Tekutina - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „“ textem „\)“

2022-08-14T14:53:20Z

Nahrazení textu „</math>“ textem „\)</big>“

← Starší verze		Verze z 14. 8. 2022, 14:53
Řádka 17:		Řádka 17:
	==Ideální tekutina==		==Ideální tekutina==
	'''Ideální (dokonalá) tekutina''' je taková tekutina, v níž jsou všechna [[smykové napětí\|smyková napětí]] [[nula\|nulová]], a [[tenzor napětí]] lze vyjádřit ve tvaru		'''Ideální (dokonalá) tekutina''' je taková tekutina, v níž jsou všechna [[smykové napětí\|smyková napětí]] [[nula\|nulová]], a [[tenzor napětí]] lze vyjádřit ve tvaru
-	:<big>\(\sigma_{ij} = -\delta_{ij}p \,</~~math~~>,	+	:<big>$\sigma_{ij} = -\delta_{ij}p \,$</big>,
-	kde <big>\(p\ge 0</~~math~~>. V každém bodě ideální tekutiny (tedy na všech [[rovina\|rovinách]] proložených tímto bodem) je napětí [[čistý tlak\|čistým tlakem]] o velikosti <big>\(p</~~math~~>. [[Modul pružnosti ve smyku]] ideální tekutiny je [[nula\|nulový]], tzn. <big>\(G = 0</~~math~~>. Nepřítomnost smykového napětí znamená, že v ideální tekutině nepůsobí [[vnitřní tření]].	+	kde <big>$p\ge 0$</big>. V každém bodě ideální tekutiny (tedy na všech [[rovina\|rovinách]] proložených tímto bodem) je napětí [[čistý tlak\|čistým tlakem]] o velikosti <big>$p$</big>. [[Modul pružnosti ve smyku]] ideální tekutiny je [[nula\|nulový]], tzn. <big>$G = 0$</big>. Nepřítomnost smykového napětí znamená, že v ideální tekutině nepůsobí [[vnitřní tření]].

	Ideální tekutina se nebrání změně [[tvar]]u, tzn. je dokonale [[tekutost\|tekutá]].		Ideální tekutina se nebrání změně [[tvar]]u, tzn. je dokonale [[tekutost\|tekutá]].
Řádka 27:		Řádka 27:

	== Základní rovnice rovnováhy tekutin ==		== Základní rovnice rovnováhy tekutin ==
-	'''Základní rovnice rovnováhy tekutin''' je fyzikální rovnice popisující rovnovážný stav v tekutině. Běžný její zápis je <big>\(-\frac{\part p}{\part {x_i}} + F_i = 0</~~math~~>.	+	'''Základní rovnice rovnováhy tekutin''' je fyzikální rovnice popisující rovnovážný stav v tekutině. Běžný její zápis je <big>$-\frac{\part p}{\part {x_i}} + F_i = 0$</big>.

	Následuje její postup odvození.		Následuje její postup odvození.
Řádka 37:		Řádka 37:

	Vyjděme z rovnice rovnováhy [[elastické kontinuum\|elastického kontinua]]		Vyjděme z rovnice rovnováhy [[elastické kontinuum\|elastického kontinua]]
-	<big>\(F_i + \frac{\part \tau_{ji}}{\part x_j} = 0</~~math~~> (rovnice 1)	+	<big>$F_i + \frac{\part \tau_{ji}}{\part x_j} = 0$</big> (rovnice 1)
-	, kde <big>\(F_i</~~math~~> jsou složky síly a <big>\(\tau_{ji}</~~math~~> jsou složky [[tenzor]]u napětí, pro které platí <big>\(\tau_{ji} = \tau_{ij}</~~math~~>.	+	, kde <big>$F_i$</big> jsou složky síly a <big>$\tau_{ji}$</big> jsou složky [[tenzor]]u napětí, pro které platí <big>$\tau_{ji} = \tau_{ij}$</big>.


