Třebíč - Historie editací

Sysop: ++

2025-06-13T09:21:22Z

← Starší verze		Verze z 13. 6. 2025, 09:21
Řádka 45:		Řádka 45:
	\| počet stran = 198		\| počet stran = 198
	\| isbn = 8072683403		\| isbn = 8072683403
-	}}</ref>) je [[město]] [[obec s rozšířenou působností\|s rozšířenou působností]], nacházející se na západě [[Morava\|Moravy]], v jihovýchodní části [[Kraj Vysočina\|kraje Vysočina]], a je po [[Jihlava\|Jihlavě]] jeho druhým největším městem. Leží na řece [[Jihlava (řeka)\|Jihlavě]] 30 km jihovýchodně od krajského města Jihlavy a 56 km západně od bývalého zemského města [[Brno\|Brna]]. Nadmořská výška města se pohybuje mezi 392 m n. m. (u Palečkova mlýna při řece Jihlavě) a 503 m n. m. (Strážná hora s [[Kaple svatého Jana Nepomuckého (Třebíč)\|Kaplí Povýšení sv. Kříže]]).	+	}}</ref>) je [[město]] [[obec s rozšířenou působností\|s rozšířenou působností]], nacházející se na západě [[Morava\|Moravy]], v jihovýchodní části [[Kraj Vysočina\|kraje Vysočina]], a je po [[Jihlava\|Jihlavě]] jeho druhým největším městem.
		+
		+	Leží na řece [[Jihlava (řeka)\|Jihlavě]] 30 km jihovýchodně od krajského města Jihlavy a 56 km západně od bývalého zemského města [[Brno\|Brna]]. Nadmořská výška města se pohybuje mezi 392 m n. m. (u Palečkova mlýna při řece Jihlavě) a 503 m n. m. (Strážná hora s [[Kaple svatého Jana Nepomuckého (Třebíč)\|Kaplí Povýšení sv. Kříže]]).

	Třebíč má k roku [[2009]] 38 678 obyvatel.<ref name="obyv">{{Citace elektronické monografie		Třebíč má k roku [[2009]] 38 678 obyvatel.<ref name="obyv">{{Citace elektronické monografie
Řádka 381:		Řádka 383:
	=== Demografie ===		=== Demografie ===
	[[Soubor:Plot of population in 1655 - 2009 in Třebíč, Czech Republic.png\|thumb\|Graf růstu počtu obyvatel mezi lety 1655 a 2009]]		[[Soubor:Plot of population in 1655 - 2009 in Třebíč, Czech Republic.png\|thumb\|Graf růstu počtu obyvatel mezi lety 1655 a 2009]]
-	Třebíč má 17 místních částí, nejvíce obyvatel, a to 16 657 v roce 2001 žilo v části Nové Dvory. Podle údajů českého statistické úřadu žilo v této části v roce [[1980]] pouze 7 929 obyvatel, to znamená, že za 11 let se počet obyvatel zdvojnásobil, tento jev se přičítá stavbě Jaderné elektrárny Dukovany. Nejméně obyvatel v roce 2001 žilo v Řípově, pouhých 68 obyvatel, pouhých 88 obyvatel žilo i v místní části [[Sokolí]].<ref>Retrospektivní vývoj počtu obyvatel podle jednotlivých sčítání lidu, domů a bytů. Český statistický úřad</ref><ref group="p">Grafické znázornění demografických křivek a dalších informací naleznete na stránce [[commons:Demography of Třebíč\|Demografie Třebíče]] na sesterském projektu [[Wikimedia Commons]].</ref>	+	Třebíč má 17 místních částí, nejvíce obyvatel, a to 16 657 v roce 2001 žilo v části Nové Dvory. Podle údajů českého statistické úřadu žilo v této části v roce [[1980]] pouze 7 929 obyvatel, to znamená, že za 11 let se počet obyvatel zdvojnásobil, tento jev se přičítá stavbě Jaderné elektrárny Dukovany. Nejméně obyvatel v roce 2001 žilo v Řípově, pouhých 68 obyvatel, pouhých 88 obyvatel žilo i v místní části [[Sokolí]].<ref>Retrospektivní vývoj počtu obyvatel podle jednotlivých sčítání lidu, domů a bytů. Český statistický úřad</ref>

-	Mezi lety 1850 - [[1920]] byl průměrný přírůstek obyvatelstva 1532 obyvatel za 10 let.<ref>Data v tabulce č. 3</ref> Od roku [[1930]] je patrná míra populační expanze. Mezi lety [[1970]] a [[1991]] je již velice patrný nárůst obyvatelstva kvůli výstavbě Jaderné elektrárny Dukovany. V tomto období narostl počet obyvatelstva o 15 800 obyvatel za 21 let. Tento nárůst je také spojen s výstavbou velkých sídlišť na severu města.	+	Mezi lety 1850 – [[1920]] byl průměrný přírůstek obyvatelstva 1532 obyvatel za 10 let.<ref>Data v tabulce č. 3</ref> Od roku [[1930]] je patrná míra populační expanze. Mezi lety [[1970]] a [[1991]] je již velice patrný nárůst obyvatelstva kvůli výstavbě Jaderné elektrárny Dukovany. V tomto období narostl počet obyvatelstva o 15 800 obyvatel za 21 let. Tento nárůst je také spojen s výstavbou velkých sídlišť na severu města.

	Nejvyšší přirozený přírůstek od roku 1970 byl mezi lety [[1981]] a [[1982]], zde se projevují tzv. ''silné ročníky''. Od roku 1982 do roku 1985 bylo zaznamenané největší snížení přirozeného přírůstku obyvatel, další roky se přirozený přírůstek snižuje pouze pozvolně.<ref>CZSO: Tabulka obyvatelstva.</ref>		Nejvyšší přirozený přírůstek od roku 1970 byl mezi lety [[1981]] a [[1982]], zde se projevují tzv. ''silné ročníky''. Od roku 1982 do roku 1985 bylo zaznamenané největší snížení přirozeného přírůstku obyvatel, další roky se přirozený přírůstek snižuje pouze pozvolně.<ref>CZSO: Tabulka obyvatelstva.</ref>
Řádka 701:		Řádka 703:
	\| vydavatel = KV PROJEKTSTAV		\| vydavatel = KV PROJEKTSTAV
	\| místo = Třebíč		\| místo = Třebíč
-	}}</ref> v tu dobu byl otevřen i supermarket ''Prima'' (později ''[[Hypernova]]'', po přestěhování do nové budovy ''Hyper Albert'', v současnosti ''[[Albert Hypermaket]]'') <ref name=zatarasen>{{Citace periodika	+	}}</ref> v tu dobu byl otevřen i supermarket ''Prima'' (později ''[[Hypernova]]'', po přestěhování do nové budovy ''Hyper Albert'', v současnosti ''Albert Hypermaket'') <ref name=zatarasen>{{Citace periodika
	\| příjmení = Šímová		\| příjmení = Šímová
	\| jméno = Michaela		\| jméno = Michaela
Řádka 712:		Řádka 714:
	\| issn = 12101168		\| issn = 12101168
	}}</ref> na jižním okraji města. V roce 1999 byl na Brněnské ulici postaven supermarket ''Kaufland''.		}}</ref> na jižním okraji města. V roce 1999 byl na Brněnské ulici postaven supermarket ''Kaufland''.
-		+	[[Soubor:Presentation of Třebíč at Regiontour 2010.jpg\|thumb\|200px\|Prezentace Třebíče na veletrhu Regiontour 2010]]
-	Později, po roce 2000 se začaly budovat levné supermarkety jako jsou ''Penny Market'' <ref name="levne" />, ''[[Albert ~~(společnost)\|Albert]]~~'' (bývalý ''Sezam''), ''[[Jednota]]'' <ref name="levne" />. V roce 2006 byl na ulici kpt. Jaroše otevřen historicky první supermarket ''SPAR'' v České republice, všechny ostatní hypermarkety firmy Spar měly do té doby značku ''Interspar'' <ref>{{Citace elektronického periodika	+	Později, po roce 2000 se začaly budovat levné supermarkety jako jsou ''Penny Market'' <ref name="levne" />, ''Albert'' (bývalý ''Sezam''), ''Jednota'' <ref name="levne" />. V roce 2006 byl na ulici kpt. Jaroše otevřen historicky první supermarket ''SPAR'' v České republice, všechny ostatní hypermarkety firmy Spar měly do té doby značku ''Interspar'' <ref>{{Citace elektronického periodika
	\| příjmení = Pekař		\| příjmení = Pekař
	\| jméno = Milan		\| jméno = Milan
Řádka 754:		Řádka 756:
	\| datum přístupu = 2008-03-27		\| datum přístupu = 2008-03-27
	\| url = http://www.vysocina-news.cz/clanek/v-trebici-se-otevira-novy-hypermarket/		\| url = http://www.vysocina-news.cz/clanek/v-trebici-se-otevira-novy-hypermarket/
-	}}</ref> V roce 2008 byl otevřen první supermarket v místní části Borovina, ''Plus''.<ref name=zatarasen /> Nejnovějším nákupním centerem v Třebíči je nově zbudované ''OC Stop Shop'', ležící na Znojemské ulici naproti hypermarketu ''Interspar'' a bývalé prodejně ''Hypernova'', z tohoto objektu je nyní hala s neurčitým účelem. Součástí OC Stop Shop je první supermarket ''[[Hyper Albert]]'' otevřený v [[Česká republika\|České republice]] (dříve ''[[Hypernova ~~(obchodní řetězec)\|Hypernova]]~~''), dalšími většími provozovnami v OC jsou prodejny elektroniky ''Okay'' a ''Nay Elektrodom''.<ref>{{Citace elektronického periodika	+	}}</ref> V roce 2008 byl otevřen první supermarket v místní části Borovina, ''Plus''.<ref name=zatarasen /> Nejnovějším nákupním centerem v Třebíči je nově zbudované ''OC Stop Shop'', ležící na Znojemské ulici naproti hypermarketu ''Interspar'' a bývalé prodejně ''Hypernova'', z tohoto objektu je nyní hala s neurčitým účelem. Součástí OC Stop Shop je první supermarket ''Hyper Albert'' otevřený v [[Česká republika\|České republice]] (dříve ''Hypernova''), dalšími většími provozovnami v OC jsou prodejny elektroniky ''Okay'' a ''Nay Elektrodom''.<ref>{{Citace elektronického periodika
	\| příjmení = Nováčková		\| příjmení = Nováčková
	\| jméno = Marcela		\| jméno = Marcela
Řádka 769:		Řádka 771:
	V posledním desetiletí se v Třebíči, mimo výstavbu obchodních domů, rozvíjí zvláště turismus. Za tuto dobu vznikly v Třebíči tři informační centra - v Malovaném domě na Karlově náměstí, u Zadní synagogy a na Zámku.		V posledním desetiletí se v Třebíči, mimo výstavbu obchodních domů, rozvíjí zvláště turismus. Za tuto dobu vznikly v Třebíči tři informační centra - v Malovaném domě na Karlově náměstí, u Zadní synagogy a na Zámku.

-	~~[[Soubor:Presentation of Třebíč at Regiontour 2010.jpg\|thumb\|200px\|Prezentace Třebíče na veletrhu Regiontour 2010]]~~
	Velký krokem kupředu pro rozvoj turismu v Třebíči bylo zapsání Baziliky sv. Prokopa a Židovského města s hřbitovem na seznam UNESCO. V Třebíči díky tomu vznikla naučná stezka po památkách s audio průvodci a dvě z již zmíněných infocenter. Rozvoj turistického ruchu prospívá také obchodu. Díky přílivu turistů mohlo vzniknout mnoho nových restaurací v Židovském městě a také další zařízení pro ubytování turistu, hlavně menší penziony.		Velký krokem kupředu pro rozvoj turismu v Třebíči bylo zapsání Baziliky sv. Prokopa a Židovského města s hřbitovem na seznam UNESCO. V Třebíči díky tomu vznikla naučná stezka po památkách s audio průvodci a dvě z již zmíněných infocenter. Rozvoj turistického ruchu prospívá také obchodu. Díky přílivu turistů mohlo vzniknout mnoho nových restaurací v Židovském městě a také další zařízení pro ubytování turistu, hlavně menší penziony.

Řádka 836:		Řádka 837:

	== Kultura ==		== Kultura ==
-	[[Soubor:~~Třebíč - Divadlo~~ Pasáž ~~- Front (01)~~.~~jpg~~\|thumb\|~~left~~\|[[Divadlo Pasáž~~]] z~~ ~~Masarykova náměstí~~]]	+	[[Soubor:Pasáž Theatre in Třebíč, Třebíč District.JPG\|thumb\|240px\|Divadlo Pasáž na Masarykově náměstí v Třebíči]]
	Kulturní vyžití v Třebíči zajišťuje nově otevřené [[Divadlo Pasáž]] na Masarykově náměstí, kino Pasáž a [[Národní dům (Třebíč)\|Národní dům]].<ref>{{Citace elektronické monografie		Kulturní vyžití v Třebíči zajišťuje nově otevřené [[Divadlo Pasáž]] na Masarykově náměstí, kino Pasáž a [[Národní dům (Třebíč)\|Národní dům]].<ref>{{Citace elektronické monografie
	\| titul = Třebíč: Tisková zpráva z 99. schůze Rady města Třebíče, konané dne 23. 2. 2006		\| titul = Třebíč: Tisková zpráva z 99. schůze Rady města Třebíče, konané dne 23. 2. 2006

Sysop: Vylepšení

2016-03-04T15:50:57Z

Vylepšení

← Starší verze		Verze z 4. 3. 2016, 15:50
Řádka 33:		Řádka 33:
	\| mapa =		\| mapa =
	\| části = [[Seznam místních částí Třebíče]]		\| části = [[Seznam místních částí Třebíče]]
-	}}	+	}}'''Třebíč''' ([[Jmenný rod\|rod]] ženský, ale původně mužský, německy: ''Trebitsch''<ref name="hed">{{Citace monografie
-	'''Třebíč''' ([[Jmenný rod\|rod]] ženský, ale původně mužský, německy: ''Trebitsch''<ref name="hed">{{Citace monografie	+
	\| příjmení = Hedbávný		\| příjmení = Hedbávný
	\| jméno = Miroslav		\| jméno = Miroslav
Řádka 74:		Řádka 73:
	== Etymologie ==		== Etymologie ==
	{{RIGHTTOC}}		{{RIGHTTOC}}
-	Název města s největší pravděpodobností pochází z místního názvu ''les třebečský (Třebečský les)'' zmíněného v třebíčském opisu ~~[[Kosmova kronika česká\|~~Kosmovy kroniky]], sepsaném v třebíčském klášteře, (latinsky: ''in silva trebecensis'' - v lese třebečském). Pojmenování ''Třebečský les'' pak může pocházet z vlastního jména ''Třebek'', nebo ze slova ''třeby'', což byly obětiště pohanským bohům.<ref>{{Citace monografie	+	Název města s největší pravděpodobností pochází z místního názvu ''les třebečský (Třebečský les)'' zmíněného v třebíčském opisu Kosmovy kroniky, sepsaném v třebíčském klášteře, (latinsky: ''in silva trebecensis'' - v lese třebečském). Pojmenování ''Třebečský les'' pak může pocházet z vlastního jména ''Třebek'', nebo ze slova ''třeby'', což byly obětiště pohanským bohům.<ref>{{Citace monografie
	\| příjmení = Fišer		\| příjmení = Fišer
	\| jméno = Rudolf		\| jméno = Rudolf
Řádka 110:		Řádka 109:
	\| isbn =		\| isbn =
	\| přílohy = bibliografie		\| přílohy = bibliografie
-	}}</ref> S názvem obce ''Vladislav'' má společné to, že nejspíše pochází z osobního jména. Stejně tak jako název ''Stařeč'', který by měl pocházet z osobního jména ''Starek''. Tím osobním jménem bývá u Třebíče považováno jméno ''Třebek''. Podle toho by pak označení ''Třebeč'' bylo označením pro Třebkův majetek, tedy místo, kde Třebek žil a patrně vlastnil určitou půdu. Vzhledem k této skutečnosti je pak zřejmé, že název ''Třebečský les'' zmiňovaný v třebíčském opisu ~~[[Kosmova kronika česká\|Kosmovi~~ kroniky]], mohl být územím, které se buď nacházelo v blízkosti Třebkova sídla, nebo bylo přímo pod jeho správou.<ref name="šrámek" /> Co se změny z pojmenování ''Třebeč'' na ''Třebíč'' týče, souvisí jméno města s již zmíněným pojmenováním nedaleké obce ''Stařeč''. Tvar ''Třebeč'' a ''Stařeč'' jsou si velice podobné a zároveň se i stejně skloňují. [[Genitiv]] u obou pojmenování je tudíž podobný: ''bez Třebče'', ''bez Stařčě''. Tvar ''bez Stařče'' byl časem pozměněn na ''bez Starče'' a vznikla tak verze tohoto místního pojmenování ''Starč'' užívané ještě v 19. století. Podobně se změnilo i jméno ''Teleč'' na ''Telč''. Právě vytvořením nového [[nominativ]]u ke [[genitiv]]u a ostatním pádům mohlo vzniknout pojmenování ''Třebč'', následně i ''Třebíč''.<ref name="šrámek" /> Podobně bylo užíváno i pojmenování ''Staříč''.<ref>''Třebíč - Dějiny města''. s. 19.</ref><ref group="p">V darovací listině třebíčskému klášteru je [[Stařeč]] zmíněna jako ''Starici'', což se překládá jako ''Staříč''.</ref>	+	}}</ref> S názvem obce ''Vladislav'' má společné to, že nejspíše pochází z osobního jména. Stejně tak jako název ''Stařeč'', který by měl pocházet z osobního jména ''Starek''. Tím osobním jménem bývá u Třebíče považováno jméno ''Třebek''. Podle toho by pak označení ''Třebeč'' bylo označením pro Třebkův majetek, tedy místo, kde Třebek žil a patrně vlastnil určitou půdu. Vzhledem k této skutečnosti je pak zřejmé, že název ''Třebečský les'' zmiňovaný v třebíčském opisu Kosmovy kroniky, mohl být územím, které se buď nacházelo v blízkosti Třebkova sídla, nebo bylo přímo pod jeho správou.<ref name="šrámek" /> Co se změny z pojmenování ''Třebeč'' na ''Třebíč'' týče, souvisí jméno města s již zmíněným pojmenováním nedaleké obce ''Stařeč''. Tvar ''Třebeč'' a ''Stařeč'' jsou si velice podobné a zároveň se i stejně skloňují. [[Genitiv]] u obou pojmenování je tudíž podobný: ''bez Třebče'', ''bez Stařčě''. Tvar ''bez Stařče'' byl časem pozměněn na ''bez Starče'' a vznikla tak verze tohoto místního pojmenování ''Starč'' užívané ještě v 19. století. Podobně se změnilo i jméno ''Teleč'' na ''Telč''. Právě vytvořením nového [[nominativ]]u ke [[genitiv]]u a ostatním pádům mohlo vzniknout pojmenování ''Třebč'', následně i ''Třebíč''.<ref name="šrámek" /> Podobně bylo užíváno i pojmenování ''Staříč''.<ref>''Třebíč - Dějiny města''. s. 19.</ref><ref group="p">V darovací listině třebíčskému klášteru je [[Stařeč]] zmíněna jako ''Starici'', což se překládá jako ''Staříč''.</ref>

	Šrámek ve svém rozboru také mimo jiné prakticky vyloučil, že by název ''Třebíč'' původ ve slovese ''třebit'', tedy vyklučit, vypálit či vyčistit dané místo, především od zalesnění. Odůvodnění nachází ve slově ''třebež'', což je staročeský pojem pro vytříbené, vyklučené místo, tedy místo, kde se třebilo. Původní název místa a města by totiž pak musel být ''Třebež'' a takový zápis nikdy nebyl nalezen.<ref name="šrámek" /> Tento fakt je ještě více upevněn tím, že by patrně nedošlo k tak velké změně a k potlačení původního významu, jako by při změně z ''Třebež'' na ''Třebíč'' došlo.		Šrámek ve svém rozboru také mimo jiné prakticky vyloučil, že by název ''Třebíč'' původ ve slovese ''třebit'', tedy vyklučit, vypálit či vyčistit dané místo, především od zalesnění. Odůvodnění nachází ve slově ''třebež'', což je staročeský pojem pro vytříbené, vyklučené místo, tedy místo, kde se třebilo. Původní název místa a města by totiž pak musel být ''Třebež'' a takový zápis nikdy nebyl nalezen.<ref name="šrámek" /> Tento fakt je ještě více upevněn tím, že by patrně nedošlo k tak velké změně a k potlačení původního významu, jako by při změně z ''Třebež'' na ''Třebíč'' došlo.
Řádka 173:		Řádka 172:
	== Geografie ==		== Geografie ==
	{{Panorama1		{{Panorama1
-	\|Fotovyska=~~168~~	+	\|Fotovyska=167
	\|Sirkaobrazku=1600		\|Sirkaobrazku=1600
	\|Nazevfoto=Třebíč panorama north.jpg		\|Nazevfoto=Třebíč panorama north.jpg
Řádka 181:		Řádka 180:
	Třebíč se nachází ve střední části [[okres Třebíč\|okresu Třebíč]], který leží v jihovýchodní části [[kraj Vysočina\|kraje Vysočina]]. Od krajského města je Třebíč vzdálena 35 km jihovýchodním směrem a je po [[Jihlava\|Jihlavě]] druhým největším městem v kraji. Druhým blízkým velkým městem je bývalé zemské město [[Brno]], vzdálené od Třebíče 56 km východním směrem.		Třebíč se nachází ve střední části [[okres Třebíč\|okresu Třebíč]], který leží v jihovýchodní části [[kraj Vysočina\|kraje Vysočina]]. Od krajského města je Třebíč vzdálena 35 km jihovýchodním směrem a je po [[Jihlava\|Jihlavě]] druhým největším městem v kraji. Druhým blízkým velkým městem je bývalé zemské město [[Brno]], vzdálené od Třebíče 56 km východním směrem.

