Tři králové - Historie editací

Sysop: + Vylepšení, FLICKR

2018-12-21T08:18:49Z

+ Vylepšení, FLICKR

← Starší verze		Verze z 21. 12. 2018, 08:18
Řádka 1:		Řádka 1:
-	[[Soubor:Albrecht Dürer 005.jpg\|thumb\|~~200px~~\|Albrecht Dürer, ''Klanění tří králů'', olej na plátně, 98×111 cm, 1504, [[Florencie]], [[Galleria degli Uffizi]]]]	+	[[Soubor:Albrecht Dürer 005.jpg\|thumb\|220px\|Albrecht Dürer, ''Klanění tří králů'', olej na plátně, 98×111 cm, 1504, [[Florencie]], [[Galleria degli Uffizi]]]]
-		+
	'''Tři králové''' je lidovým označením pro mudrce, kteří podle [[Nový zákon\|novozákonních]] [[evangelium\|evangelií]] navštívili krátce po narození [[Ježíš Kristus\|Ježíše]] v [[Betlém]]ě a přinesli mu [[zlato]], [[kadidlo]] a [[myrha\|myrhu]]. Bible však vůbec neříká, kolik jich bylo, i jména [[Kašpar]], [[Melichar]] a [[Baltasar (tři králové)\|Baltasar]] jim byla přisouzena až na základě středověké [[legenda\|legendy]]. V [[západní církev\|západní]] [[liturgie\|liturgické]] [[tradice\|tradici]] je svátek Tří králů ztotožněn se slavností [[Zjevení Páně]] a církev jej na Západě i [[východní církev\|Východě]] slaví [[6. leden\|6. ledna]].		'''Tři králové''' je lidovým označením pro mudrce, kteří podle [[Nový zákon\|novozákonních]] [[evangelium\|evangelií]] navštívili krátce po narození [[Ježíš Kristus\|Ježíše]] v [[Betlém]]ě a přinesli mu [[zlato]], [[kadidlo]] a [[myrha\|myrhu]]. Bible však vůbec neříká, kolik jich bylo, i jména [[Kašpar]], [[Melichar]] a [[Baltasar (tři králové)\|Baltasar]] jim byla přisouzena až na základě středověké [[legenda\|legendy]]. V [[západní církev\|západní]] [[liturgie\|liturgické]] [[tradice\|tradici]] je svátek Tří králů ztotožněn se slavností [[Zjevení Páně]] a církev jej na Západě i [[východní církev\|Východě]] slaví [[6. leden\|6. ledna]].

Řádka 7:		Řádka 6:
	== Legenda ==		== Legenda ==
	Podle [[legenda\|legendy]] byli tři mudrci či [[mág]]ové z [[bible]] [[pohan]]é, hvězdopravci zřejmě z [[Arábie]], babylonští kněží kultu Zarathursty. Jejich znalost pohybů hvězd a pozornost vůči nim je spojována s [[prorok\|proroctvím]] z knihy [[Numeri]], kde [[Balaám]] předpovídá, že z rodu [[Jákob]]ova vyjde hvězda, nový král [[Izrael]]e.		Podle [[legenda\|legendy]] byli tři mudrci či [[mág]]ové z [[bible]] [[pohan]]é, hvězdopravci zřejmě z [[Arábie]], babylonští kněží kultu Zarathursty. Jejich znalost pohybů hvězd a pozornost vůči nim je spojována s [[prorok\|proroctvím]] z knihy [[Numeri]], kde [[Balaám]] předpovídá, že z rodu [[Jákob]]ova vyjde hvězda, nový král [[Izrael]]e.
		+	{{Citát\|Králové Taršíše a ostrovů přinesou dary, budou odvádět daň králové Šeby a Seby.\|[[Kniha žalmů\|Žalm]] 72, 10 [[Český ekumenický překlad\|ČEP]]}}