-	Dokonalá tekutina neodporuje změnám tvaru a proto jsou [[tečné mapětí\|tečná napětí]] nulová, tedy <big>\(\tau_{12} = \tau_{23} = \tau_{31} = 0</~~math~~>	+	Dokonalá tekutina neodporuje změnám tvaru a proto jsou [[tečné mapětí\|tečná napětí]] nulová, tedy <big>$\tau_{12} = \tau_{23} = \tau_{31} = 0$</big>

-	Rovnici <big>\(\tau_{ji} = 0\ (i \ne j)</~~math~~> (2) tedy můžeme považovat za deﬁniční rovnici tekutiny v rovnováze. Protože tato rovnice platí pro libovolnou [[Kartézská soustava souřadnic\|kartézskou soustavu souřadnic]], jsou její osy hlavními osami [[tenzor]]u napětí a [[tenzorová plocha]] je v tomto případě kulová. Proto jsou si normálová napětí rovna <big>\(\tau_{11} = \tau_{22} = \tau_{33}</~~math~~>	+	Rovnici <big>$\tau_{ji} = 0\ (i \ne j)$</big> (2) tedy můžeme považovat za deﬁniční rovnici tekutiny v rovnováze. Protože tato rovnice platí pro libovolnou [[Kartézská soustava souřadnic\|kartézskou soustavu souřadnic]], jsou její osy hlavními osami [[tenzor]]u napětí a [[tenzorová plocha]] je v tomto případě kulová. Proto jsou si normálová napětí rovna <big>$\tau_{11} = \tau_{22} = \tau_{33}$</big>


-	Položíme-li <big>\(\tau_{11} = \tau_{22} = \tau_{33} = -p</~~math~~>, kde p je tlak, pak musí platit <big>\(\tau_{ij} = -{\delta_{ij} \cdot p}</~~math~~>.	+	Položíme-li <big>$\tau_{11} = \tau_{22} = \tau_{33} = -p$</big>, kde p je tlak, pak musí platit <big>$\tau_{ij} = -{\delta_{ij} \cdot p}$</big>.


-	Po dosazení (2) do (1) dostaneme základní [[hydrostatika\|hydrostatickou]] rovnici <big>\(-\frac{\part p}{\part {x_i}} + F_i = 0</~~math~~> nebo vektorově <big>\(-{\nabla p} + F = 0</~~math~~>	+	Po dosazení (2) do (1) dostaneme základní [[hydrostatika\|hydrostatickou]] rovnici <big>$-\frac{\part p}{\part {x_i}} + F_i = 0$</big> nebo vektorově <big>$-{\nabla p} + F = 0$</big>


-	Poslední rovnice je nutná a postačující podmínka rovnováhy tekutiny. [[Úplný diferenciál]] [[tlak]]u p, který je funkcí souřadnic x<sub>i</sub>, vychází ze základní hydrostatické rovnice <big>\(\mathrm{d}p = \frac{\part p}{\part x_i}\cdot\mathrm{d}x_i = F_i \cdot \mathrm{d}x_i</~~math~~>	+	Poslední rovnice je nutná a postačující podmínka rovnováhy tekutiny. [[Úplný diferenciál]] [[tlak]]u p, který je funkcí souřadnic x<sub>i</sub>, vychází ze základní hydrostatické rovnice <big>$\mathrm{d}p = \frac{\part p}{\part x_i}\cdot\mathrm{d}x_i = F_i \cdot \mathrm{d}x_i$</big>


-	U stlačitelných tekutin závisí hustota ρ na stavu [[kontinuum\|kontinua]], nevztahujeme proto vnější síly na jednotku objemu, nýbrž na jednotku hmotnosti. Objemovou sílu vztaženou na jednotku hmotnosti budeme značit G, její složky G<sub>i</sub>, tedy <big>\(F_i = \rho \cdot G_i</~~math~~>.	+	U stlačitelných tekutin závisí hustota ρ na stavu [[kontinuum\|kontinua]], nevztahujeme proto vnější síly na jednotku objemu, nýbrž na jednotku hmotnosti. Objemovou sílu vztaženou na jednotku hmotnosti budeme značit G, její složky G<sub>i</sub>, tedy <big>$F_i = \rho \cdot G_i$</big>.
-	Rovnici rovnováhy tekutin můžeme přepsat takto <big>\(-{\frac{1}{\rho}\,\frac{\part p}{\part x_{ii}}} + G_i = 0</~~math~~> nebo vektorově <big>\(-{\frac{1}{\rho}\,\nabla{p}} + G = 0</~~math~~>	+	Rovnici rovnováhy tekutin můžeme přepsat takto <big>$-{\frac{1}{\rho}\,\frac{\part p}{\part x_{ii}}} + G_i = 0$</big> nebo vektorově <big>$-{\frac{1}{\rho}\,\nabla{p}} + G = 0$</big>