-	[[Soubor:~~Třebíč from air coridor Bratislava,Vídeň-Praha~~.~~jpg~~\|thumb\|Letecký snímek Třebíče]]	+	[[Soubor:Trebic 21.png\|thumb\|Letecký snímek Třebíče]]
	Centrum města leží v údolí řeky [[Jihlava (řeka)\|Jihlavy]] hlubokém šedesát metrů. Zbytek města se pak rozkládá po návrších, která jsou místy rozdělená údolími potoků, ty stékají do řeky. Krajina severně od města je rovinatá s typickými remízky a velkými [[syenit\|syenitovými]] balvany, doplněná soustavami rybníků. Jižní krajina je opačného charakteru nabízející mnohem větší možnosti využití půdy. Asi tři kilometry na jihu se od města zvedá sopečný masiv, který je součástí [[Stařečská pahorkatina\|Stařečské]] a [[Jevišovická pahorkatina\|Jevišovické pahorkatiny]], táhnoucí se od jihovýchodu až na západ. Výraznou dominantou okolí je [[Klučovská hora]] s televizním vysílačem pro Třebíč a okolí, která je součástí Jevišovické pahorkatiny. V jejím sousedství se nachází pahorek [[Hošťanka]] s přírodní rezervací. Významnými od města již vzdálenějšími vrcholy masivu jsou [[Pekelný kopec]], který je oblíbeným turistickým cílem a Zadní hora, na které se též nachází radiotelevizní vysílač.		Centrum města leží v údolí řeky [[Jihlava (řeka)\|Jihlavy]] hlubokém šedesát metrů. Zbytek města se pak rozkládá po návrších, která jsou místy rozdělená údolími potoků, ty stékají do řeky. Krajina severně od města je rovinatá s typickými remízky a velkými [[syenit\|syenitovými]] balvany, doplněná soustavami rybníků. Jižní krajina je opačného charakteru nabízející mnohem větší možnosti využití půdy. Asi tři kilometry na jihu se od města zvedá sopečný masiv, který je součástí [[Stařečská pahorkatina\|Stařečské]] a [[Jevišovická pahorkatina\|Jevišovické pahorkatiny]], táhnoucí se od jihovýchodu až na západ. Výraznou dominantou okolí je [[Klučovská hora]] s televizním vysílačem pro Třebíč a okolí, která je součástí Jevišovické pahorkatiny. V jejím sousedství se nachází pahorek [[Hošťanka]] s přírodní rezervací. Významnými od města již vzdálenějšími vrcholy masivu jsou [[Pekelný kopec]], který je oblíbeným turistickým cílem a Zadní hora, na které se též nachází radiotelevizní vysílač.

Řádka 1 042:		Řádka 1 041:
	* [http://www.os-metropolis.info/ Informace o dopravě ve městě]		* [http://www.os-metropolis.info/ Informace o dopravě ve městě]

-	{{~~Třebíč~~}}{{~~Okres~~ Třebíč}}	+	{{Nejlepší článek}}
-	{{~~Kraj Vysočina~~}}{{~~Nejlepší článek~~}}	+	{{Flickr\|Třebíč}}{{Commons\|Třebíč}}{{Třebíč}}{{Okres Třebíč}}{{Kraj Vysočina}}{{Článek z Wikipedie}}
-	{{~~Flickr\|~~Třebíč}}{{~~Commons\|Třebíč~~}}{{Článek z Wikipedie}}	+
	[[Kategorie:Města na Moravě]]		[[Kategorie:Města na Moravě]]
	[[Kategorie:Okres Třebíč\| ]]		[[Kategorie:Okres Třebíč\| ]]

Sysop: Nahrazení textu „|thumb|upright|“ textem „|thumb|200px|“

2014-12-15T08:53:12Z

← Starší verze		Verze z 15. 12. 2014, 08:53
Řádka 497:		Řádka 497:
	== Hospodářství ==		== Hospodářství ==
	{{Podrobně\|Budischowsky & Söhne\|Carl Budischowsky & Söhne\|ZON\|Cechy v Třebíči}}		{{Podrobně\|Budischowsky & Söhne\|Carl Budischowsky & Söhne\|ZON\|Cechy v Třebíči}}
-	[[Soubor:BOPO factory gate in Třebíč, Borovina.jpg\|thumb\|~~upright~~\|Brána do areálu BOPO z poloviny 19. století]]	+	[[Soubor:BOPO factory gate in Třebíč, Borovina.jpg\|thumb\|200px\|Brána do areálu BOPO z poloviny 19. století]]
	Již v 17. století se v Třebíči silně rozvíjely cechy, v přehledu cechů z roku 1763 se již začíná projevovat větší počet zástupců soukenického cechu, bylo rozhodnuto, že Karel Josef z Valdštejna založí manufakturní výrobu.<ref name="chylik" /> K tomu nakonec nedošlo a místní soukeníci nedokázali konkurovat větším dílnám s manufakturním provozem v Brně, Liberci nebo Olomouci. V polovině 19. století již bylo v Třebíči několik větších dílen koželužnického cechu, byly to dílny [[Carl Budischowsky\|Karla Budischowského]], jeho bratra Františka Budischowského, dílna Martina Haska (jinde se uvádí i Hasska) a Subakova továrna, tyto měly podle srovnání Jindřicha Chylíka v roce 1841 vyrábět dohromady 90 000 kůží ročně, brněnská největší továrna, továrna Karla Ignáce Lettmayera, v tomto srování má za rok v tuto dobu vyrobit 12 000 kůží za rok.<ref name="chylik">{{Citace monografie		Již v 17. století se v Třebíči silně rozvíjely cechy, v přehledu cechů z roku 1763 se již začíná projevovat větší počet zástupců soukenického cechu, bylo rozhodnuto, že Karel Josef z Valdštejna založí manufakturní výrobu.<ref name="chylik" /> K tomu nakonec nedošlo a místní soukeníci nedokázali konkurovat větším dílnám s manufakturním provozem v Brně, Liberci nebo Olomouci. V polovině 19. století již bylo v Třebíči několik větších dílen koželužnického cechu, byly to dílny [[Carl Budischowsky\|Karla Budischowského]], jeho bratra Františka Budischowského, dílna Martina Haska (jinde se uvádí i Hasska) a Subakova továrna, tyto měly podle srovnání Jindřicha Chylíka v roce 1841 vyrábět dohromady 90 000 kůží ročně, brněnská největší továrna, továrna Karla Ignáce Lettmayera, v tomto srování má za rok v tuto dobu vyrobit 12 000 kůží za rok.<ref name="chylik">{{Citace monografie
	\| příjmení = Chylík		\| příjmení = Chylík
Řádka 770:		Řádka 770:
	V posledním desetiletí se v Třebíči, mimo výstavbu obchodních domů, rozvíjí zvláště turismus. Za tuto dobu vznikly v Třebíči tři informační centra - v Malovaném domě na Karlově náměstí, u Zadní synagogy a na Zámku.		V posledním desetiletí se v Třebíči, mimo výstavbu obchodních domů, rozvíjí zvláště turismus. Za tuto dobu vznikly v Třebíči tři informační centra - v Malovaném domě na Karlově náměstí, u Zadní synagogy a na Zámku.

-	[[Soubor:Presentation of Třebíč at Regiontour 2010.jpg\|thumb\|~~upright~~\|Prezentace Třebíče na veletrhu Regiontour 2010]]	+	[[Soubor:Presentation of Třebíč at Regiontour 2010.jpg\|thumb\|200px\|Prezentace Třebíče na veletrhu Regiontour 2010]]
	Velký krokem kupředu pro rozvoj turismu v Třebíči bylo zapsání Baziliky sv. Prokopa a Židovského města s hřbitovem na seznam UNESCO. V Třebíči díky tomu vznikla naučná stezka po památkách s audio průvodci a dvě z již zmíněných infocenter. Rozvoj turistického ruchu prospívá také obchodu. Díky přílivu turistů mohlo vzniknout mnoho nových restaurací v Židovském městě a také další zařízení pro ubytování turistu, hlavně menší penziony.		Velký krokem kupředu pro rozvoj turismu v Třebíči bylo zapsání Baziliky sv. Prokopa a Židovského města s hřbitovem na seznam UNESCO. V Třebíči díky tomu vznikla naučná stezka po památkách s audio průvodci a dvě z již zmíněných infocenter. Rozvoj turistického ruchu prospívá také obchodu. Díky přílivu turistů mohlo vzniknout mnoho nových restaurací v Židovském městě a také další zařízení pro ubytování turistu, hlavně menší penziony.

Sysop: + Výrazné vylepšení

2014-05-18T21:44:36Z

+ Výrazné vylepšení

← Starší verze		Verze z 18. 5. 2014, 21:44
Řádka 34:		Řádka 34:
	\| části = [[Seznam místních částí Třebíče]]		\| části = [[Seznam místních částí Třebíče]]
	}}		}}
-
	'''Třebíč''' ([[Jmenný rod\|rod]] ženský, ale původně mužský, německy: ''Trebitsch''<ref name="hed">{{Citace monografie		'''Třebíč''' ([[Jmenný rod\|rod]] ženský, ale původně mužský, německy: ''Trebitsch''<ref name="hed">{{Citace monografie
	\| příjmení = Hedbávný		\| příjmení = Hedbávný
Řádka 69:		Řádka 68:
	\| strana = 77		\| strana = 77
	\| isbn = 8085571161		\| isbn = 8085571161
-	}}</ref> Městská práva obdrželo město od markraběte Karla roku 1335, díky tomu získalo i právo opevnit se hradbami a příkopy. V dobách svého největšího rozmachu byla Třebíč po [[Olomouc]]i a Brně nejvýznamnějším střediskem na Moravě, statky zdejšího kláštera dosahovaly téměř až k [[Opava\|Opavě]].<ref name="fiser_ben" /> Počet obyvatel začal vzrůstat až po [[~~druhá~~ světová válka\|druhé světové válce]] spolu s výstavbou rodinných domů a následně velkých panelových sídlišť, z velké části coby domovů pro zaměstnance nově budované elektrárny v Dukovanech. Dnes je Třebíč důležitým centrem západní Moravy a [[Okres Třebíč\|okresu Třebíč]].	+	}}</ref> Městská práva obdrželo město od markraběte Karla roku 1335, díky tomu získalo i právo opevnit se hradbami a příkopy. V dobách svého největšího rozmachu byla Třebíč po [[Olomouc]]i a Brně nejvýznamnějším střediskem na Moravě, statky zdejšího kláštera dosahovaly téměř až k [[Opava\|Opavě]].<ref name="fiser_ben" /> Počet obyvatel začal vzrůstat až po [[Druhá světová válka\|druhé světové válce]] spolu s výstavbou rodinných domů a následně velkých panelových sídlišť, z velké části coby domovů pro zaměstnance nově budované elektrárny v Dukovanech. Dnes je Třebíč důležitým centrem západní Moravy a [[Okres Třebíč\|okresu Třebíč]].

	Rozloha Třebíče činí 56 km<sup>2</sup> a město je členěno do 17 částí, z nichž se 10 nachází přímo ve městské zástavbě a zbylých 7 v blízkém okolí. V roce 2008 bylo zveřejněno usnesení rady města, že město Třebíč hodlá usilovat o dosažení titulu [[statutární město\|statutárního města]].<ref>[http://www.trebic.cz/soubory/16973/RM-008-22.02.2007-usnesení-hl-www.doc Usnesení rady města Třebíče, 8. schůze rady města konaná dne 22. 2. 2007]</ref>		Rozloha Třebíče činí 56 km<sup>2</sup> a město je členěno do 17 částí, z nichž se 10 nachází přímo ve městské zástavbě a zbylých 7 v blízkém okolí. V roce 2008 bylo zveřejněno usnesení rady města, že město Třebíč hodlá usilovat o dosažení titulu [[statutární město\|statutárního města]].<ref>[http://www.trebic.cz/soubory/16973/RM-008-22.02.2007-usnesení-hl-www.doc Usnesení rady města Třebíče, 8. schůze rady města konaná dne 22. 2. 2007]</ref>

	== Etymologie ==		== Etymologie ==
		+	{{RIGHTTOC}}
	Název města s největší pravděpodobností pochází z místního názvu ''les třebečský (Třebečský les)'' zmíněného v třebíčském opisu [[Kosmova kronika česká\|Kosmovy kroniky]], sepsaném v třebíčském klášteře, (latinsky: ''in silva trebecensis'' - v lese třebečském). Pojmenování ''Třebečský les'' pak může pocházet z vlastního jména ''Třebek'', nebo ze slova ''třeby'', což byly obětiště pohanským bohům.<ref>{{Citace monografie		Název města s největší pravděpodobností pochází z místního názvu ''les třebečský (Třebečský les)'' zmíněného v třebíčském opisu [[Kosmova kronika česká\|Kosmovy kroniky]], sepsaném v třebíčském klášteře, (latinsky: ''in silva trebecensis'' - v lese třebečském). Pojmenování ''Třebečský les'' pak může pocházet z vlastního jména ''Třebek'', nebo ze slova ''třeby'', což byly obětiště pohanským bohům.<ref>{{Citace monografie
	\| příjmení = Fišer		\| příjmení = Fišer
Řádka 172:		Řádka 172:

	== Geografie ==		== Geografie ==
-	~~<div style~~=~~"height: 172px; width: 95%; overflow: auto; padding: 3px;text-align: left; border:solid 1px;" >~~	+	{{Panorama1
-	~~<center>[[Soubor:~~Třebíč panorama north.jpg\|~~1600px\|~~Panorama~~]]</center>~~	+	\|Fotovyska=168
-	~~</div>~~	+	\|Sirkaobrazku=1600
-	~~<center>'''~~Panorama Třebíče od [[sever]]u – v pozadí masiv sopečného původu jižně od města.~~'''</center>~~	+	\|Nazevfoto=Třebíč panorama north.jpg
-	~~<br style="clear:both;"/>~~	+	\|Popisek1=Panorama města
		+	\|Popisek2=Panorama Třebíče od [[sever]]u – v pozadí masiv sopečného původu jižně od města.}}

	Třebíč se nachází ve střední části [[okres Třebíč\|okresu Třebíč]], který leží v jihovýchodní části [[kraj Vysočina\|kraje Vysočina]]. Od krajského města je Třebíč vzdálena 35 km jihovýchodním směrem a je po [[Jihlava\|Jihlavě]] druhým největším městem v kraji. Druhým blízkým velkým městem je bývalé zemské město [[Brno]], vzdálené od Třebíče 56 km východním směrem.		Třebíč se nachází ve střední části [[okres Třebíč\|okresu Třebíč]], který leží v jihovýchodní části [[kraj Vysočina\|kraje Vysočina]]. Od krajského města je Třebíč vzdálena 35 km jihovýchodním směrem a je po [[Jihlava\|Jihlavě]] druhým největším městem v kraji. Druhým blízkým velkým městem je bývalé zemské město [[Brno]], vzdálené od Třebíče 56 km východním směrem.
Řádka 248:		Řádka 249:

	<br style="clear:both;"/>		<br style="clear:both;"/>
-	~~<div style~~=~~"height: 340px; width: 95%; overflow: auto; padding: 3px;text-align: left; border:solid 1px;" >~~	+	{{Panorama1
-	~~<center>[[Soubor:~~Třebíč panorama south.jpg\|~~1600px\|~~Panorama~~]]</center>~~	+	\|Fotovyska=337
-	~~</div>~~	+	\|Sirkaobrazku=1600
-	~~<center>~~Pohled na severní žulosyenitovou rovinatou část ~~'''~~Třebíče~~'''~~ ze [[Strážná hora\|Strážné hory]]; v pozadí jsou patrné rozsáhlé lesy a sídliště vybudovaná na podkladu, ze kterého se uvolňuje problémový [[radon]].~~</center>~~	+	\|Nazevfoto=Třebíč panorama south.jpg
-	~~<br style="clear:both;"/>~~	+	\|Popisek1=Panorama města
		+	\|Popisek2=Pohled na severní žulosyenitovou rovinatou část Třebíče ze [[Strážná hora\|Strážné hory]]; v pozadí jsou patrné rozsáhlé lesy a sídliště vybudovaná na podkladu, ze kterého se uvolňuje problémový [[radon]].}}

	== Členění a samospráva ==		== Členění a samospráva ==
Řádka 588:		Řádka 590:
	\| strany = 123		\| strany = 123
	\| jazyk = česky		\| jazyk = česky
-	}}</ref> V počátcích 20. století v Třebíči byl i parní pivovar, sladovka, elektrárna, lihovar, sodovkárny [[ZON]], octárnu, 2 likérky, 2 cihelny, slévárnu, 2 strojírny, 2 barvírny a knihtiskařství, stavitel, řezbář, 2 sochaři, 2 fotografové. Ve městě byly 2 velkoobchody, 20 kupců a 2 knihkupectví. Ve městě také operovali bankovní ústavy: Obecní spořitelna města Třebíče (založená roku 1861), První občanská záložna v Třebíči (založená roku 1874), ''Trebitscher Vorschussverein'' (založená roku 1871) a Rolnická záložna (založená roku 1899). Výroční trhy se ve městě konaly pouze při svátku [[Svatý Jiří\|sv. Jiří]] v dubnu a při svátku [[Bartoloměj (apoštol)\|sv. Bartoloměje]], dobytčí trhy se konali každé třetí pondělí a městské trhy byly každé pondělí a pátek.<ref>{{Citace monografie	+	}}</ref> V počátcích 20. století v Třebíči byl i parní pivovar, sladovka, elektrárna, lihovar, sodovkárny ZON, octárnu, 2 likérky, 2 cihelny, slévárnu, 2 strojírny, 2 barvírny a knihtiskařství, stavitel, řezbář, 2 sochaři, 2 fotografové. Ve městě byly 2 velkoobchody, 20 kupců a 2 knihkupectví. Ve městě také operovali bankovní ústavy: Obecní spořitelna města Třebíče (založená roku 1861), První občanská záložna v Třebíči (založená roku 1874), ''Trebitscher Vorschussverein'' (založená roku 1871) a Rolnická záložna (založená roku 1899). Výroční trhy se ve městě konaly pouze při svátku [[Svatý Jiří\|sv. Jiří]] v dubnu a při svátku [[Bartoloměj (apoštol)\|sv. Bartoloměje]], dobytčí trhy se konali každé třetí pondělí a městské trhy byly každé pondělí a pátek.<ref>{{Citace monografie
	\| příjmení = Dvorský		\| příjmení = Dvorský
	\| jméno = František		\| jméno = František
Řádka 684:		Řádka 686:
	\| místo = Třebíč		\| místo = Třebíč
	\| jazyk = česky		\| jazyk = česky
-	}}</ref> Třebíč byla prvním městem, kde řetězec supermarketů [[Spar]] v roce 2006 postavil supermarket ''SPAR'' (do té doby stavěl v Česku jen hypermarkety Interspar). Výstavba hypermarketu ''Interspar'', v jehož sousedství se nachází i diskontní prodejna ''Lidl'', v roce 2007 zapříčinila problémy místního zastupitelstva. Jednak kvůli spornému prodeji pozemků, jednak kvůli tomu, že příjezd k prodejně Interspar byl uveden do provozu nezkoulaudovaný.	+	}}</ref> Třebíč byla prvním městem, kde řetězec supermarketů Spar v roce 2006 postavil supermarket ''SPAR'' (do té doby stavěl v Česku jen hypermarkety Interspar). Výstavba hypermarketu ''Interspar'', v jehož sousedství se nachází i diskontní prodejna ''Lidl'', v roce 2007 zapříčinila problémy místního zastupitelstva. Jednak kvůli spornému prodeji pozemků, jednak kvůli tomu, že příjezd k prodejně Interspar byl uveden do provozu nezkoulaudovaný.

