Teherán - Historie editací

Sysop: ++

2025-06-26T08:05:14Z

← Starší verze		Verze z 26. 6. 2025, 08:05
Řádka 65:		Řádka 65:
	[[Kategorie:Hlavní města v Asii]]		[[Kategorie:Hlavní města v Asii]]
	[[Kategorie:Teherán\| ]]		[[Kategorie:Teherán\| ]]
-	[[Kategorie:~~Teheránská~~ provincie]]	+	[[Kategorie:Teherán (provincie)]]
	[[Kategorie:Města v Íránu]]		[[Kategorie:Města v Íránu]]

Sysop: + Aktualizace

2020-01-09T16:06:33Z

+ Aktualizace

← Starší verze		Verze z 9. 1. 2020, 16:06
Řádka 24:		Řádka 24:
	\| web =		\| web =
	\| mapa = Soubor:Carte_t%C3%A9h%C3%A9ran.png		\| mapa = Soubor:Carte_t%C3%A9h%C3%A9ran.png
-	}}	+	}}[[Soubor:Tehran-Iran-March 18-2016-Flickr.jpg\|thumb\|240px\|Teherán (březen 2016)]]
-	'''Teherán''' ([[Perština\|persky]] '''تهران''') je hlavním městem [[Írán]]u, centrem stejnojmenné [[Teheránská provincie\|provincie]] a sídlem nejvyšších úřadů [[Státní správa\|státní správy]]. V roce [[2006]] v něm žilo 7.797.520 obyvatel, v širším okolí metropole, zhruba totožným s hranicemi provincie, pak 13.413.348 lidí. Teherán je místem, kde se nacházejí četné [[Univerzita\|univerzity]], [[Muzeum\|muzea]] a pamětihodnosti, své zastoupení zde mají významné domácí i zahraniční firmy a instituce.	+	[[Soubor:Tehran cross-town traffic I, Burj-e Milad, 20170408-Flickr.jpg\|thumb\|240px\|Teherán (duben 2017)]]
-	V Teheránu jsou dvě [[letiště]], [[Mehrabad International Airport\|Mehrabád]] a [[Imam Khomeini International Airport\|Letiště imáma Chomejního]], jež zajišťují spojení se všemi hlavními [[obchod]]ními a politickými středisky na světě. Z [[průmysl]]ových odvětví zastoupených ve městě mají největší význam [[automobil]]ový a [[Elektrotechnika\|elektrotechnický]] průmysl, [[Textilní průmysl\|textilnictv]]í, výroba [[Stavební hmota\|stavebních hmot]], [[Zbraň\|zbraní]], [[Chemická látka\|chemických látek]] a [[cukr]]u.	+	'''Teherán''' ([[Perština\|persky]] '''تهران''') je hlavním městem [[Írán]]u, centrem stejnojmenné [[Teheránská provincie\|provincie]] a sídlem nejvyšších úřadů [[Státní správa\|státní správy]]. V roce [[2006]] v něm žilo 7 797 520 obyvatel, v širším okolí metropole, zhruba totožným s hranicemi provincie, pak 13.413.348 lidí. Teherán je místem, kde se nacházejí četné [[Univerzita\|univerzity]], [[Muzeum\|muzea]] a pamětihodnosti, své zastoupení zde mají významné domácí i zahraniční firmy a instituce. V Teheránu jsou dvě [[letiště]], [[Mehrabad International Airport\|Mehrabád]] a [[Imam Khomeini International Airport\|Letiště imáma Chomejního]], jež zajišťují spojení se všemi hlavními [[obchod]]ními a politickými středisky na světě.
		+
		+	Z [[průmysl]]ových odvětví zastoupených ve městě mají největší význam [[automobil]]ový a [[Elektrotechnika\|elektrotechnický]] průmysl, [[Textilní průmysl\|textilnictv]]í, výroba [[Stavební hmota\|stavebních hmot]], [[Zbraň\|zbraní]], [[Chemická látka\|chemických látek]] a [[cukr]]u.
	== Přírodní podmínky ==		== Přírodní podmínky ==