	==== Poznámka ====		==== Poznámka ====

Sysop: Nahrazení textu „ $“ textem „$ \(“

2022-08-14T14:50:19Z

Nahrazení textu „<math>“ textem „<big>\(“

Sysop: 1 revizi

2013-10-26T07:49:09Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 26. 10. 2013, 07:49

Sysop: Nahrazení textu

2011-02-17T06:41:13Z

Nahrazení textu

Nová stránka

'''Tekutina''' je společný název pro [[Kapalina|kapaliny]] a [[Plyn|plyny]] (patrně i pro [[Fyzika plazmatu|plazma]] a [[Kvark-gluonové plazma|kvark gluonové plazma]]), jejichž významnou společnou vlastností je [[tekutost]], neboli neschopnost udržet svůj stálý tvar díky snadnému vzájemnému pohybu [[Částice|částic]].

Tekutiny se liší od [[pevná látka|pevných látek]] především velkou pohyblivostí svých [[částice|částic]], nemají vlastní tvar a snadno se dělí. Protože tekutiny kladou malý odpor vůči silám působícím ve směru vnější [[normála plochy|normály plochy]], která tekutinu omezuje, nemluvíme u tekutin o [[tlak]]u, ale o [[napětí]].

Odpor tekutin proti změně tvaru nazýváme [[viskozita|viskozitou]], která se projevuje jen pokud není tekutina v klidu. [[Viskózní síla]] má snahu zmenšit vzájemný rozdíl rychlostí v proudící tekutině a je tudíž analogií k [[třecí síla|třecí síle]], která je součástí [[Fyzika pevných látek|mechaniky pevných látek]]. 
Tekutinu, u které se neprojevují viskózní síly, nazýváme dokonalou. Jak je z názvu zřejmé, taková tekutina je pouze myšlenkový konstrukt, který nemá v reálném světě oporu. V praxi se ovšem setkáme s některými tekutinami, které mají tak malou viskozitu, že je dokonalá tekutina jejich dobrou aproximací. 
Tekutiny dělíme na [[kapalina|kapaliny]] a [[plyn|plyny]]. Vzájemně se liší především [[stlačitelnost]]í a [[rozpínavost]]í. Plyny jsou rozpínavé, kdežto kapaliny vytvářejí volnou hladinu. Kapaliny jsou stlačitelné jen nepatrně, kdežto plyny jsou stlačitelné velmi jednoduše.

Tekutiny se dělí na
* [[Newtonská tekutina|Newtonské]] (např. voda)
* [[Nenewtonská tekutina|Nenewtonské]] (např. barvy, škrobové roztoky, mléko)
podle toho, zda splňují [[Newtonův zákon viskozity]], který říká, že odpor způsobený [[vnitřní tření|vnitřním třením]] v tekutině je přímo úměrný rychlosti toku. Studiem vlastností tekutin se zabývá [[rheologie]].

Hranice mezi tekutinou a [[pevná látka|pevnou látkou]] nejsou z hlediska jejich [[tekutost]]i až tak zřejmé. Například měřením tloušťky svisle umístěných [[sklo|skleněných]] okenních tabulek lze po čase zjistit rozdíl tloušťky mezi horním a dolním okrajem tabulky. [[Sklo]] je totiž [[amorfní látka]] a velice pomalu teče.

==Ideální tekutina==
'''Ideální (dokonalá) tekutina''' je taková tekutina, v níž jsou všechna [[smykové napětí|smyková napětí]] [[nula|nulová]], a [[tenzor napětí]] lze vyjádřit ve tvaru
:<math>\sigma_{ij} = -\delta_{ij}p \,</math>,
kde <math>p\ge 0</math>. V každém bodě ideální tekutiny (tedy na všech [[rovina|rovinách]] proložených tímto bodem) je napětí [[čistý tlak|čistým tlakem]] o velikosti <math>p</math>. [[Modul pružnosti ve smyku]] ideální tekutiny je [[nula|nulový]], tzn. <math>G = 0</math>. Nepřítomnost smykového napětí znamená, že v ideální tekutině nepůsobí [[vnitřní tření]].