-	Již dříve ovšem byly otevřeny jiné supermarkety, mezi prvními byl v roce 1997 supermarket ''[[Delvita]]'' <ref name="levne" />, který byl otevřen v bývalé proluce u řeky Jihlavy na ulici Smila Osovského, později, v roce 2006, byly supermarkety Delvita v České republice převzaty společností ''Rewe Group'' a transformovány na supermarkety ''[[Billa]]'' <ref name="billadelvita">{{Citace elektronického periodika	+	Již dříve ovšem byly otevřeny jiné supermarkety, mezi prvními byl v roce 1997 supermarket ''Delvita'' <ref name="levne" />, který byl otevřen v bývalé proluce u řeky Jihlavy na ulici Smila Osovského, později, v roce 2006, byly supermarkety Delvita v České republice převzaty společností ''Rewe Group'' a transformovány na supermarkety ''Billa'' <ref name="billadelvita">{{Citace elektronického periodika
	\| příjmení = Patočková		\| příjmení = Patočková
	\| jméno = Martina		\| jméno = Martina
Řádka 919:		Řádka 921:

	=== Sport ===		=== Sport ===
-	: ''Související informace můžete najít také v článku:'' Sport v Třebíči}}	+	: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Sport v Třebíči]]
	V Třebíči existuje více možností sportovního vyžití, ve městě jsou dva atletické stadiony, dvě fotbalová hřiště, plavecký bazén, zimní stadion s letní umělou plochou, baseballové hřiště, kryté i venkovní minigolfové hřiště, několik tenisových kurtů, hřiště na [[pétanque]] budované z prostředků Evropské unie, hokejbalové hřiště, basketbalová hřiště a další veřejná sportoviště.		V Třebíči existuje více možností sportovního vyžití, ve městě jsou dva atletické stadiony, dvě fotbalová hřiště, plavecký bazén, zimní stadion s letní umělou plochou, baseballové hřiště, kryté i venkovní minigolfové hřiště, několik tenisových kurtů, hřiště na [[pétanque]] budované z prostředků Evropské unie, hokejbalové hřiště, basketbalová hřiště a další veřejná sportoviště.

Řádka 998:		Řádka 1 000:
	* [[Soubor:Flag of Slovakia.png\|24px]] [[Humenné]], [[Slovensko]]		* [[Soubor:Flag of Slovakia.png\|24px]] [[Humenné]], [[Slovensko]]

-	==~~= Poznámky =~~==	+	== Reference ==
	<references group="p"/>		<references group="p"/>
-	~~=== Reference ===~~
	<references/>		<references/>

Řádka 1 043:		Řádka 1 044:
	{{Třebíč}}{{Okres Třebíč}}		{{Třebíč}}{{Okres Třebíč}}
	{{Kraj Vysočina}}{{Nejlepší článek}}		{{Kraj Vysočina}}{{Nejlepší článek}}
-	{{Commons\|Třebíč}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Třebíč}}{{Commons\|Třebíč}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Města na Moravě]]		[[Kategorie:Města na Moravě]]
	[[Kategorie:Okres Třebíč\| ]]		[[Kategorie:Okres Třebíč\| ]]

Sysop: 1 revizi

2013-10-02T12:51:21Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 2. 10. 2013, 12:51

Sysop: Nahrazení textu „Interspar“ textem „Interspar“

2013-06-01T14:23:28Z

Nahrazení textu „Interspar“ textem „Interspar“

Nová stránka

{{Infobox české obce a města
| foto= Soubor:Trebic vnitrni mesto.jpg
| popisek.foto = Třebíč-Vnitřní Město z Masarykovy vyhlídky na Hrádku
| znak = Image:CoA of Trebic.png
| vlajka = Image:Flag of Trebic.png
| název = Třebíč
| status = město
| NUTS5 = CZ0634 590266
| kraj = [[kraj Vysočina|Vysočina]]
| NUTS3 = CZ063
| okres = Třebíč
| NUTS4 = CZ0634
| ob.roz.půs = Třebíč
| pov.ob = Třebíč
| země = [[Morava]]
| výměra = 57,6
| obyvatelé = 38 678
| obyv.datum = [[2009]]
| domů = 5837
| zem.šíř = 49° 13′ 12"
| zem.dél = 15° 52′ 48″
| nad.výš = 405
| PSČ = 674 01
| početzsj = 32
| početč = 17
| početk = 10
| adresa = Karlovo náměstí 55<br />674 01 Třebíč
| web = www.trebic.cz
| úř.web = www.trebic.cz
| email = info@trebic.cz
| starosta = [[Ivo Uher|Ing. Ivo Uher]]
| loc-map = {{LocMap |Česká republika |label=Třebíč |position=top |lat_deg=49 |lat_min=13 |lat_sec=12 |lon_deg=15 |lon_min=52 |lon_sec=48 |float=center}}
| mapa =
| části = [[Seznam místních částí Třebíče]]
}}

'''Třebíč''' ([[Jmenný rod|rod]] ženský, ale původně mužský, německy: ''Trebitsch''<ref name="hed">{{Citace monografie
| příjmení = Hedbávný
| jméno = Miroslav
| ilustrátoři = Josef Dvořák
| rok = 2005
| titul = Třebíčské pověsti a zajímavosti
| vydavatel = Akcent
| vydání = 2
| typ vydání = rozšířené
| místo = Třebíč
| počet stran = 198
| isbn = 8072683403
}}</ref>) je [[město]] [[obec s rozšířenou působností|s rozšířenou působností]], nacházející se na západě [[Morava|Moravy]], v jihovýchodní části [[Kraj Vysočina|kraje Vysočina]], a je po [[Jihlava|Jihlavě]] jeho druhým největším městem. Leží na řece [[Jihlava (řeka)|Jihlavě]] 30 km jihovýchodně od krajského města Jihlavy a 56 km západně od bývalého zemského města [[Brno|Brna]]. Nadmořská výška města se pohybuje mezi 392 m n. m. (u Palečkova mlýna při řece Jihlavě) a 503 m n. m. (Strážná hora s [[Kaple svatého Jana Nepomuckého (Třebíč)|Kaplí Povýšení sv. Kříže]]).

Třebíč má k roku [[2009]] 38 678 obyvatel.<ref name="obyv">{{Citace elektronické monografie
| autor = Ministerstvo vnitra, odbor informatizace veřejné správy, oddělení analýz, projekce a programování
| titul = Počty obyvatel v obcích
| url = http://www.mvcr.cz/soubor/statistiky-pocet-obcane-leden09-xls.aspx
| datum vydání = 2009-01-01
| datum přístupu = 2009-10-10
| vydavatel = Ministerstvo vnitra ČR
}}</ref> Počátky města souvisí se založením [[Zámek v Třebíči|benediktinského kláštera]] nad řekou Jihlavou roku 1101, na jehož místě se dnes nachází zámek. První písemná zmínka o městě, kterou je ''listina opata Martina'', pak pochází z roku 1277.<ref name="fiser_ben">{{Citace monografie
| příjmení = Fišer
| jméno = Rudolf
| další = foto František Fiala
| rok = 2004
| titul = Třebíč - Z historie benediktinského opatství
| vydavatel = Fibox Třebíč
| vydání = 1
| místo = Třebíč
| edice = Edice Vysočiny
| počet stran = 183
| strana = 77
| isbn = 8085571161
}}</ref> Městská práva obdrželo město od markraběte Karla roku 1335, díky tomu získalo i právo opevnit se hradbami a příkopy. V dobách svého největšího rozmachu byla Třebíč po [[Olomouc]]i a Brně nejvýznamnějším střediskem na Moravě, statky zdejšího kláštera dosahovaly téměř až k [[Opava|Opavě]].<ref name="fiser_ben" /> Počet obyvatel začal vzrůstat až po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] spolu s výstavbou rodinných domů a následně velkých panelových sídlišť, z velké části coby domovů pro zaměstnance nově budované elektrárny v Dukovanech. Dnes je Třebíč důležitým centrem západní Moravy a [[Okres Třebíč|okresu Třebíč]].

Rozloha Třebíče činí 56 km<sup>2</sup> a město je členěno do 17 částí, z nichž se 10 nachází přímo ve městské zástavbě a zbylých 7 v blízkém okolí. V roce 2008 bylo zveřejněno usnesení rady města, že město Třebíč hodlá usilovat o dosažení titulu [[statutární město|statutárního města]].<ref>[http://www.trebic.cz/soubory/16973/RM-008-22.02.2007-usnesení-hl-www.doc Usnesení rady města Třebíče, 8. schůze rady města konaná dne 22. 2. 2007]</ref>

== Etymologie ==
Název města s největší pravděpodobností pochází z místního názvu ''les třebečský (Třebečský les)'' zmíněného v třebíčském opisu [[Kosmova kronika česká|Kosmovy kroniky]], sepsaném v třebíčském klášteře, (latinsky: ''in silva trebecensis'' - v lese třebečském). Pojmenování ''Třebečský les'' pak může pocházet z vlastního jména ''Třebek'', nebo ze slova ''třeby'', což byly obětiště pohanským bohům.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Fišer
| jméno = Rudolf
| příjmení2 = Nováčková
| jméno2 = Eva
| příjmení3 = Uhlíř
| jméno3 = Jiří
| další = ilustrace J. Kremláček, B. Kremláčková; fot. J. Šťáva
| rok = 1978
| titul = Třebíč - Dějiny města
| vydavatel = Blok
| vydání = 1
| místo = Brno
| počet stran = 210
| strany = 15
| isbn =
| přílohy = bibliografie
}}</ref> Název může také pocházet ze slova ''třebiti''<ref name="hed" />, které má význam ničení lesa nebo též kácení lesa, z toho se usuzuje, že na území města byly hluboké lesy, ale tato možnost je méně pravděpodobná.

Dle rozboru všech místopisných názvů na Třebíčsku provedeného Rudolfem Šrámkem ke konci [[20. století]] bylo vyvozeno několik závěrů, které se dnes považují za obecně nejpravděpodobnější, co se původu názvu města Třebíče týče. Podle Šrámka zapadá jméno Třebíč do osy [[Vladislav (okres Třebíč)|Vladislav]] – [[Stařeč]].<ref name="šrámek">{{Citace monografie
| příjmení = Fišer
| jméno = Rudolf
| příjmení2 = Nováčková
| jméno2 = Eva
| příjmení3 = Uhlíř
| jméno3 = Jiří
| další = ilustrace J. Kremláček, B. Kremláčková; fot. J. Šťáva
| rok = 1978
| titul = Třebíč - Dějiny města
| vydavatel = Blok
| vydání = 1
| místo = Brno
| počet stran = 210
| strany = 181
| isbn =
| přílohy = bibliografie
}}</ref> S názvem obce ''Vladislav'' má společné to, že nejspíše pochází z osobního jména. Stejně tak jako název ''Stařeč'', který by měl pocházet z osobního jména ''Starek''. Tím osobním jménem bývá u Třebíče považováno jméno ''Třebek''. Podle toho by pak označení ''Třebeč'' bylo označením pro Třebkův majetek, tedy místo, kde Třebek žil a patrně vlastnil určitou půdu. Vzhledem k této skutečnosti je pak zřejmé, že název ''Třebečský les'' zmiňovaný v třebíčském opisu [[Kosmova kronika česká|Kosmovi kroniky]], mohl být územím, které se buď nacházelo v blízkosti Třebkova sídla, nebo bylo přímo pod jeho správou.<ref name="šrámek" /> Co se změny z pojmenování ''Třebeč'' na ''Třebíč'' týče, souvisí jméno města s již zmíněným pojmenováním nedaleké obce ''Stařeč''. Tvar ''Třebeč'' a ''Stařeč'' jsou si velice podobné a zároveň se i stejně skloňují. [[Genitiv]] u obou pojmenování je tudíž podobný: ''bez Třebče'', ''bez Stařčě''. Tvar ''bez Stařče'' byl časem pozměněn na ''bez Starče'' a vznikla tak verze tohoto místního pojmenování ''Starč'' užívané ještě v 19. století. Podobně se změnilo i jméno ''Teleč'' na ''Telč''. Právě vytvořením nového [[nominativ]]u ke [[genitiv]]u a ostatním pádům mohlo vzniknout pojmenování ''Třebč'', následně i ''Třebíč''.<ref name="šrámek" /> Podobně bylo užíváno i pojmenování ''Staříč''.<ref>''Třebíč - Dějiny města''. s. 19.</ref><ref group="p">V darovací listině třebíčskému klášteru je [[Stařeč]] zmíněna jako ''Starici'', což se překládá jako ''Staříč''.</ref>

Šrámek ve svém rozboru také mimo jiné prakticky vyloučil, že by název ''Třebíč'' původ ve slovese ''třebit'', tedy vyklučit, vypálit či vyčistit dané místo, především od zalesnění. Odůvodnění nachází ve slově ''třebež'', což je staročeský pojem pro vytříbené, vyklučené místo, tedy místo, kde se třebilo. Původní název místa a města by totiž pak musel být ''Třebež'' a takový zápis nikdy nebyl nalezen.<ref name="šrámek" /> Tento fakt je ještě více upevněn tím, že by patrně nedošlo k tak velké změně a k potlačení původního významu, jako by při změně z ''Třebež'' na ''Třebíč'' došlo.

Název se původně užíval v mužském rodě,<ref name="šrámek" /> ale v 19. století se po vzoru ''ta obec'' začala používat v ženském rodě - ''ta Třebíč''.

== Dějiny ==
[[Soubor:Tr-historie001.jpg|thumb|left|Listina z roku 1335, kterou markrabě Karel IV. povyšuje Třebíč na město]]
V místech, kde byla Třebíč založena, neexistovalo žádné starší osídlení. Jediné nálezy byly doloženy na Karlově náměstí a v části [[Stařečka|Stařečky]]. V těchto místech byly nalezeny pozůstatky základů domů, které by mohly být starší než stavby samotného města a podle Fišera by mohly být i starší než třebíčský klášter. Podle kroniky ''Eliáše Střelky Náchodského'' se na místě kláštera mohl nacházet hrad ''Dřevín'', či ''Dřevíč''<ref>Fišer, l. c., str. 16-17.</ref>, tato možnost však byla v novějších výzkumech dr. Fišera již téměř vyvrácena. Více pravděpodobné je, že se zde nacházel opevněný dvorec, který mohl patřit jistému ''Třebkovi''. Jeho jméno by mohlo být spojeno s místním názvem ''Třebečský les''. Tento opevněný dvorec by se mohl nacházet na pahorku v centru města jménem [[Horka-Domky|Horka]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Fišer
| jméno = Rudolf
| další = foto František Fiala
| rok = 2004
| titul = Třebíč - Z historie benediktinského opatství
| vydavatel = Fibox Třebíč
| vydání = 1
| místo = Třebíč
| edice = Edice Vysočiny
| počet stran = 183
| strany = 76
| isbn = 8085571161
}}</ref>

První zmínky o Třebíči sahají až do roku 1101, kdy na území pod Strážnou horou a při řece Jihlavě moravská údělná knížata Oldřich Brněnský a Litold Znojemský založila benediktinský klášter. První stavbou tohoto kláštera byl kostel sv. Benedikta vysvěcený roku 1104. Později byla přistavena nová klášterní budova a kolem roku 1260 [[bazilika svatého Prokopa]]. Nejstarší listina, kde byla Třebíč zmíněna jako město byla napsána v roce 1277. Povolení opevnit se hradbami a řídit se městským právem byla městu udělena roku 1335 Karlem IV. a Janem Lucemburským. V roce 1468 při válkách mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem bylo město velmi poničeno a na několik let přestalo dokonce existovat.

Po roce 1492 město mnohokrát vyhořelo a bylo tak několikrát přebudováno a až na některé domy se nezachovala jeho renesanční podoba. Třebíč se stala majetkem [[Pernštejnové|Pernštejnů]] a v roce 1525 byl násilně zrušen i klášter. Později, v roce 1527, se město stalo majetkem Osovských z Doubravice, tento rod se zasloužil o rozvoj města. Po získání práva pečetního v roce 1582 se město stalo majetkem [[Valdštejnové|Valdštejnů]]. V druhé polovině 17. století se fara sv. Martina dočkala povýšení na [[děkanství]], tato událost velmi výrazně ovlivnila rekatolizaci. V letech 1765 až 1769 město, stejně jako celá Morava, trpělo hladomorem.