-	Teherán leží na severu země, v oblasti, kde se zvedá [[Íránská náhorní plošina]]. Průměrná nadmořská výška města přesahuje tisícimetrovou hranici, činí 1200 metrů nad mořem. Nejnižší bod leží ve výšce 1160 m, nejvyšší ve výšce ~~1800~~ metrů nad mořem. Vzhledem k vysoké nadmořské výšce metropole se průměrné teploty v jednotlivých částech roku výrazně liší. V lednu se teplota průměrně pohybuje okolo 3 °C a v červenci okolo 29 °C. V lednu spadne průměrně 45 milimetrů srážek, v červenci 5 milimetrů.	+	Teherán leží na severu země, v oblasti, kde se zvedá [[Íránská náhorní plošina]]. Průměrná nadmořská výška města přesahuje tisícimetrovou hranici, činí 1200 metrů nad mořem. Nejnižší bod leží ve výšce 1160 m, nejvyšší ve výšce 1 800 metrů nad mořem. Vzhledem k vysoké nadmořské výšce metropole se průměrné teploty v jednotlivých částech roku výrazně liší. V lednu se teplota průměrně pohybuje okolo 3 °C a v červenci okolo 29 °C. V lednu spadne průměrně 45 milimetrů srážek, v červenci 5 milimetrů.
	Městu zajišťují bohaté zásoby pitné i užitkové [[Voda\|vody]] řeky [[Karadž (řeka)\|Karadž]] a [[Džadžrúd]], na nichž byly ve [[20. století]] zřízeny [[Přehrada\|přehrady]]. Podél hlavních ulic města probíhají otevřené kanály, jimiž protéká voda z okolních hor.		Městu zajišťují bohaté zásoby pitné i užitkové [[Voda\|vody]] řeky [[Karadž (řeka)\|Karadž]] a [[Džadžrúd]], na nichž byly ve [[20. století]] zřízeny [[Přehrada\|přehrady]]. Podél hlavních ulic města probíhají otevřené kanály, jimiž protéká voda z okolních hor.
	== Historie města ==		== Historie města ==
-	[[Soubor:~~Tehran01~~-~~006~~.jpg\|thumb\|~~left\|230px~~\|~~Pohled na~~ Teherán ~~z letadla~~]]	+	[[Soubor:Tehran-Iran-March-2016-Flickr.jpg\|thumb\|240px\|Teherán v noci (2016)]]
	První zpráva o Teheránu pochází z roku 942 a stejně jako pozdější popisy z 13. a 14. století hovoří o sídlišti s ovocnými zahradami a čistou vodou ležícím severně od města [[Rajj]]. Obyvatelé, kteří si své příbytky zřizovali většinou pod zemí, v [[Jeskyně\|jeskyních]] a skalních rozsedlinách, prý byli obávanými silničními lupiči. Počátky osídlení na území dnešního velkoměsta však sahají až do neolitu.		První zpráva o Teheránu pochází z roku 942 a stejně jako pozdější popisy z 13. a 14. století hovoří o sídlišti s ovocnými zahradami a čistou vodou ležícím severně od města [[Rajj]]. Obyvatelé, kteří si své příbytky zřizovali většinou pod zemí, v [[Jeskyně\|jeskyních]] a skalních rozsedlinách, prý byli obávanými silničními lupiči. Počátky osídlení na území dnešního velkoměsta však sahají až do neolitu.