Ideální tekutina se nebrání změně [[tvar]]u, tzn. je dokonale [[tekutost|tekutá]].

Zvláštním případem ideální tekutiny je:
* [[ideální kapalina]]
* [[ideální plyn]]

== Základní rovnice rovnováhy tekutin ==
'''Základní rovnice rovnováhy tekutin''' je fyzikální rovnice popisující rovnovážný stav v tekutině. Běžný její zápis je <math>-\frac{\part p}{\part {x_i}} + F_i = 0</math>.

Následuje její postup odvození.

=== Postup odvození ===
Předpokládejme, že se ideální tekutina pohybuje tak, že jedna vrstva molekul pomalu
klouže po druhé vrstvě.

Vyjděme z rovnice rovnováhy [[elastické kontinuum|elastického kontinua]]
<math>F_i + \frac{\part \tau_{ji}}{\part x_j} = 0</math> (rovnice 1)
, kde <math>F_i</math> jsou složky síly a <math>\tau_{ji}</math> jsou složky [[tenzor]]u napětí, pro které platí <math>\tau_{ji} = \tau_{ij}</math>.

Dokonalá tekutina neodporuje změnám tvaru a proto jsou [[tečné mapětí|tečná napětí]] nulová, tedy <math>\tau_{12} = \tau_{23} = \tau_{31} = 0</math>

Rovnici <math>\tau_{ji} = 0\ (i \ne j)</math> (2) tedy můžeme považovat za deﬁniční rovnici tekutiny v rovnováze. Protože tato rovnice platí pro libovolnou [[Kartézská soustava souřadnic|kartézskou soustavu souřadnic]], jsou její osy hlavními osami [[tenzor]]u napětí a [[tenzorová plocha]] je v tomto případě kulová. Proto jsou si normálová napětí rovna <math>\tau_{11} = \tau_{22} = \tau_{33}</math>

Položíme-li <math>\tau_{11} = \tau_{22} = \tau_{33} = -p</math>, kde p je tlak, pak musí platit <math>\tau_{ij} = -{\delta_{ij} \cdot p}</math>.

Po dosazení (2) do (1) dostaneme základní [[hydrostatika|hydrostatickou]] rovnici <math>-\frac{\part p}{\part {x_i}} + F_i = 0</math> nebo vektorově <math>-{\nabla p} + F = 0</math>

Poslední rovnice je nutná a postačující podmínka rovnováhy tekutiny. [[Úplný diferenciál]] [[tlak]]u p, který je funkcí souřadnic xi, vychází ze základní hydrostatické rovnice <math>\mathrm{d}p = \frac{\part p}{\part x_i}\cdot\mathrm{d}x_i = F_i \cdot \mathrm{d}x_i</math>

U stlačitelných tekutin závisí hustota ρ na stavu [[kontinuum|kontinua]], nevztahujeme proto vnější síly na jednotku objemu, nýbrž na jednotku hmotnosti. Objemovou sílu vztaženou na jednotku hmotnosti budeme značit G, její složky Gi, tedy <math>F_i = \rho \cdot G_i</math>.
Rovnici rovnováhy tekutin můžeme přepsat takto <math>-{\frac{1}{\rho}\,\frac{\part p}{\part x_{ii}}} + G_i = 0</math> nebo vektorově <math>-{\frac{1}{\rho}\,\nabla{p}} + G = 0</math>

==== Poznámka ====

U [[tekutiny|tekutin]], které jsou v rovnováze, se neuplatňují [[viskózní síla|viskózní síly]]. Takže zde uvedené rovnice se vztahují jak na ideální tak na [[Viskozita|viskózní]] tekutiny.

