Sysop: 1 revizi

2013-10-26T09:01:26Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 26. 10. 2013, 09:01

Sysop: Nahrazení textu

2011-10-22T23:06:28Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox reliéf
| název = 臺灣 Táiwan Tâi-oân
| obrázek = Kuan-Shan-Lanscape-View.jpg
| popis1 = Kuan-šan
| popisek2 = [[Kuan-šan]]
| maxnázev = [[Jü-šan]]
| maxvýška = 3 952
| délka = 394
| šířka = 144
| rozloha = 32 260
| nadřaz = [[Tichomořský systém]]
| soused = [[Tchajwanský průliv]], [[Rjúkjú]], [[Filipínské moře]], [[Luzon]]
| podřaz = [[Pobřežní hory (Tchaj-wan)|Pobřežní hory]], [[Střední hory]], [[Jüšanské hory]], [[Ališanské hory]], [[Sněžné hory]], [[Tatchunské sopečné pohoří]]
| světadíl = [[Asie]]
| stát =  [[Tchaj-wan]]
| povodí =
}}
[[Soubor:Taiwan NASA Terra MODIS 23791.jpg|náhled|250px|Satelitní snímek Tchaj-wanu ([[NASA]]).]]
'''Tchaj-wan''' (též '''Formosa''', [[tradiční a zjednodušené čínské znaky|TZ:]] 臺灣, [[tradiční a zjednodušené čínské znaky|ZZ:]] 台湾, [[pinyin|hanyu pinyin]] ''Táiwān,'' [[tongyong pinyin]] ''Táiwan,'' [[Wade-Giles]] ''T'ai-wan,'' [[tchajwanština|tchajwansky]] ''Tâi-oân)'' je [[ostrov]] v jihovýchodní [[Asie|Asii]], jenž je spolu s několika dalšími menšími ostrovy součástí '''[[Čínská republika|Čínské republiky]]''', kterou však většina států světa jako nezávislou oficiálně neuznává, protože diplomatické styky s ní netoleruje [[Čínská lidová republika]]. Čínská republika, většinou nazývaná [[Čínská republika|Taiwan]], je dnes ovšem ''de facto'' nezávislý demokratický stát. Většina území ostrova tvoří spolu s [[Pescadorské ostrovy|Peskadorskými ostrovy]] [[Čína|čínskou]] [[provincie|provincii]] [[Tchaj-wan (provincie)|Tchaj-wan]].
Název dle některých historiků je odvozen od pojmenování oblasti dnešního [[Tchaj-nan]]u domorodým kmenem Siraya.<ref>{{Citace elektronické monografie| url=http://www.npm.gov.tw/exhbition/formosa/english/mm02-e.htm| titul=National Palace Museum Exhibition: The Origin of Taiwan}}</ref> Fonetický přepis se postupně začal používat pro pojmenování celého ostrova. [[Portugalsko|Portugalci]], kteří Tchaj-wan objevili pro [[Evropa|Evropu]], mu dali jméno ''Ilha Formosa'', což znamená ''Krásný ostrov''; pojmenování Formosa se částečně udrželo dodnes.
== Geografie ==
Západní část ostrova je plochá a navazuje na mělké dno [[Tchajwanský průliv|Tchajwanského průlivu]]. Zde se soustřeďuje drtivá většina osídlení a infrastruktury. Střední a východní část ostrova vyplňují až 3 952 m vysoké hory, táhnoucí se převážně v severojižním směru. Vznikají od [[třetihory|třetihor]] [[desková tektonika|tektonickými]] posuny i doprovodnou [[Sopka|sopečnou činností]], způsobenou nasouváním [[filipínská deska|filipínské oceánské desky]] pod [[Jižní Čína (kontinent)|jihočínskou]].
Tchaj-wan je 4. nejvyšší ostrov na světě (po [[Nová Guinea|Nové Guineji]], [[Borneo|Kalimantanu]] a [[Havaj (ostrov)|Havaji]]) Tchajwanská pohoří se dělí na následující celky:
* [[Pobřežní hory (Tchaj-wan)|Pobřežní hory]] (海岸山脈) podél východního pobřeží, jejich svahy prudce spadají přímo do moře
* [[Střední hory]] (中央山脈) vedle Pobřežních hor
* [[Jüšanské hory]] (玉山山脈) v jižní polovině ostrova, západně od Středních hor
* [[Ališanské hory]] (阿里山山脈) západně od Jüšanských
* [[Sněžné hory]] (雪山山脈) severně od Ališanských a Jüšanských, severozápadně od Středních
* [[Tatchunské sopečné pohoří]] (大屯火山彙) na severním cípu ostrova (zahrnuje [[Jang-ming-šan]] u [[Tchaj-pej]]e)
== Historie ==
První důkazy o lidském osidlení na ostrově Tchaj-wan se datují před 40 000 lety, počátek neolitického osídlení, snad předky dnešních domorodých kmenů, se datuje před 6 000 lety. Domorodé jazyky jsou řazeny mezi [[austronéské jazyky]] blízké jazykům obyvatel dnešních [[Filipíny|Filipín]], [[Indonésie]] či [[Nová Guinea|Nové Guineje]] a [[Polynésie]]. Příslušníci těchto jazykových skupin jsou rovněž považováni za původní obyvatele ostrova. Taiwan je také považován za nástupiště migračních vln, které v období počínaje před 4 000 lety osidlily ostrovy Tichého a Indického oceánu. Čínští zemědělci a obchodníci se na ostrově začali usazovat od doby mongolské okupace ve 13. století a ostrov se postupně stal okrajovou součástí čínské říše.
Mezi 13. a 16. stol. sporadicky navštěvovali ostrov Tchai-wan čínští rybáři či piráti. V r. 1544 jej Portugalci pojmenovali ''Ilha Formosa''. V první polovině 17. století se Tchaj-wan stal předmětem koloniálního soupeření mezi [[Nizozemsko|Nizozemskem]] a [[Španělsko|Španělskem]], v téže době proběhla další velká vlna čínského přistěhovalectví z přilehlých pevninských provincií. Holanďané založili r. 1624 kolonii s hlavním městem [[Fort Zeelandia|Zeelandia]] na místě dnešního [[Tchaj-nan|Tainanu]]. Pracovní síly dováželi z [[Fu-ťien]]u. Španělé okupovali v letech 1626–1642 severní výběžek ostrova v místech dnešního [[Keelong]]u a [[Tanshui]].