	Pro rozvoj Teheránu měl rozhodující význam vpád [[Mongolové\|Mongolů]] v roce 1220, neboť sem uprchla řada obyvatel [[Seldžucká říše\|seldžucké]] rezidence Rajj, dosavadního přirozeného centra oblasti. Již ve 14. století získalo rozrůstající se sídliště jistý hospodářský význam, jeho pravý rozkvět ale nastal až za [[Safíovci\|Safíovců]], [[dynastie]], která v zemi vládla od roku 1501. Teprve tehdy se stal Teherán definitivně městem.		Pro rozvoj Teheránu měl rozhodující význam vpád [[Mongolové\|Mongolů]] v roce 1220, neboť sem uprchla řada obyvatel [[Seldžucká říše\|seldžucké]] rezidence Rajj, dosavadního přirozeného centra oblasti. Již ve 14. století získalo rozrůstající se sídliště jistý hospodářský význam, jeho pravý rozkvět ale nastal až za [[Safíovci\|Safíovců]], [[dynastie]], která v zemi vládla od roku 1501. Teprve tehdy se stal Teherán definitivně městem.
-	První Evropan, který do Teheránu zavítal, byl Španěl [[Ruy Gonzáles de Clavijo]] v roce 1404, když cestoval ke dvoru [[Tamerlán~~\|Tímúra Lenka]]~~. Sídliště bylo tehdy ještě neopevněné – první hradby z nepálených [[Cihla\|cihel]], jež obklopovaly i citadelu v místech dnešního Golestánského paláce, se objevily až za vlády ~~[[Tahmásp I.\|~~Tahmáspa I.]], druhého safíovského šáha. [[Abbás I. Veliký]] (1587–1629) učinil z Teheránu jednu ze svých rezidencí a dal vybudovat široké ulice odpovídající nové roli sídlištní aglomerace.	+	První Evropan, který do Teheránu zavítal, byl Španěl [[Ruy Gonzáles de Clavijo]] v roce 1404, když cestoval ke dvoru Tamerlán. Sídliště bylo tehdy ještě neopevněné – první hradby z nepálených [[Cihla\|cihel]], jež obklopovaly i citadelu v místech dnešního Golestánského paláce, se objevily až za vlády Tahmáspa I., druhého safíovského šáha. Abbás I. Veliký (1587–1629) učinil z Teheránu jednu ze svých rezidencí a dal vybudovat široké ulice odpovídající nové roli sídlištní aglomerace.
-	V roce 1722 město vyplenili [[Afghánistán\|Afghánci]], brzy však bylo obnoveno. Za [[Karím Chán\|Karíma Chána]], který zde dočasně sídlil, byl po roce 1758 přebudován palác z dob Abbáse I. a na ochranu před kmeny ze severu zesíleny městské hradby. Nesmírný rozmach však město zaznamenalo až od vlády ~~[[Ágá Muhammad Šáh\|~~Ágy Muhammada Chána]] (1795–1797), zakladatele dynastie [[Kádžárovci\|Kádžárovců]], který se zde nechal korunovat na šáha. Sám sice po sobě nezanechal větší stavební památky, jeho rozhodnutí usadit se v těchto místech ale učinilo z Teheránu centrum celé Persie.	+
		+	V roce 1722 město vyplenili [[Afghánistán\|Afghánci]], brzy však bylo obnoveno. Za [[Karím Chán\|Karíma Chána]], který zde dočasně sídlil, byl po roce 1758 přebudován palác z dob Abbáse I. a na ochranu před kmeny ze severu zesíleny městské hradby. Nesmírný rozmach však město zaznamenalo až od vlády Ágy Muhammada Chána (1795–1797), zakladatele dynastie [[Kádžárovci\|Kádžárovců]], který se zde nechal korunovat na šáha. Sám sice po sobě nezanechal větší stavební památky, jeho rozhodnutí usadit se v těchto místech ale učinilo z Teheránu centrum celé Persie.