[[Soubor:Tr-doprava001.jpg|thumb|Železniční stanice Třebíč-Stařeč]]
V letech 1821 a 1822 město poničily velké požáry. První byly odplatou za protirobotní vzpoury, po okolních vesnicích byly rozdávány paličské listy s hrozbami, které byly od května do července roku 1821 plněny. Shořelo mnoho domů v ''Židech'', v Týně a na Jejkově. Druhý požár vznikl v domě ''U zlatého lva'' a shořelo 290 domů, kostel a kostelní věž. Škoda byla odhadnuta na milion zlatých. O deset let později, v roce 1832, začala v Třebíči napadat obyvatelstvo cholera. Mezitím se v roce 1830 městem prohnala jedna z větších povodní, voda zaplavila celé [[Karlovo náměstí (Třebíč)|Karlovo náměstí]]. Po roce 1850 byla ve městě postupně založena spořitelna (1863), Národní dům a [[Gymnázium Třebíč|gymnázium]] (obojí 1871). Roku 1885 bylo postaveno i [[Sousoší svatých Cyrila a Metoděje (Třebíč)|sousoší sv. Cyrila a Metoděje]] na Karlově náměstí, o rok později bylo město připojeno k železnici. Ke konci 19. století vznikly také dnes významné podniky [[ZON]] (zal. roku 1879) a [[BOPO]] (dříve Karl Budischowski, dnes již neexistuje).<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Janák
| jméno = Jan
| další = ilustrace Božena a Josef Kremláčkovi
| rok = 1981
| titul = Třebíč - Dějiny města II
| vydavatel = Blok Brno pro Západomoravské muzeum v Třebíči
| vydání = 1
| místo = Brno
| počet stran = 224
}} </ref>

[[Soubor:Třebíč flood 2006.jpg|thumb|left|Město Třebíč při povodních v roce 2006]]
Na počátku 20. století byla v Třebíči doktorem [[Jaroslav Bakeš|Jaroslavem Bakešem]] založena nemocnice. V třicátých letech byly zakoupeny koželužské závody ''Budischowski'' společností [[Tomáš Baťa|Tomáše Bati]], který začal v [[Borovina|Borovině]] stavět dělnické kolonie, známé cihlové dvojdomky, a vytvořil tak velkou část dnešní místní části Borovina.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Janák
| jméno = Jan
| další = ilustrace Božena a Josef Kremláčkovi
| rok = 1981
| titul = Třebíč - Dějiny města II
| vydavatel = Blok Brno pro Západomoravské muzeum v Třebíči
| vydání = 1
| místo = Brno
| počet stran = 224
| isbn =
}} </ref>
Ve dvacátých a třicátých letech, kdy byl starostou města významný vlastenec [[Josef Vaněk]], zažilo město velký rozmach. V roce 1935 probíhaly velkolepé oslavy ''Třebíč 600 let městem'', na které byly pozvány i významné osobnosti z celé Československé republiky.<ref>[http://sweb.cz/xkrcal5/pamatnik.html Paběrky z HvB]</ref>
Za druhé světové války byl rozvoj města zpomalen, jednou z příčin mělo být vyhnání židů z Třebíče a jejich transporty do koncentračních táborů. V Třebíči také sídlila německá posádka. Po druhé sv. válce v Třebíči rostla síla komunistů, mohlo tomu být i kvůli vysokému počtu dělníků a kvůli některým tehdejším politikům nebo armádním činitelům, kteří z Třebíče pocházeli. Po [[Únor 1948|Únoru 1948]] byly zestátněny velké třebíčské společnosti a město bylo rozvíjeno podle centrálních plánů. V 70. letech se začaly budovat nová sídliště, školy a další zařízení. Důvodem byla stavba a provoz [[jaderná elektrárna Dukovany|jaderné elektrárny Dukovany]]. Na přelomu 80. a 90. let bylo také, kvůli zrychlení hromadné dopravy v rámci Třebíče a okolí, plánováno zavedení trolejbusů v Třebíči, které nikdy nebylo realizováno. Roku 1985 se městem prohnala další z velkých povodní, později se povodně vrátily ještě v letech 2005 a 2006.

Po sametové revoluci Třebíč zažila velký rozvoj. 3. července 2003 se [[Třebíčská židovská čtvrť|židovské ghetto]] a bazilika staly součástí seznamu [[UNESCO]].<ref name="unesco">[http://www.archinet.cz/index.php?mode=article&art=12912&sec=10019&lang=cz ARCHiNET – Třebíč na seznamu UNESCO]</ref>
Po roce 2000 je v Třebíči podporován regionální rozvoj, byla otevřena průmyslová zóna, jsou zde otevírány nové obchody (byl zde mj. otevřen první supermarket [[Spar]] v České republice <ref>[http://www.vysocina-news.cz/clanek/v-trebici-prvni-supermarket-spar-v-ceske-republice/ Vysočina-news.cz – V Třebíči první supermarket SPAR v České republice]</ref>) a rozvíjí podnikání.

Na roky 2009 až 2013 je ve dvou etapách plánována modernizace a [[elektrifikace]] [[železniční trať Brno - Jihlava|železniční tratě č. 240]] vedoucí přes Třebíč a byly zveřejněny i návrhy tras pro výstavbu velkého městského okruhu.<ref name="modernizace-trat240">[http://os-metropolis.info/doprava/zeleznicni/240/modernizace_240.htm Modernizace železniční trati č. 240 (Jihlava – Třebíč – Brno) (aktualizováno)]</ref>

== Geografie ==
<div style="height: 172px; width: 95%; overflow: auto; padding: 3px;text-align: left; border:solid 1px;" >
<center>[[Soubor:Třebíč panorama north.jpg|1600px|Panorama]]</center>
</div>
<center>'''Panorama Třebíče od [[sever]]u – v pozadí masiv sopečného původu jižně od města.'''</center>
<br style="clear:both;"/>

Třebíč se nachází ve střední části [[okres Třebíč|okresu Třebíč]], který leží v jihovýchodní části [[kraj Vysočina|kraje Vysočina]]. Od krajského města je Třebíč vzdálena 35 km jihovýchodním směrem a je po [[Jihlava|Jihlavě]] druhým největším městem v kraji. Druhým blízkým velkým městem je bývalé zemské město [[Brno]], vzdálené od Třebíče 56 km východním směrem.

[[Soubor:Třebíč from air coridor Bratislava,Vídeň-Praha.jpg|thumb|Letecký snímek Třebíče]]
Centrum města leží v údolí řeky [[Jihlava (řeka)|Jihlavy]] hlubokém šedesát metrů. Zbytek města se pak rozkládá po návrších, která jsou místy rozdělená údolími potoků, ty stékají do řeky. Krajina severně od města je rovinatá s typickými remízky a velkými [[syenit|syenitovými]] balvany, doplněná soustavami rybníků. Jižní krajina je opačného charakteru nabízející mnohem větší možnosti využití půdy. Asi tři kilometry na jihu se od města zvedá sopečný masiv, který je součástí [[Stařečská pahorkatina|Stařečské]] a [[Jevišovická pahorkatina|Jevišovické pahorkatiny]], táhnoucí se od jihovýchodu až na západ. Výraznou dominantou okolí je [[Klučovská hora]] s televizním vysílačem pro Třebíč a okolí, která je součástí Jevišovické pahorkatiny. V jejím sousedství se nachází pahorek [[Hošťanka]] s přírodní rezervací. Významnými od města již vzdálenějšími vrcholy masivu jsou [[Pekelný kopec]], který je oblíbeným turistickým cílem a Zadní hora, na které se též nachází radiotelevizní vysílač.

=== Klima ===
Třebíč leží v mírně teplé oblasti s občasnými dešti.<ref name="atlasonv">{{Citace monografie
| příjmení = Kolektiv autorů
| jméno =
| titul = Soubor školních map ČSSR 1:100 000 - OKRES TŘEBÍČ (textová příloha)
| vydavatel = Geodetický a kartografický podnik v Praze, n. p., vydáno pro ONV Třebíč
| místo = Praha
| rok = 1987
| kapitola = Podnebí
| strany = 12
| počet stran = 34
}}</ref> Převládá zde severozápadní a západní proudění vzduchu.<ref name=zpravodaj_mt>{{Citace periodika
| periodikum = Zpravodaj města Třebíče
| číslo = 4
| rok = 1981
| strany = 7
| vydavatel = Třebíč
}}</ref>
Z východu sem pak proudí především chladný vzduch a v zimě větší množství sněhových srážek. Ročně spadne asi 560 mm srážek (na vegetační období připadá asi 350–400 mm, na zimní období pak 200–250 mm). Průměrná roční teplota činí 7,5 °C, v červenci pak 18,5 °C a v lednu −3,4 °C.

=== Okolí města ===
[[Soubor:TR3.1 Trebic physical map.png|thumb|upright=2|Fyzická mapa Třebíče a blízkého okolí]]
Poblíž Třebíče se nachází velice zachovalá příroda. Pouze na jihu je původní vegetace rozrušena velkými poli, které vznikly v 50. letech. Díky výskytu mnoha vzácných druhů rostlin a živočichů vzniklo v okolí Třebíče několik přírodních parků:

* [[Přírodní park Třebíčsko|PřP Třebíčsko]]
* [[Přírodní park Pojihlaví|PřP Pojihlaví]]
* [[Přírodní park Rokytná|PřP Rokytná]]

Dále v okolí Třebíče leží několik přírodních památek a přírodních rezervací:

* [[Hošťanka]]
* [[Ptáčovský kopeček|PP Ptáčovský kopeček]]
* [[Kobylinec|PP Kobylinec]]
* [[Klučovský kopec|PP Klučovský kopec]]
* [[Habří (přírodní památka)|PP Habří]]

V okolí Třebíče se také nachází 100 [[památný strom|památných stromů]].

Poblíž města se také nachází více společností a míst, které na rozdíl od chráněných oblastí znečišťují životní prostředí; velkou ekologickou zátěží je např. blízká [[skládka Pozďátky]].

== Geologie ==
Z [[geologie|geologického]] hlediska Třebíč leží na Třebíčské plošině, někdy také nazývané Třebíčský trojúhelník. Celá tato plošina se skládá ze [[Syenit|syenitové žuly]], která má velice malý obsah [[Křemen|křemene]], a je tudíž velice tmavá. Další podstatnou vlastností třebíčského žulosyenitu je jeho radioaktivita; ta mimo jiné způsobila zčernání křemene – [[Hrádek (Třebíč)|hrádeckého]] [[morion]]u.<ref name="houzar">
{{Citace periodika
| příjmení = Houzar
| jméno = Stanislav
| odkaz na autora = Stanislav Houzar
| titul = Třebíčské nerosty
| periodikum = Třebíčský zpravodaj
| odkaz na periodikum =
| rok = 1992
| číslo = 5
| strany = 6
| vydavatel = Městský úřad v Třebíči
}}</ref>
Podloží, na kterém Třebíč leží, způsobuje také – zvláště v její severní části – uvolňování [[radon]]u, což byla a je překážka při rozšiřování města směrem na sever. Jiný název plošiny, na které město leží je třebíčský masív, tento je znám především nálezy [[ametyst]]ů a [[záhněda|záhněd]] u [[Hostákov]]a a [[Bochovice|Bochovic]]. [[Borovina]] zase proslula svými pestrobarevnými [[opál]]y a nerosty v krystalickém [[vápenec|vápenci]]; tamní lokalita však již zanikla. Zajímavé nerosty se v Třebíči nacházejí již jen příležitostně, zejména při stavebních pracích a při výkopech.<ref name="houzar" />

Při výkopech na [[Karlovo náměstí (Třebíč)|Karlově náměstí]], jímž kdysi pravděpodobně protékala řeka, se lze setkat s valounky [[křišťál]]u a záhnědy. Mimo ně však i s [[vivianit]]em, jehož vznik v naší lokalitě souvisí s hromaděním [[organická látka|organických látek]] ve středověkých [[stoková síť|stokách]]. Na [[Stařečka|Stařečce]] byl při výstavbě autobusového nádraží nalezen [[allanit]]. Výskyt vzácného nerostu [[priorit]]u je doložen z [[Týn (Třebíč)|Týna]].<ref name="houzar" />

Na žulosyenitovém Hrádku se lze setkat s bílou horninou [[aplit]]em. Dále lze připomenout i [[turmalín]], a to i v podobě tzv. turmalínových sluncí: křementurmalínové srůsty lemované bílým bezslídným aplitem a v tmavším biotitovém aplitu.<ref name="houzar" />

Třebíč je též známá svým velkým nalezištěm [[Vltavín|vltavínů]] ležícím na jihu města ve čtvrti [[Horka-Domky]] poblíž polikliniky na ulici Vltavínská, která je podle vltavínů nazvána. Krásné nerosty byly nalezeny též u tzv. [[Kaple svatého Jana Nepomuckého (Třebíč)|Kostelíčka]]: černý turmalín, hnědá záhněda, šedozelený [[chlorit]] a zrna a osmistěnové krystaly fialového a zeleného [[fluorit]]u nebo zrna fialově červeného granátu – [[almandin]]u. Bílý křemen býval hojný na [[Jejkov]]ě a na starém hřbitově v Domcích.<ref name="houzar" />

Na východě města se dříve také těžila cihlářská hlína.

<br style="clear:both;"/>
<div style="height: 340px; width: 95%; overflow: auto; padding: 3px;text-align: left; border:solid 1px;" >
<center>[[Soubor:Třebíč panorama south.jpg|1600px|Panorama]]</center>
</div>
<center>Pohled na severní žulosyenitovou rovinatou část '''Třebíče''' ze [[Strážná hora|Strážné hory]]; v pozadí jsou patrné rozsáhlé lesy a sídliště vybudovaná na podkladu, ze kterého se uvolňuje problémový [[radon]].</center>
<br style="clear:both;"/>

== Členění a samospráva ==
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Seznam místních částí Třebíče]]
[[Soubor:Trebic mc.png|thumb|150px|Mapka místních částí Třebíče]]
Třebíč má rozlohu 56 km<sup>2</sup> a dělí se na 10 katastrálních území a 17 částí, z nichž 10 tvoří městskou zástavbu a zbylých 7 je v blízkém okolí. Podle sčítání lidu v roce 2001 se v Třebíči nacházelo 4 895 domů a žilo zde 39 021 obyvatel, podle posledních součtů z roku [[2008]] zde žije 38 717 obyvatel. Nejrozsáhlejší místní částí jsou [[Slavice (Třebíč)|Slavice]]; nejmenší [[Zámostí (Třebíč)|Zámostí]]. Nejlidnatější jsou [[Nové Dvory (Třebíč)|Nové Dvory]] a nejméně obyvatel má [[Řípov]].

Po roce [[1989]] se několik bývalých místních částí osamostatnilo. Postupně to byly [[Krahulov]] ([[24. listopad]]u [[1990]]<ref>Přehled změn v územní organizaci, v názvech obcí a jejich částí, ve střediskových obcích a v matričních obvodech s účinností od 1. března 1990 ke dni voleb do obecních zastupitelstev v r. 1990, 1/1991 Ú. v.</ref>), dále, s platností od [[1. leden|1. ledna]] [[1993]], [[Kožichovice]] a [[Okřešice]] <ref name="1_93uv">Přehled změn v územní organizaci, v názvech obcí a jejich částí s účinností od 1. dubna 1992 do 15. dubna 1993, 1/1993 Ú. v.</ref>. Poslední odpojenou částí byla [[Střítež (okres Třebíč)|Střítež]], osamostatnila se 1. ledna [[1995]].<ref>Přehled změn v územní organizaci, v názvech obcí a jejich částí s účinností od 1. 4. 1994 do 31. 3. 1995, 3/1994 Ú. v.</ref>

Městský úřad města Třebíče tvoří [[starosta]], tři místostarostové, tajemník úřadu a další zaměstnanci, městský úřad tvoří i 13 odborů. Nynějším starostou je od roku [[2006]] [[Ivo Uher]], [[Zastupitelstvo města Třebíče|zastupitelstvo města]] tvoří 27 lidí. V rámci zastupitelstva v Třebíči působí i městská rada. Do roku 1990 bylo vedení města v rukou národního výboru a úřad starosty města tak byl nazván "předseda národního výboru". Po revoluci v roce 1848 a dle [[Březnová ústava|březnové ústavy]] přestal fungovat třebíčský magistrát a úředníci přešli do služeb státu, prvním starostou byl zvolen [[Martin Hassek]].

Ve volbách v roce 2006 zvítězila ODS a získala tak 6 mandátů. Posléze byla vytvořena koalice stran [[Občanská demokratická strana|ODS]], [[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]] a [[Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová|KDU-ČSL]].

Třebíčskem v roce 2007 a 2008 otřásly protesty vůči vedení města, šlo o tzv. kauzu „Vídeňský rybník“. Jde o prodej pozemků firmě Lima, která měla dostat pozemky za nižší cenu než jiné firmy v konkursu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Pechová
| jméno = Jana
| titul = Místostarosta Třebíče měl napadnout kameramana ČT
| periodikum = Novinky.cz
| datum vydání = 2007-09-21
| datum přístupu = 2008-06-16
| url = http://www.novinky.cz/clanek/123176-mistostarosta-trebice-mel-napadnout-kameramana-ct.html
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Mahel
| jméno = Luděk
| titul = Jak se prodávaly pozemky na Vídeňském rybníce
| periodikum = Třebíčský deník
| datum vydání = 2007-10-15
| datum přístupu = 2008-06-16
| url = http://trebicsky.denik.cz/zpravy_region/vidensky20071015.html
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Krčmář
| jméno = Milan
| titul = Miloš Mašek: Asi je to cílená provokace
| periodikum = Třebíčský Zpravodaj
| datum vydání = 2007-09-25
| datum přístupu = 2008-06-16
| url = http://www.trebicsky-zpravodaj.cz/milos-masek:-asi-je-to-cilena-provokace_111.html
}}</ref> Starosta nakonec odvolán nebyl.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Mahel
| jméno = Luděk
| titul = Pro odvolání starosty chybělo několik hlasů
| periodikum = Třebíčský deník
| datum vydání = 2007-10-16
| datum přístupu = 2008-06-16
| url = http://trebicsky.denik.cz/zpravy_region/radnice20071016.html
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Mahel
| jméno = Luděk
| titul = Demisi! Běžte domů, volali demonstranti
| periodikum = Třebíčský deník
| datum vydání = 2007-12-10
| datum přístupu = 2008-06-16
| url = http://trebicsky.denik.cz/zpravy_region/20071210demonstrace.html
}}</ref>

=== Územní vývoj ===
Město Třebíč se svým půdorysem řadí k podunajskému typu měst. Jeho hlavní náměstí má ulicový charakter. Vzniklo jednostranným rozšířením staré komunikace a kopíruje pravý břeh řeky Jihlavy zahnutý do oblouku. Vedlejší prostranství vzniklo při farním [[kostel svatého Martina (Třebíč)|kostele sv. Martina]].<ref name="skopal">{{Citace monografie
| titul = Pojihlaví a Pooslaví a povodí Rokytné
| editoři = Josef Skopal
| vydavatel = Sportovní a turistické nakladatelství
| místo = Praha
| rok = 1967
| počet stran = 183
| strany = 162–163
| vydání = 1
| díl = 4
| edice = Turistický průvodce ČSSR
| subedice = Českomoravská vrchovina
}}</ref> Toto jádro města uzavřely hradby. Do města se vcházelo třemi branami: jihlavskou (podklášterskou), vídeňskou (znojemskou) nebo jejkovskou (brněnskou).<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Bartušek
| jméno = Antonín
| odkaz na autora = Antonín Bartušek
| titul = Umělecké památky Třebíče
| vydavatel = Blok
| místo = Brno
| rok = 1969
| počet stran = 176
| strany = 117
| isbn =
| vydání = 1
}}</ref>

[[Soubor:Trebic area evolution 300px.gif|thumb|left|upright|Nástin územního vývoje města Třebíče]]
Jako předměstí vznikly v době [[renesance]] Stařečka za jihlavskou branou a Jejkov za brněnskou branou. Románské podhradí kláštera (Podklášteří) stavebně přešlo do sousedícího židovského města.<ref name="skopal" /> Při obnově města v 15. století město rozšiřovalo ulice i náměstí, aby posílilo jejich tržní funkci.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Bartušek
| jméno = Antonín
| odkaz na autora = Antonín Bartušek
| titul = Umělecké památky Třebíče
| vydavatel = Blok
| místo = Brno
| rok = 1969
| počet stran = 176
| strany = 71
| isbn =
| vydání = 1
}}</ref>
[[Soubor:Zastavovací plán města Třebíče, 1932.jpg|thumb|Původní plán výstavby města z roku 1932]]
Poté byly položeny základy pozdějších částí Nových Dvorů a Nového Města na levém břehu řeky. Od 2. poloviny 19. století se město začalo rozpínat směrem na jih od Horky do nové části Domky a dále přes Stařečku do Boroviny,<ref name="skopal" /> rychlým tempem začátkem 20. století. To se dál k severu rozšířily Nové Dvory, dál k jihu Domky, při borovinské továrně rostly dělnické domky.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Janák
| jméno = Jan
| rok = 1981
| ilustrátoři = Božena a Josef Kremláčkovi
| titul = Třebíč. Dějiny města
| počet svazků = 2
| svazek = 2
| vydavatel = Blok
| vydání = 1
| místo = Brno
| počet stran = 222
| strany = 112–113
}}</ref> Víceméně pozvolný růst města na všech stranách, včetně výstavby mnoha cihlových činžovních domů v Domcích a Borovině a průmyslové zástavby v Domcích a na Jejkově, zvrátil do překotného tempa záměr a počatá realizace výstavby dukovanské elektrárny. Od poloviny 70. let 20. století tak byla po okrajích města zakládána sídliště panelových domů. Největší z nich vyrostlo na přelomu 70. a 80. let na Nových Dvorech a v Borovině. Další panelová výstavba proběhla v mezitím připojené části Týn a na přelomu 80. a 90. let též na Novém Městě. Natolik zásadnímu zvýšení počtu obyvatel se musela přizpůsobit i [[doprava|dopravní]] infrastruktura města, a tím mj. došlo k [[asanace|asanování]] takřka celé Horky, dále staré zástavby Nového Města a podstatné části Stařečky.<ref>Průběžně srov. Zpravodaje města Třebíče, rubrika Mizející Třebíč a další.</ref>