-	~~{{P-citát\|right\|Králové Taršíše a ostrovů přinesou dary, budou odvádět daň králové Šeby a Seby.\|[[Kniha žalmů\|Žalm]] 72, 10 [[Český ekumenický překlad\|ČEP]]}}~~	+	V [[evangelium\|evangelním]] příběhu samotném není řeč ani o králích, ani o jejich počtu. Poprvé se o třech mudrcích zmiňuje [[církevní spisovatel]] [[Órigenés]] na počátku 3. století, který počet tří zřejmě vyvozuje z počtu darů, které [[Ježíš]]i přinášejí. Označení králové se pak objevuje až v 6. století u sv. [[Caesarius z Arles\|Caesaria z Arles]] (pravděpodobně podle zmínky v 72. žalmu). Počet mudrců však v jednotlivých výkladech kolísal od počtu dvou až čtyři v západní církvi po dvanáct ve východní. Jmen Kašpar, Melichar a Baltazar se jim dostává zřejmě až v lidových vyprávěních v 7. století, jsou napsána také na fresce v Raveně datované po roce 560 po Kristu. Prvním, u koho se tato jména spolehlivě objevují, je [[kancléř]] [[paříž]]ské [[Sorbona\|Sorbonny]] ve 12. století – Petr Comestor.
-		+
-	V [[evangelium\|evangelním]] příběhu samotném není řeč ani o králích, ani o jejich počtu. Poprvé se o třech mudrcích zmiňuje [[církevní spisovatel]] [[Órigenés]] na počátku 3. století, který počet tří zřejmě vyvozuje z počtu darů, které [[Ježíš]]i přinášejí. Označení králové se pak objevuje až v 6. století u sv. [[Caesarius z Arles\|Caesaria z Arles]] (pravděpodobně podle zmínky v 72. žalmu). Počet mudrců však v jednotlivých výkladech kolísal od počtu dvou až čtyři v západní církvi po dvanáct ve východní. Jmen Kašpar, Melichar a Baltazar se jim dostává zřejmě až v lidových vyprávěních v 7. století, jsou napsána také na fresce v Raveně datované po roce 560 po Kristu. Prvním, u koho se tato jména spolehlivě objevují, je [[kancléř]] [[paříž]]ské [[Sorbona\|Sorbonny]] ve 12. století~~, [[~~Petr Comestor]].	+

	Středověk je také obdobím, kdy jsou těmto jménům přiřazeny jednotlivé dary. Tyto tři dary mají také představovat veškerou [[hmota\|hmotu]], neboť zastupují veškerá v té době známá [[skupenství]]. Jednotliví králové pak podle různých výkladů představují všechna období lidského života; na scénách klanění Tří králů je jeden z nich zobrazován jako mladík, druhý jako muž a poslední jako stařec.		Středověk je také obdobím, kdy jsou těmto jménům přiřazeny jednotlivé dary. Tyto tři dary mají také představovat veškerou [[hmota\|hmotu]], neboť zastupují veškerá v té době známá [[skupenství]]. Jednotliví králové pak podle různých výkladů představují všechna období lidského života; na scénách klanění Tří králů je jeden z nich zobrazován jako mladík, druhý jako muž a poslední jako stařec.

-	Tři králové nebyli nikdy oficiálně [[svatořečení\|svatořečeni]], avšak jsou uctíváni jako [[patron]]i [[pouť\|poutníků]] a [[hřích\|hříšníků]]. [[Ostatky]] svatých Tří králů podle legendy nalezla [[Flavia Iulia Helena\|svatá Helena]], která je přivezla do [[Konstantinopol]]e a později darovala [[milán]]skému [[biskup]]ovi. Po dobytí Milána roku 1158 [[císař]]em ~~[[Fridrich Barbarossa\|~~Fridrichem Barbarossou]] [[Kolín nad Rýnem\|kolínský]] [[arcibiskup]] [[Reinhard z Dasselu]] převezl tyto ostatky do Kolína nad Rýnem, kde je uložil do chrámového pokladu kostela sv. Petra. Ostatky Tří králů se staly místem úcty mnoha poutníků, jeden z významných zlatotepců [[Mikuláš z Verdunu]] pro ně zhotovil [[relikviář]] ze vzácných materiálů. Od roku [[1948]] je tento relikviář umístěn za hlavním [[oltář]]em kolínského [[katedrála\|dómu]].	+	Tři králové nebyli nikdy oficiálně [[svatořečení\|svatořečeni]], avšak jsou uctíváni jako [[patron]]i [[pouť\|poutníků]] a [[hřích\|hříšníků]]. [[Ostatky]] svatých Tří králů podle legendy nalezla [[Flavia Iulia Helena\|svatá Helena]], která je přivezla do [[Konstantinopol]]e a později darovala [[milán]]skému [[biskup]]ovi. Po dobytí Milána roku 1158 [[císař]]em Fridrichem Barbarossou [[Kolín nad Rýnem\|kolínský]] [[arcibiskup]] Reinhard z Dasselu převezl tyto ostatky do Kolína nad Rýnem, kde je uložil do chrámového pokladu kostela sv. Petra. Ostatky Tří králů se staly místem úcty mnoha poutníků, jeden z významných zlatotepců [[Mikuláš z Verdunu]] pro ně zhotovil [[relikviář]] ze vzácných materiálů. Od roku [[1948]] je tento relikviář umístěn za hlavním [[oltář]]em kolínského [[katedrála\|dómu]].