	Během vlády druhého kádžárovského šáha [[Fath Alí Šáh\|Fath Alího]] byla postavena řada [[Mešita\|mešit]], [[Medresa\|medres]] a palácových staveb a současně rozšířen Golestánský palác, sídlo panovníka. Šáh [[Násiruddín Šáh\|Násiruddín]] dal po roce 1857 strhnout safíovské hradby a zahájil moderní výstavbu města, na níž se podílel i český rodák [[Karel August Kříž]]. Za perské konstituční revoluce, probíhající v letech [[1905]]–[[1911]], zde mělo své středisko revoluční hnutí. V roce [[1906]] se v Teheránu sešel první perský [[parlament]], v platnost vstoupila [[ústava]], která omezila moc šáha.		Během vlády druhého kádžárovského šáha [[Fath Alí Šáh\|Fath Alího]] byla postavena řada [[Mešita\|mešit]], [[Medresa\|medres]] a palácových staveb a současně rozšířen Golestánský palác, sídlo panovníka. Šáh [[Násiruddín Šáh\|Násiruddín]] dal po roce 1857 strhnout safíovské hradby a zahájil moderní výstavbu města, na níž se podílel i český rodák [[Karel August Kříž]]. Za perské konstituční revoluce, probíhající v letech [[1905]]–[[1911]], zde mělo své středisko revoluční hnutí. V roce [[1906]] se v Teheránu sešel první perský [[parlament]], v platnost vstoupila [[ústava]], která omezila moc šáha.
	V roce [[1921]] provedl důstojník kozácké perské jízdy, [[Rezá Šáh Pahlaví\|Rezá Chán]], státní převrat a roku [[1925]] se nechal zvolit poslanci parlamentu novým šáhem – dynastie Kádžárovců byla sesazena. Rezá Šáh Pahlaví, jak znělo vladařské jméno nového pána Persie, sledoval politiku modernizace, založil v Teheránu dvě státní [[Univerzita\|univerzity]] a roku [[1935]] změnil název státu na Írán. V srpnu [[1941]], kdy se už delší dobu Teherán dostával pod vliv [[Nacistické Německo\|nacistického Německa]], okupovala zemi i město vojska [[Sovětský svaz\|SSSR]] a [[Spojené království\|Velké Británie]]. Na přelomu listopadu a prosince [[1943]] se v Teheránu konala [[Teheránská konference\|konference Velké Trojky]]. Po skončení války nastal velký rozvoj aglomerace, který utlumil až pád monarchie během [[Íránská islámská revoluce\|islámské revoluce]] v roce [[1979]]. Od těch dob je Teherán hlavním městem Íránské islámské republiky a sídlem jejího [[prezident]]a.		V roce [[1921]] provedl důstojník kozácké perské jízdy, [[Rezá Šáh Pahlaví\|Rezá Chán]], státní převrat a roku [[1925]] se nechal zvolit poslanci parlamentu novým šáhem – dynastie Kádžárovců byla sesazena. Rezá Šáh Pahlaví, jak znělo vladařské jméno nového pána Persie, sledoval politiku modernizace, založil v Teheránu dvě státní [[Univerzita\|univerzity]] a roku [[1935]] změnil název státu na Írán. V srpnu [[1941]], kdy se už delší dobu Teherán dostával pod vliv [[Nacistické Německo\|nacistického Německa]], okupovala zemi i město vojska [[Sovětský svaz\|SSSR]] a [[Spojené království\|Velké Británie]]. Na přelomu listopadu a prosince [[1943]] se v Teheránu konala [[Teheránská konference\|konference Velké Trojky]]. Po skončení války nastal velký rozvoj aglomerace, který utlumil až pád monarchie během [[Íránská islámská revoluce\|islámské revoluce]] v roce [[1979]]. Od těch dob je Teherán hlavním městem Íránské islámské republiky a sídlem jejího [[prezident]]a.
	== Pamětihodnosti ==		== Pamětihodnosti ==