{| class="wikitable" style="width:100%;" border="1" cellpadding="4" cellspacing=0
|+Územní vývoj Třebíče na fotografiích
| style="background:#f3fff3" | [[Soubor:Tr-nejstarsi-zhradku-1868.jpg|100px|Nejstarší známá fotografie Třebíče pořízená před rokem 1868 a před velkými požáry, kdy je na fotografii patrná ještě stará renesanční radnice a tzv. Masné krámy]]
| | Nejstarší známá fotografie Třebíče pořízená fotografem Knausem před rokem ''1868''. Na fotografii jsou patrné tehdy ještě stojící ''Masné krámy'' a stará renesanční radnice, která shořela při požáru roku 1872. V pozadí jsou ještě neobydlené stráně [[Kaple svatého Jana Nepomuckého (Třebíč)|Strážné hory (Kostelíčku)]].
|-
| style="background:#f3fff3" | [[Soubor:Tr-celkovy-zhradku.jpg|100px|Pohled na město z Hrádku kolem roku 1906]]
| | Pohled na město z [[Hrádek (Třebíč)|Hrádku]] kolem roku ''1906''. Na fotografii je již téměř dnešní stav náměstí: je zde nová budova radnice a na horní straně nový Národní dům. V pozadí je vidět cesta stoupající do [[Borovina|Boroviny]] a v její těsné blízkosti [[Větrný mlýn (Třebíč)|větrný mlýn]] k mletí [[tříslo|třísla]]. Napravo od městské věže je patrná [[Kaple svatého Jana Nepomuckého (Třebíč)|Kaple Povýšení svatého Kříže]]. Pod Strážnou horou leží také nově zřízený hřbitov, ze kterého je patrný zatím pouze plot. Za povšimnutí stojí také věž hasičské zbrojnice za radnicí a nový podklášterský most, který slouží dodnes. Při levém břehu řeky Jihlavy poblíž tohoto mostu je na místě nynějšího finančního úřadu ještě patrný mlýn.
|-
| style="background:#f3fff3" | [[Soubor:Foto-trebic-small.jpg|100px|Pohled na město z plošiny Hrádek dnes]]
| | Na popředí fotografie města z roku ''2004'' jsou vidět střechy domů v [[Třebíčská židovská čtvrť|židovské čtvrti]], která byla roku 2003 zapsána do seznamu světového dědictví [[UNESCO]].<ref>[http://whc.unesco.org/en/list/1078 Jewish Quarter and St Procopius' Basilica in Třebíč]</ref> Napravo od [[Městská věž (Třebíč)|věže]] s novým ciferníkem a ručičkami, opravené v letech 1996-1997, vyniknou výškové panelové domy v [[Borovina|Borovině]]. V krajině za městem je vidět silueta masivu u Zadní hory nedaleko [[Čechočovice|Čechočovic]].
|}

== Obyvatelstvo ==
: ''Podívejte se také na'': [[Demografické údaje Třebíče]]
=== Demografie ===
[[Soubor:Plot of population in 1655 - 2009 in Třebíč, Czech Republic.png|thumb|Graf růstu počtu obyvatel mezi lety 1655 a 2009]]
Třebíč má 17 místních částí, nejvíce obyvatel, a to 16 657 v roce 2001 žilo v části Nové Dvory. Podle údajů českého statistické úřadu žilo v této části v roce [[1980]] pouze 7 929 obyvatel, to znamená, že za 11 let se počet obyvatel zdvojnásobil, tento jev se přičítá stavbě Jaderné elektrárny Dukovany. Nejméně obyvatel v roce 2001 žilo v Řípově, pouhých 68 obyvatel, pouhých 88 obyvatel žilo i v místní části [[Sokolí]].<ref>Retrospektivní vývoj počtu obyvatel podle jednotlivých sčítání lidu, domů a bytů. Český statistický úřad</ref><ref group="p">Grafické znázornění demografických křivek a dalších informací naleznete na stránce [[commons:Demography of Třebíč|Demografie Třebíče]] na sesterském projektu [[Wikimedia Commons]].</ref>

Mezi lety 1850 - [[1920]] byl průměrný přírůstek obyvatelstva 1532 obyvatel za 10 let.<ref>Data v tabulce č. 3</ref> Od roku [[1930]] je patrná míra populační expanze. Mezi lety [[1970]] a [[1991]] je již velice patrný nárůst obyvatelstva kvůli výstavbě Jaderné elektrárny Dukovany. V tomto období narostl počet obyvatelstva o 15 800 obyvatel za 21 let. Tento nárůst je také spojen s výstavbou velkých sídlišť na severu města.

Nejvyšší přirozený přírůstek od roku 1970 byl mezi lety [[1981]] a [[1982]], zde se projevují tzv. ''silné ročníky''. Od roku 1982 do roku 1985 bylo zaznamenané největší snížení přirozeného přírůstku obyvatel, další roky se přirozený přírůstek snižuje pouze pozvolně.<ref>CZSO: Tabulka obyvatelstva.</ref>

Město Třebíč je známé svým Židovským městem, podle Fišera se cizí národní příslušníci začali do města Třebíče stěhovat již za vlády Pernštějnů, více však až za vlády Smila Osovského z Doubravice. Na začátku 17. století se v purkrechtních knihách města objevují záznamy o koupi 12 domů ve [[Vnitřní Město (Třebíč)|Vnitřním městě]] a o koupi 10 domů na Stařečce Němci. Malovaný dům, tehdy zvaný Františkovský, patřil nejzámožnějšíámu italskému občanu, Františkovi Kaligardovi ([[italština|it.]] ''Calligardo''), v dalších třebíčských čtvrtích žilo dalších 10 Italů. Ve městě se usadilo také asi 5 Slováků, mezi nimi kupec Janek Strážnický a Januš Slovák, tito vlastnili domy na [[Karlovo náměstí (Třebíč)|náměstí]]. Na začátku 17. století se také začalo rozvíjet [[Třebíčská židovská čtvrť|židovské město]] a v roce 1601 se také objevují zmínky o židovské škole. Do této doby existovala pouze židovská ulice.<ref>Fišer, l. c., str. 88-89.</ref> V letech 1656 a 1657 do Třebíče přichází hodně Čechů, protože se zde mohou uchytit jako nekatolíci.<ref>Fišer, l. c., str. 130.</ref> Podle knih letech 1657 až 1660 emigrovalo asi 20-30 rodin do Uher.<ref>Fišer, l. c., str. 132-133.</ref>

V okresu Třebíč žilo v roce 2001 celkem 117 367 obyvatel, z toho bylo nejvíce obyvatel s [[Češi|českou]] a [[Moravané|moravskou]] národností, českou národnost při sčítání lidu v roce 2001 přiznalo 100 126, moravskou přiznalo 12 793 obyvatel. V okrese Třebíč dále žilo 21 obyvatel se [[Slezané|slezskou]] národností, 940 obyvatel se [[Slováci|slovenskou]], 78 obyvatel  [[Romové|romskou]], 52 obyvatel s [[Poláci|polskou]], 31 obyvatel s [[Němci|německou]], 47 obyvatel s [[Rusové|ruskou]] národností, 139 obyvatel s [[Ukrajinci|ukrajinskou]] národností a 88 obyvatel s [[Vietnamci|vietnamskou]] národností. Obyvatel s ostatními zjištěnými národnostmi bylo 338 a obyvatel s nezjištěnou národností 2 714.<ref>[http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=OB006+%28okresy%29&&kapitola_id=86 Český statistický úřad – Obyvatelstvo podle národnosti]</ref>

=== Náboženství ===
Město se nachází na místě bývalého [[klášter]]a, během staletí se v kultuře města projevovalo více vlivů, původní klášter byl [[Řád svatého Benedikta|benediktinský]], kapuce benediktínů jsou i ve městském znaku a na městské vlajce. Později, v 17. století se na místě nynějšího [[Jejkovský klášter|kostela na Jejkově]] a katolického gymnázia nacházel klášter [[Řád menších bratří kapucínů|kapucínský]]. V 15. století se ve městě hojně rozšířilo protestantské vyznání. Od 16. století se v Třebíči objevili také [[židé]], většina jich byla nucena žít odděleně od města, v nynější čtvrti Zámostí. Postupně ale pronikali i do křesťanské části města, kde měli své živnosti. Židé v Třebíči založili dvě [[synagoga|synagogy]].<ref>Fišer R.</ref>

Při [[sčítání lidu]] v roce [[2001]] se 22 246 (tj. 57,01 %) obyvatel zapsalo jako [[bez vyznání]], 12 266 (31,43 %) jako věřící a 4 509 (11,56 %) se k otázce nevyjádřilo.<ref>http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparamzdr.jsp?kapitola_id=44&cislotab=OB010_OK.69&verze=2</ref> 10 691 věřících se přihlásilo k [[římskokatolická církev|římskokatolické církvi]], která má ve městě několik kostelů, sídlí zde [[děkanát Třebíč]] a [[Katolické gymnázium Třebíč|Katolické gynázium]]. Druhou nejzastoupenější církví je [[Českobratrská církev evangelická]], k níž se přihlásilo 388 obyvatel, ve městě sídlí její [[Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Třebíči|sbor]]. Po ní následuje [[Církev československá husitská]] se 166 věřícími, její modlitebna je bývalou [[Přední synagoga (Třebíč)|synagogou]]. Dále následují [[Svědkové Jehovovi]] (110 obyvatel) a [[Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku|Pravoslavná církev v Českých zemích a na Slovensku]] (67 obyvatel), která má v Třebíči také malý [[Kostel svatého Václava a svaté Ludmily|kostel]], který je v současné době obsluhován popem.<ref>počty viz http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparamzdr.jsp?kapitola_id=87&cislotab=OB011_OK.69&verze=1</ref>

Významná je i přítomnost [[církev bratrská|církve bratrské]], která sice nemá příliš mnoho věřících přímo mezi obyvateli města, nicméně sídlí zde její sbor, který slouží věřícím z celého Třebíčska a přilehlého okolí.<ref>http://cb.cz/trebic/start.php</ref>

Velký význam zde mělo i obyvatelstvo židovského vyznání, v části Zámostí, dříve pod správou Podklášteří založili vlastní obec, kde byly postaveny dvě synagogy. Starší byla postavena mezi lety 1639 a 1641, novější později. Ve městě byl i fungující židovský hřbitov, ten se nachází na svahu [[Týnské údolí|Týnského údolí]], starší pohřby ovšem byly vykonávány u klášterních hradeb, kde byly objeveny kostry se střípky na očích, které byly obráceny k východu. Nejdelší dobu rabínský úřad zastával třebíčský rodák a gymnazijní profesor Joachim Pollak, bylo tomu mezi lety 1828 a 1879.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Dvorský
| jméno = František
| odkaz na autora = František Dvorský
| redaktoři = František Dvorský, František Kameníček, Josef Hladík, František Rypáček, Tomáš Šílený, František Šujan
| titul = Vlastivěda moravská
| podtitul = II. Místopis - Třebický okres
| vydavatel = Muzejní spolek
| místo = Brno
| rok = 1906
| kapitola = Třebíč
| strany = 152
| jazyk = česky
}}</ref>

== Třebíčské památky a zajímavosti ==
: ''Podívejte se také na'': [[Seznam třebíčských památek]] a [[Seznam městských parků v Třebíči]]
[[Soubor:Trebic way.JPG|thumb|left|upright|Originální ukazatel v Židovském ghettu.]]
V Třebíči se nachází mnoho památek a významných míst. Nachází se zde starobylé [[Třebíčská židovská čtvrť|židovské město]] a [[bazilika svatého Prokopa]], obě památky byly v roce 2003 zapsány do seznamu [[světové dědictví|světového dědictví]] [[UNESCO]]. V centru města se nachází [[Karlovo náměstí (Třebíč)|Karlovo náměstí]], které je jedním z největších náměstí v [[Česká republika|České republice]].

Na levém břehu řeky Jihlavy, na místě zvaném ''Židy'' či ''[[Zámostí (Třebíč)|Zámostí]]'', se rozprostírá jedna z největších [[Třebíčská židovská čtvrť|židovských čtvrtí]] v Evropě. [[Třebíčská židovská čtvrť]] je jedinou židovskou památkou mimo území [[Izrael]]e, samostatně zapsanou v seznamu UNESCO. Byla zapsána [[3. červenec|3. července]] [[2003]].<ref name="unesco" /> Jsou zde křivolaké uličky, původní domy, klenuté průchody a mnoho dalších typických prvků. Radnice, rabinát, nemocnice ani většina ostatních památek dnes neslouží svému původnímu účelu.

V [[Podklášteří]] se nachází Bazilika svatého Prokopa, která je společně s židovskou čtvrtí zapsána na seznamu UNESCO. Kdysi se zde nacházelo benediktinské opatství, které bylo založeno v roce 1101.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Fišer
| jméno = Rudolf
| další = foto František Fiala
| rok = 2004
| titul = Třebíč - Z historie benediktinského opatství
| vydavatel = Fibox Třebíč
| vydání = 1
| místo = Třebíč
| edice = Edice Vysočiny
| počet stran = 183
| strany =
| isbn = 8085571161
}}</ref> Klášter se postupem času stal náboženským centrem i vojenskou pevností, tuto pozici si udržel až do husitských válek. V roce 1468 byl dobyt uherskými vojáky. Pozdější světská vrchnost klášter přestavěla na zámek. Dnes zde sídlí [[Muzeum Vysočiny Třebíč]].

[[Soubor:Tr-centrum001.jpg|thumb|Komenského náměstí a městská věž; vlevo je vidět západní strana Karlova náměstí; uprostřed kulturní komplex Fórum - [[Divadlo Pasáž|Pasáž]]; dole střechy domů v [[Zámostí (Třebíč)|Zámostí]]]]

Přes řeku naproti Židovskému městu se rozkládá [[Vnitřní Město (Třebíč)|centrum města]], které je tvořeno [[Karlovo náměstí (Třebíč)|Karlovým náměstím]], lidově zvaným také ''rynek'', vytyčeným při založení města jako tržiště s plochou 22 000 m². Těmito rozměry je jen o pár metrů čtverečných menší než Václavské náměstí v Praze, takže se město v minulosti mohlo velikostí náměstí rovnat městům královským. Na počátku 19. století mělo náměstí ještě [[Renesance|renesanční]] a [[Baroko|barokní]] podobu, kterou zničil požár v roce 1822. Nyní se na Karlově náměstí konají dopolední trhy, kulturní akce jako [[Třebíčské Bramborobraní]], pivní slavnosti a oslavy vstupu města do fondu světového dědictví UNESCO.

[[Soubor:Trebic horka-domky kostelicek.jpg|thumb|left|[[Kaple svatého Jana Nepomuckého (Třebíč)|Kaple Povýšení sv. Kříže]] (''Kostelíček'') před opravou v roce [[2007]].]]

Ve Vnitřním Městě, na kopci, se nachází 75 metrů vysoká [[Městská věž (Třebíč)|městská věž]], která náleží ke [[Kostel svatého Martina (Třebíč)|kostelu sv. Martina]]. S ním však dříve nebyla spojena, ale sloužila jako součást opevnění. Dále zde leží [[Kapucínský klášter na Jejkově|kapucínský klášter]], [[Kostel svatého Václava a svaté Ludmily|pravoslavný]] a [[evangelický kostel (Třebíč)|evangelický kostel]]. Na Karlově náměstí se nachází i [[Malovaný dům]] s galerií a informačním centrem, [[Černý dům]] a sousoší Cyrila a Metoděje.

Východní oblasti centra města, směrem do čtvrti Borovina, se říká ''na [[Stařečka|Stařečce]]''. Nachází se zde [[kaple svatého Jana Nepomuckého (Třebíč)|kaple Povýšení sv. Kříže]], na nejvyšším místě Třebíče, nedaleko od nedostavěné hvězdárny a kluboven skautských oddílů, zvaném ''Kostelíček''. Tato kaple má půdorys kříže a jejím stavitelem byl architektonicky nevzdělaný stavitel Jan Fulík. Byla postavena v roce 1644.

U řeky Jihlavy leží říční lázně ''[[Polanka (Třebíč)|Polanka]]'' z roku [[1933]]. Dřevěné šatny z téhož roku jsou stále v provozu a stále jsou předmětem obdivu. Autorem návrhu byl [[Bohuslav Fuchs]]. V těchto lázních se v roce [[1992]] konaly [[Hry bez hranic]], třebíčský tým nakonec zvítězil i ve finále tohoto ročníku na [[Azory|Azorských ostrovech]]. Na tzv. ''Kanciborku'' se nachází [[Větrný mlýn (Třebíč)|Větrný mlýn]], který sloužil na úpravu [[tříslo|třísla]] pro koželuhy, dnes již není funkční.

V Třebíči se nachází také několik městských parků, které jsou rozloženy poměrně rovnoměrně, teméř v každé místní části se nachází alespoň jeden. Tvorba parků má v Třebíči i svou tradici, například [[Lorenzovy sady]] mají svůj počátek již v roce 1899. V současnosti je mnoho z parků městem upravováno. Část nákladů spojených s těmito úpravami je hrazena z evropských fondů.<ref>[http://www.trebicsky-zpravodaj.cz/pripravovane-projekty-v-letech-2007-az-2013-za-temer-puldruhe-miliardy-korun_42.html Třebíčský zpravodaj – Připravované projekty v letech 2007 až 2013 za téměř půldruhé miliardy korun]</ref>

== Doprava ==
: ''Podívejte se také na'': [[Doprava v Třebíči]]
[[Soubor:Magist.jpg|thumb|Východozápadní magistrála vedená středem města.]]
Již ve starověku vedly v blízkém okolí Třebíče významné obchodní stezky: ''Haberská'', která vedla přes [[Čáslavice]], [[Kojetice (okres Třebíč)|Kojetice]], [[Stařeč]], [[Přibyslavice (okres Třebíč)|Přibyslavice]] a [[Brtnice|Brtnici]], v Brtnici se křížila se stezkou ''Lovětínskou'', později zvanou i ''Třebíčská stezka'', ta vedla od starého Brna, přes [[Zastávka (okres Brno-venkov)|Zastávku u Brna]], [[Vladislav (okres Třebíč)|Vladislav]], [[Trnava (okres Třebíč)|Trnavu]] a končila v [[Lovětín (Batelov)|Lovětíně]]. Další důležitou křižovatkou stezek byl tehdejší ''Brod'', ten se nacházel na místě, kde se nachází dnešní Vladislav, zde se křížily stezky ''[[Libická stezka|Libická]]'' a ''Lovětínská''.<ref>Fišer, l. c., str. 16-17.</ref>

Nyní je Třebíč dopravním uzlem okresního významu. Městem prochází silnice první třídy [[Silnice I/23|č. 23]] ([[Písek (město)|Písek]] - [[Brno]]) a krajská páteřní komunikace druhé třídy č. 360 spojující město s dálnici [[Dálnice D1|D1]] u [[Velké Meziříčí|Velkého Meziříčí]]. V těsné blízkosti města odbočuje ze silnice I/23 silnice druhé třídy [[Silnice II/405|č. 405]] spojující Třebíč s krajským městem [[Jihlava|Jihlavou]]. V současné době prochází obě krajské komunikace výraznou rekonstrukcí.<ref>{{Citace elektronické monografie
| url=http://www.os-metropolis.info/doprava/silnicni/ii_360/ii_360.htm
| titul=Silnice II/360 Jaroměřice nad Rokytnou – Třebíč – Velké Meziříčí
| místo=Třebíč
| vydavatel= OS Metropolis
| datum aktualizace=2008-06-23
| datum přístupu=2008-09-27
| autor = OS Metropolis
}}</ref>

Železniční síť Třebíčí vede ve východozápadním směru. V okolí Třebíče je nejvýznamnější [[železniční trať Brno - Jihlava|železnice č. 240]] z [[Jihlava|Jihlavy]] do [[Brno|Brna]]. Přímo v Třebíči se nachází [[Třebíč (nádraží)|železniční stanice Třebíč]] a [[Třebíč-Borovina|zastávka Třebíč-Borovina]]. V současné době se připravuje rekonstrukce a elektrifikace celé železniční trati <ref name="revitalizace240">[http://www.os-metropolis.info/doprava/zeleznicni/240/modernizace_240.htm Modernizace železniční trati č. 240 (Jihlava – Třebíč – Brno)]</ref> i rekonstrukce stanice Třebíč, včetně přednádraží, podle představ OS Metropolis měla rekonstrukce proběhnout již v roce 2005 a 2006.<ref name="revitalizace240">[http://www.os-metropolis.info/doprava/zeleznicni/240/nadrazi_trebic/nadrazi_trebic.htm Modernizace železniční trati č. 240 (Jihlava – Třebíč – Brno)]</ref> Poblíž města také vede trať č. 241 z [[Vídeň|Vídně]] do [[Jihlava|Jihlavy]].