	== K † M † B † a příslušný rok ==		== K † M † B † a příslušný rok ==
-	[[File:Lstiboř, detail dveří fary.JPG\|thumb\|Požehnání na dveřích fary ve [[Lstiboř]]i, okres Kolín]]	+	[[File:Lstiboř, detail dveří fary.JPG\|thumb\|220px\|Požehnání na dveřích fary ve [[Lstiboř]]i, okres Kolín]]
	V katolických zemích se o svátku [[Zjevení Páně]] ([[6. leden\|6. ledna]]) píše posvěcenou [[Školní křída\|křídou]] na dveře domů a chlévů zkratka ''K † M † B †'' nebo latinský ekvivalent ''C † M † B †'' (nebo ''† C † M † B )'' jako formule požehnání. Místo českého K se používá latinské C (Casparus - Kašpar). Zkratka se vykládá jako iniciály tří králů.		V katolických zemích se o svátku [[Zjevení Páně]] ([[6. leden\|6. ledna]]) píše posvěcenou [[Školní křída\|křídou]] na dveře domů a chlévů zkratka ''K † M † B †'' nebo latinský ekvivalent ''C † M † B †'' (nebo ''† C † M † B )'' jako formule požehnání. Místo českého K se používá latinské C (Casparus - Kašpar). Zkratka se vykládá jako iniciály tří králů.
	Původní text zní ''Christus mansionem benedicat'' – Kristus ať obydlí žehná, ať Kristus požehná tomuto příbytku (po celý rok – proto se za třetí křížek píše letopočet). Tři křížky symbolizují [[Nejsvětější Trojice\|Nejsvětější Trojici]], tj. Otce, Syna a Ducha Svatého. Nejsou to tedy znaménka „plus“ mezi iniciálami.		Původní text zní ''Christus mansionem benedicat'' – Kristus ať obydlí žehná, ať Kristus požehná tomuto příbytku (po celý rok – proto se za třetí křížek píše letopočet). Tři křížky symbolizují [[Nejsvětější Trojice\|Nejsvětější Trojici]], tj. Otce, Syna a Ducha Svatého. Nejsou to tedy znaménka „plus“ mezi iniciálami.
Řádka 34:		Řádka 32:


-	{{Commonscat\|Three Wise Men}}{{Vánoce}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Biblical+Magi}}{{Commonscat\|Three Wise Men}}{{Vánoce}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Novozákonní postavy]]		[[Kategorie:Novozákonní postavy]]
	[[Kategorie:Vánoce]]		[[Kategorie:Vánoce]]

Sysop: 1 revizi

2013-10-15T07:59:43Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 15. 10. 2013, 07:59

Sysop: Nahrazení textu

2013-01-17T14:51:08Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:Albrecht Dürer 005.jpg|thumb|200px|Albrecht Dürer, ''Klanění tří králů'', olej na plátně, 98×111 cm, 1504, [[Florencie]], [[Galleria degli Uffizi]]]]

'''Tři králové''' je lidovým označením pro mudrce, kteří podle [[Nový zákon|novozákonních]] [[evangelium|evangelií]] navštívili krátce po narození [[Ježíš Kristus|Ježíše]] v [[Betlém]]ě a přinesli mu [[zlato]], [[kadidlo]] a [[myrha|myrhu]]. Bible však vůbec neříká, kolik jich bylo, i jména [[Kašpar]], [[Melichar]] a [[Baltasar (tři králové)|Baltasar]] jim byla přisouzena až na základě středověké [[legenda|legendy]]. V [[západní církev|západní]] [[liturgie|liturgické]] [[tradice|tradici]] je svátek Tří králů ztotožněn se slavností [[Zjevení Páně]] a církev jej na Západě i [[východní církev|Východě]] slaví [[6. leden|6. ledna]].

Tento svátek je svou podstatou totožný se slavností [[Narození Páně]], je dvanáctým dnem [[Vánoce|Vánoc]] a fakticky jím Vánoce vrcholí a končí. Svátek Tří králů upomíná na okamžik, kdy se [[Kristus]] zjevuje nejen [[izrael]]skému národu, ale všem; dává se rozpoznat jako [[král]] všech.

== Legenda ==
Podle [[legenda|legendy]] byli tři mudrci či [[mág]]ové z [[bible]] [[pohan]]é, hvězdopravci zřejmě z [[Arábie]], babylonští kněží kultu Zarathursty. Jejich znalost pohybů hvězd a pozornost vůči nim je spojována s [[prorok|proroctvím]] z knihy [[Numeri]], kde [[Balaám]] předpovídá, že z rodu [[Jákob]]ova vyjde hvězda, nový král [[Izrael]]e.