-	[[Soubor:~~Teheran~~-~~von-norden~~.~~JPG~~\|~~right~~\|~~200px~~\|~~thumb~~\|~~Pohled na Teheránu ze severu~~]]	+	[[Soubor:Azadi Tower II, Tehran, 20170408-Flickr.jpg\|thumb\|240px\|[[Bordž-e Ázádí\|Věž svobody]] (2017)]]
	V Teheránu mezi sebou kontrastují staré čtvrti v jižních částech metropole a moderní rozložené na severu. Mezi nejzajímavější místa patří [[Golestánský palác]] v samém srdci města, obklopený parkovými plochami a kanály.<ref>Golestán znamená "Růžová zahrada".</ref> Jeho počátky sahají již do safíovské doby, dnešní podobu však získal až po rozsáhlých přestavbách za turkmenské dynastie Kádžárovců, panující v letech 1795–[[1925]]. Z objektů v areálu je nejvýznamnější ''Audienční palác'' z dob šáha Fath Alího (1797–1834), v němž se až do [[20. století]] nacházela oficiální rezidence perských šáhů (dnes muzeum). Za zmínku stojí i ''Palác mramorového trůnu'', jenž za svou dnešní podobu taktéž vděčí Fath Alímu, a ''Bílý palác'', zbudovaný šáhem [[Muzaffaruddín Šáh\|Muzaffaruddínem]].		V Teheránu mezi sebou kontrastují staré čtvrti v jižních částech metropole a moderní rozložené na severu. Mezi nejzajímavější místa patří [[Golestánský palác]] v samém srdci města, obklopený parkovými plochami a kanály.<ref>Golestán znamená "Růžová zahrada".</ref> Jeho počátky sahají již do safíovské doby, dnešní podobu však získal až po rozsáhlých přestavbách za turkmenské dynastie Kádžárovců, panující v letech 1795–[[1925]]. Z objektů v areálu je nejvýznamnější ''Audienční palác'' z dob šáha Fath Alího (1797–1834), v němž se až do [[20. století]] nacházela oficiální rezidence perských šáhů (dnes muzeum). Za zmínku stojí i ''Palác mramorového trůnu'', jenž za svou dnešní podobu taktéž vděčí Fath Alímu, a ''Bílý palác'', zbudovaný šáhem [[Muzaffaruddín Šáh\|Muzaffaruddínem]].
	Jižně od palácového komplexu leží rozlehlý, složitě strukturovaný prostor bazaru spolu s mešitou imáma Chomejního, původně nazývanou ''Masdžid-e šáh'', tedy ''Šáhova mešita''. Mešita pochází z let 1809–1824 a do jejího vnitřního dvora vedou čtyři mohutné vstupy s charakteristickou podobou [[íván]]ů; nad severním z nich se vypínají [[minaret]]y z dob šáha Násiruddína. Bazar tvoří samostatnou čtvrť a kromě typických krámků v něm lze nalézt i banky, dílny, medresy, čajovny či restaurace.		Jižně od palácového komplexu leží rozlehlý, složitě strukturovaný prostor bazaru spolu s mešitou imáma Chomejního, původně nazývanou ''Masdžid-e šáh'', tedy ''Šáhova mešita''. Mešita pochází z let 1809–1824 a do jejího vnitřního dvora vedou čtyři mohutné vstupy s charakteristickou podobou [[íván]]ů; nad severním z nich se vypínají [[minaret]]y z dob šáha Násiruddína. Bazar tvoří samostatnou čtvrť a kromě typických krámků v něm lze nalézt i banky, dílny, medresy, čajovny či restaurace.
Řádka 58:		Řádka 61:
	* [http://www.tehran.ir/ Oficiální stránky města Teherán]		* [http://www.tehran.ir/ Oficiální stránky města Teherán]