Na okraji města se nachází [[Letiště Třebíč|sportovní letiště Západomoravského aeroklubu v Třebíči]]. Ve městě funguje [[Městská autobusová doprava v Třebíči|městská hromadná doprava]], která je ve městě zajišťována devíti linkami autobusů. Dříve se také plánovalo zavedení [[Trolejbusová doprava v Třebíči|trolejbusů v Třebíči]]. Z ekologického hlediska ji dnes nahrazují plynové autobusy. Ve městě je postaveno velké autobusové nádraží, které má být modernizováno.<ref>[http://trebicsky.denik.cz/zpravy_region/nadrazi-ma-byt-pycha-trebice-20080926.html Třebíčský deník – Nádraží má být pýcha Třebíče]</ref>

V Třebíči a okolí existují cyklostezky. V roce [[2007]] bylo veřejnou vyhláškou oznámeno zahájení stavebního řízení [[Stezka pro cyklisty|cyklostezky]] Jihlava - Třebíč - [[Raabs an der Thaya]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| url=http://www.trebic.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=16973&id_org=16973&id=1005492
| titul=Veřejná vyhláška o zahájení stavebního řízení
| místo=Třebíč
| vydavatel= Městský úřad Třebíč
| datum aktualizace=2007-05-27
| datum přístupu=2007-09-16
| příjmení=Cahová
| jméno=Ivana }}</ref> Tuto stavbu ovšem provází problémy s odkupem pozemků.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Přibík
| jméno = Ivan
| titul = Stavbu cyklostezky do Rakouska provází problémy
| periodikum = Třebíčský deník
| datum vydání = 2008-11-04
| datum přístupu = 2008-11-04
| url = http://trebicsky.denik.cz/zpravy_region/stavbu-cyklostezky-do-rakouska-provazi-20091104.html
}}</ref> Další cyklostezka nese název ''Třebíčský okruh'' a začíná i končí na tzv. ''Polance'' v západní části města. Další cyklostezka je výhledově naplánovaná na trasu mezi Třebíčí a Dukovanami, má vést souběžně s hlavní silnicí kolem Jaderné elektrárny Dukovany.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Mahel
| jméno = Luděk
| titul = Třebíč a Dukovany spojí nová a pravá cyklostezka
| periodikum = Třebíčský deník
| datum vydání = 2009-11-26
| datum přístupu = 2009-11-26
| url = http://trebicsky.denik.cz/zpravy_region/trebic-a-dukovany-spoji-nova-a-prava-20091126.html
}}</ref>

== Hospodářství ==
{{Podrobně|Budischowsky & Söhne|Carl Budischowsky & Söhne|ZON|Cechy v Třebíči}}
[[Soubor:BOPO factory gate in Třebíč, Borovina.jpg|thumb|upright|Brána do areálu BOPO z poloviny 19. století]]
Již v 17. století se v Třebíči silně rozvíjely cechy, v přehledu cechů z roku 1763 se již začíná projevovat větší počet zástupců soukenického cechu, bylo rozhodnuto, že Karel Josef z Valdštejna založí manufakturní výrobu.<ref name="chylik" /> K tomu nakonec nedošlo a místní soukeníci nedokázali konkurovat větším dílnám s manufakturním provozem v Brně, Liberci nebo Olomouci. V polovině 19. století již bylo v Třebíči několik větších dílen koželužnického cechu, byly to dílny [[Carl Budischowsky|Karla Budischowského]], jeho bratra Františka Budischowského, dílna Martina Haska (jinde se uvádí i Hasska) a Subakova továrna, tyto měly podle srovnání Jindřicha Chylíka v roce 1841 vyrábět dohromady 90 000 kůží ročně, brněnská největší továrna, továrna Karla Ignáce Lettmayera, v tomto srování má za rok v tuto dobu vyrobit 12 000 kůží za rok.<ref name="chylik">{{Citace monografie
| příjmení = Chylík
| jméno = Jindřich
| rok = 1949
| titul = Vývoj moravského koželužství do poloviny XIX. století
| vydavatel = Technická hlídka koželužská 23
| vydání = 1
| místo = Třebíč
| strany = 278
}}</ref> V roce 1906 prosperovala i obuvnická továrna Cinkajzlova (v matrikách se uvádí i Zinkeiselova)<ref>Mikrofilm 10960, MZA</ref>,

Podle Vlastivědy moravské v Novém městě stávala papírna, která při povodni v roce 1774 byla úplně zničena. Mezi další průmyslové závody měli patřit i lihovary, jež měly k datu vydání publikace (rok [[1906]]) být příslušny ke každému panskému dvoru.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Dvorský
| jméno = František
| odkaz na autora = František Dvorský
| redaktoři = František Dvorský, František Kameníček, Josef Hladík, František Rypáček, Tomáš Šílený, František Šujan
| titul = Vlastivěda moravská
| podtitul = II. Místopis - Třebický okres
| vydavatel = Muzejní spolek
| místo = Brno
| rok = 1906
| kapitola = Živnosti
| strany = 30-33
| jazyk = česky
}}</ref>
Další odvětví byla zastoupena těžením grafitové tuhy u [[Římov (okres Třebíč)|Římova]] v lokalitě Vísky, důl se měl jmenovat Černý důl.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Dvorský
| jméno = František
| odkaz na autora = František Dvorský
| redaktoři = František Dvorský, František Kameníček, Josef Hladík, František Rypáček, Tomáš Šílený, František Šujan
| titul = Vlastivěda moravská
| podtitul = II. Místopis - Třebický okres
| vydavatel = Muzejní spolek
| místo = Brno
| rok = 1906
| kapitola = Římov
| strany = 371
| jazyk = česky
}}</ref> Mezi velké závody patřila i velká papírna u [[Přibyslavice (okres Třebíč)|Přibyslavic]], na jejímž místě měl stávat železný hamr, ten měli zakoupit a proměnit v papírnu manželé Schneiderovi. V roce 1846 měl papírnu koupit Karel Fundulus z Třebíče, v osmdesátých letech měla být papírna rozšířena a papír se začal vyrábět na moderních strojích ze dřeva, které bylo mleto v mlýnech u Rokštejna a u Sokolí. Papírna v těch letech zaměstnávala asi 150 lidí.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Dvorský
| jméno = František
| odkaz na autora = František Dvorský
| redaktoři = František Dvorský, František Kameníček, Josef Hladík, František Rypáček, Tomáš Šílený, František Šujan
| titul = Vlastivěda moravská
| podtitul = II. Místopis - Třebický okres
| vydavatel = Muzejní spolek
| místo = Brno
| rok = 1906
| kapitola = Přibyslavice
| strany = 30-33
| jazyk = česky
}}</ref> Dalším velkým závodem měla být přádelna u [[Vladislav (okres Třebíč)|Vladislavi]], ze které se postupem času stala továrna na čokoládu a k roce vydání publikace měla být továrnou na umělá hnojiva a na klíh.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Dvorský
| jméno = František
| odkaz na autora = František Dvorský
| redaktoři = František Dvorský, František Kameníček, Josef Hladík, František Rypáček, Tomáš Šílený, František Šujan
| titul = Vlastivěda moravská
| podtitul = II. Místopis - Třebický okres
| vydavatel = Muzejní spolek
| místo = Brno
| rok = 1906
| kapitola = Vladislav
| strany = 429
| jazyk = česky
}}</ref> V [[Okříšky|Okříškách]] měla být v roce 1892 Františkem Engelmannem z [[Brno|Brna]] postavena parní pila, která měla posléze přejít do majetku velkostatku. V jehož majetku byl i lihovar.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Dvorský
| jméno = František
| odkaz na autora = František Dvorský
| redaktoři = František Dvorský, František Kameníček, Josef Hladík, František Rypáček, Tomáš Šílený, František Šujan
| titul = Vlastivěda moravská
| podtitul = II. Místopis - Třebický okres
| vydavatel = Muzejní spolek
| místo = Brno
| rok = 1906
| kapitola = Okříšky
| strany = 310
| jazyk = česky
}}</ref>

Průmyslu v Třebíči se začalo dařit až po dovedení železnice v roce 1885, nicméně i do té doby se v třebíči rozvíjí různé cechy, hlavně soukenický a další spojené s tímto cechem. V Třebíči se nacházelo několik mlýnů, na [[Stařečský potok|Stařečském potoce]] ležely Borovský, Janův a Hluchý, na Jihlavce ležely Poušův, Krajíčkův, Churavý a Táborský.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Dvorský
| jméno = František
| odkaz na autora = František Dvorský
| redaktoři = František Dvorský, František Kameníček, Josef Hladík, František Rypáček, Tomáš Šílený, František Šujan
| titul = Vlastivěda moravská
| podtitul = II. Místopis - Třebický okres
| vydavatel = Muzejní spolek
| místo = Brno
| rok = 1906
| kapitola = Dějiny
| strany = 123
| jazyk = česky
}}</ref> V počátcích 20. století v Třebíči byl i parní pivovar, sladovka, elektrárna, lihovar, sodovkárny [[ZON]], octárnu, 2 likérky, 2 cihelny, slévárnu, 2 strojírny, 2 barvírny a knihtiskařství, stavitel, řezbář, 2 sochaři, 2 fotografové. Ve městě byly 2 velkoobchody, 20 kupců a 2 knihkupectví. Ve městě také operovali bankovní ústavy: Obecní spořitelna města Třebíče (založená roku 1861), První občanská záložna v Třebíči (založená roku 1874), ''Trebitscher Vorschussverein'' (založená roku 1871) a Rolnická záložna (založená roku 1899). Výroční trhy se ve městě konaly pouze při svátku [[Svatý Jiří|sv. Jiří]] v dubnu a při svátku [[Bartoloměj (apoštol)|sv. Bartoloměje]], dobytčí trhy se konali každé třetí pondělí a městské trhy byly každé pondělí a pátek.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Dvorský
| jméno = František
| odkaz na autora = František Dvorský
| redaktoři = František Dvorský, František Kameníček, Josef Hladík, František Rypáček, Tomáš Šílený, František Šujan
| titul = Vlastivěda moravská
| podtitul = II. Místopis - Třebický okres
| vydavatel = Muzejní spolek
| místo = Brno
| rok = 1906
| kapitola = Třebíč
| strany = 160-161
| jazyk = česky
}}</ref>

Později svoji činnost ukončily jak Subakova továrna, tak i továrna Martina Haska, i během první republiky se v Třebíči rozvíjel závod Budischowských, později byl zakoupen podnikatelem [[Tomáš Baťa|Tomášem Baťou]] a v roce se začal rozšiřovat závod v Borovině. Další budovy byly postaveny podle návrhů architektů Františka Gahury, Vladimíra Karfíka a Miroslava Lorence. Později, po roce [[1948]] byly závody zestátněny a přejmenovány na ''Závody Gustava Klimenta'' a později i na [[BOPO]], tato firma se již měla specializovat na boty a ponožky (z tohoto pochází název firmy, '''BO'''ty a '''PO'''nožky). Později v tomto areálu fungovala i firma ''Trepon'', ta vyráběla ponožky a v únoru 2003 na tuto firmu bylo vyhlášeno konkursní řízení, v roce 2005 bylo zrušeno.<ref>{{Citace elektronické monografie
| autor = Ministerstvo spravedlnosti ČR
| titul = Úplný výpis z Obchodního rejstříku ČR
| url = http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/report?sysinf.vypis.CEK=177149&sysinf.vypis.rozsah=uplny&sysinf.@typ=transformace&sysinf.@strana=report&sysinf.vypis.typ=XHTML&sysinf.vypis.klic=6c95a610b7ca1b8d14a33e8e94638ad9&sysinf.spis.@oddil=B&sysinf.spis.@vlozka=538&sysinf.spis.@soud=Krajsk%FDm%20soudem%20v%20Brn%EC&sysinf.platnost=19.06.2009
| datum vydání =2009-06-19
| datum přístupu =2009-06-20
| vydavatel = Ministerstvo spravedlnosti ČR
| místo = Praha
}}</ref> Společnost ''BOPO'' se taktéž dostala do platební neschopnosti a v roce 2002 na ní taktéž bylo uvaleno konkursní řízení a posléze byla firma uvedena do likvidace a majetek je prodáván na aukcích.<ref>{{Citace elektronické monografie
| autor = Ministerstvo spravedlnosti ČR
| titul = Úplný výpis z Obchodního rejstříku ČR
| url = http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/report?sysinf.vypis.CEK=177051&sysinf.vypis.rozsah=uplny&sysinf.@typ=transformace&sysinf.@strana=report&sysinf.vypis.typ=XHTML&sysinf.vypis.klic=5c31c0bb7fdd1395c6d32b27518e9b75&sysinf.spis.@oddil=B&sysinf.spis.@vlozka=437&sysinf.spis.@soud=Krajsk%FDm%20soudem%20v%20Brn%EC&sysinf.platnost=19.06.2009 | datum vydání =2009-06-19
| datum přístupu =2009-06-20
| vydavatel = Ministerstvo spravedlnosti ČR
| místo = Praha
}}</ref>

V průmyslové zóně na jihovýchodě města působí další společnosti, mimo jiné tehdejší Západomoravské strojírny, které vyráběly pletací stroje, tato spoečnost vznikla transformací z tehdejších Závodů Gustava Klimenta v dnešní Borovině, v roce 1970 byla registrována ochranná známka ''UNIPLET''. Tato společnost byla v roce 1976 zařazena do společnosti Elitex, pod touto značkou společnost fungovala a exportovala svoje pletařské a punčochářské stroje až do roku 1990. Později byla firma trasformována na akciovou společnostu ''UNIPLET a. s.'' a fungovala dále, po roce 2000 byla prodána britské společnosti ''Monarch Knitting''.<ref>{{Citace elektronické monografie
| autor = UNIPLET
| titul = Company Info
| url = http://www.uniplet.com/company/index.html
| datum přístupu =2009-06-20
| vydavatel = Monarch Knitting
| místo = Třebíč
| jazyk = anglicky
}}</ref> V roce 2009 společnost UNIPLET usilovala o prodej svých pozemků na Jejkově městu Třebíč, dle územního plánu měl přes tyto pozemky vést obchvat města, tento prodej se neuskutečnil a společnost se rozhodla žalovat město.<ref>{{Citace elektronického periodika
| jméno = Luděk
| příjmení = Mahel
| titul = Uniplet dá městu poslední šanci, pak půjde k soudu
| periodikum = Třebíčský deník
| datum vydání = 2009-09-25
| datum přístupu = 2009-11-19
| url = http://trebicsky.denik.cz/podnikani/uniplet-dava-trebici-posledni-sanci-pak-20090925.html
}}</ref> V listopadu téhož roku energetická společnost E.On odpojila areál společnosti od zdrojů elektrické energie, a způsobila tak škody firmám, které sídlí v areálu na Jejkově. <ref>{{Citace elektronického periodika
| autor = redakce
| titul = Třebíčský Uniplet je bez proudu. Nehradil faktury
| periodikum = Třebíčský deník
| datum vydání = 2009-11-19
| datum přístupu = 2009-11-19
| url = http://trebicsky.denik.cz/podnikani/trebicsky-uniplet-je-bez-proudu-nehradil-faktury.html
}}</ref>V průmyslové zóně na Jejkově se nachází i akciová společnost ''PBS INDUSTRY'', její počátky sahají do 19. století, kdy byly založeny společnosti ''Wallig'' a ''Benz'', které vyráběly kotle, motory a další průmyslové stroje, v roce 1948 byly tyto společnosti začleněny do koncernu První brněnské strojírny. Po sametové revoluci byla firma převedena na akciovou společnost.<ref>{{Citace elektronické monografie
| autor = PBS INDUSTRY
| titul = Historie
| url = http://www.pbstre.cz/index.php?typ=PVA&showid=66
| datum přístupu =2009-06-20
| vydavatel = PBS INDUSTRY
| místo = Třebíč
}}</ref>

V roce 1998 bylo v územním plánu rozhodnuto o výstavbě průmyslové zóny Hrotovická, v roce 2002 byla zahájena výstavba inženýrských sítí a v roce 2004 byly tyto úpravy dokončeny. Celkové náklady na výstavbu samotné zóny přesáhly 75 milionů korun a byly z velké části dotovány Ministerstvem pro místní rozvoj a Ministerstvem práce a obchodu, necelých 23 milionů z této částky bylo samotnou investicí města. Ke konci roku 2007 v této průmyslové zóně investovalo sedm firem celkem 300 milionů korun. Celkovým počet nových pracovních míst k 31. prosinci 2007 byl 77, plánovaný počet nových pracovních míst v roce 2009 je 412. Největším investorem v této zóně má být společnost [[TEDOM]], která investovala 200 milionů korun do závodu pro výrobu motorových vozidel a v roce 2009 má nabídnout 210 nových pracovních míst, druhým největším investorem v této zóně se stala společnost S.O.K. stavební, která investovala 40 milionů a v roce 2009 má nabídnout 110 nových pracovních míst. Dalšími investory jsou (řazení podle výše investice) ''Envinet'', ''DOMY D.N.E.S'', ''UNICODE SYSTEMS'', ''SKAML'' a ''KOVO UNI''.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Baštrnáková
| jméno = Michaela
| titul = Analýza podnikatelských nemovitostí na Třebíčsku
| vydavatel = ESF MUNI
| místo = Brno
| rok = 2008
| kapitola = Průmyslová zóna Hrotovická
| strany = 25-28
| jazyk = česky
}}</ref>

V roce 2001 bylo založeno zájmové sdružení ''Rozvoj Třebíčska'', města Třebíč, Náměšť nad Oslavou a Jemnice spolu s Západomoravskou vysokou školou spustily projekt Podnikatelských inkubátorů. Během dalších let byli zajišťováni investoři v čele s fondy PHARE, dalšími investory byla města ze sdružení, ministerstvo pro místni rozvoj a další. Stavby osmi inkubátorů byly zahájeny v květnu 2005, stavby byly dokončeny v roce 2006, slavnostní otevření třebíčského objektu proběhlo [[17. květen|17. května]] 2006. V Třebíči existují dva objekty tohoto projektu, první podnikatelský inkubátor byl postaven v prostorách bývalého zámeckého velkostatku [[Zámek v Třebíči|třebíčského zámku]], jeho součástí jsou skladovací prostory a dvacet buněk pro podnikatelskou činnost. Druhým objektem je podnikatelské a výzkumné centrum s přednáškovými sály, konferenčními místnostmi a dalšími prostory v části Borovina.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Baštrnáková
| jméno = Michaela
| titul = Analýza podnikatelských nemovitostí na Třebíčsku
| vydavatel = ESF MUNI
| místo = Brno
| rok = 2008
| kapitola = Projekt podnikatelský a výzkumný inkubátor
| strany = 29-32
| jazyk = česky
}}</ref>
[[Soubor:Třebíč, Stařečka 3.jpg|left|Brána do Areálu ZON, s vývěsním štítem a logem firmy ZON|thumb]]
Mezi další třebíčské společnosti patří i koncern ''TIPA'', pod tento koncern patří společnosti potravinářské, stavební a další. Již v roce 2002 podle ústavu územního rozvoje byla firma TIPA pátým nejvyšším zaměstnavatelem okresu Třebíč, v roce 2007 patří k větším zaměstnavatelům i její divize ''TIPA Frost'', která v oblasti nad třebíčským zámkem vyrábí mražené výrobky. Potravinářský průmysl v Třebíči existuje již od roku 1879, v tomto roce František Kubeš založil sodovkárnu [[ZON]], tato společnost sídlí od svého počátku v objektech na Stařečce, po roce 1948 byla znárodněna a po sametové revoluci byla vrácena zpět do rukou Františka Kubeše.

