<?xml version="1.0"?>
<?xml-stylesheet type="text/css" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/skins/common/feed.css?270"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Tartu</id>
		<title>Tartu - Historie editací</title>
		<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Tartu"/>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Tartu&amp;action=history"/>
		<updated>2026-06-12T09:31:48Z</updated>
		<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
		<generator>MediaWiki 1.16.5</generator>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Tartu&amp;diff=387878&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: 1 revizi</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Tartu&amp;diff=387878&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2013-10-26T11:11:21Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;1 revizi&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;
		&lt;tr valign='top'&gt;
		&lt;td colspan='1' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
		&lt;td colspan='1' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;Verze z 26. 10. 2013, 11:11&lt;/td&gt;
		&lt;/tr&gt;&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Tartu&amp;diff=387877&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: Nahrazení textu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Tartu&amp;diff=387877&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2010-08-14T16:46:52Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Nahrazení textu&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;'''Tartu''' (dříve známé též pod [[němčina|německým]] a [[švédština|švédským]] názvem ''Dorpat'', pod [[Ruština|ruskými]] jmény Дерпт (''Děrpt'') či Юрьев (''Jurjev''), nebo také přes [[Estonština|staroestonštinu]] a [[Latina|latinu]] vytvořeným ''Tarbat'') je druhým největším městem [[Estonsko|Estonska]]. V roce [[2004]] zde žilo 101&amp;amp;nbsp;297 obyvatel. Na rozdíl od estonského politického a finančního centra [[Tallinn]]u je Tartu často považováno za centrum vzdělanosti a a kultury. Ve městě sídlí nejstarší a nejslavnější estonská univerzita. Město se nachází ve vnitrozemí Estonska, přibližně 180 km na jihozápad od Tallinnu a je považováno za centrum celého jihozápadního Estonska. Město protíná řeka [[Emajõgi]], která spojuje dvě největší estonská jezera.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Dějiny ==&lt;br /&gt;
=== Počátky ===&lt;br /&gt;
Archeologické nálezy datují první osídlení v oblasti nynějšího Tartu do 5. století našeho letopočtu. V 7. století je doložena existence dřevěného opevnění na východní straně centrálního návrší Toomemägi.&lt;br /&gt;
    &lt;br /&gt;
První písemná zmínka týkající se tohoto sídliště se objevila v roce 1030 v kronikách [[Kyjevská Rus|Kyjevské Rusi]]. V tomto roce byla kyjevským knížetem [[Jaroslav I. Moudrý|Jaroslavem I. Moudrým]] vypálena původní dřevěná pevnost Estů, která nesla jméno Tarbatu a na jejím místě vystavěna kamenná pevnost, která byla nazvána Jurjev. Stala ruským opěrným bodem v kraj [[Ugandi]] a střediskem výběru daní. Estové a Rusové sváděli dále o toto strategicky důležité místo časté boje, během nichž pevnost změnila několikrát svého vlastníka. Roku 1061 byl Jurjev podle dochovalých záznamů vypálen Estonci (v ruských pramenech označováni jako [[Čudové|Čuď]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Německé Tartu ===&lt;br /&gt;
V roce 1224 dobyli Jurjev rytíři [[Řád mečových bratří|Řádu mečových bratří]], kteří expandovali ve východním Pobaltí. Původní staroestonský název města ''Tarbatu'' byl v němčině adaptován jako ''Dorpat'', případně též  ''Derpt''. Pod vládou křižáků se Tartu v pozdním středověku stalo důležitým obchodním centrem. Bylo členem [[hanza|hanzy]] a sídlem biskupství. Tak jako v celém [[Livonsko|Livonsku]], byla městská elita převážně německá. Tito tzv. ''literati'' dominovali městské kultuře, náboženskému životu, školství a politice až do konce 19. století. Německého původu bylo mnoho, ne-li většina studentů a 90 % učitelů tarbatských škol.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Pod polskou a švédskou nadvládou ===&lt;br /&gt;