-	{{~~Commons~~\|Tehran}}{{Článek z Wikipedie}}	+
		+	{{Flickr\|Tehran}}{{Commonscat\|Tehran}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Hlavní města v Asii]]		[[Kategorie:Hlavní města v Asii]]
	[[Kategorie:Teherán\| ]]		[[Kategorie:Teherán\| ]]
	[[Kategorie:Teheránská provincie]]		[[Kategorie:Teheránská provincie]]
	[[Kategorie:Města v Íránu]]		[[Kategorie:Města v Íránu]]

Sysop: 1 revizi

2013-10-26T07:48:41Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 26. 10. 2013, 07:48

Sysop: + Reference

2010-12-05T12:51:47Z

+ Reference

Nová stránka

{{Infobox sídla světa
| jméno = Teherán
| orig.jméno = تهران
| znak = Soubor:Shahrdari_Tehran.png
| vlajka =
| foto = Soubor:Tehran_skyline_may_2007.jpg
| popisek.foto =
| pojem.vyšší.celek =
| název.vyšší.celek =
| pojem.nižší.celek =
| název.nižší.celek =
| admin.děl =
| rozloha = 716,9
| obyvatelé = 7.797.520
| rok = 2006
| hustota = 10 877
| etnické.složení = [[Peršané]]
| nábož.složení = [[islám|šíitští muslimové]]
| souřadnice = {{Coor|35_42_N_51_25_E_scale:500000|35°03′ s. š., 51°25′ v. d.}}
| nad.výš = 1200
| PSČ =
| telefon =
| starosta = Muhammad Bágir Ghalibáf
| web =
| mapa = Soubor:Carte_t%C3%A9h%C3%A9ran.png
}}
'''Teherán''' ([[Perština|persky]] '''تهران''') je hlavním městem [[Írán]]u, centrem stejnojmenné [[Teheránská provincie|provincie]] a sídlem nejvyšších úřadů [[Státní správa|státní správy]]. V roce [[2006]] v něm žilo 7.797.520 obyvatel, v širším okolí metropole, zhruba totožným s hranicemi provincie, pak 13.413.348 lidí. Teherán je místem, kde se nacházejí četné [[Univerzita|univerzity]], [[Muzeum|muzea]] a pamětihodnosti, své zastoupení zde mají významné domácí i zahraniční firmy a instituce.
V Teheránu jsou dvě [[letiště]], [[Mehrabad International Airport|Mehrabád]] a [[Imam Khomeini International Airport|Letiště imáma Chomejního]], jež zajišťují spojení se všemi hlavními [[obchod]]ními a politickými středisky na světě. Z [[průmysl]]ových odvětví zastoupených ve městě mají největší význam [[automobil]]ový a [[Elektrotechnika|elektrotechnický]] průmysl, [[Textilní průmysl|textilnictv]]í, výroba [[Stavební hmota|stavebních hmot]], [[Zbraň|zbraní]], [[Chemická látka|chemických látek]] a [[cukr]]u.
== Přírodní podmínky ==
Teherán leží na severu země, v oblasti, kde se zvedá [[Íránská náhorní plošina]]. Průměrná nadmořská výška města přesahuje tisícimetrovou hranici, činí 1200 metrů nad mořem. Nejnižší bod leží ve výšce 1160 m, nejvyšší ve výšce 1800 metrů nad mořem. Vzhledem k vysoké nadmořské výšce metropole se průměrné teploty v jednotlivých částech roku výrazně liší. V lednu se teplota průměrně pohybuje okolo 3 °C a v červenci okolo 29 °C. V lednu spadne průměrně 45 milimetrů srážek, v červenci 5 milimetrů.
Městu zajišťují bohaté zásoby pitné i užitkové [[Voda|vody]] řeky [[Karadž (řeka)|Karadž]] a [[Džadžrúd]], na nichž byly ve [[20. století]] zřízeny [[Přehrada|přehrady]]. Podél hlavních ulic města probíhají otevřené kanály, jimiž protéká voda z okolních hor.
== Historie města ==
[[Soubor:Tehran01-006.jpg|thumb|left|230px|Pohled na Teherán z letadla]]
První zpráva o Teheránu pochází z roku 942 a stejně jako pozdější popisy z 13. a 14. století hovoří o sídlišti s ovocnými zahradami a čistou vodou ležícím severně od města [[Rajj]]. Obyvatelé, kteří si své příbytky zřizovali většinou pod zemí, v [[Jeskyně|jeskyních]] a skalních rozsedlinách, prý byli obávanými silničními lupiči. Počátky osídlení na území dnešního velkoměsta však sahají až do neolitu.