== Související články ==
*[[Mechanika tekutin]]
*[[Mechanika kontinua]]

== Reference ==
*Miroslav Brdička, Ladislav Samek a Bruno Sopko: Mechanika kontinua,Academia, 2000
*Miroslav Brdička, Arnošt Hladík: Teoretická mechanika, Academia, 1987,

== Externí odkazy ==

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Mechanika tekutin]]
[[Kategorie:Hmota]]

← Starší verze		Verze z 14. 8. 2022, 14:50
Řádka 17:		Řádka 17:
	==Ideální tekutina==		==Ideální tekutina==
	'''Ideální (dokonalá) tekutina''' je taková tekutina, v níž jsou všechna [[smykové napětí\|smyková napětí]] [[nula\|nulová]], a [[tenzor napětí]] lze vyjádřit ve tvaru		'''Ideální (dokonalá) tekutina''' je taková tekutina, v níž jsou všechna [[smykové napětí\|smyková napětí]] [[nula\|nulová]], a [[tenzor napětí]] lze vyjádřit ve tvaru
-	:<~~math~~>\sigma_{ij} = -\delta_{ij}p \,</math>,	+	:<big>\(\sigma_{ij} = -\delta_{ij}p \,</math>,
-	kde <~~math~~>p\ge 0</math>. V každém bodě ideální tekutiny (tedy na všech [[rovina\|rovinách]] proložených tímto bodem) je napětí [[čistý tlak\|čistým tlakem]] o velikosti <~~math~~>p</math>. [[Modul pružnosti ve smyku]] ideální tekutiny je [[nula\|nulový]], tzn. <~~math~~>G = 0</math>. Nepřítomnost smykového napětí znamená, že v ideální tekutině nepůsobí [[vnitřní tření]].	+	kde <big>\(p\ge 0</math>. V každém bodě ideální tekutiny (tedy na všech [[rovina\|rovinách]] proložených tímto bodem) je napětí [[čistý tlak\|čistým tlakem]] o velikosti <big>\(p</math>. [[Modul pružnosti ve smyku]] ideální tekutiny je [[nula\|nulový]], tzn. <big>\(G = 0</math>. Nepřítomnost smykového napětí znamená, že v ideální tekutině nepůsobí [[vnitřní tření]].

	Ideální tekutina se nebrání změně [[tvar]]u, tzn. je dokonale [[tekutost\|tekutá]].		Ideální tekutina se nebrání změně [[tvar]]u, tzn. je dokonale [[tekutost\|tekutá]].
Řádka 27:		Řádka 27:

	== Základní rovnice rovnováhy tekutin ==		== Základní rovnice rovnováhy tekutin ==
-	'''Základní rovnice rovnováhy tekutin''' je fyzikální rovnice popisující rovnovážný stav v tekutině. Běžný její zápis je <~~math~~>-\frac{\part p}{\part {x_i}} + F_i = 0</math>.	+	'''Základní rovnice rovnováhy tekutin''' je fyzikální rovnice popisující rovnovážný stav v tekutině. Běžný její zápis je <big>\(-\frac{\part p}{\part {x_i}} + F_i = 0</math>.

	Následuje její postup odvození.		Následuje její postup odvození.
Řádka 37:		Řádka 37:

	Vyjděme z rovnice rovnováhy [[elastické kontinuum\|elastického kontinua]]		Vyjděme z rovnice rovnováhy [[elastické kontinuum\|elastického kontinua]]
-	<~~math~~>F_i + \frac{\part \tau_{ji}}{\part x_j} = 0</math> (rovnice 1)	+	<big>\(F_i + \frac{\part \tau_{ji}}{\part x_j} = 0</math> (rovnice 1)
-	, kde <~~math~~>F_i</math> jsou složky síly a <~~math~~>\tau_{ji}</math> jsou složky [[tenzor]]u napětí, pro které platí <~~math~~>\tau_{ji} = \tau_{ij}</math>.	+	, kde <big>\(F_i</math> jsou složky síly a <big>\(\tau_{ji}</math> jsou složky [[tenzor]]u napětí, pro které platí <big>\(\tau_{ji} = \tau_{ij}</math>.


-	Dokonalá tekutina neodporuje změnám tvaru a proto jsou [[tečné mapětí\|tečná napětí]] nulová, tedy <~~math~~>\tau_{12} = \tau_{23} = \tau_{31} = 0</math>	+	Dokonalá tekutina neodporuje změnám tvaru a proto jsou [[tečné mapětí\|tečná napětí]] nulová, tedy <big>\(\tau_{12} = \tau_{23} = \tau_{31} = 0</math>