V 16. století přešlo Livonsko a s ním i Tartu pod nadvládu [[Polsko|Polska]]. V roce 1583 byla ve městě ustavena [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitské]] akademické gymnázium. Kromě toho v Tartu vznikl i překladatelský seminář a město obdrželo od polského krále [[Štěpán Bátory|Štěpána Bátoryho]] i svou červenobílou zástavu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po vypuknutí [[švédsko-polská válka|švédsko-polské války]] byla činnost akademického gymnázia a semináře roku 1601 pozastavena. Vzhledem k porážce Polska připadlo Tartu [[Švédsko|Švédsku]]. Činnost akademického gymnázia byla obnovena v roce 1630, ovšem už v roce bylo gymnázium 1632 výnosem švédského krále [[Gustaf II. Adolf|Gustafa II. Adolfa]] přeměněno na univerzitu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tartu součástí carského Ruska ===&lt;br /&gt;
Po podpisu [[Nystadská smlouva|Nystadské smlouvy]] v roce 1721 město připadlo [[carské Rusko|carskému Rusku]] a bylo dále oficiálně označováno poruštěným německým jménem ''Děrpt''. Během 18. století padlo mnoho středověkých památek za oběť požárům a město bylo obnoveno v pozdně [[baroko|barokním]] a [[neoklasicismus|neoklasickém]] stylu. Během druhé poloviny 19. století v době národního obrození se Tartu stalo významným estonským kulturním centrem. Město bylo v roce 1869 dějištěm [[První estonská všeobecná pěvecká slavnost|První estonské všeobecné pěvecké slavnosti]] (''Esimene eesti üldlaulupidu''). Roku 1870 zde bylo založeno divadlo ''Vanemuine'', první divadelní soubor hrající v [[estonština|estonštině]], a 1872 se zde sešlo i ustavující shromáždění estonského svazu spisovatelů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1893 se v rámci posílené carské politiky [[rusifikace]] město oficiálně vrátilo ke staršímu ruskému jménu ''Jurjev''. Roku 1895 došlo dokonce ke změně vyučovacího jazyka na univerzitě na [[ruština|ruštinu]]. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== První Estonská republika ===&lt;br /&gt;
Političtí představitelé Estonců využili chaosu konce [[první světová válka|První světové války]] v roce [[1918]] k vyhlášení samostatné Estonské republiky. [[Sovětské Rusko]] se pokusilo tento vývoj zvrátit následnou invazí, ale v [[Estonská osvobozenecká válka|Estonské osvobozenecké válce]] bylo nakonec poraženo a [[2. únor]]a [[1920]] podepsalo v Tartu s Estonskem [[Tartská mírová smlouva|mírovou smlouvu]], v němž se navždy vzdalo všech územních nároků vůči Estonsku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poruštěná univerzita byla z Tartu již v roce [[1918]] odsunuta do [[Voroněž]]e, ale již roku [[1919]] bylo v Tartu obnoveno univerzitní vyučování s [[estonština|estonštinou]] jako vyučovacím jazykem. Zároveň se stal oficiálním označením města stal soudobý estonský název ''Tartu'' (vzniklý zkrácením původního ''Tarbatu'').&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sovětský vliv ===&lt;br /&gt;
[[Sovětský svaz]] již v roce [[1940]] porušil Tartskou mírovou dohodu novým útokem na Estonsko, jemuž mladá republika podlehla. Po krátkém intermezzu [[Třetí říše|nacistické]] [[okupace]] se roku [[1944]] vrátili do země, a tím i do Tartu sovětští okupanti. Město během [[druhá světová válka|válečných let]] utrpělo těžké škody. Za své vzal historický Kamenný most (''Kivisild'') přes [[Emajõgi|Emu]], postavený v letech 1776-1778; most nejprve poničila ustupující ruská vojska v roce [[1941]] a zkázu pak dovršily boje v roce [[1944]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V období sovětské okupace bylo Tartu pro cizince uzavřeným městem, neboť na předměstí ležela důležitá sovětská letecká základna (nyní se na někdejších ranvejích nachází rozlehlý autobazar). V této době se také počet obyvatel téměř zdvojnásobil z původních 57&amp;amp;nbsp;000 na více než 100&amp;amp;nbsp;000.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Nezávislost ===&lt;br /&gt;