Pro rozvoj Teheránu měl rozhodující význam vpád [[Mongolové|Mongolů]] v roce 1220, neboť sem uprchla řada obyvatel [[Seldžucká říše|seldžucké]] rezidence Rajj, dosavadního přirozeného centra oblasti. Již ve 14. století získalo rozrůstající se sídliště jistý hospodářský význam, jeho pravý rozkvět ale nastal až za [[Safíovci|Safíovců]], [[dynastie]], která v zemi vládla od roku 1501. Teprve tehdy se stal Teherán definitivně městem.
První Evropan, který do Teheránu zavítal, byl Španěl [[Ruy Gonzáles de Clavijo]] v roce 1404, když cestoval ke dvoru [[Tamerlán|Tímúra Lenka]]. Sídliště bylo tehdy ještě neopevněné – první hradby z nepálených [[Cihla|cihel]], jež obklopovaly i citadelu v místech dnešního Golestánského paláce, se objevily až za vlády [[Tahmásp I.|Tahmáspa I.]], druhého safíovského šáha. [[Abbás I. Veliký]] (1587–1629) učinil z Teheránu jednu ze svých rezidencí a dal vybudovat široké ulice odpovídající nové roli sídlištní aglomerace.
V roce 1722 město vyplenili [[Afghánistán|Afghánci]], brzy však bylo obnoveno. Za [[Karím Chán|Karíma Chána]], který zde dočasně sídlil, byl po roce 1758 přebudován palác z dob Abbáse I. a na ochranu před kmeny ze severu zesíleny městské hradby. Nesmírný rozmach však město zaznamenalo až od vlády [[Ágá Muhammad Šáh|Ágy Muhammada Chána]] (1795–1797), zakladatele dynastie [[Kádžárovci|Kádžárovců]], který se zde nechal korunovat na šáha. Sám sice po sobě nezanechal větší stavební památky, jeho rozhodnutí usadit se v těchto místech ale učinilo z Teheránu centrum celé Persie.
Během vlády druhého kádžárovského šáha [[Fath Alí Šáh|Fath Alího]] byla postavena řada [[Mešita|mešit]], [[Medresa|medres]] a palácových staveb a současně rozšířen Golestánský palác, sídlo panovníka. Šáh [[Násiruddín Šáh|Násiruddín]] dal po roce 1857 strhnout safíovské hradby a zahájil moderní výstavbu města, na níž se podílel i český rodák [[Karel August Kříž]]. Za perské konstituční revoluce, probíhající v letech [[1905]]–[[1911]], zde mělo své středisko revoluční hnutí. V roce [[1906]] se v Teheránu sešel první perský [[parlament]], v platnost vstoupila [[ústava]], která omezila moc šáha.
V roce [[1921]] provedl důstojník kozácké perské jízdy, [[Rezá Šáh Pahlaví|Rezá Chán]], státní převrat a roku [[1925]] se nechal zvolit poslanci parlamentu novým šáhem – dynastie Kádžárovců byla sesazena. Rezá Šáh Pahlaví, jak znělo vladařské jméno nového pána Persie, sledoval politiku modernizace, založil v Teheránu dvě státní [[Univerzita|univerzity]] a roku [[1935]] změnil název státu na Írán. V srpnu [[1941]], kdy se už delší dobu Teherán dostával pod vliv [[Nacistické Německo|nacistického Německa]], okupovala zemi i město vojska [[Sovětský svaz|SSSR]] a [[Spojené království|Velké Británie]]. Na přelomu listopadu a prosince [[1943]] se v Teheránu konala [[Teheránská konference|konference Velké Trojky]]. Po skončení války nastal velký rozvoj aglomerace, který utlumil až pád monarchie během [[Íránská islámská revoluce|islámské revoluce]] v roce [[1979]]. Od těch dob je Teherán hlavním městem Íránské islámské republiky a sídlem jejího [[prezident]]a.
== Pamětihodnosti ==
[[Soubor:Teheran-von-norden.JPG|right|200px|thumb|Pohled na Teheránu ze severu]]