V roce 1662 [[Čeng Čcheng-kung]] (Koxinga), který ve jménu svržené [[dynastie Ming]] bojoval proti nové mandžuské [[dynastie Čching|dynastii Čching]], porazil Holanďany a donutil je k odchodu. Tchaj-wan se tak na dvě desetiletí stal poslední baštou protimandžuského odporu. Koxinga založil na Tchaj-wanu [[Království Tungning]], jeho následníky byli jeho syn a vnuk. Po Čchengově smrti však roku 1683 Čchingové ostrov obsadili a po následující dvě století zůstal součástí Číny.
Po prohrané válce s Japonskem musela čchingská Čína roku 1895 [[Šimonosecký mír|Šimonoseckým mírem]] mimo jiné postoupit Tchaj-wan [[Japonsko|Japonsku]]. Obyvatelé Tchaj-wanu, než by se nechali odevzdat do japonského područí, se za této situace pokusili prohlásit nezávislost jako tzv. ''[[Republika Tchaj-wan|Tchajwanský demokratický stát]]'' (druhá republika v dějinách [[Asie]]). Tento pokus však po několika měsících ukončila okupace Taiwanu Japonskem. Následující desetiletí pod japonskou vládou byla charakterizována jak výrazným hospodářským rozvojem, tak potlačováním čínské identity a snahami o japanizaci obyvatelstva.
Následující desetiletí pod japonskou vládou byla charakterizována jak výrazným hospodářským rozvojem a industrializací (železnice, školy, kanalizace atd. – [[taiwanská architektura v období 1895–1945]]), tak potlačováním čínské identity, krutým zacházením s příslušníky domorodých kmenů a snahami o japanizaci obyvatelstva. V roce [[1935]] započal proces včlenění ostrova do Japonského císařství jako plnoprávné provincie.
Na [[Postupimská konference|Postupimské konferenci]] bylo s přihlédnutím k závěrům z [[Káhirská konference|konference v Káhiře]] ([[1943]]) rozhodnuto, že Tchaj-wan bude znovu přičleněn k Číně. Ostrované, jejichž země byla hospodářsky podstatně vyspělejší než většina pevninské Číny, se však ani nyní nedočkali většího podílu na správě svých záležitostí. Čínská republika sice vytvořila místní vládu a úřady, ale obsazovala je výhradně lidmi z pevniny. Bezohledná byla také hospodářská politika Čínské republiky vůči Taiwanu. Napětí vyvrcholilo [[Povstání 28. února|protikuomintangským povstáním]], které v Tchaj-peji propuklo [[28. únor]]a [[1947]]. To bylo krvavě potlačeno během tzv. [[Incident 228|Masakru 228]] (kolem 10 000 obětí) a nad ostrovem byl vyhlášen výjimečný stav, který přetrval až do roku [[1987]].
Od konce roku [[1948]] probíhal v souvislosti s obratem v čínské občanské válce masový příliv uprchlíků z pevninské Číny na ostrov. V roce [[1949]] se na ostrov uchýlily zbytky [[Čankajšek|Čankajškovy]] armády, která na pevnině prohrála občanskou válku s komunisty. Změněná vojenskopolitická situace ve východní Asii, kdy se v souvislosti s [[Korejská válka|korejskou válkou]] na obranu Tchaj-wanu začaly angažovat [[Spojené státy americké|USA]], však po roce [[1950]] zabránila obsazení ostrova armádou [[Čínská lidová republika|ČLR]]. Tchaj-wan si tak udržel nezávislost na komunistech až dodnes. Do začátku devadesátých let však i na Tchaj-wanu vládl [[totalitní režim]], pro změnu krajně pravicový. Poté následovala postupná [[demokratizace]].
== Doprava ==
Vzhledem k přírodním podmínkám je západní část ostrova hustě zalidněná a protkaná hustou silniční sítí. Páteř silniční dopravy zde tvoří dvě souběžné dálnice č. 1 a 3 propojující sever a jih ostrova. Střední část ostrova vyplňují vysoká pohoří, která dosahují téměř čtyřtisícových výšek a na východním pobřeží spadají prudkými srázy rovnou do vod [[Tichý oceán|Tichého oceánu]]. Komunikací, které překonávají tento přírodní val, je jen velmi málo, jsou inženýrsky velmi náročné (a turisticky atraktivní), často s množstvím tunelů a serpentin v horských stěnách. Bohužel kvůli [[zemětřesení]]m a [[Tropická cyklóna|tajfunům]] zde dochází k častým sesuvům půdy, kvůli kterým je třeba horské silnice neustále opravovat.
Hlavní tahy, spojující západ a východ ostrova, jsou tři:
* '''Severní příčná silnice''' č. 7 ([[čínština|čínsky]] 北部橫貫公路, [[pinyin]] ''Běibù Héngguàn Gōnglù)'' spojuje města [[Tchao-jüan]] a [[I-lan]]. Prochází okresy [[Okres Tchao-jüan|Tchao-jüan]] a [[Okres I-lan|I-lan]] a překračuje pohoří [[Süe-šan šan-mo]].
* '''Střední příčná silnice''' č. 8 ([[čínština|čínsky]] 中部橫貫公路, [[pinyin]] ''Zhōngbù Héngguàn Gōnglù)'' se táhne v délce 193 km mezi městem [[Tchaj-čung]] a soutěskou [[Taroko]] ''(Tchaj-lu-ke)'' severně od [[Chua-lien]]u. Prochází okresy [[Okres Tchaj-čung|Tchaj-čung]], [[Okres Nan-tchou|Nan-tchou]] a [[Okres Chua-lien|Chua-lien]], překračuje severní část pohoří [[Čung-jang šan-mo]].
* '''Jižní příčná silnice''' č. 20 ([[čínština|čínsky]] 南部橫貫公路, [[pinyin]] ''Nánbù Héngguàn Gōnglù)'' stoupá z města [[Tchaj-nan]] spektakulární krajinou přes nejvyšší tchajwanský masív [[Jü-šan šan-mo]], pak mírně klesne a znova stoupá přes Čung-jang šan-mo. Prochází okresy [[Okres Tchaj-nan|Tchaj-nan]], [[Okres Kao-siung|Kao-siung]] a [[Okres Tchaj-tung|Tchaj-tung]]. Na východním pobřeží se napojuje na severojižní silnici č. 9 z [[Chua-lien]]u do [[Tchaj-tung]]u.
Sever a jih ostrova spojuje vysokorychlostní železnice TAIWAN HIGH SPEED RAIL. Kopíruje západní pobřeží. Využívá soupravy 700T dodané z Japonska (Schinkansen). Maximální rychlost je 300km/h. Vybudováno bylo 8 stanic. Z Taipei na severu do Kaoshingu na jihu trvá cesta 90 minut.