Po obnovení nezávislosti v roce [[1991]] se Tartu stalo opět intelektuálním a kulturním centrem Estonské republiky. Celý střed města včetně univerzity prošel rozsáhlou rekonstrukcí, která pomohla Tartu obnovit bývalou krásu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vzdělání a kultura ==&lt;br /&gt;
Město je především domovem [[Tartu Ülikool|významné univerzity]], založené švédským králem [[Gustaf II. Adolf|Gustafem II. Adolfem]] roku 1632. V Tartu sídlí též Estonská zemědělská univerzita, Pobaltská vojenská akademie a estonské ministerstvo škoství a výzkumu. Své sídlo má ve městě i Nejvyšší soud, obnovený roku  [[1993]], a Estonský národní archiv.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Památky ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Tartu street.JPG|thumb|Obrázek z ulic Tartu]]&lt;br /&gt;
Většina památek v historickém středu města pochází z období před získáním nezávislosti, kdy vyšší a střední třídu tvořilo převážně německy mluvící obyvatelstvo. Nejvýznamnějšími pamětihodnostmi jsou luteránský kostel svatého Jana (''Johanneskirche'' či ''Jaani kirik''), městká radnice z 18. století, budova univerzity, zbytky katedrály z 13. století, botanická zahrada, hlavní nákupní třída a budovy v okolí radničního náměstí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na předměstí převládá typická sovětská architektura z období okupace mezi roky [[1944]]-[[1991]]. V nedávných letech bylo postaveno několik moderních výškových budov ze „skla, betonu a oceli“, avšak navzdory všem těmto změnám si centrum dokázalo uchovat svůj historický ráz.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vzhledem k tomu, že Tartu je univerzitním městem, je místní noční život poměrně bohatý. Nachází se zde řada barů, restaurací a nočních klubů. Turisticky nejatraktivnější jsou [http://www.wilde.ee Wildeova irská hospoda] a [http://www.pyss.ee Prachárna].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Partnerská města ==&lt;br /&gt;
{| cellpadding=&amp;quot;10&amp;quot;&lt;br /&gt;
|- style=&amp;quot;vertical-align:top;&amp;quot;&lt;br /&gt;
|&lt;br /&gt;
* [[Bærum]], [[Norsko]]&lt;br /&gt;
* [[Deventer]], [[Nizozemsko]]&lt;br /&gt;
* [[Ferrara]], [[Itálie]]&lt;br /&gt;
* [[Frederiksberg]], [[Dánsko]]&lt;br /&gt;
* [[Hafnarfjörður]], [[Island]]&lt;br /&gt;
* [[Hämeenlinna]], [[Finsko]]&lt;br /&gt;
* [[Kaunas]], [[Litva]]&lt;br /&gt;
* [[Lüneburg]], [[Německo]]&lt;br /&gt;
||&lt;br /&gt;
* [[Pskov]], [[Rusko]]&lt;br /&gt;
* [[Riga]], [[Lotyšsko]]&lt;br /&gt;
* [[Salisbury (Maryland)|Salisbury]], [[Maryland]], [[USA]]&lt;br /&gt;
* [[Tampere]], [[Finsko]]&lt;br /&gt;
* [[Turku]], [[Finsko]]&lt;br /&gt;
* [[Uppsala]], [[Švédsko]]&lt;br /&gt;
* [[Veszprem]], [[Maďarsko]]&lt;br /&gt;
* [[Zutphen]], [[Nizozemsko]]&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Souvisící články ===&lt;br /&gt;
*[[Tartu Ülikool]]&lt;br /&gt;
*[[Tartská mírová smlouva]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
* [http://www.tartu.ee/?lang_id=2/ Město Tartu]&lt;br /&gt;
* [http://www.ut.ee/ Univerzita v Tartu]&lt;br /&gt;
* [http://www.bdcol.ee/ Pobaltská vojenská akademie]&lt;br /&gt;
* [http://www.arena.ee/ Festivalová aréna v Tartu]&lt;br /&gt;
* [http://www.tartu.ee/?lang_id=1&amp;amp;menu_id=0&amp;amp;page_id=2737 Letecký pohled na Tartu] (z jara 2003, detailní, zoomovatelný)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{Commons|Tartu}}{{Článek z Wikipedie}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Města v Estonsku]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Estonská statutární města]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Tartumaa]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hanza]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	</feed>