V Teheránu mezi sebou kontrastují staré čtvrti v jižních částech metropole a moderní rozložené na severu. Mezi nejzajímavější místa patří [[Golestánský palác]] v samém srdci města, obklopený parkovými plochami a kanály.<ref>Golestán znamená "Růžová zahrada".</ref> Jeho počátky sahají již do safíovské doby, dnešní podobu však získal až po rozsáhlých přestavbách za turkmenské dynastie Kádžárovců, panující v letech 1795–[[1925]]. Z objektů v areálu je nejvýznamnější ''Audienční palác'' z dob šáha Fath Alího (1797–1834), v němž se až do [[20. století]] nacházela oficiální rezidence perských šáhů (dnes muzeum). Za zmínku stojí i ''Palác mramorového trůnu'', jenž za svou dnešní podobu taktéž vděčí Fath Alímu, a ''Bílý palác'', zbudovaný šáhem [[Muzaffaruddín Šáh|Muzaffaruddínem]].
Jižně od palácového komplexu leží rozlehlý, složitě strukturovaný prostor bazaru spolu s mešitou imáma Chomejního, původně nazývanou ''Masdžid-e šáh'', tedy ''Šáhova mešita''. Mešita pochází z let 1809–1824 a do jejího vnitřního dvora vedou čtyři mohutné vstupy s charakteristickou podobou [[íván]]ů; nad severním z nich se vypínají [[minaret]]y z dob šáha Násiruddína. Bazar tvoří samostatnou čtvrť a kromě typických krámků v něm lze nalézt i banky, dílny, medresy, čajovny či restaurace.
Mimo centrum směrem na sever se v městské čtvrti Darband nachází někdejší letní sídlo šáhů, dnes známé pod názvem ''Sádábádské palácové muzeum''. Je rozložené na ploše 410 ha a jeho centrálním objektem je ''Bílý palác'' Rezy Šáha Pahlavího, dokončený roku [[1936]]. Z 54 místností dvoupatrové budovy sloužilo deset pro audienční a slavnostní účely, mohutná socha Rezy Šáha však byla po islámské revoluci odstraněna.
== Hospodářství ==
Teherán je spolu se svým okolím průmyslovým a obchodním centrem Íránu, pochází odtud 65 % průmyslové produkce země.<ref>Viz [http://www.zeit.de/lexikon/meyers/eintrag?q=Iran Zeit Online (německy)].</ref> Své sídlo zde má [[National Iranian Oil Company]], která spravuje [[Ropa|ropná]] pole v okolí [[Ábádán]]u a na jiných místech u hranic s [[Irák]]em. Hospodářství podléhá z velké části státní kontrole, v soukromých rukou jsou jen menší podniky. Od roku [[1968]] funguje ve městě pod názvem [[Tehran Stock Exchange]] (TSE) [[burza]].<ref>[http://www.tse.ir/ Oficiální stránky burzy (anglicky a persky)].</ref>
Z hlediska [[Životní prostředí|životního prostředí]] způsobuje městu vážné problémy provoz některých zastaralých závodů a pohyb zhruba 2,5 milionu vozidel, z nichž 35 až 40 % bylo vyrobeno před více než dvaceti lety.
== Doprava ==
Veřejnou dopravu v Teheránu obstarávají většinou [[autobus]]y ([[maďarsko|maďarské]] [[Ikarus]]y), od roku [[2000]] je v provozu také [[Teheránské metro|metro]]. To má v současnosti v provozu tři linky (1, 2 a 5), a plánována je výstavba dalších dvou. [[Tramvaj]]ová síť se ve městě nenachází.
Od roku [[1992]] v Teheránu jezdí [[trolejbus]]y. Ve městě je vytvořena samostatná síť oddělená od silniční dopravy. Provoz v Teheránu zajišťují československé trolejbusy Škoda 15Tr.

== Související články ==
* [[Seznam měst v Íránu]]

== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://www.tehran.ir/ Oficiální stránky města Teherán]

{{Commons|Tehran}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Hlavní města v Asii]]
[[Kategorie:Teherán| ]]
[[Kategorie:Teheránská provincie]]
[[Kategorie:Města v Íránu]]