Významným tématem Třebíče jak z hlediska obyvatel, tak z hlediska obchodních firem je konkurenční boj hypermarketů a supermarketů.
<ref name="levne">{{Citace elektronické monografie
| titul = Levně v Třebíči, informační portál
| url = http://www.volny.cz/levne-v-trebici
| místo = Třebíč
| jazyk = česky
}}</ref> Třebíč byla prvním městem, kde řetězec supermarketů [[Spar]] v roce 2006 postavil supermarket ''SPAR'' (do té doby stavěl v Česku jen hypermarkety Interspar). Výstavba hypermarketu ''Interspar'', v jehož sousedství se nachází i diskontní prodejna ''Lidl'', v roce 2007 zapříčinila problémy místního zastupitelstva. Jednak kvůli spornému prodeji pozemků, jednak kvůli tomu, že příjezd k prodejně Interspar byl uveden do provozu nezkoulaudovaný.

Již dříve ovšem byly otevřeny jiné supermarkety, mezi prvními byl v roce 1997 supermarket ''[[Delvita]]'' <ref name="levne" />, který byl otevřen v bývalé proluce u řeky Jihlavy na ulici Smila Osovského, později, v roce 2006, byly supermarkety Delvita v České republice převzaty společností ''Rewe Group'' a transformovány na supermarkety ''[[Billa]]'' <ref name="billadelvita">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Patočková
| jméno = Martina
| titul = Billa se zbaví části Delvit
| periodikum = iDNES.cz
| odkaz na periodikum = iDnes
| datum vydání = 2006-12-13
| datum přístupu = 2008-03-27
| url = http://ekonomika.idnes.cz/billa-se-zbavi-casti-delvit-ddm-/ekoakcie.asp?c=A061213_644417_ekoakcie_str
}}</ref>. O rok později byla postavena na Táborské ulici ''Billa'',<ref name="levne" /><ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = KV PROJEKTSTAV : Referenční listina
| url = http://www.stavoproj.cz/cze/index.php?action=references
| vydavatel = KV PROJEKTSTAV
| místo = Třebíč
}}</ref> v tu dobu byl otevřen i supermarket ''Prima'' (později ''[[Hypernova]]'', po přestěhování do nové budovy ''Hyper Albert'', v současnosti ''[[Albert Hypermaket]]'') <ref name=zatarasen>{{Citace periodika
| příjmení = Šímová
| jméno = Michaela
| titul = Třebíč: Interspar je zatarasen
| periodikum = MF Dnes, příloha Vysočina
| odkaz na periodikum = Mladá fronta DNES
| datum = 2007-11-02
| ročník = 17
| strany = 1
| issn = 12101168
}}</ref> na jižním okraji města. V roce 1999 byl na Brněnské ulici postaven supermarket ''Kaufland''.

Později, po roce 2000 se začaly budovat levné supermarkety jako jsou ''Penny Market'' <ref name="levne" />, ''[[Albert (společnost)|Albert]]'' (bývalý ''Sezam''), ''[[Jednota]]'' <ref name="levne" />. V roce 2006 byl na ulici kpt. Jaroše otevřen historicky první supermarket ''SPAR'' v České republice, všechny ostatní hypermarkety firmy Spar měly do té doby značku ''Interspar'' <ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Pekař
| jméno = Milan
| titul = V Třebíči první supermarket SPAR v České republice
| periodikum = Vysočina-news.cz
| datum vydání = 2006-12-13
| datum přístupu = 2008-03-27
| url = http://www.vysocina-news.cz/clanek/v-trebici-prvni-supermarket-spar-v-ceske-republice/
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Patočková
| jméno = Martina
| titul = Interspar rozjíždí supermarkety
| periodikum = iDNES.cz
| datum vydání = 2006-12-13
| datum přístupu = 2008-03-27
| url = http://ekonomika.idnes.cz/interspar-rozjizdi-supermarkety-dla-/ekoakcie.asp?c=A061212_202941_ekoakcie_ost
}}</ref> [[31. říjen|31. října]] 2007 byly v lokalitě ''Vídeňský rybník'' otevřeny supermarket ''Interspar'' a supermarket ''Lidl'', otevření provázely problémy, protože jeden ze dvou příjezdů nebyl zkolaudován.<ref name=vyroste>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Krčálová
| jméno = Pavla
| titul = V Třebíči vyroste nový Interspar i Lidl
| periodikum = Třebíčský deník
| datum vydání = 2007-04-02
| datum přístupu = 2008-03-27
| url = http://trebicsky.denik.cz/podnikani/obchody_trebic20070402.html
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Karas
| jméno = Jan
| titul = Fakta o takzvané "kauze" Vídeňský rybník II.
| periodikum = Okresní organizace Třebíč KDU ČSL
| datum vydání = 2007-12-20
| datum přístupu = 2008-03-27
| vydavatel = KDU ČSL Třebíč
| url = http://www.kdutrebicsko.cz/view.php?nazevclanku=fakta-o-takzvan%C3%A9-&cisloclanku=2007120012
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Kodysová
| jméno = Jana
| titul = V Třebíči se otevírá nový hypermarket
| periodikum = Vysočina-news.cz
| datum vydání = 2007-10-31
| datum přístupu = 2008-03-27
| url = http://www.vysocina-news.cz/clanek/v-trebici-se-otevira-novy-hypermarket/
}}</ref> V roce 2008 byl otevřen první supermarket v místní části Borovina, ''Plus''.<ref name=zatarasen /> Nejnovějším nákupním centerem v Třebíči je nově zbudované ''OC Stop Shop'', ležící na Znojemské ulici naproti hypermarketu ''Interspar'' a bývalé prodejně ''Hypernova'', z tohoto objektu je nyní hala s neurčitým účelem. Součástí OC Stop Shop je první supermarket ''[[Hyper Albert]]'' otevřený v [[Česká republika|České republice]] (dříve ''[[Hypernova (obchodní řetězec)|Hypernova]]''), dalšími většími provozovnami v OC jsou prodejny elektroniky ''Okay'' a ''Nay Elektrodom''.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Nováčková
| jméno = Marcela
| titul = První konstrukce nové nákupní zóny už stojí
| periodikum = Třebíčský deník
| datum vydání = 2008-03-18
| datum přístupu = 2008-03-27
| vydavatel = VLP Press
| url = http://trebicsky.denik.cz/podnikani/prvni-konstrukce-nove-obchodni-zony-uz-stoji.html
}}</ref> V květnu 2009 byl hypermarket ''Hyper Albert'' přejmenován na ''Albert Hypermarket'' a diskont ''Plus'' na obchod ''Penny Market''.

Zájem o výstavbu hypermarketu v Brněnské ulici projevila společnost ''Tesco''.<ref name=zatarasen />

V posledním desetiletí se v Třebíči, mimo výstavbu obchodních domů, rozvíjí zvláště turismus. Za tuto dobu vznikly v Třebíči tři informační centra - v Malovaném domě na Karlově náměstí, u Zadní synagogy a na Zámku.

[[Soubor:Presentation of Třebíč at Regiontour 2010.jpg|thumb|upright|Prezentace Třebíče na veletrhu Regiontour 2010]]
Velký krokem kupředu pro rozvoj turismu v Třebíči bylo zapsání Baziliky sv. Prokopa a Židovského města s hřbitovem na seznam UNESCO. V Třebíči díky tomu vznikla naučná stezka po památkách s audio průvodci a dvě z již zmíněných infocenter. Rozvoj turistického ruchu prospívá také obchodu. Díky přílivu turistů mohlo vzniknout mnoho nových restaurací v Židovském městě a také další zařízení pro ubytování turistu, hlavně menší penziony.

O zápisu památek na seznam [[UNESCO]] se v Třebíči také začalo objevovat větší množství zahraničních turistů. Ti pocházejí zpravidla z Německa a Rakouska. To je také podmíněno tím, že v těchto státech má Třebíč svá partnerská města, se kterými spolupracuje i na poli turistiky.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Krčmář
| jméno = Milan
| autor = Milan Krčmář
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Naváže Třebíč ještě hlubší styky s Izraelem a Lilienfeldem?
| periodikum = Třebíčský internetový zpravodaj
| odkaz na periodikum =
| datum vydání = 21. března
| den vydání =
| měsíc vydání = březen
| rok vydání = 2008
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 29/01/2009
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url = http://www.trebicsky-zpravodaj.cz/navaze-trebic-jeste-hlubsi-styky-s-izraelem-a-lilienfeldem_368.html
| issn =
}}</ref>
To potvrzuje například umístění směrovky mířící na Třebíč na horu Muckenkogel ležící nad partnerským městem Lilienfeld.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Krčmář
| jméno = Milan
| autor = Milan Krčmář
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Na rakouském Muckenkogelu je cedulka směřující na Třebíč
| periodikum = Třebíčský internetový zpravodaj
| odkaz na periodikum =
| datum vydání = 17. března
| den vydání =
| měsíc vydání = březen
| rok vydání = 2008
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 29/01/2009
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url = http://www.trebicsky-zpravodaj.cz/na-rakouskem-muckenkogelu-je-cedulka-smerujici-na-trebic_361.html
| issn =
}}</ref>

O tom, že Třebíč je turisticky význačná i v evropském pohledu svědčí také výrok předsedy [[Evropská komise|Evropské komise]] [[José Manuel Durão Barroso|J. M. Barrosa]] ve speciálním vydání pořadu ČT ''[[Otázky Václava Moravce]]'' [[1. leden|1. ledna]] [[2009]]: "Chci ocenit premiéra [[Mirek Topolánek|Mirka Topolánka]], pochopil, že [[Evropa]] není jen [[Brusel]], ale také [[Londýn]], [[Madrid]], [[Praha]], [[Brno]] nebo Třebíč".<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Krčmář
| jméno = Milan
| autor = Milan Krčmář
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Jednou fotografií, třemi řádky...
| periodikum = Třebíčský zpravodaj
| odkaz na periodikum =
| rok = 2009
| měsíc = leden
| ročník =
| číslo = 01
| strany = 06-07
| url =
| issn =
}}</ref>

V Třebíči jsou zastoupeny ubytovací zařízení několika úrovní, malé penziony i větší hotely, ve městě není žádný hotel většího významu, během několika následujících let se má dobudovat Hotel Joseph 1699 v bývalém chudobinci v židovské čtvrti, který je společnou investicí společností ''EuroAgentur'' a soukromého investora, hotel byl spolufinancován Evropským fondem pro regionální rozvoj.<ref>Projektová tabule, EuroAgentur</ref>

== Kultura ==
[[Soubor:Třebíč - Divadlo Pasáž - Front (01).jpg|thumb|left|[[Divadlo Pasáž]] z Masarykova náměstí]]
Kulturní vyžití v Třebíči zajišťuje nově otevřené [[Divadlo Pasáž]] na Masarykově náměstí, kino Pasáž a [[Národní dům (Třebíč)|Národní dům]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Třebíč: Tisková zpráva z 99. schůze Rady města Třebíče, konané dne 23. 2. 2006
| url = http://www.trebic.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=16973&id_org=16973&id=456145&p1=&p2=&p3=&ttt=1&tisk=1
| datum vydání = 2006-03-23
| datum přístupu = 2008-03-27
| vydavatel = Město Třebíč
| místo = Třebíč
}}</ref> V Třebíči se konají různé tradiční i mimořádné kulturní akce. Jsou to každoročně konaný hudební festival [[Zámostí (festival)|Zámostí]], každoroční festival židovské kultury [[Šamajim]], každoročně na konci června konaný festival etnické kultury [[Třebíčský Zvonek]] a folklorní festival [[Třebíčské Bramborobraní]]. Každý rok v květnu se v Národním domě koná přehlídka divadelních souborů [[Divadelní Třebíč]], v březnu se koná [[Festival divadla 2-3-4 herců]], také je Třebíč jedním z 20 měst, ve kterých se odehrává mezinárodní hudební festival klasické hudby [[Concentus Moraviae]]. Každý rok se na podzámecké říční nivě a v centru města konají oslavy zápisu města do seznamu UNESCO, se kterými je spojen průvod historických postav a také prezentace míst zapsaných do seznamu UNESCO.

V roce [[2002]] byla v Zámostí otevřena stálá výstava, která je věnována třebíčskému spisovateli [[Ladislav Novák (spisovatel)|Ladislavu Novákovi]]. Některá jeho díla jsou vystavena i ve vinárně Ráchel, která se také nachází v židovské čtvrti. Ve městě se nachází i Muzeum Vysočiny Třebíč, které se nachází v prostorách bývalého zámku, Galerie Malovaný dům v Malovaném domě a galerie v [[Zadní synagoga (Třebíč)|Zadní synagoze]], výstavy se konají i v kulturním centru náležícím k divadlu Pasáž.

Hudební produkce jsou zajišťovány v prostorách Národního domu na Karlově náměstí, v sálech kulturního zařízení Fórum, na Karlově náměstí a v několika hudebních klubech jako ''Béčko'', ''Golem'' (dříve ''Ponorka'', ''Florida'', ''Black&White''), ''Roxy'', ''Caribic'' a některých menších klubech.

Třebaže součástí kongresového centra Pasáže je i [[divadlo|divadelní]] infrastruktura, stálou profesionální scénu Třebíč nemá. V Třebíči byla roku [[1940]] založena a zahájila svou činnost profesionální scéna [[Horácké divadlo Jihlava|Horáckého divadla]], po [[druhá světová válka|válce]] (1945) přesunutého do Jihlavy, dnes [[příspěvková organizace|příspěvkové organizace]] kraje Vysočina.<ref>{{Citace sborníku
| příjmení = Křesťan
| jméno = František
| autor =
| odkaz na autora =
| titul = Střed západní Moravy: Město Třebíč
| odkaz na titul =
| příjmení sestavitele = Skála
| jméno sestavitele = Antonín
| sestavitel = Antonín Skála
| sborník = Západní Morava
| odkaz na sborník =
| vydavatel = Krajské ústředí osvětových sborů v Třebíči
| místo = Třebíč
| rok vydání = 1940
| isbn =
| url =
| kapitola =
| strany = 39
| jazyk =
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Královské horní město Jihlava má bohatou divadelní tradici
| url = http://www.hdj.cz/view.php?cisloclanku=2007060001
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2009-10-01
| vydavatel = Horácké divadlo Jihlava
| místo = Jihlava
| jazyk =
}}</ref>

=== Kulturní spolky ===
[[Soubor:Tr-mestanska-beseda.JPG|thumb|Členové Měšťanské besedy okolo roku 1900]]
Nejstarším českým spolkem v Třebíči byla ''Měšťanská beseda'', založená [[Jan Miloslav Haněl|dr. Janem Miloslavem Hanělem]] roku 1848 a následně obnovená roku 1860. V pozdějších dobách vznikly ještě:
* roku 1866 ''Spolek kat. tovaryšů''
* roku 1869 ''Dobrovolný hasičský sbor''
* roku 1873 ''Politický spolek''
* roku 1875 ''Dívčí pěvecká jednota "Vesna"''
* roku 1880 ''Řemeslnická beseda'', ''Tělocvičná hasičská jednota'', ''Hospodářský spolek''
* roku 1886 ''Spolek pro zakládání knihoven''
* roku 1887 ''Dělnická beseda''.

Po roce 1890 byli ještě založeny: ''Vzdělávací beseda "Palacký"'', politický spolek ''Pokrok'', ''Sporotvní klub'', ''Bruslařský klub'', ''Spolek soukromých úředníků'', ''Československá obchodní beseda'', zpěvácký spolek ''Lumír'', ''Musejní spolek'' (1898), ''Průmyslové museum'', ''Spolek katolických dělníků'', ''Katolicko-politická jednota'' a mnoho dalších spolků, převážně loterních a podporovacích.<ref>
{{Citace monografie
| příjmení = Dvorský
| jméno = František
| rok = 1906, 2008
| titul = Třebický okres
| vydavatel = GARN Brno
| vydání = 1
| místo = Třebíč
| počet stran = 442
| strana = 127
}}</ref>

[[Soubor:Overview of city library in Třebíč, Czech Republic.jpg|thumb|left|upright|Budova městské knihovny]]
Dnes nejvýznamnějším kulturním spolkem je v Třebíči Městská knihovna. Prvním krokem k založení obecní knihovny v Třebíči bylo ustanovení ''Spolku pro zakládání knihoven''. To se stalo [[6. duben|6. dubna]] 1885.<ref name="krestan_knihovna">[http://sweb.cz/xkrcal5/_09_frantisek_krestan_padesat_let_husovy_verejne_knihovny.html Padesát let Husovy veřejné knihovny v Třebíči]</ref> Zakladateli spolku byli ''Alois Grimmich'', profesor gymnázia ''Jan Pochop'' a učitel ''František Doležel''. Ještě toho dne byly sepsány zakládací listiny o založení veřejné knihovny s názvem ''Knihovna pro lid''. Jejím prvním působištěm měla být malá místnost v budově bývalé německé školy na Hasskově ulici. První knihy byly většinou dary od občanů města. Již ve třetím roce měla knihovna úctyhodných 1888 svazků a 177 členů. Během prvních deset let působení veřené knihovny bylo čtenářům zapůjčeno asi 150 000 svazků. Všechny aktivity a nákup knih byly v té době hrazeny pouze z příspěvků členů, proto se spolek neustále pokoušel o zvýšení počtu členů. V rámci zviditelnění svých aktivit a zlepšení finanční situace spolek uspořádal roku 1885 první dva koncerty, návštěvnost však nebyla vysoká, proto spolek na těchto akcích spíše prodělal. Větší úspěch sklidil až koncert o svatodušních svátcích roku 1891, kdy bylo vybráno 115 zlatých, které plně připadly knihovně. O zajištění stálých příjmů bylo postaráno ještě rozmístěním pokladniček po restauracích a vinárnách nebo výnosem z turnajů v kuželkách. Knihovně občané pomáhali i svými knižními dary, někdy velmi hodnotnými. Velký obrat pro knihovnu přišel v roce [[1919]], kdy byl schválen zákon o veřejných knihovnách. Reakcí na něj bylo převzetí spolkové knihovny městem a její přejmenování na ''Husovu veřejnou knihovnu''. Finanční potřeby knihovny byly vyřešeny městskými dotacemi.