-	Rovnici <~~math~~>\tau_{ji} = 0\ (i \ne j)</math> (2) tedy můžeme považovat za deﬁniční rovnici tekutiny v rovnováze. Protože tato rovnice platí pro libovolnou [[Kartézská soustava souřadnic\|kartézskou soustavu souřadnic]], jsou její osy hlavními osami [[tenzor]]u napětí a [[tenzorová plocha]] je v tomto případě kulová. Proto jsou si normálová napětí rovna <~~math~~>\tau_{11} = \tau_{22} = \tau_{33}</math>	+	Rovnici <big>\(\tau_{ji} = 0\ (i \ne j)</math> (2) tedy můžeme považovat za deﬁniční rovnici tekutiny v rovnováze. Protože tato rovnice platí pro libovolnou [[Kartézská soustava souřadnic\|kartézskou soustavu souřadnic]], jsou její osy hlavními osami [[tenzor]]u napětí a [[tenzorová plocha]] je v tomto případě kulová. Proto jsou si normálová napětí rovna <big>\(\tau_{11} = \tau_{22} = \tau_{33}</math>


-	Položíme-li <~~math~~>\tau_{11} = \tau_{22} = \tau_{33} = -p</math>, kde p je tlak, pak musí platit <~~math~~>\tau_{ij} = -{\delta_{ij} \cdot p}</math>.	+	Položíme-li <big>\(\tau_{11} = \tau_{22} = \tau_{33} = -p</math>, kde p je tlak, pak musí platit <big>\(\tau_{ij} = -{\delta_{ij} \cdot p}</math>.


-	Po dosazení (2) do (1) dostaneme základní [[hydrostatika\|hydrostatickou]] rovnici <~~math~~>-\frac{\part p}{\part {x_i}} + F_i = 0</math> nebo vektorově <~~math~~>-{\nabla p} + F = 0</math>	+	Po dosazení (2) do (1) dostaneme základní [[hydrostatika\|hydrostatickou]] rovnici <big>\(-\frac{\part p}{\part {x_i}} + F_i = 0</math> nebo vektorově <big>\(-{\nabla p} + F = 0</math>


-	Poslední rovnice je nutná a postačující podmínka rovnováhy tekutiny. [[Úplný diferenciál]] [[tlak]]u p, který je funkcí souřadnic x<sub>i</sub>, vychází ze základní hydrostatické rovnice <~~math~~>\mathrm{d}p = \frac{\part p}{\part x_i}\cdot\mathrm{d}x_i = F_i \cdot \mathrm{d}x_i</math>	+	Poslední rovnice je nutná a postačující podmínka rovnováhy tekutiny. [[Úplný diferenciál]] [[tlak]]u p, který je funkcí souřadnic x<sub>i</sub>, vychází ze základní hydrostatické rovnice <big>\(\mathrm{d}p = \frac{\part p}{\part x_i}\cdot\mathrm{d}x_i = F_i \cdot \mathrm{d}x_i</math>


-	U stlačitelných tekutin závisí hustota ρ na stavu [[kontinuum\|kontinua]], nevztahujeme proto vnější síly na jednotku objemu, nýbrž na jednotku hmotnosti. Objemovou sílu vztaženou na jednotku hmotnosti budeme značit G, její složky G<sub>i</sub>, tedy <~~math~~>F_i = \rho \cdot G_i</math>.	+	U stlačitelných tekutin závisí hustota ρ na stavu [[kontinuum\|kontinua]], nevztahujeme proto vnější síly na jednotku objemu, nýbrž na jednotku hmotnosti. Objemovou sílu vztaženou na jednotku hmotnosti budeme značit G, její složky G<sub>i</sub>, tedy <big>\(F_i = \rho \cdot G_i</math>.
-	Rovnici rovnováhy tekutin můžeme přepsat takto <~~math~~>-{\frac{1}{\rho}\,\frac{\part p}{\part x_{ii}}} + G_i = 0</math> nebo vektorově <~~math~~>-{\frac{1}{\rho}\,\nabla{p}} + G = 0</math>	+	Rovnici rovnováhy tekutin můžeme přepsat takto <big>\(-{\frac{1}{\rho}\,\frac{\part p}{\part x_{ii}}} + G_i = 0</math> nebo vektorově <big>\(-{\frac{1}{\rho}\,\nabla{p}} + G = 0</math>

	==== Poznámka ====		==== Poznámka ====

Tekutina - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „“ textem „\)“

Sysop: Nahrazení textu „“ textem „\(“

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu

Sysop: Nahrazení textu „ $“ textem „$ \(“