obydlené Uzbeky by mohlo vyvolat další vlnu násilí.

=== 21. století ===
Země zažila další šok po 11. září [[2001]]. Do země začalo proudit mnoho uprchlíků z [[Afgánistán]]u, kde právě probíhala válka mezi [[Taliban]]em a spojenci vedenými vojsky [[Spojené státy americké|USA]]. Do země byly umístěny jednotky Američanů, Indů a Francouzů. Prezidenské volby v roce [[2006]] byly bojkotované většinou hlavních opozičních stran. Režim však je nyní méně represivní než v minulém desetiletí. Přesto v zemi není náboženská svoboda. Což dokazuje zákaz [[Svědci Jehovovi|Svědků Jehovových]] roce [[2007]], kteří se po pádu [[komunismus|komunismu]] začali velice rychle šířit po celém bývalém východním bloku.

== Obyvatelstvo ==
Tádžikové jsou indoárijského původu, i když většina okolních etnik jsou původu mongolského. Tádžičtina patří do íránské větve jazyků. Okolo 65 % obyvatel jsou Tádžikové. Nejvýznamnější menšinou jsou Uzbeci (24 %), kteří v některých oblastech tvoří drtivou většinu obyvatel. Rusové tvoří nyní pouze 5,5 % obyvatel a jejich počet se stále snižuje. Dalšími etniky jsou například [[Tataři]] či Kyrgyzové. Obyvatelé jsou převážně muslimští [[sunnité]]. Vláda je obviňována z [[antisemitismus|antisemitismu]]. Bourají se historické budovy, které patřily bucharským Židům. Poslední synagoga v zemi byla přestavěna v roce [[2006]] na prezidentskou rezidenci.

== Hospodářství ==
Tádžikistán je méně rozvinutý stát. Těží se [[hnědé uhlí]], [[ropa]], [[zemní plyn]], [[antimon]], [[olovo]], [[rtuť]] a [[zlato]]. Hlavní průmysová odvětví jsou těžební, textilní, potravinářský a hutnický [[průmysl]]. Pěstuje se [[bavlna]], [[Obilí|obilniny]], [[tabák]], [[Oříšek (plod)|ořechy]], [[citrus]]y, [[Meruňka|meruňky]], [[Réva vinná|vinná réva]], [[zelenina]] a [[Luštěnina|luštěniny]]. Chová se [[skot]], [[ovce]], [[koza]] a [[drůbež]]. Využívány jsou hydroenergetické zdroje.

== Externí odkazy ==

{{commonscat|Tajikistan}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Státy Asie|Tadzikistan]]
[[Kategorie:Vnitrozemské státy]]
[[Kategorie:Tádžikistán| ]]

Tádžikistán - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: + Výrazné vylepšení...