Ve třicátých letech knihovna zažívá rozmach, počet výpůjček rostl a knihovna začala vydávat časopis ''Čtenář'', který se stal vůbec druhým časopisem vydávaným knihovnou v tehdejším Československu. Poměrně často se v tomto období píše o knihovně v novinách, kde je hodnocena velmi kladně.<ref name="krestan_knihovna" />

Období rozmachu končí druhou světovou válkou, kdy je zastaveno i vydávání časopisu Čtenář. Další rozvoj přichází až po druhé světové válce. Knihovna již natrvalo získává svou vlastní budovu a dále se rozrůstá. Po roce [[1993]] je přejmenována na Městskou knihovnu v Třebíči. V současné době působí knihovna ve třech pobočkách a při [[Západomoravská vysoká škola Třebíč|ZMVŠ]]. Má více než 157 000 návštěvníků ročně a zapůjčuje více než 410 000 knih ročně.<ref>[http://www.knihovnatr.cz/Historie.htm Městská knihovna v Třebíči – O založení knihovny]</ref>

Kulturu v Třebíči podporují též [[Skauting v Třebíči|třebíčští skauti]], kteří zde působí od roku [[1923]] a u jejich zrodu stálo několik významných osobností. Dnes v Třebíči funguje dohromady 10 oddílů skautů vodních i pozemních a ke své činnosti využívá několik budov rozmístěných po celém městě, jsou sdruženy ve dvou střediscích. Pozemní skauti fungují pod střediskem s názvem ''Srdíčko'' a vodní pod střediskem s názvem ''Žlutá ponorka''. Obě střediska mají delší historii a spoustu tradičních akcí.

O tradici Junáka v Třebíči svědčí i to, že v rámci otevření nového [[Divadlo Pasáž|divadla Pasáž]] v Třebíči byl jako první velká akce ve dnech [[18. únor|18.]] až [[20. únor]]a 2005 prezentován XI. valný sněm Junáka. V několika sálech divadla, ve foyer i v dalších místech v Třebíči se jednalo o budoucnosti skautingu a mimo jiné o tzv. ''Chartě českého skautingu''.<ref>[http://www.adam.cz/clanek-2005022001-skoncil-xi-valny-snem-junaka-v-trebici.html Junák – Skončil XI. Valný sněm Junáka v Třebíči]</ref>

=== Sport ===
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' Sport v Třebíči}}
V Třebíči existuje více možností sportovního vyžití, ve městě jsou dva atletické stadiony, dvě fotbalová hřiště, plavecký bazén, zimní stadion s letní umělou plochou, baseballové hřiště, kryté i venkovní minigolfové hřiště, několik tenisových kurtů, hřiště na [[pétanque]] budované z prostředků Evropské unie, hokejbalové hřiště, basketbalová hřiště a další veřejná sportoviště.

Hokejový klub [[SK Horácká Slavia Třebíč]] se účastní [[1. národní hokejová liga|1. ligy ledního hokeje]], fotbalový klub [[Horácký fotbalový klub Třebíč|HFK Třebíč]] se účastní [[Divize D]], baseballový klub [[Třebíč Nuclears]] hraje [[Českomoravská liga|Českomoravskou ligu baseballu]], tenisový klub HTK Třebíč hraje 2. ligu. Další úspěšní třebíčští sportovci jsou kuželkářka [[Naděžda Dobešová]], která obdržela ocenění ''Kuželkářka století'' a několikrát oceněna jako ''Kuželkářka roku'' <ref>[http://www.kuzelky.cz/archiv/kuzelkar_roku/ Česká kuželkářská asociace – Anketa Kuželkář roku]</ref>, cyklista [[Pavel Padrnos]], který závodí v ''Discovery Channel Pro Cycling Teamu'' <ref>[http://uk.eurosport.yahoo.com/cy/profiles/495.html Eurosport.com – Pavel Padrnos Cycling Profile]</ref>, fotbalista [[Filip Trojan]], který hrál v týmech [[VfL Bochum]] a [[FC Schalke 04]] a hokejisté [[Patrik Eliáš]], [[Martin Erat]] a [[Marek Laš]]. Každoročně se v Třebíči a okolí konají FIA rally závody s názvem [[Horácká rally]]. V roce [[2009]] bylo oznámeno, že k areálu krytého bazénu ''Laguna'' bude přistavěn [[Aquapark v Třebíči|aquapark]] s atrakcemi.<ref>[http://trebicsky.denik.cz/zpravy_region/v-trebici-vyroste-aquapark-sve-brany-20090319.html Třebíčský deník – V Třebíči vyroste Aquapark. Své brány otevře do tří let.]</ref>

=== Školství ===

[[Soubor:Zmvs.jpg|thumb|left|Západomoravská vysoká škola Třebíč]]
Podle Vlastivědy moravské byli první vzdělanci v Třebíči učení již v klášteře benediktinů, prof. Dvorský se odkazuje na autora latinského formuláře ''Liber a missionibus regum'' (což byl vlastně návod k psaní královských dopisů) z roku 1292, na Zdeňka z Třebíče (''Zdenko de Trebecz'') a také na císařského notáře Adama, syna Petra z Třebíče, ten měl v roce 1406 potvrdit listiny třebického rychtáře Martina.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Dvorský
| jméno = František
| odkaz na autora = František Dvorský
| redaktoři = František Dvorský, František Kameníček, Josef Hladík, František Rypáček, Tomáš Šílený, František Šujan
| titul = Vlastivěda moravská
| podtitul = II. Místopis - Třebický okres
| vydavatel = Muzejní spolek
| místo = Brno
| rok = 1906
| kapitola = Třebíč, školství
| strany = 153-154
| jazyk = česky
}}</ref>

První městská škola stála na tehdejší ''Masařské ulici'', byla zřízena v polovině 15. století. Podle urbáře byla v roce 1556 nahrazena školou, která stála blízko ''Martinské brány'', mezi ''rektory'' školy patřily např. ''Mikuláš Rožmberský'' nebo ''Eliáš Histurgius Bílský''. Další školou, která je zmiňována od roku 1557 je škola bratrského sboru. Na udání rektora městské školy v roce 1557 měla být Burianem Osovským zrušena, stalo se tomu až po druhém příkazu Ferdinanda I., v roce 1575 byla škola, spolu se školou v [[Ivančice|Ivančicích]] obnovena a byla pro ni zakoupena budova na Jejkově.<ref>Fišer, l. c., str. 93-94.</ref> Prof. Dvorský uvádí několik absolventů třebíčské školy, kteří pokračovali ve studiích na různých vyšších školách.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Dvorský
| jméno = František
| odkaz na autora = František Dvorský
| redaktoři = František Dvorský, František Kameníček, Josef Hladík, František Rypáček, Tomáš Šílený, František Šujan
| titul = Vlastivěda moravská
| podtitul = II. Místopis - Třebický okres
| vydavatel = Muzejní spolek
| místo = Brno
| rok = 1906
| kapitola = Třebíč, školství
| strany = 154
| jazyk = česky
}}</ref>

Po třicetileté válce měla v Třebíči zůstat pouze škola městská a škola prvního stupně, byla pouze chlapecká a podle zprávy z roku 1671, tam se měla vyučovat matematika, psaní, hudba, němčina, čeština a náboženství v obou jazycích. Po roce 1787 bylo rozhodnuto o stavbě školy na Jejkově, byla postavena v zahradě sousedského špitálu, tam v roce 1847 i vyhořela. Byla znovu vybudována a na tomtéž místě zůstala až do roku 1888, kdy došlo k reorganizaci školských okresů a tato budova se stala městským sirotčincem. V této době, přesněji v roce 1817 byla zřízena i městská dívčí škola. Roku 1874 bylo němci požádáno o zřízení dívčí německé měšťanské školy, později byla založena chlapecká německá škola a po počeštění gymnázia v roce 1888 byla založena i chlapecká měšťanská škola s německou výukou. I česká strana ovšem na konci 19. století nechala založit chlapeckou i dívčí měšťanskou školu. V roce 1906 tak studovalo na třebíčských měštanských a obecných školách 944 žáků v chlapeckých školách, 1014 žákyň v dívčích školách a 225 žáků a žákyň na německé obecné škole. Tyto žáky (celkem 2183 žáků) vychovávalo v totmtéž roce 54 kantorů.

{{Podrobně|prefix=Tato část článku neuvádí informace o názvech škol a počtech žáků v roce 1906.|Seznam škol v Třebíči v roce 1906}}

Vyšší školství v 19. století mělo v Třebíči také zastoupení, v roce 1871 bylo založeno [[gymnázium Třebíč]], prvním ředitelem byl ustanoven prof. Alois Vaníček, do roku 1873 probíhala výuka v češtině. Až do roku 1888 probíhala výuka některých tříd pouze v německém jazyce, ale již v roce 1880 byla znovuobnovena výuka 3. třídy v jazyce českém, později i čtvrté. Do té doby se učily česky pouze první dvě třídy. V roce 1886 byla založena pokračovací průmyslová škola a na ní i odborný kurs obuvnický. V roce [[1901]] byla otevřena česká dvoutřídní obchodní škola, o rok později i jednoletý kurs pro dívky. V týž škole se učily i učňové pokračovací obchodnické školy. Také byla založena dvoutřídná Zimní hospodářská škola, která učila děti zemědělců pouze v zimním období.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Dvorský
| jméno = František
| odkaz na autora = František Dvorský
| redaktoři = František Dvorský, František Kameníček, Josef Hladík, František Rypáček, Tomáš Šílený, František Šujan
| titul = Vlastivěda moravská
| podtitul = II. Místopis - Třebický okres
| vydavatel = Muzejní spolek
| místo = Brno
| rok = 1906
| kapitola = Třebíč, školství
| strany = 154-160
| jazyk = česky
}}</ref>

Ve městě se nachází jedna soukromá vysoká škola, založena v roce [[2003]], a to [[Západomoravská vysoká škola Třebíč]].<ref>[http://www.czechinvest.org/data/files/vysocina-463.pdf Kraj Vysočina: Investiční příležitosti (PDF)]</ref> Dále je ve městě devět středních škol, z toho dvě [[gymnázium|gymnázia]] (jedno klasické, jedno katolické), čtyři odborné školy, jedna hotelová a jedna ekonomická škola, další střední školou je soukromá střední škola řemesel a podnikání. Základních škol se v Třebíči nachází osm, z nich jedna věnující se dětem s různými postiženími, další školou je ''Základní umělecká škola Třebíč''.

{{Podrobně|prefix=Tato část článku neuvádí seznam všech škol.|Seznam škol v Třebíči}}

V Třebíči se nacházejí i další výchovné a zájmové činnosti. Existují zde [[Skauting v Třebíči|skautské]] i sokolské oddíly, podprahový klub Zámek, studentský klub [[Halahoj]], dům dětí a mládeže Hrádek pořádající zájmové činnosti a další skupiny pro děti a mládež.

=== Média ===
[[Soubor:Třebíč newspapers.jpg|thumb|Některé noviny vydávané v Třebíči]]
V Třebíči vychází dlouhodobě radniční měsíčník ''Třebíčský zpravodaj'', od roku [[1977]] vycházel pod názvem ''Zpravodaj města Třebíče'' jako sborník informací formátu A5, od roku 1991 vychází pod názvem ''Třebíčský zpravodaj'', od roku 2006 jako plněbarevný magazín velikosti A4. Jeho vydávání je plně v režii třebíčské radnice, odpovědným redaktorem je Milan Krčmář, tisk a distribuci zajišťuje společnost Yashica.<ref>[http://www.yashica.cz/html/yashica-reklamy-trebicsky-zpravodaj-.html Reklamní agentura Yashica - Třebíčský zpravodaj - tisk a distribuce]</ref> Dalšimi tištěnými médii vycházejícími v Třebíči jsou Horácké noviny (dříve noviny ''Jiskra''), které vychází od roku [[1990]]<ref>Podle katalogu MěK Třebíč</ref>, vychází dvakrát týdně a to v úterý a v pátek. Třebíčské noviny byly dalšími novinami a vycházely od roku [[1995]] do roku [[1996]]. Dnes v Třebíči vychází měsíčník, který se také jmenuje ''Třebíčské noviny'', ovšem s předchozím periodikem nemá nic společného a je odnoží Jihlavských listů, vydávaných dvakrát týdně pro celý [[kraj Vysočina]].<ref>[http://www.jihlavske-listy.cz/radnicni_noviny/index.php?menu=1 Internetové stránky Třebíčských novin - nové od října 2008]</ref> Vltava-Press vydává i regionální deník, Třebíčský deník.

V říjnu 2008 město Třebíč navázalo spolupráci s [[Prima TV|TV Prima]] a v pořadu ''Minuty regionu - Zrcadlo vašeho kraje'' jsou vysílány zprávy třebíčské radnice.<ref>[http://www.trebic.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=16973&id_org=16973&id=1798289 Město Třebíč – Město zahájilo spolupráci s regionálním vysíláním TV Prima]</ref>, [[Základní škola a mateřská škola Třebíč, Na Kopcích 342|ZŠ Na Kopcích]] v roce 2006 navázala spolupráci s [[ČT24]] a jejím projektem ''Digitální vesnice'', příspěvky jejích žáků jsou tak vysílány na ČT24.<ref>[http://www.zskopce.cz/televize/info.htm ZŠ Na Kopcích – Základní informace]</ref> Rozhlasové vysílání v Třebíči je pouze regionální, v Třebíči nesídlí žádná stanice, nejbližší regionální stanice sídlí v Jihlavě, jsou to [[Hitrádio Vysočina]] a [[Český rozhlas]] Region. Město Třebíč mimo jiné používá k své propagaci i moderní komunikační média, mimo jiné i server pro sdílení videozáznamů [[YouTube]] a [[mikroblog]]ovací systém [[Twitter]].<ref>[http://trebicsky.denik.cz/zpravy_region/trebic-se-jako-prvni-prezentuje-na-20090630.html Třebíč se jako první prezentuje na serveru Twitter.com]</ref>

== Slavní rodáci a čestní občané ==
[[Seznam rodáků a významných obyvatel Třebíče|Rodáky a významnými obyvateli města]] jsou například sportovci ([[Patrik Eliáš]], [[Martin Erat]]), umělci ([[Ladislav Novák (spisovatel)|Ladislav Novák]], [[Miroslav Donutil]]), politici (armádní generál [[Jan Syrový]], MUDr. [[Jaroslav Zvěřina]], generál Ludvík Svoboda) a další.

Mnohým z těchto postav, ale i dalším z celé České republiky, bylo uděleno [[Seznam čestných občanů Třebíče|čestné občanství města]]. Udělováno je významným osobám, které se zasloužily o Třebíč nebo o České země. Kontroverzními<ref>Televizní noviny, [[9. únor]]a [[2007]], [[TV Nova]]</ref> osobami v seznamu jsou prezidenti z dob před [[Sametová revoluce|Sametovou revolucí]].

== Partnerská města ==
* [[Soubor:Flag of Germany.png|24px]] [[Oschatz]], [[Německo]]
* [[Soubor:Flag of Austria.png|24px]] [[Lilienfeld]], [[Rakousko]]
* [[Soubor:Flag of Slovakia.png|24px]] [[Humenné]], [[Slovensko]]

=== Poznámky ===
<references group="p"/>
=== Reference ===
<references/>

=== Literatura ===
* HEDBÁVNÝ, Miroslav. Třebíčské pověsti a zajímavosti. Ilustrace Josef Dvořák. 2., rozšířené vyd. Třebíč : Akcent, 2005. 198 s. ISBN 8072683403.
* KLENOVSKÝ, Jaroslav. Židovské památky Třebíče. 3., doplněné vyd. Brno : CERM, 2003. 68 s. ISBN 8072042858.
* FIŠER, Rudolf. Třebíč - Z historie benediktinského opatství. foto František Fiala. 1. vyd. Třebíč : Fibox Třebíč, 2004. 183 s. (Edice Vysočiny.) ISBN 8085571161.
* kolektiv autorů. Třebíč - Historie a památky. 1. vyd. Třebíč : Město Třebíč, 2006. 87 s.
* NAVRKAL, Pavel. Hráli pro slávu Třebíče. Ilustrace Vlastimil Toman. 1. vyd. Třebíč : Akcent, 2005. 318 s. ISBN 807268339X.
* neznámý. Jubilejní ročenka Třebíče : K 600. výročí města Třebíče. Třebíč : Českobratrský evangelický farní sbor, 1935. 31 s.
* BEČKOVÁ, Jana. Kde se pivo vaří... : Povídání nejenom o třebíčském vaření piva. Ilustrace Josef Kremláček. 1. vyd. Třebíč : s.n., 1998. 38 s.
* FIŠER, Rudolf. Klášter uprostřed lesa : dvě studie o třebíčském benediktinském opatství. foto Josef Němec, Libor Teplý, ZMM Třebíč. 1. vyd. Brno : Matice moravská, 2001. 158 s., ilustrace, volné přílohy : 3 mapy. ISBN 8086488020.
* HUDCOVÁ, Šárka. Město Třebíč a okolí. fotografové V. Hyhlík .... 1. vyd. Třebíč : Západomoravské muzeum; Město Třebíč, 2001. 41 s. ISBN 8023867970.
* Městský úřad. Modrá kniha města Třebíče : poznámky ke stavu životního prostředí. 1. vyd. Třebíč : Městský úřad, 1995. 55 s.
* ZEJDA, Radovan. Osobnosti Třebíčska. 1. vyd. Třebíč : Akcent, 2000. 227 s. ISBN 8072681044.
* BECKOVÁ, Hana. Z historie veřejné knihovny v Třebíči. 1. vyd. Třebíč : Okresní knihovna, 1995. 18 s.
* NOVÁK, Ladislav. Zámostí. fotografie Pavel Heřman. 1. vyd. Třebíč : Arca Jimfa, 1994. 36 s. ISBN 8085766361.
* HANELOVÁ, Nela; HEŘMAN, Pavel. Zámostí v nás. 1. vyd. Třebíč : KVIZ, 2005. xii s.
* SMEJKAL, Jindřich. Zaplavené vzpomínky. 1. vyd. Třebíč : J. Smejkal, 2002. 135 s.
* ONDRÁČKOVÁ, S.. Třebíč. Příroda Třebíčska. 1. vyd. Brno : Blok, 1980. 93 s.
* kolektiv autorů. Pravěk Třebíčska. Ilustrace P. Šindelář. 1. vyd. Brno : Muzejní a vlastivědná společnost, 1986. 280 s.
* JOURA, Jiří. Procházky starou Třebíčí. 1. vyd. Třebíč : Amaprint Kerndl, 2004. 193 s.
* JOURA, Jiří. Procházky starou Třebíčí podruhé. 1. vyd. Třebíč : Amaprint Kerndl, 2006. 202 s.
* KUBEŠ, Adolf. Dějepis města Třebíče. Třebíč : J. F. Kubeš, 1874. 173 s.
* DVORSKÝ, František. Třebický okres. 1. vyd. Třebíč : GARN Brno, 1906, 2008. 442 s.
* ZEJDA, Radovan. Třebíčsko. 1. vyd. Třebíč : SURSUM, 2001. 206 s. ISBN 8085799839.
* BARTUŠEK, Antonín. Umělecké památky Třebíče. Brno : Blok, 1969.

=== Související články ===
* [[Okres Třebíč]]
* [[Děkanát Třebíč]]

== Externí odkazy ==
* [http://www.trebic.cz/ Oficiální stránky města]
* [http://www.trebic-mesto.cz/ Neoficiální stránky města]
* [http://www.trebic.cz/unesco/ UNESCO v Třebíči]
* [http://www.trebic.cz/historie.asp Historie Třebíče na stránkách města Třebíče]
* [http://www.czso.cz/lexikon/mos2003.nsf/mos?openform&:590266 Statistické údaje města Třebíč]
* [http://www.trebic.cz/vismo/zobraz_dok.asp?u=16973&id_org=16973&id_ktg=27333&archiv=0 Výsledek ankety s výpisem partnerských měst]
* [http://www.os-metropolis.info/ Informace o dopravě ve městě]

{{Třebíč}}{{Okres Třebíč}}
{{Kraj Vysočina}}{{Nejlepší článek}}
{{Commons|Třebíč}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Města na Moravě]]
[[Kategorie:Okres Třebíč| ]]
[[Kategorie:Mikroregion Třebíčsko| ]]
[[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]]
[[Kategorie:Třebíč| ]]
[[Kategorie:Obce v okrese Třebíč]]
[[Kategorie:Panoramatické články Multimediaexpo.cz]]