== Související články ==
* [[Čína]]
* [[Čínská republika]]
* [[Čínská lidová republika]]
* [[Království Tungning]]
* [[Republika Tchaj-wan]]
* [[Provincie]] [[Tchaj-wan (provincie)|Tchaj-wan]]
== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
[http://www.taiwanembassy.org/CZ/ Tchajpejská hospodářská a kulturní kancelář v Praze] 
[http://www.mzv.cz/taipei Česká ekonomická a kulturní kancelář Taipei] 
[http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/tchaj-wan/1001056/ Souhrnná teritoriální informace Tchaj-wan (Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR)] 
[http://www.hua2.cz/cina/taiwan-zakladni-info/ Praktické informace o Tchaj-wanu] 
[http://www.hua2.cz Aktuální informace o Tchaj-wanu, Hong Kongu a Číně] 
[http://www.tealit.com Teaching English and Living in Taiwan - rozcestník s praktickými informacemi, aktuální informace o hrozících tajfunech] 

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Tchaj-wan]]
[[Kategorie:Geografie Tchaj-wanu]]
[[Kategorie:Ostrovy podle zemí]]
[[Kategorie:Ostrovy Tichého oceánu]]
[[Kategorie:Filipínské moře]]
[[Kategorie:Ostrovy Asie]]
[[Kategorie:Geomorfologické členění povrchu Země]]

Tchaj-wan (ostrov) - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu