Technecium - Historie editací

Sysop: + Výrazné vylepšení

2017-11-07T15:29:06Z

+ Výrazné vylepšení

← Starší verze		Verze z 7. 11. 2017, 15:29
Řádka 19:		Řádka 19:
	\|-		\|-
	\|[[Registrační číslo CAS]]\|\|7440-26-8		\|[[Registrační číslo CAS]]\|\|7440-26-8
-	\|-
-	~~\|colspan="2" align="center" \| [[Soubor:Tc,43.jpg\|center\|200px\|Kovové technecium]]~~
	\|}		\|}
	'''Technecium''', chemická značka '''Tc''', lat. ''Technetium'' je nejlehčím prvkem periodické soustavy, který nemá žádný stabilní [[izotop]].		'''Technecium''', chemická značka '''Tc''', lat. ''Technetium'' je nejlehčím prvkem periodické soustavy, který nemá žádný stabilní [[izotop]].

	== Základní fyzikálně-chemické vlastnosti ==		== Základní fyzikálně-chemické vlastnosti ==
-	Existence technecia byla předpovězena již roku 1871 ~~[[Dmitrij Ivanovič Mendělejev\|D. I.~~ Mendělejevem]], který jej nazval eka-mangan. Skutečný důkaz existence tohoto prvku však podali teprve roku [[1937]] Italové [[Carlo Perrier]] a [[Emilio G. Segré]] ve vzorku kovového [[molybden]]u, který byl v [[cyklotron]]u vystaven bombardování jádry [[deuterium\|deuteria]].	+	Existence technecia byla předpovězena již roku 1871 Dmitrijem Ivanovičem Mendělejevem, který jej nazval eka-mangan. Skutečný důkaz existence tohoto prvku však podali teprve roku [[1937]] Italové [[Carlo Perrier]] a [[Emilio G. Segré]] ve vzorku kovového [[molybden]]u, který byl v [[cyklotron]]u vystaven bombardování jádry [[deuterium\|deuteria]].
	Údaje o chemickém chováni a vlastnostech technecia vycházejí většinou spíše z analogií a teoretických výpočtů, protože pro praktické experimenty není k dispozici dostatečné množství materiálu.		Údaje o chemickém chováni a vlastnostech technecia vycházejí většinou spíše z analogií a teoretických výpočtů, protože pro praktické experimenty není k dispozici dostatečné množství materiálu.
	Ve sloučeninách se vyskytuje především v řadě mocenství od Tc<sup>+1</sup> po Tc<sup>+7</sup>, z nichž nejstálejší jsou sloučeniny Tc<sup>+7</sup>.		Ve sloučeninách se vyskytuje především v řadě mocenství od Tc<sup>+1</sup> po Tc<sup>+7</sup>, z nichž nejstálejší jsou sloučeniny Tc<sup>+7</sup>.
	== Výskyt a využití ==		== Výskyt a využití ==
-	V přírodě se technecium vyskytuje jen v mimořádně stopových množstvích jako produkt radioaktivního rozpadu [[uran (prvek)\|uranu]] <sup>235</sup>U. Přitom z 1 g uranu vznikne pouze asi 27 mg Tc. Ve vesmíru bylo prokázáno stopové množství technecia v emisním [[spektrum\|spektru]] hvězd typu [[~~rudý~~ obr\|rudých obrů]] a tento důkaz slouží jako jeden ze zdrojů teorie o přeměně prvků uvnitř hvězdných jader.	+	[[Soubor:Technetium-99m Generator-Flickr.jpg\|thumb\|240px\|Technetium-99m Generator]]
-	V současné době je známo celkem 35 [[radioizotop]]ů technecia, z nichž nejvýznamnější jsou <sup>97</sup>Tc, <sup>98</sup>Tc a <sup>99</sup>Tc. Poslední dva jsou beta-zářiče s [[~~poločas rozpadu~~\|poločasem rozpadu]] 4,2×10<sup>6</sup> a 2,1×10<sup>5</sup> roku, využívané v [[biologie\|biologii]] a medicíně pro sledování [[Metabolismus\|metabolizmu]] vybraných sloučenin a sledování [[kost]]ní tkáně. Uměle lze tyto [[izotop]]y poměrně jednoduše připravit z izotopů [[molybden]]u <sup>97</sup>Mo a <sup>98</sup>Mo jejich bombardováním [[neutron]]y v jaderném reaktoru.	+	V přírodě se technecium vyskytuje jen v mimořádně stopových množstvích jako produkt radioaktivního rozpadu [[uran (prvek)\|uranu]] <sup>235</sup>U. Přitom z 1 g uranu vznikne pouze asi 27 mg Tc. Ve vesmíru bylo prokázáno stopové množství technecia v emisním [[spektrum\|spektru]] hvězd typu [[Červený obr\|rudých obrů]] a tento důkaz slouží jako jeden ze zdrojů teorie o přeměně prvků uvnitř hvězdných jader.
		+	V současné době je známo celkem 35 [[radioizotop]]ů technecia, z nichž nejvýznamnější jsou <sup>97</sup>Tc, <sup>98</sup>Tc a <sup>99</sup>Tc. Poslední dva jsou beta-zářiče s [[Poločas přeměny\|poločasem rozpadu]] 4,2×10<sup>6</sup> a 2,1×10<sup>5</sup> roku, využívané v [[biologie\|biologii]] a medicíně pro sledování [[Metabolismus\|metabolizmu]] vybraných sloučenin a sledování [[kost]]ní tkáně. Uměle lze tyto [[izotop]]y poměrně jednoduše připravit z izotopů [[molybden]]u <sup>97</sup>Mo a <sup>98</sup>Mo jejich bombardováním [[neutron]]y v jaderném reaktoru.
	== Literatura ==		== Literatura ==
	* Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973		* Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
Řádka 41:		Řádka 40:
	* Periodická tabulka prvků [http://www.tabulka.cz/]		* Periodická tabulka prvků [http://www.tabulka.cz/]