{{P-citát|right|Králové Taršíše a ostrovů přinesou dary, budou odvádět daň králové Šeby a Seby.|[[Kniha žalmů|Žalm]] 72, 10 [[Český ekumenický překlad|ČEP]]}}

V [[evangelium|evangelním]] příběhu samotném není řeč ani o králích, ani o jejich počtu. Poprvé se o třech mudrcích zmiňuje [[církevní spisovatel]] [[Órigenés]] na počátku 3. století, který počet tří zřejmě vyvozuje z počtu darů, které [[Ježíš]]i přinášejí. Označení králové se pak objevuje až v 6. století u sv. [[Caesarius z Arles|Caesaria z Arles]] (pravděpodobně podle zmínky v 72. žalmu). Počet mudrců však v jednotlivých výkladech kolísal od počtu dvou až čtyři v západní církvi po dvanáct ve východní. Jmen Kašpar, Melichar a Baltazar se jim dostává zřejmě až v lidových vyprávěních v 7. století, jsou napsána také na fresce v Raveně datované po roce 560 po Kristu. Prvním, u koho se tato jména spolehlivě objevují, je [[kancléř]] [[paříž]]ské [[Sorbona|Sorbonny]] ve 12. století, [[Petr Comestor]].

Středověk je také obdobím, kdy jsou těmto jménům přiřazeny jednotlivé dary. Tyto tři dary mají také představovat veškerou [[hmota|hmotu]], neboť zastupují veškerá v té době známá [[skupenství]]. Jednotliví králové pak podle různých výkladů představují všechna období lidského života; na scénách klanění Tří králů je jeden z nich zobrazován jako mladík, druhý jako muž a poslední jako stařec.

Tři králové nebyli nikdy oficiálně [[svatořečení|svatořečeni]], avšak jsou uctíváni jako [[patron]]i [[pouť|poutníků]] a [[hřích|hříšníků]]. [[Ostatky]] svatých Tří králů podle legendy nalezla [[Flavia Iulia Helena|svatá Helena]], která je přivezla do [[Konstantinopol]]e a později darovala [[milán]]skému [[biskup]]ovi. Po dobytí Milána roku 1158 [[císař]]em [[Fridrich Barbarossa|Fridrichem Barbarossou]] [[Kolín nad Rýnem|kolínský]] [[arcibiskup]] [[Reinhard z Dasselu]] převezl tyto ostatky do Kolína nad Rýnem, kde je uložil do chrámového pokladu kostela sv. Petra. Ostatky Tří králů se staly místem úcty mnoha poutníků, jeden z významných zlatotepců [[Mikuláš z Verdunu]] pro ně zhotovil [[relikviář]] ze vzácných materiálů. Od roku [[1948]] je tento relikviář umístěn za hlavním [[oltář]]em kolínského [[katedrála|dómu]].

== K † M † B † a příslušný rok ==
[[File:Lstiboř, detail dveří fary.JPG|thumb|Požehnání na dveřích fary ve [[Lstiboř]]i, okres Kolín]]
V katolických zemích se o svátku [[Zjevení Páně]] ([[6. leden|6. ledna]]) píše posvěcenou [[Školní křída|křídou]] na dveře domů a chlévů zkratka ''K † M † B †'' nebo latinský ekvivalent ''C † M † B †'' (nebo ''† C † M † B )'' jako formule požehnání. Místo českého K se používá latinské C (Casparus - Kašpar). Zkratka se vykládá jako iniciály tří králů.
Původní text zní ''Christus mansionem benedicat'' – Kristus ať obydlí žehná, ať Kristus požehná tomuto příbytku (po celý rok – proto se za třetí křížek píše letopočet). Tři křížky symbolizují [[Nejsvětější Trojice|Nejsvětější Trojici]], tj. Otce, Syna a Ducha Svatého. Nejsou to tedy znaménka „plus“ mezi iniciálami.

== Reference ==
* Ivana Denčevová, Roman Paďouk, Květoslava Neradová: [http://www.rozhlas.cz/radionaprani/archiv/_audio/00653690.mp3 Kalendárium měsíce ledna] in Kořeny, Český rozhlas 6, 16. leden 2008

=== Literatura ===
* Petr Piťha: Vánoce - Praha : Comdes, [1999]. - 58 s. - Brož.

=== Související články ===
* [[Epifanie|Slavnost Zjevení Páně čili Epifanie]]

== Externí odkazy ==
* [http://www.kardinal.cz/index.php?cmd=article&articleID=314 Tři králové] - text [[Miloslav Vlk|kardinála Vlka]]

{{Commonscat|Three Wise Men}}{{Vánoce}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Novozákonní postavy]]
[[Kategorie:Vánoce]]