-	{{Tabulka prvků}}	+	{{Tabulka prvků}}{{Flickr\|Technetium}}{{commonscat\|Technetium}}{{Článek z Wikipedie}}
-	{{commonscat\|Technetium}}	+
-	{{Článek z Wikipedie}}	+
	[[Kategorie:Chemické prvky]]		[[Kategorie:Chemické prvky]]
	[[Kategorie:Kovy]]		[[Kategorie:Kovy]]

Sysop: 1 revizi

2013-10-26T08:14:22Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 26. 10. 2013, 08:14

Sysop: Nahrazení textu

2010-04-27T09:29:00Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{|border="1" cellpadding="2" cellspacing="1" width="330" align="right" style="margin:0 0 .5em 1em; border-collapse:collapse;"
| colspan="2" align="center" bgcolor="fefe00"| '''Technecium'''
|-
| colspan="2" align="center" | [[Soubor:Tc-TableImage.png|290px|Technecium]]
|-
|[[Atomové číslo]]||43
|-
|[[Relativní atomová hmotnost]]||98(0) amu
|-
|[[Elektronová konfigurace]]|| [Kr] 4d5 5s2
|-
|[[Elektronegativita]] (Pauling)||1,9
|-
|[[Teplota tání]]||2157 °C (2430 K)
|-
|[[Teplota varu]]||4265 °C (4538 K)
|-
|[[Hustota]]||11 g.cm-3
|-
|[[Registrační číslo CAS]]||7440-26-8
|-
|colspan="2" align="center" | [[Soubor:Tc,43.jpg|center|200px|Kovové technecium]]
|}
'''Technecium''', chemická značka '''Tc''', lat. ''Technetium'' je nejlehčím prvkem periodické soustavy, který nemá žádný stabilní [[izotop]].

== Základní fyzikálně-chemické vlastnosti ==
Existence technecia byla předpovězena již roku 1871 [[Dmitrij Ivanovič Mendělejev|D. I. Mendělejevem]], který jej nazval eka-mangan. Skutečný důkaz existence tohoto prvku však podali teprve roku [[1937]] Italové [[Carlo Perrier]] a [[Emilio G. Segré]] ve vzorku kovového [[molybden]]u, který byl v [[cyklotron]]u vystaven bombardování jádry [[deuterium|deuteria]].
Údaje o chemickém chováni a vlastnostech technecia vycházejí většinou spíše z analogií a teoretických výpočtů, protože pro praktické experimenty není k dispozici dostatečné množství materiálu.
Ve sloučeninách se vyskytuje především v řadě mocenství od Tc+1 po Tc+7, z nichž nejstálejší jsou sloučeniny Tc+7.
== Výskyt a využití ==
V přírodě se technecium vyskytuje jen v mimořádně stopových množstvích jako produkt radioaktivního rozpadu [[uran (prvek)|uranu]] 235U. Přitom z 1 g uranu vznikne pouze asi 27 mg Tc. Ve vesmíru bylo prokázáno stopové množství technecia v emisním [[spektrum|spektru]] hvězd typu [[rudý obr|rudých obrů]] a tento důkaz slouží jako jeden ze zdrojů teorie o přeměně prvků uvnitř hvězdných jader.
V současné době je známo celkem 35 [[radioizotop]]ů technecia, z nichž nejvýznamnější jsou 97Tc, 98Tc a 99Tc. Poslední dva jsou beta-zářiče s [[poločas rozpadu|poločasem rozpadu]] 4,2×106 a 2,1×105 roku, využívané v [[biologie|biologii]] a medicíně pro sledování [[Metabolismus|metabolizmu]] vybraných sloučenin a sledování [[kost]]ní tkáně. Uměle lze tyto [[izotop]]y poměrně jednoduše připravit z izotopů [[molybden]]u 97Mo a 98Mo jejich bombardováním [[neutron]]y v jaderném reaktoru.
== Literatura ==
* Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
* Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
* N. N. Greenwood - A. Earnshaw, ''Chemie prvků'' 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9
== Externí odkazy ==
* Periodická soustava a tabulka vlastností prvků [http://home.tiscali.cz/~cz382002/slouc/index.html]
* Chemický vzdělávací portál [http://chemie.gfxs.cz/index.php?pg=tabulka_seznam]
* WebElements (anglicky) [http://www.webelements.com/]
* Periodická tabulka prvků [http://www.tabulka.cz/]

{{Tabulka prvků}}
{{commonscat|Technetium}}
{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Chemické prvky]]
[[Kategorie:Kovy]]